23 C 283/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částky 619.704,82 Kč s příslušenstvím <i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 186.559 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>II. Co do částky 433.145,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.</i> <i>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.080.077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>IV. Žalovaný je povinen vyklidit stroj – vakuové pokovovací zařízení dodané na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] a předané na základě protokolu ze dne [datum] z prostor žalobce na adrese [adresa].</i> <i>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.477.241 Kč, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v částce 9.317,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 8 dne [datum] a dne [datum] domáhal na žalovaném jednak zaplacení částky 619.704,82 Kč s příslušenstvím a dále pak vrácení kupní ceny oproti vydání pokovovacího zařízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o dílo. V rámci plnění měl žalovaný dodat stroj – pokovovací zařízení. Žalovaný dílo dodal se zpoždění. Žalobce za něj uhradil částku 11.637.000 Kč a DPH v částce 2.443.770 Kč. Ačkoli dílo mělo podstatné vady spočívající v nedostatečné rychlosti nanášení TiO2, žalobce jej převzal s tím, že žalovaný se zavázal odstranit vadu díla. Ta měla být odstraněna do [datum]. Žalovaný však vadu neodstranil do dne podání žaloby. Takto zhotovené dílo je pro žalobce velmi obtížně využitelné, neboť právě rychlost nanášení určuje rychlost výrobního procesu a vada je tak podstatná. Proto následně žalobce odstoupil od smlouvy. Navíc přes dostatečnou časovou rezervu se žalobce dostal do značných problémů, kdy na dodaném stroji předpokládal zahájení výroby a měl sjednanou dodávku zboří pro svého zákazníka. Metalizace probíhala neúměrně pomalu a nebylo možno stroj účelně využít. Proto žalobce zadal metalizaci jinému dodavateli [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] road, [anonymizována dvě slova], z [příjmení] [jméno]. V důsledku toho vznikly žalobci náklady, za první dodávku ve výši 292.101,42 Kč, přičemž metalizace činila 160.179 Kč a cena dopravy pak 131.900 Kč. V případě druhé dodávky byla celková částka 327.603,40 Kč Cena metalizace činila 141.044,40 Kč a cena za dopravu pak 186.559 Kč. Shora uvedené částky proto žalobce požadoval jako náhradu škody. Žalovaný ve svých vyjádřeních uvedl, že je pravdou, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo a že na jejím základě dodal žalovaný žalobci pokovovací zařízení – metalizér. Protože žalobci připadalo nové zařízení s technologií TiO2 příliš nákladné, došlo mezi stranami k dohodě, že žalobce zakoupí starší stroj, který měl žalovaný ve skladu a na koupi tohoto stroje pak byla dne [datum] uzavřena příslušná kupní smlouva. Stroj, který byl předmětem koupě v žádném případě nebyl schopen dosáhnout rychlosti nanášení 3m/min. Proto také v původní kupní smlouvě byla uvedena rychlost do 3m/min. Po uplynutí nějaké doby od uzavření kupní smlouvy přišel žalobce s tím, že potřebuje změnit způsob nabytí stroje, a to aby se tak stalo na základě smlouvy o dílo. Kupní smlouva byla tedy písemnou formou zrušena a žalovaný vrátil žalobci poskytnutou zálohu. Následně pak byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, když žalobce tvrdil, že parametry smlouvy jsou s kupní smlouvou naprosto totožné, což však nebyla pravda. Rychlost nanášení oxidu nebyla ve smlouvě stanovena, obsahovala jí pouze zadávací dokumentace, tvořící přílohu smlouvy o dílo, kde je rychlost stanovena dvojím způsobem. U parametrů stroje je uvedeno do 3 m/min. a na jiném místě se uvádí cca 3 m/min. Zařízení bylo předáno dne [datum]. Až počátkem roku 2015 začal žalobce vznášet požadavky na holografickou vrstvu a trval na rychlosti nanášení oxidů 3 m/min. Žalovaný se snažil žalobci vyhovět, zavázal se stroj upravit tak, aby rychlost nanášení oxidu byl co nejvyšší; rychlosti 3 m/min sice dosáhla, avšak v tom případě nebyl žalobce spokojen s kvalitou. Žalobce zneužil dikce smlouvy, kterou sám připravil a žalovaného uvedl v omyl. Striktní požadavek na rychlost nanášení TiO2 3m/min. vznesl žalobce až dodatečně, přičemž tato rychlost je na jednom místě uvedena v zadávací dokumentaci, avšak na jiném místě je uvedena shodně s kupní smlouvou do 3m/min, což stroj splňuje. Zároveň žalovaný popřel, že by mohla žalobci vzniknout škoda v souvislosti s realizací zakázky ve [příjmení] [jméno]. Žalovaný smlouvu o dílo neporušil, žalobci žádná škoda nevznikla a újma, kterou dle svého tvrzení utrpěl, není v příčinné souvislosti s údajným porušením smlouvy o dílo ze dne [datum]. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl vakuové pokovovací zařízení [anonymizována dvě slova] určené k napařování materiálů na fólie metodou„ magnetro sputtering“. Rychlost nanášení pak měla být v případě čistých kovů do 3m/min. Cena činila 11.637 Kč Tyto skutečnosti jsou prokazovány kupní smlouvou. Jak vyplývá z dohody o zrušení kupní smlouvy, smluvní strany kupní smlouvy se dne [datum] dohodly na zrušení shora uvedené kupní smlouvy. Důvodem zrušení smlouvy bylo to, že nedošlo k naplnění účelu smlouvy a k její realizaci. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zálohu ve výši 5.632.308 Kč. Smlouva o dílo byla přitom uzavřena již dne [datum]. Zhotovitelem byl žalovaný a objednatelem žalobce. Předmět smlouvy byl v podstatě totožný s předmětem kupní smlouvy ze dne [datum] Cena díla byla stanovena částkou 11.637.000 Kč termín zhotovení byl nejpozději do [datum] a uvedení do provozu pak do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byla zadávací dokumentace, nabídka, seznam subdodavatelů a pojistná smlouva. Přitom v zadávací dokumentaci je požadavek na rychlost do 3m/min., resp. cca 3m/min., avšak v nabídce, kterou učinil sám žalovaný je uvedeno minimálně 3m/min. Je tedy zřejmé, že to byl sám žalovaný, který v nabídce do výběrového řízení uvedl rychlost nanášení 3m/min. K předání stroje došlo dne [datum], jak vyplývá z předávacího protokolu z téhož data. Pokud jde o předávací protokol, existuje ještě jeden ze dne [datum], kde je konstatováno, že byly splněny požadavky dle zadávací dokumentace s výjimkou rychlosti reaktivního naprašování TiO2. Je tedy zřejmé, že dne [datum] stroj nedosahoval rychlosti, která byla požadována tj. 3m/min. Tomu konečně odpovídá i spektroskopická elipsometrie a report [právnická osoba] [anonymizováno], kde je uvedeno, že stroj této rychlosti nedosahuje a pokud ano, není nanášení TiO2 v požadované kvalitě. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce reklamoval rychlost nanášení TiO2 s tím, že se žalovaný zavázal vady odstranit do [datum]. Tomu odpovídá předávací protokol ze dne [datum], kde je uvedeno, že stroj nesplňuje rychlost nanášení TiO2 a zhotovitel, tedy žalovaný, se zavazuje k odstranění této vady, která je hodnocena jako vada záruční, do [datum]. Pokud jde listinné důkazu vztahující se k nároku na náhradu škody, pak soud poukazuje na faktury č. 2015, 2015, 2015 a 2015, kterými byla žalobci fakturována doprava do [anonymizována dvě slova] a zpět při realizaci zakázky ve [příjmení] [jméno], a to v částce 186.559 Kč. Škodu pak uplatnil žalobce u žalovaného dopisem ze dne [datum], ve kterém jej vyzval k úhradě částky 619.704,82 Kč do 14 dní. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že celá dodávka byla rozdělena na tři fáze. První je prohlídka stroje na místě, poté jeho rozebrání a odvoz a následovalo uvedení do provozu. Problémy pak nastaly při přechodu z druhé fázi na třetí, kdy stroj neběžel řádně ani v prototypovém režimu. Dále uvedl, že vlastně vše bylo splněno, vyjma rychlosti nanášení 3 metry za minutu v případě naprašování TiO2. K fyzickému převzetí stroje došlo někdy v listopadu nebo prosince 2014. Stroj nikdy nebyl zařazen do provozu. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že u žalobce pracuje jako technolog zakázky a stará se o výrobu jí přiřazeného produktu. Předmětný metalizér nebyl nikdy použit na konkrétním projektu. Nikdy se nerozeběhl tak, aby se metalizace dala použít. Zakázku s naprašováním proto musel žalobce řešit prostřednictvím společnosti z [země]. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že on byl u celého procesu až od roku 2015 [anonymizována dvě slova] od žalovaného se snažil stroj rozběhnout. Nakonec však šlo spíše o takový poloprovozní režim. Nikdy neběžel v kuse více jak 3 dnů a porouchal se. Sám byl na metodu naprašování proškolován. Pokud jde o rychlost, ta byla vždy 1,5 až 2m/min. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že u žalobce pracoval jako obchodní ředitel. Uvedl, že žalobce získal zakázku na občanské průkazy do [anonymizováno] a na pasy pro [anonymizováno] a [anonymizováno]. Protože zakázku nebylo možno provést na stroji, který byl předmětem smlouvy o dílo, byla realizována prostřednictvím jiné společnosti v [země]. Též uvedl, že pokud ví, tak metalizér v průběhu roku 2015 nefungoval a stejně tak ještě první 3 měsíce roku 2016. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na metalizéru se zaučoval. K žalobci nastoupil [datum]. V případě metalizéru neustále probíhaly testy, nikoli ostrá výroba. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že u žalobce pracuje jako technolog a byl jak u pokusu stroj rozběhnout tak u jeho převzetí s podmínkou. Pokud šlo o rychlost 3m/min, tak ta byla v podstatě proto, aby se dal stihnout termín, který byl u zakázek na občanské průkazy a pasy domluven. Nakonec se předmětné zakázky řešily přes společnost v [země]. Sám svědek podepisoval převzetí na jaře 2015 s podmínkou, že se do konce srpna docílí rychlosti 3m/min. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že u žalobce pracoval jako technolog, u podpisu kupní smlouvy nebyl. Měl na starosti specifikaci technických parametrů, kterých [anonymizováno] asi 15. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že původně byla na metalizér uzavřena kupní smlouva a po několika měsících se žalobce ozval, že by vše chtěl řešit prostřednictvím dotací a chce zrušit stávající smlouvu. Žalovaný na to přistoupil. V době kdy se metalizér uváděl do provozu, měl žalovaný zájem na proškolení zaměstnanců žalobce, ale ono nebylo v podstatě koho. neboť se tam ti zaměstnanci neustále střídali. V dubnu 2015 se žalobce s žalovaným shodli, že zařízení po kontrole žalobce vyhovuje a vykazuje co má. Předávací protokol měl 3 verze a až ve třetí pak byl ten závazek zvýšení rychlosti na 3m/min. do konce srpna. V první smlouvě v případě metody naprašování byl rychlost do 3m/min. a ve výběrovém řízení se to změnilo na minimálně 3m/min. Pokud jde o účastnickou výpověď jednatele žalobce [jméno] [příjmení], tato potvrdila, že původně byla uzavřena kupní smlouva a následně pak zrušena a uzavřena smlouva o dílo. Ve všem ostatním se jeho výpověď v podstatě shoduje s tím, co uvedli svědci, kteří byli nebo jsou zaměstnáni u žalobce. V řízení byly uplatněny v podstatě dva nároky. Jedním nárokem byla požadována náhrada škody a druhým nárokem pak vrácení kupní ceny oproti vrácení metalizéru. V obou případech se tedy musel nejdříve soud zabývat tím, zda-li dílo mělo vady, a jakého charakteru. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že dodané dílo vady mělo. Ze smluvních dokumentů, především pak ze smlouvy o dílo, zadávací dokumentace a nabídky je zřejmé, že stroj v případě metody naprašování měl vykazovat rychlost 3m/min. Především svědeckými výpověďmi Ing. [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že tato rychlost, ani po poskytnutí dostatečně dlouhé lhůty k nápravě, dosahována nebyla. Dalším důkazem je pak spektroskopická elipsometrie a report [právnická osoba] [anonymizováno]. Lze tedy uzavřít, že dílo nemělo vlastnosti, které dle smlouvy o dílo mělo mít. Podle ust. § 2615 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle ust. § 2617 obč. zák. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. Podle ust. § 2618 obč. zák. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Jak již bylo shora uvedeno, dílo při předání vadu mělo. Strany se původně domluvily na odstranění vady díla a teprve poté pak žalobce s ohledem na skutečnost, že vada nebyla odstraněna ve stanoveném termínu od smlouvy odstoupil. Přitom dle ust. § 2001 obč. zák., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle ust. § 2002 odst. 1 obč. zák., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle názoru soudu, nedosažení rychlosti naprašování 3m/min. je podstatným porušením smlouvy. Tato hodnosta byla i jedním z hodnotících kritérií při výběrovém řízení. Sám žalovaný si byl vědom důležitosti této hodnoty, když sám uváděl ve své nabídce rychlost minimálně 3m/min. [příjmení] mu být tedy zřejmé, že pokud by stroj rychlosti naprašování 3m/min. nedosahoval, pro žalobce by byl v daný moment nepoužitelný. Nutno poznamenat, že žalobce dle názoru soudu od smlouvy odstoupil včas. Podle ust. § 2004 odst. 1 obč. zák., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle ust. § 2005 odst. 2 obč. zák., odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Pokud tedy dospěl soud k závěru, že bylo platné odstoupení od smlouvy, pak strany sporu stíhá povinnost vrátit si vzájemná plnění. Tedy povinnost žalovaného vrátit kupní cenu, jejíž úhradu nijak nezpochybňoval a žalobce pak stíhá povinnost vrátit předmětný stroj – metalizér. S ohledem na tuto skutečnost proto soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobci částku 14.080.077 Kč oproti vydání stroje žalovanému. Pokud však jde o náhradu škody, dle názoru soudu bylo v řízení prokázáno, že žalobce nemohl řádně realizovat zakázku občanských průkazů pro [anonymizováno] a pasů pro [anonymizováno] a [anonymizováno], neboť metalizér nedosahoval rychlosti naprašování 3m/min. Za takové situace, aby dostál svým závazkům, musel zakázku splnit prostřednictvím jiného subjektu. K tomu však nutno uvést, že ačkoli byl žalobce vyzván k řádné specifikaci nároku, neboť zajisté nemůže být škoda ve výši dopravy a ceny za zakázku od společnosti ve [příjmení] [jméno], protože i žalobce by se splněním zakázky měl též náklady, a teprve tedy pokud by tyto náklady byly nižší, než náklady na splnění zakázky prostřednictvím společnosti z [příjmení] [jméno], rozdíl by byl škodou. Je však nepochybné, že pokud byla zakázka realizována společností ve [příjmení] [jméno], pak cena za dopravu je jistě škodou, protože pokud by zakázku realizoval sám žalobce, rozhodně by mu náklady s dopravou do [příjmení] [jméno] a zpět, nevznikly. Proto soud žalobci přiznal škodu ve výši uhrazené ceny dopravy 186.559 Kč a ve zbytku nárok zamítl. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař.vl.č. 351/2013 Sb. Přitom pokud jde o náhradu škody, byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum], ve kterém jej vyzval k úhradě částky 619.704,82 Kč do 14 dní. Za této situace měl tedy žalovaný částku uhradit do [datum] a následující den tedy [datum] se dostal do prodlení. Pokud jde o vrácení kupní ceny v odstoupení od smlouvy žalobce žádnou lhůtu neuvedl, a proto soud přiznal úrok z prodlení až ode dne podání žaloby tedy [datum]. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobcův neúspěch byl s ohledem na celkovou hodnotu sporu pouze v nepatrné části. Proto soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou tvořeny zaplacenými soudními poplatky v částce 30.986 Kč a 704.004 Kč, dále dvěma úkony právní pomoci po 49.940 Kč třemi úkony právní pomoci po 10.780 Kč, devíti úkony právní pomoci po 50.180 Kč, jedním polovičním úkonem po 25.090 Kč, patnácti režijními paušály po 300 Kč a 21% DPH (128.821 Kč). Celkem jde tedy o částku 1.477.241 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když tato povinnost stíhá žalovaného, který byl ve věci neúspěšný. Náklady státu se skládají z přiznaného svědečného v částkách 1.365 Kč, 3.810 Kč, 290 Kč, 643 Kč, 1.937,84 Kč a 1.272,12 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.