23 C 288/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 15.467 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 15 467 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 11. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 16.12.2019 domáhala na žalované zaplacení částky 15.467 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 1.12.2017 způsobil anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno dopravní nehodu, při níž došlo ke zranění pojištěnce žalobkyně paní jméno příjmení, datum narození tím, že při odbočování vlevo na křižovatce ulice ulice a ulice příjmení v obec nedal přednost v jízdě poškozené cyklistce paní jméno příjmení, která jela po hlavní komunikaci a zavinil tak střet s ní. Cyklistka po pádu na vozovku utrpěla těžké zranění, krvácení do mozku, zlomeninu spánkové kosti, zlomeninu pravé stěny čelistní dutiny, krvácení do čelistní dutiny, zlomeninu očnice, pohmoždění hlavy a poúrazovou epilepsii. Poškozené byla v důsledku citovaného poranění v léčení v déle než šest měsíců a její léčby přestavovala náklady ve výši 77.333 Kč. V rámci šetření dopravní nehody bylo zjištěno, že anonymizováno jméno příjmení jméno byl jediným viníkem nehody. Okresní státní zastupitelství v Olomouci pak usnesením ze dne 22.3.2018, č.j. spisová značka trestní stíhání anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno podmíněně zastavil se zkušební dobou v trvání 24 měsíců. Žalovaná z požadované částky uhradila pouze 61.866 Kč s odůvodněním, že poškozená nepoužila při jízdě na kole ochrannou přilbu a její míra spoluúčasti tak představuje 20%. Žalobkyně pak dále uvedla, že poškozená neporušila žádný právní předpis, neboť žádný zákon neukládá cyklistům používání cyklistické přilby. V této souvislosti poukázala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. 31C 207/2018-140 a rozsudek zdejšího soudu č.j. 30C 29/2017-53. Žalovaná nerozporovala, že k pojistné události došlo, že viník dopravní nehody byl jejím pojištěncem a nerozporovala též částku za léčení. Uvedla, že žalobkyni vyplatila částku 61.866 Kč, když náklady v celkové výši 77.333 Kč krátila 20% s ohledem na spoluzavinění poškozené, která nepoužila cyklistickou přilbu. V této souvislosti odkázala na ust. § 2918 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.) a též na ust. § 2900 obč. zák. Žalovaná dospěla k názoru, že poškozená si škodu na zdraví spoluzavinila v rozsahu 20%, a to s ohledem na charakter zranění, kdy nejzávažnější zranění utrpěla poškozená na hlavě, a to otřes mozku, ložiskové poranění mozku a úrazové subdurální krvácení. Žalovaná pak též odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25Cdo 2974/2011, které bylo potvrzeno usnesením ústavního soudu ČR č.j.

IV. ÚS 3652/12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporu, že dne 1.12.2017 došlo k předmětné dopravní nehodě, a že celkové náklady na léčení činily částku 77.333 Kč, když žalovaná pojistné plnění krátila 20% a uhradila tak částku 61.866 Kč. Navíc pokud jde o výši nákladů na léčení poškozené, tato je prokazována regresním účtem pojištěnce, č. pojištěnce číslo. V řízení bylo dále prokázáno, že viníkem dopravní nehody byl skutečně pan příjmení jméno příjmení, anonymizováno, který poškozené nedal přednost v jízdě. Jeho trestní stíhání pak bylo usnesením Okresního státního zastupitelství v obec, č.j. číslo jednací podmíněně zastaveno a obviněnému byla stanovena zkušební doba v trvání 24 měsíců. Výpovědí poškozené, která je zaznamenána v úředním záznamu ze dne 3.1.2018 vyplývá, že skutečně při jízdě na kole nepoužila cyklistickou přilbu. Pokud jde o charakter a rozsah poranění poškozené, tento je prokazován především znaleckým posudkem MUDr. jméno příjmení ze dne 26.1.2018, který je součástí trestního spisu. Lze konstatovat, že na rozsah a závažnost většiny zranění, která poškozená utrpěla, měla vliv absence cyklistické přilby. Soud s ohledem na procesní ekonomii ve věci nenařizoval znalecký posudek, který by se zabýval otázkou, jaká by byla zranění poškozené v případě použití cyklistické přilby, resp. jaký vyliv na zranění měla její absence, neboť charakter těchto zranění, a to především otřes mozku, ložiskové poranění mozku a úrazové subdurální krvácení lze i z laického pohledu přičíst právě absenci cyklistické přilby. Po takto provedeném dokazování má soud za to, že viníkem dopravní nehody byl pojištěnec žalované a že poškozená neměla v době nehody cyklistickou přilbu, přičemž její poranění byla v podstatě toliko na hlavě. Podle ust. § 55 odst. 1 zák.č. 48/1997 Sb., příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Z uvedeného ustanovení vyplývá jednak aktivní legitimace žalobkyně a žalované a též i samotný nárok žalobkyně v případě, že dojde ze strany pojištěného k zaviněnému protiprávnímu jednání. V řízení přitom výše nároku byla prokázána vyúčtováním zdravotní péče. Podle ust. § 22 odst. 1 zák.č. 361/2000 Sb., řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že řidič, který vjíždí do křižovatky ze směru, kde je dopravní značka„ Stůj, dej přednost v jízdě“, musí dát přednost v jízdě vozidlům i cyklistům přijíždějícím po hlavní komunikaci. Z provedeného dokazování, zejména trestním spisem Okresního státního zastupitelství v obec bylo prokázáno, že jediným viníkem dopravní nehody byl pan příjmení jméno příjmení, anonymizováno. Podle ust. § 2900 odst. 1 obč. zák., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle ust. § 2918 obč. zák., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. V ust. § 2900 odst. 1 obč. zák., je tedy stanovena obecná prevenční povinnost. Přičemž toto ustanovení zcela jednoznačně předpokládá, že každý si má počínat tak, aby nedošlo, mimo jiné k nedůvodné újmě na zdraví. V daném případě soud konstatuje, že počínání poškozené, které neměla cyklistickou přilbu, spadá práva pod ust. § 2900 odst.

1. Lze přisvědčit žalobkyni, že žádný zákon osobě starší 18 let neukládá povinnost mít při jízdě na kole cyklistickou přilbu. Soud má však za to, že v případě cyklisty bez přilby je třeba zkoumat, zda-li lze takové počíná hodnotit jako počínání v rozporu s ust. § 2900 odst. 1 obč. zák., a to zejména v závislosti na tom, kde se cyklista bez přilby pohybuje. Pokud by došlo ke škodní události např. na polní cestě, případně na cyklostezce, kde je jen minimální pravděpodobnost střetu cyklisty s automobilem a lze říci, že při jistém stupni opatrnosti není třeba cyklistickou přilbu použít, na pozemní komunikaci je tomu jinak. Zde přistupují totiž další okolnosti, které cyklista nemůže ovlivnit, a nebo může ovlivnit jen do určité míry. Jednou z takovýchto okolností je právě situace, kdy cyklistovi nedá přednost v jízdě automobil. Tuto skutečnost si poškozené měla uvědomit a v rámci prevence tedy měla cyklistickou přilbu použít. Pokud tak neučinila, porušila obecnou prevenční povinnost. V této souvislosti odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25Cdo 2974/2011 a též na rozhodnutí Městského soudu v Praze 91 Co 126/2021 a 30 Co 190/2020. Lze také dále konstatovat, že absence cyklistické přilby měla značný vliv na zranění, která poškozená utrpěla, když se jednalo v podstatě toliko o poranění hlavy. Za této situace má soud za to, že stanovení míry spoluúčasti poškozené je přiměřené. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení byla plně úspěšná žalobkyně. Náklady se skládají ze šesti úkonů po 300 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8.