23 C 40/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 32.135 Kč s příslušenstvím <i>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 32 135 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.</i> <i>II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.</i> <i>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení v částce 10 946 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky původně částky 53.249,30 Kč. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo zaviněním pojištěnce žalované k poškození vozidla žalobce, a to konkrétně přední nárazník. Poškozené vozidlo bylo opravováno v období od [datum] do [datum]. Za opravu byla fakturována částka 9.282,17 Kč bez DPH s tím, že žalobce potřebný náhradní díl zakoupil sám za částku 21.114,30 Kč bez DPH. Na dny opravy poškozeného vozidla si žalobce k výkonu své podnikatelské činnosti pronajal náhradní automobil od [právnická osoba], [anonymizováno]. Za pronájem náhradního vozidla byla žalobci vystavena faktura na částku 120.927 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná krátila výplatu pojistného plnění, požadoval žalobce následně úhradu částky 32.135 Kč za pronájem náhradního vozidla a dále částku 21.114,30 Kč za zakoupený náhradní díl. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává. Žalovaná uhradila částku 30.398 Kč bez DPH za opravu vozidla. Pokud jde o pronájem náhradního vozidla, pak žalovaná akceptovala 4 dny pronájmu za částku 4.000 Kč na den. Dále pak uvedla, že částku 21.114,30 Kč žalobci vyplatila již dne [datum]. U ústního jednání dne [datum] žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku. K dopravní nehodě došlo, jak vyplývá ze záznamu o dopravní nehodě dne [datum]. Na dobu od [datum] do [datum] si žalobce pronajal náhradní vozidlo, jak vyplývá z nájemní smlouvy ze dne [datum]. Za nájem náhradního vozidla byla žalobci dne [datum] vystavena faktura na částku 146.322 Kč včetně DPH se splatností dne [datum]. Shora uvedená částka byla uhrazena žalobcem dne [datum], jak vyplývá z příjmového pokladního dokladu z téhož dne. Pokud jde o ostatní důkazy, pak s ohledem na námitku promlčení, která však byla uplatněna až dne [datum] má soud tyto důkazy pro posouzení věci za nadbytečné. Kdo je škůdcem se žalobcem dověděl dne [datum], jak vyplývá ze záznamu o dopravní nehodě a též se tedy žalobce tento den dověděl i kdo odpovídá za škodu. O výši škody se žalobce dověděl nejpozději dne [datum], kdy uhradil fakturu za pronájem náhradního vozidla. Ze shora citovaných důkazu je tedy zřejmé, že žalobce měl nejpozději dne [datum] povědomost o tom, že mu vznikla škoda, kdo je škůdcem i jaká je přesná výše škody. Podle ust. § 626 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Podle ust. § 635 odst. 2 obč. zák., 2, právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že k promlčení nároku na pojistné plnění dojde nejpozději uplynutím, promlčení lhůty stanovené pro uplatnění nároku na náhradu škody proti škůdci. Soud se proto musel zabývat tím, kdy se žalobce dověděl o škodě, škůdci a výši škody. V případě uplatněné pojistné události se žalobce o tom, že ke škodě došlo a kdo za ní odpovídá a jaká je její výše dověděl nejpozději dne [datum], kdy uhradil fakturu za nájem náhradního vozidla. Že došlo ke škodě a kdo za ni odpovídá pak věděl již dne [datum], neboť tyto údaje jsou obsaženy v záznamu o dopravní nehodě. Tedy veškeré nutné informace k uplatnění škody měl žalobce nejpozději dne [datum]. Pak ovšem poprvé mohl uplatnit nárok vůči škůdci dne [datum]. Nárok žalobce je tak v souzeném případě promlčen, neboť žaloba byla podána až dne [datum]. S ohledem na tuto skutečnost proto soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 150 o.s.ř., když je sice pravdou, že žalobce měl vědět, že nárok promlčen je. Avšak s ohledem na vývoj jak rozhodovací činnosti Městského soudu v Praze, tak i Nejvyššího soudu ČR je pravdou, že v době podání žaloby byl výklady shora citovaných ustanovení nejasný. Tento se vyjasnil až rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR. Žalovaná však s ohledem na skutečnost, že u zdejšího soudu má řadu sporu, kde vystupuje na straně žalované a námitku promlčení uplatňuje, se o skutečnosti promlčení nároku dověděla právě z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ČR. Ačkoli je právem žalované vznést námitku promlčení kdykoli v průběhu řízení má soud za to, že v souzeném případě by se jednalo o nepřiměřenou tvrdost, pokud by soud žalované náhradu nákladů řízení přiznal. Proto tedy použil ust. § 150 o.s.ř. a rozhodl tak, že se žalovaná náhrada nákladů řízení nepřiznává. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 a neúspěšnému žalobci tak soud uložil povinnost k jejich náhradě. Náklady jsou tvořeny znalečným ve výši 12.946 Kč, když žalobce již uhradil zálohu ve výši 2.000 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.