23 C 43/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částka 743.226,50 Kč <i>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15.743,75 Kč.</i> <i>II. Co do částky 727.482,75 Kč se žaloba zamítá.</i> <i>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 243.877,92 Kč, k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 743.226 Kč, když tato částka představovala kapitalizované úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3.445.276 Kč od [datum] do [datum] a z částky 1.034.561 Kč od [datum] do [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] kterou byla mimo jiné pojištěna budova [obec], [ulice a číslo] umístěná na pozemku par. [číslo] v k.ú. [obec] II, [územní celek] [anonymizováno] pojištění byl sjednán dnem [datum] a sjednaná spoluúčast činila 3.000 Kč. Pojistná částka rodinného domu činila 8.000.000 Kč u ostatních objektů činila 400.000 Kč a u vybavení domácnosti pak částku 2.000.000 Kč. Dne [datum] došlo k pojistné události, požáru rodinného domu, když tato pojistná událost je vedena pod č. [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná emailem ze dne [datum] zaslal seznam doporučených sanačních firem a potvrdila prohlídku nemovitosti na den [datum]. Dále pak byla domluvena prohlídka movitých věcí na den [datum]. V dubnu 2013 zaslal žalobce žalované zprávu [anonymizována tři slova], v níž byla příčina požáru stanovena jako provozně technická závada elektroinstalace. Žalovaná poskytla žalobci zálohu na movité věci ve výši 1.000.000 Kč dne [datum], doplatek za movité věci ve výši 308.545 Kč dne [datum] a doplatek za movité věci ve výši 602.255 Kč dne [datum]. Následně byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dne [datum] dohoda o výplatě části pojistného plnění ve výši 3.815.593 Kč. Z této částky bylo 370.317 Kč vyplaceno přímo subjektu provádějícímu sanaci rodinného domu a částka 3.445.276 Kč byla dne [datum] zaslána na účet žalobce. Žalobce má zato, že po dobu od [datum] až do [datum] má nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 3.445.276 Kč a to s ohledem na ust. čl. XI [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo] (dále jen [anonymizováno]). Žalobce dále požadoval částku 1.717.881 Kč. Tuto částku však žalovaná neuhradila a až na základě předžalobní výzvy, kterou žalovaná převzala dne [datum], uhradila žalobci částku 1.034.561 Kč. Žalobce je i v tomto případě přesvědčen, že má, s ohledem na shora citovaný článek pojistných podmínek, nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 1.034.561 Kč od [datum] do [datum], kdy došlo k výplatě doplatku. Celkové úroky z prodlení pak činily žalovanou částku. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce opírá svůj nárok o ustanovení čl. XI [anonymizováno], podle kterého je povinnost pojistitele ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události. V citovaném ustanovení se však současně uvádí, že pokud pojistitel nemůže v této lhůtě šetření ukončit, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nebylo ukončeno šetření a na její žádost poskytnou přiměřenou zálohu. Žalobce však zcela opominul ust. čl. XIII odst. 6 [anonymizováno], podle kterého je pojistné plnění splatné do 15 dnů po skončení šetření nutného k zajištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit, Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě nebo je s ní projedná. Pojistné plnění z jedné pojistné události je nutno posuzovat jako jeden celek. Jedná se o jednu pojistnou událost a od celkové výplaty pojistného plnění se odečítá jedna spoluúčast, v daném případě částka 3.000 Kč. To znamená, že i v případě, že pojistitel má již dostatek podkladů pro část pojistného plnění a toto částečné plnění nevyplatí, nelze ani v této části uplatňovat nárok na úrok z prodlení. Přitom žalovaná přípisem ze dne [datum] potvrdila přijetí hlášení škodné události. Přípisem ze dne [datum] pak žalovaná žalobci sdělila důvody, pro které nebylo možno šetření ukončit. Stalo se tak proto, že žalovaná v této lhůtě neobdržela dokumenty, které by prokazovaly rozsah a oprávněnost požadovaného pojistného plnění. Dne [datum] pak poskytla žalobci částku 1.000.000 Kč jako zálohu na likvidaci škody z titulu poškození movitých věcí. Jednou ze základních sporných otázek bylo vlastnictví žalobci k předmětné nemovitosti neboť pozemek, na kterém byla nemovitost postavena, získal žalobce na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a z této smlouvy vyplývá, že na pozemku již byla zahájena stavba rodinného domu a bylo výslovně ujednáno, že pozemek je darován bez stavby. Teprve podáním ze dne [datum] požádal žalobce o zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostí, přičemž zápis ve prospěch žalobce byl nakonec povolen pravděpodobně na základě čestného prohlášení žalobce a stavebníka. S ohledem na tyto skutečnost pak byla mezi účastníky sepsána Dohoda o výplatě části pojistného plnění ze dne [datum] a došlo k výplatě částky 3.445.276 Kč. Otázku vlastnictví považuje žalovaná nadále za spornou. Splatnost pojistného plnění je stanovena pevnou lhůtou v trvání 15 dnů, přičemž počátek jejího běhu je jak v ust. § 16 odst. 2 zák.č. 37/2004 Sb., tak i ve VPP dán sdělením pojistitele o ukončení šetření. Žalobce se tedy žalobou domáhá úroků z prodlení za období, ve kterém nebylo pojistné plnění splatné. K odvolání žalobce ve věci rozhodoval Městský soud v Praze, který svým rozsudkem ze dne 29.11.2019, čj. 14 Co 313/2019-235 rozsudek zdejšího soudu pokud jde o úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 743.226,50 Kč od [datum] potvrdil, avšak rozsudek zrušil, pokud jde o zamítavý výrok ohledně zaplacení částky 743.226,50 Kč. V odůvodnění pak zdejšímu soudu uložil, že se zabýval tím, co žalované bránilo ukončit šetření pojistné události ve lhůtě dle § 16 odst. 3 zák.č. 37/2004 Sb. Žalovaná v řízení nesporovala uzavření předmětné pojistné smlouvy ani rozsah pojištění ani skutečnost, že došlo k pojistné události. Z oznámení o poskytnutí zálohy na pojistné plnění ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci zálohu ve výši 160.000 Kč na sanační práce. Z oznámení o poskytnutí II. zálohy na pojistné plnění ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci zálohu na poškozené věci movité ve výši 1.000.000 Kč. Z oznámení o poskytnutí doplatku pojistného plnění za movité věci ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci za věci movité částku 308.545 Kč. Z oznámení o poskytnutí doplatku za věci movité ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci doplatek za věci movité ve výši 602.255 Kč. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná na základě Dohody o výplatě části pojistného plnění poskytla žalobci částku 3.445.276 Kč. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] je zřejmé, že tímto oznámením žalovaná informovala žalobce o ukončení šetření pojistné události a poskytla žalobci doplatek pojistného plnění ve výši 1.034.561 Kč. Dne [datum] došlo mezi účastníky k uzavření Dohody o výplatě části pojistného plnění. V dohodě je konstatováno, že mezi účastníky je spor o to, zdali byl žalobce ke dne [datum] vlastníkem předmětného rodinného domu. V dohodě je žalovaná zavázala žalobci ve lhůtě 10 dní od jejího uzavření vyplatit částku 3.445.276 Kč. Dále pak účastníci v dohodě deklarovali záměr aktivně jednat o rozdílu mezi spornou a nespornou částí pojistného plnění s tím, že v případě shody, bude částka vyplacena do 10 dnů od pořízení písemného zápisu o shodě na výši celkového pojistného plnění. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že pokud jde o likvidační zprávy, jedná se o interní dokument, kterým likvidátor shrnuje výsledky svého šetření a předkládá je revidujícímu. Může být jedna nebo jich může být více, podle složitosti nebo například když se reviznímu ta likvidační zpráva nelíbí, může být vrácena k přepracování a podobně. K likvidační zprávě na čl. 220 spisu pak uvedl, že z ní vyplývá, že doklady nejsou úplné, chybí doklad ohledně vlastnictví a je tam uvedena možnost vyplacení oproti vystavení směnku. Tuto okolnost pak svědek uvedl za nestandardní s tím, že on se s takovým postupem doposud nesetkal. Dále pak uvedl, že neví, co bránilo uzavření dohody dříve než rok a půl po té likvidační zprávě [číslo]. V emailu ze dne [datum] sděluje zaměstnanec žalované, že v příloze zasílá návrh dohody k výplatě pojistného plnění. Email byl adresován panu [příjmení]. Emailem ze dne [datum] žádá žalobce prostřednictvím pana [příjmení] o znovu otevření škodní události a doplacení plnění. Emailem ze dne [datum] sděluje žalovaná, že doposud nemá vyjádření projektanta [titul] [jméno] [příjmení] ke sporným položkám, jejichž ocenění tvoří rozdíl mezi vyplaceným pojistným plněním a výší nároku uplatněného klientem. Emailem ze dne [datum] sděluje zaměstnanec žalované pan [příjmení], že dne [datum] proběhlo jednání za účasti [titul] [celé jméno žalobce] a pana [příjmení] ohledně sporných položek v rozpočtu na opravu nemovitosti. Bylo dohodnuto, že pojištěný předloží zprávy a fotodokumentaci prokazující oprávněnost jím uplatněných položek ve vyšší výši oproti rozpočtu pojišťovny. Dále bylo konstatováno, že položky 800.000 Kč a cca 150.000 Kč za vestavěný nábytek a spotřebiče nebyly řešeny ani ve stavební části rozpočtu, ani v ocenění movitých věcí. Z tohoto emailu je tedy zřejmé, že ještě dne [datum] se jednalo i o položkách týkajících se movitých věcí. Dále jsou zde dvě emailové zprávy ze dne [datum], ve který byly předloženy důkazy prokazující sporné nároky. Následně pak žalovaná zprávou ze dne [datum] oznámila, že ukončí šetření pojistné události do [datum]. Podle čl. XI odst. 2 [anonymizováno] je pojistitel povinen ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události. Nemůže-li šetření ukončit v této lhůtě, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu. Podle čl. XIII odst. 5 [anonymizováno], pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit, Šetření je ukončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě nebo je s ní projedná. Podle ust. § 16 odst. 2 zák.č. 37/2004 Sb., pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, je pojistitel povinen ukončit šetření do 3 měsíců po tom, co mu byla tato událost podle odstavce 1 oznámena. Nemůže-li ukončit šetření ve lhůtě podle věty prvé, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůtu podle věty prvé lze dohodou prodloužit. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného. Lze konstatovat, že citovaná ustanovení čl. XI a XIII [anonymizováno] jsou v podstatě totožná se znění ust. § 16 odst. 2, 3 zák.č. 37/2004 Sb. V této souvislosti soud podotýká, že souhlasí s názorem žalované, že pojistné plnění z jedné pojistné události je nutno posuzovat jako celek a nejde tedy požadovat úroky z prodlení pouze z části pojistného plnění. Pokud jde o skutkovou situace případu, je třeba uvést, že žalovaná skutečně neskončila šetření ve lhůtě 3 měsíců. Sdělila však žalobci důvod, proč tak neučinila a poskytla mu přiměřenou zálohu. O poskytnutí zálohy nebylo mezi účastníky sporu. Navíc je třeba poukázat na skutečnost, že mezi účastníky probíhala jednání o pojistném plnění, jejichž výsledek byl nakonec zhmotněn v Dohodě o výplatě části pojistného plnění ze dne [datum]. K ukončení šetření pojistné události pak došlo, jak vyplývá z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum]. Na základě tohoto oznámení pak žalovaná poskytla doplatek pojistného plnění ve výši 1.034.561 Kč. Podle ust. § 517 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Z citovaného ustanovení vyplývá, že dlužník, který se dostane do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu, stíhá povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení od data, kdy se do prodlení dostal. V řízení však bylo prokázáno, že k ukončení šetření pojistné události a k doplatku pojistného plnění dle emailu žalované ze dne [datum] mělo dojít dne [datum]. K výplat pojistného plnění tak mělo dojít do [datum]. Od [datum] se tak žalovaná dostala do prodlení, které trval až do dne [datum]. Úrok z prodlení tak z částky 1.034.561 Kč činí za shora uvedenou dobu částku 15.743,75 Kč. Proto soud žalobě co do této částky vyhověl a naopak žalobu zamítl co do částky 727.482,75 Kč. Pokud jde o ostatní důkazy, má soud za to, že nebyly pro posouzení věci podstatné, a proto je v rozsudku neuvádí. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla neúspěšná pouze v nepatrné části. Náklady jsou tvořeny 15 úkony právní pomoci po 11.300 Kč, 15 režijními paušály po 300 Kč, dále jízdným v roce 2018 3x, v roce 2019 jednou, v roce 2020 dvakrát a v roce 2021 též dvakrát. V roce 2018 šlo o vzdálenost 420 km z [obec] do [obec] a zpět při průměrném spotřebě vozidla 5,7 l [číslo] Km, ceně nafty 29,80 Kč a náhradě ve výši 4,00 Kč, celkem tedy 3 x 2.393 Kč, v roce 2019 šlo o vzdálenost 420 km z [obec] do [obec] a zpět při průměrném spotřebě vozidla 5,7 l [číslo] Km, ceně nafty 33,60 Kč a náhradě ve výši 4,10 Kč, celkem tedy 2.525 Kč, v roce 2020 šlo o vzdálenost 420 km z [obec] do [obec] a zpět při průměrném spotřebě vozidla 5,3 l [číslo] Km, ceně nafty 31,80 Kč a náhradě ve výši 4,20 Kč, celkem tedy 2 x 2.471 Kč a v roce 2021, kdy šlo o vzdálenost 420 km z [obec] do [obec] a zpět při průměrném spotřebě vozidla 5,3 l [číslo] Km, ceně nafty 27,20 Kč a náhradě ve výši 4,40 Kč, celkem tedy 2x 2453 Kč. Dále náklady sestávají z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 80 půlhodin po 100 Kč a 21% DPH (42.325,92 Kč). a 21% DPH (17.052 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.