23 C 48/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr Michalem Novotným ve věci žalobce údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částky 16.183 Kč <i>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 16 183 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení, se zamítá.</i> <i>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 7 551 Kč k rukám právního zástupce žalované [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 16.183 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo na silnici [anonymizována dvě slova] [číslo] v km [anonymizováno] k dopravní nehodě vozidla r.z. [anonymizováno], při které došlo k poškození dopravního značení a vodidel. Žalovaná škodu likvidovala pod [číslo] na pojistném plnění vyplatila částku 80.964 Kč. Celková částka za opravu však činila 98.702 Kč. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě žalované částky, ani poté však žalovaná dlužnou částku neuhradila. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává. Vznesla námitku promlčení nároku s ohledem na to, že ke škodě došlo dne [datum] a žaloba byla podána až v březnu 2020. Dále uvedla, že ve věci není pasivně legitimována, neboť škodící vozidlo bylo vozidlem záchranné služby, které má tzv. zákonnou výjimku. V této souvislosti poukázala na ust. § 5 zák.č. 168/1999 Sb. Mezi účastníky tedy nebylo sporu o tom, že dne [datum] došlo k předmětné dopravní nehodě. Sporná nebyla ani skutečnost, kolik bylo skutečně žalovanou do dne podání žaloby uhrazeno na pojistném plnění. Z faktury [číslo] kterou za opravu svodidel vystavila [anonymizována dvě slova] [územní celek], příspěvková organizace je zřejmé, že částka za opravu činila 98.701,61 Kč včetně DPH. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum] je zřejmé, že došlo ke škodě, kdo škodu způsobil a i jaká je přibližná výše škody. Žalobce tedy téměř okamžitě po nehodě měl povědomost o vzniku škody, kdo za ní odpovídá i jaká je její přibližná výše. Podle ust. § 626 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Podle ust. § 635 odst. 2 obč. zák., 2, právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že k promlčení nároku na pojistné plnění dojde nejpozději uplynutím, promlčení lhůty stanovené pro uplatnění nároku na náhradu škody proti škůdci. Soud se proto musel zabývat tím, kdy se žalobce dověděl o škodě, škůdci a výši škody. V případě uplatněné pojistné události se žalobce o tom, že ke škodě došlo a kdo za ní odpovídá a též o předpokládané výši škody, se žalobce dověděl z protokolu o nehodě v silničním provozu a z potvrzení o účasti na dopravní nehodě. Tedy tyto informace měl žalobce k dispozici nejpozději dne [datum]. Přitom pokud jde o výši škody, soud poukazuje na skutečnost, že žalobce je odborníkem v daném oboru a musí mu být tedy bezprostředně po nehodě zřejmé, jaká bude přibližná výše škody. Dle názoru soudu i znalost přibližné výše škody pak splňuje definici, že se poškozený dozví o výši škody. Pak ovšem poprvé mohl uplatnit nárok vůči škůdci dne [číslo]. Nárok žalobce je tak v případě nehody ze dne [datum] promlčen, neboť žaloba byla podána až dne [datum]. S ohledem na tuto skutečnost proto soud žalobu zamítl. Pouze pro úplnost soud dodává, že pokud jde o výběrové řízení, z úřední činnosti je mu známo, že žalobce nevypisuje výběrové řízení na každou opravu zvlášť, ale jde o rámcová výběrová řízení vždy na určitý počet oprav nebo na konkrétní dobu. Není tedy pravdou, že by se žalobce mohl o výši škody dovědět až okamžikem otevření nabídek s obálkami týkající se právě konkrétního výběrového řízení na opravu svodidel. Je totiž více než pravděpodobné, že na předmětnou opravu, se s ohledem na způsob a konání výběrových řízení, žádné výběrové řízení na tuto předmětnou nehodu nevypisovalo. Naopak, právě s ohledem na skutečnost, že jde většinou o rámcová výběrová řízení na konkrétní dobu, má žalobce přehled o tom, jaká přibližná výše škody bude. Dále pak soud uvádí, že dalším důvodem pro zamítnutí žaloby je nedostatek pasivní legitimace žalované. Škodící vozidlo bylo vozidlem záchranné služby. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. b) zák.č. 168/1999 Sb., Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle tohoto zákona nemá složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje. Podle odst. 2 téhož ustanovení, k vozidlu uvedenému v odstavci 1 písm. b) a c) (dále jen "vozidlo s výjimkou z pojištění odpovědnosti") vydá zelenou kartu ministerstvo. Zanikne-li důvod, pro který byla vozidlu s výjimkou z pojištění odpovědnosti zelená karta vydána, je ten, kdo takové vozidlo provozuje, povinen zelenou kartu ministerstvu vrátit. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že na vozidlo záchranné služby se vztahují výjimka z pojištění odpovědnosti vozidla a zelenou kartu vydává příslušné ministerstvo. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve třech úkonech právní pomoci po 1.780 Kč, třech režijních paušálech po 300 Kč, vše dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a 21% DPH (1.311 Kč). O povinnosti uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.