23 C 5/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částky 87.700 Kč s příslušenstvím <i>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 97 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 87 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 105.660 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v částce 20.065 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 87.700 Kč s příslušenstvím a částky 9.680 Kč jako náklady spojených s uplatněním pohledávky. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě mezi vozidlem žalobce [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] a vozidlem [anonymizováno 5 slov], a to na lesní cestě u [územní celek] – [obec]. Předmětnou nehodu zavinil žalobce, který se svým vozidlem narazil přední částí do zadní části poškozeného vozidla jedoucího stejným směrem. Poškozené vozidlo následně sjelo do příkopu na pravé straně komunikace a narazilo pravou boční částí karoserie do stromu na okraji silničního příkopu. Žalobce měl ke dni dopravní nehody sjednáno u žalované havarijní pojištění na základě smlouvy ze dne [datum]. Spoluúčast žalobce činila 5%, minimálně však 5.000 Kč. Poškození vozidla žalobce bylo hodnoceno jako totální škoda a žalobci tak vznikl nárok na úhradu částky 87.700 Kč, tj. 200.000 Kč jako obvyklá cena před poškozením, 107.300 Kč byla hodnota zbytků a 5.000 Kč byla spoluúčast. Žalovaný však odmítla poskytnout pojistné plnění s tím, že rozsah poškození vozidel neodpovídá popsanému mechanismu vzniku škody a k dopravní nehodě jako celku nemohlo deklarovaným způsobem z technického hlediska vůbec dojít. Proto si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek od znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] v částce 9.680 Kč, kterou uhradil v hotovosti. Ani poté však žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná uvedla, že označuje za nesporné, že eviduje škodnou událost pod [číslo] při níž mělo dojít k poškození vozidla žalobce, pojištěného pojistnou smlouvou [číslo]. Nicméně dle žalované nemohlo k poškození vozidla žalobce dojít tak, jak je uvedeno v žalobě. Popis průběhu nehodového děje účastníků pojistné události, s přihlédnutím k rozsahu poškození na zúčastněných vozidlech škodné události, lze objektivně považovat za technicky nemožný. Toto své stanovisko opřela žalovaná o znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] [číslo]. V této souvislosti odkázala žalovaná na [anonymizováno 5 slov] [číslo], ze kterých vyplývá, že veškeré poskytnuté informace a předložené údaje musí být pravdivé a nezkreslené a žádné podstatné údaje týkající se škodné události nesmí být zamlčeny. Pod pojistných podmínek má žalovaná právo neposkytnout pojistné plnění, pokud pojištěný uvedl vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčena. Proto žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění z titulu totální škody. Pokud jde o vztah mezi žalobcem a žalovanou, tento je založen pojistnou smlouvou o [anonymizováno] pojištění vozidla [anonymizováno] ze dne [datum]. Spoluúčast žalobce byla sjednána ve výši 5%, nejméně však 5.000 Kč Součástí smlouvy byly i [anonymizováno 5 slov] - [číslo]. Následně se soud při dokazování zaměřil nejdříve na průběh nehodového děje a to, zda popis nehodového děje odpovídá tomu, jak k nehodě skutečně došlo. Přitom ze záznamu o dopravní nehodě vyplývá, že žalobce svým vozidlem v levotočivé zatáčce zezadu narazil do vozidla [anonymizováno]. Vozidlo [anonymizováno] bylo po nárazu sraženo do příkopu a převráceno na bok, zastavilo se o strom. Žalobce ve věci předložil znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] Z tohoto posudku vyplývá, že při vzájemném střetu vozidel je z technického hlediska přijatelný vznik poškození vozidla [anonymizováno] na předním nárazníku, výztuze předního nárazníku, předních světlometech, kapotě motoru a ostatních částí uvedených v zápise o poškození motorového vozidla a fotografické dokumentaci. Stejně tak při vzájemném střetu obou vozidel je z technického hlediska přijatelný vznik poškození vozidla [anonymizováno] na zadní části, konkrétně na zadním nárazníku, tažném zařízení a elektrické zásuvce tažného zařízení. Dále se znalecký ústav vyjádřil ke znaleckému posudku [jméno] [příjmení], když uvedl, že tento znalec při hodnocení energetické bilance střetu zvažoval, že deformační energie i energie na odhození vozidla [anonymizováno] do konečné polohy byla výlučně předána soustavě energií vozidla [anonymizováno]. Přitom však nezvažoval energii pohybu vozidla [anonymizováno] (zpomalení, zastavování, snížení rychlosti. Pokud by tento znalec zvažoval energii soustavy skládající se z pohybu vozidla [anonymizováno], pohybu vozidla [anonymizováno], deformaci vozidel a možné konečné polohy vozidel, pak by tyto skutečnosti ovlivnily závěry jeho znaleckého posudku. Žalovaná v řízení předložila znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Tento znalec uvedl, že vyhodnocením předložených podkladů, předpokládané trajektorie pohybu vozidla [anonymizováno] a [anonymizováno] a fotodokumentace poškození vozidel při popisované dopravní nehodě a vyhodnocení údajů účastníků o vzniku nehodového děje lze usuzovat, že na daném místě a v daném čase nemohlo dojít k celkovému deklarovanému rozsahu a způsobu poškození vozidel popisovaným nehodovým dějem. Nebyla nalezena vzájemná energetická korespondence poškození vozidel, kdy rozsah a způsob poškození vozidla [anonymizováno] je výrazně nižší, než celkové poškození vozidla [anonymizováno] a dle podkladů spisu právě pohybová energie měla způsobit poškození vozidla [anonymizováno] a jeho odhození do stromu. Též však uvedl, že poškození přední části vozidla [anonymizováno] sice koresponduje s poškozením zadní části vozidla [anonymizováno], ale pohybová energie vozidla [anonymizováno] nemohla způsobit odhození vozidla [anonymizováno] mimo komunikaci a najetí do kmene stromu a celkové poškození kabina vozidla včetně laminátové nástavby. S ohledem na rozdílné závěry shora uvedených posudků, byť znalecký ústav [příjmení] se vyslovil, proč znalci [příjmení] nevycházel nehodový děj, když nezapočítal energii zpomalování vozidla [anonymizováno], nechal soud vypracovat znalecký posudek znalcem [celé jméno znalce], který se měl mimo jiné vyjádřit k oběma předchozím posudkům. V závěru posudku znalec uvedl, že poškození zejména předního nárazníku a jeho výztuhy [značka automobilu] je bez pochyb následkem nárazu na kouli tažného zařízení. Mohlo se jednat i o to zařízení, které bylo namontováno na zádi [značka automobilu] a nelze vyloučit, že k nárazu došlo na tvrzeném místě. Nelze úplně vyloučit, že v uvedeném místě došlo i ke sjetí [značka automobilu] do příkopu a k nárazu pravé horní části jako kabiny a laminátové nástavby do stromu. S uvážením vyslovených námitek (neočekávaná konečná poloha automobilu; nezřetelné stopy sjetí automobilu do příkopu, pohybu příkopem a vyprošťování; tři úrovně deformací kabiny) považuje znalec tvrzení za ne zcela hodnověrné. Při svém výslechu znalec uvedl argumenty ve prospěch nehodového děje i v jeho neprospěch, pokud se týká poškození vozidla [anonymizováno]. U vozidla [anonymizováno] totiž znalec jednoznačně uvedl, že poškození odpovídá nárazu na kouli tažného zařízení. Tedy pokud jde o vozidlo [anonymizováno] pak ve prospěch nárazu je oděr kůry stromu, kdy nelze vyloučit kontakt vozidla [anonymizováno] se stromem, a to pravých dveří, rámu dveří, pravého okraje střechy kabiny a praví horní partie krytu úložné plochy. Vzdálenost mezi dnem příkopu a polohou oděru na stromu odpovídá dobře výšce střechy automobilu nad úrovní vozovky. Současně by tedy mohla vzniknout ta poškození, která jsou v posudku uvedena. Ovšem poškození mohla vzniknout při vyprošťování pomocí jiného vozidla. Dalším argumentem ve prospěch je nález části laku a laminátu v poškozené partii stromu, které jsou patrny již z fotodokumentace znaleckého ústavu [příjmení]. V neprospěch pak hovoří to, že konečná poloha dle názoru znalce by se dala spíše očekávat, že vozidlo opouštěno vozovku nejdříve předním kolem (podle nakreslené konečné polohy). Při takovém vjetí by poloha oděru na straně stromu nemohla být vpravo z pohledu od silnice, ale spíše vlevo. A nebo by se vozidlo [anonymizováno] muselo pohybovat bočním smykem a pak by zanechalo stopy na vozovce a v příkopu. Ovšem při ohledání, které provedl [anonymizováno] expert, tam toto nebylo shledáno. V neprospěch pak hovoří též absence stop po vyprošťování. Navíc vícenásobný kontakt nelze vyloučit, ale pak by se pravé zadní kolo muselo nacházet v poloze už na odvrácené straně příkopu od silnice nad úrovní dna příkopu. Ovšem v takovém případě už by se vlastně vozidlo začalo odklánět a nemohlo by dojít k tak intenzivnímu poškození kabiny v pravém zadním rohu. Automobil [anonymizováno] s nějakým objektem kolidoval, ale dle názoru znalce muselo k poškození dojít za jiných okolností. Svědek [jméno] [příjmení], který řídil vozidlo [anonymizováno] uvedl, že jeli po lesní cest, a on v důsledku vběhnutí psa do dráhy sešlápl brzdu a žalobce do něj zezadu narazil a on spadl do příkopu. V době nárazu jeho vozidlo jelo, ale malou rychlostí. Lze říci, že pokud jde o poškození vozidla žalobce [příjmení], pak se vlastně všechny posudky shodují, že toto poškození mohlo vzniknout při nárazu do zadní části vozidla [anonymizováno]. Otázkou zůstává, jak došlo k poškození vozidla [anonymizováno], když zde i přes vypracování tří posudků, zůstávají pochybnosti. Dále se soud zabýval tím, zda-li měl žalobce oprávnění vjet na silnici, kde k nehodě došlo. Žalovaná v průběhu řízení namítala, když poukazovala na fotodokumentaci, že na předmětné silnici byla značka zákaz vjezdu. Žalobce v řízení předložil pozvánku na naháňku pro pana [jméno] [příjmení] s datem naháňky [datum], když tento datum se shoduje s datem nehody. Svědek [jméno] [příjmení] zároveň vypověděl, že on měl pozvánku od sdružení, které má naháňku pronajato. Bylo tam velké množství hostů. [příjmení] byl oprávněn si vzít sebou jednoho hosta, kterým byl žalobce. Na základě pozvánky pak byl oprávněn k vjezdu do honitby, a toto oprávnění se vztahovalo i na hosta. Svědek [jméno] [příjmení], který je předsedou [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] z.s. uvedl, že pana [příjmení] zná přes dvacet let. Potvrdil, že pokud je přizván host, tak k naháňce může vjet vozidlem. Potvrdil, že podpis na pozvánce je jeho a dále znovu uvedl, že i host může vjet do naháňky autem. I když host nezajišťuje naháňku, může jet autem, protože u jenom seřadiště je samozřejmě v lese. Pokud byl pan žalobce na akci, byl zkontrolován. V řízení bylo též prokázáno, že žalobce uhradil znaleckému ústavu [příjmení] částku 9.680 Kč, jak vyplývá z příjmového pokladního dokladu. Lze tedy shrnout, že žalobce dle názoru soudu měl právo vjezdu do naháňky, ačkoli zde byla značka zákaz vjezdu. Pan [příjmení] [příjmení], řidič vozidla [anonymizováno] byl totiž na naháňku pozván a měl právo si vzít ještě jednoho hosta, kterým byl právě žalobce. I kdyby tomu tak nebylo, má soud za to, že ani skutečnost, že žalobce vjel do zákazu vjezdu, by nezakládala žalované možnost odmítnout pojistné plnění. Je třeba si uvědomit, že v daném případě nárok na pojistné plnění vychází s havarijního pojištění a nikoli povinného ručení. Pokud by soud použil argumentaci žalované, pak by jakékoli porušení pravidel o provozu na pozemních komunikacích zakládalo možnost pojišťovny pojistné plnění odmítnout, což je neakceptovatelné, neboť by se tím popíral smysl havarijního pojištění. Pokud jde o samotný nehodový děj. Jak již bylo shora uvedeno, všechny posudky se shodují v tom, že poškození vozidla žalobce odpovídá nárazu do zadní části vozidla [anonymizováno]. V případě vozidla [anonymizováno] však zůstávají pochybnosti o jeho pohybu po nárazu vozidla žalobce a z toho vyplývající poškození vozidla [anonymizováno]. Je však třeba poukázat na to, že předmětem nároku je pojistné plnění za poškození vozidla žalobce, nikoli vozidla [anonymizováno]. Je pravdou, že [anonymizována tři slova], které jsou součástí pojistné smlouvy, dávají žalované možnost i odmítnout pojistné plnění při uvedení nesprávných či lživých informací, týkajících se nehodového děje. Pokud však jde o vozidlo žalobce, zde žádné pochybnosti ohledně nehodového děje nejsou a popis nárazu do vozidla [anonymizováno] odpovídá. Je pak otázkou, zda-li„ nepravdivé“ údaje, které se však týkají jiného vozidla, zakládají možnost žalované k odmítnutí pojistného plnění. Soud je toho názoru, že v případě havarijního pojištění, které měl sjednáno žalobce tomu tak není, neboť žalobce ohledně své pojistné události uvedl údaje pravdivé. Podle ust. § 2951 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.) se škoda nahrazuje uvedením po předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle ust. § [číslo] obč. zák hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. S ohledem na provedené dokazování je třeba uvést, že žalovaná při likvidaci pojistné události postupovala správně, pokud jí likvidovala jako tzv. totální škodu. V případě, že celková škoda činila částku 200.000 Kč (hodnota vozidla žalobce bezprostředně před nehodou), navíc tuto výši žalovaná při šetření pojistné události nijak nezpochybňovala a hodnota zbytků byla 107.300 Kč a spoluúčast žalobce 5.000 Kč, činí pak výše škody částku 87.700 Kč. Toto je pak částka, která měla být žalobci v rámci pojistného plnění poskytnuta. Stejně tak má žalobce nárok na úhradu částku 9.680 Kč za vypracovaný znalecký posudek, když je zcela zřejmé, že vypracování znaleckého posudku bylo s ohledem na postoj žalované nutné. Proto soud žalobě jak co do částku 87.700 Kč a co do částky 9.680 Kč vyhověl. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobce pak úrok z prodlení požadoval ode dne [datum], když žalobce požadoval úhradu v předžalobní výzvě ze dne [datum] do [datum]. Přitom v této době již bylo ukončeno šetření pojistné události a zároveň uplynulo 15 dní od ukončení šetření pojistné události. Proto soud přiznal úrok z prodlení tak, jak požadoval žalobce, tedy od [datum]. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl zcela úspěšný. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 3.508 Kč, zaplacenou zálohou na vypracování znaleckého posudku ve výši 5.000 Kč, 15 úkony právní pomoci po 4.620 Kč, 15 režijními paušály po 300 Kč náhradou za promeškaný čas v rozsahu 32 půlhodin po 100 Kč (3.200 Kč), 21% DPH počítáno z částky 77.000 Kč (tedy 16.170 Kč a jízdným osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět v roce 2018, při vzdálenosti 75 km, sazbě náhrady 4,70 Kč a ceně benzinu 30,50 Kč (462 Kč) v roce 2019 při výši náhrady 4,10 Kč a ceně benzinu 33,10 Kč celkem 4x (1.935 Kč), v roce 2020 při výši náhrady 4,20 Kč a ceně benzinu 32 Kč (485 Kč) a v roce 2022 při výši náhrady 4,70 Kč a ceně benzinu 37,10 Kč, celkem 2x (1.100 Kč). O povinnosti uhradit náklady řízní právnímu zástupci žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl plně úspěšný. Náklady tvoří znalečné ve výši 23.325 Kč a 1.740 Kč, celkem 25.064 Kč. Od této částky je pak třeba odečíst zálohu žalobce ve výši 5.000 Kč Náklady státu pak činí 20.065 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.