23 C 89/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr Michalem Novotným v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o 466.866 Kč s příslušenstvím <i>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 466 388 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 456 188 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>II. Co do částky 478 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 200 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</i> <i>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 137.325 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení státu v částce 2 247,10 Kč, a do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 466.666 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že je vlastníkem vozidla [anonymizováno], typ [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] [číslo]. V roce 2012 byl pro vozidlo vystaven průkaz historického vozidla a vozidlo bylo zařazena do kategorie G1. Vozidlo se tedy nacházelo v původním autentickém stavu. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, když viník nehody byl pojištěn u žalované. Žalovaná pojistnou událost likvidovala jako totální škodu a žalobci vyplatila částku 86.344 Kč, když žalovaná vozidlo ohodnotila jako běžný ojetý automobil a stanovila jeho hodnotu před poškozením na částku 130.000 Kč. Od této hodnoty pak odečetla hodnotu zbytků vozidla ve výši 43.666 Kč. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek, který stanovil hodnotu vozidla bezprostředně před nehodou ve výši 650.000 Kč a ve výši 550.000 Kč po nehodě. Náklady na opravu měly činit 442.532 Kč. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná je povinna uhradit nejen náklady na opravu, ale též rozdíl mezi hodnotou vozidla před poškozením a po něm. Dále pak žalobce požadoval částku 10.200 Kč za vypracovaný znalecký posudek. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce neuznává. Mezi účastníky není spor o tom, že žalovaná vyplatila žalobci částku 86.334 Kč včetně DPH. Předmětem sporu zůstává hodnota vozidla před nehodou a skutečnost, zda-li došlo k totální škodě na vozidle. Žalovaná poukazovala na to, že tržní hodnosta zbytků vozidla činila 43.666 Kč a je tedy velice nepravděpodobné, že by hodnota nepoškozeného vozidla činila 650.000 Kč. Dále žalovaná dovozovala, že z dokumentu označeného jako Posouzení technického stavu a historické původnosti vozidla vyplývá pouze to, že vozidlo bylo k datu prohlídky sestavené z původních dílů. Neprokazuje však, že vozidlo nebylo havarováno. Dle názoru žalované bylo vozidlo v minulosti havarované, neboť z přiložených fotografií jsou patrné praskliny na dveřích vozidla, pod kterými je zřetelně vidět tzv. kit, jenž slouží k zahlazení nerovností vzniklých na poškozeném plechovém povrchu. Navíc na vozidle je zřetelná poměrně značná koroze spodku vozidla. Uveden skutečnosti, které vyplynuly z šetření žalované jsou v rozporu s předloženým znaleckým posudkem. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná vyplatila žalobci částku 86.334 Kč. Spor mezi účastníky byl o to, zda-li šlo o totální škodu a o obvyklou cenu vozidla bezprostředně před nehodou. Vlastnictví vozidla prokázal žalobce Technickým průkazem motorového vozidla. O historické původnosti vozidla svědčí osvědčení o testaci vozidla na historickou původnost, když vozidlo bylo zařazeno do kategorie A-1. Naproti tomu z osvědčení o testaci vozidla na historickou původnost z [datum] vyplývá, že vozidlo je v současné době zařazeno do kategorie B, resp.

3. Jinak z původního technického průkazu z čl. 96 vyplývá, že vozidlo bylo provozováno v SRN a bylo pravidelně servisováno, jak prokazují doklady o servisu vozidla na čl. 103 až 105. Pokud jde o hodnotu zbytků vozidla, pak tuto prokazovala žalovaná Nabídkovým listem, kde je uvedena cena vozidla 43.666 Kč včetně DPH. Na podporu svých tvrzení o hodnotě vozidla výrazně pod částkou 650.000 Kč žalovaná předložila internetové stránky [webová adresa] a [webová adresa]. Jde o inzerci vozidel [anonymizována dvě slova]. Přitom z této inzerce vyplývá, že takováto vozidla se k prodeji nabízela za částky od 67.610 Kč do 186.451,80 Kč. Z této inzerce však nevyplývá, zda-li za tyto částky byla vozidla skutečně prodána, ale především, a to je rozhodující, z ní není zřejmé, zda-li se jednalo o historická vozidla, tedy registrované veterány s původními díly a nehavarované. Jak již bylo shora uvedeno, mezi účastníky nebyl spor o výši vyplacené částky 86.334 Kč, nicméně údaj o této vyplacené částce je prokazován i oznámením o likvidaci pojistné události ze dne [datum]. Z posouzení technického stavu a historické původnosti ze dne [datum], které vydal [příjmení] Car [jméno] [obec] v AČR vyplývá, že vozidlo bylo vyrobeno v roce 1984 a v roce 2012 byl pro něj vystaven průkaz historického vozidla. Automobil se nacházel v autentickém původním stavu bez jakýchkoli úprav a náhrady původních dílů neoriginálními nebo nepůvodními. Vozidlo mělo původní lak, interiér i všechny mechanické díly bez zjevného poškození a v bezvadném a udržovaném stavu. Proto bylo zařazeno do kategorie G-1. Po předmětné dopravní nehodě bylo vozidlo nově zařazeno do kategorie G-3, což znamená, e vozidlo bylo částečně opravované a přelakované. Přechodem do kategorie G-3 došlo ke snížení tržní ceny cca o 30%. Obdobná vozidla v autentickém stavu se dle trhu a různých akcí prodávají za částky 20.000 až 30.000 EUR. Toto posouzení vydal pan [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byl slyšen i jako svědek u ústního jednání dne [datum]. Při něm uvedl, že předmětné vozidlo je již delší dobu v kategorii veteránů. On sám jej za účelem vypracování průkazu na historickou původnost prohlížel již někdy v roce 2010. Vozidlo bylo v bezvadném stavu. Ví, že byla provedena pouze výměna přední a zadní nápravy, uložení náprav, kulové čepy a UV řízení, a to z toho důvodu, aby vozidlo bylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Vozidlo bylo zařazeno do kategorie 1 EA. Po nehodě pak bylo přeřazeno do kategorie B3. Tato nová klasifikace snižuje hodnotu vozidla. Vozidlo bylo před nehodou ve velice dobrém stavu, nebyla tam žádná koroze, karoserie byla v původním odstínu. Zda bylo vozidlo někdy havarováno, je kontrolováno při prohlídce vozidla vizuálně, mimo jiné kontrolují i tloušťku jednotlivých spár, a to zda nedošlo k posunutí nosných částí vozidla v důsledku havárie. Tloušťku laku však nekontrolují, nicméně dle svědka je i na první pohled viditelné, jestli je lak původní. Pokud by na spodku vozidla byla nějaká koroze, bylo by vozidlo zařazeno do jiné kategorie. Poslední prohlídka před nehodou byla z [datum]. Dále svědek uvedl, že dle jeho názoru by se obdobné vozidlo ve stavu předmětného vozidla před nehodou prodávala kolem 25.000 EUR. On sám hodnotu vozidla po nehodě odhaduje na částku 150.000 až 200.000 Kč. Žalobce ve věci předložil znalecký posudek znalce [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] který obsahuje doložku dle ust. § 127a o.s.ř. Znalec stanovil hodnotu vozidla v době bezprostředně před nehodou na částku 650.000 Kč. Hodnotu opravy pak stanovil částkou 442.532 Kč a hodnotu vozidla po opravě stanovil na částku 550.000 Kč. Výši majetkové újmy stanovil na částku 543.000 Kč, když k nákladů na opravu ve výši 442.532 Kč přičetl 100.000 Kč jako rozdíl mezi hodnotou vozidla před a po nehodě a provedl na zaokrouhlení právě na částku 543.000 Kč. Dále znalec uvedl, že před nehodou bylo vozidlo v klasifikační třídě č. 1 a po nehodě pak vozidlo již musí být zařazeno do klasifikační třídy č.

2. Znalec [titul]. [jméno] [příjmení] byl slyšen i u ústního jednání dne [datum]. Tehdy uvedl, že vozidlo viděl, a to i jeho spodek. Na vozidle nebyla znát žádná koroze na dílech náprav, které nejsou ošetřeny lakem. Je zde pouze běžná koroze. Žádná koroze na plechových a nosných částech nebyla zaznamenána a bylo zřejmé, ze vozidlo bylo dosti pečlivě udržováno. Poté co se znalec seznámil s fotodokumentací na čl. 65 až 76 uvedl, že se jedná o povrchovou korozi a není tam žádná hloubková koroze. Poté, co mu byla ukázána fotodokumentace z čl. 77 až 82 uvedl, že dle jeho názoru, jde o praskliny, nejspíš o povrchovou vrstvu, která je pod lakem, tedy vlastně podkladovou vrstvu pod lak. Pokud by tam byla vrstva tmelu, pak by na tom místě musela být větší vrstva a došlo by vlastně k jeho odlupování. Dále uvedl, že vozidlo bylo veteránem v klasifikační třídě 1EA, což znamená, že zde byly původní díly. On sám by po nehodě zařadil vozidlo do klasifikační třídy 2, protože vozidlo bylo havarováno, není tam původní lak a byla tam výměna některých prvků karoserie. Dle jeho názoru se taková vozidla na trhu prodávala od 700.000 Kč až do 1.500.000 Kč, ale to už je extrém. Většinou se cena pohybovala od nějakých 590.000 do 700.000 Kč, tak jak uvedl ve znaleckém posudku. Na vozidlo neshledal na jeho spodku žádnou hloubkovou korozi. Podotkl, že vozidlo mělo najeto cca 130.000 km z čehož je patrno, že auto nebylo užíváno k denní potřebě. Dle jeho názoru by se vozidlo po nehodě neopravené prodalo rozhodně za více jak 50.000 Kč. Ta cena by byla i 400.000 až 450.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že znalecký posudek předložený žalobcem měl doložku dle ust. § 127a o.s.ř. a s ohledem na skutečnost, že si znalec své závěry ve znaleckém posudku obsažené náležité obhájil při své výpovědi a též s ohledem na skutečnost, že jeho závěry se v podstatě shodují s potvrzením svědka [příjmení] ze dne [datum] a i s jeho svědeckou výpovědí, soud již nepřistoupil k vypracování revizního znaleckého posudku. Dle názoru soudu bylo v řízení prokázáno, že vozidlo bylo veteránem, před nehodou bylo ve velmi dobrém stavu bez hloubkové koroze nosných částí a spodku vozidla. Hodnota takového vozidla v době bezprostředně před nehodou činila 650.000 Kč a po nehodě 550.000 Kč, když hodnota opravy činila 442.532 Kč. V takovém případě se však nemohlo zcela jednoznačně jednat o totální škodu, u které je potřeba, aby hodnota opravy převyšovala hodnotu vozidla v době bezprostředně před nehodou. Podle ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii ČR podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Podle odst. 2 téhož ustanovení plnění pojistitele je splatné do 15-ti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zajištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti poskytnout pojistné plnění. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že poškozený má nárok na pojistné plnění, přičemž pojišťovna je povinna hradit veškeré náklady, které mu v souvislosti s nehodou vznikly a které byly vynaloženy nutně a účelně. Dále soud vycházel z ust. § 2951 zák.č. 89/2012 Sb. (dále v textu jen obč. zák.) se škoda nahrazuje uvedením po předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle ust. § 2952 obč. zák hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Předně je třeba uvést, že v souzeném případě nebylo na místě likvidouvat pojistnou událost jako totální škodu. V řízení totiž bylo prokázáno, že hodnota vozidla před nehodou činila 650.000 Kč a hodnota opravy činila 442.532 Kč, tedy ani nedosahovala hodnoty vozidla. Proto bylo na místě uhradit žalobci náklady na uvedení v předešlý stav, tedy náklady na opravu, které činily 442.532 Kč. Je však nutno podotknout, že s ohledem na skutečnost, že vozidlo bylo veteránem, pak jeho uvedení do předešlého stavu v podstatě nebylo možné, protože v důsledku opravy bylo třeba vozidlo přelakovat, tedy zde již nebyl původní lak a došlo i k výměně některých prvků karoserie. Dle názoru soudu proto žalovanou stíhá i povinnost uhradit žalobci i škodu spočívající ve snížení hodnoty předmětného vozidla o 100.000 Kč. Tedy škoda, která měla být uhrazena, se skládá z nákladů na opravu ve výši 442.532 Kč z částky 100.000 Kč, což je snížení hodnoty vozidla od ní musí pak být odečtena částka 86.344 Kč a naopak je třeba ještě přičíst částku 10.200 Kč za vypracování znaleckého posudku (doloženo fakturou [číslo]), neboť se jednalo o náklady nutné k uplatnění nároku. V souvislosti s tím soud podotýká, že i pře svém rozhodování právě z předmětného znaleckého posudku vycházel. Celkem tak soud přiznal žalobci částku 466.388 Kč. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že žalovaná oznámila výplatu pojistného plnění ve výši 86.334 Kč dopisem ze dne [datum], což znamená, že k tomuto datu bylo ukončeno šetření pojistné události, byla povinna do 15 dní poskytnout pojistné plnění. Žalobce však požadoval úrok z prodlení od [datum], a protože soud je vázán návrhy účastníků, přiznal úrok z prodlení od shora uvedeného data. O zamítnutí částky 478 Kč soud rozhodl proto, že žalobce požadoval celkem částku 466.866 Kč, neboť vyšel ze znaleckého posudku znalce [titul]. [anonymizováno], který však v posudku provedl dle názoru soudu neodůvodněné zaokrouhlení částky 542.532 Kč na 543.000 Kč (výše majetkové újmy čl. 25). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22.834 Kč, 8 úkonů právní pomoci po 10.180 Kč, 2 úkonech právní pomoci po 5.090 Kč, 10 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH (19.871 Kč) O povinnosti uhradit náklady řízní právnímu zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady tvoří přiznané znalečné za účast znalce na ústním jednání dne [datum]. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.