23 C 97/2019

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci vedlejšího účastníka údaje o účastníkovi žalované údaje o účastníkovi , o 120.615,36 Kč s příslušenstvím, <i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 113,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 25 035,36 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>II. Co do částky 15 329 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.</i> <i>III. Žalovaný a vedlejší účastník [údaje o účastníkovi] žalovaného jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 61.729 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobkyně se svojí žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 120.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] v obci [obec] v okrese [okres] v areálu firmy [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] srazil zaměstnanec žalovaného pna [jméno] [příjmení] při neopatrném couvání, v rámci výkonu práce pro žalované a žalovaným vlastněným a provozovaným vozidlem [anonymizována dvě slova] r.z. [anonymizováno], žalobkyni. Žalobkyni byla způsobena zlomenina horního raménka stydké kosti vlevo, zlomenina kosti křížové, zlomenina příčného výběžku pátého bederního obratle, exkoriace nad levým okem a na bradě, krevní výron ve střední části levého stehna, krevní výron v oblasti levého bérce, exkoriaci na levém bérci, decollement v oblasti pravého stehna, bodnou ránu vpravo nad kolenem, zhmoždění pravého kolena a krevní výrok a decollement v oblasti pravého bérce. Způsobená poranění si vynutila následnou hospitalizaci v [anonymizováno] nemocnici a byla rovněž důvodem několikaměsíční závislosti žalobkyně na pomoci druhých. Za adekvátní náhradu vyvažující žalobkyni vytrpěné bolesti proto žalobkyně požadovala částku 80.000 Kč a za adekvátní peněžitou náhradu vyvažující žalobkyni další nemajetkové újmy proto žalobkyně požadovala částku 40.000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 120.000 Kč výzvou ze dne [datum], která byla odeslána dne [datum]. Podle ust. § Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že činí nesporným, že ne [datum] došlo v obci [obec], okres [okres], na ulici [ulice] u domu [adresa] v areálu firmy [anonymizováno] k nehodě, při které zaměstnanec této společnosti při neopatrném couvání srazil žalobkyni a způsobil jí zranění specifikovaná v žalobě. Dále uvedl, že není zřejmé, jak žalobkyně dospěla k částce 80.000 Kč za bolestné a k částce 40.000 Kč za další nemajetkovou újmu. S ohledem na tuto skutečnost, se proto nemohl blíže vyjádřit k uplatněným nárokům. [ulice] účastník [údaje o účastníkovi] žalované uvedl, opět učinil nesporným, že došlo k předmětné škodní události. Pojistná událost byla řádně zaregistrována, ale pro absenci dokladů se vedlejší účastník nemohl řádně vyjádřit, resp. přistoupit k odškodnění. Ohledně další nemajetkové újmy odkázal na rozhodnutí 25 Cdo 2245/2017. Pokud žalobkyně odůvodňovala nárok na odškodnění další nemajetkové újmy tvrzením několikaměsíční závislosti na pomoci druhých, je pak toto tvrzení velmi stručné. Pokud by žalobkyně svá tvrzení blíže specifikovala a následně prokázala, jednalo by se dle vedlejšího účastníka spíše o nárok na náhradu nákladů spojený s péčí o poškozenou osobu a její domácnost. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení vedlejší účastník žalobkyni uhradil částku 80.000 Kč na bolestném, zabýval se soud již pouze dalším nárokem žalobkyně ve výši 40.000 Kč. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobkyně utrpěla v důsledku škodné události zranění, která jsou specifikována v žalobě. Výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobkyni zná od malička. Žalobkyně jí kontaktovala ještě v době, kdy byla v nemocnici. [jméno] svědkyně měla dokonce klíče od jejího bytu, a proto mohla žalobkyni na její žádost z jejího bytu přivést do nemocnice nějaké osobní věci. Když žalobkyni propouštěly, tak jí lékař řekl, že není schopna, nebo nemůže se o sebe sama postarat, a proto jí svědkyně nabídla, že může být u ní na [anonymizováno]. Svědkyně byla v té době na mateřské dovolené. Žalobkyni pomáhala s oblékáním na WC, do vany, vařila jí, nakupovala vše potřebné. Takto se o ní starala přibližně 7 týdnů, tedy někdy do konce listopadu. Od ní pak šla žalobkyně domů do [část obce]. Žalobkyně byla u svědkyně ubytována v dětském pokoji, kam byl přestěhován rozkládací gauč. [příjmení] postýlku pak svědkyně umístila do ložnice. Žalobkyně chodila s podpažními berlemi, chodila velmi pomalu a vlastně nechodila skoro vůbec. Určitě nebyla schopna se o sobe postarat. I poté, když žalobkyně byla již doma, jí svědkyně asi 2x nakupovala. Také jí vyprala a uklidila. Svědkyně měla povědomost o tom, že žalobkyni následně do zaměstnání vozil její šéf pan [příjmení]. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobkyni zná a v době nehody byl jejím nadřízeným. Vozil jí denně do práce a z práce. [příjmení] bydlí v [obec] a ona v [část obce] a práci měli ve [obec]. Vozil jí autem a ona chodila o berlích. Takto jí vozil 2 až 3 měsíce. Vozil jí každý den. Občas jej také žalobkyně požádala o nějaký nákup a párkrát jí pomáhal také vynést nějaké tašky z bytu a podobně. Práci normálně zvládala. Svědek věděl, že se o žalobkyni nejdříve starala její sestřenice. [jméno] jí on někam na [obec] vezl z nemocnice. Před nehodou jí do práce vezl asi jednou nebo dvakrát, když potřeboval vzít do práce nějaké těžší věci. [jméno] žalobkyně vypověděla, že v nemocnici byla dva týdny. Po propuštění jí lékaři říkali, aby se o sebe nestarala sama a tak se dohodla se sestřenicí, která byla v té době na mateřské dovolené. Bydlela u ní na [anonymizováno] a sestřenice o ní pečovala. Pomáhala jí do koupelny, dělala jí asistenci při osobní hygieně. Žalobkyně v podstatě jen seděla a nebo ležela. Pohybovat se mohla jen o berlích a pouze velmi omezeně. Sestřenice jí i vařila. Žalobkyně sama požádala následně o ukončení pracovní neschopnosti a dohodla se s kolegou, že jí bude vozit do práce, neboť lékaři jí nedoporučovali cestovat MHD. U sestřenice byla někdy do konce listopadu, neboť od 30 listopadu nastoupila do práce. Do práce jí každý den vozil pan [příjmení]. Zaměstnána je ve [obec]. I když byla doma, sestřenice za ní jezdila každých 14 dní, aby jí pomohla s úklidem, případně obstarala nějaké nákupy či jídlo. Berle měla určitě ještě celý prosinec, možná i v lednu. Žalobkyně pracuje jako účetní a u počítače jí zranění nijak neomezovalo. Když něco potřebovala, pomohli jí kolegové. Lze říci, že výpovědí svědků byly v podstatě ve shodě, tedy že situaci popisovali oba stejně. Zároveň se jejich výpovědi shodovaly s výpovědí žalobkyně. Podle ust. § 2910 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. Podle ust. § 2914 obč. zák., kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Podle ust. § 2927 odst. 1 obč. zák., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 téhož ustanovení, povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že žalovaný byl ve věci pasivně legitimován jako zaměstnavatel řidiče škodícího vozidla. Navíc tuto skutečnost nikdo nesporoval. Podle ust. § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Jak již bylo shora uvedeno, vedlejší účastník [údaje o účastníkovi] žalovaného uhradil žalobkyni částku 80.251 Kč za vytrpěné bolesti a v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět. Předmětem řízení tak tak zůstala částka 364,36 Kč za vytrpěné bolesti, částka 40.000 Kč za další nemajetkovou újmu a dále pak úroky z prodlení z částky 80.251 Kč od [datum] do [datum]. Podle potvrzení o příjmech žalobkyně činil průměrný výdělek žalobkyně v rozhodném období 29.625,50 Kč. Přitom znalecký posudek ohodnotil vytrpěné bolesti žalobkyně 272 body. Celkem tak jde o částku 80.580 Kč. Protože však žalobkyně požadovala celkem částku 80.615,36 Kč, soud žalobě vyhověl co do částku 35,36 Kč, a to na vytrpěných bolestech. Pokud jde nárok na další nemajetkovou újmu, dospěl soud k závěru, že částka 40.000 Kč není odpovídající. Je sice pravdou, že po propuštění z nemocnice byla žalobkyně z části odkázána na pomoc jiných osob, což bylo i prokázáno svědeckými výpověďmi, avšak dle soudu toto odkázání na pomoc jiných nedosahovalo takové intenzity, a to ani v době, kdy byla u své sestřenice tak v době, kdy jí svědek [příjmení] [příjmení] vozil do zaměstnání. Její omezení se nijak zásadně nevymykalo omezením při takovém úrazu, jaký žalobkyně utrpěla. Nicméně je nutno uvést, že pro žalobkyni muselo být poměrně náročné, když musela být pro svoji částečnou nemohoucnost ubytována u sestřenice, která se o ní starala. Soud má za to, že přiměřenou, že pak částka 25.000 Kč. Proto soud žalobě co do této částky vyhověl a ve zbytku tohoto nároku žalobu zamítl. Pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 16.077,68 Kč, pak soud žalobě ohledně tohoto nároku vyhověl dle ust. § 1970 obč. zák. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a dokladem o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyni vyzvala žalovaného k úhradě částky 120.000 Kč, a to do pěti dnů od doručení výzvy. Protože zásilka byla odeslána dne [datum], což byl pátek, má se za to, že byla doručena žalovanému dle ust. 573 obč. zák. třetí pracovní den po odeslání. K doručení tedy došlo dne [datum] a žalovaný měl plnit do [datum]. Od [datum] se tak dostal do prodlení. K úhradě částky 80.251 Kč pak došlo dne [datum]. Při úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně dle nař. vl. [číslo] Sb. činí kapitalizovaný úrok z prodlení částku 16.077,68 Kč. Tuto částku rovněž soud žalobkyni přiznal. Soud tak žalobkyni přiznal částku 25.000 Kč, 16.077,68 Kč 35,36 Kč. Naopak žalobu zamítl co do částky 15.000 Kč za další nemajetkovou újmu a částku 329 Kč za utrpěné bolesti. O běžícím úroku z prodlení z částky 41.113,04 Kč soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch 87% a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení v rozsahu 74% Náklady jsou tvořeny deseti úkony právní pomoci po 5.940 Kč, dvěma úkony po 2.970 Kč, dvanácti režijními paušály po 300 Kč a 21% DPH (14.478 Kč). Celkem tak náklady činily 83.418 Kč 74% pak činí částku 61.729 Kč. O povinnosti uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.