24 C 100/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 6 360 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se, co do částky 15 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,02 % denně od 16. 12. 2014 do zaplacení, zastavuje.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 6 344 100 Kč a úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky 6 042 000 Kč od 16. 12. 2014 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky 302 100 Kč od 28. 11. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 535 449,20 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 3. 2016 domáhá po žalované zaplacení částky 6 360 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 24. 7. 2012 uzavřena smlouva o dílo na provedení stavebního díla – [anonymizováno] [obec], jejímž předmětem bylo vybudování ve prospěch objednatele stavebního díla„ [anonymizováno] [obec] o zastavěné ploše [číslo] m², včetně venkovních objektů“ v souladu s dokumentací a stavebním povolením a dalšími podklady uvedenými v příloze č. 1 smlouvy o dílo. Dohodnutá cena za dílo byla stanovena touto smlouvou ve výši 75 277 925 Kč bez DPH. Dílo bylo rozděleno do dvou etap, první etapa představovala plochu [číslo] m² a týkala se nájemců [příjmení] [jméno], [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] za cenu 53 640 000 Kč bez DPH. Druhá etapa představovala výstavbu plochy cca 1907 m² zatím bez nájemců a cena byla 21 637 925 Kč bez DPH. První etapa se realizovala a byla postupně fakturována fakturami vystavenými na základě zjišťovacích protokolů ze 13. 7. 2012, 17. 8. 2012, 12. 9. 2012, 12. 9. 2012, 31. 10. 2012, 8. 11. 2012, 13. 11. 2012 a 8. 1. 2013. Dne 21. 11. 2012 byla první etapa díla protokolárně předána na základě Zápisu o předání a převzetí. Žalovaná neumožnila žalobci provést druhou etapu díla, přičemž se začalo mezi smluvními stranami vyjednávat o tom, jak bude celá situace řešena, výsledkem bylo, že žalovaná navrhla žalobci uzavření dodatku smlouvy s tím, že se zvýšila cena za první etapu díla a druhu druhou etapu díla žalobce provádět nebude. Mezi smluvními stranami byl uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na provedení stavebního díla – [anonymizováno] [obec] z 19. 11. 2013, kde se změnil rozsah díla a změnila se i cena díla, a to na celkovou částku 60 000 000 Kč bez DPH za první etapu a druhá etapa se neměla provádět. Na základě uvedeného dodatku byla dofakturována část díla, která prozatím fakturována nebyla, a to fakturou č. FO-86/ 2013 z 31. 12. 2013 na částku 6 360 000 Kč se splatností 15. 2. 2014, kterou však žalovaná žalobkyni přes výzvy neuhradila. Žalobkyně se domáhá přiznání úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z dlužné částky, který byl sjednán ve smlouvě o dílo v bodě VI.4., a to od 16. 2. 2014 zaplacení.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, nárok uplatněný žalobou je neoprávněný. Mezi účastníky skutečně byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou zhotovit dílo označené jako„ [anonymizováno] [obec] o zastavěné ploše [číslo] m² včetně venkovních objektů“, provádění díla bylo rozděleno na 2 etapy, přičemž I. etapa díla byla provedena. U II. etapy došlo k tomu, že investor [právnická osoba], [anonymizováno] s r.o., podstatně snížil původně avizovaný rozsah druhé etapy, která byla původně plánována v rozsahu 1907 m², nový rozsah etapy byl více než poloviční, a to 987 m². Na základě omezení rozsahu druhé etapy žalobkyně a žalovaná zahájily jednání, jehož podstatou byl návrh žalované, aby žalobkyně zhotovila II. etapu díla ve zmenšeném rozsahu s odpovídajícím vlivem na cenu za dílo. Žalovaná 10. 10. 2013 zaslala žalobkyni návrh dodatku ke smlouvě o dílo, který počítal s omezeným rozsahem druhé etapy díla a upravoval cenu za druhou etapu díla na částku 13 492 046 Kč, žalobkyně však návrhy na uzavření dodatku na změněný rozsah druhé etapy neakceptovala. Je nepravdivé tvrzení žalobkyně o tom, že výsledkem jednání mezi účastníky byl návrh dodatku, který měl zvýšit cenu za první etapu díla. Žalobkyně a žalovaná sice v období podzimu 2013 jednaly o dalším postupu při zhotovování díla, nicméně komunikace byla vždy vedena v tom směru, za jakou cenu žalobkyně druhou etapu díla provede, a to s ohledem na výrazné snížení rozsahu druhé etapy díla ze strany investora. S ohledem na to, že žalobkyně neakceptovala shora uvedený dodatek s cenou za druhou etapu ve výši 13 492 046 Kč, se žalovaná rozhodla k tomu, že s žalobkyní uzavře dodatek, který omezí dílo pouze na rozsah první etapy a cenu za dílo omezí také na cenu za první etapu tj. na částku 53 640 000 Kč. K tomu, že v návrhu dodatku, který byl zaslán žalobkyni, byla uvedena cena za dílo v rozsahu I. etapy jako částka 60 000 000 Kč, došlo pouze na základě omylu při vyhotovování dodatku a žalovaná nikdy neměla v úmyslu změnit cenu díla. K omylu došlo chybou v psaní, kterou se následně žalovaná snažila zhojit. Žalovaná s žalobkyni komunikovala pouze o změně smluvní ceny z důvodu změny rozsahu druhé etapy díla a dokládá to emailovou komunikací mezi smluvními stranami. Omyl při přípravě dodatku může dosvědčit také Ing. [jméno] [příjmení], který vyhotovení dodatku fakticky připravoval. Zároveň žalovaná o tom, že při vyhotovování dodatku ke smlouvě o dílo došlo k chybě, informovala žalobkyni obratem po zjištění této skutečnosti, a to dopisem z 10. 1. 2014. Žalobkyně tak mohla a měla, zejména s ohledem na předchozí jednání mezi účastníky o uzavření dodatku, poznat, že částka uvedená v dodatku je omyl a že tato částka není ze strany žalované myšlena vážně, zároveň musel být žalobkyni omyl zřejmý i z toho důvodu, že dílo v rozsahu první etapy již bylo zhotoveno a předáno před jednáním o uzavření dodatku a zvýšení ceny za dílo v rozsahu první etapy tak nemohlo být nijak odůvodněno. Tomu odpovídá i to, že ačkoliv smlouva o dílo podrobně upravovala splatnost ceny za dílo v závislosti na postupu prací na díle, dodatek splatnost„ nově“ sjednané ceny nijak neřešil a z dodatku proto není vůbec zřejmé, na jaké plnění„ nově“ sjednaná cena reaguje. Dodatek je neplatný pro neurčitost. Pokud by skutečně smluvní strany mínily novou cenu, respektive její zvýšení jako určitou kompenzaci za neprovedení druhé etapy díla, dodatek by takovouto skutečnost jistě uváděl a zároveň by taková skutečnost vyplývala i z předchozích jednání účastníků smlouvy o dílo. O omylu žalované se žalobkyně dozvěděla i z dopisu z 10. 1. 2014, kde žalovaná na chybu upozornila a žádala o její napravení a tento dopis byl žalobkyni doručen před tím, než se žalobkyně začala domáhat plnění na základě dodatku a žalobkyně tak při vymáhání plnění postupuje zjevně ve zlé víře. S ohledem na omyl žalované při písemném vyhotovení dodatku spočívající v nesprávně uvedené ceně za první etapu díla a s ohledem na to, že tento omyl musela žalobkyně poznat, je dodatek neplatný co do sjednané ceny za dílo a žalobkyně se tak na jeho základě nemůže domáhat zaplacení žalované částky.

3. Pro případ, že by měl soud za to, že podle dodatku má žalovaná plnit, uplatnila žalovaná procesní obranu prostřednictvím nároku na zaplacení smluvní pokuty za pozdě provedené dílo a námitku částečné nesplatnosti pohledávky. Ke splatnosti pohledávky žalovaná odkazuje na čl. II.4 smlouvy o dílo, podle kterého z ceny díla první etapy bude objednatel, tj. žalovaná, zadržovat zhotoviteli, tj. žalobkyni, celkem 5 %, a to 4,75 % z ceny bude jako kauci objednatel zadržovat zhotoviteli po dobu pěti let ode dne převzetí díla objednatelem a 0,25 % z ceny bude zhotovitel zadržovat po dobu 10 let ode dne převzetí díla objednatelem. Podle čl. II.5 bylo sjednáno, že 100 % kauce objednatel zhotoviteli uhradí do 30 dnů po předložení dokladu a neodvolatelných bankovních zárukách na sumy odpovídající výši kauce. Část ceny ve výši 4,75 % se pak stane splatnou až po pěti letech po předání díla, tj. na podzim 2017, část ceny ve výši 0,25 % se stane splatnou až po 10 letech od převzetí díla, tj. v roce 2022. Pokud žalobkyně považuje dodatek č. 1 za platný, nemůže po žalované požadovat zaplacení žalované částky, ale pouze částky o 5 % snížené, tj. v rozsahu 300 000 Kč není pohledávka ještě splatná. Žalovaná dále namítá, že daňový doklad vystavený žalobkyní pro zaplacení částky nesplňoval náležitosti dle smlouvy o dílo a připojených Všeobecných smluvních podmínek pro provádění díla, které se žalobkyně zavázala dodržovat. Žalobkyní vystavený daňový doklad nespecifikuje, které stavební práce daňovým dokladem účtované žalobkyně provedla a náležitosti daňového dokladu jsou uvedeny v čl. X bod 9 písm. d) Všeobecných smluvních podmínek. Také z tohoto důvodu žalovaná žalobkyni vystaven daňový doklad vrátila a řádný daňový doklad žalobkyně žalované ani ke dni podání žaloby nedoručila.

4. Žalovaná dále jako procesní obranu uplatnila nárok z titulu smluvní pokuty, na kterou žalované vznikl nárok z důvodu prodlení žalobkyně s plněním smlouvy o dílo. Podle čl. III.1 smlouvy o dílo se žalobkyně zavázala, že dílo v rozsahu první etapy dokončí bez vad bránících užívání a vydání kolaudačního souhlasu do 15. 11. 2012, ke stejnému termínu měla žalobkyně dílo uvést do zkušebního provozu, a to podle časového plánu stavby, který tvořil přílohu č. 2 smlouvy o dílo. Kolaudační rozhodnutí však bylo vydáno až 7. 1. 2013, k tomuto dni bylo zároveň dílo uvedeno do zkušebního provozu, tj. se zpožděním oproti plánovanému dokončení díla celkem 52 dnů. Podle čl. VI.1 smlouvy o dílo má objednatel nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny díla příslušné etapy, což s ohledem na žalobkyní tvrzenou cenu díla v rozsahu první etapy 60 000 000 Kč činí 300 000 Kč, za každý den prodlení. Smluvní pokuta by tak činila částku 15 600 000 Kč, s ohledem na smluvní omezení výše smluvních pokut na maximálně 5 % z ceny díla však žalovaná uplatňuje jako procesní obranu částku 3 000 000 Kč. K úhradě části smluvní pokuty ve výši 2 682 000 Kč žalovaná žalobkyni vyzvala dopisem z 2. 7. 2014, kdy výzva vycházela z ceny první etapy díla ve výši 53 640 000 Kč.

5. V replice na to žalobkyně uvedla, že je jí podsouváno, že musela o omylu vědět. Uvedený dodatek se podepisoval za situace, kdy účastníci řízení nebyli schopni se dohodnout na ceně, za kterou se bude realizovat II. etapa, žalovaná nedostála svým smluvním povinnostem poskytnout žalobkyni takovou součinnost, aby bylo možné II. etapu uskutečnit. Bylo zřejmé, že je třeba žalobkyni kompenzovat škodu (ušlý zisk) způsobenou porušením právních povinností žalované. Návrh dodatku zaslala žalovaná žalobkyni emailem, žalobkyně se zněním dodatku souhlasila, vytiskla jej a vytištěný a podepsaný poslala žalované k podpisu, která jej rovněž vyplnila a dvakráte podepsala na každé straně a vrátila společně s průvodkou žalobkyni. Komunikace probíhala následovně, dne 24. 7. 2012 byla uzavřena smlouva o dílo na [anonymizováno] [obec] I. a II. etapa, dne 3. 9. 2013 byl kontaktován Ing. [anonymizováno] – jednatel žalobkyně ze strany žalované a byly mu zasílány podklady a žádost o schůzku a bylo mu sděleno, že se bude jednat o menší objem díla. V období konce září a začátek října 2013 probíhalo naceňování nového objemu prací a ty byly předány žalované, dne 10. 10. 2013 žalovaná reaguje na cenu zpracovanou žalobkyní a zasílá návrh smlouvy na cenu 13 492 046 Kč, tj. o cca 2 000 000 Kč nižší než žalobkyně nacenila, dne 18. 10. 2013 Ing. [anonymizováno], upřesňuje termíny provedení a nabízí další slevu díla na cenu 15 000 000 Kč, 23. 10. 2013 žalovaná sdělila žalobkyni, že trvá na ceně, kterou zaslala v návrhu dodatku z 10. 10. 2013. Dne 15. 11. 2013 žalovaná sdělila, že stavbu provede sama a zaslala žalobkyni návrh dodatku č. 1 (ten aktuálně podepsaný) včetně průvodky subdodávky, který dne 19. 11. 2013 žalobkyně podepsala a odeslala poštou žalované a dne 12. 12. 2013 byl podepsán žalovanou. Žalobkyně připomněla, že pokud mělo jít o omyl, tak žalovaná by se mýlila, když zasílala email s dodatkem na odsouhlasení textu žalobkyni, dále by se mýlila, když vyhotovený text podepisovala, když je zřejmé, že mezi zasláním emailu s dodatkem a podpisem dodatku uběhl cca měsíc. Dodatek smlouvy byl ze strany žalované posílán na několik emailových adres jejich zaměstnanců, takže nelze dost dobře předpokládat, že by se takto mýlilo několik lidí naráz a opakovaně. K účtované smluvní pokutě žalobkyně uvedla, že tato je účtována neoprávněně. Dle smlouvy o dílo čl. III.1 měla žalobkyně dokončit I. etapu díla bez vad, které by bránily užívání a vydání kolaudačního souhlasu, termín plnění byl 15. 11. 2012 a byl posunut dle vzájemné dohody, jak je popsáno v předávacím protokolu z důvodu opožděného odsouhlasení stavebních dispozic jednotlivých nájemců a dalších důvodů na 22. 11. 2012. Žalobkyně k uvedenému datu dílo předala, k datu 22. 11. 2012 v prostorách probíhal provoz. V termínu byla podána žádost o souhlas se zkušebním provozem, která byla podána 12. 11. 2012. Termín zkušebního provozu byl upřesněn až na základě kontrolní prohlídky, kterou stavební úřad vykonal 27. 11. 2012. Žalobkyně upřesnění zkušebního provozu nemohla jakkoliv ovlivnit, její povinností bylo provést dílo v uvedeném termínu bez vad, aby mohl být zkušební provoz zahájen. Připomněla, že celá účtovaná smluvní pokuta byla účtována až následně, když žalovaná nechtěla dostát svému smluvnímu závazku, aby vygenerovala pohledávku k započtení. Prodlení žalobkyně, pokud k němu došlo, bylo způsobeno jenom činností správního orgánu. Žádost o zahájení zkušebního provozu byla podána s předstihem 10 dnů, než uběhl termín k plnění. Kdyby žalovaná právo na nějakou smluvní pokutou měla, pak se žalobkyně domáhá toho, aby soud využil svého moderačního práva a smluvní pokutu snížil. Smluvní pokuta je ve výši 0,5 % z ceny díla a k tomu má objednatel i další nárok na náhradu škody, proti tomu je sjednán úrok z prodlení ve výši 0,02 % z ceny jednotlivých faktur, což představuje částku 7,6 % ročně, což ani nedosahuje zákonného úroku z prodlení, takže disproporce mezi sankcemi je enormní.

6. V replice na to žalovaná uvedla, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz ke svému tvrzení o tom, že uzavření dodatku č. 1 se zvýšenou cenou díla mělo být výsledkem záměru smluvních stran o kompenzaci žalobkyni za to, že nebude realizována II. etapa díla předpokládaná ve smlouvě z 24. 7. 2012. Žalobkyně nikdy žádnou kompenzaci nepožadovala a žalovaná jí ani nenabízela. V průběhu podzimu 2013 probíhala mezi smluvními stranami komunikace o ocenění II. etapy provádění díla, která byla mezi stranami předpokládaná, avšak nedošlo k dohodě o ceně, smluvní strany se rozhodly omezit předmět smlouvy pouze na I. etapu s tím, že omezený rozsah v II. etapě bude provádět sama žalovaná, a proto také žalovaná zaslala návrh dodatku, který omezoval rozsah díla výslovně pouze na I. etapu. V popisu časového sledu událostí žalobkyně vynechala dopis žalované z 10. 1. 2014, kterým žalovaná upozornila žalobkyni na vzniklou chybu a požádala o odpovídající opravu dodatku č.

1. Není pravdou, že by žalobkyně pouze pasivně akceptovala navržené změny, jak uváděla v časové ose. V návrhu dodatku č. 1 z 15. 11. 2013 nebyla vyplněna cena za dílo kompletně, nebyla vyplněna cena vyjádřená slovy, přičemž textová část ceny díla včetně prostoru pro slovní doplnění byla označena žlutě. Žalovaná chtěla předně smluvně uvést do souladu tu skutečnost, že dílo bylo žalobkyní realizováno pouze co do I. etapy a s tím návrh dodatku předkládala. Rovněž textová část čl. I odst. 3 dodatku„ další ujednání jsou-li třeba“ byla vyžlucena a předurčena k doplnění. Není pravdivé tvrzení žalobkyně, že návrh dodatku pouze odsouhlasila a vytiskla, když musela do textu dodatku č. 1 aktivně zasáhnout. Průvodka subdodávky byla žalobkyni zaslána až 16. 12. 2013 spolu s podepsaným zněním dodatku č.

1. Ke smluvní pokutě žalovaná uvedla, že povinností žalobkyně jako zhotovitele bylo nejenom dílo provést, ale s ohledem na čl. III.3. smlouvy o dílo také zajistit všechny kolaudační souhlasy a k tomu došlo až 7. 1. 2013, tedy se zpožděním o 52 dnů. Pokud k určitému zpoždění došlo vinou stavebního úřadu, je to okolnost, která jde k tíži žalobkyně jako zhotovitele, nikoliv objednatele – žalované. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že by sjednaná smluvní pokuta byla nepřiměřeně vysoká, procentní sazba smluvní pokuty je zcela v souladu s dlouhodobou rozhodovací praxí soudů a zároveň je ujednána maximální výše pokuty, což představuje ochranu žalobkyně před jejím neúměrným nárůstem, není zde tak dán prostor pro její moderaci. Žalovaná trvá na tom, že jí nárok na smluvní pokutu ve výši 3 000 000 Kč vznikl.

7. V replice na to žalobkyně uvedla, že ohledně tvrzeného omylu se muselo mýlit mnoho zaměstnanců žalované, předně Ing. [příjmení], který záležitost administrativně vyřizoval, dále Ing. [příjmení], ředitel divize, který dodatek č. 1 podepsal, dále Ing. [příjmení], zástupce ředitele divize, který jej rovněž podepsal, a nějaký další pracovník, který vystavil průvodku subdodávky. Setrvala na svých předešlých vyjádřeních. Ohledně účtované smluvní pokuty doplnila, že celé dílo bylo subdodávkou realizovanou pro [právnická osoba], [anonymizováno] s r.o., investor žádnou sankci vůči žalované neuplatnil, se stavební činností žalobkyně byla spokojenost. Není zřejmé, z čeho žalovaná dovozuje, že má nárok na úhradu smluvní pokuty za prodlení ve výši 52 dnů tj. 3 000 000 Kč, když z dopisu, kterým žalovaná účtuje smluvní pokutu, z 2. 7. 2013 je patrné, že se tak dělo až půl roku po předání díla a vyčíslená pokuta je 2 682 000 Kč. Tuto smluvní pokutu žalobkyně obratem odmítla jako neoprávněnou, a to přípisem z 9. 7. 2014. I účtovaných 52 dnů prodlení je chybných. Díky tomu, že nebyly předány včas dispozice od jednotlivých nájemců, se lhůta k plnění posouvala až do 22. 11. 2012, což je patrné ze Zápisu z předání a převzetí díla, je z něj rovněž patrné, že žádné nedodělky v uvedeném smyslu díla neobsahuje, a rovněž je zřejmé, že žalobkyně zajistila vydání zkušebního provozu, který byl zahájen 29. 11. 2012, a tedy prodlení by mohlo být pouze 7 dnů.

8. V replice na to žalovaná uvedla, že daňový doklad byl vystaven se splatností 15. 2. 2014, což neodpovídá smluvnímu ujednání obsaženému v čl. II.3 smlouvy o dílo, podle kterého měla žalobkyně jako zhotovitel vystavovat daňové doklady se splatností 30 dnů, a to od jejich doručení objednateli. Dále žalobkyně nerespektovala smlouvu ani v tom, že od fakturované ceny neodečetla sjednanou pozastávku. Je zřejmé, že daňový doklad byl vystaven až jako reakce na dopis žalované z 10. 1. 2014, kterým žalovaná žalobkyni upozornila na chybu v písemném vyhotovení dodatku. Délka splatnosti daňového dokladu totiž odpovídá datu, kdy žalobkyně vytvořila výzvu k úhradě ceny podle dodatku tj. 16. 1. 2014. Omyl při vyhotovování dodatku potvrzuje i skutečnost, že dodatek přes zvýšení ceny nijak nereaguje na další požadavky smlouvy o dílo, na strukturu ceny díla, na fakturaci ceny díla a je proto nejasné a neurčité jaké etapě provádění díla by mělo zvýšení ceny díla odpovídat. K výpočtu žalobkyně o pouhých sedmi dnech prodlení žalovaná dodává, že sazba smluvní pokuty je 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení, denní sazba smluvní pokuty tak 300 000 Kč a 7 dnů, jak sama žalobkyně přiznává, znamená smluvní pokutu ve výši 2 100 000 Kč.

9. Žalobkyně při ústním jednání dále doplnila, že Ing. [jméno] [příjmení] má ve firmě na starosti finance a Ing. [anonymizováno] má na starosti technické provádění staveb, za stranu žalovanou to byl pan [příjmení], kdo jednal. Návrh smlouvy včetně dodatku a včetně Všeobecných podmínek je z dílny žalované, žalobkyně to opřipomínkovala, případně tam dosadila své údaje, po konzultacích se žalovanou a v květnu nebo červnu 2012 se smlouva podepsala. Po podpisu smlouvy byla provedena stavba a v té době byla určitá krize na stavebním trhu v ČR a došlo k určité prodlevě v návaznosti na II. etapu, proto se to zdrželo a kolem poloviny roku začala jednání o II. etapě, která víceméně spočívala pouze v upřesnění zájemců a ceny. Následně bylo žalobkyni sděleno, že se s nimi pro druhou etapu nepočítá a byl jí zaslán ze strany žalované dodatek č. 1, který žalobkyně akceptovala, vytiskla, podepsala a zaslala žalované někdy na konci listopadu. Po cca 14 dnech se dodatek vrátil podepsaný včetně průvodky na subdodávku. Žalobkyně dodatek podepsala, vrátila zpět a někdy kolem Vánoc dorazil podepsaný dodatek za strany žalované, a proto 31. 12. žalobkyně vystavila fakturu na základě tohoto dodatku a zaslala ji žalované.

10. Žalovaná k tomu při ústním jednání dále doplnila, že důvod nerealizování II. etapy díla s žalobkyní je zřejmý z komunikace a jde o to, že došlo ke zmenšení rozsahu původně plánovaného rozsahu zakázky o polovinu a následně mezi stranami došlo k jednání o smluvní ceně, kde se nabídka nepotkala s poptávkou a tím pádem se strany vzájemně domluvily, že druhá etapa již nebude realizována prostřednictvím žalobkyně. U dodatku č. 1 v mezidobí, poté co návrh byl doručen žalobkyni, došlo k akceptaci, vytisknutí a podepsání žalobkyní, avšak do tohoto procesu se vloudil úkon spočívající v tom, že došlo k vypsání částky 60 000 000 Kč slovy, neboť z návrhu je zřejmé, že tam bylo pouze číselné vyjádření, nikoliv slovní, takže ještě tam musel být mezikrok, kdy došlo k vypsání této částky. Ze strany žalované odešel návrh, kde částka 60 000 000 Kč byla vypsána pouze čísly, nikoli slovy, a žalované se vrátil dodatek s verzí, kde byla částkou vedena nejenom čísly, ale i slovy. Za žalovanou stranu v této věci jednal Ing. [příjmení] za žalobkyni [příjmení] [příjmení].

11. K uplatněnému nároku z titulu smluvní pokuty žalobkyně uvedla, že skutečně byl dohodnut termín dokončení díla bez vad bránících užívání a vydání kolaudačního souhlasu do 15. 11. 2012, ale v průběhu stavby došlo zápisem do stavebního deníku k posunutí termínu, ve stavebním deníku uvedené podepsaly obě strany. Lhůta byla posunuta do 22. 11. 2012 a zároveň bylo dohodnuto, že se nebude jednat o kolaudační souhlas, toto bylo uvedeno v předávacím protokole. Jedná se o Zápis o předání a převzetí. Kolaudační souhlas bude vydán 7. 1. 2013, byl nahrazen dočasným užíváním resp. zahájením zkušebního provozu a ten byl vydán 29.

11. Termín prodloužení nebyl z důvodu realizace stavby, ale z důvodu pozdního dodání prováděcích podkladů ze strany nájemců, tzn. ze strany investora, který měl tyto podklady zajistit. Stavba je prováděna na základě projekčních materiálů a dále tzv. podpisů u stavby, kdy jednotlivý nájemce – obchodník si říká, jak jednotlivá prodejna má vypadat, a jelikož průběžně docházelo k doplnění nájemců, tak se doplňovaly tyto údaje, ale přes všechna drobná zpoždění byl obchodní areál předán a obchody byly otevřeny tak, jak počítal investor. Proto ta stavba byla uzavřena, vyfakturována a jak investorem směrem k žalované, tak žalovanou směrem k žalobkyni. Žalobkyni není známo, že by investor uplatnil nějaké sankce za zpoždění v realizaci I. etapy vůči žalované. Žalovaná za dílo žalobkyni zaplatila částku 53 640 000 Kč bez DPH v několika splátkách, poslední byla uhrazena na jaře 2013 – zádržné.

12. Žalobkyně vzala podáním ze dne 15. 7. 2020 žalobu zpět co do částky 15 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,02 % denně od 16. 12. 2014 do zaplacení, přičemž žalovaná projevila se zpětvzetím souhlas ve svém podání ze dne 12. 8. 2020, soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I.).

13. Soud z níže uvedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o dílo ze dne 24. 7. 2012 bylo zjištěno a mezi stranami ani nebylo sporné, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo na provedení stavebního díla – [anonymizováno] [obec], na základě které se žalobkyně jako zhotovitel zavázala pro žalovanou jako objednatele vybudovat stavební dílo„ [anonymizováno] [obec] o zastavěné ploše [číslo] m², včetně venkovních objektů“ v souladu s dokumentací pro územní rozhodnutí a stavebním povolením. Podle této smlouvy bylo dílo rozděleno na 2 etapy, I. etapa představovala plochu cca [číslo] m² (nájemce [příjmení] [jméno], [anonymizováno 6 slov]) a II. etapa představovala plochu cca 1907 m² zatím bez nájemců. Celková cena za dílo byla stanovena ve výši 75 277 925 Kč bez DPH, v případě I. etapy byla cena díla stanovena na částku 53 640 000 Kč bez DPH a v případě II. etapy byla stanovena cena ve výši 21 637 925 Kč bez DPH. V čl. II.2. byl sjednán platební kalendář I. etapy včetně pozastávek. Bylo dohodnuto v čl. II.4., že 4,75 % z ceny díla I. etapy bez DPH činí kauce, kterou bude objednatel zadržovat zhotoviteli po dobu 5 let ode dne převzetí díla objednatelem, 0,25 % z ceny díla I. etapy bez DPH bude objednatel zadržovat zhotoviteli po dobu 10 let ode dne převzetí díla objednatelem a 100 % hodnoty kauce zadržované objednatelem objednatel zaplatí zhotoviteli do 30 dnů po obdržení dokladu o neodvolatelných bankovních zárukách na sumy odpovídající výši kauce v objednatelem odsouhlasené bankovní instituci. Zahájení I. etapy díla bylo v čl. III.1. ujednáno na 13. 6. 2012 za podmínky předání dokumentace podle přílohy č. 1 od objednatele a termín dokončení I. etapy díla bez vad bránících užívání a vydání kolaudačního souhlasu byl sjednán do 15. 11. 2012 O II. etapě zde bylo dohodnuto, že termín zahájení a dokončení bude sjednán dodatkem. V čl. VI byly ujednány sankce, a to v případě, že zhotovitel nedodrží termíny časového plánu smlouvy a dostane se do zpoždění, má objednatel právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z ceny díla příslušné etapy a každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta je omezena na 5 % ceny díla příslušné etapy, bude uhrazena do 10 dnů ode dne doručení výzvy a jejím zaplacením není dotčen nárok objednatele na náhradu škody. Bylo rovněž ujednáno, že v případě opoždění objednatele se zaplacením ceny díla nebo její části vzniká zhotoviteli nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,02 % z hodnoty jednotlivých faktur – daňových dokladů, za každý započatý den zpoždění po lhůtě jejich splatnosti. Přílohou této smlouvy byly pod bodem 1 podklady pro realizaci stavby, pod bodem 2 časový plán stavby a pod bodem 3 Všeobecné podmínky pro provádění stavby [právnická osoba] Z časového plánu bylo zjištěno, jak byly nastaveny termíny jednotlivých prací a který ze subjektů měl tyto práce na starosti.

14. Z emailové komunikace stran ze září až října 2013 bylo zjištěno, že se strany snažily dosáhnout finanční dohody ohledně změněného rozsahu II. etapy díla. Z dopisu ze dne 5. 11. 2013 bylo zjištěno, že jím žalovaná reagovala na emailovou korespondenci účastníků z podzimu roku 2013, shrnula snahu dosáhnout dohody ohledně změny předmětu smlouvy o dílo týkající se II. etapy, zrekapitulovala, že navrhla dodatek č. 1, který předpokládal cenu II. etapy ve výši 13 492 046 Kč s tím, že tuto cenu žalobkyně neakceptovala, a sdělila, že dílo zahájila sama s ohledem na nutnost dostát smluvnímu závazku s investorem.

15. Z nepodepsané a nedatované listiny označené jako dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na provedení stavební díla – [anonymizováno] [obec] II. etapa, bylo zjištěno, že se jedná o návrh objednatele – žalované zhotoviteli – žalobkyni týkající se II. etapy [anonymizováno] [obec] o zastavěné ploše 987 m² včetně venkovních objektů. Jsou zde uvedeni nájemci [anonymizováno] a [anonymizováno] a je zde navržena cena za dílo ve výši 13 492 046 Kč s tím, že zahájení prací a předání staveniště by mělo proběhnout 14. 10. 2013, termín dokončení je zde navržen do 15. 4. 2014 a vydání kolaudačního souhlasu nejpozději do 31. 7. 2014 včetně přílohy č. 1 – podklady pro realizaci stavby a časového plánu v příloze číslo 2.

16. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na provedení stavebního díla – [anonymizováno] [obec] z 12. 12. 2013 bylo zjištěno, že tento byl uzavřen mezi objednatelem – žalovanou a zhotovitelem – žalobkyní, byl nově nahrazen předmět smlouvy tím, že se zhotovitel zavazuje, že vybuduje ve prospěch objednatele stavební dílo [anonymizována dvě slova] o zastavené ploše [číslo] m², včetně venkovních objektů v rozsahu první etapy díla tj. [číslo] m² a nově je stanovena cena díla ve výši 60 000 000 Kč bez DPH a je zde uvedeno, že„ smluvní strany dohodly, že se předmět smlouvy zužuje a druhá etapa nebude zhotovitelem prováděna“. Dále je zde obsažen text ve znění„ 3) Další ujednání, jsou-li třeba“.

17. Ze zápisu o předání a převzetí stavby bylo zjištěno, že datum zahájení přejímacího řízení týkající se I. etapy bylo 7. 11. 2012, ohledně nedodržení lhůt je zde uvedeno, že termín dokončení stavby byl na základě aktualizace časového plánu z 30. 8. 2012 posunut na 22. 11. 2012 z důvodů tam blíže uvedených. Kolaudační souhlas byl vydán 7. 1. 2013 a přejímací řízení skončilo 27. 11. 2012.

18. Ze stavebního deníku [anonymizováno] [obec], sdělení Městského úřadu Kroměříž, faktur týkajících se úhrady jednotlivých částí ceny díla I. etapy včetně zjišťovacích protokolů a z výpisů z obchodního rejstříku ohledně obou účastníků nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro posouzení věci.

19. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] s r.o. a [právnická osoba] dne 5. 6. 2013 bylo zjištěno, že byla uzavřena pro vybudování stavebního díla„ [anonymizováno] [obec] o zastavěné ploše [číslo] m²“ včetně venkovních objektů za celkovou cenu 84 203 496 Kč bez DPH s tím, že dílo bude rozdělena do dvou etap, cena za dílo I. etapy se stanoví ve výši 60 000 000 Kč a cena za dílo II. etapy se stanoví ve výši 24 203 496 Kč. Je zde uvedeno, že I. etapa představuje plochu [číslo] m² a druhá etapa plochu [číslo] m². Z dodatku č. 1 z 19. 10. 2013 ke smlouvě o dílo bylo zjištěno, že tento byl uzavřen mezi objednatelem – [anonymizována dvě slova] s r.o. a zhotovitelem – [právnická osoba] a obsahem tohoto dodatku bylo nové vymezení předmětu smlouvy tak, že žalovaná jako zhotovitel vybuduje ve prospěch objednatele stavební dílo„ [anonymizováno] [obec] – II. etapa“ včetně venkovních objektů s tím, že etapa představuje plochu cca 987 m² s nájemci [anonymizováno] a [anonymizováno]. Byla nově stanovená cena díla na částku 77 716 100 Kč bez DPH s tím, že cena díla za I. etapu byla stanovena na částku 60 000 000 Kč, která byla již zrealizována, cena díla za II. etapu byla stanovena na částku 17 716 100 Kč a byly doplněny pozastávky a platební kalendář. Zahájení přípravných prací II. etapy bylo dohodnuto na 22. 10. 2013 a dokončení díla – II. etapa bez vad bránících užívání a vydání kolaudačního souhlasu do 30. 4. 2014. Byl zde označen i seznam příloh, pod číslem 1 podklady pro realizaci stavby, pod číslem 2 časový plán stavby a pod číslem 3 plná moc pro zhotovitele. Z dodatku č. 2 ze dne 8. 7. 2014 k této smlouvě bylo zjištěno, že došlo ke změně ceny za dílo za II. etapu a nově byla stanovena ve výši 18 032 525 Kč.

20. Ze zápisu o předání a převzetí stavebního díla [anonymizováno] [obec] II. etapa bylo zjištěno, že výstavba probíhala od listopadu 2013 do dubna 2014, přejímka byla zahájena 29. 4. 2014 a téhož dne byla dokončena, jednalo se o přístavbu dvou obchodních jednotek ([anonymizována dvě slova]) k šesti realizovaným a tento zápis byl sepsán mezi investorem a žalovanou a jeho součástí byl i předávací protokol.

21. Z prohlášení [právnická osoba], [anonymizováno] s r.o. z 13. 2. 2020 bylo zjištěno, že tato společnost neeviduje vůči žalované v souvislosti s výstavbou [anonymizováno] [obec] jakoukoli uplatněnou penalizaci.

22. Z faktury – daňového dokladu č. FO-86/ 2013 (variabilní symbol 101686) ze dne 31. 12. 2013 se splatností 15. 2. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované na základě smlouvy o dílo č. 2012 /18/ cenu díla na základě bodu II.1. dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na akci„ provedení stavebního díla – [anonymizováno] [obec]“ ve výši 6 360 000 Kč.

23. Z dopisu ze dne 10. 1. 2014 bylo zjištěno, že jím žalovaná sděluje žalobkyni, že přílohou je opravená strana 2 dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo z 19. 11. 201 (správně má být 2013), žádá o výměnu v podepsaném dodatku a omlouvá se za způsobené komplikace. Z reakce žalobkyně ze dne 16. 1. 2014 (zjevně nesprávně datován 16.1.2013) bylo zjištěno, že tato sdělila, že opravu neakceptuje a trvá na původním znění dodatku. Z dopisu ze dne 4. 2. 2014 (zjevně nesprávně datován 4. 2. 2013) bylo zjištěno, že jím žalovaná vrátila žalobkyni fakturu č. 101686 jako neoprávněnou. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

24. Z dopisu ze dne 2. 7. 2014 bylo zjištěno, že jím žalovaná vyúčtovala smluvní pokutu za prodlení s termínem dokončení na stavbě OC [obec] žalobkyni ve výši 2 682 000 Kč s tím, že žalobkyně byla se zhotovením díla v prodlení 52 dnů. Z dodejky bylo zjištěno, že toto vyúčtování žalobkyně převzala 7. 7. 2014. Z reakce žalobkyně ze dne 9. 7. 2014 bylo zjištěno, že smluvní pokutu označila za neoprávněnou.

25. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalované, od října 2018 na pozici výrobního náměstka, předtím byl na pozici hlavního stavbyvedoucího a vedoucího projektu. Ohledně předmětného díla pracoval na pozici hlavního stavbyvedoucího, vedoucího projektu a smlouvu včetně dodatku spolupřipravoval na základě jednání se zástupcem žalobkyně [příjmení] [příjmení]. Domluvili se na podepsání smlouvy na realizaci díla v [obec] a v [anonymizována dvě slova], tyto akce byly společně provázané. Probíhala realizace a dílo bylo původně zamýšleno na dvě etapy. Realizovala se nejdříve I. etapa, ta se dokončila a předala se do užívání a ta se týkala stavby v [obec] – obchodní centrum. Po skončení I. etapy měla nastoupit realizace II. etapy, ale investor změnil zadání pro II. etapu, kdy rozsah byl zhruba poloviční a žalovaná o ceně za II. etapu jednala se žalobkyní, ale na ceně se nedomluvily a myšlenkou bylo pouze uzavřít dodatek na ukončení kontraktu. Žalobkyně na této akci byla pro žalovanou generální subdodavatel. Návrh smlouvy posílala strana žalovaná, žalobkyně neměla žádné připomínky ke smlouvě o dílo, základní smlouva byla výsledkem jednání se žalobkyní. Autorem dodatku č. 1 byla žalovaná a se stranou žalující o něm nejednali. Vzhledem k tomu, že se nedohodli na ceně za II. etapu, tak ten kontrakt pro ně tím pádem skončil a svědek poslal dodatek č. 1 ve znění z jejich strany tak, aby to měli vypořádané. Dodatek přišel zpátky podepsaný bez jakéhokoliv komentáře, a když se vrátil podepsaný, svědek si všiml, že v dodatku uvedl špatně cenu za I. etapu, proto se obrátil na žalobkyni s tím, že udělal chybu ve smlouvě, a žádal o výměnu druhé stránky smlouvy, aby to bylo v souladu s proběhlou realizací. Reakce byla ze strany žalující taková, že stránku nevrátili, s tím, že peníze budou chtít. Strany nejednaly o nějakých kompenzacích pro žalobkyni za to, že nebyla realizována II. etapa. Ke vzniku dodatku a konkrétně čl. 2 došlo tak, že svědek připravoval dodatek, připravoval zároveň dodatek s objednatelem a vzhledem k tomu, že se jednalo o nestandardní subdodavatelskou smlouvu, neboť žalobkyně měla stejnou smlouvu jako žalovaná s investorem, tak při posílání návrhu dal svědek do návrhu dodatku jejich cenu za I. etapu, nikoli cenou domluvenou se žalobkyní. Svědek dále uvedl, že se zmýlil v ceně, měla tam být původní cena ze základní smlouvy o dílo 53 640 000 Kč. Na I. etapě se nic nezměnilo, celou dobu se řešila cena za II. etapu, kde došlo zadáním ze strany investora k zásadní změně rozsahu, takže nebyl důvod se vracet k I. etapě, I. etapa byla ukončena a předána. Žalobkyně nikdy nevznesla žádné požadavky, že by provedly nějaké vícepráce, a nebyl důvod ke kompenzaci za I. etapu. Na ceně za II. etapu se nedomluvili a tím spolupráce skončila. Nebylo nic ujednáno ve smlouvě, že by se jednalo o porušení smlouvy, že žalobkyni žalovaná neumožnila realizovat II. etapu. Rozsah II. etapy se zásadně změnil zadáním od investora, proběhlo standardně jednání o ceně za druhou etapu v tom zmenšeném rozsahu a s ohledem na to, že se nedohodli, tak spolupráce dále nepokračovala. Co se týče v čl. II. odst. 1 částky 100 000 Kč, toto svědek nechápe jako kompenzaci za to, že se nebude dělat II. etapa, ale jako cenu za nové zřízení staveniště v případě, že etapy na sebe nebudou navazovat. Dodatek č. 1 byl zasílán z toho důvodu, že svědek chtěl zakázku uzavřít i po stránce smluvní. Dále doplnil svou výpověď tak, že za investora komunikoval Ing. [příjmení], připomněl, že na základě zkušebního provozu není možné otevřít obchodní centrum, což investor vzhledem k nějakým svým obchodním dohodám učinil, přesto předmět smlouvy naplněn nebyl. Z tohoto důvodu bylo s investorem zahájeno správní řízení na základě toho, že užíval stavbu v rozporu se stavebními povoleními. Posunutí termínu bylo dohodnuto do 27. 11. a je mu známo, že došlo k prodlení s předáním podkladů ze strany budoucích nájemců investorovi ohledně upřesnění specifikace nájemních jednotek 26. K výpovědi Ing. [příjmení] se žalobkyně vyjádřila tak, že původní smlouva na I. a II. etapu byla uzavírána na základě položkového rozpočtu, za žalobkyni jednal Ing. [anonymizováno] a Ing. [anonymizováno] a za žalovanou [příjmení] [příjmení] a ještě jeden muž. Byla podepsána smlouva, kterou zpracovala žalovaná, kterou žalobkyně víceméně bez připomínek podepsala, poslala zpět. Byla zahájena stavba, kde byla žalobkyně generálním dodavatelem, proběhla bez problémů, byla na ni poskytnuta bankovní záruka, která byla po pěti letech žalobkyni vrácena. Na I. etapu měla navazovat II. etapa, která již byla přesně spočítána, a v tomto se stanovisko žalobkyně lišilo od výpovědi svědka, nebyl zde pouze platební kalendář, protože se nevědělo, kde se začne II. etapa realizovat. Částka 100 000 Kč byla příprava staveniště. Došlo k určitému časovému prodlení, neboť investor neměl dořešené nájemce do obchodů a s největší pravděpodobností se mu nepodařilo obsadit veškeré prodejní plochy, a proto došlo ke zmenšení tohoto projektu. Následovala emailová korespondence mezi oběma stranami, žalobkyně nabídla cenu 15 000 000 Kč za II. etapu a na to žalovaná sdělila, že tuto cenu neakceptuje, vše probíhalo v rámci emailu a žalovaná zaslala dodatek smlouvy, který žalobkyně podepsala, neboť jí připadal dostatečně vyhovující v rámci toho, že přišla o 15 000 000 Kč, a poslala jej zpátky [anonymizováno], kde proběhlo schvalovací kolečko a posléze byl zaslán žalobkyni. Na základě tohoto dodatku žalobkyně vystavila předmětnou fakturu. Po Novém roce začala korespondence k vyřešení této záležitosti. Žalobkyně chtěla realizovat II. etapu, když 15 000 000 Kč byla slušná cena, když žalovaná měla 17,7 milionu v podstatě za přeprodání zakázky. S tím však žalovaná nesouhlasila. Až po nějaké době se objevila penalizační faktura ze strany žalované. Na to žalovaná uvedla, že žalobkyně navrhla určitou cenu za II. etapu, avšak žalovaná byla schopna tuto zakázku zrealizovat za vlastní náklady v nižší částce, logicky pro ně bylo výhodnější II. etapu zrealizovat na vlastní náklad. Investor změnil zadání, smluvní strany ohledně toho jednaly a nedohodly se na ceně a to bylo vše.

27. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je v současné době v důchodu, ale v předmětné době byl zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizováno] s r. o. jako stavební dozor na akci OC [obec]. Detaily stavby si již nepamatuje. Ing. [anonymizováno] sice celou akci připravoval smluvně, ale pravidelně na stavbu nechodil, tam chodil svědek. Vzpomíná si, že investor měl smlouvu s žalovanou společností a tito si vzali žalobkyni jako dodavatele. Firmu [anonymizováno] znal z dřívějška, nebyl to žádný problém. Vzpomíná si, že akce byla ve dvou etapách, I. etapa byla rozsáhlejší, II. etapa byla menší a na té již žalobkyně nefigurovala. Rovněž si vzpomíná na posunutí termínů u I. etapy, byly nějaké problémy s dispozicemi jejich budoucích nájemníků, a proto se upravoval stavební skelet a došlo k nějakému zpoždění, ale už je to dávno, přesně si to nepamatuje. Díky drobným změnám dispozic se musel upravit projekt a zpozdila se výroba. Nebyla to vina ani zhotovitele ani subdodavatele, strany se dohodly, že se posune termín dokončení I. etapy. Není si vědom toho, že by v případě tohoto smluvního vztahu byla uplatněna nějaká penalizace proti žalované. Svědek předložil kopii stavebního deníku na akci [anonymizováno] [obec], neví, jestli je v něm zachycena dohoda o posunutí termínu dokončení díla. Vzpomíná si, že se posunutí termínu domlouvalo na začátku stavby, když investor zjistil, že jej bude nutno posunout, důležitý je termín 30. 8. 2012. Investor požádal o vydání kolaudačního souhlasu, což bylo zachyceno v Zápisu o předání a převzetí stavby. Co se týče změny realizace II. etapy, došlo ke změně ceny a toto je zachyceno v dodatku č. 1.

28. K výpovědi Ing. [příjmení] se žalobkyně vyjádřila tak, že z ní vyplynulo, že stavba do samotného předání a odevzdání kolaudačního souhlasu probíhala v symbióze mezi investorem, žalovanou a žalobkyní. Na realizaci stavby byl velice krátký úsek a stavbu zkomplikovalo to, že investor neměl dořešené veškeré nájemní smlouvy. Přímo ve stavebním deníku je zmíněno zdržení o týden v době mezi 25. 8. a 30. 8., kdy žalobkyni byl znemožněn vstup na staveniště. Stavba se začala realizovat 1. 9. a na celou stavbu žalobkyně měla pouze dva měsíce. Ač byla smlouva podepsána mezi 18. a 20. 7., staveniště žalobkyně přebírala 13.

6. Dne 8. 11. došlo k nabytí právní moci změny stavby před dokončením, to byl další důvod posunutí termínu a bylo to z důvodu změny dispozic nájemních jednotek. V podstatě se smlouva uzavírala a naceňovaly se práce na základě nějakých plánů, které se v průběhu změnily kvůli budoucím nájemcům. Mezi termíny 31. 10. – 15. 11. bylo zahájeno užívání obchodních jednotek nájemci, ale nemohla být vyřízena kolaudace, neboť k ní bylo nutné provést hygienické měření hluku, což nešlo provést mimo provoz. Bylo vydáno stanovisko ke zkušebnímu provozu, v souladu se smlouvou. Ve 42. týdnu bylo provedeno měření hluku a 5. 12. byla podána žádost o vydání kolaudačního souhlasu, který byl vydán 7.

1. Časový plán, který byl při podpisu smlouvy, vycházel z termínu dokončení 15. 11. 2012, ale v průběhu měsíce července a srpna došlo na základě požadavku investora ke změně nájemních jednotek, a proto se strany dohodly na posunu termínu a změně časového plánu. Časový plán je zachycen v excelové tabulce, kterou žalobkyně rovněž založila k důkazu, je z ní zřejmý orientační časový plán.

29. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je jednatelem investora, [právnická osoba], [anonymizováno] s r.o. Ze strany investora nebyla uplatněna žádná penalizace vůči žalované společnosti v souvislosti s touto smlouvou o dílo. Subdodavatelem byla žalující společnost. Smlouva o dílo řešila etapu č. I, která byla celá v původním plánovaném rozsahu zhotovena a dodatky č. 1 a 2 řešily etapu číslo II. Ohledně termínu dokončení I. etapy svědek uvedl, že z poznámky ve smlouvě vidí, že termín byl posunut o 14 dnů, což není žádná kritická doba. Důležité je, jaký dopad má posunutí termínu dokončení na plnění uzavřených nájemních smluv. Dodavatele by investora penalizoval v okamžiku, kdy by mu vznikla nějaká škoda, tuto by pak přenesl na zhotovitele. V případě I. etapy již byli nasmlouvaní nájemníci, II. a případná další etapa je realizována až tehdy, když má investor uzavřené další nájemní smlouvy s dalšími nájemníky. Od počátku se uvažovalo, že objekt bude větší než ten, který zahrnoval I. etapu. Na II. etapu investor uzavřel dodatek č. 1 s jinou cenou, než která byla původně domluvená. Na počátku byla domluvena cena 60 000 000 Kč za první etapu a 18 032 000 Kč za etapu II., která se potom změnila. Není mu známo, kdo realizoval II. etapu pro žalovanou společnost. Co se týče formuláře Zápis o předání a převzetí stavby, toto je zřejmě formulář žalované společnosti, je zde i písmo Ing. [příjmení]. Všechny osoby, které jsou zde podepsané, vědí, co podepisují, pokud by byl zásadní nesouhlas ze strany investora, byl by zde zachycen. Sdělení o zahájení zkušebního provozu vydané MÚ Kroměříž znamená, že se určitá část stavby dokončila.

30. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím závěrům. Předně bylo prokázáno a mezi účastníky v podstatných směrech ani nebylo sporné, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo na vybudování [anonymizována tři slova] [obec] s tím, že dílo bylo rozděleno na dvě etapy, za každou z nich byla sjednána cena díla zvlášť, z toho za I. etapu v částce 53 640 000 Kč bez DPH. Zatímco termín realizace I. etapy byl ve smlouvě o dílo sjednán, termín realizace II. etapy byl závislý na sjednání dodatku ke smlouvě o dílo. Dále bylo prokázáno a mezi účastníky nesporné, že účastníci podepsali dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, který nahrazoval text ujednání článku I odstavec I.1 a článku II odstavec II.1 smlouvy o dílo jiným textem. Mezi účastníky však bylo sporné, zda částka sjednané ceny díla (nově 60 000 000 Kč) byla v dodatku uvedena omylem (jak tvrdila žalovaná) nebo na základě skutečné dohody stran, kdy dodatečné zvýšení ceny za již realizovanou I. etapu mělo představovat kompenzaci za to, že žalobkyně nebude provádět II. etapu díla (jak tvrdila žalobkyně).

31. Pokud jde o samotný text podepsaného dodatku, v něm se výslovně neuvádí, že by mělo dojít k dodatečnému zvýšení ceny díla. Strany v něm výslovně uvedly, že se dohodly na zúžení předmětu smlouvy a na tom, že II. etapa nebude zhotovitelem (tj. žalobkyní) prováděna. Z porovnání původního textu těch ujednání smlouvy o dílo, která byla tímto dodatkem měněna, a textu dodatku je zřejmé, že úprava textu smlouvy dodatkem spočívala v podstatě ve vypuštění všech zmínek o II. etapě ve dvou měněných ujednáních. Dále došlo k drobné úpravě textu v tom smyslu, že místo původního rozsahu plochy I. etapy díla 3 250 m2 bylo dodatkem uvedeno 3 262 m2 a byly uvedeny výměry týkající se jednotlivých obchodních jednotek nájemců. Vzhledem k minimálnímu rozdílu výměr považoval soud tuto změnu za pouhé dodatečné upřesnění podle skutečného stavu provedeného díla, nikoli za faktické rozšíření rozsahu díla. To znamená, že z textu dodatku neplynulo žádné rozšíření rozsahu díla, dodatečné práce, dodatečně zjištěné vícepráce apod., které by odůvodňovaly zvýšení ceny. V době uzavírání dodatku bylo již dílo (v rozsahu označovaném jako I. etapa) zcela dokončeno, předáno a užíváno.

32. Dále ze žádného provedeného důkazu nevyplynulo, že by strany spolu jednaly o nějaké kompenzaci pro žalobkyni za to, že dílo nebude v rozsahu označovaném jako II. etapa provádět. Neuvedli to ani svědci, ani to neplyne ze žádné k důkazu čtené korespondence stran. Mezi stranami přitom probíhala komunikace a obchodní jednání o podmínkách, za nichž by žalobkyně byla ochotna zhotovit II. etapu díla v modifikovaném (podstatně zmenšeném) rozsahu a z provedených důkazů jasně vyplynulo, že nedošlo ke shodě o ceně. Ze žádného důkazu nevyplynulo, že by žalobkyně v rámci těchto obchodních jednání argumentovala tím, že již bylo závazně sjednáno provedení II. etapy díla a že má tudíž právo dílo realizovat v původním rozsahu a žalovaná má povinnost za něj zaplatit původní cenu. Rovněž z textu smlouvy o dílo plyne, že žalobkyně neměla ve skutečnosti žádnou jistotu, že bude II. etapu díla jako zhotovitel realizovat, neboť článek III. smlouvy o dílo podmiňoval i jen zahájení realizace II. etapy sjednáním dodatku mezi stranami. Veškerá konkretizace časového harmonogramu realizace a platebního kalendáře obsažená ve smlouvě o dílo se vztahovala pouze k I. etapě. Žalobkyni bylo známo, že dílo není prováděno pro žalovanou jako konečného uživatele, nýbrž že ta se zavázala je dodat třetí osobě (investorovi) a bylo či muselo jí být známo, že realizace II. etapy bude závislá na vůli investora. Konečně je třeba vzít v úvahu i výši žalobkyní tvrzené kompenzace v částce 6 360 000 Kč. Z provedených důkazů vyplynulo, že neshoda o ceně za realizaci II. etapy díla žalobkyní byla v tom, že žalovaná nabízela 13 492 046 Kč, zatímco žalobkyně požadovala minimálně 15 000 000 Kč, tj. rozdíl v požadavcích stran byl zhruba 1,5 milionu Kč. Soud nespatřuje žádnou ekonomickou logiku v tvrzení, že než aby žalovaná zaplatila žalobkyni za realizaci II. etapy zhruba o 1,5 milionu Kč více, než byla ochotna, raději chtěla dát žalobkyni kompenzaci ve výši 6 360 000 Kč a II. etapu si zrealizovat sama. I tato úvaha vede při absenci jiných důkazů k závěru, že strany se takto nedohodly. Soud proto shledal tvrzení žalobkyně, že dodatkem byla ujednána změna ceny jako kompenzace za nerealizaci II. etapy díla, nevěrohodným.

33. Vysvětlení žalované, že k uvedení nesprávné částky 60 000 000 Kč do textu dodatku došlo chybou, mechanickým převzetím z dodatku mezi žalovanou a investorem, se soudu při absenci důkazů o jakémkoli jiném důvodu (k tomu viz výše) jeví jako věrohodné. Bylo prokázáno, že taková částka v dodatku č. 1 ke smlouvě mezi žalovanou a investorem za první (již realizovanou) etapu skutečně byla uvedena, tudíž její mechanické převzetí do jiného textu omylem bylo možné. O kvalitě kontroly finálního znění dodatku č. 1 ke smlouvě mezi účastníky navíc svědčí i to, že z původního návrhu v něm až do podepsaného znění zůstal zachován text„ 3) Další ujednání, jsou-li třeba“, který je jako text smluvního ujednání nesmyslný; zjevně měl sloužit jako vodítko, kam lze případně doplnit nějaké další ujednání, budou-li si ho účastníci přát, nikdo to však neučinil, ani tento text neodstranil. Smluvní strany, zejména pokud se považují za významné podnikatele a profesionály, by měly dbát pečlivěji na obsah toho, co podepisují, což se zde zjevně nestalo. Nicméně i tato skutečnost nasvědčuje závěru, že při podpisu dodatku mohlo dojít k přehlédnutí chyby i v důležitější pasáži, a to té, která se týkala ceny. Žalovaná také prokázala, že po zjištění chyby na ni upozornila a žádala žalobkyni o opravu (viz dopis z 10.1.2014), což žalobkyně odepřela.

34. S ohledem na výše uvedené proto soud dospěl k závěru, že podpis dodatku č. 1 žalovanou v jeho konečném znění byl ve vztahu k nově uvedené ceně díla omylem, že žalovaná neměla skutečnou vůli cenu v částce 60 000 000 Kč sjednat, resp. původní cenu na tuto částku změnit. Vzhledem k výše popsaným okolnostem musel být tento nedostatek úmyslu žalované žalobkyni znám a žádná jiná srovnatelná osoba v jejím postavení by se v daných okolnostech nemohla domnívat, že žalovaná skutečně měla úmysl ujednání o ceně takto změnit.

35. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se, není-li dále stanoveno jinak, řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že předmětná ujednání smlouvy o dílo i jejího dodatku byla uzavřena před 1. 1. 2014, bylo při posouzení věci nutno vycházet z úpravy obsažené v zákonu č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku (dále jen„ obch. zák.“), resp. zákonu č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), a to vždy ve znění ke dni uzavření smlouvy, resp. jejího dodatku.

36. Podle ust. § 266 obch. zák. se projev vůle vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. V případech, kdy projev vůle nelze takto vyložit, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Při výkladu vůle se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.

37. Podle § 49a obč. zák. je právní úkon neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Podle § 40a obč. zák., jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Podle § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

38. Jak uvedeno výše, soud vyložil projev vůle spočívající v podpisu dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo mezi účastníky žalovanou tak, že žalovaná neměla skutečný úmysl sjednat zvýšení ceny díla, přičemž žalobkyni tento nedostatek úmyslu musel být znám. Soud dále uzavřel, že i jiná srovnatelná osoba v postavení žalobkyně by vzhledem ke všem okolnostem musela vyrozumět, že podpis dodatku žalovanou byl ve vztahu k ujednání o ceně učiněn v omylu a bez skutečné vůle takto právně jednat. Zároveň se tento omyl týkal pouze ujednání článku I. bodu 2) dodatku ohledně ceny díla. Předmětný právní úkon, a to dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo mezi účastníky, je tedy neplatný v rozsahu jeho článku I. bodu 2). Žalovaná tuto neplatnost nezpůsobila v tom smyslu, na který míří citované ustanovení § 41 obč. zák.; opačný závěr, tedy že kdo v omylu něco podepíše, sám neplatnost způsobil, a tudíž se omylu nikdy nemůže dovolávat, by vedl k zřejmým absurdním důsledkům. Žalovaná se neplatnosti dovolala, neboť již dopisem ze dne 10. 1. 2014 žádala opravu strany 2 dodatku (spočívající právě v částce ceny), přičemž i z veškeré její další korespondence čtené k důkazu, vyplývalo, že se necítí být ujednáním o ceně v dodatku č. 1 vázána. Vzhledem k tomu nedošlo ke změně ceny provedeného díla sjednané původní smlouvou o dílo, takže nárok na její doplacení byl žalobou uplatněn nedůvodně.

39. Jelikož již jen na podkladě výše uvedených úvah bylo možno dospět k závěru, že žalobou uplatněný nárok je neopodstatněný, nebylo již zapotřebí zabývat se procesní obranou žalované směřující k uplatnění smluvních pokut vůči žalobkyni.

40. Soud proto žalobu v rozsahu, v jakém řízení nebylo zastaveno, jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok II.).

41. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, když i na částečné zpětvzetí žaloby je s ohledem na provedené dokazování nutno pohlížet jako na neúspěch žalobkyně, a žalovaná má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 535 449,20 Kč a jsou tvořeny odměnou za 13 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor s vyjádřením z 6. 1. 2017, podání ve věci samé ze 4. 5. 2017, 23. 8. 2017, 29. 5. 2019, 2. 7. 2020, 12. 8. 2020, účast na jednání soudu dne 26. 2. 2019, 4. 6. 2019 delší jak 2 hod., 12. 11. 2019, 29. 6. 2020, 25. 8. 2020) po 33 740 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 13 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 92 929,20 Kč.

42. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.