24 C 104/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta , LL.B. sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 50 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 546,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 40 453,60 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 28. 3. 2022 zpočátku domáhal po žalované zaplacení částky 600 000 Kč s odůvodněním, že dne , datum, měl dopravní nehodu, kterou zavinil řidič vozidla, jenž bylo v rámci povinného ručení pojištěno u žalované. V žalobě žalobce uvedl, že touto žalobou nárokuje nárok na výplatu pojistného plnění, a to ze dvou důvodů, jednak jako náhradu nemajetkové újmy, tzv. bolestného, kdy tuto nemajetkovou újmu utrpěl v souvislosti s léčbou následků nehody, s tím pak souvisí i nárok na cestovní náhrady za cesty na rehabilitace, dále žalobce nárokuje tzv. ušlý zisk. Je fyzickou podnikající osobou a v důsledku léčby následků dopravní nehody se nemohl věnovat svému podnikání. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána k plnění, k čemuž se ale nevyjádřila.

2. Na výzvu soudu poté žalobce doplnil žalobní tvrzení podáním z 26. 4. 2022 tak, že žalobce musel podat nekompletní žalobu, aby nedošlo k promlčení nároku. S žalovanou probíhá řešení o vypořádání nároku, k čemuž přiložil korespondenci. Žalovaná vede pojistnou událost pod číslem , hodnota, . Komunikace s žalovanou byla zahájena na základě předžalobní výzvy z 21. 3. 2022. K nehodě došlo , datum, . Účastníkem nehody byl žalobce, který řídil své vozidlo , typ vozidla, pod registrační značkou , SPZ, a pan , jméno FO, , který řídil nákladní vozidlo , typ vozidla, pod registrační značkou , SPZ, a byl pojištěn v rámci povinného ručení u žalované. Nehoda byla řešena Policií ČR. Viníkem nehody je škůdce a poškozeným žalobce. Žalobce již vede ohledně jiných nároků v této věci řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , Anonymizováno, , v němž žádá žalobce úhradu nároku na opravu vozidla a za zapůjčení náhradního vozidla. Žalobce rozebírá své nároky takto: 1) k nároku na ušlý zisk uvádí žalobce, že je osoba samostatně výdělečně činná, ač má celkem dvě živnostenská oprávnění, tak reálnou činností žalobce je obchodní zprostředkování. Dále se žalobce věnuje organizaci florbalových turnajů. Žalobce nárok na úhradu ušlého zisku určil podle daňového přiznání za rok 2018. Žalobce byl podle své praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, ve stavu odpovídající pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, , celkem 113 dní. V roce 2018 dosáhl podle daňového přiznání zisku ve výši 585 600 Kč: 365 x 113 = 181 295 Kč. K druhému nároku na cestovní náhrady uvádí žalobce, že žádá za cesty z trvalého bydliště žalobce do , právnická osoba, . Celkem se jednalo o 33 cest na rehabilitaci, k nimž doložil přiloženou lékařskou dokumentaci. Vzdálenost mezi trvalým bydlištěm žalobce a , právnická osoba, je 27 km (27 x 2 za cestu zpět). Nárok uplatňuje podle vyhlášky o sazbách základní náhrady za používání silničních motorových vozidel. Žalobce v souladu s vyhláškou č. 358/2019 Sb. určuje jako náhradu za jednu cestu částku 500 Kč a vypočítává nárok 540 x 33 = 17 820 Kč. Třetím posledním nárokem žalobce je nemajetková újma spočívající ve způsobených duševních útrapách, kterou žalobce nárokuje v souladu s § 2956 a 2958 o. z. Zranění žalobce jsou uvedena v přiložené lékařské dokumentaci a tímto je činí součástí skutkových tvrzení žalobce. Výpočet žalobce provedl podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. Žalobce sám podle této metodiky ocenil peněžitou náhradu za vytrpěnou bolest na částku ve výši 400 000 Kč. Žalobce pro účely ocenění vytrpěné bolesti objednal znalce k vypracování znaleckého posudku. Do částky 400 000 Kč žalobce taktéž počítá faktické náklady na léčbu, například cestu na rehabilitace a částky vynaložené na nákup léků.

3. Žalovaná se k tato doplněné žalobě vyjádřila podáním ze dne 30.5.2022 tak, že nárok neuznává, má za to, že žalobce nesplnil povinnost tvrzení a povinnost důkazu, v žalobě absentuje objektivně ověřitelné vysvětlení, jak žalobce dospěl k výpočtu dílčí částky náhrady za jednu cestu na rehabilitace, rovněž je zcela bez důkazního základu žalobcem uplatněný nárok na náhradu vytrpěných bolestí, a ne zcela podložený je i nárok na náhradu ušlého zisku. Žalovaná sdělila, že ze strany žalobce byl nárok na náhradu ušlého zisku uplatněn poprvé dopisem z 21. 3. 2022. Nárok na náhradu cestovních nákladů pak byl vůči žalované žalobcem uplatněn teprve prostřednictvím žaloby. Žalovaná připomněla § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který stanoví lhůtu k ukončení šetření tři měsíce od oznámení, respektive uplatnění konkrétního nároku. Vzhledem k tomu, že nárok na pojistné plnění plynoucí z náhrady společenského uplatnění žalobce byl v tomto případě oznámen žalované 21. 3. 2022, respektive pokud jde o nárok na náhradu cestovních nákladů dne 28. 3. 2022, měla žalovaná tři měsíce na to, aby za součinnosti žalobce nashromáždila potřebnou dokumentaci k co nejrychlejšímu ukončení šetření a zaujetí konečného stanoviska k uplatněnému nároku. Tato možnost však byla žalované podáním žaloby dne 28. 3. 2022 ze strany žalobce odejmuta. S ohledem na citované zákonné ustanovení je patrné, že žaloba byla podána předčasně. Je zcela nevýznamné, že žalobce poskytl žalované ke vznesenému nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění lhůtu k plnění do sedmi dnů od sepsání výzvy z 21. 3. 2022, jelikož žalovaná měla k šetření pojistné události co do vzneseného nároku zákonnou lhůtu tří měsíců. Dopis žalobce ze dne 21. 3. 2022 nelze co do nároku na náhradu ušlého zisku považovat za výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Žalobce tedy nesplnil obligatorní podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení v případě úspěchu ve věci. Žalovaná se připojila k návrhu žalobce na přerušení soudního řízení do řádného provedení šetření nároků žalobce uplatněných v tomto řízení v rámci likvidace škodné události.

4. Usnesením ze dne 3. 6. 2022 č. j. 24 C 104/2022-42 bylo řízení k návrhu stran přerušeno. Právní moc 23. 6. 2022.

5. Podáním došlým soudu 1. 6. 2023 požádal žalobce o pokračování v řízení. Uvedl, že v mezičase došlo ze strany žalované k částečnému uspokojení nároku žalobce, a proto tento bere žalobu v rozsahu částky 550 000 Kč zpět a navrhl co do této částky zastavení řízení. K výzvě soudu poté žalobce doplnil uvedené podání podáním došlým soudu 4. 9. 2023 tak, že zaslal potvrzení o výplatě a uvedl, že z nároků specifikovaných žalobcem bylo zcela uhrazeno bolestné a ztráta na výdělku, dále pak menší částky za léky. Naopak nebyl uhrazen nárok ohledně způsobených duševních útrap. Tento nárok měl být namísto částky 400 000 Kč s ohledem na početní chybu uplatněn ve výši 400 885 Kč. Po zpětvzetí žaloby do výše 550 000 Kč nadále pokračují v řízení nároky: nárok na cestovní náhrady ve výši 17 520 Kč, nárok na duševní útrapy ve výši 32 480 Kč.

6. Podáním došlým soudu 16. 11. 2023 žalobce doplnil, že se s žalovanou dohodl, že ve vztahu k částce, v níž byla žaloba vzata zpět, tedy 550 000 Kč, nebude ani jedna ze stran požadovat po druhé náhradu nákladů řízení. Ohledně zbytku zažalovaného nároku ve výši 50 000 Kč skládajícího se z cestovních náhrad ve výši 17 520 Kč a duševních útrap ve výši 32 480 Kč nadále proběhne spor, jelikož žalovaná tyto částky neuznala. Uvedené částky byly vypočteny takto: cesta z trvalého bydliště žalobce do , právnická osoba, , celkem se jednalo o 33 cest na rehabilitace, vzdálenost je 27 km (27 x 2 i za cestu zpět) a tento nárok uplatňuje žalobce podle vyhlášky č. 358/2019 sb. a za jednu cestu účtuje částku 500 Kč. Výpočet nároku je následující: 540 x 33 = 17 820 Kč. Částku ve výši 32 480 Kč žalobce považuje za adekvátní symbolickou satisfakci nemajetkové vzniklé v důsledku vyšší nepohody diskomfortu žalobce při řízení a pohybu v silničním provozu v důsledku dopravní nehody, jíž byl obětí.

7. Usnesením ze dne 17. 1. 2024 č. j. 24 C 104/2022–53 bylo řízení co do částky 550 000 Kč zastaveno, právní moc 3. 2. 2024.

8. Žalovaná se po těchto doplněních dále ve věci vyjádřila tak, že namítá nesprávnost procesního postupu žalobce ohledně nároku na náhradu duševních útrap, který má spočívat v údajném omezení mobility žalobce. Namítla, že žalobce v rámci žaloby datované 28. 3. 2022 ani v rámci jejího doplnění datovaného 26. 4. 2022 vůči žalované neuplatnil nárok spočívající v náhradě duševních útrap spočívajících v diskomfortu žalobce při řízení a pohybu v silničním provozu, kterého se žalobce dovolává v podání ze dne 16. 11. 2023. Jak vyplývá z doplnění žaloby datovaného 26. 4. 2022, žalobce se v rámci nároku, který vyčíslil částkou 400 000 Kč, domáhal náhrady vytrpěných bolestí a dále náhrady nákladů na léčbu své osoby. V rámci uvedeného podání nedošlo k uplatnění předmětného nároku právem předepsaným způsobem. V doplnění žaloby datované 26. 4. 2022 absentují jakákoliv žalobní tvrzení ohledně omezení žalobce v možnosti pohybu a řízení v silničním provozu. Jelikož se žalobce nárokem spočívajícím v omezení mobility dovolává odlišných skutkových tvrzení než těch, která se týkají nároku na náhradu vytrpěných bolestí, správným postupem by žalobce měl žádat soud o změnu žaloby. Pokud se tedy nyní žalobce domáhá předmětného nároku na náhradu duševních útrap, jedná se o nový nárok, který dosud nebyl v tomto soudním řízení uplatněn a u kterého nedošlo ke stavění promlčecí lhůty ve smyslu § 648 o. z. Žalovaná v daném ohledu připomíná, že k úrazu žalobce při dopravní nehodě došlo dne , datum, a sděluje, že je při změně žaloby připravena namítnout promlčení předmětného nároku. Žalovaná dále uvedla, že žalobce neplní povinnosti tvrzení. Pokud jde o nárok spočívající v náhradě cestovních nákladů, v žalobě absentuje jakékoliv tvrzení týkající se důvodnosti a účelnosti předmětných cest. Ohledně nároku na tzv. duševní útrapy argumentaci žalobce k tomuto nároku lze jen stěží považovat za žalobní tvrzení. V obsahu podání žalobce datovaném 16. 11. 2023 absentují jakákoliv skutková tvrzení či právní argumentace k posouzení oprávněnosti předmětného nároku. Žalovaná navrhla ve zbytku žalobu zamítnou.

9. Podáním došlým soudu dne 12. 3. 2024 žalobce k výzvě soudu doplnil žalobní tvrzení týkající se duševních útrap tak, že za vytrpěné duševní útrapy požaduje jako náhradu nemajetkové újmy částku 32 480 Kč. Jedná se o částku za psychické nepohodlí vzniklé v důsledku vyšší nepohody diskomfortu žalobce při řízení a pohybu v silničním provozu v důsledku dopravní nehody jíž byl žalobce obětí. Žalobce zhruba po dobu jeden rok po dopravní nehodě pociťoval tzv. panickou poruchu v průběhu řízení. Vždy, když se auto žalobce setkalo v těsnější blízkosti s nějakým kamionem, začalo žalobci prudce bít srdce a mnohokrát musel zastavit u krajnice, aby celou situaci rozdýchal, a i když zastavit nemusel, tak se většinou začal minimálně prudce potit. Zbytek cesty pak byl poznamenán diskomfortem na straně žalobce. Tato situace trvala zhruba rok než žalobce s pomocí návodů na internetu. Postupem času se mu podařilo to překonat a dnes již žádné problémy nemá. Za tyto rok trvající potíže tak žalobce žádá jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé mu v přímé souvislosti s dopravní nehodou částku ve výši 32 480 Kč. U pojišťovny tuto částku žalobce neuplatnil, protože žalovaná odmítla plnit již základní nároky žalobce, respektive jakékoliv nároky žalobce. Žalobce tak cítil, že posílat další dopis s dalším nárokem, když žalovaná všechny předchozí nároky plnit odmítla, jednoduše nemá smysl. Druhým svědkem je partnerka žalobce, která byla několikrát svědkem popsaných situací.

10. Při jednání dne 7. 10. 2024 žalobce prostřednictvím právního zástupce doplnil, že na rehabilitace ho vozila jeho partnerka. Žalobce v té době neřídil, léčil se doma, byl podnikatel, neschopenku neměl. Připomněl, že léky a rehabilitace již byly uhrazeny, což je v částečném zpětvzetí žaloby. Připomněl, že v době podání žaloby žalobce neměl znalecký posudek na ocenění bolestného. V rámci obnovené likvidace žalovaná uznala likvidace v té výši, která byla znaleckým posudkem určena a byla proplacena v rámci částky 400 000 Kč včetně nákladů na léky. Přítelkyně žalobce , jméno FO, byla svědkem toho, když se ty panické poruchy žalobci několikrát staly. Žalobce s tím nikde nebyl, on si s tím poradil sám. Koupil si psychologické knížky a podle toho to postupem času překonal. Nejsou žádné zprávy od psychologa a psychiatra. Má za to, že nárok promlčen není, byla obnovena likvidace pojistné události po podání žaloby, tedy promlčecí doba se přerušuje a běží znovu až do nového uzavření likvidované události. V důsledku obnovení likvidace došlo k přerušení promlčecí doby a k jejímu novému běhu a tyto nároky byly uplatněny ještě před koncem promlčecí lhůty.

11. Při jednání dne 7.10.2024 byl žalobce vyzván ke specifikaci nároku týkajícího se cestovních náhrad.

12. Žalovaná při jednání 7. 10. 2024 k takto doplněným skutkovým tvrzením k jednotlivým nárokům uvedla, že žaloba byla podána předčasně. Není to tak, že by plnit nechtěla, nebo že by měla probíhat obnovená likvidace. K uplatnění nároku došlo přibližně týden před podáním žaloby, a to pouze co se týká ušlého zisku, tam bylo plněno přibližně týden před podáním žaloby. Nárok na náhradu na cestovné se žalovaná dozvěděla až prostřednictvím žaloby. Bezprostředně poté žalovaná zahájila jednání s právním zástupcem žalobce k náhradě nároků žalobce. Částečně se to podařilo, nicméně i přes výzvy pojistitele žalobce neupřesnil, nespecifikoval nárok týkající se nákladů na cestovné. Byla velice obtížná komunikace i týkající se výplaty pojistného plnění odpovídající ušlému zisku a bolestnému, nákladů na léčení. Žalovaná strana měla zájem věc řešit mimosoudně, bohužel z důvodu nekomunikace a pasivity strany žalující je pokračováno v řízení. Co se duševních útrap, k objektivizaci skutkového stavu došlo nejprve 12. 3. 2024. Žalovaná vznesla námitku promlčení.

13. Žalobce podáním ze 4. 2. 2025 doplnil, že byl na cesty do , právnická osoba, odvážen svojí partnerkou paní , jméno FO, osobním automobilem tovární značky , typ vozidla, . Opravil výpočet náhrad tak, že jedna cesta z bydliště žalobce na adrese , adresa, do , právnická osoba, je 20,8 km, tedy za obě cesty je to 41,6 km (tam i zpět). Cest bylo celkem 33. Celková ujetá vzdálenost byla 33 x 41,6 km = 1372,8 km celkem. Celková náhrada cestovného je pak ve výši 12 972 Kč zaokrouhleno. Zbytek do výše tohoto nároku 17 820 Kč pak představují zvýšené náklady na dopravu, kdy žalobce musela dopravit na místo partnerka, která si kvůli tomu musela přehodit směnu, a i ona s tím měla zvýšené náklady.

14. Při jednání dne 12. 5. 2025 žalobce doplnil prostřednictvím svého právního zástupce tvrzení týkající se výpočtu cestovních náhrad tak, že tento je počet ujetých kilometrů x cena pohonných hmot dle vyhlášky s kombinovanou spotřebou dle technického průkazu vozidla. Co se týká zvýšených nákladů na dopravu, tak průměrná hodinová sazba průměrné mzdy ušlého zisku 33 hodin na jednu cestu odhadem připadá 500 Kč, což je násobek času, který přítelkyně žalobce strávila naložením žalobce doma, odvezením do nemocnice, čekáním na rehabilitaci a odvezením zpět. Částka je adekvátní. , jméno FO, je zapsána jako vlastník vozidla , tovární značka, , jak bylo zjištěno z velkého technického průkazu. Spotřeba , Anonymizováno, palivo benzín. Dále žalobce prostřednictvím právního zástupce uvedl, že pro transport žalobce bylo použito i vozidlo , tovární značka, , jednalo se o vypůjčené vozidlo. Žalobce uvedl, že prvních 38 dnů po nehodě měl půjčené vozidlo , tovární značka, . Cesty na rehabilitaci byly prováděny tímto vozem, vozidlo řídila , jméno FO, , přítelkyně. Poté vozidlo žalobce vrátil, neboť pojišťovna ukončila likvidaci vraku nehody a dále cesty pokračovaly vozidlem , typ vozidla, . Žalobce doplnil, že po dopravní nehodě hospitalizován nebyl. Do nemocnice jej přivezla sanitka a po vyšetřeních jej pustili a zpět jej odvážela přítelkyně půjčeným vozidlem , typ vozidla, , které půjčovna přistavila přímo k nemocnici, vozidlo užíval do 7. 5., poté bude účtováno vozidlo , typ vozidla, .

15. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o přítelkyni žalobce a ona účastníkem nehody nebyla. Žalobce na rehabilitace vozila náhradním vozidlem, jeho vozidlo bylo havarované. Vozila ho do , právnická osoba, , ale byly tam i cesty do , právnická osoba, , k obvodní lékařce a podobně. Bylo to zhruba od března do července. Nejdříve ho vozila náhradním vozidlem , tovární značka, , poté svým vozidlem , tovární značka, . Na rehabilitace ho vozila skoro každý den, někdy i dvakrát denně, bylo to často. Dělala v té době na letišti, musela si přehazovat směny, bylo to dost náročné, byla s tím spousta práce. Směny měla variabilní, každý den není stejný začátek a konec směny, byla určitá možnost si směnu vyměnit s kolegyní, není to úplně jednoduché. Jedná se o nepřetržitý provoz, nepravidelný provoz. Pracovala na pozici pracovníka odbavení cestujících jako pozemní personál. Žalobce vyzvedávala na , adresa, , kam se dopravila vozidlem. Žalobce nebyl schopen sedět ani na místě spolujezdce. Nehoda byla komplikovaná, náklaďák se proboural na místo spolujezdce. Žalobce seděl vzadu, měl límec, byl zafixovaný, nebyl schopen řídit sám. Vozila ho do července. Vozila ho na rehabilitace, do lékárny, k obvoďačce. Měl whiplash syndrom. Nevybavuje si, že by se někde léčil s panickou poruchou, jezdili kvůli whiplash syndromu a kvůli krku. Každý v té době bydlel sám, ona bydlela na , adresa, . Po nehodě se vídávali častěji díky vození, nebydleli spolu. Kvůli nehodě se jí vždy podařilo nějakým způsobem přehodit směnu, nebylo jich tolik v rámci úvazku. Byl s tím problém to přehodit, ale vždycky se to nějakým způsobem nakonec podařilo. S tou jednou rehabilitací strávila dvě až tři hodiny času. V rámci výměny směn se své směny snažila nahradit. V ten moment nešla do práce, ale nahradilo se to jiným způsobem. K nějakým újmám tam došlo, snažila se ale, aby se to přehodilo na jiný den. Ty panické ataky, to proběhlo tak, že když jeli, byl trochu větší provoz, tak se mu ta situace vybavila, kdy došlo k tomu střetu s náklaďákem. Začal se víc potit, hodně dýchat, jako když je člověk vystresovaný. Bylo vidět, že to má hodně v hlavě, nějaký zážitek, zrychlený dech, pocení, chvění. Měl to po celou dobu, co ho vozila. Bylo to i poté, co začal řídit sám. Pak už neví.

16. Podáním došlým soudu 19. 5. 2025 žalobce doplnil k výzvě soudu tvrzení týkající se cestovného, a to tak, že žalobce absolvoval celkem 11 cest do , právnická osoba, vozidlem , tovární značka, a zbytek, tedy 22 cest, pak ve vozidle , tovární značka, . V obou případech ho dopravovala jeho partnerka, nemohl sám řídit. Co se týká výpočtu cestovních náhrad, zde provedl žalobce výpočet (který se posléze ukázal jako chybný – poznámka soudu).

17. K výše uvedeným doplněním žalobních tvrzení žalobce žalovaná uvedla, že žalobcovo tvrzení, že běh promlčecí lhůty ohledně nároku na náhradu údajné další nemajetkové újmy byl přerušen v souvislosti s obnovením likvidace žalované, je zcela nesprávné bez jakéhokoliv právního opodstatnění a připomněla ust. § 645 až 652 o. z. a žádná z těchto situací nenastala. „Obnovení likvidace škodní události nemůže být považováno za okolnost, která vede ke stavění běhu promlčecí lhůty.“. Žalovaná odkázala na předchozí argumentaci obsaženou v podání z 26. 1. 2021, trvá na závěru, že nárok žalobce na náhradu tzv. další nemajetkové újmy je promlčen, jelikož tento nárok byl žalobcem poprvé uplatněn, respektive dostatečně skutkově vymezen podáním žalobce ze dne 12. 3. 2024. K dopravní nehodě došlo , datum, , tedy téměř pět let před uvedeným procesním podáním žalobce. I pokud by soud shledal, že nárok žalobce promlčen není, což žalovaná rozporuje, tak dále uvádí, že údajná omezení žalobce nemohou být odškodněná z titulu další nemajetkové újmy, respektive jakékoliv jiné nemajetkové újmy. Připomněla, že další nemajetkovou ujmou podle § 2958 o. z. jsou míněny případné další obtíže či stavy, jejichž míra překračuje obvyklou zátěž pro poškozeného při podrobení se omezením plynoucím z léčby nad rámec komplikací ocenitelných procentním zvýšením bolestného a nad rámec omezení, která jsou odškodněna v rámci ztížení společenského uplatnění a odkázal na usnesení Nejvyššího soudu z 1. 11. 2017 sp. zn. 25 Cdo 2245/2017. Žalovaná je přesvědčena, že žalobcem tvrzený diskomfort při řízení a pohybu v silničním provozu nenaplňuje intenzitu zásahu, který je u nároku na další nemajetkové újmy vyžadován a jako takový nemůže být žalovanou odškodněn. K nároku na náhradu cestovních nákladů žalovaná dále uvedla, že namítá nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce ohledně nároku na náhradu cestovních nákladů, které vyplývají z dopravy žalobce na rehabilitace vozidlem jeho přítelkyně paní , tituly před jménem, , jméno FO, tovární značky , tovární značka, , registrační značky , SPZ, , jelikož se majetková škoda spočívající v nákladech na provoz vozidla , tovární značka, vzniklá v příčinné souvislosti s dopravní nehodou žalobce, popřípadě jakákoliv údajná další újma vyplývající z nutnosti změny pracovní změny paní , jméno FO, přímo majetkově neprojevila ve sféře žalobce, aktivní věcná legitimace žalobce na odškodnění daného nároku není dána. Jde o škodu, která, pokud by se jakkoliv finančně projevila, dopadla na paní , jméno FO, , jejíž vozidlo bylo užito k dopravě na předmětné rehabilitace, nikoliv na žalobce. Žalobce proto není v rozsahu 22 cest, které absolvoval vozidlem paní , jméno FO, , oprávněnou osobou v hmotněprávní rovině. Ohledně této části nároku navrhuje žalovaná žalobu zamítnout. Pokud jde o náklady na cestovné, které lze v tomto řízení akceptovat, lze akceptovat toliko maximálně náklady, které se vztahují na cesty, které žalobce absolvoval zapůjčeným vozidlem tovární značky , tovární značka, RZ: , SPZ, . V takovém případě je potřeba kalkulovat pouze se 457,6 kilometru (11 x 41,6 km = cesta z bydliště žalobce do místa rehabilitace a zpět), nikoliv s 1372,8 km. Dle technického průkazu je kombinovaná průměrná spotřeba vozidla , tovární značka, l/100 km a požadované palivo je u daného vozidla 98oktanový benzín. Rozhodným obdobím, ve kterém proběhly předmětné rehabilitace, je rok 2019 a cestovní náhrady pro tento rok se řídily vyhláškou č. 333/2018 sb. podle předmětné vyhlášky v roce 2019 činila sazba základní náhrady za jeden km u osobních silničních motorových vozidel částku 4,10 Kč a průměrná cena za jeden litr 98oktanového benzínu částku ve výši 37,10 Kč. Výpočet cestovních nákladů je následující: 457,60 (11 x 41,6 km) x 4,1 + 457,60/100 x 8 x 37,10 = 3 234,30 Kč. Žalovaná je připravena žalobci vyplatit pojistné plnění ve výši 3 234,30 Kč a ve zbytku navrhuje žalobu zamítnout. Co se týká nákladů soudního řízení, žalovaná opakovaně upozorňuje, že žalobce nemá nárok na náhradu nákladů tohoto soudního řízení, přestože vzal žalobu zpět co do částky 550 000 Kč, a to v reakci na vyplacení pojistného plnění odpovídajícího náhradě bolestného ve výši 17 537 Kč, nákladů péče ve výši 119 Kč a ušlého zisku ve výši 181 295 Kč žalovanou po podání žaloby. Žalobce nárok na náhradu ušlého zisku bolestného a nákladů léčení uplatnil vůči žalované poprvé dopisem z 21. 3. 2022 označeným jako kvalifikovaná předžalobní výzva. Nárok na náhradu cestovních nákladů uplatnil teprve prostřednictvím žaloby, stejně tak nárok na náhradu další nemajetkové újmy, kterou uplatnil až později v průběhu tohoto soudního řízení. Žalovaná opakovaně připomněla ust. § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že jednotlivé nároky na pojistné plnění byly oznámeny žalované dne 21. 3. 2022 nebo později až v rámci soudního řízení, měla žalovaná tři měsíce na to, aby za součinnosti žalobce nashromáždila potřebnou dokumentaci k co nejrychlejšímu ukončení šetření a zaujetí konečného stanoviska. Tato možnost však byla podáním žaloby ze dne 28. 3. 2022 žalované odejmuta. Žalovaná vyzvala 29. 3. 2022, aby žalobce žalované předložil dokumenty vztahující se k nároku na náhradu vytrpěných bolestí, ušlého zisku a cestovného. Následně dne 10. 6. 2022 zaměstnankyně žalované vyzvala právního zástupce žalobce, aby doložil několik dalších dokumentů. Dne 1. 8. 2022 vyzvala zaměstnankyně žalované k doložení bankovního spojení k výplatě pojistného plnění k některým nárokům, opakovaně právního zástupce žalobce žádala o specifikaci bankovního spojení a v důsledku pasivity žalobce bylo pojistné plnění vyplaceno až po označení bankovního účtu žalobce dne 6. 3. 2023 (bankovní účet zástupce žalobce označil 27. 2. 2023). O absolutní pasivitě žalobce mimo jiné svědčí také právě žalobcem označený výplatní dopis z 3. 3. 2023, v němž žalovaná nadále žalobce upozorňuje, že nárok na náhradu cestovních nákladů nejde zlikvidovat, neboť žalobce nedoložil žalované lékařské zprávy týkající se zdravotnické péče, ke které se měl žalobce dopravovat vozidlem a velký technický průkaz vozidla, jímž měly být cesty do zdravotnických zařízení realizovány. Žaloba byla podána předčasně. Je nevýznamné, že žalobce poskytl žalované ke vzneseným nárokům sedmidenní lhůtu k plnění. Žalobce tak nesplnil obligatorní podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení v případě jeho úspěchu ve věci a nevznikl mu tedy nárok na náhradu nákladů soudního řízení, ba naopak je žalobce povinen nahradit náklady soudního řízení žalované.

18. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že vozidlo paní , jméno FO, v době, kdy jej žalobce používal při dopravě na rehabilitace, bylo financováno tak, že standardně kupovala benzín paní , jméno FO, , ale on jí to nějakým způsobem revanšoval, nějak jí kompenzoval pohonné hmoty. V té jí i vyřizoval servis vozidla, jak to dělá standardně chlap. Nejenom, že to zprostředkoval, ale i uhradil a uhradil to i v té době i nyní. Hradil náklady spojené s provozem vozidla, to znamená filtry, olej, výměnu destiček, nikoliv velké opravy, a benzín rovněž také hradil. Doklady ze servisu nemá, už je to dlouhá doba. Co se týká panické ataky, začalo to po nehodě. Jezdil na vyšetření, aby si zjistilo, co s ním je. Pak jezdil na procedury týkající se blokace páteře, tedy k jejímu odstranění. Našel s výbornými referencemi primářku , jméno FO, v , právnická osoba, . S ní to konzultoval, užíval Wobenzym. Co se týká ataky, s obvodním lékařem situaci konzultoval, dostal předepsaný Neurol a Oxazepam. Pokračoval v léčbě a projevy byly takové, byly převážně v autě, ve stresových situacích, například když se jelo v koloně nebo se přiblížilo auto ze strany. Projevovalo se to pocením, oroseným čelem, bolestí hlavy, motáním. Postupně příznaky odeznívaly, po tři čtvrtě se to takřka neobjevilo. Ve větší míře se to objevilo během 4 až 6 měsíců, pak už méně často. Léčba zabrala, medikaci vysadil. Recepty byly vystavovány na jeho jméno. Na léky zřejmě nic nedoplácel. Pokud ano, tak to byly nějaké drobné. Drahý byl Wobenzym, ten stál 5 000 až 6 000 Kč. Na zklidňující léky doplatek u žalované nenárokoval. Co se týká Wobenzymu, ten byl nárokován a má za to, že byl uhrazen. Lék Brufen byl na bolest v souvislosti s páteří. Pokud byl žalobce konfrontován s doplněním tvrzení v březnu 2024, kdy uvedl, že „Tato situace trvala zhruba rok, než žalobce s pomocí návodu na internetu…, … Postupem času se mu to takto podařilo překonat a dnes již žádné problémy nemá.“ a nyní uvádí, že byl medikován, v doplnění tvrzení o léčbě nehovořil, uvedl, že se ho asi na to nikdo neptal, peníze hradila zdravotní pojišťovna. Na léky nebyl pravidelný rozpis, bylo to při obtížích. Léky současně nebral. Nejdříve měl předepsaný Neurol, potom Oxazepam. Bral to tak, jak bylo napsáno na krabičce. V uvedené době se živil jako podnikatel. Určitě nepracoval první čtyři měsíce, bylo to kvůli blokaci páteře, proto také potřeboval být vozen a domnívá se, že od šestého měsíce už pracovat mohl. Psychické obtíže ho občas donutily přerušit cestu. Zpočátku ano, to raději zastavil, odpočinul si a nechal potíže odeznít. Potvrdil, že , jméno FO, je jeho praktická lékařka. Praktické lékařce řekl žalobce, že si potřebuje zklidnit hlavu, bylo to v důsledku té nehody.

19. Pakliže byl žalobce konfrontován s tím, že při jednání 7. 10. výslovně na dotaz soudu, zdali se někdy léčil s psychickými útrapami nebo panickými poruchami, uvedl, že neléčil, že si s tím poradil sám, koupil si na to psychologické knížky, a proto k tomu nezakládal žádné zprávy od psychologa, psychiatra, protože žádné nejsou a posléze sdělil, že poté, co oznámil praktické lékařce, že si potřebuje zklidnit hlavu v důsledku dopravní nehody, tak mu předepsala medikaci a žalobce sdělil, že léčba zabrala a že medikaci vysvětlil, žalobce prostřednictvím právního zástupce uvedl, že tento vycházel z informací, které měl, že mu sdělil žalobce, že se na psychiatrii nebo u psychologa neléčil. Neurol je lék nejenom na psychické potíže, ale i na bolest. Formálně žalobce pro tuto diagnózu u lékaře léčen nebyl. Za léčbu byla posuzována pouze formální léčba tohoto onemocnění, tedy u psychiatra nebo u psychologa, což žalobce nebyl.

20. Žalovaná připomněla, že v podání z 12. 3. 2024 dalšího doplnění tvrzení žalobce, je uvedeno, že „Žalobce dle vlastního sdělení po dobu zhruba jeden rok po dopravní nehodě…“ a nyní uvedl a nyní uvedl, že trvaly 4 až 6 měsíců, maximálně tři čtvrtě roku, tedy kratší dobu, než je v doplnění nároku. Opětovně žalovaná připomněla vznesenou námitku promlčení a námitku nedostatku aktivní legitimace týkající se pohonných hmot.

21. K tomu žalobce uvedl, že vždy hradil cestu od něj na rehabilitace a převážně hradil nebo většinou hradil cestu z bydliště paní , jméno FO, k němu, ale cesty od něj hradil vždy.

22. Z doplňujícího výslechu žalobce z 29. 7. 2025 bylo zjištěno, že veškeré opravy vozidla paní , jméno FO, hradil a hradí je i dnes. Co se týká cestovného, nehradil jednotlivé cesty, prostě jí platil benzín, respektive naftu, když natankovala. Bylo mu jasné, že když ho vezla na vyšetření, tak stejně musela autem jet za ním do jeho bydliště, aby ho vyzvedla, plus k tomu dala nějaký svůj čas, dělala si trable v práci, aby jí prohodily směny. Takže to neřešil a platil jí účty, náklady, které ona měla, když natankovala nádrž, tak jí zaplatil nádrž. Nebylo to tak, že by platil jednotlivé jízdy, platil jí hotovostně. Nyní ho už takto nikam nevozí, takže náklady na provoz vozidla si hradí paní , jméno FO, sama. Tehdy mu řekla, že natankovala plnou nádrž, kolik natankovala a on jí na to dal peníze.

23. Z doplňujícího výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, konaného dne 29. 7. 2025 bylo zjištěno, že jí žalobce platil v uvedené době za tankování, ona natankovala na plnou nádrž, a to jí hotově zaplatil. Neplatil za každou. Plnou nádrží jí platil dvakrát, třikrát do měsíce plus v tom byly platby za servis, výměna oleje, brzdové destičky. Takže ona si natankovala a žalobce jí dal na to peníze. Olej byl jednou a destičky také jednou. Platil hotově. V současné době si většinu věcí hradí sama, když už ho nevozí. Občas jí zaplatil nějakou opravu. Benzín nebo naftu si platí sama, Anonymizováno24. Žalobce dále doplnil tvrzení týkající se cestovného, respektive pohonných hmot, tak, že k vozidlu , tovární značka, , se kterým jezdil žalobce od nehody do 7. 5. 2019 a s nímž absolvoval 11 cest do , právnická osoba, ze svého trvalého bydliště byl tankován benzín 98 oktanů. U vozidla , tovární značka, , se kterým absolvoval 22 cest, byla tankována nafta. V obou případech žalobce dopravovala do nemocnice jeho partnerka, jelikož sám nemohl řídit. Cesta tam i zpět byla 41,6 km. Celková náhrada cestovného pak byla ve výši 14 426 Kč.

25. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě soud zjistil, že toto bylo vystaveno 2. 4. 2019 s datem nehody , datum, . Účastníkem byl žalobce s vozidlem , tovární značka, , RZ: , SPZ, a druhé vozidlo, nákladní automobil s přívěsem , tovární značka, , RZ: , SPZ, s mezinárodní pojistnou kartou vydanou , právnická osoba, Vzhledem k tomu, že po částečném zpětvzetí žaloby byl nárok žalobce omezen pouze na nárok týkající se další nemajetkové újmy spočívající v psychickém nepohodlí při jízdě automobilem a náhradě za cestovné, soud se dále nevyjadřuje k důkazům, které ve věci byly provedeny při jednáních, ale pro posouzení věci právě z důvodu částečného zpětvzetí žaloby již nejsou podstatné.

26. Dopisem z 29. 3. 2022 likvidátor žalované požádal právního zástupce žalobce o postoupení dokladů nutných pro prokázání a uplatnění škody, jak bylo zjištěno z uvedené žádosti (č. l. 13). Ze seznamu naplánovaných rehabilitačních úkonů, jako je magnetoterapie a fyzioterapie, bylo zjištěno, že tyto byly naplánovány na dny od , datum, do , datum, v , právnická osoba, (č. l. 23). Zde je naplánovaných 20 rehabilitací. Z vyúčtování zdravotní péče od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že zdravotní pojišťovně byla Nemocnicí , adresa, vyúčtována poskytnutá péče uvedenou nemocnicí žalobci, zejména se jednalo o magnetoterapii, fyzioterapii v rámci prováděné rehabilitace (č. l. 24 p. v. až 25 p. v.). Další data rehabilitací, na které byl žalobce objednán, pak byla v době od , datum, do , datum, , jednalo se celkem o devět rehabilitací (č. l. 28). Další lékařské zprávy soud pro posouzení zbylého nároku neuvádí.

27. Sdělovacím dopisem z 3. 3. 2023 žalovaná oznámila právnímu zástupci žalobce výplatu pojistného plnění ve výši 198 951 Kč s tím, že ušlý zisk za dobu pracovní neschopnosti , datum, až , datum, je odškodněn ve výši 181 295 Kč a újma na zdraví je odškodněna ve výši 17 537 Kč jako vytrpěné bolesti a další nemajetková újma (55 bodů x 318,85 Kč) a dále částkou 119 Kč jako účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví – lék Brufen.

28. Z , právnická osoba, je zřejmá vzdálenost z místa bydliště žalobce na adrese , adresa, do , právnická osoba, na adrese , adresa, , a to v délce jedné cesty 20,8 km (20,8 km x 2 = 41,6 km na jednu cestu).

29. Z velkého technického průkazu (č. l. 102) ve vztahu k vozidlu , tovární značka, , RZ: , SPZ, bylo zjištěno, že vlastnické právo je zapsáno pro , jméno FO, od , datum, . Průměr spotřeb pohonných hmot je evidován 7,6/5,2/6,1 a palivo je motorová nafta.

30. Z velkého technického průkazu ve vztahu k zapůjčenému vozidlu , tovární značka, soud zjistil, že toto bylo evidováno pro vlastníka , právnická osoba, , RZ: , SPZ, , provozovatel , jméno FO, . Co se týká paliva, je zde uveden v benzín 98 oktanů a průměrná spotřeba 16,1/8,0/10,9 litrů na 100 km.

31. Ze smlouvy o pronájmu vozidla bylo zjištěno, že pronajímatel společnost , právnická osoba, . pronajala předmětné vozidlo žalobci od , datum, do , datum, .

32. Z e-mailové komunikace (č. l. 137 až 143) z období od května 2022 do října 2022 bylo zjištěno, že tato obsahuje komunikaci mezi právním zástupcem žalobce a žalovanou týkající se náhrad, které byly žalobci přiznány, bolestné a náklad léčby Brufen a ztrátu na výdělku, rovněž obsahuje výzvu žalované ke sdělení čísla účtu pro uvedenou výplatu, dále obsahuje výzvu k předložení dokladů o uskutečnění jednotlivých rehabilitací a velkého technického průkazu vozidla, dále listin nutných k prokázání a uplatnění škody.

33. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, (č. l. 165) z listiny ze dne 2. 5. 2019 bylo zjištěno, že předmětem tohoto nároku bylo odškodnění poškození vozidla , tovární značka, , RZ: , SPZ, , mimo jiné (č. l. 165 až 168).

34. Žalobce k uplatněným cestovním náhradám pak dokládal jednotlivé výpočty cestovného.

35. Při posledním podání došlým soudu 5. 8. 2025 doloženém sestavou týkající se cestovních náhrad u obou vozidel žalobce spočítal celkovou náhradu cestovného ve výši 14 426 Kč, nicméně uvedl, že nemá informaci o tom, že by neplatila původně požadovaná částka na cestovném 17 520 Kč. Na to žalovaná reagovala tak, že tento poslední výpočet není správný. Připomněla, že cesty se uskutečnily v roce 2019 a opět připomněla, že tato podání obsahují chyby, nedostatky ve výpočtech.

36. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud uzavřel, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce se podanou žalobou dne 28.3.2022 domáhal zpočátku zaplacení částky 600 000 Kč, kterou nejdříve odůvodnil tak, že se domáhá náhrady bolestného a s tím souvisí nárok na cestovní náhrady za cesty na rehabilitace a ušlého zisku. K dopravní nehodě došlo , datum, . Podáním z 26. 4. 2022 pak žalobce doplnil žalobní tvrzení, že žalovanou předžalobní výzvou z 21. 3. 2022 vyzval k plnění, specifikoval, že se domáhá nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 181 295 Kč, dále nároku na cestovní náhrady ve výši 17 820 Kč a dále nároku na nemajetkovou újmu spočívající ve způsobených duševních útrapách, které si podle Metodiky žalobce ocenil peněžitou částkou 400 000 Kč za vytrpěné bolesti a že do této částky 400 000 Kč žalobce též počítá faktické náklady na léčbu, například cesty na rehabilitace a částky vynaložené na nákup léků. Dále žalobce po přerušení řízení v podání z 1. 6. 2023 navrhl jeho pokračování s tím, že vzal žalobu v rozsahu částky 550 000 Kč zpět a doplnil tvrzení v podání z 4. 9. 2023 tak, že zcela bylo žalovanou uhrazeno bolestné a ztráta na výdělku a menší částky za léky. Uvedl dále, že nebyl uhrazen nárok ohledně způsobených duševních útrap, který měl být uplatněn v částce 400 885 Kč, místo toho byl uplatněn pouze v částce 400 000 Kč a setrval na tom, že žádá dále nárok na cestovní náhrady ve výši 17 520 Kč a nárok na duševní útrapy ve výši 32 480 Kč. Dále žalobní tvrzení doplnil podáním ze 16. 11. 2023 tak, že cestovní náklady ve výši 13 820 Kč sestávají z 33 cest na rehabilitaci a počítá za jednu cestu částku 500 Kč. Dále specifikoval částku ve výši 32 480 Kč tak, že se jedná o adekvátní symbolickou satisfakci nemajetkové vzniklé v důsledku vyšší nepohody, diskomfortu žalobce při řízení a pohybu v silničním provozu v důsledku dopravní nehody, jíž byl žalobce obětí. Toto tvrzení ohledně psychického nepohodlí pak doplnil podáním došlým soudu dne 12. 3. 2024 tak, že zhruba jeden rok po dopravní nehodě pociťoval tzv. panickou poruchu v průběhu řízení. Tato situace trvala zhruba jeden rok, než se žalobci pomocí návodu na internetu to podařilo překonat a dnes žádné problémy nemá. Za tyto rok trvající obtíže žádá jako náhradu nemajetkové újmy částku 32 480 Kč s tím, že tato částka u pojišťovny uplatněna nebyla.

37. Mezi stranami nebyly sporné skutečnosti zakládající nárok žalobce na odškodnění, nebyly sporné skutečnosti týkající se vozidla , tovární značka, které měl žalobce zapůjčené jako náhradní vozidlo po určitou dobu po dopravní nehodě a s nímž vykonal 11 jízd ze svého bydliště na rehabilitace do , právnická osoba, . Žalovaná rovněž nesporovala vykonaných 22 jízd na rehabilitace z bydliště žalobce do , právnická osoba, a zpět s vozidlem , tovární značka, . Obě vozidla řídila přítelkyně žalobce, , jméno FO, .

38. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná uhradila v průběhu řízení nárok na ušlý zisk, bolestné, cenu za rehabilitace a cenu za léky a na základě vyplaceného plnění vzal žalobce žalobu co do částky 550 000 Kč zpět.

39. Po částečném zpětvzetí žaloby spornou zůstalo odškodnění duševních útrap uplatněných žalobcem v částce 32 480 Kč a cestovních nákladů ve vztahu k oběma vozidlům v celkové výši 17 520 Kč. Žalovaná ohledně nároku na odškodnění duševních útrap vznesla námitku promlčení. Připomněla, že žalobce před podáním žaloby tento nárok na odškodnění duševních útrap u žalované neuplatnil, neuplatnil ji ani v žalobě podané 28. 3. 2022 ani v rámci jejího doplnění datovaného 26. 4. 2022. Uvedeného nároku se dovolává až v podání ze 16. 11. 2023. Žalovaná s ohledem na skutečnost, že k dopravní nehodě došlo 28. 3. 2019, namítla promlčení tohoto nároku. Rovněž připomněla, že žalobce nesplnil při jejím uplatnění základní povinnosti, tedy povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní, kdy tento nárok nebyl řádně specifikován. Připomněla rovněž, že žalobcem tvrzené „obnovení“ likvidace škodní události nemůže být považováno za okolnost, která vede ke stavění běhu promlčecí lhůty. Nárok žalobce na náhradu tzv. další nemajetkové újmy je promlčen, neboť tento nárok byl žalobcem poprvé uplatněn, respektive dostatečně skutkově vymezen podáním žalobce ze dne 12. 3. 2024 a k dopravní nehodě došlo již , datum, , tedy téměř pět let před uvedeným procesním podáním žalobce. Dále žalovaná uvedla, že i kdyby nárok promlčen nebyl, tak údajná omezení žalobce nemohou být odškodněna z titulu tzv. další nemajetkové újmy, respektive jakékoliv jiné nemajetkové újmy. Připomněla, co je míněno další nemajetkovou újmu uvedenou v ust. § 2958 o. z. , zejména jsou nároky podrobněji rozepsány v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, v němž Nejvyšší soud uvedl, že další nemajetkové újmy jsou kategorií nároku náhrady za újmu na zdraví, kterou nelze jednoduše definovat, avšak jež má vystihovat nekonečnou variabilitu soukromého života a různých životních situací, které dosud odškodňovány nebyly. Další nemajetkové újmy jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého charakteru. Jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru, například nečekané závažné komplikace spojené s léčením a z nich plynoucí omezení, jako například mnohatýdenní přišití končetiny v nepřirozené poloze za účelem tvorby a přenosu laloku při rekonstrukční chirurgii, nemožnost účastnit se pracovní či studijní stáže nebo jiné poškozeným plánované významné aktivity, potrat těhotné poškozené způsobený psychickým otřesem, nikoliv škodnou událostí samotnou a podobně. Zároveň Nejvyšší soud shledal, že nepřiměřené rozšiřování další nemajetkové újmy jako zbytkové kategorie by vedlo k vynětí standardních situací z rámce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a tím i k nesystémovému stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy nemajetkových újem na zdraví. Žalovaná je přesvědčena, že žalobcem tvrzený diskomfort při řízení a pohybu v silničním provozu nenaplňuje intenzitu zásahu, který je u nároku na náhradu další nemajetkové újmy vyžadován a nemůže tak být odškodněn.

40. Co se týká nároku na náhradu cestovních nákladů, žalovaná namítla nedostatek aktivní věcné legitimace ve vztahu k uplatněným 22 cestám, které žalobce absolvoval vozidlem , tovární značka, paní , jméno FO, , neboť újma, která vznikla v souvislosti s tímto provozem, dopadla na paní , jméno FO, , jejíž vozidlo bylo užito k dopravě na předmětné rehabilitace, nikoliv na žalobce. Žalovaná uvedla, že je možné akceptovat toliko maximálně náklady vztahující se na 11 cest, které žalobce absolvoval zapůjčeným vozidlem továrním značky , tovární značka, , RZ: , SPZ, , tedy 11 x 41,6 km = 457,6 km. Připomněla, že rozhodným obdobím je rok 2019 a uvedla, že je možné uhradit tedy částku 3 234,30 Kč.

41. K náhradě nákladů řízení žalovaná namítla, že žalobci nemůže být přiznána náhrada nákladů řízení, i když vzal žalobu zpět co do částky 550 000 Kč v reakci na vyplacené pojistné plnění, neboť žalobce poprvé uplatnil dopisem z 21. 3. 2022 nárok na náhradu ušlého zisku bolestného a nákladů léčení a nárok na náhradu cestovních nákladů uplatnil teprve prostřednictvím žaloby a nárok na náhradu další nemajetkové újmy až v podání později v průběhu celého řízení. Žalovaná připomněla § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., připomněla, že žalobce byl opakovaně žalovanou vyzýván k doložení dokumentů vztahujících se k jeho nároku a že tedy z uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána předčasně. Žalobce tak nesplnil obligatorní podmínku pro přiznání náhrady nákladů v případě jeho úspěchu ve věci.

42. Žalobce uplatnil nárok na pojistné plnění za škodu, jež mu měla vzniknout následkem dopravní nehody, k níž došlo dne , datum, . Soud proto věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

43. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou, a že podle § 9 odst. 1 tohoto zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

44. Jak již bylo výše uvedeno, předmětem sporu po částečném zastavení řízení zůstaly dva nároky, a to nárok na duševní útrapy ve výši 32 480 Kč a na cestovní náhrady ve výši 17 520 Kč45. Žalovaná namítla, že uplatněné právo na nemajetkovou újmu spočívající v duševních útrapách popsaných jako diskomfort žalobce při řízení a pohybu v silničním provozu je promlčeno. Tato námitka je důvodná.

46. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019 sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, uveřejněného pod č. 68/2020 Sbírky soudních rozhodnutí stanovisek (dostupný na www.nsoud.cz), „Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu se ve smyslu § 635 odst. 2 o. z. promlčuje nejpozději uplynutím promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, a to jak lhůty objektivní, tak i lhůty subjektivní“.

47. Podle § 635 odst. 2 o.z právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

48. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá 3 roky.

49. Podle § 609 věty prvé o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

50. V daném případě běžela subjektivní promlčecí lhůta poškozeného na náhradu škody proti škůdci. Nejpozději v této lhůtě žalobce mohl uplatnit právo na pojistné plnění vůči žalované. Tato lhůta podle § 619 odst. 1 o. z. počala běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. To mohlo být podle § 619 odst. 2 o. z. uplatněno, pokud se žalobce dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl. Tyto okolnosti podle § 620 odst. 1 o. z. zahrnovaly vědomost žalobce o škodě a osobě povinné k její náhradě.

51. Žalobce se o osobě, která za škodu odpovídá, dozvěděl dne , datum, , datum dopravní nehody. Ke škodě, žalobce nejdříve v podání z 12.3.2024 uvedl, že „tento stav trval zhruba rok…“ a při výslechu dne 30.6.2025 uvedl, že „po třičtvrtě roce se to takřka neobjevilo“. Z uvedeného je zřejmé, že zhruba ke konci roku 2019 žalobcovy psychické ataky při jízdě vozidlem vymizely. Pokud žalobce uplatnil tento nárok (u soudu, nikoli u žalované) poprvé zcela nedostatečně 4.9.2023, doplnil jej 16.11.2023 a podrobněji pak 12.3.2024, je zjevné, že žalobci nic nebránilo v tom, uplatnit jím uváděné psychické nepohodlí, panickou poruchu nejpozději v podané žalobě, tedy 28.3.2022, když v uvedené době psychické nepohodlí navíc již pominulo.

52. Je nepochybné, že žalobce neuplatnil právo na pojistné plnění spočívající v psychickém nepohodlí v subjektivní promlčecí lhůtě, žalovaná proti tomuto nároku vznesla námitku promlčení a není proto povinna na tento nárok ničeho plnit. Dále soud podotýká, že nedošlo ke stavění promlčecí doby žalobcem tvrzenou „obnovenou likvidací“ ze strany žalované. Z dokazování vyplynulo, že žalobce uplatnil některé nároky bezprostředně před podáním žaloby, některé prostřednictvím žaloby a některé až v průběhu soudního řízení a že žalovaná vyplatila k uplatněným a prokázaným nárokům pojistné plnění v zákonných lhůtách.

53. Nad rámec soud podotýká, že se ztotožňuje s názorem žalované, že i kdyby nebyl tento nárok nebyl uplatněn pozdě a tedy promlčen, nebyl by i tak důvodný. Zcela shodě se žalovanou soud odkazuje na dikci ust. § 2958 o.z., konstantní judikaturu k tomuto ustanovení a i na žalovanou zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017. Žalobcem tvrzené obtíže nejsou mimořádné útrapy, které by bylo lze pod uvedení zákonné ustanovení podřadit. Veškeré odškodnitelné poškození zdraví, které žalobce v důsledku předmětné dopravní nehody utrpěl, již bylo žalovanou odškodněno.

54. Ohledně nároku na náhradu cestovních náhrad ve výši 17 520 Kč soud uzavřel, že žalobce je osobou aktivně legitimovanou k uplatnění tohoto nároku, a to pro obě vozidla. Z výpovědi žalobce i svědkyně , jméno FO, má soud za prokázané, že žalobce uhradil svědkyni , jméno FO, náklady spojené s provozem jejího vozidla v době vykonávaných cest na rehabilitace spočívající v nákupu pohonných hmot, ale i nákladů souvisejících provozem vozidla jako je servis, výměna oleje a brzdové destičky. Co se týče výše cestovních náhrad, žalovaná správně upozornila na skutečnost, že cesty byly vykonávány v roce 2019. Při výpočtu tohoto nároku (výrok I. rozsudku) soud vyšel z průměrných spotřeb u obou vozidel uvedených ve velkém technickém průkazu vozidel, z cen PMH a náhrad stanovených vyhláškou č. 333/2018 Sb. V případě vozidla , tovární značka, se jednalo o 11 cest a za použití ceny 98 oktanového benzínu činí náhrada částku 3 856,80 Kč. V případě vozidla , tovární značka, při 22 cestách za použití ceny za motorovou naftu činí náhrada nákladů částku 5 689,60 Kč. Celkem tedy 9 546,40 Kč.

55. Žaloba je proto důvodná co do částky 9 546,40 Kč jako náhrady cestovních nákladů (výrok I.) a není důvodná co do částky 32 480 Kč představující uplatněný nárok na odškodnění duševních útrap, a co do částky 7 973,60 Kč představující zbytek žalobcem uplatněných cestovních náhrad, které soud shledal jako neodůvodněné (výrok II.).

56. Ohledně povinnosti žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok IIII.) soud považuje za podstatné uvést, že žaloba jako celek byla podána předčasně. Jak již bylo výše uvedeno, žalobce některé nároky uplatnil u žalované bezprostředně před podáním žaloby, některé byly uplatněny touto žalobou, a některé až v průběhu tohoto řízení. Podle § 9 odst. 2,3 zák. č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění. Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná se nemohla dostat do prodlení s výplatou pojistného plnění, neboť jí stále běžela zákonná lhůta pro posouzení nároku a případnou výplatu pojistného plnění. A žalovaná také, jak bylo v průběhu řízení prokázáno, v zákonných lhůtách uplatněné a doložené nároky žalobce odškodnila. Na základě uvedeného soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení, a to ani z částky ve výši 550 000 Kč, kterou žalovaná žalobci v průběhu řízení uhradila (navíc je žalobce ani nepožaloval, jak uvedl v částečném zpětvzetí žaloby), a ani z částky přiznané výrokem I. tímto rozsudkem, neboť jak již bylo konstatováno, žaloba byla podána předčasně, a žalobou uplatněné nároky v době podání žaloby nebyly splatné.

57. O nákladech řízení rozhodl soud dle §§ 142, 151 odst. 3 o.s.ř., a vyhl. č. 254/2015 Sb., podle kterých má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci úspěšná. Ty tvoří náhrada hotových výdajů za vyjádření k žalobě z 30.5.2022, 26.1.2024, 9.6.2025, účast u jednání dne 7.10.2024, 12.5.2025, 17.6.2025, 30.6.2025, 29.7.2025, 12.8.2025 á 300,- Kč za každý úkon. Celkem 2 700 Kč.

58. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.