24 C 120/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem anonymizována dvě slova číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení částky 1 776 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1 776 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 118 050 Kč k rukám zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 1 776 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce zapůjčil žalované částku ve výši 2 033 288 Kč, která byla dle dohody s žalovanou vyplacena dne [datum] bezhotovostním převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet Finančního úřadu vedený Českou národní bankou číslo [bankovní účet]. Skutečnost, že finanční prostředky tvořící zápůjčku nebyly převedeny na bankovní účet žalované, nýbrž na bankovní účet třetí osoby, v tomto případě na bankovní účet Finančního úřadu, nemá na platnost smlouvy o zápůjčce negativní vliv, neboť konstantní judikatura nevyžaduje fyzické předání předmětu půjčky dlužníkovi. Žalobce a žalovaná se ve věci zápůjčky dohodli na tom, že žalovaná bude žalobci půjčku splácet ve 46 pravidelných měsíčních splátkách, kdy každá bude činit 48 000 Kč, tj. včetně smluvního úroku, se splatností vždy do 15. dne toho kterého měsíce. Platební místo bylo dohodnuto tak, že žalovaná bude žalobci splácet poskytnutou půjčku na bankovní účet žalobce číslo [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Skutečnost, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, k dohodě o počtu a výši splátek, smluvního úroku, jakož i ke stanovení platebního místa žalobce prokazuje přehledem plateb – historie [právnická osoba] za období od [datum] do [datum], kdy z uvedeného dokumentu je zřejmé to, že minimálně u prvních čtyřech splátek je v informaci pro příjemce uvedeno„ splátka půjčky“, dále, že se jedná o pravidelné měsíční splátky ve výši 48 000 Kč a že tyto splátky byly poukazovány na bankovní účet žalobce. Žalovaná plnila svou povinnost splácet jednotlivé splátky až do dubna 2018 včetně, od května 2018 již žalovaná žalobci ničeho neuhradila. Vzhledem k tomu, že prodlení žalované s placením jednotlivých splátek představuje podstatné porušení smlouvy a vzhledem k tomu, že mimosoudní snahy žalobce nevedly k pozitivnímu výsledku, odstoupil žalobce od smlouvy o zápůjčce. V písemném odstoupení od smlouvy ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k vrácení celé dlužné částky ve výši 1 776 000 Kč na bankovní účet žalobce číslo [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] v dodatečné lhůtě jednoho týdne po doručení písemného odstoupení od smlouvy žalované. Odstoupení od smlouvy žalované bylo zasláno jak na adresu sídla jejího sídla, tak i na adresu provozovny, převzala jej [datum]. Jelikož po účinném od smlouvy nastala situace, jako by žádná smlouva o půjčce uzavřena nebyla, žalobce a žalovaná jsou povinni vyrovnat se podle zásad platných pro vydání bezdůvodného obohacení a tedy je žalovaná povinna vydat žalobci tu část zápůjčky, kterou do současné doby neuhradila, tedy 1 776 000 Kč. Žalobce se rovněž domáhá přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalobu neuznává ani co do důvodu ani co do výše. Potvrdila, že přijala z účtu žalobce a jeho manželky, která zápůjčku sjednávala, částku ve výši 2 033 288 Kč dne [datum] bezhotovostním převodem na účet Finančního úřadu pro [územní celek] vedený u ČNB číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Mezi žalobcem a jeho manželkou [jméno] [příjmení] již před poskytnutím zápůjčky probíhalo jednání o vstupu žalobce a následně možném vstupu jeho manželky [jméno] [příjmení] do společnosti žalované s podílem ve výši 50 %, a to na přelomu roku [rok] [rok]; žalobce obdržel veškeré podklady od žalované, které požadoval v rámci těchto jednání. V situaci, kdy žalovaná, respektive její jediný společník [jméno] [příjmení] jednal o převodu podílu a vstupu jednoho z manželů [příjmení] do žalované společnosti, [jméno] [příjmení] do společnosti docházela, aby se seznámila s chodem společnosti, byl v červnu [rok] nařízen výkon rozhodnutí ze strany Finančního úřadu na částku 2 033 288 Kč, na obě provozovny žalované se dostavili pracovníci finanční správy k výkonu exekuce. Za této situace se [jméno] [příjmení] dohodla se svým manželem (žalobcem), že dluh uhradí ze svých společných prostředků s tím, že následně bude dluh započten proti plnění spojeným s převodem podílu ve společnosti žalované. Tedy [jméno] [příjmení] byla jako manželka žalobce iniciátorem poskytnutí zápůjčky žalované a také uvedla podmínky poskytnutí zápůjčky žalované včetně čísla účtu, na který má být zápůjčka splácena. Žalobce již se žalovanou nejednal, k převodu podílu nedošlo, [jméno] [příjmení] začala ve společnosti pracovat jako zaměstnanec. Následně v květnu [rok] [jméno] [příjmení] účet změnila, v říjnu [rok] byl ze strany žalované uznán dluh vůči manželům [příjmení], neboť se jednalo o zápůjčku z jejich společného jmění manželů a závazek žalovaná uznala a detailně popsala průběh splácení, výši dluhu a dále účet, na který bude splátka hrazena. Zápůjčka byla žalované na základě předběžného ústního jednání s paní [příjmení] poskytnuta na dobu čtyř let jako úročená úrokem ve výši 4,36 % ročně a splatná byla ve 48 měsíčních splátkách. Žalovaná považuje poskytnutou zápůjčku za solidární pohledávku manželů [příjmení], proto do uznání dluhu uvedla žalovaná jako věřitele manžele [příjmení]. Písemná smlouva o zápůjčce nikdy podepsána nebyla. Žalovaná hradila dluh z titulu poskytnuté zápůjčky od srpna [rok] do dubna [rok], tj. 9 splátek po 48 000 Kč, tj. částku ve výši 432 000 Kč na účet žalobce vedený u [právnická osoba] číslo [bankovní účet] a od května [rok] splácí zápůjčku po 48 000 Kč na účet věřitele z titulu solidárního závazku na účet [jméno] [příjmení], manželky žalobce, vedený u [anonymizováno] číslo [bankovní účet]. Takto také žalovaná dluh uznala a dluh splácí na základě uznání dluhu z [datum]. Žalobce dopisem z [datum], který žalovaná převzala [datum], odstoupil od smlouvy z důvodu nesplácení dluhu žalovanou, k tomu žalovaná uvádí, že žalobce již byl seznámen s uznáním závazku ze strany žalované z [datum] a současně se skutečností, že žalovaná plní splátky dluhu od května [rok] na účet manželky žalobce, když dle sdělení manželky žalobce tato skutečnost byla předmětem jednání v rámci řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem [anonymizováno] vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. U tohoto řízení [jméno] [příjmení] měla uvést, že na základě dohody s žalovanou je splátka zápůjčky poukazována na její účet, právní zástupkyni žalobce bylo doručeno znění uznání dluhu emailem z [datum], tedy zaslání odstoupení od smlouvy nastalo až poté, kdy byla zástupkyně žalobce prokazatelně seznámena s uznáním dluhu a dále i žalobci bylo více než zřejmé z jednání u soudu, že dluh je ze strany žalované splácen jeho manželce. Žalovaná namítá, že žaloba je účelová, dle názoru žalované je především cílem žalobce, aby splátky dluhu neobdržela do budoucna [jméno] [příjmení], manželka žalobce, která splátky pobírá. Žalovaná však nemůže být za tyto neshody mezi žalobcem a jeho manželkou znevýhodněna a uznána povinnou hradit zápůjčku v žalované výši, když řádně splácí do společného jmění manželů [příjmení] a především jedná na základě příkazu manželky žalobce [jméno] [příjmení] a dluh řádně uznala. Žalovaná má za to, že uznáním dluhu z [datum] došlo k novaci závazku na základě ust. § 1902 o. z., tedy uznání dluhu zcela nahradilo původní ústní dohodu o poskytnuté zápůjčce mezi žalovanou a manželi [příjmení] o poskytnuté zápůjčce, a to ve smyslu původního ústního ujednání mezi manželkou žalobce a žalovanou s tím, že žalovaná z titulu solidární pohledávky manželů [příjmení] nepochybovala o změně účtu a začala splácet splátku dluhu na účet určený paní [jméno] [příjmení]. Dále pak žalobce odstoupil od smlouvy o zápůjčce z důvodu nesplácení zápůjčky až v době, když již byl zcela prokazatelně seznámen s tím, že žalovaná splácí zápůjčku na účet jeho manželky [jméno] [příjmení] a dále pak právní zástupkyně, která si vyžádala znění o uznání závazku, obdržela sken podepsaného uznání dluhu ze strany žalované z [datum], tedy novaci závazku žalované.

3. V replice na to žalobce uvedl, že vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je reálný kontrakt, pro vymezení smluvních stran je proto rozhodné, kdo komu finanční prostředky předává. V posuzovaném případě je naprosto jednoznačné, že finanční prostředky na zaplacení dluhu žalované poskytl žalobce a učinil tak ze svého bankovního účtu, pouze žalobce je tedy smluvní stranou smlouvy o půjčce, nikoliv jeho manželka. Na tom nic nemění skutečnost, že předmětem smlouvy byly prostředky, které mohly spadat do rámce SJM, jelikož předmět smlouvy není pro určení jejich účastníků nijak rozhodný. Žalobce měl lukrativní zaměstnání s nadstandardními příjmy, rodinu finančně zajišťoval a finanční prostředky též zúročoval v různých finančních produktech, manželka žalobce v té době pracovala u žalované bez pracovní smlouvy a z důvodu hrozící mobiliární exekuce na žalovanou byla velmi špatná a obrátila se na žalobce, zda by tuto situaci nemohl nějak řešit. Žalobce s žalovanou jednal o financování dluhu, je pravdou, že také uvažoval o finančním vstupu do společnosti, žalovaná vše odsouhlasila a žalobce tedy půjčku poskytl, ale následně žalovaná přestala reagovat a písemné znění smlouvy o půjčce nepodepsala. Žalovaná však dle ústně odsouhlasených podmínek smlouvy o půjčce začala plnit. V mezidobí vyšel najevo intimní poměr mezi manželkou žalobce a jediným společníkem žalované, proto ze vstupu žalobce do společnosti sešlo, navíc kdyby žalovaná žalobci sdělila správné informace o hospodářském stavu společnosti, tj. kdyby byl býval věděl, jak na tom společnost skutečně je, tak by půjčku nikdy neposkytl. Manželka žalobce se společníkem žalované i nadále udržuje mimomanželský poměr, což zapříčinilo rozvod manželství žalobce a jeho manželky, ale i společníka žalované a jeho manželky, již byly podány žaloby o rozvod manželství v obou případech. Žalobce namítá žalovanou označovanou novaci smlouvy o půjčce, tuto označuje za koncepčně mylnou, k žádné novaci nedošlo. Žádnou smlouvu, byť ústní, nelze jednostranně měnit, jakoukoliv změnu závazkového vztahu mohou činit pouze smluvní strany, smluvní stranou na straně věřitele je pouze žalobce, nikoliv též jeho manželka a i kdyby byla smluvní stranou na straně věřitele, nebyla oprávněna provést„ novaci“ smlouvy na úkor dalších věřitelů, k žádnému jednání o změně smlouvy o půjčce neměla manželka žalobce souhlas žalobce, takovéto její jednání je neplatné, může být posouzeno jakožto úmyslné jednání disimulativní se sankcí neplatnosti, žalobce má podezření, že finanční prostředky, které přicházejí na účet jeho manželky je plnění mzdy, nikoliv vrácení půjčky. Žalobce má za to, že nelze připustit praxi, aby si manžel či manželka poskytovatelů půjček či jiných finančních produktů jednostranně měnili podmínky tak, že poskytnuté finanční prostředky budou nadále spláceny na jejich bankovní účet, k tomu neexistuje žádný právní důvod. Pokud by měl soud pochybnosti o tom, zda smlouva byla skutečně uzavřena, lze případ posoudit podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. Navíc právní zástupkyně žalované je ve zřejmé kolizi zájmů, neboť v současnosti zastupuje v několika soudních řízeních manželku žalobce proti žalobci a současně žalovanou, jejíž jednatel a jediný společník je mimomanželským partnerem manželky žalobce a jemuž manželka žalobce potvrzuje údajné splácení půjčky poskytnuté žalobcem.

4. V replice na to žalovaná uvedla, že ústní smlouva o zápůjčce vznikla jednáním především [jméno] [příjmení] a žalované o podmínkách zápůjčky, dále byla poskytnuta zápůjčka manželi [příjmení] na pokyn [jméno] [příjmení] poukázáním na již zmiňovaný účet Finančního úřadu a žalovaná měla za to, že se jedná o společné finanční prostředky manželů [příjmení]. Žalovaná trvá na skutečnosti, že se řídila pokyny osoby, se kterou zápůjčku sjednávala od počátku, a to [jméno] [příjmení], pokud tedy [jméno] [příjmení] požádala o písemné vystavení uznání dluhu, pak žalovaná započala plnit na základě tohoto písemného uznání dluhu, jednala v dobré víře a doložila, že dluh řádně splácí a pokud došlo mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] k nesrovnalostem v rámci manželství, není tato skutečnost důvodem k vymáhání pohledávky od žalované, nýbrž žalovaná má za to, že se již jedná o vypořádání mezi manžely [příjmení]. Žalované nebylo nikdy doloženo, že by společné jmění manželů [příjmení] bylo zrušeno, upraveno zúžením a podobně, tedy vždy se řídila tím, že se jedná o manžele a tito žalované poskytují půjčkou, že se jedná o aktivní solidaritu mezi manžely z titulu společného jmění manželů. Žalobce přestal zcela komunikovat se žalovanou a vše ponechal na své manželce. K novaci smlouvy o půjčce žalovaná uvádí, že novace je dohodou o nahrazení dosavadního závazku novým neboli změna v obsahu závazku, kteroužto se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se závazkem novým, v tomto případě nedošlo ke změně obsahu závazku, nýbrž o písemné uznání závazku vůči manželům [příjmení] v původních intencí pouze se změnou účtu plnění. Je třeba konstatovat, že žalovaná se nezavázala, že bude hradit půjčku na účet, ze kterého byly finanční prostředky poskytnuty. Žalovaná doposud hradí dluh na účet věřitele z titulu solidárního závazku na účet [jméno] [příjmení], manželky žalobce vedený u [anonymizováno] [číslo]. Ohledně mzdy vyplácené [jméno] [příjmení], jedná se o spekulaci žalobce, žalovaná je schopna doložit splácení půjčky ze svého účtu. Žalovaná dále doplnila, že nebyla uzavřena ústně žádná smlouva o zápůjčce, jednalo se o tom, že žalobce vystupoval jako zástupce své manželky, jednalo se o tom, že manželka žalobce má vstoupit do žalované společnosti jako společník a peníze, které měly být poukázány, měla být splátka obchodního podílu. Vzhledem k tomu, že v této dohody sešlo, tak byla poskytnuta půjčka společnosti na úhradu DPH. Probíhala jednání v právních kancelářích [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] i za přítomnosti žalobce, domlouvaly se podrobnosti. S žalobcem žalovaná jakoukoliv smlouvu, ať ústní či písemnou neuzavřela, [anonymizováno] [příjmení] připravil smlouvu o půjčce, kterou žalovaná podepsala s [jméno] [příjmení]. Částka 2 033 288 Kč byla část ceny podílu s tím, že cena stanovena nebyla. Nebavili se o tom, z jakého účtu budou předmětné finanční prostředky poukázány. Jednání probíhala i v přítomnosti [jméno] [příjmení], bylo jasné, že oba manželé jsou o tomto informováni.

5. Žalobce při jednání doplnil, že veškerý majetek je ve společném jmění manželů, rozdělené ani zúžené společné jmění manželů není. V dubnu [rok] manželka žalobce přišla s tím, že si našla zajímavou práci, že v obchodě, kde si kupuje pera, jí majitel nabídl, aby tam pracovala, na podzim [rok] přišla s tím, že společnost je ve finančních problémech a potřebovala by pomoci a že jí majitel navrhl, že by hledal partnera pro podnikání. Na to žalobce uvedl, že se tím může zabývat, začali se scházet s jednatelem žalované, probírali možnosti, byly předloženy finanční výkazy společnosti. Žádných jednání žalobce s jednatelem žalované společnosti se nezúčastnila [jméno] [příjmení], a to ani u právních zástupců. Žalobce požádal [anonymizováno] [příjmení], aby připravil návrh smlouvy na kapitálový vstup do žalované společnosti, jako potenciální vlastník byla napsaná jeho manželka. Žalobce od listopadu [rok] do června [rok] marně žádal jednatele žalované společnosti o poskytnutí detailnějších informací o vedení a hospodaření společnosti, byl varován před vstupem do společnosti, hospodaření žalované bylo minimálně velmi podezřelé, proto byl rozhodnut do společnost nevstoupit. Dne [datum] proběhla exekuce finančního úřadu v žalované společnosti, která dlužila 2 000 000 Kč na DPH, toho 7. 6. mu zavolal jednatel žalované společnosti, že probíhá exekuce a požádal jej o půjčku, aby uhradil dluh. Odvolával se na to, že má na účtech přes 2 000 000 Kč a z těchto peněz půjčku splatí, s čímž žalobce souhlasil. Žalobce se telefonicky dohodl se zástupcem finančního úřadu provádějícího exekuci, týž den peníze odeslal finančnímu úřadu a začal se svým právním zástupcem [anonymizováno] [příjmení] dojednávat, jak půjčku splatit, právní zástupce vytvořil návrh smlouvy, který žalobce zaslal jednateli žalované. Dne 18. 6. se žalobce dozvěděl, že jeho žena udržuje dlouhodobý milostný poměr s jednatelem žalované společnosti a že celá tato záležitost byla trošku nachystaná jimi dvěma. Žalobce požádal [anonymizováno] [příjmení] o sepis dohody o tom, že žalovaná společnost okamžitě dluh zaplatí, účetní společnosti mu sdělila, že společnost žádné peníze na účtech nemá a nemá je z čeho zaplatit, proto mu právní zástupce navrhl, aby byla částka splácena ve splátkách, ve 46 splátkách po 48 000 Kč. Tuto smlouvu předal žalobce jednateli žalované prostřednictvím manželky, ten mu vzkázal, že se smlouvou souhlasí, ale nyní nemá čas ji podepsat. V srpnu, po měsíci, žalobci na účet přišla první splátka 48 000 Kč, přesně jak navrhl smlouvou a byla označena, že je to splátka půjčky. Žalobce tedy předpokládal, že i když ji jednatel žalované nepodepsal, tak ji akceptoval. Žádných jednání u právních zástupců se neúčastnila manželka žalobce, účastnila se pouze jednání, kdy k nim jednatel žalované přijel domů na kávu, ona mu kávu uvařila, pak ale jednali žalobce s jednatelem žalované sami. Jako majitel účtu u [anonymizována dvě slova], odkud byly finanční prostředky poukázány a rovněž účtu u [anonymizována dvě slova], kam byly finanční prostředky po určitou dobu poukazovány, je veden žalobce.

6. Žalovaná na to uvedla, že finanční úřad společnost navštívil již v lednu [rok], kdy se s finančním úřadem žalovaná na základě jednání s žalobcem dohodla, že finanční prostředky budou uhrazeny z prodeje podílu společnosti, na to finanční úřad přistoupil a posečkal, o tom byl žalobce informován. Finanční úřad přišel na dvě provozovny, na [část Prahy] byl jednatel žalované a na [část Prahy]. S žalobcem komunikovala jeho manželka přítomná na [obec a číslo] a celou transakci a zaslání peněz vykomunikovala ona, dále tam byla přítomna i manželka jednatele žalované [jméno] [příjmení], jednatel žalované s žalobcem vůbec nehovořil. Zhruba po měsíci žalobce požádal finanční úřad o vrácení předmětné částky. Dlužné DPH bylo za listopad, prosinec, není pravdou, že by žalovaná společnost neplatila DPH dlouhodobě.

7. Soud zjistil z níže uvedených důkazů tento skutkový stav. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že se svým právním zástupcem připravil návrh dohody, který obsahoval formát splácení, žalobce jej měl v papírové podobě, poslal ho jednateli žalované přes manželku, to bylo na přelomu červen, červenec, žalovaná společnost se k tomu dlouho nevyjadřovala, takže žalobce upravil termíny splácení. Finální verze má 46 splátek po 48 000 Kč s uvedením čísla účtu, na které se bude splácet. Existuje emailová komunikace mezi žalobcem a jeho právním zástupcem z přípravy tohoto dokumentu, s žalovanou stranou komunikoval přes svoji manželku, jeho právní zástupce připravil i směnku k zajištění dluhu. Částka byla převedena [datum], dne 18. 6. se dozvěděl o vztahu své manželky s jednatelem žalované společnosti. Byl podán návrh o rozvod v červenci [rok], dosud není skončené opatrovnické řízení o děti. Posléze se dozvěděl, když už přestaly chodit splátky na jeho účet, že právní zástupkyně jeho manželky oznámila, že od května [rok] jsou splátky spláceny na účet jeho manželky, že se tak dohodla s jednatelem žalované společnosti. O uznání dluhu se dozvěděl v rámci řízení o péči o děti, kde zřejmě byla předložena do spisu listina – dohoda o uznání dluhu, jemu osobně však zaslána nebyla. Nesouhlasil s tím, aby byly splátky posílány na jiný účet. Účet, z něhož byla částka odeslána, byl jeho účet a žalovaná se o něm dozvěděla tak, že byl uveden v návrhu smlouvy, který připravil žalobce se svým právním zástupcem. Na odstoupení od smlouvy žalovaná společnost nijak nereagovala. Domnívá se, že jeho manželka v době, kdy se dohodla, že splátky budou chodit na její účet, nebyla ve finanční tísni, tehdy žili ve společné domácnosti, kde hradil veškeré náklady a ještě měla k dispozici dluhopisy [právnická osoba] [anonymizováno], které začala prodávat a měla příjem z jejich prodeje. Žalobce rozporuje to, že částka 48 000 Kč, která byla poukazována žalovanou na účet jeho manželky, je splátkou na tento dluh, tvrdí, že to byla skrytá splátka. Manželka žalobce po určitou dobu pracovala v žalované společnosti, poté byla propuštěna bez odstupného, několik měsíců ji společnost nevyplácela mzdu. Ve smlouvě o půjčce se žalobce s žalovanou dohodl na tom, že žalovaná bude splácet po dobu 46 měsíců měsíčně 48 000 Kč na jeho účet u [anonymizována dvě slova], účastníkem smluvního vztahu byl on a žalovaná společnost, v celé záležitosti jeho manželka nefigurovala. Ohledně půjčky za žalovanou společnost s nikým nejednal, jednatel s ním nekomunikoval, osobně s ním nejednal, manželka dělala pošťáka. Před samotným odesláním finančnímu úřadu telefonicky jednal s jednatelem žalované společnosti. Žalobce požádal finanční úřad poté o vrácení té částky, jelikož z jeho pohledu došlo k podvodu, který podle něj připravila jeho manželka s jednatelem žalované společnosti, takto on to vnímá. Finanční prostředky byly součástí společného jmění manželů. Někdy v červnu [rok] se dozvěděl o tom, že splátka odchází na účet jeho manželky, to se dozvěděl při opatrovnickém řízení od právní zástupkyně manželky. Do [datum] se snažil intenzivně komunikovat s jednatelem žalované společnosti, ohledně převodu obchodního podílu na jeho manželku se scházeli s jednatelem žalované společnosti, probíhala jednání. Žalobce připravil smlouvu a předpokládal, že se k ní žalovaná strana vyjádří, ta se údajně vyjádřila tak, že s ní souhlasí, proto žalobce očekával, že ji podepíše, což se nestalo, ale zároveň začala žalovaná splácet, žalobce považoval smlouvu za konkludentně uzavřenou a dokud splácela, nebyl důvod jednat. Finance poskytl on, celou transakci zařídil on, jednalo se o peníze z jeho účtu, ke kterému manželka neměla dispoziční právo, na jednání neměla žádný podíl. Měl pochybnosti o pravdivosti účetních dokladů žalované společnosti.

8. Z výpovědi žalované prostřednictvím jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] začala docházet do firmy, aby pro žalobce zjistila informace týkající se firmy, aby se naučila věci týkající se managementu, zbožíznalství a další, žalobce byl po tu dobu dobře seznámen s informacemi týkajícími se chodu společnosti. Žalobce byl rovněž seznámen s tím, že firma má daňové dluhy a dluží, žalobce se snažil využívat žalovanou společnost pro získání výhod. Byl předpoklad, že se manželka žalobce stane společníkem žalované společnosti, jednání byla vedena tak, že žalobce chtěl někam investovat. Žalobce byl informován o lednové exekuci, zdržoval jednání ohledně financí. Žalovaná má k dispozici email z [datum], který poslal žalobce své manželce s předmětem„ smlouva“ a byl to návrh smlouvy, kterou připravil právník [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], to nebyl právník žalobce. Byly připravovány podklady pro to, aby se [jméno] [příjmení] stala jednatelem a společníkem žalované společnosti, zároveň byly připravovány dokumenty o půjčce a o té částce, která bude jako vklad, tyto dokumenty se připravovaly na jaře [rok]. Žalobce poslal návrh smlouvy o půjčce 31. 7., který žalované přeposlala jeho manželka, jednalo se o rozpracovanou verzi se špatnými údaji. Žalovaná vypracovala smlouvu o půjčce prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení] s [jméno] [příjmení], aby byly všechny věci v pořádku a [datum] s [jméno] [příjmení] žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce na částku, kterou žalobce poslal na finanční úřad. Žalovaná ještě podepsala uznání dluhu a právní zástupkyně [jméno] [příjmení] toto předložila v soudním řízení. Na provozovně v [obec a číslo] se nacházela [jméno] [příjmení], která jednateli žalované volala, že přišla exekuce a řekla, že zavolá žalobci, ať urychlí zaslání peněz, které měly být zaslány jako podíl a že to s ním vyřeší. Celá částka půjčky byla diskutována od roku [rok], se žalobcem jednal 3× za přítomnosti právních zástupců, věci procházely přes [jméno] [příjmení]. Ohledně účtu u [anonymizována dvě slova], kam bylo spláceno, tento účet byl použit v návrhu smlouvy zaslané emailem 31. 7. a byl použit do smlouvy zpracované [anonymizováno] [příjmení], uzavřené s [jméno] [příjmení]. Splátka 48 000 Kč, takto to bylo rozpočítáno, rovněž byl počet splátek uveden v uvedeném v návrhu. Žalovaná nevěděla, čí je to účet, ale věděla, že manželé mají SJM, tedy neřešila, zdali je to pro manželku nebo manžela. [jméno] [příjmení] žalovanou požádala, protože začala mít problémy v rámci manželství, kdy jí žalobce nedával žádné finance, aby žalovaná zasílala splátky půjčky na jiné číslo účtu a sdělila nové číslo účtu. Částka 48 000 Kč odcházející na účet označený [jméno] [příjmení] je ta samá splátka s identifikátory, je to splátka půjčky. Cokoliv, co je placeno od srpna, je splátka půjčky se stejným identifikátory – půjčka byla doplacena letos (jednání [datum]). Obsahem smlouvy uzavřené [datum] s [jméno] [příjmení] byla smlouva o půjčce a jedná se o půjčku poskytnutou manželi [příjmení] ze SJM žalované společnosti a jednalo se o smlouvu mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou společností na částku cca 2 033 000 Kč dne [datum] na účet finančního úřadu, byl sjednán úrok 4,36 % a bylo sjednáno 46 pravidelných splátek po 48 000 Kč k 15. každého měsíce na účet [bankovní účet] Smluvní stranou není žalobce proto, že v celém sporu nechtěl komunikovat a vystupovat za sebe. Ze strany žalované nebylo žalobci oznámeno, že s manželkou žalobce byla uzavřena tato smlouva. Obsahem emailu z [datum] byl návrh smlouvy o půjčce a jednalo se o email zaslaný žalobcem jeho manželce, která jej přeposlala žalované společnosti. Právní zástupce žalované vycházel z podkladů, které byly v uvedeném návrhu a připravil smlouvu, kterou [datum] žalovaná s [jméno] [příjmení] uzavřela, žalobce v té době nekomunikoval ani s jednatelem žalované ani s jeho právním zástupcem a zaslaná smlouva byla paskvil, proto byla přepracována a protože za investora pořád vystupovala [jméno] [příjmení], tak žalovaná uzavřela smlouvu s ní, aby měla jistotu, že peníze žalovaná bude splácet. Za manžele [celé jméno žalobce] vystupovala [jméno] [příjmení], která měla být jednatelkou, společnicí, bylo známo, že manželé mají společné jmění manželů, nebyl problém, kdo za manžele smlouvu uzavře dle sdělení právního zástupce. Listinu označenou jako uznání dluhu žalované společnosti předložila [jméno] [příjmení].

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (manželky žalobce) bylo zjištěno, že předmětnou půjčku žalované společnosti zprostředkovala z jejich manželství, manžel měl dlouhodobě starosti s tím, jak investuje všechny peníze, které vydělá, svědkyně začala docházet, zajímat se o práci v žalované společnosti a od majitele se dozvěděla, že shání investora a toto sdělila žalobci, kterému se to líbilo a s majitelem společnosti začal jednat o odkupu podílu ve společnosti. Několikrát se všichni sešli u nich doma. Jednali o tom, že z jejich SJM poskytnou peníze žalované společnosti a bude na ní převedena část podílu ve společnosti. Svědkyně chtěla raději půjčku klasickou, aby nebyla vázaná a zapsaná v obchodním rejstříku a aby jí to nelimitovalo v zaměstnání, žalobce chtěl, aby byla vedena jako podílník a měla určitou kontrolu nad správou peněz. Než se podařilo smlouvy uzavřít, do žalované společnosti se dostala exekuce v lednu, bylo sděleno, že se jedná o odkupu společnosti a že v nejbližší době bude dluh finančnímu úřadu uhrazen, exekuce tedy neproběhla a v další fázi už přišla znovu. Svědkyně byla v prodejně v [příjmení] pasáži, kam přišli pracovníci exekutorského úřadu provést mobiliární exekuci a protože bylo potřeba dluh zaplatit okamžitě, tak svědkyně zavolala žalobci, sdělila mu, že je to třeba uhradit dluh ve výši cca 2 000 000 Kč, tento sdělil, že to není problém, že peníze pro převod pro žalovanou společnost má připravené a peníze uhradil. Poté co uvedené proběhlo, tak žalobce vydedukoval, že měla mít intimní vztah s vedením žalované společnosti, takže obrátil a řekl, že ve společnosti svědkyně pracovat nebude, úplně přestal komunikovat s vedením společnosti. Vše posílal emailem a vše co chtěl zařídit, tak svědkyni naposílal, jednalo se i o věci ohledně žalované společnosti. Doma měli velké problémy, žalobce svědkyni odmítl dávat peníze, jednalo se o polovinu roku [rok], a protože ona věděla, že jako manželé mají v žalované společnosti uloženy 2 000 000, začala docházet do žalované společnosti. Smlouvu připravil [anonymizováno] [příjmení], posléze byla finalizována s [anonymizováno] [příjmení] a žalovaná společnost začala splácet peníze v pravidelných měsíčních splátkách na účet manžela, asi podle původní dohody. Žalobce nebyl ochoten v té době se svědkyní komunikovat, společně se nějakou dobu pokoušeli žít, nebyli však schopni jednat v jednotě, svědkyně neměla z čeho žít, proto splátky, které chodily na jeho účet, nechala převést na svůj účet. Číslo účtu, který označila, že na něj má být placeno, je účet u [anonymizováno]. Požádala žalovanou, aby přestala posílat splátky na manželův účet vedený u [anonymizována dvě slova] a začala je posílat na její účet vedený u [anonymizováno] a žalobci toto oznámila. Smlouvu sepsala u [anonymizováno] [příjmení] poté, co zjistila, že žalobce není ochoten o těchto věcech hovořit. Podepsala svým jménem smlouvu o zápůjčce se žalovanou společností a se svou právní zástupkyní sepsala uznání dluhu, aby bylo průkazné, že peníze existují a že se splácí. V současné chvíli je půjčka doplacena. Všichni tři jednali o tom, že budou hospodařit, že na ní bude převeden podíl, žalobce říkal, že peníze má připravené, akorát než se vše podepsalo, přišla exekuce, žalobce peníze bez problémů poslal na základě jejího telefonátu. Neví o žádné smlouvě nebo dokumentu, který by byl připraven a podepsán před smlouvou, kterou uzavřela ona se žalovanou společností. Ohledně smlouvy uvedla, že tam je podepsána ona za oba manžele a dále žalovaná společnost, v uznání dluhu je podepsána ona a žalovaná společnost. Smlouvu o uznání dluhu připravila právní kancelář a žalobci to bylo předloženo prostřednictvím její právní zástupkyně. Dne [datum] však žalobci neoznámila podpis této listiny. Potvrdila, že na listině - uznání dluhu (čl. 35) je její podpis, rovněž tak na smlouvě o zápůjčce z [datum]. Celou komunikaci mezi žalobcem a žalovanou společností zprostředkovávala ona, žalobce jí posílal emailem věci, které má sdělit žalované společnosti, doma o tom diskutovali. Snad kromě jedné návštěvy právníka si nevzpomíná, že by žalobce s jednatelem žalované jednal samostatně. Ohledně platby uvedla, že se exekutoři obrátili na ní, neboť byla v prodejně, ona zavolala žalobci s tím, že je potřeba okamžitě uhradit dluh finančnímu úřadu a ten jej uhradil. Jednatel žalované společnosti byl ve druhé prodejně. Nevzpomíná si, že by došlo k nějakým dalším jednáním ohledně zápůjčky, protože poté našel žalobce v jejím tabletu nějaké fotografie a vše přestalo platit. Poprosila žalovanou společnost, neboť se dostala do finanční tísně, aby splátky byly posílány jí, poprosila o to v účtárně, tedy místo toho, aby chodily na jeden účet, chodily na účet druhý. Po dohodě se žalobcem byla v domácnosti, ten se posléze distancoval od toho, aby ji podporoval. Rozhodl, že jejich manželství ukončí, tak se nechala zaměstnat u žalované společnosti na poloviční úvazek, za ten pobírala mzdu a chodily jí na účet měsíční splátky z uvedeného uznání dluhu. Pracovní poměr u žalované společnosti již ukončila. Mzda se lišila od splátky dluhu v řádech desítek tisíc, splátka zápůjčky byla pokaždé stejná 48 000 Kč a bylo to tam i uvedeno v poznámce. Smlouvu o půjčce, kterou přeposílala, si nevybavuje, ani podmínky tam uvedené, pamatuje si však, co bylo uvedeno ve smlouvě o půjčce, kterou uzavřela ona s tím, že ona i žalobce jsou věřitelé žalované společnosti. K účtu vedenému u [anonymizována dvě slova], na který bylo dohodnuto splácení půjčky, měla formální dispoziční právo, o které přišla v polovině června [rok] poté, co jí manžel vlezl do jejího tabletu. Celá půjčka je již doplacena.

10. Žalovaná společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum] vedeného [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo], jako jediný společník a jednatel je zapsán [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

11. Z výpisu ze spořícího účtu číslo [bankovní účet] majitele účtu – žalobce vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] byla odepsána platba ve výši 2 033 288 Kč na číslo účtu [bankovní účet] s označením [anonymizováno] [právnická osoba], [variabilní symbol].

12. Z výpisu z účtu vedeného v [právnická osoba] [číslo] za období od [datum] od [datum] bylo zjištěno, že tento je veden na majitele účtu – žalobce a na tento účet bylo připsáno 9 splátek po 48 000 Kč, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] z účtu číslo [bankovní účet] majitele – [anonymizováno] [právnická osoba] a některé z těchto splátek byly označeny jako„ splátka půjčky“.

13. Z knihy analytické evidence vedené žalovanou za období roků [rok], [rok] a [rok] bylo zjištěno, že jsou zde evidovány splátky půjčky označené„ splátka půjčky [příjmení]“ po 48 000 Kč, a to od [datum] až do [datum], tedy v roce [rok] je evidováno 5 záznamu á 48 000 Kč, celkem 240 000 Kč, v roce [rok] celkem 12 obratů á 48 000 Kč ve výši 576 000 Kč a v roce [rok] celkem 7 obratů á 48 000 Kč ve výši 336 000 Kč, celkem 1 488 000 Kč.

14. Z internetového bankovnictví vedeného u [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že byly z účtu žalované společnosti odepsány platby v celkové výši 432 000 Kč v období od [datum] do [datum] po 48 000 Kč na protiúčet číslo [bankovní účet] s označením„ splátka půjčky“.

15. Z internetového bankovnictví vedeného u [anonymizována dvě slova] žalované bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] byla celkem z tohoto účtu odepsána částka 1 776 000 Kč na protiúčet číslo [bankovní účet] s označením„ splátka půjčky“, a to po 48 000 Kč měsíčně s tím, že v dubnu [rok] byla odepsána tato částka 2×, a to 13. 4. a [datum].

16. Dopisem z [datum] žalobce odstoupil od smlouvy o půjčce z důvodu nesplácení zápůjčky od května 2018 a žalovanou vyzval, aby v dodatečné lhůtě jednoho týdne vrátila celou dlužnou částku ve výši 1 776 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], uvedená listina byla odeslána [datum], jak bylo zjištěno z uvedené listiny včetně poštovní stvrzenky.

17. Právní zástupkyně žalovaného reagovala právní zástupkyni žalobce dopisem z [datum] na odstoupení od smlouvy o půjčce a výzvy k vydání finančních prostředků tak, že sdělila, že žalovaná nemá v držení žádnou smlouvu o půjčce a nikdy takovouto neuzavřela se žalobcem a sdělila, že žalovaná zápůjčku řádně splácí do SJM manželů [příjmení] na účet [jméno] [příjmení]. Přílohou emailu z [datum] zaslaného právní zástupkyní žalované zástupkyni žalobce je uznání dluhu ze strany společnosti [anonymizováno], jak bylo zjištěno z tohoto emailu, respektive z emailové komunikace právních zástupkyň.

18. Z listiny označené Uznání dluhu bylo zjištěno, že žalovaná společnost jako dlužník výslovně uznala vůči manželům [příjmení] dluh na základě zápůjčky ve výši 2 033 288 Kč poskytnutých [datum] bezhotovostním převodem na účet Finančního úřadu pro [územní celek] s tím, že bylo ujednáno placení ve 48 splátkách a dlužník zde prohlašuje, že ke dni podpisu tohoto prohlášení, tedy k [datum], uhradil za dobu od srpna [rok] do října [rok] devět splátek po 48 000 Kč, tj. 432 000 Kč na účet věřitele vedený u [právnická osoba] číslo [bankovní účet] a šest splátek po 48 000 Kč tj. ve výši 288 000 Kč na účet věřitele vedený u [anonymizováno] číslo [bankovní účet]. V uvedeném dokumentu dále dlužník uznává co do důvodu a výše zůstatek dluhu doposud neuhrazeného ke dni podpisu tohoto uznání ve výši 1 488 000 Kč a zavazuje se jej hradit věřiteli na účet vedený u [anonymizováno] číslo [bankovní účet] ve 31 splátkách splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje listopadem [rok] do úplného zaplacení. Uvedená listina byla podepsána za dlužníka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jednatelem a za věřitele osobně převzala [jméno] [příjmení].

19. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že probíhaly komunikace týkající se žalované společnosti a její hospodaření (od října [rok] do dubna [rok]).

20. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zaslala [jméno] [příjmení] (jednateli žalované) email s přílohou„ [anonymizováno] [celé jméno žalobce] smlouva o půjčce“.

21. Dne [datum] [jméno] [příjmení] jako zapůjčitel uzavřela smlouvu o zápůjčce se žalovanou společností jako vydlužitelem s tím, že žalované byla poskytnuta za účelem vyrovnání závazků vůči příslušnému Finančnímu úřadu částka 2 033 288 Kč dne [datum] bezhotovostně, byl sjednán úrok z této půjčky ve výši 4,36 % a žalovaná společnost tuto půjčku se zavázala vrátit zapůjčiteli nejpozději do čtyřech let od data připsání částky na účet Finančního úřadu ve 46 pravidelných splátkách po 48 000 Kč splatných vždy k 15. každého měsíce počínaje [datum], a to bezhotovostně na číslo účtu [číslo] [rok] [číslo] vedeného u [právnická osoba]

22. Z návrhu smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že tento návrh měl být k podepsán věřitelem – žalobcem a žalovanou společností s tím, že měla být poskytnuta věřitelem – žalobcem finanční půjčka žalované společnosti ve výši 2 033 288 Kč na nedoplatky na daních a žalovaná by tuto půjčku splácela ve 46 pravidelných splátkách po 48 000 Kč splatných vždy k 15. každého měsíce počínaje [datum] bezhotovostně na a účet věřitele číslo [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], součástí splátky je i úrok ve výši 4,36 % s tím, že k zajištění vrácení uvedené půjčky jednatel žalované společnosti vystaví směnku vlastní, jejíž text byl přiložen.

23. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle ust. § 708 odst. 1) o.z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle odst. 2) společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

25. Podle ust. § 709 odst. 1) o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

26. Podle ust. 713 odst. 1) o.z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Podle odst. 2) povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Podle odst. 3) z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

27. Soud má ze shora uvedených důkazů za prokázané, že žalobce a [jméno] [příjmení] jsou manželé, jejich společné jmění manželů nebylo nijak upraveno. Soud má rovněž za prokázané, že v roce 2016 a první polovině roku 2017 probíhala jednání mezi [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a žalovanou společností o možném majetkovém vstupu jednoho z manželů [příjmení] do žalované společnosti, v této souvislosti bylo kalkulováno manželi [příjmení] s finančními prostředky za nákup části obchodního podílu. Z tohoto záměru posléze sešlo a dne [datum] byla z účtu vedeného u [právnická osoba], u něhož je jako majitel uveden žalobce, převedena částka 2 033 288 Kč na účet Finančního úřadu pro [územní celek] vedený u České národní banky číslo [bankovní účet], představující úhradu daňového dluhu žalované společnosti na DPH.

28. Poskytnutí uvedené částky soud posoudil jako smlouvu o zápůjčce, kterou manželé [celé jméno žalobce] ústně v červnu [rok] uzavřeli s žalovanou společností pro úhradu daňových nedoplatků. Bylo prokázáno, že oba manželé vystupovali v součinnosti, věděli jaká částka za jakým účelem je žalované společnosti poskytnuta. Probíhala jednání všech 3 zúčastněných osob, byla vedena písemná (emailová) komunikace mezi žalobcem a žalovanou prostřednictvím [jméno] [příjmení]. Pro posouzení věci je lhostejné, kdo konkrétně sjednal podmínky uvedené zápůjčky, zdali žalobce či jeho manželka [jméno] [příjmení].

29. Žalovaná společnost od srpna [rok] platila uvedenou zápůjčku ve splátkách po 48 000 Kč, nejdříve na účet číslo [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (9 splátek do [datum], celkem 432 000 Kč) a od května 2018 až do dubna 2021 na účet číslo [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (37 splátek, celkem 1 776 000 Kč). Jako majitel uvedeného účtu v [anonymizována dvě slova] je veden žalobce, jeho manželka [jméno] [příjmení] k němu v uvedené době měla dispoziční právo, jako majitelka účtu u [anonymizováno] je vedena [jméno] [příjmení] O tom, že částka, která byla hrazena od května [rok] do dubna [rok] na účet [jméno] [příjmení] ve výši 48 000 Kč měsíčně je splátkou uvedené zápůjčky, nebylo pochyb, částka byla ve výpisu z účtu takto označena.

30. Není sporné, že finanční prostředky, které byly předmětem zápůjčky, byly finanční prostředky spadající do společného jmění manželů [příjmení] a že žalovaná zápůjčku rovněž do společného jmění manželů [příjmení] v dubnu [rok] zcela uhradila. Pokud se jedná o skutečnost, že nejdříve žalovaná splácela zápůjčku na účet u [právnická osoba], jehož majitelem je žalobce a posléze na účet u [právnická osoba], jehož majitelem je [jméno] [příjmení], pak soud uvedené posoudil jako platbu na jiné platební místo učiněnou na základě pokynu jednoho ze solidárních oprávněných věřitelů. Stále však se jednalo o platby do společného jmění manželů [příjmení], pouze s jiným platebním místem. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl, když dubnu [rok] byla zápůjčka žalovanou zcela uhrazena a závazek mezi žalobcem a žalovanou zanikl.

31. K odstoupení žalobce od smlouvy o zápůjčce lze uvést, že si žalobce mohl myslet, že je dán důvod pro odstoupení od smlouvy, tento však dán nebyl (byl by pouze v případě, kdyby žalovaná vůbec neplatila), tedy nebyly splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy.

32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 118 050 Kč a jsou tvořeny odměnou za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé z [datum], [datum], účast na jednání soudu dne [datum], 18 10. 2021 delší jak 2 hod., [datum]) po 15 420 Kč a za 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) po 7 710 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 8 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jako úkon pak nebylo přiznáno podání ze dne [datum] (námitka místní nepříslušnosti), neboť se nejedná o úkon ve smyslu advokátního tarifu, tedy o vyjádření ve věci samé, nýbrž pouze o procesní návrh vedení řízení. Právní zástupkyně žalované není plátcem DPH.

33. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.