24 C 176/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 84 409,52 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 84 410,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z této částky od 13. 7. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 821 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], posléze doplněnou, domáhala zaplacení částky ve výši 84 410,02 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Návrh odůvodnila tím, že má právo hospodařit s majetkem státu – bytem [číslo] o velikosti 2+1 v budově [adresa] v k. ú. [část obce], obec Praha, žalovaná užívala uvedený byt na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], poslední výše nájemného činila od [datum] částku 6 273 Kč měsíčně se splatností k 15. dni měsíce, žalovaná nájemné neuhradila za období od července 2019 do března 2020, čímž jí vznikl dluh ve výši 56 457 Kč, a dále žalované vznikla povinnost uhradit služby spojené s nájmem prostor v částce za rok 2017 ve výši 617,89 Kč a za rok 2018 ve výši 5 555 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že má právo hospodařit s majetkem státu – pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, žalovaná užívala uvedený pozemek na základě pachtovní smlouvy ze dne [datum] jako zahradu, pachtovné bylo sjednáno ve výši 30 750 Kč ročně, tj. 2 562,50 Kč měsíčně se splatností k 15. dni měsíce, žalovaná je však řádně neuhradila, z čehož jí vznikl dluh ve výši celkem 21 780,52 Kč; konkrétně za období ledna až září 2019 hradila (se započtením složené jistoty ve výši 7 687,50 Kč) pachtovné v částce nenavýšené o inflaci, čímž vznikl nedoplatek ve výši celkem 484,29 Kč, a za období října 2019 až května 2020 je neuhradila vůbec, čímž vznikl nedoplatek ve výši 21 296,73 Kč (což v součtu činí 21 781,02 Kč). K navýšení o inflaci žalobkyně uvedla, že původní měsíční pachtovné ve výši 2 562,50 Kč bylo zvýšeno s tím, že v roce 2019 bylo vyšší o 2,1 % inflace a činilo 2 616,31 Kč a v roce 2020 bylo vyšší o 2,8 % inflace a činilo 2 689,56 Kč. Žalovaná přes upomínky na dlužnou částku neuhradila nic.

2. Žalovaná se k věci samé nijak nevyjádřila.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne [datum], evidenčního listu platného od [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že strany ujednaly, že žalobkyně přenechává do užívání žalované byt [číslo] o velikosti 2+1 v budově [adresa], k. ú. [část obce], [obec a číslo], přičemž nájem byl sjednán na dobu neurčitou a nájemné na 5 442 Kč měsíčně se splatností vždy k 15. dni běžného měsíce; ve smlouvě bylo sjednáno každoroční zvyšování nájemného způsobem používaným zákonem č. 107/2006 Sb. Z oznámení o zrušení slevy z nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované, že z důvodu odstranění některých závad bytu byla zrušena sleva z nájemného ve výši 30 % a ponechána pouze sleva ve výši 10 %. Z evidenčního listu platného od [datum] bylo zjištěno, že základní nájemné po slevě činilo 6 273 Kč měsíčně.

5. Z vyúčtování zálohově placených služeb za rok 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za uvedené období po zohlednění záloh nedoplatek na vodném a stočném ve výši 7 645,21 Kč, z něhož odečetla částky 137 Kč, 697 Kč a 6 193,11 Kč z jiných přeplatků a vypočetla výsledný dluh na 617,89 Kč. Z vyúčtování zálohově placených služeb za rok 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za uvedené období po zohlednění záloh nedoplatek na vodném a stočném ve výši 5 555 Kč. Z vyúčtování zálohově placených služeb za rok 2019 bylo zjištěno, že žalovaná měla na vodném a stočném po zohlednění záloh přeplatek ve výši 6 193,11 Kč (který žalobkyně započetla proti nedoplatku za rok 2017, jak je uvedeno výše).

6. Z pachtovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že strany ujednaly, že žalobkyně přenechává žalované část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, o výměře 410 m2, aby ji užívala a požívala jako zahradu, přičemž pacht byl sjednán na dobu neurčitou od [datum], pachtovné činilo 30 750 Kč za rok, se splatností v měsíčních splátkách splatných vždy 15. dne v měsíci, byla sjednána povinnost žalované uhradit jistotu ve výši 7 687,50 Kč a bylo sjednáno, že žalobkyně jako propachtovatel bude každoročně od 1. 1. upravovat výši pachtovného podle roční míry inflace vyjádřené přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen. Z evidenčního listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že měsíční pachtovné od [datum] činilo 2 689,57 Kč. Z výpovědi pachtovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že ji žalobkyně vypověděla pro neplacení a oznámila použití složené jistoty na pohledávky za měsíce červen až září 2019.

7. Z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek.

8. Po právní stránce soud věc posoudil ve vztahu k nájemní smlouvě podle ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), dle něhož se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů; dále dle ust. § 2201 o.z., dle něhož se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Ve vztahu k pachtovní smlouvě soud věc posoudil dle ust. § 2332 odst. 1 o.z., podle něhož se pachtovní smlouvou propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.

9. V projednávané věci bylo zjištěno, že strany sjednaly nájem bytu a pacht části pozemku, žalobkyně je žalované přenechala k užívání, žalovaná však nehradila řádně nájemné resp. pachtovné a v případě nájmu ani neuhradila řádně vyúčtování plnění spojených s užíváním bytu (tzv. služeb). Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni dlužné nájemné ve výši celkem 56 457 Kč, nedoplatky z vyúčtování za rok 2017 v částce 617,89 Kč (z čehož žalobkyně požadovala pouze 617 Kč, a soud tedy její návrh nepřekročil) a za rok 2018 v částce 5 555 Kč a dlužné pachtovné v částce ve výši 21 781,02 Kč, celkem tedy částku 84 410,02 Kč. Žalobou požadované příslušenství (úrok z prodlení) pak bylo rovněž požadováno po právu, neboť žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit dluh řádně a včas.

10. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného příslušenství přiznaného v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 4 821 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 221 Kč a náhradou hotových výdajů účastníka za 2 úkony (výzva k úhradě, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.