24 C 20/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 483 990 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 483 990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím od 1. 1. 2015 z částky 483 990 Kč do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 89 443,20 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou došlou Okresnímu soudu v Teplicích dne 8. 10. 2015 domáhá po žalované zaplacení částky 483 990 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobkyně poskytovala realitní služby, že žalovaná projevila nejprve zájem o koupi pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro k. ú. [část obce], obec Praha, ve vlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], jejichž prodej žalobkyně zprostředkovávala, že uvedené nemovitosti byly zatíženy zástavními právy k zajištění pohledávek [právnická osoba], ve výši 4 320 000 Kč s příslušenstvím a 2 200 000 Kč s příslušenstvím, že žalovaná po sdělení této skutečnosti projevila zájem o nabytí uvedených pohledávek a požádala žalobkyni o zprostředkování a že strany za tím účelem uzavřely dne 16. 9. 2014 smlouvu o zprostředkování. Dále uvedla, že podle této smlouvy se zavázala za sjednanou provizi ve výši 483 990 Kč včetně DPH vykonávat činnost, na základě níž vznikne žalované příležitost uzavřít smlouvu o postoupení uvedených pohledávek, kterou by je nabyla. Žalobkyně tvrdila, že zajistila žalované příležitost smlouvu o postoupení pohledávek uzavřít, což dokládala tím, že [právnická osoba], připravila návrh smluvní dokumentace (uvedené smlouvy s dodatkem). Dále uvedla, že žalovaná poté sdělila, že tuto smlouvu uzavřít nehodlá, nicméně na vznik nároku na provizi to nemělo vliv. Podle žalobkyně rozdíl mezi částkami 6 140 000 Kč (ve smlouvě o zprostředkování) a 6 179 000 Kč (v návrhu smlouvy o postoupení pohledávek) byl minimální, činil pouze cca 0,6 % z celkové úplaty, a žalovaná s uzavřením zprostředkované smlouvy za takto změněných podmínek souhlasila. K narůstání výše úplaty docházelo proto, že vlivem úročení narůstala pohledávka uvedené banky za vlastníky nemovitostí. Ke své činnosti žalobkyně uvedla, že dne [datum] předala osobně žalované připravenou smluvní dokumentaci a že tehdejší zástupce žalované [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], který kontroloval i smlouvu o zprostředkování, ji doporučil po úpravách podepsat. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od 1. 1. 2015„ pro zjednodušení“, byť na něj dle svého tvrzení měla nárok od okamžiku zajištění příležitosti uzavřít uvedenou smlouvu. Žalovaná požadovanou částku nezaplatila i přes výzvy k úhradě, poslední ze dne [datum].

2. Věc byla postoupena zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti Okresního soudu v Teplicích.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a k věci se vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, s odůvodněním, že ohledně zprostředkovávaného převodu nemovitostí vedla žalobkyně tři soudní spory, a to jednak jako žalobkyně ve sporu proti [jméno] [příjmení] (jedné ze spoluvlastníků výše uvedených nemovitostí) o zaplacení 241 969 Kč s příslušenstvím jako provize za zprostředkování prodeje matce žalované [příjmení] [celé jméno žalované], dále jako žalovaná ve sporu vedeném na základě žaloby [anonymizováno] [celé jméno žalované] o zaplacení 483 990 Kč s příslušenstvím jako vrácení rezervační zálohy složené dle smlouvy o rezervaci a dále jako žalobkyně v tomto řízení. Dále uvedla, že žalobkyně nesplnila podmínky výše specifikované smlouvy o zprostředkování ze dne 16. 9. 2014, neboť neobstarala příležitost uzavřít smlouvu s určitým obsahem resp. určitou smlouvu; podle žalované smlouva o zprostředkování neobsahovala znění zprostředkovávané smlouvy nebo určitý prokazatelně ujednaný obsah zprostředkovávané smlouvy. Dále uvedla, že úplata za postoupení pohledávky měla dle smlouvy o zprostředkování činit nejvýše 6 140 000 Kč, žalobkyně však soudu předložila text návrhu smlouvy o postoupení pohledávek, v níž byla úplata vyjádřena částkou 6 179 000 Kč, tedy nevykonala činnost ujednanou, ale nanejvýš jinou. Dále uvedla, že smlouva o zprostředkování byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská, kterou je třeba vykládat v pochybnostech výkladem pro spotřebitele nejpříznivějším a chránit jej jako slabší smluvní stranu. Dále tvrdila, že žalobkyně ji uvedla v omyl, neboť ji přesvědčila o tom, že pokud žalovaná nabude uvedené pohledávky, povede to k tomu, že její matka [příjmení] [celé jméno žalované] později nabude do vlastnictví uvedené nemovitosti, přitom ale navržený postup k nabytí nemovitostí matkou žalované vést nemohl; z toho žalovaná vyvodila, že byla uvedena v omyl o okolnosti rozhodující pro uzavření smlouvy o zprostředkování, a namítla její neplatnost. Konečně tvrdila, že žalobkyně aktivně nejednala, neboť žalované v ujednané lhůtě tří měsíců od 16. 9. 2014 nedoručila návrh či smlouvu s určitým obsahem, resp. určitou smlouvu, s výzvou k uzavření. Žalovaná vyslovila názor, že žalobkyně si uzavřením smlouvy o zprostředkování chtěla obstarat právo na provizi vůči žalované proto, aby mohla odvrátit povinnost vrátit matce žalované složenou rezervační zálohu v totožné výši.

4. Soud z níže uvedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zprostředkování uzavřené dne 16. 9. 2014 mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná jako zájemce projevila zájem o nabytí pohledávky specifikované v bodu A smlouvy nejvýše za úplatu dle bodu B smlouvy, že žalobkyně jako zprostředkovatel se zavázala vykonávat činnost, na jejímž základě vznikne žalované příležitost uzavřít smlouvu o postoupení pohledávky, a že pokud žalobkyně opatří žalované příležitost tuto smlouvu uzavřít, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni provizi. Smlouva byla sjednána jako výhradní na dobu určitou 3 měsíců. Pohledávka byla v části A smlouvy specifikována tak, že byli uvedeni dlužníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako výše pohledávky byly uvedeny dvě částky 4 320 000 Kč a 2 200 000 Kč, příslušenství bylo uvedeno pouze slovy„ Přechází dle zákona“ a bylo uvedeno, že pohledávky jsou zajištěny na nemovitosti [list vlastnictví] v k. ú. [část obce]„ na částku“ 4 320 000 Kč a 2 200 000 Kč a příslušenství. Nebylo uvedeno nic o tom, že by skutečná výše pohledávek měla být nižší a o kolik. Za věřitele byla označena [právnická osoba] V části B smlouvy bylo uvedeno, že úplata za postoupení pohledávky činí 6 140 000 Kč (uvedeno částkou i slovy), nebylo uvedeno nic o tom, že by výše úplaty podléhala nějaké změně závislé na čase či jiných okolnostech.

5. Z listiny označené jako stav k datu [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], vyčíslila pohledávky ze dvou úvěrů k uvedenému datu na 3 880 179,11 Kč a 2 109 612,94 Kč, celkem 5 989 792,05 Kč (vždy včetně příslušenství).

6. Z textu návrhu smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], a z listiny označené jako příloha [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek (obojí nepodepsané) bylo zjištěno, že [právnická osoba], specifikovala pohledávky, které měly být předmětem postoupení, tak, že šlo o pohledávky za dlužníky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to vyčíslené ke dni [datum] jednak v částce v celkové výši včetně příslušenství 3 959 007,31 Kč, jednak 2 192 636,01 Kč, celkem tedy na 6 151 643,32 Kč, s tím, že celková úplata měla činit 6 179 000 Kč a být zaplacena nejpozději do [datum].

7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně žalované datovaného [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby; zaslání této výzvy žalované bylo mezi stranami nesporné.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že jako spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, byli vedeni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý z nich se spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné poloviny.

9. Ze smlouvy o rezervaci ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizováno] [celé jméno žalované] a žalobkyní (přičemž mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná, ač ve smlouvě též uvedena, ji se žalobkyní neuzavřela) bylo zjištěno, že [anonymizováno] [celé jméno žalované] jako zájemce projevila zájem o nabytí nemovitosti specifikované v bodu A smlouvy za kupní cenu dle bodu B smlouvy a že převodce (tedy společně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) pověřil žalobkyni zprostředkováním příležitosti uzavřít kupní smlouvu. V části A smlouvy byly uvedeny výše zmíněné pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, v části B kupní cena ve výši 7 999 000 Kč.

10. Z nedatovaného prohlášení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že prohlásil, že nemá zájem převést vlastnické právo dle smlouvy o rezervaci ze dne [datum].

11. Ze žaloby (ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 18 C 154/2015) a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 12. 2015, č. j. 18 C 154/2015-87, který nabyl právní moci dne 2. 2. 2016, bylo zjištěno, že [anonymizováno] [celé jméno žalované] se po žalobkyni domáhala zaplacení částky 483 990 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení rezervační zálohy podle smlouvy o rezervaci ze dne 4. 7. 2014, přičemž soud její žalobě vyhověl s tím, že z koupě sešlo z důvodů neležících na její straně.

12. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] (ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 19 C 119/2015) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako zájemci prohlásili, že mají vážný zájem převést vlastnické právo k nemovitosti specifikované v bodu A smlouvy za kupní cenu dle bodu B smlouvy, že žalobkyně jako zprostředkovatel se zavázala vykonávat činnost, na jejímž základě vznikne zájemcům příležitost uzavřít kupní smlouvu o převodu nemovitosti, a že pokud žalobkyně opatří zájemci příležitost tuto smlouvu uzavřít, je zájemce povinen zaplatit žalobkyni provizi. Smlouva byla sjednána jako výhradní na dobu určitou 24 měsíců. Nemovitost byla v části A smlouvy specifikována jako budova [adresa] a pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce], kupní cena byla v části B smlouvy specifikována jako 8 300 000 Kč.

13. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 12. 2015, č. j. 19 C 119/2015-101, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2016, č. j. 58 Co 195/2016-140, bylo zjištěno, že byla zamítnuta žaloba žalobkyně proti [jméno] [příjmení] o zaplacení částky 241 969 Kč jako provize ze smlouvy o zprostředkování ze dne [datum]. Mezi stranami nebylo sporu, že dovolání proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu bylo zamítnuto. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu mj. vyplývá, že bylo porušeno ustanovení § 1811 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť spotřebitel jako zájemce měl být jednoznačně upozorněn, že úkolem zprostředkovatele bylo pouze obstarat příležitost k uzavření smlouvy a předpokládaný výsledek (uzavření smlouvy) nemusí vůbec nastat.

14. Vzhledem k tomu, že se přes úsilí soudu nepodařilo obeslat svědka [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], byla čtena jeho výpověď učiněná dne [datum] před Obvodním soudem pro Prahu 6 v řízení vedeném pod sp. zn. 19 C 119/2015. Z ní bylo zjištěno, že uvedl, že o nárocích žalobkyně proti [jméno] [příjmení] nic neví a s [jméno] [příjmení] nikdy nejednal, že se snažil dojednat prodej nemovitostí [anonymizováno] [celé jméno žalované] s [jméno] [příjmení], který ale prodej opakovaně odmítl, a že po uplynutí lhůty ke zprostředkování se snažil o vrácení rezervační zálohy žalobkyní [příjmení] [celé jméno žalované]. Ke smlouvě o zprostředkování mezi žalobkyní a žalovanou uvedl, že na konci roku 2014 byly připraveny smlouvy ohledně postoupení pohledávek, ale k jejich podpisu nedošlo, neboť byla uvedena vyšší cena za postoupení než dle smlouvy o zprostředkování.

15. Z e-mailové korespondence mezi [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], žalovanou a [jméno] [příjmení] (jednatelem žalobkyně) z období od 29. 10. do [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno]. [příjmení] sděloval žalobkyni, že [anonymizováno] [celé jméno žalované] i žalovaná mají stále vážný zájem nabýt předmětnou nemovitost dle smlouvy o rezervaci ze dne [datum] jakož i pohledávku podle uzavřené smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] (sdělení ze dne [datum]), posléze pak již jen nemovitost (sdělení ze dne [datum]). Z této korespondence nijak nevyplývá, že by žalovaná odsouhlasila změnu výše úplaty za postoupení pohledávek [právnická osoba]

16. Z korespondence prostřednictvím SMS, o níž bylo žalobkyní tvrzeno, že ji vedl její jednatel [jméno] [příjmení] se žalovanou, bylo zjištěno, že šlo o korespondenci zčásti zřejmě předcházející uzavření smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], zčásti následující poté, přičemž žalovaná (byla-li druhou stranou komunikace) neuvedla nic konkrétního k podmínkám, za nichž by měla nabýt pohledávky [právnická osoba], korespondence se týkala především sjednávání dat schůzek a prohlídek a dále urgencí ze strany jednatele žalobkyně ohledně realizace a posléze stížností jednatele žalobkyně na neurvalé chování (zřejmě) [anonymizováno] [celé jméno žalované]. Soud se blíže nezabýval zkoumáním, zda šlo o autentickou komunikaci žalované, což žalovaná zpochybnila, neboť i za předpokladu, že ano, z ní nevyplynulo, že by žalovaná odsouhlasila změnu výše úplaty za postoupení pohledávek.

17. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Předně, bylo prokázáno, že strany mezi sebou ujednaly zprostředkování ve vztahu k pohledávkám [právnická osoba], zajištěným zástavními právy váznoucími na shora uvedených pozemcích, přičemž toto zprostředkování úzce souviselo se zájmem žalované, resp. její matky [příjmení] [celé jméno žalované], tyto pozemky koupit. Dále bylo prokázáno, že ze strany [právnická osoba] byla vyčíslena výše pohledávek za [jméno] [příjmení] a ostatními dlužníky a vypracován text návrhu smlouvy o postoupení těchto pohledávek žalované. Nebylo prokázáno, zda [právnická osoba] byla připravena smlouvu v tomto znění skutečně podepsat, nicméně i kdyby tomu tak bylo, pak smluvní podmínky neodpovídaly tomu, co bylo předpokládáno smlouvou o zprostředkování. Výše pohledávek podle textu návrhu smlouvy o postoupení činila celkem 6 151 643,32 Kč včetně příslušenství, úplata za postoupení 6 179 000 Kč, což obojí zjevně neodpovídalo smlouvě o zprostředkování, kde byla výše pohledávek uvedena jako 4 320 000 Kč a 2 200 000 Kč bez příslušenství (tj. v součtu minimálně 6 520 000 Kč) a úplata 6 140 000 Kč. Podle návrhu smlouvy o postoupení pohledávek měla tedy žalovaná nabýt pohledávky nižší výše než dle smlouvy o zprostředkování za vyšší úplatu než dle smlouvy o zprostředkování. Soud proto uzavřel, že žalobkyně nevykonala činnost sjednanou smlouvou o zprostředkování, neboť návrh smlouvy, jehož vyhotovení zprostředkovala, neodpovídal sjednaným parametrům.

18. Po skutkové stránce soud dále konstatoval, že žalobkyně sama připustila (v podání ze dne [datum]), že úplata podle návrhu smlouvy o postoupení pohledávek byla vyšší než předtím dohodnutá, k čemuž uváděla, že dle ústní dohody mohlo dojít ke snížení provize o to, oč úplata převyšovala sjednanou částku. Žalobkyně však nepředložila žádný důkaz, z něhož by vyplynulo, že se na této změně se žalovanou skutečně dohodla. Soud nepovažoval za prokázané, že by žalovaná žalobkyni odsouhlasila změnu výše úplaty za postoupení pohledávek oproti dohodnutým parametrům. Takové zjištění nevyplynulo ani z e-mailové korespondence dr. [anonymizováno] (který navíc ve své výpovědi podané před Obvodním soudem pro Prahu 6 uvedl, že k podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nedošlo právě proto, že úplata byla vyšší než dohodnutá), ani z SMS zpráv pocházejících dle tvrzení žalobkyně od žalované.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 1811 odst. 1 o. z. musí veškerá sdělení vůči spotřebiteli podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele; to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

20. Podle § 2447 o. z. je provize splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. Bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

21. Soud dospěl k právnímu závěru, že ujednání o podmínkách, za nichž vznikne žalobkyni jako zprostředkovateli právo na provizi vůči žalované jako zájemci, obsažené v předmětné smlouvě o zprostředkování ze dne [datum], bylo nepřiměřené a že se sice týkalo předmětu plnění resp. ceny, avšak nebylo spotřebiteli poskytnuto (sděleno) jasným a srozumitelným způsobem. Žalovaná, která při uzavírání smlouvy o zprostředkování vystupovala jako spotřebitel, nesjednávala zprostředkování postoupení pohledávek za účelem, aby s nimi dále obchodovala, ani z ničeho nevyplynulo, že by měla zájem je získat a zaplatit v souvislosti s tím žalobkyni značnou provizi, aniž by to vedlo ke koupi výše uvedených nemovitostí. Za této situace jí mělo být jako laikovi jasně a srozumitelně vysvětleno, že zprostředkovateli vznikne nárok na provizi i v případě, když k postoupení pohledávek vůbec nedojde, že postačí, obstará-li k tomu pouze příležitost, a mělo jí být objasněno, co tento pojem znamená, a tedy kdy bude tato podmínka naplněna. V kontextu věci bylo nezbytné žalované podrobněji vysvětlit význam věty, podle níž právo na provizi vznikne, když žalobkyně„ opatří Zájemci (tj. žalované – pozn. soudu) příležitost uzavřít Smlouvu o postoupení pohledávky“. Uvedená věta prakticky pouze parafrázuje citované znění § 2447 o. z., přičemž pro laika může být rozlišení nuance mezi jeho odstavci 1 a 2, pokud na to není zprostředkovatelem více upozorněn, velmi obtížné. Soud tedy dospěl k obdobnému závěru, který byl vyjádřen ve shora uvedeném rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2016, č. j. 58 Co 195/2016-140, byť jeho skutkové okolnosti nebyly identické. Soud uzavřel, že ujednání o vzniku práva na provizi již obstaráním příležitosti bylo nepřiměřené, neboť pro žalovanou bylo v kontextu celé věci významně jednostranně nevýhodné, tudíž se k němu nepřihlíží, leda by se ho žalovaná dovolala, což se nestalo.

22. Byť výše uvedený závěr sám o sobě vedl k nedůvodnosti žaloby, soud zároveň uzavřel, že i kdyby zmíněné ujednání nebylo nepřiměřené, žalobkyni ani tak právo na požadovanou provizi nevzniklo. Jak plyne ze shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, žalobkyně neobstarala žalované příležitost uzavřít s [právnická osoba], smlouvu o postoupení pohledávek, která by splňovala parametry sjednané ve smlouvě o zprostředkování. Nešlo nadto o rozdíl pouze ve výši úplaty, ale též o rozdíl v předmětu postoupení, neboť z textu smlouvy o zprostředkování se podává, že předmětem mělo být postoupení pohledávek v celkové výši 6 520 000 Kč bez příslušenství (ze smlouvy neplynulo, že by jejich výše měla být nižší, a o kolik), zatímco z návrhu smlouvy o postoupení plynulo, že jejich aktuální výše činila včetně příslušenství celkem 6 151 643,32 Kč, tedy podstatně méně. Žaloba byla proto neopodstatněná i z tohoto důvodu.

23. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. S ohledem na tento závěr se již nezabýval dalšími námitkami žalované, zejména údajným uvedením v omyl ze strany žalobkyně, že pokud žalovaná nabude uvedené pohledávky, povede to k tomu, že její matka nabude do vlastnictví uvedené nemovitosti (to z provedených důkazů nevyplynulo a k této otázce by bylo nutno vést další dokazování) či údajnou neurčitostí ve specifikaci zprostředkovávané smlouvy.

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 89 443,20 Kč a jsou tvořeny odměnou za sedm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) po 10 260 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za sedm úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 15 523,20 Kč. Soud nepřiznal odměnu za úkony spočívající v sepisu odporu a námitky místní nepříslušnosti, neboť dospěl k závěru, že tyto úkony mohly být provedeny společně s vyjádřením k žalobě (za něž soud odměnu přiznal), tudíž samostatně je nepovažoval za účelné.

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.