24 C 202/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 181 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 181 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum] a postoupenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 181 000 Kč s odůvodněním, že dne [datum] vydražil na základě dražební vyhlášky soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 1. 2016, č. j. [číslo jednací] ve věci proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení], nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] za nejvyšší podání 181 000 Kč. V uvedené věci bylo dne [datum] vydáno usnesení o příklepu č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum]. Žalobce dne [datum] uhradil na výzvu soudního exekutora částku 181 000 Kč. Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram ze dne 23. 5. 2016, [číslo jednací] byl zamítnut návrh soudního exekutora na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem do katastru nemovitostí s odůvodněním, že usnesení o příklepu směřovalo proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení], avšak vlastníkem předmětných nemovitých věcí byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobci se ze strany soudního exekutora dostalo ujištění, že exekutorský úřad zajistí nápravu tohoto stavu. Žalobce posléze zjistil, že předmětné nemovité věci jsou již převedeny na třetí osobu a že se jejich vlastníkem nikdy nestal. Taktéž zjistil, že soudní exekutor dražil v exekučním řízení proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] ([číslo]) nemovitosti, které byly v katastru nemovitostí zapsány jako vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([číslo]) zemřelého [datum] bez zanechání závěti, přičemž povinný předmětné nemovité věci zdědil až na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 3. 2016, sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum]. Žalovaná tedy pochybila, když odmítla zapsat vydražené nemovitosti jako jeho vlastnictví, čímž vznikla žalobci nesprávným úředním postupem škoda ve výši 181 000 Kč. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 domáhal náhrady škody po soudním exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a po České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2020, sp. zn. [spisová značka], bylo žaloba pravomocně zamítnuta, přičemž z odůvodnění vyplývá, že jednoznačně pochybil katastrální úřad. O tom, že za škodu odpovídá žalovaná, se žalobce dozvěděl dne [datum], kdy mu byl doručen rozsudek Městského soudu v Praze.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok ani částečně neuznává. Uvedla, že dne [datum] bylo Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram doručeno usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 2. 2016, č. j. [číslo jednací], o udělení příklepu vydražiteli [celé jméno žalobce] (žalobci) na vydražený spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ k celku na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], potvrzení o zaplacení nejvyššího podání a dále přípis Obvodního soudu pro Prahu 4, v němž bylo uvedeno, že předmětné nemovitosti zůstavitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dosud nebyly v dědickém řízení projednány. Podání byla přidělena sp. zn. V [číslo]. Dne [datum] vydalo Katastrální pracoviště Příbram rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad s odůvodněním, že usnesení o příklepu směřovalo proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení], avšak vlastníkem předmětných nemovitých věcí byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s upozorněním, že vlastnické právo lze zapsat až poté, co bude ukončeno dodatečné projednání dědictví a vlastníkem nemovitostí se stane povinný [příjmení] [jméno] [příjmení] vč. poučení o možnosti podat žalobu podle části páté o.s.ř. Žalovaná uvedla, že žalobce se dovolává nesprávného úředního postupu, nicméně je nepochybné, že za škodní událost označuje shora konstatované rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu způsobenou rozhodnutím je nezákonnost rozhodnutí, vznik škody a vztah příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady. Tyto podmínky však v daném případě naplněny nebyly. Dále uplatnila žalovaná námitku promlčení žalovaného nároku, neboť dne [datum] nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce, žaloba na náhradu škody byla podána [datum]. Považuje za účelové tvrzení žalobce o tom, kdy se dozvěděl o nesprávném úředním postupu (až z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum]), když u ní uplatnil nárok na náhradu škody dne [datum] a tento žalovaná dne [datum] jako nedůvodný odmítla.

3. V replice na to žalobce uvedl, že mu jakožto vydražiteli vznikla nesprávným úředním postupem škoda ve výši zaplaceného nejvyššího podání ve výši 181 000 Kč, za které nedostal adekvátní protiplnění – vydražené nemovitosti. Teprve z odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze vyplývá, že jednoznačně pochybil Katastrální úřad, přičemž o tom, že za škodu odpovídá právě žalovaná, se dozvěděl až dne [datum], kdy mu byl doručen rozsudek odvolacího soudu. Nárok žalobce tak nemůže být promlčen, neboť před vydáním rozsudku byl žalobce v nejistotě o tom, kdo za škodu odpovídá, jistoty nabyl právě až dne [datum].

4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav: Z usnesení Exekutorského úřadu Praha 9 ze dne 5. 1. 2016, č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením ze dne 18. 1. 2016, č. j. [číslo jednací], o vydání veřejné dražební vyhlášky, z usnesení Exekutorského úřadu Praha 9 ze dne 10. 2. 2016, č. j. [číslo jednací], o udělení příklepu žalobci, z potvrzení o nabytí právní moci usnesení o příklepu a zaplacení nejvyššího podání z [datum] a z usnesení Exekutorského úřadu Praha 9 ze dne 8. 4. 2016, č. j. [číslo jednací], o rozvrhu soud zjistil, že žalobce v rámci nařízené dražby ve věci proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] vydražil nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] za nejvyšší podání 181 000 Kč.

5. Z doručenky od odesílatele [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor pro příjemce Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram z [datum], z oznámení o zahájení řízení z [datum], ze seznámení s podklady pro rozhodnutí u [datum] a z rozhodnutí Katastrálního pracoviště Příbram z 23. 5. 2016, [číslo jednací], soud zjistil, že návrh soudního exekutora na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem do katastru nemovitostí, který byl Katastrálnímu pracovišti Příbram doručen spolu s usnesením o udělení příklepu žalobci, s potvrzením o nabytí právní moci usnesení o příklepu a zaplacení nejvyššího podání a s přípisem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], byl Katastrálním pracovištěm Příbram zamítnut, dané rozhodnutí bylo rozesláno žalobci, žalované, Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a nabylo právní moci [datum]. V odůvodnění předmětného rozhodnutí je uvedeno, že usnesení směřuje proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž vlastníkem předmětných nemovitostí je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], usnesení soudního exekutora tedy není závazné pro osobu, v jejíž prospěch je vlastnické právo v katastru zapsáno; vlastnické právo lze zapsat až poté, co bude ukončeno dodatečné projednání dědictví a vlastníkem předmětných nemovitostí se stane Ing. [jméno] [příjmení] a obsahuje poučení o možnosti podat žalobu podle části páté o.s.ř.

6. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 3. 2016, č. j. [číslo jednací], pravomocném 14. 4. 2016 a z doručenky od odesílatele JUDr. [jméno] [příjmení], notářka pro příjemce Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram z [datum] soud zjistil, že byly dodatečně v pozůstalostním řízení projednány nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], id. ½, tyto po zemřelém [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nabyl pozůstalý syn [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Zápis vlastnického práva Ing. [jméno] [příjmení] k předmětným nemovitostem byl proveden [datum], a to na základě sdělení notářky.

7. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. 6. 2017, č. j. [číslo jednací], pravomocném 20. 6. 2017 a z ohlášení k zápisu věcného práva do katastru nemovitostí notáře Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum] soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byly mj. projednány nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], id. ½, tyto nabyl pozůstalý syn [jméno] [příjmení]. Zápis vlastnického práva [jméno] [příjmení] k předmětným nemovitostem byl proveden [datum], a to na základě ohlášení notáře.

8. Z žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem z [datum] vč. potvrzení o odeslané zprávě z datové schránky adresované žalované a z odpovědi žalované ze [datum] soud zjistil, že žalobce se již v roce 2017 domáhal po žalované náhrady škody, žádost však byla odmítnuta pro nesplnění zákonných podmínek: nezákonnost rozhodnutí, vznik škody a vztah příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady. Z žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem z [datum] vč. potvrzení o odeslané zprávě z datové schránky adresované Ministerstvu spravedlnosti ČR, odbor odškodňování, z odpovědi MS ČR z [datum] a ze stanovisek MS ČR ze [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce se dále v roce 2020 domáhal náhrady škody po MS ČR, žádost byla zaevidována, načež bylo stran MS ČR vydáno stanovisko se závěrem, že pro poskytnutí odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup nebyly splněny zákonné podmínky. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2020, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žaloba žalobce [celé jméno žalobce] proti žalovanému 1) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor a žalované 2) Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti ČR byla pravomocně zamítnuta ([datum]).

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 14 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ katastrální zákon“), dle něhož vkladové řízení je zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem.

10. Podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně, podle kterého z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin. Dle odst. 5 věty poslední téhož ustanovení tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

11. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

12. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

13. Podle § 5 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 8 odst. 1,3 citovaného zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.

15. Podle § 32 citovaného zákona se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

16. Podle ust. 1670 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

17. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě, jakož i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce se žalobou domáhá náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu, který spatřuje právě v rozhodnutí Katastrálního pracoviště Příbram ze dne 23. 5. 2016, [číslo jednací], právní moc 6.6.2016. Ze shora citovaných ustanovení je zřejmé, že nárok na náhradu škody vzniká za předpokladu kumulativního naplnění tří podmínek: nezákonnost rozhodnutí, vznik škody, příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. V prvé řadě nebyla naplněna podmínka nesprávného úředního postupu, tj. nezákonnosti rozhodnutí, neboť předmětné rozhodnutí nebylo zrušeno či změněno, nabylo právní moci a nejedná se tedy o nezákonné rozhodnutí, neboť se uplatní presumpce správnosti uvedeného rozhodnutí.

18. Řízení o povolení vkladu vlastnického práva pro žalobce jako vydražitele bylo Katastrálním pracovištěm Příbram zahájeno na návrh soudního exekutora a po přezkoumání, zda v době podání návrhu rozhodnutí soudního exekutora splňuje veškeré zákonné náležitosti a zda navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru, dospělo Katastrální pracoviště Příbram ke zjištění, že exekuční řízení směřuje proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení], avšak vlastníkem předmětných nemovitostí je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tedy že usnesení soudního exekutora nemůže být závazné pro osobu, v jejíž prospěch je vlastnické právo v katastru zapsáno. S ohledem na skutečnost, že katastrální úřad v okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva neměl k dispozici pravomocné rozhodnutí o nabytí dědictví v rámci jeho dodatečného projednání (v němž dědic získá titul, opravňující jej k právnímu nástupnictví po zůstaviteli), zdůraznil, že vlastnické právo žalobce lze zapsat až poté, co bude ukončeno dodatečné projednání dědictví a vlastníkem předmětných nemovitostí bude potvrzen [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Tento zápis byl proveden dne [datum] a trval až do [datum]. Během této doby nic nebránilo žalobci, aby návrh na vklad vlastnického práva podal znovu.

19. Žalobce navíc nepodal proti předmětnému rozhodnutí žalobu podle části páté o.s.ř. a nepostupoval tak podle ust. § 8 odst. 3 zák. 82/1998 Sb., tedy nevyužil všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

20. Rovněž je opodstatněná i námitka žalované o promlčení nároku na náhradu škody. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], žaloba na náhradu škody byla podána dne [datum], tedy po uplynutí tříleté subjektivní promlčení doby. Tvrzení žalobce, že se o nesprávném úředním postupu dozvěděl až dne [datum], kdy mu byl doručen rozsudek Městského soudu v Praze z [datum] považuje soud za účelové, zejména s přihlédnutím k jeho uplatněnému nároku na náhradu škody u žalované den [datum], ale zejména s ohledem na skutečnost, že předmětné rozhodnutí z [datum] mu bylo řádně doručeno (a na základě doručení vyznačena právní moc [datum]).

21. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť nebyly splněny kumulativní zákonné podmínky, tj. (nesprávné) rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi rozhodnutím a škodou, pro odpovědnost státu za škodu způsobenou rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram ze dne 23. 5. 2016, [číslo jednací], právní moc dne [datum].

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 900 Kč a jsou tvořeny náhradou hotových výdajů žalované za 3 úkony právní služby (podání ve věci samé z [datum], účast na jednání soudu dne [datum] delší jak 2 hod.) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.