24 C 214/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o zaplacení 22 425,08 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 22 425,08 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 26. 3. 2022 do zaplacení a částky1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 10 680 Kč, a todo tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 19. 4. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 22 425,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že k 1. 4. 2013 došlo ke splynutí společností , právnická osoba, . a. , právnická osoba, ., jejichž právním nástupcem se stala na základě vnitrostátní fúze splynutím společnost , právnická osoba, . a následně ke dni 1. 3. 2013 došlo ke sloučení společnosti , právnická osoba, . a , právnická osoba, , jejichž právním nástupcem se stala na základě vnitrostátní fúze sloučením společnost , právnická osoba, . IČO: , IČO žalobkyně, . Ke dni 1. 9. 2019 na společnost , právnická osoba, . IČO: , IČO žalobkyně, , se sídlem , adresa, , jakožto nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, . Dne 18. 1. 2013 žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o spolupráci podle § 269 odst. 2, zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dle čl. 8 odst. 7 smlouvy řídí obchodním zákoníkem. Dne 17. 9. 2014 byl mezi nimi uzavřen dodatek ke smlouvě o podřízení smlouvy novému občanskému zákoníku. Žalovaný se na základě čl. 3.2. odst. 4 smlouvy zavázal bezpodmínečně dodržovat interní předpisy, pokyny a zmocnění , právnická osoba, . Jedním z interních předpisů je Odměňovací směrnice ze dne 1. 4. 2012. Na základě smlouvy vyvíjel žalovaný pro žalobkyni činnost směřující k uzavírání smluv specifikovaných smlouvou, za což mu byla vyplácena odměna. Smluvní strany se v souladu s § 351 obchodního zákoníku a dále pak s § 2005 o.z. ve smlouvě dohodly, že určité závazky založené smlouvou trvají také po ukončení smlouvy, přičemž toto ujednání se vztahuje také na ustanovení čl. 3.2. odst. 10 smlouvy, kterým se žalovaný zavázal vrátit odměnu, která mu byla poskytnuta v souvislosti s předmětnou smlouvou, u které došlo ze strany finanční instituce vůči žalobci k nárokování storna celé provize či její části. Žalovaný je tedy dle smlouvy povinen vrátit žalobkyni odměnu, která mu byla žalobkyní vyplacena za smlouvy, které byly prostřednictvím žalovaného zprostředkovány, ale byly následně ukončeny před uplynutím tzv. storno období, které bylo stanovené příslušnou finanční institucí. Po dobu storno období bylo ze strany žalovaného garantováno trvání uzavřených smluv a v případech, kdy došlo k ukončení zprostředkované smlouvy před uplynutím storno období, byl žalovaný povinen vrátit odměnu již vyplacenou žalobkyní, protože žalobkyně byla povinna vrátit tuto odměnu příslušné finanční instituci. Podmínky vrácení odměn jsou specifikovány v Odměňovací směrnici, která je interním předpisem žalobkyně a dle ustanovení čl. 1 odst. 9 smlouvy je její přílohou. Smluvní vztah založený smlouvou byl v souladu s ustanovením článku 6.2.1 smlouvy ze dne 20. 1. 2016 vypovězen ze strany žalobkyně a samotná smlouva byla ukončena po uplynutí výpovědní lhůty ke dni 29. 2. 2016. Dne 18. 6. 2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudek č.j. 13 C 39/2018-137, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 152 304,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci 12. 9. 2019. Proti žalovanému je v důsledku tohoto rozsudku vedeno exekuční řízení. Dne 4. 3. 2020 vydal soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, vyrozumění o zahájení exekuce č.j. , spisová značka, . Dne 20. 9. 2020 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalovaného vedené Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, . Dne 5. 11. 2020 byl shledán úpadek žalovaného a povoleno oddlužení. Žalobkyně svou pohledávku do řízení přihlásila jako P4–1. Poté, co dne 5. 1. 2021 uplynula lhůta k podání přihlášek do insolvenčního řízení, došlo ke stornování dalších žalovaným sjednaných smluv, jedná se o tyto smlouvy:− , Anonymizováno, (20. 2. 2021) – 6 412,8 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění − , Anonymizováno, (20. 2. 2021) – 75,53 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění − , Anonymizováno, (20. 2. 2021) – 2 259,3 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění − , Anonymizováno, (20. 2. 2021) – 8 681,8 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění − , Anonymizováno, (20. 2. 2021) – 36,4 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění − FP/, Anonymizováno, (20. 8. 2021) – 117,2 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění − , Anonymizováno, (20. 8. 2021) – 134, 70,87 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění − , Anonymizováno, (20. 8. 2021) - 243,19 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění.Celková částka nově vzniklých dlužných storen činí 31 297,09 Kč a byla ponížena o zápočet kladných provizí za smlouvy , Anonymizováno, 01.2021 (20. 2. 2021) 4 688,01 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění a , Anonymizováno, (20. 2. 2021) 4 184 , jméno FO, , , Anonymizováno, životní pojištění. Žalobkyně tak požaduje částku ve výši 22 425,08 Kč. V souladu s názorem Krajského soudu v Ostravě, vysloveném rozsudku ze dne 14. 3. 2019, sp. zn. 1 Icm 1638/2018 jde u nově stornovaných smluv zprostředkovatele o nový nárok vázaný na vznik konstituování nové právní skutečnosti. Jedná se tedy o nový nárok, který vznikl až v průběhu řízení a nikoliv o tzv. předinsolvenční pohledávku. Žalobkyně má za to, že může novou pohledávku, kterou nemohla přihlásit přihláškou, uplatnit žalobou. Žalobkyně dále požaduje náhradu nákladů řízení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Dále se žalobkyně domáhá i přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 425,08 Kč od 26. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu dopisem doručeným 25. 3. 2022.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že žalobu odmítá a neuznává. Uvedl, že žalobkyně nepředložila relevantní vyúčtování nároku, ve vyčíslení chybí údaj o délce trvání každé jednotlivé pojistné smlouvy, respektive datum jejího ukončení. Dále žalobkyně netvrdí, že se na potvrzených smlouvách provizně podílel žalovaný, případně v jaké výši. Dále neuvádí důkaz o tom, že došlo k ukončení smluv. Má vědomost o tom, že v případě pojistných smluv u pana , jméno FO, došlo k výplatám pojistného plnění na základě uzavřených pojistných smluv, a tedy vyvstává otázka, zda vůbec mohly finanční instituce tyto smlouvy po právu ukončit. Žalobkyně neuvádí, kdy počalo běžet storno období a do kdy u daných smluv trvalo. Žalobkyně by měla prokázat, že žalovanému byla co do předmětných smluv vyplacena provize, v jaké výši, které instituce provedly storno daných smluv a z jakého důvodu a k jakému datu. Žalobkyně neuvádí, jakým institucím, v jaké výši vyplatila, respektive vrátila, odměnu.

3. Žalobkyně doplnila tvrzení tak, že zopakovala, že 18. 1. 2013 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spolupráci. Na jejím základě vyvíjel žalovaný pro žalobkyni činnost směřující k uzavírání smluv mezi finančními institucemi a třetími osobami, za což byla žalovanému vyplacena žalobkyní odměna. Tato odměna je odvozená od provize, která je vyplacena žalobkyni finanční institucí, jejíž smlouvy zprostředkoval žalovaný. Odměna žalovaného je tedy částka odvozená od celkové provize a je nižší. Provize vyplacené žalobkyni a odměna vyplacená žalovanému mají povahu zálohově vyplacené provize, jelikož žalobkyně ručí finanční instituci za podmínek ujednaných mezi žalobkyní a finanční institucí za trvání smlouvy. V případě, že smlouva je zrušena v tzv. storno období, tj. období, které bylo ujednáno mezi žalobkyní a finanční institucí, po které má být smlouva řádně a včas plněna, je povinna žalobkyně vrátit poměrnou část již vyplacené provize (storno provize) finanční instituci. Ručení žalobkyně se prostřednictvím smlouvy deleguje také na žalovaného v tom smyslu, že žalovaného smlouva zavazuje vrátit žalobkyni poměrnou část inkasované odměny, a to poté, co žalobkyně vrátila storno provize finanční instituci. Technickou konkretizaci odměn upravuje Odměňovací směrnice z 1. 4. 2012, což je interní předpis. Skutečnost, zda uzavřená smlouva je či není ukončena, je informace, která bývá žalobkyni zprostředkována finanční institucí. Žalobkyně nemá na trvání či ukončení smluv vliv. O vzniku nároku žalobkyně na provize je žalobkyně spravena finanční institucí v interním dokumentu zvaném provizní listina. Tento dokument je vytvářen finanční institucí pro jednotlivá zúčtovací období a zahrnuje veškerou produkci vzniklou v daném účtovacím období u všech spolupracovníků žalobkyně pro danou finanční instituci. Provizní listina obsahuje kromě kladných provizí také storno provize, které vzniknou v daném zúčtovacím období a všechny položky jsou v ní započítány proti sobě. Výsledkem každé provizní listiny je výsledná částka, kterou je finanční instituce povinna zaplatit žalobkyni či naopak. Žalobkyně je informována o vzniku provize až provizní listinou. Následně její poměrnou část jako odměnu připíše spolupracovníkovi na provizní účet. Totéž platí i pro vznik storno provize. I o jejím vzniku se žalobkyně dozvídá až z provizní listiny a následně žalovanému poměrnou část strhne z provizního účtu. Výpis z provizního účtu zachycuje na bázi měsíčních vyúčtovacích období veškeré pohyby na tzv. provizním účtu žalovaného. Na rozdíl od celkového přehledu produkce žalovaného nezachycuje jednotlivé uzavřené smlouvy a z nich plynoucí odměny a storno provize, nýbrž pouze jejich součty za jednotlivá účtovací období. V tomto výpisu jsou zároveň uvedeny výplaty provizí na účet žalovaného a splátky dlužných provizí, které žalovaný učinil. Žalobkyně vycházela ze skutečnosti, že tvrzení o vyplacení všech odměn po dobu trvání spolupráce se žalovaným není mezi stranami po předchozím soudním řízením vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , spisová značka, sporné. Vzhledem k této námitce žalovaného žalobkyně dokládala výpis bankovního účtu, který vyplacení všech provizí žalovanému prokazuje. Výše storno odměny, tj. výše odměny, kterou má žalovaný vrátit žalobkyni a kterou žalobkyně požaduje po žalovaném, je u každé smlouvy vyčíslena jako procentní výše odměny, která mu byla vyplacena. Je proto vyloučeno, aby bylo žalovanému vyměřena storno provize, které je vyšší než vyplacená odměna za danou smlouvu. Kladné položky vyúčtování provizí jsou výsledkem souhrnného zaúčtování storna smlouvy , Anonymizováno, a odpovídají záporným položkám zaúčtovaných v předchozím období k této smlouvě. Výsledkem je tedy stornování takové částky, aby došlo k vrácení celé odměny, která byla za tuto smlouvu vyplacena. V informačním systému žalobkyně měl žalovaný k dispozici přehled storen, které byly na jeho účet odměn/rezervní účet zaúčtovány. Podáním z 21. 3. 2022 zároveň žalobkyně uplatnila žalovanou pohledávku jako pohledávku za majetkovou podstatu v insolvenčním řízení , insolvenční spisová značka, . Součástí tohoto podání byly všechny relevantní přílohy a žalovaný na toto podání reagoval až podáním ze dne 25. 7. 2022. Žalobkyně k žalobě přiložila celkový přehled produkce, který ke každé z uvedených smluv obsahuje zaúčtování kladných provizí. Je prokázáno i vyplacení těchto provizí žalovanému. Žalobkyně požaduje vrácení odměn z titulu, že byly žalovanému za stornované smlouvy vyplaceny. Pokud jde o délku trvání smlouvy, tak za situace, kdy pojistitel od smlouvy odstoupí, ruší se smlouva od počátku. Délka trvání smlouvy je tedy 0 měsíců a nemohlo tak dojít ani k částečnému naplnění délky storna období. Je tedy nutné přistoupit k vrácení celé vyplacené provize. Pojistitel je totiž povinen mimo jiné vrátit pojistníkovi přijaté pojistné, jehož část předtím sloužila k úhradě provize zprostředkovatele. Článek 3.2. odst. 10 smlouvy o spolupráci obsahuje ujednání „odměnu či její část, která mu byla poskytnuta v souvislosti s předmětnou smlouvou, u které došlo ze strany finanční instituce vůči , právnická osoba, k nárokování storna celé provize či její části. Tato povinnost platí i po ukončení této smlouvy“. V souladu s již dříve citovanou judikaturou jde o nové dluhy, které nemohly být uplatněny přihláškou do probíhajícího insolvenčního řízení. Provize vyplácené žalovanému mají povahu tzv. zálohově vyplácené provize, kdy žalobkyně ručí po dobu dvou nebo více let dle podmínek dané finanční instituce za trvání zprostředkované smlouvy. Prostřednictvím smlouvy o spolupráci tedy dochází k delegaci tohoto ručení také na žalovaného, který je povinen po vrácení provize ze strany žalobkyně vrátit jemu vyplacenou část provize. Tento obchodní model je na trhu pojistných produktů zcela obvyklý, přičemž je nastaveno u všech pojišťoven a jejich životních pojistných produktů. Vesměs je délka období ručení 24 měsíců s tzv. lineárním stornem, tedy každý měsíc, kdy klient uhradí smluvené plnění, se ručení žalobkyně u finanční instituce snižuje o 1/24.

4. Žalobkyně dále doplnila tvrzení ohledně storen provizí u jednotlivých smluv. V případě , jméno FO, , , Anonymizováno, , jedná se o smlouvu číslo , hodnota, , , Anonymizováno, životní pojištění, tato smlouva zanikla 31. 1. 2021 z důvodu odstoupení pojistitele od smlouvy pro nepravdivé odpovědi. V provizní závěrce 1.2021 bylo žalovanému naúčtováno storno odměny ve výši 6 524,73 Kč. Za předmětnou smlouvu byla žalobkyni vyplacena 28. 2. 2014 provize ve výši 26 338 Kč. Z této částky byla žalobkyní žalovanému v období 02.2014 vyplacena částka odpovídající 24,3 % provize žalobkyně, tj. 6 412,80 Kč. Po žalobkyni byl ze strany společnosti , právnická osoba, k období 01.2021 uplatněn nárok na storno provize ve výši 26 338 Kč. Žalovanému proto bylo naúčtováno storno provize ve výši 6 412,80 Kč ve shodném poměru jako při vyplacení provize při sjednání smlouvy odpovídající 24,3 % stornované provize. Za předmětnou smlouvu byla dále žalobkyni vyplacena 31. 1. 2015 provize ve výši 149 Kč. Z této částky byla žalobkyni žalovanému v období 01.2015 vyplacena částka odpovídající 50,7 % provize žalobkyně, tj. 75,53 Kč. Po žalobkyni byl ze strany společnosti , právnická osoba, . k období 01.2021 uplatněn nárok na storno provize ve výši 149 Kč. Žalovanému proto bylo naúčtováno storno provize ve výši 75,53 Kč ve shodném poměru jako při vyplacení provize při sjednání smlouvy odpovídající 50,7 % stornované provize. Za předmětnou smlouvu byla dále žalobkyni vyplacena 31. 1. 2016 provize ve výši 149 Kč. Z této částky byla žalobkyní žalovanému v období 01.2016 vyplacena částka odpovídající 24,4 % provize žalobkyně, tj. 36,4 Kč. Po žalobkyni byl ze strany společnosti , právnická osoba, k období 01.2021 uplatněn nárok na storno provize ve výši 149 Kč. Žalovanému proto bylo naúčtováno storno provize ve výši 36,4 Kč ve shodném poměru jako při vyplacení provize při sjednání smlouvy odpovídající 24,4 % stornované provize. Vzhledem k tomu, že je podíl žalovaného na stornované provizi stejný jako podíl žalovaného na provizi vyplacené za sjednání smlouvy, je tím jednoznačně prokázáno, že po žalovaném je uplatňováno storno provize ve správné výši a není nutné se dále zabývat konkrétním výpočtem tzv. rozpadu provize dle struktury podle čl. 3.2. odst. 10 smlouvy. Přitom ke vzniku povinnosti žalovaného vrátit odměnu či její část postačuje pouze skutečnost, že ze strany finanční instituce došlo k nárokování storna celé provize či její části. Žalobkyně není povinna ani oprávněna zkoumat, že je výše storna provize uplatněna správně. Vzhledem k uvedenému žalobkyně po žalovaném požaduje navrácení storna v daném případě ve výši 6 524,73 Kč. V případě , jméno FO, , Anonymizováno, doplnila žalobkyně tvrzení tak, že se jedná o smlouvu číslo , hodnota, , Anonymizováno, životní pojištění, která zanikla 31. 1. 2021 z důvodu odstoupení pojistitele od smlouvy pro nepravdivé odpovědi. V provizní závěrce 01.2021 bylo žalovanému naúčtováno storno odměny ve výši 10 941,10 Kč. Za předmětnou smlouvu byla žalobkyni vyplacená 31. 12. 2013 provize ve výši 17 184 Kč. Z této částky byla žalobkyni žalovanému v období 12.2013 vyplacena částka odpovídající 50,5 % provize žalobkyně, tj. 8 681,80 Kč. Po žalobkyni byl ze strany společnosti , právnická osoba, k období 01.2021 uplatněn nárok na storno provize ve výši 17 184 Kč. Žalovanému proto bylo naúčtováno storno provize ve výši 8 681,80 Kč ve shodném poměru jako při vyplacení provize při sjednání smlouvy odpovídající 50,5 % stornované provize. Za předmětnou smlouvu byla dále žalobkyni vyplacena 28. 2. 2015 provize ve výši 9 279 Kč. Z této částky byla žalobkyní žalovanému v období 02.2015 vyplacena částka odpovídající 24,3 % provize žalobkyně, tj. 2 259,30 Kč. Po žalobkyni byl ze strany společnosti , právnická osoba, . k období 01.2021 uplatněn nárok na storno provize ve výši 9 279 Kč. Žalovanému proto bylo naúčtováno storno provize ve výši 2 259,30 Kč ve shodném poměru jako při vyplacení provize při sjednání smlouvy odpovídající 24,3 % stornované provize. Žalobkyně po žalovaném požaduje vrácení storna ve výši 10 941,10 Kč ponížené o kladné provize za období 01.2021 ve výši 8 872,01 Kč, celkem tedy 2 069,09 Kč. V případě , jméno FO, věci storna ze smlouvy číslo , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, životní pojištění žalobkyně doplnila, že smlouva zanikla 31. 7. 2021 z důvodu odstoupení pojistitele od smlouvy pro nepravdivé odpovědi. V provizní závěrce 07.2021 bylo žalovanému naúčtováno storno odměny ve výši 13 831,26 Kč. Za předmětnou smlouvu byla žalobkyni vyplacena dne 31. 8. 2013 provize ve výši 31 181 Kč. Z této částky byla žalobkyní žalovanému v období 09.2013 vyplacena částka odpovídající 43,2 % provize žalobkyně, tj. 13 470,87 Kč. Po žalobkyni byl ze strany společnosti , právnická osoba, k období 07.2021 uplatněn nárok na storno provize ve výši 31 181 Kč. Žalovanému proto bylo naúčtováno storno provize ve výši 13 470,87 Kč ve shodném poměru jako při vyplacení provize při sjednání smlouvy odpovídající 43,2 % stornované provize. Za předmětnou smlouvu byla dále žalobkyně vyplacena 31. 7. 2014 provize ve výši 480 Kč. Z této částky byla žalobkyni žalovanému v období 07.2014 vyplacena částka odpovídající 50,7 % provize žalobkyně, tj. 243,19 Kč. Po žalobkyni byl ze strany společnosti , právnická osoba, k období 07.2021 uplatněn nárok na storno provize ve výši 480 Kč. Žalovanému bylo proto naúčtováno storno provize ve výši 243,19 Kč ve shodném poměru jako při vyplacení provize při sjednání smlouvy odpovídající 50,7 % stornované provize. Za předmětnou smlouvu byla dále žalobkyni vyplacena 31. 7. 2015 provize ve výši 480 Kč. Z této částky byla žalobkyní žalovanému v období 07.2015 vyplacena částka odpovídající 24,4 % provize žalobkyně, to je 117,2 Kč. Po žalobkyni byl ze strany společnosti , právnická osoba, k období 07.2021 uplatněn nárok na storno provize ve výši 480 Kč. Žalovanému proto bylo naúčtováno storno provize ve výši 117,2 Kč ve shodném poměru jako při vyplacení provize při sjednání smlouvy odpovídající 24,4 % stornované provize. Vzhledem k uvedenému žalobkyně po žalovaném požaduje vrácení storna ve výši 13 831,26 Kč.

5. Žalovaný v reakci na uvedené dále uvedl, že nesouhlasí s právním hodnocením žalobkyně uvedeném v posledním podání. Připomněl znění § 23 zákona o pojistné smlouvě a obdobnou úpravu obsaženou v občanském zákoníku v § 2808 odst. 1 a lhůty tam uvedené, včetně práva odstoupit od smlouvy, které zaniká nevyužije-li je strana do dvou měsíců ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v § 2788 o.z. Připomněl, že u všech stornovaných pojistných smluv totiž pojišťovny věděly o okolnostech, které zpochybňovaly pravdivost údajů jednotlivých pojištěných, a to roky předtím, než údajně měly přikročit k odstoupení od těchto smluv. Všechny dotčené pojišťovny se v postavení poškozené účastnily trestních řízení vedených proti jednotlivým pojištěným , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , byly seznámeny se všemi okolnostmi trestního řízení a poučeny o procesních právech postavení poškozeného subjektu. Současně pojišťovny uplatnily vůči všem pojištěným náhradu škody v rámci hlavního líčení a požadovaly jejich úhradu v rámci adhezního řízení, a to již v rámci vyšetřování před podáním obžaloby. Za takové situace si všechny dotčené pojišťovny nutně musely být vědomy okolností, které zpochybňovaly pravdivost údajů obsažených v souvisejících pojistných smlouvách u jednotlivých pojištěných, neboť právě z tohoto důvodu uplatnily nárok na náhradu škody vůči nim. Je třeba posoudit, zda k odstoupení došlo ve lhůtě dvou měsíců od doby, tedy v rámci lhůty stanovené v daných ustanoveních. U , jméno FO, bylo trestní řízení vedeno u Okresního soudu v Chebu, pod sp.zn. , spisová značka, , u , jméno FO, u Okresního soudu v Chebu pod sp.zn. , spisová značka, a ohledně , jméno FO, u Okresního soudu v Chebu pod sp.zn. , spisová značka, . Je zřejmé, že soudní fáze započala u všech zmíněných nejpozději v roce 2018, kdy v tomto roce nejpozději pojišťovny musely vědět o okolnostech možného porušení povinnosti pojištěného ve smyslu § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, respektive ust. § 2808 odst. 1 o.z. Ovšem smlouvy měly zaniknout až v roce 2021 z důvodu odstoupení pojistitele od smluv. Nemohlo proto platně a účinně dojít ze strany pojišťoven k odstoupení od dotčených pojistných smluv, neboť nejpozději v roce 2017, respektive 2018 znaly veškeré okolnosti, tj. možnost existence nepravdivých odpovědí u předmětných pojištěných osob. Dotčené pojišťovny se přihlásily k náhradě do trestních řízení. Žalobkyně věrohodně neprokázala termín, ke kterému byly dané pojistné smlouvy ukončeny. Žalovaný je přesvědčen, že pro případ, kdyby byl nárok žalobkyně oprávněný, je tento promlčen a vzhledem k tomu, že k podání žaloby došlo až v roce 2022, je nárok žalobkyně jednoznačně promlčen. U jednotlivých trestních řízení žalovaný poukázal na konkrétní listiny, a to pojistné smlouvy nepodepsané žalovaným jako poradcem, nýbrž , jméno FO, , na data ukončení smluv ze strany pojistníků a data připojení se pojišťoven k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody. Žalovaný uvedl, že , jméno FO, pracoval pro žalobkyni, žalovaný neměl licenci od ČNB, aby uzavíral smlouvy.

6. Žalobkyně v replice na to uvedla, že skutečnost, zda uzavřená smlouva je či není ukončena, je informace, která bývá žalobkyni zprostředkována finanční institucí a tato nemá na trvání či kdy je smlouva ukončena. Žalobkyně nemá povinnost přezkoumávat důvody, pro které byla zprostředkovávaná smlouva ukončena. Dále uvedla k námitce neplatnosti odstoupení od smlouvy, že zjevně má žalovaný informace z trestních řízení vedených proti uvedeným osobám, nechť tedy listiny ze spisu předloží. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že žalovaný nárok má základ ve smluvním vztahu žalobkyně a žalovaného. Ze smluvního vztahu přitom jednoznačně plyne, že žalobkyně přirozeně nemohla uplatnit nárok po žalovaném dříve, než je po žalobkyni uplatnila finanční instituce a než jej finanční instituci uhradila. Datum uplatnění storna žalobkyně doložila potvrzením , právnická osoba, ., a to u smlouvy ve vztahu k , jméno FO, k 31. 1. 2021, ke stejnému datu u , jméno FO, a u , jméno FO, k 31. 7. 2021. I kdyby promlčecí lhůta začala běžet již uvedeným okamžikem uplatnění storna po žalobci, nemohlo by k datu podání žaloby dojít k jejímu uplynutí. Navíc odměňovací směrnice v článku X. stanoví, že spolupracovník je povinen vrátit žalobkyni vyplacenou odměnu nejpozději do 15 dnů od doručení výzvy žalobkyně a až uplynutím této patnáctidenní lhůty tedy počíná promlčecí lhůta žalobkyně běžet. Z daného přípisu navíc nevyplývá, že pojišťovna věděla či měla vědět o nepravdivých informacích, jež byly následně důvodem pro odstoupení od smlouvy. Nelze se tak ztotožnit se závěrem žalovaného, že pojistné smlouvy zanikly již v roce 2017. Začátek běhu promlčecí lhůty tak nelze navázat na fiktivní konstrukci žalovaného o zániku stornovaných smluv a nárok žalobkyně tedy není z uvedených důvodů promlčen. Žalobkyně dále připomněla, že žalobou uplatněné pohledávky vznikly až v průběhu insolvenčního řízení žalovaného vedeného pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, , přičemž v této věci byl zjištěn úpadek žalovaného 5. 11. 2020. Žaloba byla podána 19. 4. 2022, tedy nemohla uplynout obecná promlčecí lhůta v délce tří let.

7. Žalovaný k věci dále uvedl, že byl předmět sporu uhrazen v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného, když sama žalobkyně iniciovala úhradu v insolvenčním řízení prostřednictvím exekutora , jméno FO, . Žalovaný základ nároku neuznává, nicméně pod kuratelou insolvenčního řízení, aby nebylo zrušeno, pohledávky uhradil a uhradil je v plné výši tak, jak jsou předmětem sporu. V insolvenčním řízení jsou pod body 6 a 7 jako pohledávky za majetkovou podstatou, 10. 6. 2021 zveřejněno a poté 23. 3. 2022 žalovanému volal insolvenční správce, který chtěl doložit ty dvě pohledávky. Pohledávka číslo 6 byla za odtah vozidla žalovaného a pak tam byla pohledávka číslo 7, která byla zveřejněna 23. 3. 2023 a odpovídá čl. 8 návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Platby byly označeny variabilním symbolem , var. symbol, , je to variabilní symbol uvedený ve sdělení Exekutorského úřadu Přerov, soudního exekutora Jíchy ze 4. 4. 2023 v celkové výši 23 625 Kč a byly provedeny 24. 9. 2023, 29. 7. 2023, 1. 6. 2023, 19. 10. 2023 a 13. 11. 2023 a poslední platba proběhla den před jednáním 13. 11. 2023. Žalovaný uvedené platby uhradil jenom z toho důvodu, aby nebyla zrušená insolvence, což mu řekl insolvenční správce.

8. Z níže uvedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 18458 bylo zjištěno, že obchodní firma žalobkyně dříve zněla , právnická osoba, ., posléze , právnická osoba, and , Jméno žalobkyně, .

10. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ve vztahu k žalovanému zjištěno, že k jeho osobě je evidováno několik živnostenských oprávnění. Nejstarší od 2. 5. 1994, a to mimo jiné zprostředkování obchodu a služeb.

11. Z listiny označené jako Smlouva o spolupráci soud zjistil, že tato byla uzavřena 18. 1. 2013 mezi žalobkyní (pod obchodní firmou , právnická osoba, .) a žalovaným jako spolupracovníkem. Předmětem této smlouvy bylo vyvíjení činnosti směřující k uzavírání předmětných smluv a následná péče o udržení uzavřených předmětných smluv dle interních předpisů a pokynů , právnická osoba, , a to na základě a v rozsahu vystaveného zmocnění, vyvíjení činnosti k získání dalších spolupracovníků pro spolupráci s , právnická osoba, a činnost přivedení skupiny spolupracovníků ve smyslu příslušných interních předpisů, shromažďování informací o potřebách potenciálních zákazníků a o jejich případném zájmu o produkty, dále zpracování a třídění těchto informací za účelem jejich využití , právnická osoba, nebo jinými spolupracovníky, vyvíjení činnosti spočívajících v přijímání a předávání investičních pokynů, případně investiční poradenství, a to v souladu s platnou legislativou, interními předpisy a pouze na základě zvláštního zmocnění , právnická osoba, podle čl. 2.1. smlouvy. Podle čl. 2.3.1. má , právnická osoba, povinnost zaplatit spolupracovníku za vykonanou činnost odměnu ve smyslu této smlouvy a příslušných interních předpisů. Podle čl. 3.2.4. se spolupracovník zavazuje bezpodmínečně dodržovat interní předpisy, pokyny a zmocnění. Podle čl. 3.2.10. se spolupracovník zavazuje vrátit odměnu či část, která mu byla poskytnuta v souvislosti s předmětnou smlouvou, u které došlo ze strany finanční instituce vůči centru , právnická osoba, k nárokování storna celé provize či její části. Tato povinnost platí i po ukončení této smlouvy.

12. Z listiny označené Podřízení smlouvy novému občanskému zákoníku jako dodatek ke smlouvě o spolupráci uzavřené 17. 9. 2014 bylo zjištěno, že tímto dodatkem se smluvní strany dohodly, že se smlouva a tento dodatek řídí a budou řídit okamžikem účinnosti tohoto dodatku občanským zákoníkem ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 poslední věta zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník.

13. Z listiny označené Výpověď smlouvy o spolupráci uzavřené 18. 1. 2013 bylo zjištěno, že dne 20. 1. 2016 vypověděla žalobkyně ke dni 29. 2. 2016 smlouvu o spolupráci uzavřenou se žalovaným.

14. Z Odměňovací směrnice žalobkyně soud zjistil, že v článku X. jsou obsažena ujednání týkající se storna odměn s tím, že , právnická osoba, je smluvně vázáno ke stornům odměn dle podmínek jednotlivých finančních institucí, pro které , právnická osoba, zprostředkovává uzavírání předmětných smluv. Podle čl. 2 odměny spolupracovníka podléhají stejným podmínkám storen, podle bodu 3 podmínky storen za jednotlivé předmětné smlouvy jsou uvedeny v odměňovacích listinách, podle bodu 4 každý spolupracovník je povinen vrátit již vyplacenou odměnu nebo její část za stornovanou předmětnou smlouvu či její část, včetně veškerých plnění poskytnutých v souvislosti s těmito předmětnými smlouvami, A) , právnická osoba, je oprávněno započíst tato storna odměn oproti účtu odměn a rezervnímu účtu ve smyslu příslušných ustanovení smlouvy o spolupráci. Pokud nejsou prostředky na těchto účtech dostatečné, spolupracovník je povinen vrátit již vyplacenou odměnu nejpozději do 15 dnů po doručení výzvy , právnická osoba, . V článku III. jsou uvedeny koeficienty pozic platné a určené od 21. 3. 2010 včetně například junior poradce 40 %, poradce 55 %, senior poradce 69 %, samostatný poradce 83 % (verze ze dne 21. 5. 2010).

15. Součástí listin předložených žalobkyní byl i celkový přehled produkce žalovaného (čl. 92.104) a z nich soud zjistil vyplácení odměn žalovanému.

16. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, . ze dne 26. 8. 2022 (č.l. 105) bylo zjištěno, že tato pojišťovna potvrdila žalobkyni, že došlo k ukončení na této listině uvedených pojistných smluv. V případě , jméno FO, se jednalo o pojistnou smlouvu číslo , hodnota, , vyplacená provize 26 338 Kč, datum výplaty 28. 2. 2014, storno provize 26 338 Kč, datum storna 31. 1. 2021, vyplacená částka 2x 149 Kč dne 31. 1. 2015 a 31. 1. 2016, storno provize 2x 149 Kč, datum storna 31. 1. 2021. V případě , jméno FO, se jedná o pojistnou smlouvu číslo , hodnota, , vyplacená provize 17 184 Kč dne 31. 12. 2013 a 9 279 Kč dne 31. 1. 2021, storno provize 17 184 Kč a 9 279 Kč dne 31. 1. 2021 a 28. 2. 2015 a v případě pana , jméno FO, číslo smlouvy 7007950414, vyplacená provize 31 181 Kč dne 31. 8. 2013 a 480 Kč dne 31. 7. 2014 a 480 Kč dne 31. 7. 2015, storno provize 31 181 Kč a 2x 480 Kč dne 31. 7. 2021. Ve všech třech případech je jako důvod storna uvedeno odstoupení pojistitele od smlouvy pro nepravdivé odpovědi.

17. Z insolvenčního řízení žalovaného vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, bylo zjištěno, že dne 23. 3. 2022 pod číslem 7 byla přihlášena pohledávka za majetkovou podstatou ve výši 23 625,08 Kč na základě smlouvy o spolupráci z 18. 1. 2013, týkající se totožného předmětu, totožných nároků, jako jsou v projednávané věci. V návrhu je uvedeno, že věřitel požaduje po ponížení dlužných storen částku 22 425,08 Kč (č.l. 132–136). Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 24. 9. 2023 byla uhrazena soudnímu exekutorovi částka 3 000 Kč, dne 29. 7. 2023 částka 4 875 Kč, dne 1. 6. 2023 částka 7 875 Kč, dne 19. 10. 2023 částka 4 875 Kč a dne 13. 11. 2023 částka 3 000 Kč (č.l. 137–141). Ze zprávy o plnění oddlužení a sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad Přerov ze dne 9.2.2024 bylo zjištěno, že tento sdělil insolvenčnímu soudu, že obdržel v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 203 EX 00775/20 ve splátkách částku 23 625 Kč, dané dle výše odpovídá pohledávce za majetkovou podstatou č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 23.3.2022 (dle osoby , jméno FO, s poznámkou k operaci: , insolvenční spisová značka, ) a požádal o pokyn k naložení s těmito prostředky. Z pokynu insolvenčního soudu ze dne 13.9.2024 bylo zjištěno, že prostředky ve výši 23 625 Kč mají být vyplaceny insolvenčnímu správci.

18. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 26. 1. 2024 (č.l. 194) bylo zjištěno, že byl soudu k jeho žádosti zaslán seznam pojistných smluv a vyplacených pojistných plnění v případě předmětných třech smluv (č.l. 198–203). V případě , jméno FO, a pojistné smlouvy číslo , hodnota, je v seznamu pojistných smluv uvedeno datum počátku 1. 1. 2014, datum konce 31. 12. 2052 a datum účetního storna 1. 1. 2014. K této pojistné smlouvě jsou evidovány dvě pojistné události: distorze levé dolní končetiny a TN distorze levé dolní končetiny, a to dne 3. 4. 2014. Na tuto událost bylo vyplaceno 98 850 Kč dne 30. 9. 2014. V případě , jméno FO, u pojistné smlouvy číslo , hodnota, je evidováno datum počátku 1. 12. 2013, datum konce 30. 11. 2057, datum účetního storna 1. 12. 2013. K této pojistné smlouvě je evidována pojistná událost s datem vzniku 5. 8. 2014, distorze pravého zápěstí a ruky, na níž bylo vyplaceno pojistné plnění 13 650 Kč dne 2. 5. 2014 a dále dne 19. 3. 2014 distorze pravého zápěstí a ruky. V případě , jméno FO, a pojistné smlouvy číslo , hodnota, bylo uvedeno, že u této smlouvy je evidováno datum počátku 1. 7. 2013, datum konce 30. 6. 2025 a datum účetního storna 1. 7. 2013. Na tuto smlouvu jsou evidovány dvě pojistné události 22. 8. 2013, ruptura PZV pravého kolene, ASK, ruptura zadního rohu a druhá pojistná událost S832 a 835 RPT LCA a med. menisku PHK a bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 256 550 Kč dne 26. 6. 2014.

19. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Chebu pod sp. zn. , spisová značka, , ods. , jméno FO, (pojistná smlouva č. , hodnota, ) bylo zjištěno, že ze sdělení na čl. 78 p.v. spisu je sdělení , právnická osoba, . ze dne 18.11.2016 adresované Policii ČR o tom, že pojistná smlouva zanikla ke dni 31. 3. 2016 výpovědí pojistníka s vyčíslenými výplatami pojistného plnění. Dále na č.l. 302-303 je poučení , právnická osoba, . jako poškozené v trestním řízení ze dne 5.1.2017.Z pojistné smlouvy (čl. 308-313) datované dnem 26.12.2013 bylo zjištěno, že je zde uveden jako poradce , jméno FO, .

20. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Chebu pod sp. zn. , spisová značka, , ods. , jméno FO, (pojistná smlouva č. , hodnota, ) bylo zjištěno, že na čl. 93- 97 uvedeného trestního spisu jsou založeny listiny týkající se poškozené , právnická osoba, a že se tato připojila jako poškozená v trestním řízení s nárokem na náhradu škody dne 31. 3. 2017, policií přijato 4. 4. 2017. Na čl. 365 – 375 je sdělení , právnická osoba, . týkající se předmětné pojistné smlouvy ze dne 27.4.2017, připojení se s nárokem na náhradu škody 13.4.2017 a přehled vyplacených pojistných plnění a pojistná smlouva datovaná dnem 21.11.2013, kde je uveden jako poradce , jméno FO, . Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 31.3.2017 (čl. 370 trestního spisu) bylo výpovědí pojistníka. Z pojistné smlouvy (čl.195 – 196) datované dnem 24.6.2013 bylo zjištěno, že je zde uveden jako poradce , jméno FO, .

21. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , spisová značka, , ods. , jméno FO, (pojistná smlouva č. , hodnota, ) bylo zjištěno, že na č.l. 168 -172 uvedeného trestního spisu jsou založeny listiny týkající se poškozené , právnická osoba, . z 14.7.2017 a připojení se s nárokem na náhradu škody a listina z 5. 5. 2017, v níž , právnická osoba, . uvádí, že došlo k zániku pojištění u předmětné smlouvy k 31. 10. 2015 výpovědí pojistníka. Z listiny označené výpověď smlouvy číslo , hodnota, , Anonymizováno, životní pojištění bylo zjištěno, že tuto odeslal , jméno FO, , který požádal o výpověď předmětné smlouvy a uvedené má čárový kód pojišťovny s datem přijetí 28. 8. 2015, adresováno bylo , právnická osoba, . VIG.

22. Zpočátku žalobkyně argumentovala rovněž řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Později již na tomto argumentu netrvala (č.l. ...).

23. Ze sdělení pojišťovny , spisová značka, bylo zjištěno, že v případě všech třech smluv pojistníků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, došlo k tomu, že původně pojistné smlouvy, původně ukončené výpovědí pojistníků k 31. 3. 2016 (, jméno FO, ) a k 31. 1. 2015 (, jméno FO, , , jméno FO, ) byly reaktivovány a na základě nepravdivých informací uvedených pojistníky při sjednání pojištění v roce 2013 byly zrušeny od počátku a odkázala na rozsudky v případě těchto třech pojistníků a uvedla, že odstoupení od pojistné smlouvy mělo za následek vrácení vyplacené provize za sjednání a trvání pojistné smlouvy a že v případě všech třech smluv byla provize ze strany žalobkyně vrácena v plné výši.

24. Z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 27. 3. 2019, č.j. , číslo jednací, bylo zjištěno, že , jméno FO, byl uznán vinným, že mimo jiné dne 21. 11. 2013 uzavřel prostřednictvím , právnická osoba, pojistnou smlouvu , Anonymizováno, číslo , hodnota, s pojistitelem , právnická osoba, ., přičemž při jejich uzavírání na výslovný dotaz uvedl, že nemá sjednáno, ani nesjednává jiné životní pojištění, vědomě tak zatajil, že v té době již měl sjednány, nebo že týž den sjednal smlouvy o životním pojištění s úrazovým připojištěním u dalších pojistitelů. Při uvedení pravdivých údajů o těchto pojistných smlouvách by přitom pojistitelé pojistné smlouvy vůbec neuzavřeli. Následně byly s jeho vědomím oznámeny pojišťovnám v rozsudku blíže specifikované pojistné události a tímto jednáním způsobil pojišťovnám škodu. Tedy v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy zamlčel podstatné údaje, čímž spáchal pokračující přečin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1, písm. a) tr. zákoníku.

25. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu, č.j. , číslo jednací, ze 27. 3. 2019 byl , jméno FO, uznán vinným, že mimo jiné dne 24. 6. 2013 při uzavírání pojistné smlouvy , Anonymizováno, životní pojištění číslo , hodnota, s pojistitelem , právnická osoba, . s počátkem pojištění 1. 7. 2013 vědomě zamlčel, že ve stejný den uzavírá další pojistné smlouvy na stejný pojistný zájem u dalších pojistitelů a takto jednal přesto, že při uzavírání smlouvy byl v dotazníku dotazován na skutečnost, zda má sjednáno životní pojištění..., přičemž kdyby uvedené skutečnosti sdělil pravdivě, pojistitel by s obžalovaným pojistnou smlouvu neuzavřel, přičemž obžalovanému na základě takto uzavřené pojistné smlouvy bylo postupně vyplaceno pojistné plnění v důsledku pojistné události... a obžalovaný způsobil poškozené , právnická osoba, . škodu, tedy úmyslně zamlčel podstatné údaje v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy a způsobil takovým činem značnou škodu a tím spáchal pokračující zločin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. a), odst. 5, písm. c) tr. zákoníku.

26. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni, č.j. , číslo jednací, ze dne 2. 9. 2020 bylo zjištěno, že byl obžalovaný , jméno FO, uznán vinným, že mimo jiné dne 26. 12. 2013 jako zájemce o uzavření pojistné smlouvy číslo , hodnota, s pojistitelem pojišťovna , právnická osoba, ., kdy pojistná smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od 1. 1. 2014, uplatnil i u dalších smluv stejná práva na plnění z pojištění a na základě zamlčení podstatných skutečností mu bylo vyplaceno pojistné plnění.

27. Ze sdělení pojišťovny , právnická osoba, (č.l. 455) bylo zjištěno, že reaktivace pojistných smluv byly provedeny jako technický krok k tomu, aby mohla pojistné smlouvy přeukončit k počátku pojištění, všechny pojistné smlouvy byly již v minulosti ukončené k jinému datu a v roce 2021 přeukončené k počátku pojištění. Odstoupením od pojistné smlouvy se vyrovnají vzájemné závazky, to znamená, pojistníkovi se vrátí uhrazené pojistné a pojistiteli vyplacené pojistné plnění. Na všech třech pojistných smlouvách bylo hrazeno pojistné, avšak po reaktivaci pojistných smluv v případě , jméno FO, a , jméno FO, nebyly všechny pohledávky vyrovnány. Dále sdělila, že v případě pojistné smlouvy u , jméno FO, došlo k připojení k trestnímu řízení 17. 1. 2017, v případě , jméno FO, dne 7. 8. 2018 a v případě , jméno FO, dne 17. 7. 2017 a k tomu doložila listiny z trestního spisu. K ukončení smluv došlo odstoupením od pojistné smlouvy od počátku a toto bylo v případě pojistné smlouvy ve vztahu k , jméno FO, realizováno 8. 1. 2021, v případě pojistné smlouvy ve vztahu k , jméno FO, dne 29. 1. 2021 a v případě pojistné smlouvy u , jméno FO, dne 14. 7. 2021. V případě , jméno FO, pojišťovna 17. 7. 2017 Policii ČR sdělila, že v případě, že by , jméno FO, při sjednání pojištění uvedl, že má již sjednáno či sjednává životní pojištění u dalších pojistitelů, pojistná smlouva číslo , hodnota, by nebyla uzavřena. V případě zjištění těchto informací po uzavření pojistné smlouvy může na základě porušení pojistných podmínek dojít k odstoupení od pojistné smlouvy pojistitelem. Pojištěnému bylo vyplaceno plnění ve výši 311 428 Kč a s touto škodou se připojila pojišťovna do trestního řízení. V případě pojistné smlouvy ve vztahu k , jméno FO, pak pojišťovna , právnická osoba, . zaslala pojištěnému dopis z 29. 1. 2021 o odstoupení od pojistné smlouvy číslo , hodnota, z důvodu uvedení nepravdivých a neúplných odpovědí. V případě , jméno FO, pojišťovna sdělila shodné informace, tedy proč by nebyla smlouva uzavřena. Uvedla, že se připojuje s nárokem na částku 115 020 Kč k trestnímu řízení odpovídající vyplacenému pojistnému plnění a dopisem z 8. 1. 2021 odstoupila od pojistné smlouvy číslo , hodnota, pro uvedení nepravdivých či neúplných odpovědí a vystavila , jméno FO, potvrzení 5. 4. 2016 o tom, že 31. 3. 2016 zaniklo pojištění z důvodu výpovědi. V případě , jméno FO, pojišťovna mu 4. 2. 2015 sdělila, že 31. 1. 2015 zaniklo jeho pojištění , Anonymizováno, životní pojištění, číslo pojistné smlouvy , Anonymizováno, z důvodu výpovědi z jeho strany.

28. Z dodatků č. , hodnota, , 7 ke smlouvě o obchodním zastoupení č. , hodnota, uzavřené dne 23. 8. 2011 mezi , právnická osoba, . a žalobkyní bylo zjištěno, že storno období, tedy období za které má pojišťovna právo na vrácení již vyplacené provize, je dvouleté.

29. Žalobkyně dále ke způsobu výpočtu odměn/storna odměn doplnila, že žalovaný nastupoval na pozici senior poradce, následně došlo opakovaně ke změnám pozice žalovaného, a to z důvodu, že tento neplnil nastavený kariérní plán, v rámci namítaných smluv žalovaný u těchto smluv vystupoval v pozici tzv. tipaře, tedy zaměstnance žalobkyně, který není oprávněn přímo uzavírat pojistné smlouvy, ale právě zaměstnance, který získává informace o potenciálních zákaznících, tedy osobách, které by měly zájem uzavřít pojistné smlouvy. Ohledně výpočtu odměny, která žalovanému z pozice tipaře náležela, odkázala žalobkyně na sbírku interních předpisů, strana 23, když odměna tipařů je dále podrobně rozebrána na stranách 7, bod 61 a na straně 25 bod VIII. Ve smlouvě o obchodním zprostředkování uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, jsou v bodech 10–11 upraveny podmínky storen. Ohledně reaktivace smluv žalobkyně sdělila, že způsob vypořádání odměn pro případy, kdy je zjištěna nepravdivost zákazníkem poskytnutých údajů, je nastavena finanční institucí, se kterou byla daná smlouva uzavřena. Ke smlouvě , jméno FO, nejdříve žalovaný splňoval podmínky nutné k získání pozice senior poradce v produkčním měsíci 7/2013, následně v produkčním měsíci 7/2014 splňoval podmínky pro pozici manažer a jeho provize byla vypočtena na částku 243,19 Kč a následně v produkčním měsíci 7/2015 již nesplňoval podmínky k udržení pozice manažer, byl tedy evidován na pozici junior poradce s koeficientem 40 % a jeho odměna byla vypočtena na částku 117,20 Kč. Co se týká smlouvy 0791 žalovaný v měsíci 1/2014 byl evidován na pozici junior poradce/tipař s koeficientem 40 %. Jeho provize byla 6 412,88 Kč. Následná provize za produkční měsíc leden 2014 byla vypočtena na částku 36,40 Kč a v provizi za produkční měsíc leden 2015 splňoval žalovaný podmínky pro pozici manažer, odměna byla vypočtena na částku 75,53 Kč.

30. Ze Sbírky interních předpisů bylo zjištěno, že v bodě 61 je uvedeno, že „storno kvóta rovná se stornované brutto body v rámci celkové produkce spolupracovníka za produkční měsíce uplynulé od 1. 1. 2007 maximálně však za 24 posledních produkčních měsíců dělené brutto body celkové produkce spolupracovníka za produkční měsíce uplynulé od 1. 1. 2007, maximálně však za 24 posledních produkčních měsíců“. Pod bodem 62 je uvedeno, že „tipař rovná se spolupracovník, který za a) nemá příslušné zmocnění ve smyslu 2.1. odst. 1 smlouvy za b) nebo spolupracuje s , právnická osoba, na základě režimu dle čl. 2.2 smlouvy, to znamená, že není registrován, certifikován nebo nesplňuje jiné zákonem stanovené podmínky nezbytné pro uzavírání některých předmětných smluv“ a dále v článku VIII na straně 25 je stanovena tipařská odměna, a to tak, že „1. spolupracovník, který se podílí na příslušném obchodu jako tipař, tipař DKO nebo tipař top DKO má nárok pouze na tipařskou odměnu, 2. tipařská odměna pro tipaře a) tipařská odměna tipaře se vypočte jako součin FHP počtu dosažených brutto bodů za produkci, která vznikla činností spolupracovníka dle bodu 1 výše za daný produkční měsíc, a to koeficientu pozice na úrovni junior poradce, není-li stanoveno pro konkrétní případ jinak, b) brutto body jsou vypočteny dle příslušného produktového vzorce a jsou připsány k produkci tipaře“.

31. Z dalších, v řízení provedených listinných důkazů a výše neuvedených, soud nezjistil žádné pro posouzení věci podstatné skutečnosti.

32. Podle § 2483 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

33. Podle § 1998 o. z. lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.

34. Podle odst. 1 § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

35. Podle odst. 1 § 2004 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

36. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení dle § 132 o. s. ř. soud dospěl k níže popsanému skutkovému závěru. Žalovaný na základě smlouvy o spolupráci ze dne 18.1.2013 ve znění dodatku z 17.9.2014 jako spolupracovník žalobkyně vyvíjel činnost směřující k uzavření smluv na finanční produkty smluvních partnerů žalobkyně a pečoval o klienty žalobkyně a uzavřené smlouvy dle interních předpisů a pokynů žalobkyně, a to na základě a v rozsahu uděleného zmocnění. Smluvní vztah byl ukončen výpovědí ze strany žalobkyně z 20.1.2016 ke dni 29.2.2016. Podle odměňovací směrnice je spolupracovník je povinen vrátit již vyplacenou odměnu nebo její část za stornovanou předmětnou smlouvu či její část, včetně veškerých plnění poskytnutých v souvislosti s těmito předmětnými smlouvami a žalobkyně je oprávněna započíst tato storna odměn oproti účtu odměn a rezervnímu účtu ve smyslu příslušných ustanovení smlouvy o spolupráci, jak se stalo i v projednávané věci a žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši 22 425,08 Kč. Ze sdělení žalobkyně vyplynulo, že předmětné tři smlouvy sjednal poradce , jméno FO, a žalovaný se na nich podílel v pozici tzv. tipaře. Ze spisů vedených u Okresního soudu v Chebu a rovněž z vyjádření , právnická osoba, vyplynulo, že všechny tři předmětné smlouvy byly ukončeny výpovědí pojistníků k 31. 10. 2015 (, jméno FO, ), k 31. 3. 2016 (, jméno FO, ), k 31. 1. 2015 (, jméno FO, ). Přesto , právnická osoba, dne 31. 1. 2021, resp. 31. 7. 2021 od předmětných smluv odstoupila z důvodu nepravdivých odpovědí při sjednání těchto smluv. Následně, poté co žalobkyně na základě tohoto odstoupení od smluv ze strany , právnická osoba, , této vrátila zaplacené provize, začala tyto požadovat po žalovaném a jsou předmětem tohoto řízení. Soud má však za to, že jak již bylo výše uvedeno, předmětné smlouvy zanikly výpovědí ze strany pojistníků, a tedy nelze na základě jednostranného tzv. technického úkonu „reaktivace“ ze strany , právnická osoba, od již ukončených smluv opětovně odstoupit v roce 2021. Nelze tedy platně odstoupit od smlouvy, která již dříve zanikla z jiného zákonem předpokládaného důvodu. Účinky odstoupení sice nastávají ex tunc, tedy od počátku, předpokladem platnosti takového jednostranného právního jednání však musí být, že ke dni odstoupení od smlouvy závazkový vztah trval. Na tom nic nemění skutečnost, že žalobkyně byla , právnická osoba, vyzvána k vrácení provizí po odstoupení od smluv v roce 2021. Takováto výzva nemůže v dané věci způsobit účinky zamýšlené smlouvou o spolupráci mezi žalobkyní a , právnická osoba, ., resp. , právnická osoba, pojišťovnou a.s., tedy ani nárok na vrácení vyplacené provize. Promlčecí lhůta počala běžet dnem následujícím po doručení výpovědí ze strany pojistníků, nejpozději dnem následujícím po skončení pojistných vztahů. Z tohoto důvodu nemůže ani žalobkyně po žalovaném požadovat vrácení vyplacených částí provizí z těchto smluvních vztahů.

37. K tvrzení žalovaného o tom, že předmětnou částku již žalobkyni uhradil, soud uvádí, že jak vyplývá výše, předmětná částka, kterou uhradil žalovaný k rukám soudního exekutora a tento ji vyplatil na základě pokynu soudu insolvenčnímu správci do majetkové podstaty dlužníka a bude rozdělena podle zásad insolvenčního řízení a uspokojování věřitelů při poměrném uspokojování věřitelů v insolvenčním řízení.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 680 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem (ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř.) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 300 Kč představující 300 Kč za každý z jedenácti úkonů (tj. podání z 10. 6. 2022 a z 10. 2. 2023, účast na jednání ve dnech 14. 11. 2023, 20. 2. 2024, 15. 3. 2024, 8. 7. 2024, 4. 11. 2024, 26. 11. 2024, 3. 6. 2025. 28. 7. 2025, 19. 8. 2025) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. A dále z cestovného, kdy náhrada činí celkem 7 380 Kč, a to v souvislosti s cestami realizovanými zmocněncem žalovaného na jednání ve dnech 14. 11. 2023, 20. 2. 2024, 15. 3. 2024, 8. 7. 2024, 4. 11. 2024, 26. 11. 2024, 3. 6. 2025. 28. 7. 2025, 19. 8. 2025. Výše odpovídá průměrné ceně jízdného vlakem na trase , adresa, a zpět, a MHD po Praze, která činí průměrně 380 Kč za cestu vlakem z , adresa, + 30 Kč za cestu MHD z vlakového nádraží do Justičního areálu Na Míčánkách (v cenách ke dni písemného vyhotovování rozsudku ve prospěch účastníka, který jízdné nedoložil), to celé vynásobeno dvěma za cestu zpět, tj. celkem 820 Kč za cestu tam a zpět z jednoho jednání u soudu. Soud bere na vědomí, že zmocněnec žalovaného vyúčtoval cestovné za cesty k jednání osobním automobilem, s odkazem na § 30 odst. 2 zákona č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, nicméně soud konstatuje, že účastník ani jeho zmocněnec neměli předchozí souhlas soudu k použití motorového vozidla, ani o něj soud nepožádali. Žalovanému