24 C 218/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 259 560 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 259 560 Kč zastavuje.</b> <b>II. Zamítá se žaloba co do zákonného úroku z prodlení z částky 259 560 Kč od 4.11.2017 do 29.10.2020.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení v kapitalizované výši 5 221,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 18. 9. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky 259 560 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 11. 4. 2014 byla mezi právním předchůdcem žalované, pojišťovnou [právnická osoba], jako pojistitelem a otcem žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] nar. [rok] jako pojistníkem uzavřena pojistná smlouva [číslo] [anonymizováno] Kapitál životní pojištění, kde jako obmyšlená osoba pro přijetí pojistného plnění pro případ smrti pojištěného otce žalobce byl mimo jiné veden žalobce s právem na 50 % pojistného plnění. Byla sjednána pojistná částka pro případ smrti ve výši 721 000 Kč. Dne 11. 4. 2014 otec žalobce právnímu předchůdci žalované uhradil pojistné ve výši 700 000 Kč. Žalobce se stal obmyšlenou osobou s právem na 50 % pojistného plnění podle dodatku č. 2 z 23. 3. 2016 k uvedené pojistné smlouvě. Dne 29. 9. 2016 otec žalobce zemřel, toto úmrtí bylo vedeno jako pojistná událost [číslo] na základě této skutečnosti měla žalovaná plnit pojistné plnění v celkové výši 721 000 Kč, z něhož na žalobce připadá 50 %, tedy měla vyplatit částku 360 500 Kč. Uvedené vyplývá ze samotného přípisu právního předchůdce žalované z 16. 2. 2017, v němž potvrzuje žalobce jako obmyšlenou osobu s nárokem na 50 % pojistného plnění i výši pojistného plnění 721 000 Kč, z pojistného spisu žalované i z obžaloby Okresního státního zastupitelství v Břeclavi ZT 116/2018-51 z 25. 2. 2019. Žalovaná vyplatila však žalobci pouze 100 940 Kč, jak vyplývá z oznámení žalované z 3. 11. 2017, kdy došlo ke skončení šetření pojistné události. Částka 259 560 Kč je žalovanou neoprávněně zadržována po dobu dvou let, a proto s ohledem na běh promlčecí lhůty žalobci nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud. Žalobce požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po dni skončení šetření pojistné události tj. od 4. 11. 2017, kdy mu měla být vyplacena celá částka pojistného plnění. Žalovaná nevyplacení částky 259 560 Kč nijak nezdůvodnila.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že nárok neuznává. Nesporuje, že podle dodatku č. 2 z 23. 3. 2016 byl žalobce obmyšlenou osobou s právem na pojistné plnění ve výši 50 %. Dne 25. 10. 2016 byla žalované doručena žádost JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v Brně zastupující další potomky zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], podle níž [jméno] [celé jméno žalobce] před smrtí učinil změnu uvedené pojistné smlouvy a změnil okruh obmyšlených osob, včetně způsobu jejich vypořádání. Podle této změny by žalobci jako obmyšlené osobě nově vznikl nárok na pojistné plnění pouze ve výši 14 % z pojistné částky. Vzhledem k pochybnostem, které tuto změnu provázely a které začala vyšetřovat Policie ČR, Územní odbor Brno – venkov, oddělení hospodářské kriminality pod č. j. KRPB-16919-7/TČ-2017-060381 – BRY, se žalovaná rozhodla vyplatit žalobci pouze pojistné plnění, které je nesporné, tj. 14 % ze 721 000 Kč tedy částku 100 940 Kč. Žalovaná navrhla přerušení tohoto řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 1 T 23/2019.

3. Na to žalobce reagoval tak, že uvedená obrana žalované je irelevantní, stejně tak přípis jakési advokátky, když nejde o listinu, která by mohla jakýmkoliv způsobem ospravedlňovat postup žalované nevyplatit žalobci část pojistného plnění. Žalovanou uváděná změna by musela být provedena změnou pojistné smlouvy, tuto změnu však žalovaná netvrdí. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 1T 23/2019 z 29. 5. 2020 ve znění usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 3To 219/2020 ze 14. 10. 2020 byl [jméno] [celé jméno žalobce] mladší uznán vinným pokusem přečinu pojistného podvodu dle ust. § 21 odst. 1 k § 210 odst. 1 písm. a), c), odst. 4 tr. zák. a byl mu za to uložen peněžitý trest ve výši 200 celých denních sazeb v celkové výměře peněžitého trestu 44 000 Kč. Jednání spočívalo v tom, že na žádost [jméno] [celé jméno žalobce] mladšího vedoucí pobočky [právnická osoba] v [příjmení] [jméno] [příjmení] vyhotovila žádost o změnu předmětné pojistné smlouvy, kam podle přání odsouzeného zanesla nový okruh obmyšlených osob tak, že mimo jiné 14 % z pojistné částky připadá žalobci, tuto žádost dala odsouzenému, aby ji předložil svému otci [jméno] [celé jméno žalobce] a poté ji podepsanou přinesl zpět na pobočku [obec] [anonymizováno] a odsouzený dne 29. 9. 2016 podle instrukcí tuto žádost na pobočce [právnická osoba] [jméno] [příjmení] předložil, ovšem s padělkem – napodobeninou podpisu [jméno] [celé jméno žalobce] staršího, přičemž odsouzený věděl, že jeho otec listinu nepodepsal a ten ještě téhož dne zemřel. Odsouzený následně jako zákonný zástupce své dcery [jméno] [příjmení] požadoval po [právnická osoba] vyplacení pojistného plnění na základě této žádosti.

4. Žalovaná uvedla, že s ohledem na obsah usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 3To 219/2020-832 ze 14. 10. 2020 žalobci vyplatila dne 27.1.2021 pojistné plnění ve výši 259 560 Kč, které je předmětem tohoto sporu a navrhla řízení zastavit. Má za to, že nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení od 4. 11. 2017 není důvodný, šetření pojistné události nebylo ukončeno 3. 11. 2017, ale teprve 27. 1. 2021 a z tohoto důvodu žalovaná nebyla v prodlení se zaplacením požadované jistiny. S ohledem na probíhající trestní řízení vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 1T 23/2019, které bylo pravomocně ukončeno teprve 14. 10. 2020 nemohla žalovaná řádně ukončit šetření pojistné události podle § 2798 o.z., neboť nebylo postaveno najisto, která osoba byla oprávněna přijmout pojistné plnění. Žalovaná rovněž považuje za nedůvodný nárok žalobce na náhradu nákladů řízení, neboť jí nebyla před podáním návrhu zaslána výzva k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. Má za to, že by nebylo spravedlivé, aby nesla odpovědnost za špatné vztahy v rodině žalobce, kdy nárok na pojistné plnění vzneslo více příbuzných pojištěného. Počínala si s obecnou prevenční povinností tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného.

5. V replice na to žalobce uvedl, že žalovaná měla povinnost plnit pojistné plnění a neučinila tak, nebyla provedena žádná změna pojistné smlouvy, žalovaná otálela s výplatou pojistného plnění několik let a s ohledem na hrozící promlčení nezbylo žalobci než žalobu podat a žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k plnění například 4. 10. 2017, 20. 11. 2017.

6. V řízení byl zjištěn tento skutkový stav z níže uvedených listinných důkazů. Dne 11. 4. 2014 [jméno] [celé jméno žalobce] starší uzavřel s předchůdkyní žalované, [právnická osoba], pojistnou smlouvou [číslo] o pojištění [anonymizováno] Kapitál životní pojištění. Obmyšlené osoby pro případ smrti byly uvedeny [jméno] [příjmení] narozená 1967 v rozsahu 50 % a [jméno] [příjmení] narozená 1988 v rozsahu 50 % s tím, že počátek pojištění byl sjednán na 12. 4. 2014 s dobou trvání 5 let, konec pojištění 11. 4. 2019 a byla stanovena pojistná částka pro případ smrti ve výši 721 000 Kč a bylo ujednáno jednorázové pojistné ve výši 700 000 Kč. K této smlouvě byly uzavřen dodatek č. 1 dne 23. 2. 2016 a dne 23. 3. 2016 dodatek číslo 2, kde došlo ke změně obmyšlené osoby s platností od 15. 3. 2016 a byl stanoven okruh obmyšlených osob tak, že v rozsahu 50% je uvedena [jméno] [příjmení], nar. 1967 a v rozsahu 50% žalobce. Ze seznamu došlých plateb bylo zjištěno, že 11. 4. 2014 byla vložena na účet předchůdkyně žalované částka 700 000 Kč. K této smlouvě pak byly vydány Všeobecné pojistné podmínky, Speciální pojistné podmínky.

7. Dopisem z 3. 11. 2017 žalovaná žalobci oznámila výsledek šetření pojistné události na základě úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] st. dne 29. 9. 2016 tak, že mu vyplácí pojistné plnění ve výši 100 940 Kč.

8. Vyjádřením z 16. 2. 2017 předchůdkyně žalované poskytla součinnost Policii České republiky ve věci předmětné pojistné smlouvy týkající se změny obmyšlených osob. Z uvedeného se mino jiné podává, že dne 10. 2. 2017 předchůdkyně žalované obdržela formuláře – hlášení pojistné události (úmrtí) od žalobce.

9. Dopisem ze 7. 4. 2017 žalovaná sdělila žalobci, že stále šetří předmětnou pojistnou událost a že tuto nelze vyřídit z důvodu šetření Policie ČR ve věci podezření ze spáchání trestného činu.

10. Dopisem z 27. 1. 2021 žalovaná sdělila žalobci, že ukončila šetření předmětné pojistné události s tím, že žalobci vyplácí zbývající část pojistného plnění ve výši 250 560 Kč.

11. Okresní státní zastupitelství v Břeclavi podalo na [jméno] [celé jméno žalobce] mladšího obžalobu pod č. j. ZT 116/2018-51 ze dne 25. 2. 2019, rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi č. j. 1T 23/2019-748 ze dne 29. 5. 2020 byl [jméno] [celé jméno žalobce] mladší uznán vinným z pokusu přečinu pojistného podvodu, toto rozhodnutí nabylo právní moci 14. 10. 2020. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 3To 219/2020-832 ze dne 14. 10. 2020 bylo odvolání obžalovaného zamítnuto, toto rozhodnutí nabylo právní moci 14. 10. 2020. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. 4Tdo 206/2021-926 z 22.4.2021 bylo dovolání [jméno] [celé jméno žalobce] mladšího odmítnuto.

12. Dne 27. 9. 2016 byla v žádosti o netechnickou změnu v pojistné smlouvě uvedena změna v obmyšlených osobách, kde ve vztahu k žalobci bylo uvedeno 14 % JUDr. [příjmení] pak v zastoupení nezletilé [jméno] [příjmení] podala u Okresního soudu v Pardubicích návrh na vydání předběžného opatření týkající se předmětné pojistné smlouvy.

13. Dopisem ze 4. 10. 2017 žalobce žádal o poskytnutí informací a o sdělení termínu vydání plnění z pojistné události, totéž žádal pak dopisem z 20. 11. 2017, žádosti byly doloženy poštovními archy.

14. Žalobce po obdržení žalované jistiny uvedl, že předmětem sporu zůstává pouze úrok z prodlení a náklady řízení. Připomněl, že částka 259 560 Kč byla uhrazena po podání žaloby, když neexistoval žádný právní důvod proč nezaplatit dluh v době jeho splatnosti. Souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

15. Žalovaná se zastavením řízení co do částky 259 560 Kč souhlasila, souhlasila rovněž se rozhodnutím bez nařízení jednání, má však za to, že s ohledem na skončení šetření pojistné události až 27. ledna 2021 není důvodný nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení od 4. 11. 2017, připomněla, že 14. 10. 2020 bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že podpis na žádosti o změnu pojistné smlouvy není pravý, tedy bylo fakticky rozhodnuto o okruhu obmyšlených osob a výši pojistného plnění, na které má žalobce nárok. Má za to, že dopisy, které žalobce zaslal, nelze považovat za výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. a bylo by třeba rozhodnout o nákladech řízení podle § 150 o.s.ř., a navrhla proto návrh žalobce na zaplacení úroku z prodlení zamítnout s tím, že žádný z účastníků nebude mít právo na náhradu nákladů řízení.

16. Podle ust. § 2796 odst. 1) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

17. Podle ust. § 2798 odst. 1) o.z. není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Podle odst. 2) nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít. Podle odst. 3) porušil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z příčin na své straně, je v prodlení; k opačnému ujednání se nepřihlíží.

18. Výrokem I. soud řízení co do částky 259 560 Kč zastavil.

19. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že dne 11. 4. 2014 mezi [jméno] [celé jméno žalobce] starším a předchůdcem žalované, [právnická osoba], byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě v případě úmrtí pojistníka [jméno] [celé jméno žalobce] staršího mělo být obmyšleným osobám vyplaceno pojistné plnění ve výši 721 000 Kč. Nebylo sporu ani o tom, že jednou z obmyšlených osob je žalobce s 50% nárokem na základě dodatku č. 2 k této smlouvě. Dne 29.9.2016 [jméno] [celé jméno žalobce] starší zemřel, dne 10.2.2017 pojistnou událost ohlásil žalobce žalované. Na základě úkonů, které učinil bratr žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] mladší, se stala spornou výše pojistného plnění, když byla žalované po úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] st. předložena žádost o netechnickou změnu v pojistné smlouvě týkající se okruhu obmyšlených osob a výše pojistného plnění (ve vztahu k žalobci mělo být změněno 50% na 14%), o jejíž pravosti vznikly pochybnosti, proto žalovaná dne 7.4.2017 sdělila žalobci důvody, proč nemůže skončit šetření pojistné události a dne 3.11.2017 mu vyplatila pouze nespornou výši pojistného plnění 14 %, tedy částku 100 940 Kč. [jméno] [celé jméno žalobce] mladší byl rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi uznán vinným z pokusu přečinu pojistného podvodu, který měl spočívat v tom, že v žádosti o netechnickou změnu v pojistné smlouvě upravil okruh obmyšlených osob tak, že žalobci mělo připadnout z pojistné částky 14 %. Tento rozsudek ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, kterým bylo jeho odvolání zamítnuto, nabyl právní moci dne 14. 10. 2020. Je zřejmé, že až na základě tohoto rozsudku bylo postaveno najisto, jaký je okruh obmyšlených osob a jaká je výše pojistného plnění pro každou z nich, tedy i pro žalobce. S ohledem na skutečnost, že probíhalo nutné šetření, které se týkalo předmětné pojistné události, žalovaná řádně v zákonné lhůtě sdělila žalobci důvody, proč nelze šetření ukončit, nemůže být v prodlení s výplatou pojistného plnění, neboť související trestní řízení mělo vliv na výši pojistného plnění. Žalovaná žalobci doplatek jistiny ve výši 259 560 Kč vyplatila 27. 1. 2021.

20. Sporným zůstal nárok žalobce na úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení. Soud uzavřel, že pokud dne 14. 10. 2020 došlo k pravomocnému odsouzení [jméno] [celé jméno žalobce] mladšího a toho dne bylo postaveno najisto, že žalobci náleží jako obmyšlené osobě 50 % pojistného plnění, mohla žalovaná dne 15. 10. 2020 ukončit šetření pojistné události a do 15 dnů, tedy do 29. 10. 2020, vyplatit pojistné plnění. Od 30. 10. 2020 tak byla žalovaná v prodlení s výplatou pojistného plnění. Proto soud výrokem II. zamítl žalobu co do požadovaného úroku z prodlení za dobu od 4. 11. 2017 do 29. 10. 2020 a výrokem III. uložil žalované, aby žalobci zaplatila zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 5 221,42 Kč za dobu od 30. 10. 2020 do 26. 1. 2021.

21. K nákladovému výroku IV. soud s odkazem na ust. § 143 o.s.ř. uvádí, že žalovaná svým chováním nezavdala důvod k podání žaloby, neboť, jak již bylo výše uvedeno, nebyla s výplatou pojistného plnění v prodlení do pravomocného skončení trestního řízení. Žalovaná by měla právo na přiznání nákladů řízení z jistiny, kdy po došetření věci dobrovolně plnila, avšak i s tímto plněním byla částečně v prodlení. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Na rámec uvedeného soud podotýká, že je třeba přisvědčit argumentaci žalované, že výzvy žalobce k plnění z 4. 10. 2017 a 20. 11. 2017 (č.l. 74 p. v. a 75) nejsou výzvy k plnění ve smyslu ust. § 142a o.s.ř.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.