24 C 224/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobce d) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 474 732 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 118 683 Kč za dobu od [datum] do [datum], kterého se domáhala po žalované žalobkyně d).</b> <b>II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce a) domáhá po žalované zaplacení částky 118 683 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně b) domáhá po žalované zaplacení částky 118 683 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně c) domáhá po žalované zaplacení částky 118 683 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.</b> <b>V. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně d) domáhá po žalované zaplacení částky 118 683 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.</b> <b>VI. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VIII. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IX. Žalobkyně d) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhají po žalované zaplacení částky 474 732 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo ke škodní události, k tragickému úmrtí [jméno] [příjmení], narozeného [datum], jednalo se o druha žalobkyně c) a otce jejího nově narozeného dítěte a k úmrtí došlo následkem požáru v bytě v [obec], v ulici [ulice a číslo]. Žalobci uplatnili nárok na výplatu pojistného, když dne [datum] uzavřeli se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti občanů a škodní události vedena pod [číslo]. Byt v [obec a číslo], [anonymizováno] ulici, který byl předmětem pojištění, byl zcela zničen. Dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni c), že dochází ke krácení pojistného o 40 %, tj. o částku 474 732 Kč, celková výše škody byla pojišťovnou vyčíslena na částku 1 186 829 Kč. Za tuto zkrácenou částku není možné byt opravit tak, aby v něm mohla bydlet matka s dítětem. Dne [datum] zaslala právní zástupkyně žalované nesouhlas s krácením, na což reagovala žalovaná dopisem z [datum] v tom smyslu, že dle zprávy HZS byla příčinou vzniku požáru nedbalost pana [příjmení] při používání elektrického sporáku a dále poukázali na údajnou opilost a užití kokainu. S tímto názorem žalobci nesouhlasí. Věc šetřila Policie ČR a dne 29. 1. 2019 vydala usnesení [číslo jednací], kde bylo konstatováno, že v daném případě nejde o podezření z trestného činu usmrcení z nedbalosti a věc byla odložena a hasičská zpráva uvádí jako jedinou příčinu nespecifikovanou nedbalost. Jak k tragédii došlo nikdo s určitostí neví a neurčil, lze se pouze domnívat. Zemřelý si nepřipravoval jídlo (viz hasičská zpráva), neměl důvod zapnout sporák, nebyl ani zvyklý používat sporák pro přípravu jídla, používal vařič. Nejedná se nespecifikovanou nedbalost, ale o náhodu s fatálními následky. U poškozeného byly zjištěny metabolity látky kokain, což nemohlo jeho chování v daném čase nijak ovlivnit, nešlo také o těžkou opilost, neboť poškozený odeslal před svým úmrtím zcela srozumitelnou SMS zprávu žalobkyni c). Krácení pojistného plnění je zejména pro žalobkyni c), která zůstala s malou dcerou bez otce a bez zajištění, velmi tíživé, ocitla se bez prostředků a bez možnosti bydlení. Její příjem na rodičovské dovolené činil cca 7 000 Kč. Pojišťovna ani po mnoha výzvách nedala žalobcům žádný dokument vyjádření či zdůvodnění, o co se opírá při krácení pojistného, proto nezbylo žalobcům, než se obrátit na soud. Žalovaná si udělala vlastní závěry, zapsala jako příčinu nedbalost, záměrně vynechala slovo nespecifikovaná, dále napsala přítomnost kokainu. Je pravdou, že ve Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění majetku VPPM [číslo] je uvedeno, že mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků, nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Z žádného vyjádření či dokumentu není zřejmé, jak žalovaná došla k názoru, že rozsah porušení povinnosti činí 40 %. Je zcela vyloučené, aby pouhé metabolity kokainu působily negativně na chování poškozeného, žádný právní předpis ani nestanoví, že by občan nemohl po práci požít alkohol. Mají za to, že by se mělo postupovat analogicky jako u pojištění osob podle ust. § 2846 občanského zákoníku, kdy i při požití alkoholu nebo návykové látky nedochází ke krácení plnění, pokud došlo k úmrtí poškozeného. Nebylo prokázáno, že porušení povinnosti pojištěného mělo podstatný vliv na vznik pojistné události a vůbec ne, že by to bylo ve výši 40 %. Dále žalobci doplnili, že vlastníkem 1/4 bytu je žalobce a) [celé jméno žalobce], vlastníkem 1/4 bytu je žalobkyně b) [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], žalobkyně c), je vlastníkem 1/4 bytu a nezletilá [celé jméno žalobce], žalobkyně d), je vlastníkem rovněž 1/4 bytu. Žalobkyně c) je družka [jméno] [příjmení], matka [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] je dcera [jméno] [příjmení]. Pojistnou smlouvu uzavřel [jméno] [příjmení] – pojistník dne [datum]. Nárok na výplatu pojistného byl uplatněn u žalované v prosinci 2018 prostřednictvím finančního poradce ve výši 1 186 829 Kč, tato výše byla stanovena znaleckým odhadem znalcem [příjmení]. K popisu události dále žalobci uvedli, že dne [datum] došlo k požáru v bytu [ulice a číslo], [obec a číslo], pojistnou událost šetřila policie a hasičský záchranný sbor a z jejich šetření vyplynulo, že není možné zjistit příčinu, jak k požáru došlo, tzn. jak došlo k aktivaci elektrického sporáku, který byl původcem začínajícího požáru. Na sporáku se vzňal indukční vařič a od toho se požár rozšířil do celého bytu. [příjmení] [jméno] [příjmení] přišel domů v pozdních večerních hodinách kolem 22 hodiny, chystal se se byt renovovat, aby se tam mohl s rodinou nastěhovat. Není známo, jak došlo k aktivaci sporáku, zcela žalobci vylučují, že by pan [příjmení] knoflíkem otočil.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, navrhla její zamítnutí. Připomněla, že předmětem žaloby je částka 474 732 Kč s příslušenstvím odpovídající poměrné části pojistného plnění vyplývajícího z pojistné události spočívající v náhradě škody vzniklé na bytové jednotce [číslo] nacházející se v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo]. K bytu byla mezi [jméno] [příjmení] jakožto pojistitelem a žalovanou jakožto pojistníkem uzavřena pojistná smlouva pro pojištění majetku a odpovědnosti [anonymizováno] [číslo]. Samotná pojistná událost vyplývá z požáru bytu, ke kterému došlo [datum] ve 2 hodiny v noci a při které poškozený [příjmení] tragicky zemřel. Pojistná událost byla u žalované nahlášena poprvé [datum] a tato byla žalovanou vyřizována pod [číslo] žalovaná v rámci šetření pojistné události zjistila skutečnosti, které nezbytně vedly k závěru, že poškozený se musel významně podílet na vzniku předmětného požáru bytu a z tohoto důvodu žalovaná přistoupila ke krácení pojistného plnění v míře 40 % odpovídající spoluúčasti poškozeného na vzniku škody na bytě. Poškozený musel před vznikem požáru zapnout v bytě elektrický sporák, který byl příčinou požáru bytu. Žalovaná po skončení šetření vyplatila žalobci a) ve prospěch žalobce a) a žalobkyně b) dne [datum] pojistné plnění ve výši 355 549 Kč, žalobkyni c) v její prospěch dne [datum] pojistné plnění ve výši 177 774 Kč. Dne [datum] po pravomocném skončení dědického řízení vedeného o pozůstalosti po poškozeném pojistné plnění žalobkyni c) ve prospěch nezletilé žalobkyně c) ve výši 177 774 Kč. Jednotlivé podíly žalobců na pojistném plnění odpovídají jejich spoluvlastnickému podílu na bytě, každý z žalobců a) až c) vlastní spoluvlastnický podíl ve výši 1/4, přičemž žalobkyně d) se stala spoluvlastnicí spoluvlastnického podílu ve výši 1/4 po poškozeném na základě dědického usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla určena jako jediná dědička poškozeného. V celkovém souhrnu žalovaná na pojistném plnění žalobcům vyplatila částku 711 097 Kč. Žalobci žalobu odůvodnili tak, že nesouhlasí s postupem žalované při krácení pojistného plnění s tím, že v jednání poškozeného nelze spatřovat nedbalost, maximálně pak nespecifickou, ale zejména tím, že šlo o náhodu s fatálními následky. Žalovaná nesouhlasí se skutkovým a právním hodnocením věci žalobci. Uvedla, že je nespornou skutečnost, že poškozený s žalovanou uzavřel ve vztahu k bytu pojistnou smlouvu pro pojištění majetku a odpovědnosti [anonymizováno] [číslo] že žalovaná pojistnou událost zaregistrovala a vyřizovala pod [číslo]. Spornou zůstávají okolnosti vzniku škody, a to zejména s ohledem k zavinění poškozeného na vzniku požáru bytu, respektive s ohledem na spoluúčast poškozeného na vzniku škody na bytě. Pojistná událost byla u žalované nahlášena poprvé [datum], s ohledem na otázky týkající se příčiny vzniku požáru bytu nebylo v prvopočátku možné pojistnou událost řádně zlikvidovat do doby vyhotovení odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy ev. [číslo] ze dne [datum], které bylo žalované žalobcem a) postoupeno nejprve [datum], a to společně s usnesením Policie ČR o odložení věci. Teprve poté, kdy žalovaná disponovala podklady, na základě kterých šlo vyvodit závěr ohledně skutkových okolností vzniku požáru, mohla dále pokračovat ve vyřizování pojistné události. Dále žalovaná upozornila, že smlouvou byla sjednána vinkulace pojistného plnění ve prospěch [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] republic and [právnická osoba], která poškozenému a žalobcům a) až c) poskytla za účelem zakoupení a rekonstrukce bytu hypoteční úvěr, na straně banky došlo k průtahům a dne [datum] byla žalovaná bankou vyrozuměna, že došlo k úplnému doplacení zůstatku hypotečního úvěru z titulu vinkulace pojistného plnění z životního pojištění poškozeného. Na základě uvedené informace od banky byla žalovaná oprávněna pojistné plnění vyplatit poškozeným vlastníkům bytu, což učinila dne [datum], o čemž byli žalobci a) až c) vyrozuměni dopisem žalované z [datum]. Pokud jde o námitky ke krácení pojistného plnění vznesené žalobci a) až c), tyto žalovaná vypořádala dopisem z [datum]. Ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu na bytě ve vlastnictví poškozeného v momentě vyplacení pojistného plnění žalobcům a) až c) stále probíhalo řízení o pozůstalosti po poškozeném, které bylo pravomocně ukončeno dne [datum] na základě dědického usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a po obdržení dědického usnesení žalovaná vyplatila dne [datum] žalobkyni c) zbývající pojistné plnění odpovídající 1/4 ve prospěch žalobkyně c), o čemž žalovaná žalobkyni c) informovala dopisem z [datum]. Ohledně krácení pojistného plnění žalovaná odkazuje na smlouvu, dle které se na pojištění majetku a odpovědnosti sjednané ve smlouvě vztahují Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku [anonymizováno] [číslo], konkrétně poukázala na čl. 12 odst. 12, v němž se stanoví, že„ mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejich následků, nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.“ Z citovaného ujednání vyplývá, že žalovaná je oprávněna pojistné plnění krátit. Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy provedl šetření k příčině vzniku požáru v místě požáru a jak vyplývá z odborného vyjádření, jednoznačně jako příčinu vzniku požáru označil zapnutou levou přední plotýnku elektrického sporáku tov. zn. [příjmení] [anonymizováno] v kuchyni bytu. Elektrická plotýnka byla v době šetření požáru hasičským záchranným sborem zapnuta v poloze 6, tzn. na nejvyšší možný výkon, zkouškou na místě byla ověřena funkčnost uvedené ploténky. Jelikož na desce elektrického sporáku, respektive na předmětné plotýnce byl položen indukční vařič, došlo k degradaci hořlavých materiálů tohoto spotřebiče a následnému vznícení, od indukčního vařiče se následně požár rozšířil do části kuchyňské linky v oblasti okolo elektrického sporáku. Při šetření požáru bylo jako příčina vyloučeno úmyslné jednání třetí osoby a rovněž byl vyloučen technický zkrat elektroinstalace. Závěry žalované o krácení pojistného plnění mají jasný a transparentní základ ve zjištěních Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy a pokud žalobci tvrdí, že k požáru došlo z jiných příčin, nechť předloží konkrétní tvrzení a označí k tomu důkazy. Požár bytu byl zcela jednoznačně zapříčiněn spuštěnou plotýnkou sporáku, jelikož se v bytě v době vzniku požáru nacházel pouze poškozený, který byl v bytě nalezen mrtvý v důsledku otravy oxidem uhelnatým v kombinaci s těžkou opilostí, jediným logickým vysvětlením k příčině vzniku požáru bytu je, že plotýnka byla puštěna samotným poškozeným. Ona nespecifikovaná nedbalost spočívá v tom, že s ohledem k důkazní situaci již není možné s absolutní jistotou zjistit, zda poškozený zamýšlel sporák použít za účelem vaření nebo šlo o náhodný zkrat mysli, v každém případě však lze s pravděpodobností hraničící s jistotou uzavřít, že k požáru bytu došlo následkem nepozornosti poškozeného nebo následkem chybného použití spínače elektrického sporáku namísto spínače indukčního vařiče umístěného na elektrickém sporáku. Z odborného vyjádření vyplývá, že ke vzniku požáru bytu došlo v důsledku zavinění poškozeného, který svým chováním porušil § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, dle kterého platí, že fyzická osoba je povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru zejména při používání tepelných, elektrických a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení. Okolnost, která přispívá, avšak pouze podpůrně uvedenému závěru, jsou návykové látky zjištěné v těle poškozeného při lékařské pitvě. Otázka intoxikace poškozeného návykovou látku kokain není pro danou věc zásadní, a to s ohledem ke skutečnosti, že u poškozeného byla zcela prokazatelně zjištěna hodnota alkoholu v krvi odpovídající 2,06 g, která odpovídá těžké opilosti, která se vedle poruch koordinace, zpomalení tělesných pohybů a obecného snížení pozornosti projevuje rovněž blábolivou řečí, neschopností samostatné chůze a také psychickými poruchami. Ke vzniku požáru bytu došlo zaviněním poškozeného, který porušil ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně, když užíval elektrický sporák v rozporu s minimálními požadavky na předcházení vzniku požáru. Rovněž tak i samotné zcela nevhodné umístění indukčního vařiče na desce elektrického sporáku by bylo možné shledat jako porušení uvedeného ustanovení, aniž by byl spínač plotýnky spuštěn. S ohledem k závěru odborného vyjádření žalovaná postupovala v kompetencích daných čl. 12 odst. 12 VPPM, když pojistné plnění krátila v rozsahu 40 %, což považuje za vstřícný postup, neboť z odborného vyjádření i z usnesení Policie ČR jednoznačně vyplývá, že viníkem vzniku požáru je poškozený. Ve smyslu zásady conditio sine qua non by nemohl požár vzniknout, kdyby bývalo nebylo přičinění poškozeného, který svým chováním vytvořil ideální podmínky pro vznik požáru. Žalovaná odmítá analogickou aplikaci § 2846 občanského zákoníku. Důvodem krácení byla zaviněná, nebezpečná manipulace poškozeného s elektrickým zařízením zakázaná zákonem o požární ochraně, která vedla ke vzniku požáru bytu.

3. Žalobci v replice na to uvedli, že respektují závěr z vyšetření Hasičského záchranného sboru, že příčinou vzniku požáru byla nespecifikovaná nedbalost při používání elektrického sporáku, žalovanou uváděné údaje o návykových látkách zjištěných v těle poškozeného považují za lživé a shrnuli, že žalovaná si vytvořila vlastní závěr, že viníkem vzniku požáru je poškozený, aniž by respektovala zprávy HZS a Policie ČR, ani jedna z nich ve svých zprávách neoznačila poškozeného za viníka 4. Žalovaná v replice na to uvedla, že opětovně připomíná závěr Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy na straně 5 odborného vyjádření, podle kterého„ příčinou vzniku požáru byla nespecifikovaná nedbalost pana [jméno] [příjmení] při používání elektrického sporáku“. Je evidentní, že žalobci zcela opomíjí skutečnost, že ona nespecifikovaná nedbalost není nenadálou a nečekanou okolností, ke které by mělo dojít působením zevních sil zcela nezávisle na vůli osoby, které se určité jednání vztahuje, v daném případě pana [příjmení]. Jak vyplývá i z právní teorie, nedbalost je jednou z forem zavinění a nedbalostní jednání je nutno považovat za zaviněné a příčinou vzniku požáru podle Hasičského záchranného sboru byla nespecifikovaná nedbalost konkrétní osoby, a to pana [příjmení], což vyplývá z uvedeného odborného vyjádření. Pokud jde o usnesení Policie ČR, žalovaná poukazuje na skutečnost, že i Policie, která věc odložila, uvedla„ v dané věci s největší pravděpodobností došlo k tomu, že poškozený ve stavu těžké opilosti buď se záměrem uvaření si jídla aktivoval otočný vypínač elektrického sporáku, nebo vlastní neopatrností zavadil o tento spínač a tím ho pootočil o jednu polohu“. Z provedené soudní pitvy poškozeného vyplývá, rovněž tak i ze znaleckého posudku z oblasti toxikologie, že v krvi, moči a vnitřních orgánech pana [příjmení] byly zjištěny metabolity látky kokain, a to sice látka ekgonin a methyl ester. Je pravdou, že metabolity kokainu se vyskytují v moči osoby požívající kokain obvykle 1 den od požití. Žalovaná opakuje, že intoxikace poškozeného pouze podporuje závěry o jeho zavinění ke vzniku požáru, nejde však o okolnost stěžejní, neboť ke vzniku požáru došlo zaviněním pana [příjmení], který porušil § 17 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně, když používal elektrický sporák v rozporu s minimálními požadavky na předcházení vzniku požáru. Významné pro naplnění kompetencí žalované daných v čl. 12 odst. 12 VPPM je skutečnost, zda porušení povinnosti pana [příjmení] mělo za následek vznik požáru a podle žalované jsou v tomto ohledu zcela postačující odborné závěry Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy uvedené v odborné vyjádření. Žalovaná pro případ pochybností navrhla výslech příslušníků Hasičského záchranného sboru.

5. Soud zjistil u níže uvedených listinných důkazů následující skutkový stav. Poškozený [jméno] [příjmení] jako pojistník uzavřel se žalovanou dne [datum] s počátkem pojištění od [datum] pojistnou smlouvu pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizováno] s předmětem pojištění bytové jednotky na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] o velikosti 77 m² se sjednanou vinkulací ve prospěch [příjmení] [příjmení], sjednanou spoluúčastí ve výši 1 000 Kč, jak bylo zjištěno z návrhu pojistné smlouvy a pojistky. Nedílnou součástí této pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky VPPM [číslo], DPP [anonymizováno] + MO [číslo], SP AS [číslo]. Dle čl. 12 odst. 12 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku VPPM [číslo]„ mělo-li porušení povinností pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit“.

6. Žalobci jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, tedy bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [část obce] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], s tím, že žalobci a) a b) mají ve společném jmění manželů podíl o velikosti 1/2, žalobkyně c) má podíl o velikosti 1/4 a žalobkyně d) má rovněž podíl o velikosti 1/4, jak bylo zjištěno z LV [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek].

7. Žalobkyně d) je dědičkou po poškozeném [jméno] [příjmení], jak bylo zjištěno z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], právní moc [datum] a mimo jiné předmětem dědictví byl i nárok na pojistné plnění vůči [právnická osoba] ze škody na majetku registrované pod [číslo] ve výši ¼, tj. 177 774 Kč.

8. Žalovaná vyplatila žalobcům na předmětnou pojistnou událost [číslo] pojistné plnění ve výši 711 097 Kč, tedy pro každého ze žalobců částku 177 774 Kč, výši škody uznala v částce 1 186 829 Kč, odečetla smluvní spoluúčast 1 000 Kč a krátila pojistné plnění ve výši 40 % o částku 474 732 Kč, jak bylo zjištěno ze sdělovacího dopisu z [datum].

9. Žalobci nesouhlasili s krácením pojistného plnění, na což žalovaná reagovala dopisem z [datum]. Dne [datum] sdělila žalovaná žalobcům, že ukončila šetření pojistné události na základě dědického řízení ve vztahu k žalobkyni d), jak bylo zjištěno z uvedených listin. Mezi stranami před podáním žaloby probíhala i e-mailová komunikace, jak bylo zjištěno z e-mailů z [datum], [datum].

10. Ze spisu Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec] I, SKPV, [číslo jednací], konkrétně z usnesení ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti poškozeného [jméno] [příjmení] dne [datum] v době kolem 02:00 hodin v [obec a číslo] v ulici [ulice a číslo], kde došlo k požáru uvnitř bytové jednotky [číslo] ve druhém patře, kdy během prvotního zásahu došlo k nalezení poškozeného zemřelého [jméno] [příjmení], neboť nejde o podezření z trestného činu. Znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví toxikologie zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v krvi poškozeného [jméno] [příjmení] byla zjištěna přítomnost etanolu o koncentraci 2,06 g na kilogram, když z obecného hlediska se tato hladina posuzuje jako těžká opilost, při kterém mohou často nastat psychické poruchy, negativní ovlivnění tělesných pohybů až neschopnost samostatné chůze. Dále bylo zjištěno 61 % karbonylhemoglobinu a při této hladině zpravidla již může nastat kóma, selhání oběhového a dýchacího systému s možným následkem smrti. Dále byla v krvi prokázána přítomnost metabolitů kokainu – benzoylekgoninu a ekgonin methyl esteru, v moči bylo prokázáno podezření na přítomnost kokainu či jeho metabolitů. V orgánech a v moči byla prokázána přítomnost metabolitů kokainu – benzoylekgoninu a ekgonin methyl esteru, rovněž tak metabolity etanolu – ethylglukuronid a ethylsulfát. Kombinace konzumace alkoholických nápojů s aplikací nelegální drogy – kokainu mohla mít za následek neočekávanou reakci ve smyslu jak farmakokinetických, tak farmakodynamických interakcí s výsledným variabilním individuální efektem. Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobkyně c) z [datum] bylo zjištěno, že tato byla družkou poškozeného [jméno] [příjmení], společně mají dceru [anonymizováno] (žalobkyně c)). Začátkem roku 2018 přes realitku nalezli inzerát na byt v [anonymizováno] ulici, v bytě zamýšleli provést rekonstrukci. Elektrický sporák, který tam byl umístěn, po celou dobu, co v bytě bydleli, nepoužili. Přinesli si do bytu jejích dřívější indukční dvou plotnu, která byla položena na ploténkách sporáku a kabelem připojena k zásuvce nad pracovní plochu a používala se k přípravě pokrmů. Žalobkyně c) bydlela s dcerou v [obec], poškozený [jméno] [příjmení] odjel v pondělí do práce do [obec] a v pátek měl v úmyslu začít bouráním příček mezi kuchyní a chodbou, potažmo obývacím pokojem. Neví o tom, že by poškozený někde slavil, ale je to možné, občas si takto vyrazil. Poslední zpráva jí přišla v noci před požárem asi ve 23:11 hodin. Bylo normální, že si poškozený mohl něco uvařit, on byl dobrý kuchař. Z fotodokumentace a protokolu o ohledání místa činu bylo zjištěno, že v kuchyni se nachází elektrický sporák s troubou [příjmení] 275, ovladače na sporáku jsou všechny v poloze vypnuto, na vrchní části sporáku v prostoru plotýnek je na sobě nahromaděno směrem od shora směrem k podmínkám: plech do trouby s pokličkou, rozbitý keramický talíř se zbytky jídla postavený na čtvercové desce indukční plotny, pánev se zuhelnatělými zbytky nezjištěné látky, druhá část indukční plotny rozměrově totožné s předchozí plotnou, v popředí směrem do místnosti kuchyně leží dále na svrchní straně sporáku podlouhlý ovládací kabel k elektrickému spotřebiči….Vrchní část sporáku je tvořena čtyřmi plotnami a prostor mezi nimi je zasypán částmi zdiva a zuhelnatělými zbytky nezjištěného materiálu, v zadní části sporáku je kovový otevírací kryt hořáků, který je v době ohledání odklopen směrem k protilehlé zdi, tento kryt je po celé ploše začouzen. Uvedené je zachyceno na fotografii [číslo]. Jako kriminalistické ohnisko požáru je určováno místo v kuchyni na horní části pracovní desky kuchyňské linky v bezprostřední blízkosti sporáku. K ohledání došlo [datum] v 8:30 hodin. Z odborného vyjádření k požáru Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy ze dne [datum] ev. [číslo] jehož součástí jsou i fotografie, bylo zjištěno, že se jednalo o požár části kuchyňské linky v blízkosti elektrického sporáku a po ohledání místa požáru bylo zjištěno, že je dvouplotýnkový vařič s indukční deskou položený na sporáku, tento vařič byl požárem zcela zničen, v požárním ohnisku se nacházela elektroinstalace vedená ve stěně nad pracovní deskou kuchyňské linky a podrobným ohledáním sporáku bylo zjištěno, že levá přední plotýnka sporáku je v zapnuté poloze na stupni 6 (nejvyšší stupeň), což je zachyceno na obrázku [číslo]. Byla provedena zkouška funkčnosti, která funkčnost sporáku potvrdila. Následkem zapnuté plotýnky, na které byl položen indukční vařič, došlo k degradaci jeho hořlavých materiálů a následnému vznícení, poté se plamenné hoření šířilo přes elektrický kabel vařiče a pracovní desku kuchyňské linky na horní skříňky kuchyňské linky. Bylo vyloučeno úmyslné zapálení a technická závada na elektroinstalaci. Závěr Hasičského záchranného sboru o příčině vzniku požáru byla nespecifikovaná nedbalost poškozeného [příjmení] při používání elektrického sporáku a s ohledem na těžkou opilost a přítomnost metabolitů kokainu lze předpokládat, že k zapnutí sporáku došlo náhodně při průchodu okolo sporáku nebo jinou nedbalostí poškozeného [příjmení] z důvodu jeho indispozice. Vzhledem k tomu, že požár vznikl v důsledku zavinění poškozeného [příjmení], byl porušen zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a to ustanovení § 17 odst. 1 písm. a).

11. Podle ust. § 17 odst. 1 písm. a) zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně je fyzická osoba povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení.

12. Podle ust. § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

13. Výrokem I. rozsudku bylo řízení částečně zastaveno na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní d) ve vztahu k počátku běhu úroků z prodlení, vycházejícím z dědického řízení po poškozeném [příjmení] učiněném při jednání dne [datum].

14. Ze shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že poškozený [jméno] [příjmení] jako pojistník uzavřel s žalovanou s počátkem pojištění [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti [anonymizováno] týkající se bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalobce a žalobce], jejíž součástí jsou rovněž pojistné podmínky VPPM [číslo] a že dne [datum] došlo k požáru bytu, při kterém poškozený [příjmení] zemřel a pojistná událost byla u žalované nahlášena [datum] a je evidována pod [číslo]. Žalobci jsou spoluvlastníci předmětné bytové jednotky, každý s podílem ve výši ¼. Žalovaná uznala škodu na nemovitosti ve výši 1 186 829 Kč, vyplatila pojistné plnění ve výši 711 097 Kč, pro každého z žalobců ve výši 177 774 Kč, odečetla smluvní spoluúčast 1 000 Kč a krátila pojistné plnění ve výši 40 % o částku 474 732 Kč, která je předmětem žaloby.

15. Žalobci tvrdí, že krácení pojistného plnění není důvodné, argumentují závěry šetření Policie ČR a odborného vyjádření HZS hl. města Prahy, které nezpochybňují. Žalovaná rovněž s odkazem na závěry šetření Policie ČR a odborného vyjádření HZS hl. města Prahy odůvodnila krácení pojistného plnění článkem 12 odst. 12 pojistných podmínek VPPM [číslo]. [příjmení] je krácení pojistného plnění o 40%, tedy o částku 474 732 Kč.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti soud uzavřel, že žaloba je zcela nedůvodná. Šetřením Policie ČR a Hasičského záchranného sboru hl. města Prahy bylo vyloučeno úmyslné zapálení a technická závada na elektroinstalaci a byla stanovena příčina vzniku požáru, a to nespecifikovaná nedbalost poškozeného [příjmení] při používání elektrického sporáku, bylo porušeno ust. § 17 odst. 1 písm. a) zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Byl vysloven rovněž předpoklad, že s ohledem na těžkou opilost a přítomnost metabolitů kokainu u poškozeného [příjmení] k zapnutí sporáku došlo náhodně při průchodu okolo sporáku nebo jinou nedbalostí z důvodu jeho indispozice.

17. Z těchto závěrů je nepochybné, že nebýt jednání poškozeného [příjmení] (zapnutí elektrického sporáku), ke vzniku požáru by nedošlo, tedy nedošlo by ani ke škodě na majetku. Je bez významu, a již se to ani nezjistí, jak přesně došlo k zapnutí plotýnky elektrického sporáku poškozeným [příjmení]. Pokud tedy žalovaná přistoupila ke krácení pojistného plnění s odkazem na smluvní podmínky uvedené v čl. 12 odst. 12 VPPM 1/16, učinila tak zcela důvodně. Pokud jde o rozsah krácení pojistného plnění 40%, i krácení v takovémto rozsahu považuje soud za přiměřené dané situaci. Naopak soud jej hodnotí jako velmi vstřícné; i vyšší krácení by bylo podle soudu přiměřené. Již umístěním indukčního vařiče na elektrický sporák (vše funkční), došlo k porušení ustanovení jak shora citovaného zákona o požární ochraně, tak i k porušení obecné prevenční povinnosti podle občanského zákoníku.

18. Jak již bylo výše uvedeno, žaloba jako nedůvodná byla ze shora uvedených důvodů v celém rozsahu zamítnuta.

19. Výroky o nákladech řízení jsou odůvodněny ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 1 200 Kč a jsou tvořeny náhradou žalované za 4 úkony (podání ve věci samé z [datum] a [datum], účast na jednání soudu ve dnech [datum] a [datum]) po 300 Kč dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. Jako samostatný úkon soud neakceptoval podání žalované ze dne [datum], neboť se nejednalo o podání ve věci samé, ale o pouhé sdělení stanoviska. Povinnost k náhradě nákladů řízení soud poměrně rozdělil mezi všechny žalobce.

20. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.