24 C 236/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud určil, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , oba v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu 9. 9. 2021 domáhá, aby soud určil, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba v k. ú.. , adresa, , obec , adresa, . Žalobu odůvodnil tak, že je veřejně prospěšným spolkem, který je právním nástupcem , právnická osoba, , adresa, , která je právním nástupcem , Anonymizováno, , adresa, (čl. X stanov žalobce). , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, je jednou z nástupnických organizací po , Anonymizováno, , a to na základě rozhodnutí mimořádného sjezdu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, konaného 25. 3. 1990. Na základě hospodářské smlouvy uzavřené mezi , Anonymizováno, v , adresa, a právním předchůdcem žalobce, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , dne 24. 4. 1985 byly mimo jiné pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú.. , adresa, , obec , adresa, , přenechány právnímu předchůdci žalobce do trvalého užívání ve smyslu ust. § 70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník. , právnická osoba, s ustanovením § 879c zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, podal žalobce dne 22. 5. 2001 k příslušnému orgánu žádost o vydání mimo jiné předmětných pozemků do jeho vlastnictví, když lhůta pro podání žádosti uplynula dne 1. 7. 2001. , Anonymizováno, posoudil žádost až v roce 2020, následně v průběhu roku 2020 probíhala jednání mezi žalobcem a žalovaným, kdy tento doložil veškeré doklady prokazující splnění podmínek uvedených v ustanovení § 879c zák. č. 40/1964 Sb., tedy nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům. I přes tuto skutečnost žalovaný přípisem ze 17. 2. 2021 žalobci sdělil, že podmínky pro postup podle § 879c zák. č. 40/1964 Sb. nebyly ze strany žalobce naplněny. Žalobci, respektive jeho právnímu předchůdci, bylo právo trvalého užívání zřízeno na základě hospodářské smlouvy uzavřené 24. 4. 1985, ke dni účinnosti § 879c, tj. ke dni 1. 7. 2000, trvalé užívání žalobci stále svědčilo, což ostatně vyplývá i ze vzájemné komunikace mezi žalobcem a žalovaným, na pozemcích parc. č, Anonymizováno, v k. ú.. , adresa, , obec , adresa, se nacházejí garáže ve vlastnictví žalobce. Vzhledem k tomu, že garáže byly postaveny před více jak 50 lety a současně nejsou evidovány v katastru nemovitostí, není žalobce schopen prokázat své vlastnické právo výpisem z katastru nemovitostí, případně nabývacím titulem. Vzhledem k absenci nabývacího titulu byl žalobcem v minulosti uzavřen notářský zápis sp. zn. N 310/2003, NZ 323/2003 představující prohlášení o tom, že žalobce je vlastníkem obou garáží na předmětných pozemcích. Současně byla žalobcem dne 18. 10. 2004 uzavřena s , tituly před jménem, , jméno FO, dohoda o uznání a narovnání vlastnického práva deklarující nespornost vlastnického práva žalobce ke garáži stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , právnická osoba, úplnost žalobce odkázal na rozhodnutí o využití území pro rozšíření tenisových kurtů , Anonymizováno, , adresa, ze 6. 1. 1984, vydané Útvarem hlavního architekta hlavního města Prahy pod č. j. 10967/82- S870/82, kdy v řízení o likvidaci, respektive změně užívání předmětných garáží vystupoval právní předchůdce žalobce jako účastník řízení, garáže jsou součástí sportovního areálu, který je již po desetiletí ve vlastnictví žalobce. Žalobce splnil podmínky nabytí vlastnického práva dle § 879c zákona č. 40/1964 Sb. Z komunikace se žalovaným vyplývá, že i ze strany žalovaného je splnění uvedených podmínek uznáváno, když důvodem pro nevydání pozemku je tvrzení žalovaného, že předmětné pozemky se nestaly součástí sportovního areálu, protože k rozhodnému datu nebyly využívány pro sportovní účely. Takováto podmínka nevyplývá z předmětného ustanovení občanského zákoníku, žalobce splnění této neopodstatněné podmínky prokázal, doložil, že celý areál je od roku 1984 užíván jako funkční celek ke sportovním účelům. Jelikož zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí na LV číslo , adresa, pro k. ú.. , adresa, , vedený Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , neodpovídá skutečnému stavu, v důsledku čehož žalobce jakožto vlastník nemůže vykonávat své vlastnické právo k předmětným pozemkům, má žalobce naléhavý právní zájem na podání této žaloby a bez rozhodnutí soudu deklarující žalobcovo vlastnické právo nebude změna vlastnického práva v katastru nemovitostí umožněna.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobu neuznává. Vlastníkem předmětných pozemků je , Anonymizováno, s nimi přísluší hospodařit, a to na základě Zápisu o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu č. j. 906/, adresa, /2008 ze dne 29. 8. 2008. Na předmětných pozemcích stojí jiné stavby bez čísla popisného/čísla evidenčního, jejichž vlastníkem je v katastru nemovitostí evidován žalobce. Žalovaná připomněla,že ustanovení § 879c občanského zákoníku stanoví pro vznik vlastnického práva k pozemku tři podmínky, které musely být splněny kumulativně k rozhodnému datu, tj. k 1. 7. 2020: existence práva trvalého užívání pozemku zřízeného ve prospěch osoby, která je vlastníkem budovy, nebo stavby na pozemku; existence budovy nebo stavby ve vlastnictví osoby, v jejíž prospěch bylo zapsáno právo trvalého užívání zřízeno a žádost o změnu práva trvalého užívání na vlastnictví podaná ve lhůtě stanovené zákonem. Žalobce uvedené podmínky nesplnil, a proto se nemohl stát vlastníkem předmětných pozemků. Předně má žalovaná za to, že žalobci nesvědčilo právo trvalého užívání předmětných pozemků, a bez splnění této podmínky je vznik vlastnického práva dle § 879c obč. zák. vyloučen. Sám žalobce uvádí, že je právním nástupcem , právnická osoba, , adresa, , která je právním nástupcem , Anonymizováno, , adresa, . Žalobce existenci práva trvalé užívání pozemků odvozuje od hospodářské smlouvy uzavřené mezi , Anonymizováno, , adresa, a právním předchůdcem žalobce , Anonymizováno, , adresa, dne 24. 4. 1985, č. j. fin , právnická osoba, -58/85. Touto smlouvou byly mimo jiné předmětné pozemky odevzdány , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, do trvalého užívání ve smyslu § 70 zákona číslo 109/1964 Sb., hospodářský zákoník. Právo trvalého užívání bylo založeno hospodářskou smlouvou č. j. fin , právnická osoba, 58/85 ve prospěch , Anonymizováno, , adresa, a žalobce skutečnost, že je jejím právním nástupcem, dokládá stanovami. Dle ustálené soudní judikatury platí, že právo trvalé užívání pozemku nemohlo být předmětem převodu ani přechodu na jiný subjekt, bylo nerozlučně spjato s existencí organizace, pro níž bylo právo trvalé užívání zřízeno a vždy zaniklo se zánikem organizace, jíž byl majetek předán k trvalému užívání, což znamená, že právo trvalé užívání nemohlo přejít na dalšího nabyvatele majetku ani univerzální sukcesí. K tomu žalovaná připomněla rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2599/2003, sp. zn. 28 Cdo 4250/2008, 28 Cdo 4201/2009, v nichž bylo dovozeno, že právo trvalého užívání majetku (svou povahou nikoli právo věcné), nemohlo být předmětem převodu ani přechodu na jiný subjekt. Dle rozsudku sp. zn. 23 Cdo 633/2011 „právo trvalé užívání bylo nerozlučně spjato s existencí organizace, pro kterou bylo toto právo zřízeno, a proto v případě, kdy majetek a závazky zrušené organizace přicházejí jako celek na jinou organizaci, právo trvalé užívání na tuto novou organizaci nepřechází“. Obdobně usnesení sp. zn. 28 Cdo 2949/2013. Je tedy vyloučeno, že by žalobci mohlo svědčit právo trvalého užívání k předmětným pozemkům, neboť bylo zřízeno právnímu předchůdci žalobce a jeho přechod ani univerzální sukcesí není možný. Žalobce nesplnil ani podmínku existence staveb v jeho vlastnictví na předmětném pozemku k 1. 7. 2020, sám uvádí, že ke stavbám nemá žádný nabývací titul. Jednostranné prohlášení žalobce učiněné ve formě notářského zápisu z 25. 11. 2003, č. j. N 310/2003 neprokazuje vlastnické právo žalobce k předmětným stavbám k rozhodnému datu a není ani nabývacím titulem, byť je na základě této listiny žalobce jako vlastník těchto staveb evidován. K vyhotovení notářského zápisu a následnému zapsání vlastnického práva žalobce k předmětným stavbám navíc došlo až dlouho po rozhodném datu. Z notářského zápisu se podává, že existuje pouze kupní smlouva o koupi garáže z 22. 12. 1988, která však nebyla schválena , Anonymizováno, , adresa, ani registrována Státním notářstvím, to znamená je neplatná a neúčinná a na základě této smlouvy nevzniklo kupujícímu vlastnické právo k předmětu prodeje, dále tento notářský zápis obsahuje chybný zápis vlastnictví pana , jméno FO, . Jakékoliv tvrzení, které by osvědčilo vlastnické právo žalobce či jeho předchůdce k těmto stavbám absentuje. Z dalších listin lze dovodit, že stavby – garáže na těchto pozemcích byly vybudovány jako provizorní a dle rozhodnutí o využití území pro rozšíření tenisových kurtů , Anonymizováno, , adresa, ze 6. 1. 1984 mělo dojít k likvidaci všech 10 garáží v areálu. Žalobce nesplnil dvě ze tří podmínek uvedených v ust. § 879c obč. zák., které musely být dle zákona splněny kumulativně k rozhodnému datu. Navrhla proto žalobu zamítnout.

3. Soud z níže uvedených listinných důkazů zjistil tento skutkový stav.

4. Dopisy ze dne 26. 8. 2020, 23. 12. 2020, 3. 2021, 2. 9. 2020 probíhala mezi stranami komunikace před podáním žaloby.

5. Žalovaná reagovala na výzvu k vydání pozemků žalobkyně dopisem z 17. 2. 2021 s odůvodněním, že podmínky pro postup dle § 879c obč. zák. nebyly ze strany žalobkyně splněny. Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze 4. 3. 2021 žalovanou k opětovnému vyhodnocení splnění podmínek § 879c obč. zák. a takto uznání vlastnického práva žalobkyně k pozemkům parc. č. 2034/4 a 2034/9 v k. ú.. , adresa, , obec , adresa, (zjištěno z výzvy, reakce).

6. Dne 18. 10. 2004 sepsal , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobkyně Dohodu o uznání a narovnání vlastnického práva ve vztahu ke garáži na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, s tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, uvádí, že vlastnil garáž na parc. č , Anonymizováno, , kterou prodal , jméno FO, a že garáž na pozemku parc. č. , Anonymizováno, nebyla a není jeho vlastnictvím.

7. Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy dne 6. 1. 1984 rozhodl o využití území pro rozšíření tenisových kurtů , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, tak, že stávající pozemek parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , který je v užívání , Anonymizováno, , adresa, , bude rozšířen o pozemky nebo jejich části parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, část, parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, část, parc. č. , hodnota, část, parc. č. , Anonymizováno, a sloučen do jednoho za účelem rozšíření sportovní plochy (zjištěno z uvedeného rozhodnutí).

8. Předchůdkyně žalobkyně, , Anonymizováno, , adresa, , podala dne 3. 7. 1985 žádost o stavební povolení na oplocení pozemku parc. č. , hodnota, a byla Obvodním národním výborem v , adresa, dne 18. 7. 1985 vyzvána, aby uvedenou žádost doplnila o tam specifikované listiny (zjištěno z žádosti a výzvy).

9. Ze Stanov žalobkyně dne 28. 2. 2001 bylo zjištěno, že její předchůdkyní je , Anonymizováno, , adresa, a obě jsou pak nástupnické organizace po , Anonymizováno, (zjištěno z článku X. Stanov).

10. Z potvrzení Ministerstva vnitra z 3. 11. 2010 bylo zjištěno, že žalobkyně byla registrována podle zákona o sdružování občanů jako občanské sdružení.

11. Ve Stanovách , Anonymizováno, , adresa, se uvádí, že tato je vlastníkem budovy garáže postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , pozemky jsou zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, (zjištěno ze Stanov).

12. Z výpisu z katastru nemovitostí - LV č. , hodnota, k datu 14. 8. 2002 bylo zjištěno, že je zapsáno vlastnické právo , Anonymizováno, , adresa, , právo trvalého užívání , Anonymizováno, , adresa, pro pozemky parc. , Anonymizováno, . ú. , adresa, .

13. Žalobkyně dopisem s 22. 5. 2001 požádala o změnu práva trvalého užívání pozemku zřízeného podle § 70 hospodářského zákoníku na vlastnictví, a to ve vztahu mimo jiné k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, s tím, že k těmto pozemkům bylo zřízeno právo trvalého užívání smlouvou , Anonymizováno, , právnická osoba, -58/85 ze dne 24. 4. 1985 s , Anonymizováno, , adresa, a uvedla, že na pozemcích je vybudován sportovní areál s tenisovými kurty, volejbalovým kurtem a podobně (zjištěno ze žádosti ze dne 22.5.2001).

14. Dopisy ze dne 12. 11. 2009, 28. 10. 2009, 7. 9. 2009, 24. 4. 2009, 6. 11. 2007, 19. 8. 2010, 15. 9. 2010, 8. 9. 2010 probíhala komunikace mezi stranami po podání žádosti žalobkyně dne 22.5.2001 (zjištěno z uvedených dopisů).

15. Dne 24. 4. 1985 uzavřela předávající organizace – , Anonymizováno, , adresa, s přejímající organizací – , Anonymizováno, , adresa, hospodářskou smlouvu o odevzdání národního majetku do bezplatného trvalého užívání podle § 70 odst. 1 hospodářského zákoníku, která se týká mimo jiné pozemků , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, s tím, že pozemky jsou určeny pro sportovní účely , Anonymizováno, , adresa, , a to s účinnosti od 1. 4. 1985 (zjištěno z hospodářské smlouvy).

16. Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl l, vložka, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že žalobkyně vznikla 16. 5. 1990, od 1. 1. 2014 byla zapsána jako , právnická osoba, , adresa, a od 9. 1. 2017 jako , právnická osoba, ., a to pro provozování a organizaci sportovních, tělovýchovných a turistických aktivit.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí – LV , adresa, k datu 31. 5. 2022 bylo zjištěno, že vlastnické právo pro pozemky parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na nichž stojí stavby bez č. p./č. e., je zapsáno pro , Anonymizováno, .

18. Dne 7. 5. 2003 podalo Ministerstvo financí ČR návrh na vyznačení záznamu hospodaření k pozemkům, mj. parc. č. , Anonymizováno, podle § 4 odst. 1 a 3 zákona č. 172/1991 Sb. a zákona č. 219/2000 Sb. (zjištěno z uvedeného podání).

19. Dne 29. 9. 2008 podal , Anonymizováno, Katastrálnímu úřadu ohlášení záznamu do katastru nemovitostí týkající se změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu podle § 19 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. na základě Zápisu o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu uzavřeném mezi Ministerstvem financí a , Anonymizováno, dne 29. 8. 2008 ve vztahu k pozemkům tam blíže specifikovaným, mj. i parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (zjištěno z uvedeného podání).

20. Z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, , obec , adresa, k datu 31. 5. 2022 bylo zjištěno, že vlastnické právo ke stavbám bez č. p./č. e. stojícím na pozemcích parc. č., Anonymizováno, je zapsáno pro žalobkyni.

21. Návrhem došlým Katastrálnímu úřadu 16. 1. 2004 žalobkyně požádala o zápis vlastnického práva pro , Anonymizováno, , adresa, ke garážím nacházejícím se na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, . Přílohou byl pak notářský zápis N 310/2003, NZ 323/2003 (zjištěno z uvedeného návrhu).

22. Dne 1. 3. 2004 vydal Odbor výstavby Úřadu městské části , adresa, potvrzení existence garáží, v němž konstatuje, že na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, jsou dvě garáže ve vlastnictví , adresa, a na dalších pozemcích jsou garáže ve vlastnictví jiných osob (zjištěno z potvrzení).

23. Odbor výstavby Úřadu městské části , adresa, vydal dne 12. 4. 2005 rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby - 2 garáže na pozemcích parc. č , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, na dva sklady sportovních potřeb, a to bez stavebních úprav. Účastníky řízení jsou žalobkyně a Ministerstvo financí (zjištěno z rozhodnutí ).

24. Ze sdělení Odboru výstavby Úřadu městské části , adresa, ze 8. 2. 2012 bylo zjištěno, že k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, eviduje v letech 2000–2001 a 2003 stavby dvou garáží. V rozhodném období vlastníkem jmenovaných garáží byla žalobkyně, v roce 2005 byla povolena změna užívání dvou garáží na dva sklady sportovních potřeb, v roce 2006 byl vydán souhlas s dělením pozemku č. parc. , Anonymizováno, , který slouží jako jediný přístup k budovám na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , tudíž tvoří jeden funkční celek.

25. Podle ust. § 879c odst. 1) zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) právo trvalého užívání pozemku podle § 70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, zastavěného budovou nebo stavbou ve vlastnictví osoby, v jejíž prospěch bylo právo trvalého užívání zřízeno, a pozemku na něj navazujícího, jestliže takový pozemek souvisí s provozem této budovy nebo stavby, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění uplynutím jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona na vlastnictví právnické osoby, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno. Podle odst. 4) pokud právnická osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno, nepožádá stát o změnu tohoto práva na vlastnictví ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, ke změně práva podle odstavce 1 nebo 2 na vlastnictví nedojde a právo trvalého užívání zaniká uplynutím lhůty jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

26. Podle ust. § 70 odst. 1) zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, části národního majetku mohou být odevzdány bezplatně do trvalého užívání jiným organizacím než státním, zejména družstevním, nebo občanským sdružením. Podle odst. 2) organizace, které byl majetek odevzdán do trvalého užívání, je oprávněna užívat majetku jen k účelu, ke kterému jí byl odevzdán. Je povinna majetek udržovat a chránit. Mohou jí být uložena zvláštní omezení práva trvalého užívání.

27. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žaloba není důvodná. Žalobkyně je právním nástupcem , právnická osoba, , adresa, , která je právním nástupcem , Anonymizováno, , adresa, (nástupnické organizace po , Anonymizováno, ), jak bylo prokázáno Stanovami žalobkyně a , Anonymizováno, , adresa, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, uzavřela dne 24. 4. 1985 s , Anonymizováno, , adresa, hospodářskou smlouvou č. j. , Anonymizováno, , právnická osoba, -58/85, kterou byly pozemky mimo jiné parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, odevzdány , Anonymizováno, , adresa, do trvalého užívání ve smyslu § 70 hospodářského zákoníku. Na uvedených pozemcích stojí stavby bez č.p./č.e., dříve stavby garáží, vlastnické právo ke stavbám je nyní zapsáno pro žalobkyni v katastru nemovitostí na základě notářského zápisu N 310/2003, NZ 323/2003 s prohlášením žalobkyně o vlastnictví dvou garáží z důvodu chybějícího nabývacího titulu, jak bylo prokázáno LV č. , hodnota, k.ú. , adresa, , obec , adresa, , notářským zápisem. Vlastnické právo pro pozemky parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , na nichž stojí stavby bez č. p./č. e., je zapsáno pro , Anonymizováno, , jak bylo prokázáno LV , adresa, .

28. Žalobkyně požádala v souladu s ust. § 879c obč. zák. dne 22. 5. 2001 (lhůta do 1.7.2001) o vydání mimo jiné předmětných pozemků do jejího vlastnictví. Žalovaný jí dne 17. 2. 2021 sdělil, že podmínky pro postup podle § 879c zák. č. 40/1964 Sb. nebyly z její strany naplněny, jak bylo zjištěno z uvedených listin.

29. Z dalších listinných důkazů provedených při jednání, výše neuvedených, soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

30. Soud shodně se žalovaným uzavřel, že žalobkyně nesplnila podmínky ust. § 879c obč. zák. podle kterého je třeba pro vznik vlastnického práva k pozemku splnit kumulativně tři podmínky k datu k 1. 7. 2001. Jednalo se o existenci práva trvalého užívání pozemku zřízeného ve prospěch osoby, která je vlastníkem budovy, nebo stavby na pozemku; existenci budovy nebo stavby ve vlastnictví osoby, v jejíž prospěch bylo zapsáno právo trvalého užívání zřízeno a žádost o změnu práva trvalého užívání na vlastnictví podanou ve lhůtě stanovené zákonem.

31. Žalobkyně nesplnila již první podmínku, neboť jí nesvědčilo právo trvalého užívání předmětných pozemků, neboť hospodářská smlouva, z níž žalobkyně toto své právo odvozuje, byla uzavřena dne 24.4.1985, č. j. , Anonymizováno, , právnická osoba, -58/85, mezi , Anonymizováno, , adresa, a právním předchůdcem žalobkyně, , Anonymizováno, , adresa, , jehož je právním nástupcem. Jelikož dle ustálené judikatury platí, že právo trvalého užívání pozemku nemohlo být předmětem převodu ani přechodu na jiný subjekt, bylo nerozlučně spjato s existencí organizace, pro níž bylo právo trvalé užívání zřízeno a vždy zaniklo se zánikem organizace, jíž byl majetek předán k trvalému užívání, znamená to, že právo trvalé užívání nemohlo přejít na dalšího nabyvatele majetku ani univerzální sukcesí. Jinými slovy, na stávající žalobkyni právo trvalého užívání z , Anonymizováno, , adresa, k předmětným pozemkům nepřešlo. K tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2949/2013, sp. zn. 28 Cdo 2599/2003, sp. zn. 28 Cdo 4250/2008, 28 Cdo 4201/2009, v nichž bylo dovozeno, že právo trvalého užívání majetku (svou povahou nikoli právo věcné), nemohlo být předmětem převodu ani přechodu na jiný subjekt. Dle rozsudku sp. zn. 23 Cdo 633/2011 „právo trvalé užívání bylo nerozlučně spjato s existencí organizace, pro kterou bylo toto právo zřízeno, a proto v případě, kdy majetek a závazky zrušené organizace přicházejí jako celek na jinou organizaci, právo trvalé užívání na tuto novou organizacinepřechází“, rovněž tak i Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1644/2019, v němž „ připomíná Nejvyšší soud, že v souladu s jeho konstantní rozhodovací praxí bylo právo trvalého užívání národního majetku ve smyslu § 70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, svázáno s osobou, které bylo založeno, a nepřecházelo na její právní nástupce ani sukcesí singulární, ani sukcesí univerzální“.

32. S ohledem na uvedené soud již nezjišťoval splnění dalších dvou podmínek. Je třeba však poznamenat, že i druhá podmínka, tedy vlastnictví žalobkyně u staveb nacházejících se na předmětných pozemcích je sporné, neboť žalobkyně nedisponuje nabývacím titulem k těmto stavbám. Dokazování k této skutečnosti by však s ohledem na výše uvedený závěr bylo nadbytečné. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. O nákladech řízení rozhodl soud dle §§ 142, 151 odst. 3 o.s.ř., a vyhl. č. 254/2015 Sb., podle kterých má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci úspěšná. Ty tvoří náhrada hotových výdajů za přípravu, vyjádření k žalobě, za účast na jednání soudu dne 22.8.2023, 4.12.2023 á 300 Kč za každý úkon, celkem 1200 Kč.