24 C 310/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s odůvodněním, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejímž podpisem žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí se všeobecnými podmínkami, tyto obdržel a vzal na vědomí. Dále podpisem smlouvy prohlásil, že pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku, je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že neplatil řádně a včas cenu za poskytované služby, společnost právnická osoba proto dopisem ze dne datum jednostranně ukončila smluvní vztah a vyzvala žalovaného ke splnění povinnosti uhradit dlužnou částku a vrátit zařízení, k čemuž mu byla poskytnuta náhradní lhůta do datum, resp. do datum. Dle článku 7.4. všeobecných podmínek je uživatel povinen vrátit pronajaté přijímací zařízení společnosti právnická osoba nejpozději do sedmi dnů od data ukončení smlouvy a pokud jej nevrátí, je společnost právnická osoba oprávněna účtovat jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Pohledávka byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli a postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně tak nárokuje smluvní pokutu za pronajaté přijímací zařízení ve výši 2 000 Kč, a to za set-top box právnická osoba PVR HDD USB READY * (číslo). Převzetí tohoto zařízení stvrdil žalovaný podpisem zakázkového listu dne datum. K úhradě smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou z datum. Žalovaný však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo přičemž ve spodní části smlouvy je obsaženo prohlášení účastníka, že se seznámil a souhlasí se specifikací služeb, ceníkem poskytovatele a s všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, tyto obdržel a bere na vědomí, že jsou součástí této smlouvy, a že se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. Dle zakázkového listu dne datum žalovaný od společnosti právnická osoba převzal set-top box právnická osoba PVR HDD USB READY * (číslo). Z předložených všeobecných podmínek soud zjistil, že dle článku 7.4. je uživatel povinen vrátit pronajaté přijímací zařízení společnosti právnická osoba nejpozději do sedmi dnů od data ukončení smlouvy a pokud jej nevrátí, je společnost právnická osoba dle článku 7.6. oprávněna účtovat jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Z předloženého ceníku služeb účinného od 21. 1. 2013 soud zjistil, že společnost právnická osoba je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč v případě nevrácení včas a v pořádku každého z předmětných zařízení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pak soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni jako novému věřiteli.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ o.z.“). Ve věci bylo prokázáno, že mezi společností právnická osoba jako poskytovatelem – dodavatelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Z obsahu uzavřené smlouvy, který byl v naprosté většině určen jednostranně právní předchůdkyní žalobkyně, je zřejmé, že se v daném případě jedná o smlouvu spotřebitelskou. Po přezkoumání dané smlouvy soud dospěl k závěru, že ustanovení týkající se smluvní pokuty, o kterou žalobkyně opírá svůj nárok, jsou v daném případě v rozporu s ust. § 544, § 52 an. o.z., neboť svým obsahem stanovují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, kterému je jednostranně stanovena povinnost, u které nelze rozumně očekávat, že by s nimi souhlasil při individuálním sjednávání smlouvy (viz obdobně Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013). Soud dále vyšel z toho, že pouhý podpis tzv. včleňovací klauzule pro uplatnění obchodních podmínek, uvedené drobným písmem v závěru smlouvy samé, bez jakékoli bližší specifikace všeobecných podmínek a zejména bez podpisu přímého převzetí samotných smluvních podmínek a ceníku, není dostatečný k platnému sjednání dané smluvní pokuty, která musí být ve spotřebitelských smlouvách zásadně součástí smlouvy samotné (viz obdobně Nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.