24 C 310/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 000 Kč <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 000 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejímž podpisem žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí se všeobecnými podmínkami, tyto obdržel a vzal na vědomí. Dále podpisem smlouvy prohlásil, že pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku, je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že neplatil řádně a včas cenu za poskytované služby, společnost [právnická osoba] proto dopisem ze dne [datum] jednostranně ukončila smluvní vztah a vyzvala žalovaného ke splnění povinnosti uhradit dlužnou částku a vrátit zařízení, k čemuž mu byla poskytnuta náhradní lhůta do [datum], resp. do [datum]. Dle článku 7.4. všeobecných podmínek je uživatel povinen vrátit pronajaté přijímací zařízení společnosti [právnická osoba] nejpozději do sedmi dnů od data ukončení smlouvy a pokud jej nevrátí, je společnost [právnická osoba] oprávněna účtovat jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli a postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně tak nárokuje smluvní pokutu za pronajaté přijímací zařízení ve výši 2 000 Kč, a to za set-top box [právnická osoba] PVR HDD USB READY * ([číslo]). Převzetí tohoto zařízení stvrdil žalovaný podpisem zakázkového listu dne [datum]. K úhradě smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou z [datum]. Žalovaný však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] přičemž ve spodní části smlouvy je obsaženo prohlášení účastníka, že se seznámil a souhlasí se specifikací služeb, ceníkem poskytovatele a s všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, tyto obdržel a bere na vědomí, že jsou součástí této smlouvy, a že se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. Dle zakázkového listu dne [datum] žalovaný od společnosti [právnická osoba] převzal set-top box [právnická osoba] PVR HDD USB READY * ([číslo]). Z předložených všeobecných podmínek soud zjistil, že dle článku 7.4. je uživatel povinen vrátit pronajaté přijímací zařízení společnosti [právnická osoba] nejpozději do sedmi dnů od data ukončení smlouvy a pokud jej nevrátí, je společnost [právnická osoba] dle článku 7.6. oprávněna účtovat jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Z předloženého ceníku služeb účinného od 21. 1. 2013 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč v případě nevrácení včas a v pořádku každého z předmětných zařízení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni jako novému věřiteli.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ o.z.“). Ve věci bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] jako poskytovatelem – dodavatelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Z obsahu uzavřené smlouvy, který byl v naprosté většině určen jednostranně právní předchůdkyní žalobkyně, je zřejmé, že se v daném případě jedná o smlouvu spotřebitelskou. Po přezkoumání dané smlouvy soud dospěl k závěru, že ustanovení týkající se smluvní pokuty, o kterou žalobkyně opírá svůj nárok, jsou v daném případě v rozporu s ust. § 544, § 52 an. o.z., neboť svým obsahem stanovují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, kterému je jednostranně stanovena povinnost, u které nelze rozumně očekávat, že by s nimi souhlasil při individuálním sjednávání smlouvy (viz obdobně Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013). Soud dále vyšel z toho, že pouhý podpis tzv. včleňovací klauzule pro uplatnění obchodních podmínek, uvedené drobným písmem v závěru smlouvy samé, bez jakékoli bližší specifikace všeobecných podmínek a zejména bez podpisu přímého převzetí samotných smluvních podmínek a ceníku, není dostatečný k platnému sjednání dané smluvní pokuty, která musí být ve spotřebitelských smlouvách zásadně součástí smlouvy samotné (viz obdobně Nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady nevznikly.