24 C 331/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 217 029,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z této částky od 15. 4. 2022 do zaplacení, dále částku 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z této částky od 15. 4. 2022 do zaplacení a co do částky 1 200 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22. 9. 2022, včetně jejího doplnění ze dne 4. 1. 2023, domáhá po žalovaném zaplacení částky 217 029,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne , datum, a , datum, smlouvy o obchodním zastoupení, na základě kterých žalovaný ve funkci konzultanta žalobkyně vyvíjel činnost k uzavření smluv na finanční produkty (investiční nástroje, pojištění, důchodové a penzijní spoření, úvěrové produkty apod.) smluvních partnerů žalobkyně (typicky bank, pojišťoven, poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a dalších finančních produktů, obchodníků s cennými papíry atd.) a pečoval o klienty žalobkyně a uzavřené smlouvy dle interních předpisů a pokynů žalobkyně, a to na základě a v rozsahu uděleného zmocnění. Žalobkyně se zavázala uhradit žalovanému za poskytovaní služeb odměnu s tím, že základním principem odměňování je provizní systém. Smlouva ze dne , datum, dle čl. 8 odst. 14 nahradila smlouvu ze dne , datum, a zanikla ke dni , datum, na základě odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, . Žalobkyně od smlouvy o obchodním zastoupení odstoupila z důvodu, že žalovaný uzavřené smlouvy porušoval. Účastníci si v rámci smluv o obchodním zastoupení sjednali smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za porušení konkurenčního ujednání a povinnosti mlčenlivosti. V článku VII. odst. 6 smlouvy ze dne 1. 12. 2016 se žalovaný zavázal, že v době platnosti této smlouvy nebude vykonávat činnosti v rozsahu předmětu plnění této smlouvy pro jiné osoby, které jsou ve vztahu k žalobkyni v konkurenčním postavení, a to s platností pro celé území České republiky. V případě porušení této povinnosti mu vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. V článku VIII. odst. 3 smlouvy ze dne 1. 12. 2016 se žalovaný zavázal, že za účelem ochrany osobních údajů klientů bude dodržovat opatření stanovená v interní směrnici žalobkyně č. AO8 – Pravidla pro zpracování osobních údajů klientů žalobkyně. Výčet účelů zpracování osobních údajů vymezený v článku 2.3 Směrnice je taxativní. V písm. a) článku 2.3 směrnice je jako účel zpracování osobních údajů uvedeno vyhledávání zájemců o produkty z produktového portfolia, které žalobkyně, jakožto správce, zprostředkovává. V článku VIII. odst. 4 smlouvy ze dne 1. 12. 2016 si smluvní strany dohodly, že sjednaná povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení platnosti smlouvy. Žalovaný v době trvání obou smluv o obchodním zastoupení nabídl a zprostředkoval klientům žalobkyně produkty konkurenční společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, Inc., se sídlem , adresa, , , adresa, , adresa, , adresa, , ZIP: , adresa, , , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “). Produkt , Anonymizováno, zprostředkoval žalovaný např. paní , tituly před jménem, , jméno FO, , panu , tituly před jménem, , jméno FO, a panu , jméno FO, . Předmětem produktu společnosti , právnická osoba, mělo být investování peněžních prostředků prostřednictvím arbitrážních obchodů s komoditními deriváty s garantovaným ročním výnosem minimálně 9 % p. a. Za tím účelem uzavřela společnost , právnická osoba, s uvedenými klienty smlouvu nazvanou jako dohoda o spolupráci, kterou uvedení klienti zmocnili společnost , právnická osoba, k výkonu konzultanta pro transakce s vlastními prostředky. Žalovaný dále v rozporu s podmínkami smlouvy ze dne 29. 11. 2019 nabídl a zprostředkoval klientovi žalobkyně panu , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, produkt společnosti , právnická osoba, . Přestože žalovaný v době zprostředkování produktu , Anonymizováno, vystupoval vůči uvedeným klientům jako obchodní zástupce žalobkyně, nabídl a zprostředkoval jim produkt , Anonymizováno, , který do portfolia produktů žalobkyně nenáležel. Žalovaný svým jednáním rovněž zneužil osobní údaje klientů poskytnuté mu žalobkyní. Žalobkyně se proto domáhá smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za porušení konkurenční doložky a mlčenlivosti dle smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, a smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za porušení povinnosti konkurenční doložky a mlčenlivosti dle smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, . Žalobkyně dále uplatnila svůj nárok na zaplacení storno provizí ve výši 17 029,60 Kč. Žalobkyně dne 16. 3. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě smluvních pokut, přičemž se výzvě poskytla žalovanému lhůtu k plnění v trvání 10 dnů ode dne jejího doručení. Žalovaný ve stanovené lhůtě a ani po následné předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 9. 2022 na smluvní pokuty ničeho neuhradil. Žalobkyně proto uplatnila rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 200 000 Kč představující součet smluvních pokut, a to počínaje dnem 15. 4. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznává, a to co do nároku na uhrazení smluvní pokuty a dále v části týkající se nároku na vrácení dlužných provizí převyšujících částku 10 932,18 Kč. Žalovaný odmítá tvrzení žalobkyně týkající se existence porušení předmětných ustanovení smluv o obchodním zastoupení, na základě čehož se žalobkyně domáhá zaplacení smluvních pokut. Žalovaný odmítá tvrzení žalobkyně, že by vykonával činnost v rozsahu předmětu plnění smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, pro jiné subjekty, které jsou ve vztahu k žalobkyni v konkurenčním postavení. Žalovaný ví o existenci společnosti , právnická osoba, , nicméně není pravdou, že by osobní údaje kteréhokoliv klienta žalobkyně zneužil ke zprostředkování obchodů s , právnická osoba, . Uvedl, že , právnická osoba, se v rámci své činnosti zaměřuje výhradně na komoditní arbitráž, což je oblast jdoucí mimo zájmy a činnost žalobkyně. V žádném případě tak nelze připustit tvrzení, že by žalobkyně zprostředkovávala obdobné či dokonce stejné obchody jako společnost , právnická osoba, . Zatímco žalobkyně nabízí svým klientům zejména fondová řešení pro investice, v případě , právnická osoba, se jednalo o zprostředkování investic přes tzv. manažovaný účet, jehož správcem byla brokerská společnost, a s pomocí kterého měli klienti žalobkyně přístup k širokému spektru burzovních obchodů. Tyto služby však žalobkyně nenabízí a nelze tedy tvrdit, že , právnická osoba, a žalobkyně jsou ve vzájemném konkurenčním postavení. Pokud měla probíhat mezi žalovaným a klienty žalobkyně nějaká e-mailová komunikace, bylo to prostřednictvím soukromé e-mailové adresy žalovaného a tato komunikace se rovněž odehrávala mimo provozní prostory žalobkyně. Rovněž nešlo ani o žádné zprostředkování tak, jak to uvádí žalobkyně. Žalovaný se při komunikaci s klienty žalobkyně omezil na pouhou kontrolu dodržení správného postupu při registraci, resp. zakládání účtu na platformě, přes kterou společnost , právnická osoba, obchodovala. Registrace klientů žalobkyně na předmětné platformě mohla proběhnout i bez jeho přičinění. Žalovaný se v komunikaci s klienty žalobkyně omezoval například na upozornění ohledně „bonusové akce“ , právnická osoba, , přičemž využití této akce bylo čistě na rozhodnutí klienta. Žalovaný pro klienty pouze stáhl formulář s platebními pokyny a nadále neměl nad správou financí klientů žádnou další kontrolu. Z činnosti žalovaného nelze dovozovat jakýkoliv pokus o zprostředkování obchodu skrze společnost , právnická osoba, klientům žalobkyně, jakož ani jakékoliv zneužití osobních údajů klientů žalobkyně, které by bylo v rozporu s ujednáními obsaženými ve smlouvě o obchodním zastoupení ze dne , datum, , ani v žádném jiném dokumentu upravujícím vztah mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný dále uvedl, že ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení ze dne , datum, stanovující smluvní pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti je neurčité, neboť neobsahuje dostatečně určitou definici povinností, pro případ jejichž porušení se povinnost zaplatit smluvní pokutu sjednává. Žalovaný tak s odkazem na komentářovou literaturu a judikaturu Nejvyššího soudu namítnul absolutní neplatnost takového ujednání. Žalovaný rovněž popřel, že by jakýmkoliv způsobem došlo z jeho strany ke zneužití osobních údajů klientů žalobkyně. Žalovaný dále odmítl, že by jakýmkoliv způsobem nabídl a zprostředkoval panu , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, , jakýkoliv obchod skrze , právnická osoba, , a že by zneužil jeho osobní údaje. Žalovaný dále uvedl, že si dle jeho názoru žalobkyně neoprávněně nárokuje dlužné provize ve výši 17 029,60 Kč, když dle výpočtů žalovaného činí výsledná částka 10 932,78 Kč.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že žalovaný pro ni vykonával činnost jako vázaný zástupce dle § 32a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný tedy nebyl oprávněn poskytovat služby v oblasti finančního zprostředkování pro jiné osoby, tj. mohl svoji činnost v zásadě vykonávat pouze pro jednoho zastoupeného, tj. pro žalobkyni. Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi účastníky řízení žalovanému zakazují po dobu jejich trvání vykonávat jinou podnikatelskou činnost související s předmětem smlouvy nebo jakýmkoli způsobem působit v oblasti zprostředkování nebo uzavírání smluv o finančních produktech (srov. smlouva ze dne , datum, v čl. VII. odst. 6 a smlouva ze dne , datum, v čl. 3.2 odst. 3). Žalovaný v pozici konzultanta tedy nebyl po dobu trvání smluvní spolupráce s žalobkyní oprávněn jakkoli nabízet či zprostředkovávat finanční produkty, které nejsou součástí produktové nabídky žalobkyně. Dodržování této povinnosti je pro žalobkyni klíčové, neboť jsou tím zejména chráněny zájmy jejích klientů. Žalobkyně zařazuje do své produktové nabídky jen řádně prověřené produkty, které jsou nabízeny věrohodnými subjekty a které nepředstavují riziko pro klienty. Dodržování této povinnosti je pro žalobkyni důležité i z důvodu ochrany její dobré pověsti a reputace na trhu finančního poradenství, kde je klíčová důvěra klientů. Společnost , právnická osoba, nikdy nebyla smluvním partnerem žalobkyně. Klientu , tituly před jménem, , jméno FO, , příjmení, žalovaný nejenomže produkt , právnická osoba, nabídl, ale také mu ho zprostředkoval. Žalovaný tedy jednal v rozporu se zájmy žalobkyně a je povinen zaplatit žalobkyni dohodnutou smluvní pokutu. Pokud jde o otázku neoprávněného nakládání žalovaného s osobními údaji , tituly před jménem, , jméno FO, , z doložené e-mailové komunikace vyplývá, že žalovaný osobní údaje tohoto klienta, které měl k dispozici z titulu péče o klienta u žalobkyně, využil k nabídce a zprostředkování produktu , právnická osoba, , jež nepatřil do portfolia produktů žalobkyně. Žalobkyně se neztotožňuje s restriktivním výkladem žalovaného, že by k porušení čl. VII. odst. 6 smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, došlo jen v případě, kdy by žalobkyně a společnost , právnická osoba, zprostředkovávaly jen obdobné či dokonce stejné produkty. Předmětem podnikání žalobkyně i společnosti , právnická osoba, je činnost investičního zprostředkovatele. Otázka, jaké konkrétní investiční produkty (a jaké mají tyto produkty konkrétní parametry) svým zákazníkům zprostředkovávají, není pro posouzení otázky porušení sjednaného zákazu konkurence rozhodující. Ani tvrzení žalovaného, že se komunikace mezi ním a klienty žalobkyně odehrávala mimo provozní prostory žalobkyně, není pravdivá. Komunikace mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaným, při které klientovi žalovaný nabídl produkt , právnická osoba, , proběhla v obchodních prostorech žalobkyně. Žalovaný zajišťoval pro pana , příjmení, u společnosti , právnická osoba, kompletní sjednání investičního produktu, a to včetně toho, že mu zaslal např. platební údaje, kam má předmětné částky zaslat. není tedy pravda, že by se žalovaný omezil na pouhou kontrolu dodržení správného postupu při registraci. V reakci na námitku žalovaného týkající se neurčitosti ujednání o smluvní pokutě žalobkyně uvedla, že v čl. VIII. smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, je precizně definováno, co se rozumí důvěrnými informacemi, že je k nim žalovaný povinen zachovávat mlčenlivost a co se rozumí povinností mlčenlivosti – zejména přísný zákaz poskytnutí důvěrných informací subjektům, které jsou v konkurenčním postavení k žalobkyni. Literatura a judikatura citovaná žalovaným je dle názoru žalobkyně nepřiléhavá. Pravdivé není ani o tvrzení žalovaného, že žalobkyně při sestavování provizních výpisů nepostupovala správně.

4. Žalovaný v duplice uvedl, že dne 17. 4. 2023 uhradil žalobkyni částku 10 933 Kč odpovídající nároku na zaplacení dlužných provizí. Opětovně odmítnul, že by nejen nabízel, ale rovněž zprostředkovával klientovi žalobkyně investiční služby ve smyslu § 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a jednal tak v rozporu se zájmy žalobkyně. Jeho činnost ve vztahu ke klientovi žalobkyně spočívala toliko v kontrole dodržení správného postupu při registraci, resp. zakládání účtu na platformě, přes kterou společnost , právnická osoba, obchodovala. Registrace klientů žalobkyně na předmětné platformě mohla proběhnout i bez jeho přičinění. Platební údaje, které žalovaný klientovi žalobkyně zaslal, byly volně k dispozici na webových stránkách. Žalovaný se nemohl dopustit jednak porušení povinností jemu vyplývajících ze smluvního vztahu s žalobkyní a jednak ani povinností tzv. vázaného zástupce ve smyslu § 32a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Je dle něj nutné rozlišovat mezi pouhým „tipem“ či „upozorněním“ a zprostředkováním na kapitálovém trhu. Činnost žalovaného nedosahovala intenzity zprostředkování obchodu nebo poskytnutí investiční služby nebo příležitosti tyto uzavřít. Žalovaný klienta žalobkyně žádným způsobem nepřesvědčoval, ani v něm jakýmkoliv jiným způsobem nepodněcoval chování, které by vyústilo v rozhodnutí o zprostředkování či sjednání konkrétně vymezeného investičního produktu či investiční služby. Společnost , právnická osoba, není ani investičním zprostředkovatelem, neboť žádné investice nezprostředkovává. Žalovaný pouze pomáhal klientovi žalobkyně se založením tzv. manažovaného účtu, jehož primárním účelem je participace na výnosnosti investiční strategie jiného obchodníka v případech, kdy investor žádnou vlastní investiční strategií nedisponuje. Založení tzv. manažovaného účtu proto není a ani nemůže být „investičním produktem“ tak, jak tohoto pojmu užívá žalobkyně. Činnost společnosti , právnická osoba, spočívá v obchodování s komoditami prostřednictvím komoditní. K tomu využívá vlastního kapitálu, proto „produkt , právnická osoba, “, jak tohoto pojmu užívá žalobkyně, nelze obsahově ztotožňovat s produkty, které nabízí žalobkyně, a tím pádem si tyto nemohou vzájemně konkurovat. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že smlouva uzavřená mezi ním a žalobkyní zakazovala po dobu jejího trvání vykonávat jinou podnikatelskou činnost související s předmětem smlouvy nebo jakýmkoli způsobem působit v oblasti zprostředkování nebo uzavírání smluv o finančních produktech. Poskytnutí pouhých doporučení, tipů a pomoc klientovi žalobkyně byly činností nahodilou, jednorázovou. Nejednalo se o podnikatelskou činnost. Klient žalobkyně se zajímal o jiné možnosti investování, než které doposud vyzkoušel prostřednictvím produktů žalobkyně. Z tohoto důvodu požádal žalovaného o pomoc při založení účtu, přes který by mohl realizovat komoditní arbitráž. Nešlo tedy o jakékoliv zprostředkování. S přihlédnutím ke všem uvedeným skutečnostem je žalovaný přesvědčen, že činnost, kterou vykonával ve vztahu ke klientovi žalobkyně, neodporovala ani ustanovením ZPKT ani uzavřeným smlouvám o obchodním zastoupení.

5. Podáním ze dne 20. 11. 2023 vzala žalobkyně svou žalobu zčásti zpět v rozsahu, ve kterém se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 933 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně počínaje dnem 13. 9. 2022 do zaplacení, neboť žalovaný tuto částku po podání žaloby zaplatil. Dále uvedla, že argumentace žalovaného je nepřiléhavá, neboť sjednané konkurenční doložky se vztahovaly ke zprostředkovatelským činnostem v širším smyslu. Zejména poukázala na čl. II. odst. 1 a čl. VII. odst. 6 smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, a čl. 3.2 odst. 3 smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, , které zakazovaly žalovanému vykonávat veškeré činnosti směřující k uzavírání smluv o finančních produktech vč. investičních nástrojů apod. Žalobkyně odmítá, že by konkurenční doložka zakazovala pouze zprostředkovatelskou činnost dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Konkurenční doložka se vztahovala i na tzv. tipařskou činnost. Produkty , právnická osoba, jsou navíc nabízeny jako investiční nástroje a jsou tak finančními produkty.

6. Usnesením ze dne 16. 2. 2024, č. j. 24 C 331/2022-256, které nabylo právní moci dne 12. 3. 2024, bylo řízení zastaveno co do uplatněného nároku žalobkyně na zaplacení částky 10 933 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z této částky od 13. 9. 2022 do zaplacení.

7. Účastníci řízení dále uzavřeli ohledně zbývající částky storno provizí a s nimi spojenými náklady na vymáhání včetně úroků z prodlení částečný smír, který soud usnesením ze dne 31. 3. 2025, č. j. 24 C 331/2022-355, které nabylo právní moci dne 5. 5. 2025, schválil. Tím jsou zcela vyrovnány vzájemné závazky účastníků ze storno provizí a s tím spojených nákladů na vymáhání včetně úroků z prodlení. Soud se proto nadále zabýval toliko zbývajícím předmětem sporu, tj. nároky žalobkyně ze smluvních pokut, jejich příslušenstvím a náklady řízení.

8. Soud z níže uvedených důkazů zjistil tento skutkový stav.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku ve vztahu k žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně byla zapsána dne 15. 8. 2012. Z výpisu z registru České národní banky ve vztahu k žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně jako investiční zprostředkovatel měla ke dni , datum, povolení k činnosti (platné ode dne , datum, ).

10. Z výpisu z registru České národní banky ve vztahu k žalovanému soud zjistil, že žalovaný měl od , datum, do , datum, oprávnění k činnosti jako vázaný zástupce investičního zprostředkovatele, konkrétně zastupoval žalobkyni.

11. Z údajů z veřejné části Živnostenského rejstříků ve vztahu k žalovanému soud zjistil, že ke dni , datum, měl žalovaný živnostenské oprávnění mimo jiné pro obory činnosti: Zprostředkování obchodu a služeb, Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků s tím, že tato oprávnění vznikla , datum, a jsou na dobu neurčitou.

12. Ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že předmětem této smlouvy je obchodní zastoupení žalobkyně konzultantem (tj. žalovaným) v oblasti finančního poradentství dle čl. I. odst. 2 smlouvy (což zahrnuje oblast investičního zprostředkování, zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví a dále distribuci dalších produktů na finančním trhu s tím, že žalobkyně využívá výhradně svých smluvních partnerů, přičemž zprostředkovává uzavírání smluv na tyto produkty se svými klienty). Obchodní zastoupení žalobkyně dle této smlouvy zahrnuje veškeré činnosti konzultanta, které směřují k uzavírání smluv týkajících se finančních produktů (viz čl. II. odst. 1 smlouvy). Při zprostředkování obchodů byl žalovaný povinen dodržovat veškeré zákonné povinnosti jakož i povinnosti dle interních směrnic žalobkyně a pokynů žalobkyně vztahující se na oblast investičního zprostředkování (viz čl. VII. odst. 1 smlouvy). Žalovaný se zavázal, že v době platnosti této smlouvy nebude vykonávat činnosti v rozsahu předmětu plnění této smlouvy pro jiné subjekty, které jsou ve vztahu k žalobkyni v konkurenčním postavení, a to s platností pro celé území České republiky. Konkurenční postavení vůči žalobkyni mají subjekty vykonávající činnosti, jež mají soutěžní povahu vůči podnikání žalobkyně (tj. stejný nebo obdobný předmět podnikání). Tato povinnost se vztahovala i na činnosti vykonávané žalovaným v rámci jeho vlastní podnikatelské činnosti. Pro případ porušení této povinnosti se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč (viz čl. viz čl. VII. odst. 6 smlouvy). Veškeré poznatky a informace týkající se obchodní činnosti žalobkyně a jejích klientů, které žalovaný získal v rámci plnění předmětu této smlouvy jsou považovány za obchodní tajemství a žalovaný byl povinen k nim zachovávat mlčenlivost (viz čl. VIII. odst. 1 smlouvy). Žalovaný byl dále povinen zachovávat mlčenlivost ohledně osobních údajů klientů (viz čl. VIII. odst. 2 smlouvy). Žalovaný byl za účelem ochrany osobních údajů klientů povinen dodržovat opatření stanovená v interní směrnici žalobkyně: Pravidla pro zpracování osobních údajů (viz čl. VIII. odst. 3 smlouvy). Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení platnosti této smlouvy. V případě porušení mlčenlivosti se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každé jednotlivé porušení této povinnosti (viz čl. VIII. odst. 4 smlouvy).

13. Ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nebyl oprávněn po dobu trvání této smlouvy vykonávat jinou podnikatelskou nebo obdobnou činnost související s předmětem této smlouvy (viz čl. 2 smlouvy) nebo jakýmkoli způsobem působit v oblasti zprostředkování nebo uzavírání předmětných smluv (viz čl. 3 odst. 3.2 bod 3 smlouvy). Žalovaný se zavázal bezpodmínečně dodržovat veškeré zákonné povinnosti, interní předpisy žalobkyně, etický kodex žalobkyně, pokyny žalobkyně a zmocnění (viz čl. 3 odst. 3.2 bod 4 smlouvy). Žalovaný byl vázán mlčenlivostí ve vztahu k osobním údajům, které zpracovával na základě pověření žalobkyně a zavázal se, že nebude neoprávněně nakládat s osobními údaji získanými na základě činnosti vykonávané dle této smlouvy a žádné osobní údaje nezneužije ve svůj prospěch či ve prospěch třetí osoby a nebude jednat v rozporu se zájmy žalobkyně, přičemž tato povinnost trvá i po ukončení této smlouvy (viz čl. 4 odst. 4.1 bod 5 smlouvy). V případě porušení jakékoliv povinnosti dle článku 4.1 smlouvy (pověření konzultanta zpracovávat osobní údaje zákazníků a potenciálních zákazníků jménem žalobkyně) se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každé takové porušení. Závazek žalovaného dle tohoto odstavce trvá i v době po ukončení smlouvy (viz čl. 4 odst. 4.1 bod 13 smlouvy).

14. Z Pravidel pro zpracování osobních údajů klientů žalobkyně soud zjistil, že žalovaný mohl zpracovávat osobní údaje klientů žalobkyně výhradně pro následující účely: (i) vyhledávání zájemců o produkty z produktového portfolia, které žalobkyně zprostředkovává; (ii) předávání kontaktních údajů zájemců žalobkyni; (iii) předávání písemné informace o daném produktu zájemcům včetně podkladů pro vyplnění, (iv) sjednávání schůzek mezi zájemci a žalobkyní, (v) informování zájemce o podmínkách pro poskytnutí produktů, (vi) přebírání dokumentace potřebné pro uzavření smlouvy o produktu od zájemců a asistování zájemcům při jejich vyplňování, (vii) provádění identifikace zájemců a ověřování shody kopií s originály a kontrolování správnosti a kompletnosti dokumentace, (viii) vyhodnocování rizikové skutečnosti jednotlivých obchodních případů podle metodiky žalobkyně a (ix) předávání kompletní zpracované dokumentace převzaté od zájemců o produkt žalobkyni (viz čl. 2 odst. 2.3 pravidel). Veškeré informace včetně osobních údajů, které si smluvní strany v souvislosti s plněním smlouvy poskytnou, jsou důvěrné (viz čl. 6 odst. 6.1 pravidel). Žalovaný je povinen zachovávat mlčenlivost o veškerých důvěrných informacích včetně osobních údajů (viz čl. 6 odst. 6.2 pravidel).

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalovaného zná jako zástupce žalobkyně, která spravuje jeho finanční záležitosti. Obecně správa financí žalobkyní znamená, že tato společnost prostřednictvím žalovaného nebo prostřednictvím svého zástupce doporučuje správu financí, například pojištění majetku, optimalizace pojištění majetku, optimalizace důchodového zabezpečení, vlastně obecně všech finančních produktů, včetně investování. Svědek neví, co je arbitrážní obchodování s komoditami a jejich deriváty. Dosud svědek spolupracoval již se třemi poradci žalobkyně. S předchozím poradcem panem , jméno FO, zavedli nové produkty a s žalovaným docházelo prakticky jenom ke korekcím určitých projektů. Svědek žalobkyni při zahájení spolupráce poskytl své kontaktní údaje, včetně osobní e-mailové adresy. O možnosti investovat do produktů , právnická osoba, se svědek dozvěděl v únoru 2020 od žalovaného na jedné ze schůzek v sídle žalobkyně. Ze začátku byla schůzka standardní, řešili drobné korekce v nějakých pojistných produktech. Žalovaný se dotázal, zda svědek nemá zájem investovat nebo zhodnocovat své úspory. Svědek do té doby neměl s investováním dobré zkušenosti, tak většinou podobné nabídky odmítal. Svědek se na žádnou možnost investic aktivně žalovaného neptal. Následně žalovaný seznámil svědka s produktem, který byl dle jeho slov naprosto bezpečný. Mělo jít o investici se zaručeným ziskem, který byl vyšší než v té době obvyklá míra inflace v České republice. Údajná bezpečnost produktu spočívala v jakémsi zamykání už dosažených zisků. Podle žalovaného tak nebylo možné klesnout v průběhu investování do ztráty. Svědek se snažil ptát na další detaily, ale jelikož nemá ekonomické vzdělání, tak se v těchto pojmech úplně neorientuje. Dostatečnou zárukou pro něj byla skutečnost, že se rozhovor odehrával na půdě žalobkyně s certifikovaným zástupcem, a že se po dobu, po kterou žalobkyně spravuje jeho finance, neměl důvod čehokoliv obávat. Přišlo mu to jako jedna ze standardních nabídek žalobkyně, tedy výhodná a bezpečná zároveň. Vzpomíná si, že tenkrát odešel s nějakými papíry, nejspíš se jednalo o vzor smlouvy a minulé výsledky firmy , právnická osoba, , právnická osoba, , a s tím, že je třeba investovat do nějakého data, nejspíš do konce února 2020, protože se otevírala investiční okna dvakrát za rok. Po následných telefonických a e-mailových dotazech více informací od žalovaného nezískal, pouze ujištění o bezpečnosti produktu. Svědek se nakonec rozhodl investovat 400 000 Kč na tři roky, jde o částku, kterou je svědek běžně schopen investovat, nebyla nestandardní. Potom mu žalovaný zaslal pokyny, na který účet částku poslat, jednalo se o britský účet v britské bance s tím, že banka odešle ty peníze do finanční společnosti v , adresa, . Celé to působilo poměrně seriózním dojmem. Potom od žalovaného svědek dostal internetový odkaz, na kterém si po zadání ID a hesla, které dostal rovněž od žalovaného, mohl pravidelně kontrolovat stav investice. Vše se řešilo velmi rychle a po e-mailu. Na svědka byl vytvořen tlak, proto smlouvu vytiskl, podepsal, naskenoval a odeslal zpět e-mailem žalovanému. Svědek každý měsíc sledoval stav své investice a každý měsíc tam přibývala nějaká zajímavá částka. Dne 15. 7. 2021 s hrůzou zjistil, že zůstatek na účtu je asi 600 Kč. Žalovanému nebyl schopen se v tu chvíli dovolat. Napsal tedy e-mail na adresu žalovaného u žalobkyně a do kopie dal i obecnou e-mailovou adresu žalobkyně. Nejdřív se svědkovi ozval žalovaný, že podle jeho informací došlo k hackerskému útoku na servery oné investiční společnosti a že se to určitě rychle vyřeší. Žalovaný svědkovi poslal instrukce na instalování nějakého finančního programu či prohlížeče, kde uvidí stav investice. V následujících dvou týdnech se nic neřešilo, svědek propadl panice a začal situaci řešit přímo oficiální cestou u žalobkyně. , jméno FO, , zástupkyně žalobkyně zjistila, předmětná investice vůbec není v portfoliu žalobkyně a že to byla soukromá iniciativa žalovaného. Svědek si nevšiml, že všechny pokyny, které mu žalovaný posílal ohledně produktu , právnická osoba, , chodily z e-mailové adresy , e-mail, . Svědkovi se v prohlížeči zobrazovalo pouze jméno žalovaného a předpokládal, že se jedná o e-mail s koncovkou žalobkyně. Svědek následně s žalovaným odmítal komunikovat a situaci řešil toliko s paní , jméno FO, . Cítil vztek a v e-mailech také žalovaného odkazoval na paní , jméno FO, . Žalobkyně pomohla svědkovi formulovat trestní oznámení a svědkovi byl u žalobkyně přidělen nový poradce.

16. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, v soud zjistil, že je klientkou žalobkyně a jejím konzultantem byl žalovaný, který jí nabídl investiční příležitost se společností , právnická osoba, . Svědkyni ani nenapadlo, že se jedná o produkt mimo portfolio žalobkyně. Jediné, co od žalovaného dostala, byly smlouvy k podpisu a informace o tom, kam a do kdy má převést prostředky a jakým způsobem se má přihlásit na platformu, kde se sledovaly obchodní transakce. Svědkyně si není jistá, z jakého e-mailu žalovaný ohledně produktu , právnická osoba, komunikoval. Nejspíš z jeho e-mailu u žalobkyně, protože až po jeho odchodu od žalobkyně jí sdělil svůj e-mail na volny.cz. Žalovaný svědkyni poskytl standardní informace, které jí běžně dával. Nebyla to jediná záležitost, kterou spolu řešili. Svědkyni to nepřipadalo v něčem jiné, než co znala předtím. Svědkyně se nezajímala o možnosti investovat mimo portfolio žalobkyně. U žalobkyně měla záruku určité kvality. Nikdy neudělila výslovný souhlas žalovanému, aby ji kontaktoval mimo rámec jeho práce pro žalobkyni. Žalovaný následně svědkyni oznámil, že společnost , právnická osoba, utrpěla hackerským útokem a že svědkyně přišla o všechny své vklady a případně výnos. Žalovaný předával svědkyni informace o tom, jak má dál postupovat. Asi měsíc po oznámení o hackerském útoku jí sdělil, že mění zaměstnání, a nabídl se, že jí bude dál poskytovat konzultace ve finančních službách, minimálně v případě produktu , právnická osoba, . To svědkyni přišlo zvláštní. Žalovaný nebyl jejím prvním konzultantem a věděla, že když předchozí konzultanti od žalobkyně odcházeli, tak nemohli poskytovat konzultační služby klientům, kterým je nejdříve poskytovali v rámci práce pro žalobkyni. Žalovaný svědkyni poté rovněž uvedl, že produkt , právnická osoba, nepatří do produktového portfolia žalobkyně. Proto svědkyně kontaktovala oddělení pro zákazníky žalobkyně, konkrétně paní , tituly před jménem, , jméno FO, . Svědkyně přišla o dva vklady po 250 000 Kč v odstupu 2 let. Dále to neřešila, jelikož žalobkyně nechala vypracovat právní rozbor, dle kterého by byla úspěšnost vymahatelnosti těchto nároků nízká.

17. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento ve spolupráci s žalobkyní investoval, žalovaný byl jeho finančním poradcem. Svědek byl s žalovaným v kontaktu až do okamžiku, kdy od žalobkyně musel žalovaný odejít. Pak s ním byl ještě párkrát v e-mailovém kontaktu ohledně nešťastné investice s , právnická osoba, , kterou díky žalovanému udělal a pak toho litoval. O možnosti této investice se svědek dozvěděl od žalovaného, když jej žalovaný přišel navštívit do kanceláře v práci. V té době měl svědek nainvestováno asi 500 000 Kč ve fondu , název, , což nevynášelo vůbec nic, a žalovaný přišel s tím, že má zajímavý produkt investice do komodit. Mělo jít o velmi zajištěnou investici, která měla vynášet 10 % ročně. Svědkovi se to zhodnocení líbilo, jelikož v roce 2019 byly úrokové sazby kolem 0 %. Žalovaný investici svědkovi nabízel v rámci jednání o jiných produktech žalobkyně. Svědek se domníval, že i tato investice je pod hlavičkou žalobkyně. Neměl ani smítko podezření, že žalovaný nemluvil o produktu pod hlavičkou žalobkyně. Žalovaný nikdy ani svědka nežádal o souhlas, aby jej mohl kontaktovat mimo jeho spolupráci s žalobkyní. Následná e-mailová komunikace, kde se žalovaný svědkovi snažil prodat investice do , právnická osoba, a ve které jej urgoval ke složení peněz, probíhala z jeho e-mailové adresy u žalobkyně. Žalovaný svědkovi poskytl nějaké prospekty a ukazoval mu výkonnost , právnická osoba, komoditního fondu za posledních několik let, což se dalo stáhnout z webových stránek. Byla to velmi podobná nabídka produktům žalobkyně. Nedalo se to rozlišit. Smlouvu také dostal od žalovaného a něco podepisovali osobně a zbytek se řešil přes e-mail. V červenci roku 2019 svědek investoval částku 3 000 000 Kč. V září roku 2019 začal mít svědek vážné podezření, že investice není pod hlavičkou žalobkyně. Když se na to začal doptávat žalovaného, tak mu začaly chodit e-maily ze soukromé e-mailové adresy žalovaného. Svědek říkal žalovanému, že to vnímá jako podvod, protože kdyby investice nebyla pod hlavičkou žalobkyně, tak by do toho nešel. Neměl by k tomu důvěru. Svědek inicioval schůzku, kam přišel žalovaný a jeho kolega, nějaký pan , jméno FO, . Oba přiznali, že se nejedná o produkt pod hlavičkou žalobkyně a přesvědčovali jej, že ta investice je bezpečná a že se nemusí ničeho bát. Nabídli svědkovi, že může vycouvat, nicméně že v takovém případě přijde o 1/3 peněz. Ještě svědkovi dali kontakt na pana , jméno FO, , zástupce , právnická osoba, pro střední a výchovní Evropu, který jej rovněž ujišťoval, že se nejedná o podvod. Svědek to nakonec nechal být a dva roky to fungovalo. Následně mu zavolal žalovaný, že veškerá investice byla zmařená. Někdo se údajně naboural do systému , právnická osoba, a ztratily se stamiliony dolarů z klientských účtů. Žalovaný sdělil svědkovi, že má být klidný, že má investici podepsanou na tři roky a , právnická osoba, se z toho určitě do roka vzpamatuje a svědek investici dostane zpátky. Naposledy se svědek žalovaného dotazoval, co se děje s , právnická osoba, asi 3-4 měsíce zpátky. Žalovaný přestal svědkovi reagovat na e-maily. Dle pana , jméno FO, se nyní už nic neřeší a ta investice je ztracená. Společnost , právnická osoba, nejprve slibovala, že dojde k nějaké postupné náhradě ztracených investic, nicméně od jara 2024 bylo na jejich webových stránkách uvedeno, že všichni měli počítat s tím, že šlo o rizikovou investici. Svědek po této zkušenosti na služby žalobkyně zanevřel.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že mu žalobkyně poskytuje služby ve finančních záležitostech. Žalovaný, který pro žalobkyni pracoval, svědkovi nabízel finanční poradenství, spravoval mu rodinné rozpočty a nabízel mu různé produkty. Produkty, kterým svědek nerozuměl, odmítal. V roce 2019 mu žalovaný nabídl produkt , právnická osoba, s vyšším zhodnocením. Žalovaný svědkovi vysvětlil, jak to funguje, a vše mu ukazoval na počítači. Upozornil jej na to, že produkt je rizikový, ale že dokáže vydělat až 10 % ročně. Svědek se domníval, že se jedná o produkt nabízený žalobkyní. Smlouvu svědek podepsal až někdy v září 2019, asi půl roku si to rozmýšlel. Cítil, že na tom má žalovaný velký zájem. Svědkovi se to nezdálo, větší podezření nabýval v momentě, kdy se doptával žalovaného, jak fungují trhy , právnická osoba, , a ten se vždycky této otázce vyhýbal. Žalovaný chtěl rovněž vše dělat na počítači svědka. Následná komunikace probíhala přes e-mail, svědek obdržel od žalovaného dvě smlouvy k podpisu a přišlo mu zvláštní, že žalovaný není nikde podepsán. Svědek nikdy nedal žalovanému souhlas, aby jej kontaktoval mimo jeho spolupráci s žalobkyní. Žalovaný nabídku prezentoval tak, že je pouze pro vybrané klienty. Svědek nakonec na nabídku přistoupil, jelikož s žalobkyní spolupracoval delší dobu. Podepsal smlouvu a investoval 2 x 250 000 Kč. Kdyby věděl, že se nejedná o produkt nabízený žalobkyní, nešel by do toho. Od roku 2019 do roku 2021 bylo zhodnocení vidět na stránkách , právnická osoba, . Veškerá komunikace již byla napřímo a žalovaný se již samostatně nezapojoval. V srpnu roku 2021 žalovaný odcházel od žalobkyně a při jejich setkání v restauraci svědka požádal, aby veškerá komunikace probíhala přes jeho soukromý e-mail. Neřekl svědkovi, proč odchází od žalobkyně, ale řekl, že produkt , právnická osoba, není nabízen žalobkyní, což svědka překvapilo, protože si celou dobu myslel, že tato investice je pod hlavičkou žalobkyně. Po pár dnech svědek obdržel e-mail, že se investice hroutí a že peníze mizí. Proto kontaktoval žalovaného a ten se mu to snažil vysvětlit a ujišťoval jej, že vše bude v pořádku. Vysvětlení nebylo pro svědka dostačující, a tak napsal přímo e-mail do , adresa, . Společnost mu řekla, že došlo k nějaké chybě, že peníze tam jsou, že přijímají opatření tak, aby ztrátu peněz zastavili, aby produkt pokračoval. Když se dále doptával, tak s ním společnost přestala komunikovat. Bylo mu řečeno, že má komunikovat přes prostředníka, kterým byl žalovaný. Svědek si uvědomil, že přišel o 500 000 Kč a že je pravděpodobně nedostane zpátky. Následně svědka kontaktoval , adresa, , současný konzultant u žalobkyně, který jej informoval o tom, že žalobkyně připravuje trestní oznámení na žalovaného a na společnost , právnická osoba, . Svědek panu , jméno FO, i paní , jméno FO, zaslal veškeré materiály týkající se investice, avšak dosud nebyl kontaktován policií.

19. Z výpovědi svědka , adresa, soud zjistil, že tento zná žalovaného již dlouhé roky, že dvacet let působil u žalobkyně jako týmový manažer a v současné době u ní stále působí jako konzultant. Dle svědka se žalobkyně nezabývá komoditní arbitráží a ani to není v jejím portfoliu. Žalobkyně má komoditní fondy, např. , název, . Dle svědka je zprostředkování navázáno na nějakou zprostředkovatelskou smlouvu. Pro žalobkyni působí zprostředkovatelé za odměnu v rámci provizního systému. S klienty vypracují privátní finanční analýzu a pak zjišťují jejich potřeby. Je to velmi široce udělané, selektují trh a vybírají, co je pro konkrétního klienta nejvhodnější. Konzultanti žalobkyně nemohou doporučovat a nabízet produkty, které nejsou součástí portfolia žalobkyně. Portfolio žalobkyně má obrovský rozsah. Jednotliví konzultanti mají své klienty a není běžně že by si tzv. lezli do zelí. Tipařství dle svědka spočívá v tom, že nějaký kolega, který nemá patřičnou licenci, může doporučit klientovi produkt, který má na starosti jiný kolega, a dostane za to nějakou tipařskou odměnu podle provizních tabulek. Například nemá licenci na hypotéky a doporučí klientovi hypotečního specialistu. Tipařská činnost tedy znamená, že dáte tip na nějakého klienta někomu jinému. Zprostředkování a tipařství jsou dvě různé činnosti. Tipařství je v rámci činnosti žalobkyně běžná záležitost přímo zapracovaná v jejích tabulkách, je to běžná praxe. Svědek se s klienty schází kdekoli, kde je to vhodné. Klidně u klienta doma. Svědek o společnosti , právnická osoba, nemá bližší informace.

20. Z e-mailové komunikace mezi svědkem , jméno FO, a žalovaným z ledna 2020 soud zjistil, že žalovaný při informování svědka o produktu , právnická osoba, využíval svou soukromou e-mailovou adresu , e-mail, .

21. Z dvojjazyčné dohody o spolupráci mezi společností , právnická osoba, a svědkem , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný nebyl stranou této smlouvy a ani v ní žádným způsobem nefiguroval.

22. Z emailové komunikace mezi žalovaným a svědkem , jméno FO, z února 2020 soud zjistil, že žalovaný při komunikaci využíval svou soukromou e-mailovou adresu , e-mail, . Žalovaný svědkovi poskytl internetové stránky, přihlašovací údaje a návod, jak má svědek provést vklad. Žalovaný rovněž zaslal svědkovi e-mail, že mu posílá podepsané dokumenty. Z e-mailové komunikace z července 2021 mezi žalovaným a svědkem soud zjistil, že žalovaný svědka odkázal na platformu, kde svědek mohl požádat o výpis všech zrealizovaných obchodů k jeho účtu, a poskytl mu návod, jak to má udělat.

23. Z e-mailové komunikace založené mezi svědkem , jméno FO, a žalovaným z července až září 2019 soud zjistil, že žalovaný zpočátku při komunikaci ohledně produktu , právnická osoba, využíval svou pracovní e-mailovou adresu , e-mail, . Svědkovi žalovaný poskytl návod, jak má danou investici realizovat, a zaslal mu i smlouvu (dohodu o spolupráci). Žalovaný daný produkt prezentoval jako produkt žalobkyně (psal v množném čísle z pracovního e-mailu a v podpisu uváděl, že je odborný konzultant žalobkyně). Žalovaný rovněž informoval svědka, že je na účet u produktu , právnická osoba, potřeba vložit nějaké peníze, nebo jim ten účet zruší. Při komunikaci ohledně samotného provedení vkladu žalovaný rovněž využíval svůj pracovní e-mail. Až od září 2019 žalovaný využíval svůj soukromý e-mail. Na přímý dotaz svědka, proč tomu tak je, žalovaný odpověděl, že si svědkův předchozí e-mail přeposlal na soukromou adresu a že nemohl pracovní e-mail použít. Na konci zprávy žalovaný uvedl, že komoditní arbitráž není produkt přes žalobkyni. Žalovaný poskytl svědkovi kontakt na pana Hičáka, zástupce společnosti , právnická osoba, pro střední a východní Evropu24. Z odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, včetně záznamu o jeho doručení soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s žalovaným dne , datum, z důvodu, že žalovaný uvedenou smlouvu závažným způsobem porušil a současně jednal v rozporu se zájmy žalobkyně, neboť neoprávněně nabízel a zprostředkovával produkt společnosti , právnická osoba, . Smlouva o obchodním zastoupení ze dne , datum, zanikla , datum, , tj. doručením odstoupení žalovanému.

25. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne 16. 3. 2022 včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 1 200 000 Kč, a to nejpozději do 10 dnů od doručení této výzvy. Vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný závažným způsobem porušil smlouvu o obchodním zastoupení ze dne , datum, a jednal v rozporu se zájmy žalobkyně tím, že v rozporu s podmínkami smlouvy celkem , hodnota, klientům (tj. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , adresa, , , jméno FO, a , jméno FO, ) nabídl a zprostředkoval produkt společnosti , právnická osoba, . Popsaným jednáním měl žalovaný překročit rozsah uděleného zmocnění, čímž měl zároveň porušit čl. 3.2 odst. 1, 3 a 4 smlouvy. Především měl tímto jednáním zneužít osobní údaje uvedených klientů, čímž se měl dopustit porušení čl. 4.1 odst. 5 smlouvy. Výzva byla žalovanému doručena fikcí dne 4. 4. 2022, neboť si zásilku nevyzvedl.

26. Z vyjádření žalovaného ze dne 2. 5. 2022 k výzvě k úhradě smluvní pokuty ze dne 16. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný nárok žalobkyně na zaplacení smluvních pokut neuznal.

27. Z předžalobní výzvy žalobkyně adresované právnímu zástupci žalovaného ze dne 1. 9. 2022 včetně doručenky soud zjistil, že žalovanému byla dne 2. 9. 2022 doručena předžalobní výzva k zaplacení částky 217 029,60 Kč, která byla tvořena smluvními pokutami ve výši 200 000 Kč a storny smluv ve výši 17 029,60 Kč.

28. Z následujících provedených důkazu, konkrétně ze sbírky interních předpisů žalobkyně na č.l. 31 p. v. až č.l. 46, z odměňovací směrnice žalobkyně na č.l. 39 p. v. až č.l. 44, z přehledu stornovaných smluv na č.l. 90, z emailové komunikace mezi žalovaným a žalobkyní na č.l. 237, soud nezjistil pro posouzení věci nic podstatného, neboť tyto důkazy se týkaly vzájemných závazků účastníků ze storno provizí, které již byly v řízení vypořádány.

29. Soud pro nadbytečnost zamítnul důkazní návrh žalovaného na svědecký výslech pana , jméno FO, , zástupce společnosti , právnická osoba, pro střední a výchovní Evropu, neboť měl již skutkový stav za dostatečně zjištěný.

30. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení dle § 132 o. s. ř. soud dospěl k níže popsanému skutkovému závěru. Žalovaný mimo jiné na základě smluv o obchodním zastoupení ze dne , datum, a dne , datum, vykonával pro žalobkyni funkci konzultanta a vyvíjel činnost k uzavření smluv na finanční produkty smluvních partnerů žalobkyně a pečoval o klienty žalobkyně a uzavřené smlouvy dle interních předpisů a pokynů žalobkyně, a to na základě a v rozsahu uděleného zmocnění. Dle výpisu z registru České národní banky měl žalovaný oprávnění k činnosti jako vázaný zástupce žalobkyně od , datum, do , datum, . Dle smlouvy ze dne , datum, nebyl žalovaný oprávněn klientům nabízet produkty, které nebyly v portfoliu žalobkyně, a zavázal se, že nebude vykonávat činnosti v rozsahu předmětu smlouvy o obchodním zastoupení pro jiné subjekty, které jsou ve vztahu k žalobkyni v konkurenčním postavení, a to s platností pro celé území České republiky. Pro případ porušení této povinnosti se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn nakládat s osobními údaji klientů žalobkyně toliko taxativním způsobem uvedeným v pravidlech žalobkyně pro zpracování osobních údajů klientů. Žalovaný se zavázal zachovávat mimo jiné k osobním údajům klientů žalobkyně mlčenlivost a dodržovat opatření stanovená v interní směrnici žalobkyně: Pravidla pro zpracování osobních údajů. Pro případ porušení mlčenlivosti se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každé jednotlivé porušení. Dle smlouvy ze dne , datum, nebyl žalovaný oprávněn vykonávat jinou podnikatelskou nebo obdobnou činnost související s předmětem této smlouvy nebo jakýmkoli způsobem působit v oblasti zprostředkování nebo uzavírání předmětných smluv. Žalovaný se zavázal dodržovat mlčenlivost ve vztahu k osobním údajům klientů a dále se zavázal, že nebude neoprávněně nakládat s osobními údaji získanými na základě činnosti vykonávané dle této smlouvy a žádné osobní údaje nezneužije ve svůj prospěch či ve prospěch třetí osoby a že nebude jednat v rozporu se zájmy žalobkyně. V případě porušení jakékoliv povinnosti dle článku 4.1 smlouvy (tj. pověření konzultanta zpracovávat osobní údaje zákazníků a potenciálních zákazníků jménem žalobkyně) se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každé takové porušení. Žalobkyně se v rámci své činnosti nezabývá komoditní arbitráží a ani to nemá ve svém portfoliu. Žalovaný poskytoval v rámci své činnosti pro žalobkyni služby , jméno FO, , příjmení, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kterým při pravidelném jednání v letech 2019 a 2020 nabídl možnost investovat do produktu , právnická osoba, . Všichni uvedení klienti během svého výslechu uvedli, že byli přesvědčeni, že se jedná o produkt z portfolia žalobkyně, a že by o investici neuvažovali, pokud by věděli, že se o produkt nabízený žalobkyní nejedná. Minimálně v případě , jméno FO, žalovaný komunikoval ohledně produktu skrze svůj pracovní e-mail u žalobkyně. Při komunikaci s , jméno FO, žalovaný využíval již svůj osobní e-mail, čehož si pan , jméno FO, nevšiml. Uvedení klienti se rozhodli do produktu , právnická osoba, investovat, což probíhalo prostřednictvím e-mailové komunikace s žalovaným, který jim byl nápomocen a dával jim pokyny, jak mají postupovat. Žalovaný při komunikaci s klienty žalobkyně kontroloval dodržení správného postupu při jejich registraci, resp. zakládání účtu na platformě, přes kterou společnost , právnická osoba, obchodovala. Žalovaný pro klienty žalobkyně stáhl formulář s platebními pokyny, nicméně samotná investice se sjednávala na webových stránkách, kam se klienti museli registrovat. Informace o investici do produktu , právnická osoba, byly veřejně dostupné na internetu. Žalovaný v uzavírané smluvní dokumentaci mezi společností , právnická osoba, a klienty nefiguroval a neměl nad správou financí klientů kontrolu. Žalobkyně dopisem ze dne 19. 8. 2021 odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s žalovaným dne , datum, . Dopisem ze dne 16. 3. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení vyčíslené smluvní pokuty. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a ničeho nezaplatil ani přes předžalobní výzvu ze dne 1. 9. 2022.

31. Podle § 2483 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

32. Podle § 32a odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu vykonává vázaný zástupce činnosti podle odstavce 1 výhradně pro jednoho zastoupeného na základě smlouvy uzavřené v písemné formě.

33. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

34. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

35. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky částku 1 200 Kč.

37. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Dle § 421 odst. 2 o. z. se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

38. Soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně. Žalovaný sice nabízel klientům žalobkyně možnost investice u společnosti , právnická osoba, , tedy mimo portfolio žalobkyně, avšak tuto činnost nelze dle přesvědčení soudu podřadit pod pojem zprostředkování. Žalovaný s jednotlivými klienty nepodepsal žádnou smluvní dokumentaci a ani neměl nad investicemi klientů žalobkyně následně kontrolu. Žalovaný toliko dělal produktu , právnická osoba, tzv. reklamu a záleželo pouze na klientech, zda se následně rozhodnou investovat. Samotná registrace klientů navíc mohla proběhnout zcela bez přičinění žalovaného, neboť se vše sjednávalo na internetových stránkách. Žalovaný byl sice při registraci klientům nápomocen, avšak tato jeho asistence nebyla pro realizaci investic nutná. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, nebyly v konkurenčním postavení, neboť žalobkyně se narozdíl od společnosti , právnická osoba, v rámci své činnosti nezabývá komoditní arbitráží a ani nemá obdobný produkt ve svém portfoliu. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za porušení konkurenční doložky dle smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně požadovaného příslušenství zamítl (výrok II).

39. Soud je však naopak přesvědčen, že žalovaný porušil svou povinnost mlčenlivosti dle smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, a ze dne , datum, , blíže konkretizovanou v Pravidlech pro zpracování osobních údajů klientů žalobkyně. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo jednoznačně ujednáno v jakých případech může žalovaný nakládat s osobními údaji klientů žalobkyně, přičemž daný výčet byl taxativní a nespadalo do něj kontaktování klientů ohledně produktů mimo portfolio žalobkyně. Žalovaný tedy nedodržoval opatření stanovená v interní směrnici žalobkyně a neoprávněně nakládal s osobními údaji jejích klientů, které získal díky činnosti vykonávané pro žalobkyni, a tyto údaje zneužil nepřímo ve prospěch společnosti , právnická osoba, (když klienty žalobkyně o uvedeném produktu informoval), čímž zcela jednoznačně jednal v rozporu se zájmy žalobkyně (výrok I.).

40. Soud se neztotožňuje s námitkou žalovaného ohledně neurčitosti ujednání o smluvní pokutě. Požadavek určitosti vymezení povinností utvrzených smluvní pokutou, je naplněn nejen v případě, jsou-li tyto povinnosti výslovně jednotlivě individualizovány, nýbrž i v situaci, je-li smluvní pokuta sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2012, sp. zn. 32 Cdo 493/2011). Nejvyšší soud dále ve svém rozsudku ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 23 ICdo 22/2015, rovněž uzavřel, že ani smluvní pokuta utvrzující porušení jakékoliv povinnosti vyplývající ze smlouvy, nezanechává-li žádné nejasnosti o tom, splnění kterých povinností bude utvrzovat, není neurčitá. V daném případě byla smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč sjednána pro případ porušení jakékoliv povinnosti dle článku 4.1 smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, (tj. pověření konzultanta zpracovávat osobní údaje zákazníků a potenciálních zákazníků jménem žalobkyně), což je dle názoru soudu dostatečně určité ujednání. A to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný uvedenou smlouvu podepsal v postavení podnikatele, který vykonával pro žalobkyni zprostředkovatelkou činnost již od konce roku 2008. Dle názoru soudu nelze o neurčitosti ujednání o smluvní pokutě uvažovat ani v případě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, , neboť zde je zcela jednoznačně konkretizováno, jaké smluvní povinnosti sjednaná smluvní pokuta utvrzuje.

41. Soud proto s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč představující smluvní pokutu za porušení mlčenlivosti ve vztahu k osobním údajům klientů žalobkyně, a to včetně požadovaného příslušenství. Úrok z prodlení z částky 100 000 Kč byl soudem přiznán v zákonné výši, tj. ve výši 11,75 % ročně dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to počínaje dnem 15. 4. 2022 do zaplacení. Počátek prodlení byl stanoven v závislosti na výzvu žalobkyně ze dne 16. 3. 2022, která byla žalovanému doručena dne 4. 4. 2022. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v souvislosti s touto pohledávkou uplatnila rovněž nárok na uhrazení nákladů spojených s jejím uplatněním dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a žalovaný je podnikatelem, uložil soud žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku ve výši 1 200 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení či ke stanovení splátek.

42. O náhradě nákladů soud ve výroku III rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v daném případě byl úspěch i neúspěch účastníků stejný.