24 C 63/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 904 254 Kč s příslušenstvím a 2 073 295 Kč <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 904 254 Kč spolu s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 700 844 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 653 410 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 50 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 100 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 250 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 100 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1 854 254 Kč ode dne [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 000 Kč od dne [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 024 845 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení úroku ve výši 10 % ročně z částky 50 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 50 000 Kč ode dne [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši rozdílu mezi 0,05 % denně a 8,05 % ročně z částky 50 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 48 450 Kč, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 406 925,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částek 1 904 254 Kč s příslušenstvím (úrokem a úrokem z prodlení) a 2 073 295 Kč s odůvodněním, že dne [datum] strany uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně jako úvěrující poskytla žalované jako úvěrované úvěr v celkové výši 1 904 254 Kč, a to tak, že žalovaná čerpala částku 653 410 Kč dne [datum], částku 700 844 Kč dne [datum], částku 50 000 Kč dne [datum], částku 100 000 Kč dne [datum], částku 250 000 Kč dne [datum], částku 100 000 Kč dne [datum] a částku 50 000 Kč dne [datum]. Dle žalobkyně byl úvěr splatný do [datum], byl sjednán úrok ve výši 10 % ročně za dobu od poskytnutí peněžních prostředků do jejich vrácení a dále pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Částku smluvní pokuty ve výši 2 073 295 Kč žalobkyně vypočetla tak, že v rozsahu jistiny úvěru ve výši 1 854 254 Kč ji vypočetla za období od [datum] do [datum] na celkem 2 024 845 Kč a v rozsahu jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč ji vypočetla za období od [datum] do [datum] na celkem 48 450 Kč. Dále uvedla, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě závazků vzniklých na základě smlouvy o úvěru, žalovaná však dluh neuhradila. K námitkám žalované ohledně tísně uvedla, že nebyly ničím podložené, žalobkyně ji nijak nezneužila, navíc žalobkyni v době poskytování úvěru ani nebylo známo, že by žalovaná ve finanční tísni byla. K námitkám žalované ohledně předčasného zesplatnění úvěru uvedla, že strany uzavřely dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým splatnost dluhů podle smlouvy o úvěru stanovily na den [datum]. Poukázala na to, že smlouva o úvěru neujednávala, že její změny musejí být sjednány písemně, bylo tedy možno ji měnit i ústně či konkludentně. K námitkám žalované ohledně čerpání úvěru po [datum] uvedla, že toto omezení pouze znamenalo, že po uvedeném datu již žalovaná nemohla čerpání úvěru po žalobkyni vymáhat, nic ale nebránilo žalobkyni úvěr na požádání žalované i přesto poskytnout.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a k věci samé se vyjádřila tak, že nárok na zaplacení 1 904 954 Kč je promlčený, neboť dle článku 4 smlouvy o úvěru měla být do dvou měsíců (tj. do [datum]) uzavřena k zajištění pohledávek žalobkyně zástavní smlouva ohledně pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] [obec] s tím, že jinak se úvěr stává předčasně splatných prvního dne po marném uplynutí této lhůty. Jelikož zástavní smlouva v době do [datum] uzavřena nebyla, byla totiž uzavřena až [datum], došlo k zesplatnění úvěru v rozsahu do té doby poskytnutých peněžních prostředků ke dni [datum]. Žalobkyně však žalobu podala až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty počítané od tohoto data. Dle žalované u ostatních částek nebyla sjednána doba jejich splatnosti, a proto žaloba měla být podána nejpozději do tří let od jejich poskytnutí žalované, což se dle ní rovněž nestalo. Stejně tak byl dle žalované promlčen i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 073 295 Kč. Žalovaná též tvrdila, že jelikož podle smlouvy o úvěru bylo čerpání možné pouze do [datum], částky čerpané později byly čerpány bez právního důvodu. Žalovaná dále tvrdila, že smlouva o úvěru byla neplatná pro rozpor s dobrými mravy z důvodu, že žalobkyně zneužila její tísně a smlouva byla pro žalovanou nevýhodná v ujednání o sankcích pro případ prodlení se splácením (úroku z prodlení a smluvní pokutě). Pro případ, že by soud neplatnost neshledal, požadovala žalovaná moderaci smluvní pokuty soudem.

3. Mezi stranami nebylo sporu, že byla uzavřena výše uvedená smlouva o úvěru a zástavní smlouva, že žalobkyně poskytla žalované tvrzené částky a že žalovaná jí je nevrátila.

4. Soud z níže uvedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru mezi stranami ze dne [datum], za žalovanou podepsané jednatelem [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že strany ujednaly poskytnutí úvěru na požádání žalované do výše 2 154 254 Kč s tím, že prostředky mohou být použity pouze na účel úhrady daní a dalších povinných plateb. Žalovaná již ve smlouvě požádala o poskytnutí částek 653 410 Kč a 700 844 Kč na konkrétní bankovní účty pod konkrétními variabilními symboly. Další částky až do rámce úvěru mohly být čerpány na základě žádosti žalované předložené nejpozději do [datum]. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 10 % ročně, splatnost úvěru do [datum] a pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, obojí z dlužné jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že do dvou měsíců od uzavření smlouvy o úvěru strany uzavřou zástavní smlouvu k zajištění pohledávek žalobkyně, a to k pozemkům parc. [číslo] k. ú. [obec] [obec], [územní celek], a že pokud zástavní smlouva v termínu uzavřena nebude nebo zástavní právo nebude zapsáno v katastru nemovitostí do tří měsíců od uzavření této smlouvy, stane se úvěr předčasně splatným prvním dnem po marném uplynutí lhůty. Ve smlouvě bylo ujednáno, že právní vztahy smlouvou neupravené se řídí písemnými dohodami smluvních stran a příslušnými právními předpisy, zejména občanským zákoníkem.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni [právnická osoba], bylo zjištěno, že dne [datum] byly odúčtovány částky 700 844 Kč a 653 410 Kč, a to ve prospěch účtů a pod variabilními symboly, jak bylo sjednáno ve smlouvě o úvěru.

6. Ze žádosti o čerpání úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná, za niž jednal jednatel [jméno] [příjmení], požádala žalobkyni s odkazem na shora uvedenou smlouvu o úvěru o čerpání části úvěru ve výši 50 000 Kč v hotovosti. Z potvrzení o převzetí hotovosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila převzetí uvedené částky.

7. Ze žádosti o čerpání úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná, za niž jednal jednatel [jméno] [příjmení], požádala žalobkyni s odkazem na shora uvedenou smlouvu o úvěru o čerpání části úvěru ve výši 100 000 Kč v hotovosti. Z potvrzení o převzetí hotovosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila převzetí uvedené částky.

8. Ze žádosti o čerpání úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná, za niž jednal jednatel [jméno] [příjmení], požádala žalobkyni s odkazem na shora uvedenou smlouvu o úvěru o čerpání části úvěru ve výši 250 000 Kč v hotovosti. Z potvrzení o převzetí hotovosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila převzetí uvedené částky.

9. Ze žádosti o čerpání úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná, za niž jednal jednatel [jméno] [příjmení], požádala žalobkyni s odkazem na shora uvedenou smlouvu o úvěru o čerpání části úvěru ve výši 100 000 Kč na konkrétní bankovní účet. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni [právnická osoba], bylo zjištěno, že dne [datum] byla odúčtována částka 100 000 Kč ve prospěch účtu uvedeného v žádosti.

10. Ze žádosti o čerpání úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná, za niž jednal jednatel [jméno] [příjmení], požádala žalobkyni s odkazem na shora uvedenou smlouvu o úvěru o čerpání části úvěru ve výši 50 000 Kč v hotovosti. Z potvrzení o převzetí hotovosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila převzetí uvedené částky.

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované ke dni [datum] bylo zjištěno, že jejím jediným jednatelem byl [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum]; dále byl též v období od [datum] do [datum] zapsán jako její jediný společník.

12. Z prohlášení [jméno] [příjmení] došlého soudu dne [datum] bylo zjištěno, že uvedl, že žalovaná nebyla v době čerpání úvěru insolvenční, všechna čerpání proběhla na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] a smluvní strany celou dobu smlouvy vykládaly tak, že splatnost úvěru nastane [datum] a úvěr se nestal předčasně splatným.

13. Ze zástavní smlouvy k nemovitým věcem mezi stranami, o níž strany shodně uvedly, že byla uzavřena dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaná jako zástavce zřídila ve prospěch žalobkyně jako zástavního věřitele zástavní právo k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec] [obec], [územní celek], k zajištění dluhů ze smlouvy o úvěru, která byla v zástavní smlouvě specifikována jako smlouva o úvěru uzavřená dne [datum]. V článku I. zástavní smlouvy bylo dále uvedeno, že na základě smlouvy o úvěru se zástavní věřitel (tj. žalobkyně) zavázal poskytnout zástavci (tj. žalované) peněžní prostředky do výše 2 154 254 Kč a zástavce se zavázal je vrátit do [datum] s úrokem a v případě prodlení též smluvním úrokem z prodlení a smluvní pokutou. Dále bylo tamtéž uvedeno, že před uzavřením zástavní smlouvy žalobkyně již poskytla prostředky ve výši 1 354 254 Kč. V článku XI. zástavní smlouvy bylo uvedeno, že může být měněna nebo doplňována pouze formou písemných číslovaných dodatků.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že jako vlastník pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] [obec], [územní celek], byla vedena žalovaná, na pozemcích vázlo zástavní právo k zajištění pohledávek do výše 2 154 254 Kč s příslušenstvím a 5 000 000 Kč s příslušenstvím a zákaz zcizení a zatížení, obojí ve prospěch žalobkyně, na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

15. Z předžalobní výzvy datované [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení jistiny úvěru v částce 1 904 254 Kč, úroku, úroku z prodlení a smluvní pokuty před podáním žaloby. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne [datum].

16. Z dalších provedených důkazů (výpisy z obchodního rejstříku a z insolvenčního rejstříku ohledně žalobkyně ke dni [datum], výpisy z obchodního rejstříku a insolvenčního rejstříku ohledně žalované ke dni [datum], přehled dokumentů ve sbírce listin ohledně žalované) soud žádná pro věc podstatná zjištění neučinil. Soud neprovedl důkaz tabulkou výpočtu příslušenství jistiny úvěru a smluvní pokuty k [datum] předloženou žalobkyní, neboť se vztahovala k jí navrhované změně žaloby, kterou však soud nepřipustil.

17. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl, se zohledněním mezi stranami nesporných skutečností, k následujícím závěrům. Strany podepsaly výše specifikovanou smlouvu o úvěru ze dne [datum] a zástavní smlouvu ze dne [datum]. Žalobkyně poskytla žalované na její žádost finanční prostředky ve výši celkem 1 904 254 Kč a žalovaná jí je nikdy nevrátila, a to ani z části. K poskytnutí prostředků došlo postupně, a to dne [datum] v částce celkem 1 354 254 Kč, dne [datum] v částce 50 000 Kč, dne [datum] v částce 100 000 Kč, dne [datum] v částce 250 000 Kč, dne [datum] v částce 100 000 Kč a dne [datum] v částce 50 000 Kč. Žádosti o prostředky byly učiněny před [datum] s výjimkou posledních dvou částek, o něž bylo žádáno dne [datum], resp. [datum].

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě; není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

19. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

22. Soud na základě zjištěného skutkového stavu uzavřel, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru a že veškeré částky čerpané do data splatnosti úvěru, tedy do [datum] (k otázce předčasného zesplatnění podrobněji níže), představovaly poskytnutí úvěru podle ní. Okolnost, že o čerpání částky 100 000 Kč žalovaná požádala až po [datum], tomu není na překážku, neboť v souladu s citovaným § 2397 o. z. byla sice taková žádost již opožděná a tedy nemohla žalobkyni zavazovat úvěr v této částce poskytnout, nicméně žalobkyni nic nebránilo žádosti dobrovolně vyhovět. Soud rovněž souhlasil s argumentací žalobkyně, že nebylo rozhodné, zda žalovaná úvěr čerpala v souladu s účelem sjednaným ve smlouvě o úvěru. Případné porušení takového omezení sjednaného k ochraně úvěrujícího by mohlo mít své právní následky (např. v podobě vzniku oprávnění úvěrujícího z porušení smlouvy), nicméně neměnilo by nic na tom, že šlo stále o čerpání úvěru. Ostatně i projevy vůle obou stran spočívající v žádostech žalované odkazujících na smlouvu o úvěru a v poskytnutí prostředků na takové žádosti žalobkyní zcela jednoznačně potvrzovaly, že strany měly v úmyslu tímto způsobem (postupnými čerpáními) ujednání smlouvy o úvěru naplňovat, i kdyby bylo čerpáno za jiným účelem než ve smlouvě původně dohodnutým.

23. Soud naproti tomu nepovažoval za čerpání úvěru poskytnutí částky ve výši 50 000 Kč dne [datum], byť i ohledně ní si strany v té době počínaly tak, jako by šlo o realizaci čerpání úvěru dle uvedené smlouvy. Soud vycházel z toho, že podstatou úvěru je, že má být nejprve úvěrujícím poskytnut a posléze úvěrovaným splacen. Není podstatné, zda se tak děje v jedné či více splátkách, nicméně pojmově odporuje principu úvěru, aby byl poskytnut až poté, co již měl být splacen, v době, kdy sám úvěrující tvrdí, že úvěrovaný je již v prodlení s jeho splacením. Znamenalo by to, že úvěrovaný by se dostal do prodlení se splacením celého úvěru ještě předtím, než mu byl (v určité části) poskytnut, což je protimluv. Stranám by samozřejmě nic nebránilo, aby se dohodly, že splatnost úvěru bude odložena a že úvěrující umožní další čerpání po datu původní splatnosti, nicméně žádná taková dohoda ze skutkových zjištění učiněných v tomto řízení nevyplynula. Částku poskytnutou dne [datum], tedy po sjednané splatnosti úvěru dne [datum], proto soud považoval za poskytnutou bez právního důvodu, z čehož vzniklo žalobkyni právo požadovat vrácení toho, co plnila.

24. Uvedené lze shrnout tak, že žalované vznikla povinnost žalobkyni zaplatit částku 1 904 254 Kč, a to v rozsahu částky 1 854 254 Kč jako povinnost vrátit poskytnutý úvěr a v rozsahu částky 50 000 Kč jako povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení.

25. Spolu s částkou 1 854 254 Kč byla žalovaná povinna zaplatit též sjednaný úrok (z jednotlivých čerpaných částek vždy od data jejich poskytnutí) a sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně ode dne [datum] (tj. po splatnosti úvěru dne [datum]). Smluvenou výši úroku z prodlení soud shledal jako neodporující žádnému kogentnímu ustanovení zákona, činila po přepočtu na rok zhruba 18 % ročně, což není nijak neobvyklé ani nepřiměřené.

26. Spolu s částkou 50 000 Kč byla žalovaná povinna zaplatit pouze zákonný úrok z prodlení stanovený v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení soud odvodil od výzvy žalobkyně ze dne [datum], odeslané téhož dne, ohledně níž se uplatní zákonná domněnka dojití dle § 573 o. z. v pátek [datum]. Soud považoval za přiměřené, aby na základě výzvy bylo plněno nejpozději v pondělí [datum], od [datum] byla tedy žalovaná se zaplacením této částky v prodlení.

27. Otázku předčasného zesplatnění úvěru soud posoudil následovně. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 564 o. z., vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

28. Smlouva o úvěru uzavřená mezi stranami mj. sjednala, že nedojde-li k uzavření zástavní smlouvy do dvou měsíců, tj. do [datum], nastane předčasné zesplatnění úvěru následující den, tj. [datum]. Jelikož zástavní smlouva byla uzavřena až dne [datum], došlo skutečně dne [datum] k zesplatnění úvěru. Zároveň ovšem platí, že datum splatnosti úvěru si mohou strany ujednat a nic jim nebrání je i změnit (např. odložit), pokud se na tom dohodnou. Smlouva o úvěru pro změnu data splatnosti písemnou formu nevyžadovala, neobsahovala ujednání obdobné tomu, které bylo obsaženo v článku XI. zástavní smlouvy. Bylo v ní sice ujednáno, že právní vztahy smlouvou neupravené se řídí písemnými dohodami smluvních stran, nicméně datum splatnosti úvěru není„ právním vztahem smlouvou neupraveným“, právě naopak, datum splatnost úvěru zcela konkrétně ve smlouvě upraveno bylo. Stranám tedy nic nebránilo si i jen ústně či konkludentně ujednat, že již nastalá (předčasná) splatnost úvěru se odloží na původní datum, tedy na [datum], tj. fakticky, že práva a povinnosti stran budou takové, jako kdyby k žádnému předčasnému zesplatnění úvěru vůbec nedošlo. Takovou dohodu strany mezi sebou skutečně učinily. To soud vyvodil zejména ze zástavní smlouvy, v jejímž článku I. se výslovně uvádí splatnost úvěru dne [datum] a která byla uzavřena dne [datum], tedy až po zesplatnění úvěru. Vůlí obou stran zcela zjevně bylo, aby úvěr byl splacen až do [datum], přičemž shodný projev vůle smluvních stran byl právě dohodou, kterou byla splatnost úvěru odložena (navrácena) na původní datum [datum]. Taková dohoda neodporovala žádným kogentním ustanovením zákona, naopak byla v plném souladu s principem autonomie vůle a smluvní svobody. Soud proto uzavřel, že úvěr byl splatný dne [datum].

29. Právo na zaplacení smluvní pokuty soud posoudil následovně. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

30. Jak se podává ze skutkových zjištění, strany si ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru. Toto ujednání soud posoudil jako platné a výši smluvní pokuty neshledal nepřiměřenou. Řídil se při tom vodítky shrnutými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3602/2018, které uvádí:„ Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálená v závěrech, že přiměřenost výše smluvní pokuty je vždy třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem konkrétního případu, přičemž smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je v zásadě posuzována ještě jako odpovídající dobrým mravům. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost sjednané výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Nepřiměřenost smluvní pokuty však nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou„ denní sazbu“ smluvní pokuty.“ 31. V projednávané věci byla sjednána smluvní pokuta v podstatně nižší sazbě, než kterou zmínil Nejvyšší soud v citovaném usnesení, a to i kdyby byl zohledněn i sjednaný smluvní úrok z prodlení (0,05 % denně). Přepočtena na rok představovala sjednaná smluvní pokuta zhruba 36,5 % ročně, což sice není málo, ale není to ani nijak excesivní s ohledem na skutečnost, že smluvní pokuta má nejen kompenzovat věřiteli, že mu nebylo včas plněno, ale má i odrazovat dlužníka od neplnění. Předmětný úvěr byl relativně běžným komerčním vztahem mezi dvěma podnikateli (obchodními společnostmi), žalovaná si byla data splatnosti úvěru vědoma, přičemž splatnost byla více než jeden rok po sjednání úvěru a prvním, co do částky největším, čerpání. Smluvní pokuta byla sjednána procentní sazbou z dlužné jistiny, tudíž v přímé vazbě na to, jakou částku by žalovaná žalobkyni nevrátila, což soud považoval za spravedlivé řešení. Smluvní pokuta narostla za dobu prodlení do výše převyšující původní jistinu úvěru, nicméně jen z toho nelze na nepřiměřenost smluvní pokuty usuzovat, protože to je pouze důsledkem dlouhodobého prodlení. Vznik této povinnosti si žalovaná přivodila sama tím, že dluh včas nesplatila.

32. Žalovaná tvrdila v obecné rovině, že žalobkyně využila její tísně k ujednání takto nevýhodných sankcí, nicméně s tím se soud nemohl ztotožnit. Nebylo uvedeno nic konkrétního o tom, že žalovaná byla v tísni a že žalobkyně její tísně využila. Samotná skutečnost, že žalovaná zřejmě potřebovala finanční prostředky, o její tísni nevypovídá, neboť to by pak byl v tísni každý, kdo čerpá jakýkoli úvěr; kdyby totiž finanční prostředky nepotřeboval, úvěr by nečerpal. Nic dalšího k tomu žalovaná neuvedla. Soud ani nedospěl k závěru, že by se sjednané sankce (úrok z prodlení a smluvní pokuta) nějak výrazně vymykaly z toho, co je obvyklé. Je zřejmé, že povinnost zaplatit úrok z prodlení a smluvní pokutu spojenou s prodlením je pro dlužníka vždy nevýhodná (ve smyslu nepříznivá, tížící), avšak jen z toho opět neplyne, že by představovala zneužití tísně dlužníka nebo jednání v rozporu s dobrými mravy.

33. Soud tedy neshledal, že by sjednaná smluvní pokuta byla nepřiměřená, tím spíše ani ne v rozporu s dobrými mravy. Proto ji žalobkyni přiznal z celé částky poskytnutého úvěru ve výši 1 854 254 Kč, kdy při denní sazbě 0,1 % činila za [číslo] dnů (v tomto rozsahu ji žalobkyně požadovala a soud její návrh nepřekročil) v období od [datum] do [datum] celkem 2 024 845 Kč.

34. Námitku promlčení posoudil soud následovně. Podle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Podle § 619 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, přičemž právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 648 o. z., uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

35. Žalobkyně mohla s ohledem na splatnost úvěru dne [datum] své právo poprvé vykonat nejdříve [datum] (ohledně částky 1 854 254 Kč), ohledně dalších nároků (na zaplacení smluvní pokuty, na vrácení částky 50 000 Kč) pak ještě později. Žaloba podaná dne [datum] byla podána v tříleté lhůtě, tedy včas. Námitku promlčení proto soud shledal nedůvodnou.

36. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě převážně vyhověl jako důvodné, pouze s tím, že nepřiznal žalobkyni (a v tomto rozsahu žalobu zamítl) právo na zaplacení sjednaného úroku, smluvního úroku z prodlení a smluvní pokuty z částky 50 000 Kč, kterou posoudil jako bezdůvodné obohacení. Ohledně této částky přiznal pouze zákonný úrok z prodlení z ní ode dne [datum], přičemž pro stanovení jeho sazby vyšel z data, kdy nejdříve mohla žalobkyně požadovat její vrácení (tj. ihned [datum]), kdy činila 8,05 % ročně, neboť stanovení sazby podle data, kdy tak skutečně učinila (kdy by činila 9,75 %), by žalobkyni nespravedlivě zvýhodňovalo.

37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně měla ve věci zcela převažující úspěch, její neúspěch v řádu zhruba 1 % žalované částky byl poměrně nepatrný, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 406 925,40 Kč a jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 198 878 Kč, odměnou za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění – odměna ve výši jedné poloviny, sepis žaloby, podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum], účast na jednání pouze s vyhlášením rozsudku dne [datum] – odměna ve výši jedné poloviny) po 24 220 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za 8 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 36 107,40 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů nebyly přiznány za další úkony uváděné žalobkyní v podání ze dne [datum] (sepis právního rozboru, porady s klientem a neurčená písemná podání ve věci samé), neboť z obsahu spisu s dále uvedenou výjimkou nevyplývaly, žalobkyní nebyly blíže specifikovány, nebyly doloženy a nebyla ani doložena jejich potřebnost pro účelné uplatňování práva žalobkyní. Podání žalobkyně ze dne [datum] soud jako samostatný úkon právní služby nehodnotil, neboť šlo o doplnění na výzvu soudu skutkových tvrzení, která měla být obsažena již v samotné žalobě. Podání žalobkyně ze dne [datum] soud neshledal jako samostatný úkon potřebný pro účelné uplatňování práva žalobkyní, neboť šlo v podstatě o opakování argumentace žalobkyně z předešlých podání a ústních přednesů.

38. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.