24 C 78/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení 99 655,6 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se, co do částky 58 253,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 30. 6. 2017 do zaplacení, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 402 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 30. 6. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 042,46 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalované zpočátku zaplacení částky 99 655,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je provozovatelem a zároveň i vlastníkem pozemní části veřejného přístavu [obec] a že žalovaná užívala pozemní část veřejného přístavu plavidly DICK, DICK 1 a TČ2, a to v období od 9. 2. 2017 do 18. 5. 2017 žalovaná užívala pozemní část přístavu prostřednictvím plavidla DICK a DICK 1 a prostřednictvím TČ 2 užívala žalovaná pozemní část přístavu v době od 12. 4. do 8. 5. 2017. Žalovaná za užívání pozemní části veřejného přístavu byla povinna provozovateli platit příslušnou náhradu stanovenou v cenovém předpisům č.j. 59/031/15 (ceník) a tím, že poplatky za uvedené užívání žalobkyni nezaplatila, tak se na její úkor bezdůvodně obohatila. Za plavidlo DICK byla žalovaná povinna zaplatit částku 11 500 Kč bez DPH za měsíc, neboť se jedná o motorovou nákladní loď dle položky ceníku část B odst. 2 bod a) pro plavidlo s vlastním pohonem o nosnosti 1001 a více tun, za plavidlo DICK 1 tlačný člun bylo žalobkyní účtováno dle položky ceníku část B odst. 2 bod b) pro plavidlo bez vlastního pohonu o nosnosti 501- 1000 tun ve výši 10 400 Kč bez DPH za měsíc a za plavidlo TČ 2 účtuje žalobkyně dle ceníku části B odst. 2 písm. b) pro plavidlo bez vlastního pohonu 501- 1000 tun částku 9 360 Kč, a to za 9/10 měsíce. Žalobkyně užívání přístavu žalovanou vyčíslila ve třech fakturách, jedná se o fakturu [číslo] ze dne [datum] dále fakturu [číslo] z [datum] a o fakturu [číslo] z [datum] a úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury, tedy od [datum], když poslední faktura byla splatná [datum].

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že činí nespornou skutečnost, že ve veřejném přístavu v [obec] v roce 2017 kotvila ve vodní části veřejného přístavu její 3 plavidla, a to plavidlo DICK, DICK 1 a TČ 2, avšak rozporuje tvrzení žalobkyně o tom, že pouhým kotvením uvedených plavidel došlo k využívání jakékoliv služby spojené s pozemní částí přístavu poskytnuté žalobkyní při stání těchto plavidel. Uvedené faktury jsou neoprávněně vystavené, což sdělila žalobkyni i v reakci na předžalobní upomínku, byly rozporovány a faktury nebyly zařazeny do účetnictví žalované, byly vráceny žalobkyni. Žádné služby spojené s užíváním pozemní části veřejného přístavu [obec] nebyly mezi žalobkyní a žalovanou ani sjednány, ani fakticky realizovány. Žalovaná opakovaně tvrdí, že všechna tři plavidla byla umístěná ve veřejném přístavu [obec] na vodní ploše ve správě příslušného správce vodní cesty – Povodí Labe s. p., stejně tak použité vyhlazovací prvky přístavní hráze jsou ve správě tohoto správce vodní cesty. Všechna uvedená plavidla byla obsluhována převážně z vodní části, částečně i ze břehu přístavu, nicméně jedná se o veřejný přístav a žalovaná nevyužívala žádné služby spojené s pozemní částí přístavu tak, jak je jí žalobkyní podsouváno. Dle závazného výkladu Ministerstva dopravy lze přístavní poplatky vybírat pouze za konkrétně poskytnutou službu, nikoliv za pouhé stání na vodní cestě ve veřejném přístavu. Žádné další služby spojené s užíváním pozemní části veřejného přístavu, faktury a de facto i předmětný ceník, s výjimkou umožnění manipulace na přístavním území bod B4, neobsahuje. Na portálu LAVDIS byl žalobkyní nejprve zveřejněn Cenový předpis pro užívání přístavního území v souvislosti s užíváním přístavu plavidlem číslo 59/031/15 platný od 1. 1. 2016, následně byl na tomto portálu zveřejněn Cenový předpis pro užívání pozemní části veřejného přístavu v souvislosti s užíváním přístavu plavidlem číslo 59/31/15 platný od 1. 1. 2016. Jedná se o ceník, který specifikuje služby za užívání pozemků části veřejného přístavu. Připomněla, že v uvedeném ceníku není možno ověřit, kolik za stání za nějakou dobu platí kamion, nákladní vozidlo, železniční vagon, kontejner. Žalovaná je přesvědčena, že převážná většina jsou ve skutečnosti skrytými poplatky za užívání vodní části přístavu, která však není ve zprávě žalobkyně a tato není oprávněna za její užívání jakékoliv poplatky účtovat. Jak vyplývá z uvedeného ceníku, poplatky jsou stanovovány dle typu plavidla, velikosti tonáže nebo plochy plavidel. Žalované není zřejmé, jak plocha a nosnost plavidla ovlivní užití pozemní části přístavu, de facto tedy žalobkyně účtuje poplatky za používání vodní části přístavu spočívající v pouhém kotvení lodí na vodních plochách ve vlastnictví státu, respektive na uvazovacích prvcích ve vlastnictví státu, jejichž údržbu provádí a financuje stát a tento žalobkyně nepověřil správou státních vodních ploch ve veřejných přístavech. Naopak poplatky za užívání pozemní části přístavu ceník víceméně vůbec neobsahuje (například užívání cest pozemku, odběr elektrické energie a podobně).

3. Žalobkyně v replice na to uvedla, že přístav je třeba chápat tak, že je tvořen pozemní i vodní částí, které dohromady tvoří jeden celek a nelze je oddělovat, natož tak zjednodušeně, jako činí žalovaná. Pozemní část veřejného přístavu [obec] – [část obce] provozovaná provozovatelem pozemní části veřejného přístavu je v souladu se zákonem o vodních cestách vymezena na základě rozhodnutí Státní plavební správy a založila situační náčrt. Pozemní část přístavu byla užívána žalovanou, respektive jí provozovanými plavidly, připomněla, že pokud žalovaná uvádí, že kotvila v přístavu, nebylo tomu tak, použila vyvazovací prvky, tedy užívala přístav tak, že vyvázala své lodě k vyvazovacím prvkům v přístavu, které jsou umístěny na přístavní zdi. Žalovanou užívaná přístavní zeď s vyvazovacími prvky náleží k pozemní části přístavu a není ve správě Povodí Labe s. p.. Pozemní část přístavu byla žalovanou užívána k obsluze jí provozovaných plavidel. Její plavidla byla převážně obsluhována z pozemní části, a to lodními posádkami pochůzně, nebo mobilně osobními vozidly, v případě plavidla Dick pak i nákladními vozidly s jeřábem dodavatelů žalované, neboť u tohoto plavidla byla opravována jeho motorizace. Žalovaná tedy užívala pozemní část přístavu ke stání (vyvázání) tří svých plavidel a k jejich obsluze z pozemní části přístavu a tyto skutečnosti jsou nesporné. Ohledně cenového předpisu žalobkyně odkázala na § 6b odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě a na prováděcí vyhlášku. Žalovaná využila zásobování elektrickou energii a vodou, tedy využila infrastrukturu pozemní části veřejného přístavu a faktury za tyto služby uhradila. Žalobkyně připomněla, že ust. § 6b odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě o ceně za užívání pozemní části se výslovně vztahuje k veřejnému přístavu. Cenové předpisy všech veřejných přístavů jsou zveřejněny spolu s jejich seznamem na internetové stránce www.lavdis.cz a zákonná povinnost podle § 6b odst. 3 zákona o vnitrozemské plavbě je naplněna. Cenový předpis vychází ze zákona o vnitrozemské plavbě, do jehož předmětu úpravy nenáleží parkování nákladních vozidel a podobně. Popřela, že by byl předpis diskriminační. Kotvení plavidla není srovnatelné s parkováním kamionu či nákladního vozidla.

4. V replice na to žalovaná uvedla, že dalším provozovatelem pozemní části předmětného přístavu je [právnická osoba] – [právnická osoba], která však na portálu LAVDIS ceník zveřejněný nemá. Z nákresu, který dodala žalobkyně do soudního spisu, vyplývá, že předmětná plavidla žalované stála právě v ústřední části přístavu, tj. v části, které je velmi pravděpodobně provozována [právnická osoba] - [právnická osoba] a není tedy průkazné, kdo je vlastně provozovatelem které části veřejného přístavu. Znovu zopakovala, že žalované plavidla stála ve vodní část přístavu, využila k tomu vyvazovací prvky přístavní hráze. Přístav nemá v ceníku zveřejněno, kolik stojí prosté přivázání plavidla u přístavu hráze. Ceník neobsahuje poplatky za prostý přístup k zaparkovanému nákladnímu autu nebo k železniční soupravě. Ve vícemodálním přístavu je pozemní část přístavu užívána i silniční a železniční dopravou a žalobkyně diskriminuje vodní uživatele přístavu požadování poplatků, které od ostatních módů ve veřejném přístavu nevyžaduje. Přístavní hráz a přístavní bazén sice provozuje žalobkyně, ale jinak je ve správě podniku Povodí Vltavy s. p., který financuje z veřejných zdrojů údržbu. Žalobkyně žádný smluvní vztah s Povodím Labe s. p. nemá. Cenový předpis pro užívání pozemní části veřejného přístavu je neúplný a zcela diskriminační k provozovatelům plavidel, protože samotný cenový předpis neobsahuje žádné jiné poplatky než za služby spojené v souvislosti s užíváním přístavu plavidlem, tj. prostým stáním neboli kotvením a běžnou jednorázovou manipulací, použití sjezdu do vody nebo skluzu na substrát. Obsluha lodí je tedy tímto způsobem diskriminačně zpoplatněna oproti obsluze jiných dopravních prostředků. Žalobkyně si v některých případech neúčtuje poplatky za stání plavidel v případě nakládky nebo vykládky zboží na plavidlo nebo z plavidla.

5. Žalobkyně se dále vyjádřila tak, že jak je zřejmé z rozhodnutí Státní plavební správy z [datum], tato povolila provozování pozemní části veřejného přístavu dvěma subjektům, a to žalobkyni a [právnická osoba] – [příjmení], spol. s r.o. tedy pozemní část přístavu může fakticky provozovat kterýkoliv z uvedených provozovatelů a mohou si mezi sebou libovolně rozdělit příslušná práva a povinnosti v rámci soukromoprávního vztahu v mezích příslušného práva. Není relevantní, že k provozování podzimní části veřejného přístavu je oprávněna i [právnická osoba] – port, spol. s r.o. Žalobkyně dále připomněla, že ceník byl řádně zveřejněn v souladu se zákonem o vnitrozemské plavbě. LAVDIS je zkratka pro Labsko – Vltavský dopravní informační systém a je to systém říčních informačních služeb ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě a je dostupný na internetových stránkách www.lavdis.cz. Seznam veřejných přístavů a jeho provozovatelů je na těchto internetových stránkách zobrazen. Veřejný přístav [obec] – [část obce] je rozdělen na dvě části, ústřední přístav a západní přístav. Cenový předpis žalobkyně je uveden pod č. j. 52/Ř/16 platný od 1. 1. 2016 a cenový předpis [právnická osoba] - port, spol. s r.o. je uveden pod č. j. 370/Ř/18 a stanovení cen v obou případech je identické. Předmětem zákona o vnitrozemské plavbě je tedy stanovení podmínek provozování pouze vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách a není jeho předmětem úprava provozu nákladních aut či vlaků, tedy není zde žádný právní základ ani důvod pro to, aby v ceníku byly obsaženy i cenové předpisy ve vztahu k nákladním automobilu či vlakům. Žalovaná užívala pozemní část veřejného přístavu, což zákon jednoznačně označuje za úplatné, výše této úplaty byla jednoznačně veřejně a předem stanovena v ceníku provozovatele pozemní části veřejného přístavu. Přístav je tvořen pozemní a vodní částí, které dohromady tvoří jeden celek, pozemní část přístavu je ze samotné podstaty přístavu je využívána pro přístup, a to ke každému jednotlivému plavidlu. Se stáním plavidla v přístavu jsou spojeny i další služby, které musí být k dispozici každému plavidlu. K argumentaci žalované týkající se přístavní hráze dále uvedla, že tato byla dne [datum] zapsána do katastru nemovitostí jako stavba vodního díla ve vlastnictví žalobkyně, je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. U služeb spojených se stáním plavidla je nezbytné rozlišovat služby zahrnuté do stání plavidla a dále služby, u nichž je se stáním plavidla nedílně spojená možnost jejich využití, tj. existence odpovídající infrastruktury, umožňující vyžití určité služby. Využití služeb v tomto případě je samostatně sjednáno. Žalované byly vyfakturovány dodávky elektrické energie a pitné vody, tj. vodné a stočné, v souvislosti se stáním jejích plavidel v přístavu, jejich sjednání nebylo žalovanou rozporováno a žalovaná tyto faktury uhradila. Žalobkyně dále doplnila, že cenový předpis za provozování pozemní části přístavu byl vydán plně v souladu se zákonem, je dostatečně určitý, řádně zveřejněný a nediskriminační, Ministerstvo dopravy ve vyjádření z [datum] v reakci na žádost žalované o prověření cenového předpisu žalobkyně pro užívání pozemní části přístavu neshledalo diskriminační přístup ve vztahu k provozovatelům vnitrozemské dopravy. Žalobkyně dále připomněla i rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 164/2017, kde žalobkyně požadovala rovněž vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků části přístavu [část obce], výše bezdůvodného obohacení byla stanovena podle totožného cenového předpisu a soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně jednotlivé uživatele jakkoliv diskriminovala a žalobě bylo vyhověno.

6. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně není výlučným vlastníkem všech pozemků tvořících pozemní část veřejného přístavu v [obec] – [část obce], vyjma pozemků uvedených na [list vlastnictví] je pozemní část přístavu tvořena řadou dalších pozemků, které žalobkyně prokazatelně nevlastní, namítla, že účtování přístavní poplatků je naprosto netransparentní ze strany žalobkyně. V tomto případě připomněla, že ve dnech [datum] [datum] připlulo do přístavu [obec] - [část obce] soulodí složené z tlačného člunu VIDA10, tlačného člunu TČ2 a remorkéru RIO 2. V tyto dny probíhala vykládka sójového šrotu a žalobkyně účtuje v případě TČ 2 žalované i dny, ve kterých probíhá vykládka, v případě ostatních dvou plavidel, VIDA 10 a RIO 2, nebylo žalobkyni účtováno ničeho a připomíná, že vykládka a nakládka zboží nebývá zpoplatněna.

7. Z výpovědi žalované prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná tvrdí, že žalobkyně má zveřejněný cenový předpis, který používá diskriminačně tím, že účtuje každému uživateli jiné částky, může to prokázat znaleckým posudkem. Není jasné, proč žalobkyně účtuje poplatky před a po vykládkách, někdy je však neúčtuje. Konkrétně v případě TČ 2 plavidlo převezlo do předmětného přístavu sójový šrot, ten vyložilo a následně tam zůstalo stát z provozních důvodů. Dále není žalované jasné, že dle cenového předpisu je jim vyúčtováno za přístup k plavidlu, které stojí na vodní ploše, která je ve vlastnictví a provozování Povodí Labe s. p., s nímž žalobkyně nemá žádnou smlouvu uzavřenou o užívání této části. Přesto cenový předpis určuje jako parametr, kolik se má platit za přístup, podle velikosti plavidla nebo tonáže. Podle názoru žalované plocha, kterou zabírá loď na vodní části, není v zásadě relevantní k tomuto přístupu. Pokud loď převeze zboží, třeba sójový šrot nebo soli, ty se vozí do [obec], loď se přistaví do určité polohy, kterou určí přístav a přístavním jeřábem se předkládá do nákladních aut a těmi se dováží zákazníkovi. To trvá jeden dva dny, za tuto dobu není účtováno ve smyslu přístavních poplatků nic. Podle uvedeného cenového předpisu v tomto konkrétním přístavu, pokud probíhá vykládka, nic účtováno není, nejsou účtovány ani dny před a po, loď může přijet o dva dny dříve, může přijet například v pátek, o víkendu přístav nepracuje, vykládá se až v pondělí. V tomto konkrétním přístavu elektřinu ani vodu žalovaná nečerpá. V tomto konkrétním případě byla plavidla odstavená z důvodu opravy a bylo potřeba mít připojení na elektřinu, toto bylo využíváno. Pokud probíhá nakládka a vykládka lodi, zboží, tak se používá přístavní technika žalobkyně, ale v rámci opravy byl využíván externí jeřáb a ten přístav využíval zdarma. Žalovaná nerozporovala, že v uvedeném období s předmětnými plavidly stála v uvedeném přístavu a připustila, že je její chyba, že nebyla zcela seznámena s cenovým předpisem, protože jinak by řešila stání jinde a jinak. Na www.lavdis.cz přístup má. Může se stát, že loď přijede, na hrázi jsou pacholata nebo kruhy, loď se uváže na ně a podle toho, kolik těch lodí je, tak stojí v několika polohách vedle sebe a celý přístav může být zastaven loděmi. Ty lodě se svážou společně dohromady, každá loď má svoje vyvazovací pacholata a pouze jedna je uvázána na té hrázi a tím pádem lodě využívají 1 přístup. Ta vodní plocha je ve správě Povodí Labe. V tomto konkrétním případě žalovaná využívala pacholata na hrázi nahoře a všechny lodě byly za sebou u hráze. V přístavu stály tři lodě, DICK, DICK 1 a TČ 2. Pouze DICK je plavidlo posádkové a na tom probíhaly opravy motoru a další opravy, proto se toto plavidlo používalo pro přístup. Plavidlo TČ 2 vyložilo sójový šrot, bylo obslouženo z vody remorkérem RIO, tedy TČ 2 bylo obslouženo pouze z vody. Remorkér RIO odjel a cca po měsíci a půl se vrátil zpět. Kapitán v přístavu odevzdá přihlášku a odhlášku o pobytu lodi v přístavu. TČ 2 pokud stálo v předmětném přístavu, nemělo posádku. Ve sporném období žalobkyně žalované poskytla pouze elektřinu a vodu, další služby nikoli. Elektřinu a vodu žalovaná odebrala a řádně zaplatila. Žalovaná potvrdila, že k jejich podnětu Ministerstvo dopravy dne 18. 6. 2020 potvrdilo, že podle jeho závěru nedochází k diskriminaci provozovatelů lodní dopravy.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento je rovněž provozovatelem lodní dopravy. Uvedl, že dříve se žalobkyni za kotvení ve všech přístavech (do roku 2009) platil symbolický roční poplatek 15 000 Kč a po vzniku nového zákona č. 114/2015 Sb. opětovně žalobkyně začala vybírat poplatky. Faktury, které mu žalobkyně předkládá k úhradě, služby nespecifikují, je tam uvedeno„ ostatní služby“. Ostatní uživatelé přístavu, vyjma vodní dopravy, mohou pozemní část přístavu užívat zdarma, například rybář, občan se psem. Svědek uvedl, že se snaží přístavům žalobkyně vyhnout, snaží se využívat Česko saské přístavy, které jsou levnější a je tam voda a elektřina. Sazebníky ostatních přístavů jsou levnější než přístavy žalobkyně.

9. Cenovým předpisem č. j. 59/031/15 platným od 1. 1. 2016 pro užívání pozemní části veřejného přístavu v souvislosti s užíváním přístavu plavidlem byly stanoveny výše náhrad za použití pozemní části přístavu, v případě střednědobého pobytu byla stanovena výše náhrady pod bodem 2 a) pro plavidlo o nosnosti 1001 a více tun na částku 11 500 Kč za měsíc (v projednávaném případě pro plavidlo DICK), jde o plavidla s vlastním pohonem a v případě plavidel bez vlastního pohonu podle části B odst. 2 b) pro plavidla o nosnosti 501- 1000 tun pak částka 10 400 Kč za měsíc (v projednávané věci pro plavidla TČ 2, DICK 1). Podle Všeobecných podmínek se za střednědobý pobyt v přístavu považuje doba pobytu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích až do šesti měsíců od počátku přistavení plavidla (část A, bod 3). Podle bodu 2 pak za krátkodobý pobyt v přístavu se považuje každý započatý kalendářní den, nejdéle však doba po sobě 30 jdoucích kalendářních dnů, a to z důvodu stání nebo manipulace s plavidlem bez ohledu na jejich účel (vyjma nakládky a vykládky plavidla, pokud tyto manipulace provádí žalobkyně, přečerpávání pohonných hmot, čerpání vody a přečerpávání odpadních vod do kanalizace). Podle bodu 9 jsou všechny uvedené ceny v tomto předpisu bez DPH. Za střednědobý pobyt je v části C bodě 2 uvedena fakturace se splatností 14 dnů.

10. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] žalobkyně účtovala žalované za užívání pozemní části předmětného přístavu plavidly DICK a DICK 1 v období od 9. 2. 2017 do 8. 3. 2017 podle Cenového předpisu č. j. 59/031815 platného od 1. 1. 2016 celkem částku 26 499 Kč včetně DPH, bez DPH ve výši 21 900 Kč s tím, že účtovala za 1 měsíc plavidlo o nosnosti 1001 tun a více ve výši 11 500 Kč a 1× plavidlo o nosnosti 501- 1000 tun ve výši 10 400 Kč za měsíc.

11. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] žalobkyně účtovala žalované za užívání podzemní části veřejného přístavu v souvislosti s užíváním přístavu plavidly DICK a DICK 1 za období od 9. 3. 2017 do 8. 4. 2017 podle téhož cenového předpisu v částce 26 499 Kč s DPH, bez DPH 21 900 Kč, jedná se o jedno pravidlo o nosnosti 1001 tun a více v částce 11 500 Kč za měsíc a jedno plavidlo nosnosti 501- 1 000 Kč v částce 10 400 Kč.

12. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] žalobkyně účtovala žalované za užívání pozemků části veřejného přístavu v souvislosti s plavidly DICK a DICK 1 a TČ 2 celkem částku 46 657,60 Kč s tím, že ohledně plavidla DICK účtovala částku 11 500 Kč za měsíc + 3 833 Kč za jednu třetinu měsíce, ve vztahu k plavidlu DICK 1 o nosnosti 501- 1000 tun účtovala částku 10 400 Kč za měsíc + 3 467 Kč za jednu třetinu měsíce, celkem za tyto dvě plavidla 29 200 Kč, jedná se o užívání v období od 9. 4. do 8. 5. 2017 a 9. 5. 2017 18. 5. 2017, za užívání pozemní části veřejného přístavu pravidlem TČ 2 o nosnosti 501- 1000 tun za 9/10 měsíce účtovala částku 9 360 Kč bez DPH za období od 12. 4. do 8. 5. 2017, celkem ve výši 38 560 Kč.

13. Z plavebního rejstříku ve vztahu k plavidlu TČ 2 bylo zjištěno, že jeho provozovatelem i vlastníkem je žalovaná a jeho nosnost je 587 tun. Z plavebního rejstříku ve vztahu k plavidlu DICK bylo zjištěno, že provozovatele i vlastníkem je žalovaná a plavidlo je o nosnosti 1199 tun. Z plavebního rejstříku ve vztahu k plavidlu DICK 1 bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem je žalovaná a nosnost uvedeného plavidla je 838 tun.

14. Z Hlášení připlutí plavidla do přístavu a odplutí plavidla do přístavu bylo zjištěno, že v předmětných dnech předmětná plavidla připlula a odplula, o tom ostatně mezi stranami nebylo sporu. Uvedené potvrdil e-mailem i [jméno] [příjmení] dne [datum], [datum] odesláním těchto informací do systému LAVDIS.

15. Předžalobní upomínkou z [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 99 655,60 Kč vč. DPH za užívání pozemní části veřejného přístavu uvedenými plavidly, na což žalovaná reagovala dopisem z [datum], kde sdělila, že nemůže z důvodů tam uvedených požadavky na poplatky akceptovat a připomněla, že požádala Ministerstvo dopravy o stanovisko k ceníku žalobkyně. Žalovaná žalobkyni sdělila dopisem z [datum], že odmítlá uhradit fakturu [číslo] a uvedla, že požádá Ministerstvo dopravy o prověření uvedené záležitosti.

16. Z výpisu z Obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka [číslo] ve vztahu k žalobkyni bylo zjištěno, že tato byla zapsána [datum] s předmětem podnikání mimo jiné provozování přístavů.

17. Z výpisu z Obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] ve vztahu k žalované bylo zjištěno, že tato byla zapsána dne [datum] s předmětem podnikání mimo jiné vnitrozemská vodní doprava.

18. Žalovaná ohledně předmětného ceníku vystaveného žalobkyní komunikovala s Ministerstvem dopravy, odborem drážní a lodní dopravy, namítala diskriminační charakter uvedeného ceníku. Na to reagovalo Ministerstvo dopravy s tím, že takto uvedené hodnotit nemůže. Jedná se o komunikaci z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum].

19. Státní plavební správa – pobočka [obec] dne [datum], právní moc [datum], stanovila žalobkyni a [právnická osoba] – [anonymizováno] s.r.o. podmínky provozování pozemní části předmětného přístavu. Státní plavební správa dne [datum] sdělila soudu, že souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části veřejného přístavu [obec] s vyznačením hranic vodní části přístavu doložen nebyl, ale to nebránilo Státní plavební správě vydat rozhodnutí č. j. [číslo] [spisová značka], kterým byly stanoveny podmínky provozování pozemní části přístavu sloužící toliko k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí v souladu s článkem II bodu 6 přechodných ustanovení zákona č. 187/2014 Sb.

20. Povodí Labe, s. p. sdělil dne [datum] žalované, že je správcem [příjmení] vodní cesty včetně přístavu [obec] a že v tomto přístavu není uzavřena žádná nájemní smlouva na vodní část přístavu.

21. Dopisem z [datum] Státní plavební správa soudu sdělila, že stanovovala podmínky provozování pozemní části přístavu sloužící toliko k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí s tím, že souhlas správce vodní cesty nebyl plavebnímu úřadu předložen.

22. Žalovaná založila při jednání [datum] (na č. l. 118-123) Cenový předpis pro užívání přístavního území v souvislosti s užíváním přístavu plavidlem č. j. 59/031/15, platný od 1. 1. 2016, v kterém uvedla, že tento byl původní zveřejněný cenový předpis, následně byl nahrazen stávajícím cenovým předpisem.

23. K důkazu byla provedena (č.j.150B) z Google Maps fotografie předmětného přístavu, kdy modrým kuličkovým perem je zaznamenáno postavení všech tří plavidel v části označené zeleným zvýrazňovačem, (růžovým zvýrazňovačem jsou zakreslené lodě, jak mohou stát také ve vodní části přístavu), nicméně předmětná tři plavidla stála za sebou tak, jak je zakresleno modrým kuličkovým perem.

24. Žalobkyně doložila [ulice] řád veřejného přístavu [obec] – [anonymizováno], Cenový předpis pro užívání pozemní části přístavu [obec] – [anonymizováno], sazebník úhrad s tím, že se jedná o cenové předpisy vydané ostatními provozovateli pozemních částí přístavu, které jsou dostupné v systému LAVDIS.

25. Specializovaný Finanční úřad provedl kontrolu žalobkyně pro období od [datum] do [datum] pro dodržování ustanovení zákona o cenách a souvisejících právních předpisů při uplatňování cen za užívání pozemní části přístavů v souvislosti s užíváním přístavu plavidlem a dospěl k závěru, že nebylo zjištěno, že by kontrolovaná osoba zneužívala svého výhodnějšího hospodářského postavení sjednáním a uplatněním vyšší ceny oproti ceně obvyklé.

26. Státní plavební správa vydala souhlas s provozem veřejného přístavu [obec] – [část obce], a to dne [datum], právní moc [datum].

27. Povodí Labe s. p. sdělil soudu dne [datum], že má právo hospodařit s majetkem ČR, a to s některými nábřežními zdmi s vyvazovacím zařízením, které jsou součástí vodní části veřejného přístavu [obec] a dále s některými pozemky pod touto vodní částí. Je mu známo, že provozovatelem je žalobkyně. Dále sdělil, že neuzavřel žádnou smlouvu o správě kterékoli části veřejného přístavu.

28. Skutečnost, že do přístavu v [obec] – [část obce] připlulo ve dnech 12. 4. až [datum] soulodí [jméno] 10, TČ 2 a remorkér [jméno] 2 je dokládáno nákladním listem a fotografií uvedeného soulodí.

29. Při jednání dne [datum] žalovaná namítla promlčení části nároku, když uvedla, že žaloba byla podána [datum], první faktura je za užívání přístavu od 9. 2. do [datum], takže má za to, že celý nárok ve výši 26 499 Kč je promlčen, dále namítla promlčení celého nároku v případě druhé faktury za období od 9. 3. do [datum] a co se týká třetí faktury tam má za to, že je nárok promlčen částečně za období od 9. 4. do 12. 4. včetně. Zdůraznila však, že navrhuje zamítnutí žaloby i z jiných důvodů. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila.

30. Na to žalobkyně reagovala podáním došlým soudu [datum], doplněným podáním došlým [datum] tak, že vzala žalobu částečně zpět do částky 58 253,60 Kč včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a v této části žádala, aby řízení bylo zastaveno a nadále požadovala po žalované částku 41 402 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v reakci na námitku promlčení uvedla, že vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla tuto námitku více než 2 roky po zahájení řízení, má za to, že by žalované neměla být přiznána náhrada nákladů řízení ve vztahu k části žaloby, k níž se váže námitka promlčení, a to z důvodu hodných zvláštního zřetele dle § 150 o.s.ř., s ohledem na procesní chování žalované v průběhu řízení, neboť by to bylo za daných okolností nespravedlivé.

31. Žalovaná doložila Informaci o pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], z níž je zřejmé, že vlastníkem těchto pozemků je Česká republika a jsou ve správě Povodí Labe, s. p. a z mapy je zřejmé, že tyto dva pozemky tvoří pozemní část tohoto veřejného přístavu.

32. Žalovaná prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení] potvrdila, že pochybila, pokud se s ceníkem neseznámila dříve, protože jinak by řešila stání jinde a jinak. Do systému LAVDIS má přístup. Potvrdila, že všechna tři plavidla stála u přístavní zdi za sebou, plavidlo DICK 1 je posádkové, na něm probíhaly opravy motoru, plavidlo TČ 2 vyložilo sójový šrot, bylo obslouženo z vody remorkérem. Remorkér RIO odjel a vrátil se po cca měsíci a půl zpět a v předmětném období žalovaná uhradila elektřinu a vodu, které jí žalobkyně poskytla, další služby nikoliv.

33. Svědek [příjmení] potvrdil, že sazebníky ostatních přístavů jsou levnější než sazebník žalobkyně, i on je rovněž provozovatelem lodní dopravy a má za to, že předmětný cenový předpis nespecifikuje služby, pokud jsou fakturovány, tak je uváděno„ ostatní služby“.

34. Z ostatních v řízení provedených listinných důkazů soud nezjistil nic podstatného pro posouzení věci.

35. Podle ust. § 2 písm. g) zák.č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdejších předpisů (dále jen„ zákon o vnitrozemské plavbě“)) se přístavem rozumí soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni (dále jen„ pozemní část přístavu“) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel (dále jen„ vodní část přístavu“).

36. Podle ust. § 6 odst. 1) zákona o vnitrozemské plavbě se přístavy dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Podle odst. 3) pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavu provozovat. Pozemní část přístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury. Podle odst. 5) plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavu a neohrožují bezpečnost plavby.

37. Podle ust. § 6b odst. 1) zákona o vnitrozemské plavbě se za užívání pozemní části veřejného přístavu sjednává cena podle cenových předpisů. Podle odst. 2) provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat. Podle odst. 3) ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

38. Podle ust. § 6c) odst. 1) zákona o vnitrozemské plavbě se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavů je plavební úřad. [ulice] úřad zveřejní seznam veřejných přístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

39. Podle ust. § 9b odst. 1) vyhl. č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, pozemní část každého přístavu zahrnuje zejména tyto stavby a zařízení a) pozemní komunikace a dráhy, včetně komunikací pro příjezd vozidel integrovaného záchranného systému ke stojícím plavidlům, b) stanoviště pro stání plavidel, ke kterým musí být zajištěn trvalý pozemní přístup, c) manipulační prostory podél stání plavidel s přístupem na plavidla, d) připojení plavidel na elektrickou energii a vodu tak, aby všechna plavidla stojící v přístavu měla během stání možnost zásobování elektrickou energií a vodou z veřejné sítě, e) servisní zázemí pro odběr pevných a tekutých odpadů, f) otevřené a kryté skladovací plochy umožňující krátkodobé skladování zboží, g) provozní zázemí přístavu. Podle ust. § 14 odst. 1) citované vyhlášky plavidla musí být na stanovištích bezpečně vyvázána, a to na zařízeních k tomu určených.

40. Soud z níže uvedených důkazů zjistil tento skutkový stav. Žalobkyně jako právnická osoba je jedním z provozovatelů veřejného přístavu [obec] – [část obce], Státní plavební správa –pobočka [obec] dne [datum] stanovila žalobkyni a [právnická osoba] - port s.r.o. podmínky provozování pozemní části předmětného přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí. S provozem veřejného přístavu [obec] – [část obce] vydala Státní plavební správa souhlas dne [datum], právní moc [datum]. [příjmení] [příjmení] vodní cesty, včetně přístavu [obec] je Povodí Labe, s. p. a tento nemá uzavřenu žádnou nájemní smlouvu na vodní část tohoto přístavu. Povodí Labe s. p. má právo hospodařit s majetkem ČR, a to s některými nábřežními zdmi, s vyvazovacím zařízením, které jsou součástí vodní části veřejného přístavu [obec] a s některými pozemky pod touto vodní částí. Vlastníkem pozemků pozemní části předmětného veřejného přístavu je nejenom žalobkyně, ale i Česká republika.

41. Žalovaná jako právnická osoba je vlastníkem i provozovatelem plavidla TČ 2 o nosnosti 587 tun, plavidla DICK o nosnosti 1199 tun a plavidla DICK 1 o nosnosti 838 tun a tato plavidla v období od 9. 2. 2017 do 18. 5. 2017 stála v předmětném veřejném přístavu, o čemž mezi stranami sporu není. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná užívala pozemní část tohoto veřejného přístavu a za toto je povinna jí jako provozovateli platit náhradu stanovenou v cenovém předpisu č. j. 59/031/15 a že tuto náhradu žalovaná i přes vystavené faktury a předžalobní upomínku nezaplatila. Žalovaná nesporuje vlastnictví předmětných plavidel ani skutečnost, že v uvedených dnech stálá ve veřejném přístavu [obec] – [část obce].

42. Žalobkyně vystavila žalované za použití pozemní části přístavu fakturu [číslo] dne [datum] za plavidla [příjmení] a [příjmení] 1 v období od [datum] do [datum] ve výši 26 499 Kč včetně DPH, fakturu [číslo] dne [datum] za plavidla [příjmení] a [příjmení] 1 za období od [datum] do [datum] ve výši 26 499 Kč s DPH a fakturu [číslo] dne [datum] za plavidla [příjmení] a [příjmení] 1 (období od 9. 4. do [datum] a [datum] [datum]) a TČ 2 (12. 4. do [datum]), celkem ve výši 46 657,60 Kč.

43. Žalovaná fakturované částky odmítla žalobkyni uhradit, namítala, že cenový předpis, na základě kterého jsou vystaveny, je diskriminační, neboť se vztahuje pouze na plavidla, měl by se vztahovat i na silniční a železniční dopravu, neboť tyto také pozemní část předmětného přístavu užívají. Namítá, že pouhým stáním uvedených plavidel nemohlo dojít k využití jakékoliv služby spojené s pozemní části přístavu, když žalobkyně fakticky zpoplatňuje stání ve vodní části přístavu, k níž žádné oprávnění nemá. Má za to, že přístavní poplatky lze vybírat pouze za konkrétní poskytnutou službu, nikoliv za pouhé stání na vodní části veřejného přístavu, což není tento případ. Dále namítala nepřehlednost cenového předpisu, který jednou účtuje poplatky za nakládku, vykládku, v jiném případě nikoli, navíc není zřejmé, jakým způsobem velikost či nosnost lodě může ovlivnit užití pozemní části přístavu. Poplatky za užívání pozemní části přístavu spočívající v odebrané elektrické energii, vodě a dalších, tento ceník neobsahuje. Z podnětu žalované specializovaný Finanční úřad provedl šetření pro dodržování ustanovení zákona o cenách a pochybení neshledal. Rovněž neshledalo pochybení ani Ministerstvo dopravy, odbor drážní a lodní dopravy, které k námitce žalované řešilo jí tvrzený diskriminační charakter uvedeného ceníku.

44. Výrokem I. rozsudku bylo řízení co do částky 58 253,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno.

45. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žaloba je ve zbývající části důvodná. Nebylo sporné, že žalobkyně je jedním z provozovatelů veřejného přístavu [obec] – [část obce], jehož provozování je povoleno. Žalovaná užívala v rozhodné době předmětný přístav za podmínek dle ust. § 6 odst. 1) zákona o vnitrozemské plavbě, plavidla stála za sebou u přístavní zdi. Žalovaná za odebranou elektrickou energii a vodu vydané faktury uhradila. Žalobkyně má proto právo na úhradu ceny za užívání pozemní části přístavu žalovanou dle ust. §6b odst. 1) zákona o vnitrozemské plavbě na základě cenového předpisu č.j. 59/031/15 platného od 1.1.2016 zveřejněného v souladu s ust. § 6b odst. 3) zákona o vnitrozemské plavbě, v Labsko – Vltavském dopravním informačním systému na www.lavdis.cz.

46. Soud uzavřel, že předmětný cenový předpis byl vydán žalobkyní v souladu s ust. § 6b odst. 2) zákona o vnitrozemské plavbě, byl řádně zveřejněn v souladu s odst. 3) § 6b citovaného zákona a na internetových stránkách www.lavdis.cz je komukoli dostupný. Cenový předpis se vztahuje na všechna plavidla bez rozdílu, kritériem stanovení ceny je doba užití pozemní části přístavu, pohon a nosnost plavidla. Soud se neztotožňuje argumentací žalované ohledně srovnání lodní dopravy s jinými typy dopravy (železniční, silniční) v případě užití pozemní části přístavu. Tyto jiné typy dopravy jsou zcela jistě vázané na vykládku a nakládku lodě (krátkodobá záležitost, přijedou, odjedou), kdežto dobu„ blokování“ části přístavu určuje loď (v tomto případě dokonce jedno z plavidel žalované bylo více než měsíc v přístavu opravováno). I z přístavního řádu, cenového předpisu a sazebníku provozovatelů pozemních částí jiných přístavů je zřejmé, že poplatky jsou v nich stanoveny pouze pro plavidla. Diskriminační charakter uvedeného cenového předpisu tak zjištěn nebyl.

47. Je bez významu námitka žalované, že žalobkyně není vlastníkem veškerých pozemků tvořících pozemní část přístavu. Je oprávněným provozovatelem tohoto přístavu.

48. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl, jak ve výroku II. uvedeno. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle ust. 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Splatnost vyplývá z cenového předpisu.

49. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci částečný úspěch, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle poměru jejího úspěchu (58,45 %) a neúspěchu (41,55 %), tj. ve výši 16,90 %. Částečné zpětvzetí co do výše 58 253,60 Kč soud posoudil jako neúspěch žalobkyně, neboť tento úkon byl učiněn v důsledku námitky promlčení strany žalované. Náklady řízení činí celkem 65 340 Kč a jsou tvořeny odměnou za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, podání ve věci samé ze [datum], [datum], [datum] a [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) po 5 100 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 10 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 11 340 Kč, z čehož 16,90 % činí 11 042,46 Kč.

50. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.