24 C 79/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o určení vlastnictví 1/2 pozemku parcelní číslo v k. ú. část obce , okr. Hl. m. obec <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby bylo určeno, že je vlastníkem id. ½ pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], okr. [anonymizováno] [obec], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] od 30. 4. 2015, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 7. 4. 2018 domáhá, aby soud určil, že je vlastníkem id. ½ pozemku parcela [číslo] v k. ú. [část obce], obec hlavní město Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] od 30. 4. 2015. Žalobu odůvodnil tak, že se touto žalobou domáhá vrácení pouze ideální ½ darované nemovitosti. Manželství dárců, žalobce a jeho manželky [jméno] [celé jméno žalované], nyní [příjmení], bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22. 11. 2011 pod č. j. 6 C 320/2009, právní moc 29. 1. 2013. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 2. 2012 pod č. j. 7 C 81/2011, právní moc 29. 3. 2012, bylo společné jmění manželů zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. SJM bylo zúženo od 29. 3. 2012 až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, kam vlastnictví nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí nepatří, tím pádem po uplynutí tříleté lhůty dne 29. 3. 2015 může každý z bývalých manželů vyzvat obdarovanou žalovanou k vrácení daru v rozsahu své ideální poloviny, což také žalobce učinil. Současně platí, že poslední skutek obdarované naplňující podmínky ustanovení § 630 občanského zákoníku do 31. 12. 2013 o chování hrubě porušujícím dobré mravy nastal 9. 7. 2012, kdy obdarovaná nechala onoho dne žalobce – dárce zatknout Policií ČR a v poutech ho nechala vyvést z pozemku v [obec] [část obce] na policejní služebnu (žalobní bod 15). Zde běží obecná tříletá promlčecí lhůta podle ustanovení § 101 občanského zákoníku, která by uplynula 9. 7. 2015, pokud by do té doby žalobce neuplatnil právo o vrácení daru, což však učinil. Následkem těchto relevantních skutečností byl žalobce – dárce oprávněn ve lhůtě od 29. 3. 2015 do 9. 7. 2015 sám obdarovanou žalovanou úspěšně vyzvat k vrácení id. ½ nemovitostí, které jsou předmětem této žaloby. Žalobce – dárce písemným právním úkonem z 29. 4. 2015, obsahujícím patnáct porušení dobrých mravů, vyzval obdarovanou ve smyslu § 630 občanského zákoníku k vrácení nikoli celé, nýbrž pouze id. ½ pozemku parc. č . 25 s příslušenstvím v k. ú. [část obce] (list vlastnictví [anonymizováno]), [obec a číslo], Hlavní město Praha, s vkladem práv povolených rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, pod č. j. V-19573/2005, s právními účinky vkladu 18. 5. 2005. Právní jednání dárce učinil dne 30. 4. 2015 v 11:13 hodin elektronickou poštou, vedle toho výzvou z 29. 4. 2015 vyzval žalovanou k vrácení daru doručenou i listovní poštou podanou k přepravě 18. 5. 2015. Od roku 2009 se žalovaná začala vůči žalobci chovat velmi hrubým, ponižujícím a zavrženíhodným způsobem, který vyvrcholil incidentem za účasti Policie ČR ve dnech 8. a 9. 7. 2012, proto žalobce písemným projevem z 29. 4. 2015 uplatnil právo na vrácení jedné poloviny darů a konkrétně jí závadové chování vytknul. Za 1): žalovaná zpronevěřila dárcem svěřené peníze, od 10. 5. 2004 žalobce na základě jejich ujednání svěřoval do úschovy na bankovním účtu v majetku žalované č. [bankovní účet] jím vydělané peníze, dne 26. 11. 2019 žalovaná bez svolení žalobce podle písemnosti své matky prakticky veškerý zůstatek peněžních prostředků ve výši 544 000 Kč převedla na neznámý bankovní účet u [právnická osoba] [bankovní účet], dne 12. 6. 2010 bankovní účet svévolně zrušila a zůstatek ve výši 109,61 Kč převedla na svůj bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalobce se žalobou z 1. 4. 2011 obrátil na Okresní soud v Třebíči, kde se domohl vydání dílčí částky ve výši 60 000 Kč, a to rozsudkem Krajského soudu v Brně z 11. 9. 2014 pod č. j. 27 Co 169/2013, kterým byla žalované a její babičce a dědečkovi uložena povinnost částku ve výši 60 000 Kč s příslušenstvím žalobci zaplatit. Obdobně rozhodl Okresní soud v Třebíči, respektive Krajský soud v Brně dne 12. 12. 2014, když rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 75 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění citovaného rozsudku se uvádí, že žalovanou vyzval ke sdělení informací o penězích na bankovním účtu č. [bankovní účet], avšak žalovaná nereagovala. Bod 2) žaloby: žalovaná věrolomně dvakrát vystěhovala dárce z ložnice a fyzicky jej dokonce napadla, dne 20. 11. 2009 žalovaná porušila pokojný stav a vyhodila žalobce bez jeho vědomí z jeho ložnice, kterou užíval od jejich nastěhování do rodinného domku v [obec] [část obce] od roku 2004. Žalobce svépomocí v srpnu 2010 pokojný stav obnovil, žalovanou vyzval, aby se již nikdy situace neopakovala. Od 24. 9. do 5. 10. 2010 žalovaná opět porušila pokojný stav a opětovně žalobce z ložnice i s veškerými osobními věcmi a nábytkem vystěhovala, nastěhovala se do jeho ložnice sama, zabarikádovala vstupní dveře, a když se dne 5. 10. 2010 po návratu domů chtěl do své ložnice nastěhovat zpět, fyzicky jej napadla před svým dědečkem [jméno] [příjmení]. Žalovaná ani přes výzvu neopustila žalobcovu ložnici a nevyklidila ji a nevrátila mu věci zpět. Za 3): obdarovaná vystěhovala dárce z jeho obydlí na ulici a účastnila se jeho zbourání, dne 9. 5. 2011 žalovaná osobně zasáhla do pokojného stavu, kdy se podílela na vystěhování žalobce z jeho obydlí v rodinném domě v [obec] [část obce] a účastnila se jeho protiprávního zničení, aniž ji k tomu jako spoluvlastník dal svolení, vpustila na darovaný pozemek neznámé osoby, které se do jeho uzamčeného obydlí násilím vloupaly a začaly vystěhovávat věci a poškozovat stavební konstrukce obydlí. Žalobce žádal žalovanou o naléhavé setkání, vůbec mu neodpověděla. Rovněž ji prosil o pomoc, že její matka se chystá jejich rodinný dům zbourat. Za 4): žalovaná nesvolila s umístěním maringotky k dárcovu nouzovému bydlení, po zničení žalobcova obydlí a vyhození na ulici neměl jako bezdomovec kde bydlet, dopisem z 20. 6. 2011, který žalovaná odmítla převzít, žalovanou prosil o svolení s umístěním maringotky na základové desce po zdemolovaném rodinném domě na pozemku ve [část obce], opět mu v nouzi nepomohla. Za 5): žalovaná nesvolila s nouzovým ubytováním dárce v jejich bytě v [obec], dopisem z 24. 10. 2011 žalovanou požádal o umožnění bydlení v jím darovaném bytě v bytovém domě v [obec] [obec], [anonymizováno] [číslo], byt žalovaná získala darem od rodičů darovací smlouvou z 30. 3. 2005, nepomohla mu. Za 6): žalovaná zadržovala a ukrývala před dárcem na svých účtech mzdu své matky v SJM, a to z jejího pracovního poměru ve [anonymizována tři slova] [část obce], která patří do společného jmění manželů, a má právo žalobce se podílet na jejich užívání. Zadržování a ukrývání peněžních prostředků vykonávala na svých bankovních účtech u [anonymizováno] č. [bankovní účet] a [bankovní účet], případně dalších. Žalovaná ukrývala jeho peněžitou pohledávku v SJM ze mzdy manželky za červenec 2009, srpen 2009 a květen 2010. Žalovaná žalobci jako oprávněnému z titulu SJM jej o jeho peněžité pohledávce v rámci smlouvy o úschově nebo příkazní smlouvě vůbec neinformovala. Za 7): žalovaná neprojevovala o dárce zájem, nepřispívala na společnou domácnost, neposkytla mu žádnou pomoc v nouzi ani neplnila vyživovací povinnost, byť ji vyzval výzvou k nápravě neplnění povinností vůči rodičům ze 7. 12. 2009, a vyzval ji i k příspěvku na úhradu společných potřeb rodiny ve výši 1 000 Kč měsíčně, dále jí žádal elektronickou poštou z 26. 12. 2009 o zaplacení podílu jedné čtvrtiny spotřebované elektřiny ve výši 1 437 Kč a podílu jedné čtvrtiny platby za odvoz odpadu ve výši 231 Kč ve společné domácnosti, vše bez reakce. Dále ji elektronickou poštou z 31. 8. 2010 mimo jiné upomenul o zaplacení příspěvku 1 000 Kč za období prosinec 2009 o úklid, vaření, ale bezúspěšně, dále elektronickou poštou z 12. 12. 2010 a 23. 12. 2010 ji žádal o pomoc s předvánočním úklidem v jeho obydlí v rodinném domě ve [část obce], v ničem mu nepomohla. Za 8): žalovaná odmítla vydat souhlas s dodatečným povolením rodinného domu rodičů, odmítla rodičům udělit souhlas se stavbou oválného rodinného domu, odmítla udělit souhlas se stavbou kruhového rodinného domu rodičů, zrušila dohodu z 18. 10. 2007 o právu stavby studny rodičů na pitnou vodu, zrušila dohodu z 18. 1. 2016 o právu stavby přípojek k pozemku, odmítla dárce zplnomocnit k zastupování v řízení o zřízení věcného břemene telekomunikační společnosti, tedy jednostranně porušila ujednání o darovaných nemovitostech, uvedené se týkalo nemovitosti v k. ú. [část obce]. Za 9): žalovaná se ukrývala před dárcem a tajila bydliště dcery [jméno], dne 19. 10. 2010 se žalovaná ze společného obydlí v rodinném domě v [obec] [část obce] spolu s matkou a nezletilou sestrou [jméno] odstěhovala, nenechala mi na sebe žádnou adresu, a to přes opakované žádosti. Za 10): žalovaná nevydala dárci ze zpronevěřených peněz ani část na obhajobu v trestním řízení, o které žádal žalovanou dopisem z 24. 11. 2011, kdy potřeboval finanční prostředky na právní služby v trestně právní věci obžaloby jeho osoby podané státním zastupitelstvím dne 11. 11. 2011 k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 ve věci údajného pokusu o ublížení na zdraví [jméno] [příjmení]. Za 11): žalovaná zatajovala před dárcem věci rodičů odvezené bez jeho souhlasu, jednalo se o věci z vyrabovaného obydlí a čtyřgaráže v [obec] [část obce], které byly dne 19. 10. 2010 odvezeny a o jejichž vydání ji žádal dopisy z 11. 11. 2010, 23. 10. 2010, 12. 12. 2010. Za 12): žalovaná nevydala dárci ze zpronevěřených peněz ani část na advokátní služby a dovolenou, jednalo se o částku v celkové výši 34 000 Kč, o kterou žalovanou vyzýval dne 11. 6. 2010, 29. 6. 2010, 9. 7. 2010, 31. 8. 2010, 11. 11. 2010 a 23. 12. 2010. Za 13): nevydala dárci ze zpronevěřených peněz ani část na zhotovení zastřešení bazénu, který mají rozestavěný na pozemku parc. [číslo] v [obec] [část obce] a žalobce hodlal podle stavebního povolení vydaného Stavebním úřadem Městské části Praha 15 z 28. 4. 2005 dokončit stavbu v roce 2011, a proto žalovanou 23. 12. 2010 žádal o vydání částky peněžité pohledávky z bankovního účtu č. [bankovní účet] vyrabovaných peněz ve výši 150 000 Kč, na což nereagovala. Za 14): žalovaná bránila žalobci v užívání bazénu, čtyřgaráže a dalších movitých a nemovitých věcí, kdy mu odmítla vydat v květnu 2012 klíče k vyměněným zámkům k vjezdové bráně a vstupní brance na darovaný pozemek parc. [číslo] v [obec] [část obce] k výkonu jeho vlastnických a jiných práv, zejména zahradnímu bazénu, základové desce zbouraného rodinného domu, čtyřgaráže, k danému oplocení pozemku a podobně, o což ji žádal dopisem z 29. 5. 2012. Podáním z 27. 5. 2012 se obrátil na Úřad městské části Praha [část obce], který rozhodl o vydání klíčů dne 16. 4. 2013 od vjezdové brány a vstupní branky na pozemek, žalovaná je až na základě exekuční výzvy vydala 22. 1. 2014. Po tuto dobu obdarovaná (žalovaná) dárcova vlastnická a jiná práva k jeho majetku na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] protiprávně omezovala. Za 15): žalovaná zavinila dárcovo zatčení a uvěznění Policií ČR a nechala jej aktivně v poutech vyvést, když se dne 8. 7. 2012 odpoledne koupal ve svém bazénu na pozemku parc. [číslo] v [obec] [část obce] a policisté jej vyzvali, aby bazén okamžitě opustil, poté jej policisté mokrého v plavkách odvezli na policejní stanici a žalovaná se jej vůbec nezastala. Dne 9. 7. 2012 se zdržoval ve své čtyřgaráži na uvedeném pozemku a hodlal na připraveném lůžku nocovat, neboť je bezdomovec, přijeli policisté s výzvou, aby garáž ihned opustil, a vyvedli jej i s pouty na rukou, osobně přítomná žalovaná se ho nezastala. Uvedl, že vše je třeba posuzovat z hlediska dobrých mravů ve vztahu k dárci, zopakoval skutečnosti uváděné v žalobě.

2. Žalovaná žalobu odmítla v celém rozsahu, nárok neuznává, není pravda, že by se k žalobci chovala nevhodným, nemravným způsobem a tím porušila dobré mravy, žalobce ji svými žalobami šikanuje, ve svých písemnostech neustále kriminalizuje a očerňuje její dobré jméno. Není podvodnice, zlodějka, lhářka, příživnice, jak ji označuje, jde o pomluvy. Jeho vykonstruovanými žalobami se cítí být dehonestována a pronásledována. Byl to žalobce, který vyvolal v rodině neshody a ony byly nuceny, s matkou a mladší sestrou, utéct. Je zcela nepravdivé tvrzení žalobce, že jej fyzicky napadla. Množství podaných žalob na její osobu ze strany žalobce je mimo normu, žalobce je účastníkem řízení ve více než 350 spisových značkách vedených u Městského soudu v Praze, má zájem o vedení soudních sporů, ne o jejich vyřešení a ukončení, posílá neustále doplnění, ve kterých překrucuje skutečné události, uráží ji nebo soudy, v žádné doposud podané žalobě o určení vlastnictví nebyl úspěšný. V současné době ve věci dluhu 60 000 Kč a 75 000 Kč s příslušenstvím žalobci nic nedluží, v zániku jejích dluhů vůči žalobci docházelo postupně, jednak došlo k započtení, poté k postižení pohledávek žalobce exekučními příkazy. Nikdy nebyla mezi ní a žalobcem ujednána smlouva o úschově či příkazní smlouva, v roce 2004, v době otevření bankovního účtu jejím jménem, název této smlouvy nepadl, žalobce jej začal používat až v žalobách vedených proti ní v roce 2010. Svým otcem se cítí být využita a podvedena, neboť o účet žádala v dobré víře, že pomůže rodičům. Výpisy, které chodily poštou, ukládat žalobce do zásuvky svého stolu, o částce 75 000 Kč, která měla být jeho výlučným vlastnictvím, nevěděla, předpokládala, že jde o peníze patřící oběma rodičům. Tvrzení žalobce, že zpronevěřila peníze, se nezakládá na pravdě. Demolice domu v [obec] [část obce] byla nařízena, neboť žalobce, stavební inženýr, nedokázal za několik let vyřídit stavební povolení, a Odbor výstavby ÚMČ Praha 15 nařídil demolici domu, toto rozhodnutí nabylo právní moci v roce 2004, toto rozhodnutí potvrdil Obvodní soud pro Prahu 8, právní moc v roce 2011. Žalobce je kverulant, soustavně žalovanou šikanuje žalobami. Zvláštní chování žalobce dokazují jeho žaloby podané na maminku o popření otcovství mladší dcery, na její sestru snížení výživného na 300 Kč či předběžné opatření na její prarodiče, je pronásledována nekončícím množstvím šikanózních žalob.

3. Z darovací smlouvy z 18. 5. 2005 uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalované] jako dárci a s žalovanou jako obdarovanou bylo zjištěno, že předmětem daru je pozemek [parcelní číslo] o výměře [anonymizováno] m² v k.ú. [část obce], obec Praha, právní účinky vkladu 18. 5. 2005, vklad práva povolen rozhodnutím č. j. V-19573 Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, návrh na zahájení řízení o vkladu do katastru nemovitostí byl podán 18. 5. 2005 (č. l. 74-76).

4. Bylo předloženo množství listinných důkazů, jako neúplná soudní rozhodnutí, výzvy soudů v jiných soudních řízeních, rozhodnutí ve správním řízení, výpisy z katastru nemovitostí, kupní smlouvy k nemovitostem, rozhodnutí soudních exekutorů, přepis SMS zpráv, soukromé dopisy žalované. Darovací smlouvou z 24. 5. 2007 dárci [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalované] darovali žalované nemovitost v k. ú. [část obce], a to pozemek parc. [číslo] o výměře [číslo] m² a darovací smlouvou z 18. 5. 5 pozemek p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² v k.ú. [část obce], jak bylo zjištěno z těchto darovacích smluv.

5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 7 c 81/ 2011 ze dne 15.2.2012 bylo zúženo společné jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.

6. Dne 29.4.2015 žalobce uplatnil požadavek na vrácení poloviny darů z darovaných nemovitostí, pod bodem 4) je darovací smlouva z 18. 5. 2005 týkající se pozemku v k. ú. [část obce], jejíž vklad byl povolen pod č. j. V 19573/2005 s právními účinky vkladu 18. 5. 2005. Vrácení darů odůvodnil tak, že žalovaná zpronevěřila svěřené peníze, vystěhovala jej z ložnice, z domu ve [anonymizováno], nepomáhala mu finančně a dalšími tam podrobně popsanými jednáními žalované.

7. Ve vztahu k jednotlivým skutkům, tak jak je žalobce v žalobě popisuje a z nichž činí závěr pro vrácení daru z důvodu chování žalované jako obdarované soud souhrnně uvádí tento zjištěných skutkový stav.

8. Manželství dárců, tedy žalobce a [jméno] [celé jméno žalované], nyní [příjmení], bylo rozvedeno, jak bylo zjištěno z výpisu z Centrální evidence obyvatel ve vztahu k žalobci, dne 29.1.2013, společné jmění manželů [příjmení] bylo zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j 81/ 2011, právní moc 29. 3. 2012.

9. Nemovitosti, které jsou předmětem této žaloby, nacházející se v k.ú. [část obce], obec Praha, a to pozemek parc. [číslo] nabyla žalovaná darováním od žalobce a jeho tehdejší manželky (matky žalované) na základě darovací smlouvy z 18.5.2005.

10. Podle ust. § 630 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

11. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žaloba není důvodná. Soud odkazuje na řízení vedené u zdejšího soud pod sp. zn. 24 C 109/2020, v němž se žalobce po žalované rovněž domáhal vrácení daru - uvedené nemovitosti z důvodu jejího nevděčného chování. Závěry pro zamítnutí žaloby tam soudem učiněné jsou shodné i pro toto řízení.

12. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru je pouze takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce, jak shrnuto např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2014 sp. zn. 33 Cdo 445/2013, rozhodnutí ze dne 25.2.2020 sp. zn. 33 Cdo 3096/2019.

13. Jak z veškerých řízení vedených u zdejšího soudu, tak i za předmětné žaloby je zřejmé, že mezi účastníky jsou velmi výrazně dlouhodobě narušené vztahy. Žalovaná je dcerou žalobce, a žalobce spolu se svou tehdejší manželkou jí darovali nejenom nemovitosti, které jsou předmětem této žaloby, ale i další nemovitosti, jak bylo z žaloby zjištěno. Žalovaná je či byla vlastníkem nemovitostí uváděných v jednotlivých bodech žaloby a jako taková může s nemovitostmi a finančními prostředky plynoucími ať z pronájmu či prodeje těchto nemovitostí nakládat svého uvážení, zdůvodnění jejího postoje a chování je logické. K tvrzeným zpronevěřeným finančním prostředkům soud uvádí, že účty žalovaná založila na přání svých rodičů, ve věku 18 let, s finančními prostředky hospodařili oni, žalovaná neposuzovala, jaké finanční prostředky, např. mzda a jiné, na účet rodiče poukazují. U dalších tvrzených skutků (sdělení adresy své i sestry, poukázání mzdy matky na účet, odvezení věcí), kterých se měla žalovaná dopouštět, je zřejmé, že jednala na základě pokynů své matky.

14. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 26. 6. 2021 (sp. zn. 33 C 65/2021) žalobce domáhal určení, že„ vlastníkem pozemku“ parc. č . 25 s příslušenstvím v k. ú. [část obce], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu,„ jsou ode dne 18. 5. 2005 [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]“ s odůvodněním, že spolu se žalovanou 2 (svou bývalou manželkou) obcházel v minulosti zákon, v důsledku toho jsou neplatné určité darovací smlouvy, a proto usiluje, aby byl v katastru nemovitostí proveden„ zápis o změně vlastnických práv zpět na žalobce, resp. i na jeho bývalou manželku“.

15. V rámci posouzení těchto konkrétních vztahů soud uzavírá, že nebylo prokázáno, že by konfliktní situace, které zapříčinily takovéto chování žalované vůči žalobci, primárně vyvolala žalovaná. Naopak, byly vyvolané žalobcem, o čemž svědčí rovněž velké množství žalobních návrhů podávaných na žalovanou u různých soudů. Žalobou popisované chování žalované je její reakce, obrana proti chování žalobce. S přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem posuzované věci soud uzavřel, že žalovaná svým chováním vůči žalobci nenaplnila skutkovou podstatu zakládající možnost dárce domáhat se vrácení daru, a proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

16. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a měla by proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, avšak žádné nepožadovala.