25 C 102/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , proti žalovanému jméno příjmení , datum narození , státnímu příslušníkovi Republiky Kazachstán, naposledy dlouhodobým pobytem adresa , t.č. neznámého pobytu, zastoupenému opatrovníkem příjmení částí obec a číslo , se sídlem adresa , o zaplacení 13.450 Kč s příslušenstvím, <b>Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.450 Kč spolu s 8,50% úrokem z prodlení p.a. od 8.6.2018 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 1.300 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 14.11.2019 ve znění jeho doplnění se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 13.450 Kč spolu s 8,50% úrokem z prodlení p.a. od 8.6.2018 do zaplacení. V návrhu uvádí, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem Hlavního města Prahy, na základě Zřizovací listiny v platném znění je oprávněn Hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne 23.4.2018 provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu č.637247. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem a vyzvednuto žalovaným dne 22.5.2018 za současného písemného uznání dluhu, který se žalovaný zavázal uhradit dluh do 15 dní. Odtah byl proveden na základě žádosti Městské policie hl. m. Prahy podle ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Žalobce se pokusil písemně kontaktovat žalovaného, kdy mu zasílal oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informoval jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobce a vyzýval jej k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení hlavního města Prahy Cena za odtah je určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1.900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky činí 13.450 Kč (1.900 Kč + 3 dny po 250 Kč + 27 dní po 400 Kč). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení této částky, avšak neúspěšně. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 12.3.2020 č.j. EPR 253443/2019-6 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 27.4.2020 č.j. EPR 253443/2019-9 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Republiky Kazachstán, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 26.2.2021 soud zjistil, že žalovaný měl na území ČR povolen dlouhodobý pobyt od 31.8.2015, dne 17.8.2015 si podal žádost o prodloužení pobytu, prodloužení povoleno nebylo. Poslední známá adresa byla [adresa]. Z této adresy se pošta doručovaná žalovanému soudu vrací zpět s poznámkou, že žalovaný nemá schránku; žalovanému se tak nepodařilo doručit na žádnou známou adresu. Proto soud žalovanému podle § 29 odst. 3 o.s.ř. usnesením ze dne 5.10.2021 č.j. 25 C 102/2020-46 ustanovil opatrovníka pro řízení, a to Městskou část Praha 8. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Mezi Českou republikou jako nástupnickým státem po Československu a Kazachstánem nebyly uzavřeny žádné dvoustranné smlouvy, kdy veškeré smlouvy uzavřené mezi ČSSR a SSSR jakožto předchůdci České republiky a Republikou Kazachstán nejsou dle Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2009 Sb.m.s. od 1.ledna 2001 ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán považovány za platné. Podle § 6 odst. 1 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný měl poslední známé bydliště na území České republiky a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Soud nařídil na 3.12.2021 jednání. Žádný z účastníků se k jednání nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: kopie poštou vrácené obálky, uznání dluhu z 22.5.2018, kopie technického průkazu vozidla – osvědčení o registraci vozidla, nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, usnesení Rady hlavního města Prahy ze dne 12.2.2013, protokol o odtahu vozidla č. 637247, výzva k úhradě dlužné částky z 19.6.2019, zřizovací listina Správy služeb hlavního města Prahy, usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy ze dne 14.6.2018 č.38/172, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení PSSZ z 24.2.2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ze dne 26.2.2021, sdělení Úřadu práce České republiky ze dne 19.3.2021. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze zřizovací listiny žalobce ze dne 21.6.2018 soud zjistil, že žalobce je zřízen mj. k výkonu oprávnění Hl.m. Prahy uvedeného v § 19b a § 19c zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích spočívajícího v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání (čl. VI. bod 2.6 zřizovací listiny). Z protokolu o odtahu vozidla č. 637247 soud zjistil, že dne 23.4.2018 provedla odtahová služba provozovaná žalobcem odtah vozidla zn. VW Passat, [registrační značka] a umístila jej na parkoviště Chodov. Vozidlo bylo vyzvednuto žalovaným dne 22.5.2018. Žalobce za odtah vozidla účtuje částku 1.900 Kč, za parkovné částku 11.550 Kč, celkem tedy 13.450 Kč. Z Nařízení Rady hlavního města Prahy č. 2 ze dne 1.4.2013 soud zjistil, že maximální cena za úplný nucený odtah vozidla činí 1.900 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí za první až třetí den 250 Kč denně, od čtvrtého dne do 180. dne 400 Kč denně, od 181. dne 50 Kč denně. Z kopie technického průkazu vozidla [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel vozidla je evidován žalovaný. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 1.900 Kč a 11.550 Kč dne 22.5.2018 písemně co do důvodu a výše uznal, jak plyne z listiny„ Uznání dluhu“. Z výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 19.6.2019 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 13.450 Kč. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 90 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém právní poměry vzniklé z jednostranných právních jednání se řídí právním řádem státu, v němž má ten, kdo učinil jednostranné právní jednání, svůj obvyklý pobyt nebo sídlo v době, kdy právní jednání učinil, ledaže zvolil použití jiného právního řádu. Podle § 101 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém mimosmluvní závazkové poměry vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy se řídí právem státu, ve kterém k narušení došlo. Postižená osoba může však zvolit použití práva státu, ve kterém a) má postižená osoba obvyklý pobyt nebo sídlo, b) má původce narušení obvyklý pobyt nebo sídlo, nebo c) se dostavil výsledek narušujícího jednání, pokud to původce narušení mohl předvídat. K protiprávnímu jednání došlo na území ČR, žalobce i žalovaný bydlí (mají sídlo) na území ČR, proto se vztahy mezi nimi s ohledem na shora uvedená ustanovení řídí českým právním řádem. Podle § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen. Podle § 17a odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu po projednání přestupku příkazem na místě, prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli. Podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Žalobce provedl odtah vozidla, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný. Citované ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii je speciálním ustanovením veřejného práva, kdy odpovědnost vlastníka vozidla za odstranění vozidla z místní komunikace nastává bez ohledu na jeho zavinění. Podle citovaného ustanovení je tak vlastník vozidla povinen zaplatit náklady na provedený odtah vozidla a jeho následné střežení (parkování), pokud neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (možnost liberace). Žalovaný v řízení žádné takové důvody netvrdil, naopak při převzetí vozidla svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše písemně uznal, a má se tak za to, že dluh v tomto rozsahu trval. Žalovaný je tak povinen hradit náklady za odtah vozidla ve výši stanovené nařízením č.2/2013 Rady hl. města Prahy, tedy v částce 1.900 Kč, a náklady na jeho střežení za dobu od provedení odtahu dne 23.4.2018 vyzvednutí vozu dne 22.5.2018, v celkové výši 11.550 Kč (3 dny po 250 Kč + 27 dní po 400 Kč). O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku za použití § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.300 Kč představovanou částkou 800 Kč za soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a paušální náhradou dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. sp. zn. 25 C 111/2020) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru, předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soud určil tuto paušální náhradu na částku 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč dle § 1 odst. 3 vyhl. (1. podání žaloby, 2. jednoduchá výzva k plnění) a 300 Kč za jeden úkon (doplnění žaloby a závěrečný návrh) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.