25 C 105/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení 10.450 Kč s příslušenstvím, <b>I. Řízení se zastavuje co do částky 10.450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč za den 24.6.2020.</b> <b>II. Žaloba žalobce se co do úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč za dobu od 25.6.2020 do 10.9.2021 zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 26.1.2021 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 10.450 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení 0,5 % denně z částky 8.450 Kč od 24.6.2020 do zaplacení. V návrhu uvádí, že uzavřel s žalovanou dne 3.6.2020 podle § 2395 a násl. občanského zákoníku Smlouvu o podnikatelském úvěru č.L822452. Úvěr byl žalované poskytnut jako podnikateli, a tedy se na něj nevztahuje zákon č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a současně jsou naplněny podmínky § 89a o.s.ř. pro sjednání místní příslušnosti zdejšího soudu. Místní příslušnost zdejšího soudu byla sjednána v čl. 9 smlouvy. K uzavření smlouvy o úvěru došlo postupem uvedeným v čl. 2 smlouvy o úvěru – Uzavření úvěru v okamžiku připojení jedinečného elektronicky SMS kódu, který žalobce zaslal žalované na verifikovaný mobilní telefon žalované. SMS kód připojený na smlouvu o úvěru podle žalobce nahrazuje fyzický podpis žalované. Autorizační SMS kód byl žalované přidělen na základě žádosti o úvěr na její verifikovaný mobilní telefon. Žalobce žalované zaslal smluvní dokumentaci na verifikovaný email ve formátu PDF, na které byl systémem vygenerován automaticky čas připojení SMS kódu a samotný SMS kód. Mezi žalobcem a žalovanou se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. K ověření totožnosti žalované byla žalobci žalovanou předložena fotokopie jejího dokladu totožnosti. Na základě smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 5.000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě o úvěru, a to dne 3.6.2020 (podle čl. 1 smlouvy). Žalovaná se zavázala úvěr splatit jednorázově do doby splatnosti úvěru do 23.6.2020 společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy (čl.1 smlouvy) a úrokem (čl. 1 smlouvy). Žalovaná porušila svůj závazek zaplatit žalobci poskytnutý úvěr společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy podle čl. 1 smlouvy a úrokem podle čl. 1 smlouvy v termínu splatnosti a dostala se tak do prodlení. Žalobce má tak nárok na poplatek za sjednání a čerpání úvěru podle čl. 1 smlouvy, neboť podle čl. 4 smlouvy o úvěru ztratila žalovaná v důsledku prodlení nárok na úhradu poplatku za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a úrok podle čl. 1 smlouvy o úvěru, celkem částku 3.450 Kč. Dále má pak žalobce v důsledku prodlení žalované nárok na a) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky jistiny úvěru ve výši 5.000 Kč a poplatku za sjednání a čerpání úvěru a úroku ve výši 3.450 Kč, tedy celkem z částky 8.450 Kč od data splatnosti úvěru 23.6.2020 až do zaplacení (podle čl. 5 smlouvy), b) smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč vypočtenou jako 10 % z jistiny úvěru k 5., 10., 15. a 20. dni prodlení, tedy celkem 40 % z částky jistiny úvěru ve výši 5.000 Kč, jelikož žalovaná je k datu podání žaloby v prodlení se zaplacením úvěru déle než 20 dní (podle čl. 5 smlouvy). Žalovaný nárok tak sestává z jistiny úvěru ve výši 5.000 Kč, z poplatku za sjednání a čerpání úvěru a úroku ve výši 3.450 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč od 24.6.2020 Kč do zaplacení.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 15.2.2021 č. j. EPR 19621/2021-9 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 10.března 2021 č. j. EPR 19621/2021-11 soud platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou.

3. Podáním ze dne 24.8.2021 (č. l. 46) žalobce doplnil, že žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 5.000 Kč, z poplatku za sjednání a čerpání úvěru a úroku ve výši 3.450 Kč, smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč a smluvního úroku ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč od 24.6.2020 do zaplacení. Jistina úvěru byla zaslána na účet číslo [bankovní účet], což žalobce prokazuje výpisem z účtu přiloženým k žalobě. Majitel účtu byl pověřen kontrolní platbou ve výši 1 Kč, tj. že žalovaná je majitelem uvedeného účtu.

4. Podáním ze dne 8.10.2021 došlým soudu dne 11.10.2021 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 17.929,20 Kč s odůvodněním, že žalovaná uhradila dne 10.9.2021 k rukám žalobce částku 17.929,20 Kč, kterou žalobce započetl částkou 5.000 Kč na jistinu úvěru, částkou 3.450 Kč na poplatek za sjednání a čerpání úvěru a úrok, částkou 2.000 Kč na smluvní pokutu, částkou 2.226,40 Kč na smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč odpovídající úroku z této částky od 24.6.2020 do 15.8.2020 (42,25 Kč denně x 52 dnů) a částkou 5.252,80 Kč na náklady řízení vyčíslené elektronickým platebním rozkazem zdejšího soudu. Dále žalobce dovozuje, že podle § 2054 odst. 1, 2 občanského zákoníku je částečné plnění dluhu nebo úroků uznáním dluhu dlužníkem. Žádá soud, aby v rozsahu částečného zpětvzetí řízení zastavil a uložil žalované zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč od 25.6.2020 do 10.9.2021 a náhradu nákladů řízení.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dne 5.11.2021 došel soudu e-mail bez elektronického podpisu, ve kterém přišlo potvrzení o odchozí úhradě [právnická osoba] ze dne 5.11.2021, podle kterého banka potvrzuje, že paní [jméno] [příjmení] uhradila z běžného účtu číslo [bankovní účet] dne 10.9.2021 na účet číslo [bankovní účet] částku 17.929,20 Kč. Dále je přílohou tohoto e-mailu kopie dokumentu z 5.11.2021, ve kterém žalovaná sděluje, že„ žalobu jsem uznala a 10.9.2021 jsem ji v plné výši i s příslušenstvím uhradila částkou 17.929,20 Kč. Prosím tedy o nekonání jednání stanoveného na 24.11.2021“. Vzhledem k tomu, že toto podání nemá podpis žalované, dospěl soud k závěru, že k němu nelze přihlížet a nelze na něj hledět jako na uznání. Nelze se ztotožnit ani s názorem žalobce, že„ částečné“ plnění žalované má účinky uznání dluhu (hmotněprávního, neboť procesní uznání dluhu má jiné náležitosti – srov. § 40 odst. 2 a 7), neboť tyto účinky má pouze v případě, že z něj vyplývá, že dlužník uznává částečnou platbou celý dluh (srov. § 2054 odst.2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku). Ve věci tak nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání.

6. Soud nařídil jednání na 24.listopadu 2021. K jednání se žalovaná nedostavila, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výzvy k okamžitému zaplacení dluhu, kopie občanského průkazu a fotografie žalované, podací lístky, smlouva o podnikatelském úvěru číslo L822452 mezi žalobcem a žalovanou datovaná 3.6.2020 bez podpisu žalované, historie pohybů na běžném účtu žalobce, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobce a žalované, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalované, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalované, sdělení Úřadu práce České republiky, fotografie občanského průkazu žalované, výpis z účtu žalované u [právnická osoba], potvrzení [příjmení] [příjmení] o odchozí úhradě ze dne 5.11.2021 a dopis žalované ze dne 5.11.2021.

7. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru číslo L822452 soud zjistil, že podle této listiny smlouvu o úvěru uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako společnost podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku s [jméno] [příjmení], [IČO], [rodné číslo], se sídlem [adresa], jako klientem. Podle listiny se společnost zavazuje poskytnout za podmínek stanovených touto smlouvou klientovi peněžní prostředky za sjednaným účelem a ve sjednané výši a klient se zavazuje tyto finanční prostředky společnosti za podmínek stanovených touto smlouvou řádně a včas splatit. Jedná se o bezúčelový úvěr poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti. Tím se rozumí zejména investice dlouhodobého majetku klienta a taktéž financování běžné provozní činnosti klienta a nákladů, které obvykle souvisí s podnikáním. Výše úvěru 5.000 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru 3.313,01 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy 1.363,01 Kč, datum splatnosti úvěru 23.6.2020, doba trvání úvěru 20 dnů, roční úroková sazba 50 % p. a., celková výše úroku 136,99 Kč, dlužná částka 8.450 Kč, dlužná částka po slevě 6.500 Kč, poplatek za předčasné splacení úvěru 1.500 Kč. Klient prohlašuje, že tuto smlouvu zavírá jako podnikatel a že úvěr využije pro účely svého podnikání. Smlouva je uzavřena dnem, kdy bude odeslána klientovi zpráva, že tato smlouva byla podepsána společností. Smluvní strany prohlašují, že úvěr byl klientovi poskytnut okamžikem, kdy společnost zadala příkaz k odepsání peněžních prostředků ve výši úvěru z bankovního účtu společnosti. Číslo bankovního účtu klienta [bankovní účet]. V části 4 smlouvy se uvádí, že jakákoliv platba, kterou od klienta společnost obdrží, bude započítána v následujícím pořadí, a) náklady spojené s vymáháním jakékoli částky, b) poplatek za předání vymáhací agentuře, c) smluvní pokuta, d) úrok z prodlení, e) úrok, f) poplatek za sjednání a čerpání úvěru, g) úvěr (jistina). Podle článku 5 bodu 4 pokud nebude hrazen úvěr nebo jeho část do data splatnosti, pak bude klient povinen zároveň zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 % z aktuální částky úvěru (jistiny) k 5., 10., 15. a 20. dnu trvání prodlení klienta. Smluvní pokuty jsou vždy okamžitě splatné. Podle bodu 3 po celou dobu prodlení klienta se splatností úvěru nebo jeho části bude klient povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné částky a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, a to do jejich úplného uhrazení. Sjednaný úrok z prodlení je splatný denně. Podle článku 8 bodu 1 v souladu s ustanovením § 630 o. z. se smluvní strany dohodly, že se práva vzniklá na základě této smlouvy promlčují ve lhůtě 10 let počítané ode dne, kdy práva mohla být uplatněna poprvé. Pod smlouvou je pak datum 3.6.2020, podpis a razítko společnosti. Místo podpisu klienta je však uveden pouze„ elektronický kód zaslaný pomocí SMS 5829“. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1725 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám Podle § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1796 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle § 580 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. proto soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tedy v částce 10.450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč za den 24.6.2020 zastavil.

9. Pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč za dobu od 25.6.2020 do 10.9.2021, který zůstal předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby, dospěl soud k závěru, že žalobci vyhovět nelze. Soud v první řadě uvádí, že žalobce nepředložil platnou úvěrovou smlouvu, která by byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena, když předložená smlouva o podnikatelském úvěru číslo L822452 neobsahuje podpis žalované. Soud podotýká, že z provedených důkazů ani nevyplývá, že by smlouva o úvěru byla uzavřena jiným způsobem, například konkludentně. Obecně smlouva je uzavřena okamžikem, kdy se střetnou nabídka a přijetí nabídky, kdy tedy oferent učiní nabídku, kterou akceptant přijme a toto přijetí je doručeno oferentovi. Soud I. stupně je přesvědčený, že z provedených důkazů nelze dovodit, že tento proces mezi žalobcem a žalovanou řádně proběhl a že skutečně došlo k uzavření smlouvy o úvěru konkrétního obsahu.

10. Předložená smlouva o úvěru č.L822452 totiž neobsahuje podpis žalované a byť se na ni žalobce v žalobních tvrzeních odvolává, bez podpisů obou stran ji nelze považovat za platně uzavřenou smlouvu o úvěru. V návrhu žalobce na druhou stranu tvrdí, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím„ SMS kódu“, avšak podle ustanovení § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku toto ustanovení podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.„ Sms kód“, výpis z účtu či samotný fakt platby z účtu, ale ani kliknutí na elektronický formulář„ stisknutím virtuálního tlačítka“ nezachycují nejen osobu, která platbu činí, ale ani samotný obsah právního úkonu. Z účtu vedeného na jméno žalobce byla skutečně zaslána na účet číslo [bankovní účet] částka 5.000 Kč, přičemž z tohoto účtu dne 2.6.2020 přišla platba 1 Kč; není však možné dojít k závěru, že by takovýto důkaz prokazoval uzavření platné smlouvy o úvěru mezi žalobcem a žalovanou, neboť z platby 1 Kč nelze dovodit, že takováto platba znamená souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami či smlouvou, tím méně se zněním všeobecných obchodních podmínek předložených žalobcem v tomto řízení. Dále je třeba si uvědomit, že i když bankovní účet, z něhož byla částka 1 Kč poslána, může být účtem vedeným na jméno žalované (platba 1 Kč je označena jménem žalované jako majitele účtu), žalovaná nemusí být jediným disponentem s tímto účtem a předmětnou platbu může zaslat třetí osoba (dokonce i bez vědomí majitele účtu), jak se také opakovaně v některých jiných řízeních již stalo. Zvláště u případných plateb z elektronického bankovnictví nelze tímto způsobem vůbec prokazovat, že se jedná o projev vůle žalovaného, neboť elektronickou platbu může zaslat kterákoliv osoba znalá příslušných přihlašovacích údajů k danému elektronickému účtu. Žalobcem použité prostředky tak neumožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

11. Pro úplnost však soud má za to, že i kdyby žalobce prokázal uzavření smlouvy o úvěru toho obsahu, která je ve spisu, tato smlouva by byla absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Z listiny založené na č. l. 14 a násl. totiž vyplývá, že žalované měl být poskytnut úvěr ve výši 5.000 Kč, za který žalovaná měla zaplatit částku 3.450 Kč za 20 dnů. Takovéto podmínky považuje soud I. stupně za natolik jednostranně nevýhodné pro žalovanou, že uzavřená smlouva je v rozporu s dobrými mravy, a žalobci by proto nebylo možné přiznat nároky z této smlouvy.

12. Z předložené úvěrové smlouvy vyplývá, že žalovaná se zavázala zaplatit žalobci za poskytnutí půjčky ve výši 5.000 Kč na 20 dnů celkovou částku 3.450 Kč. Podle smlouvy činí tedy faktické úročení 69 %, ale nikoli ročně, nýbrž za 20 dnů. Soud I. stupně má za to, že toto úročení, tato úroková sazba vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb, které lze považovat za běžné a tolerovatelné. Soud I. stupně proto již jenom z těchto skutečností považuje předloženou smlouvu o úvěru za rozpornou s dobrými mravy, a tudíž i absolutně neplatnou podle § 588 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud I.stupně v této souvislosti poukazuje např.na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v červnu 2020 (kdy měla být smlouva mezi žalobcem a žalovanou uzavřena) činila obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných v bankovním sektoru domácnostem na spotřebu 8,01% p.a. Žalobcem požadovaná úroková sazba 69 % (za 20 dnů) tak přesahuje mnohonásobně obvyklé úrokové sazby, přičemž již v době před účinností současného občanského zákoníku za nepřiměřenou a tudíž odporující dobrým mravům byla zpravidla považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2004 sp.zn. 21 Cdo 1484/2004); za lichevní úrok je i podle jinak neustálené judikatury za mimo jakoukoli pochybnost považován již více než čtyřnásobek běžné úrokové míry.

13. Dále lze odkázat např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8.dubna 2021 č.j. 58 Co 100/2021-126, podle něhož ačkoliv totiž úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku, respektive existence hrubého nepoměru ve smyslu ustanovení § 1796 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele, než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (stejná úroková míra by při poskytnutí úvěru bankou mohla být označena za lichevní a při poskytnutí úvěru za shodných podmínek nebankovním subjektem nikoliv) – viz např. závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24.10.2019 č. j. 22 Co 197/2019- 99. Podle § 2395 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je smlouva o úvěru smlouvou úplatnou, povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Žalobce jako poskytovatel úvěrů uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje právě tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Odvolací soud již v rozsudku sp. zn. 22 Co 197/2019 (na který navázala další rozhodnutí např. sp. zn. 18 Co 48/2021, sp. zn. 70 Co 89/2020) vyslovil přesvědčení, že„ žalobce jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Z toho lze bez pochyb uzavřít, že žalobce by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytoval.“ Za této situace nemohl učinit jiný závěr, než že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná, podle § 588 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku, jako celek. V takovém případě však již nebylo možno přistoupit ani k moderaci sjednaného úroku podle ustanovení § 577 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. K neplatnosti podle § 588 z.č.89/2012 Sb. obřanského zákoníku, je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu strany žalovaného. Soud závěr o absolutní neplatnosti celé smlouvy učinil i s vědomím zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 z.č.89/2012 Sb. obřanského zákoníku). V daném případě však nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru shledal natolik závažným a očividným, že shledal nezbytným korigovat princip autonomie vůle smluvních stran zásadou ochrany dobrých mravů. Závěr o neplatnosti smlouvy se nezakládá na § 1813 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku, neboť toto ustanovení nelze (na rozdíl od výše uvedených ust. § 580 a § 588 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku) aplikovat na ujednání o ceně. Ustanovení § 1793 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku se v případě absolutně neplatné smlouvy neuplatní.

14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak nevzniklo žalobci právo na zaplacení úroku z úvěru, smluvního úroku z prodlení ani smluvních pokut, ale pouze právo na vrácení jistiny ve výši jím poskytnutého úvěru (po odečtení dosavadních plateb žalované), tj. nárok na vydání bezdůvodného obohacení - vrácení plnění z neplatné smlouvy dle § 2991 a § 2993 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku, jehož výše vyplývá z rozdílu mezi částkou poskytnutou žalované a částkou, kterou žalovaná žalobci již zaplatila.

15. Nároky účastníků je tak třeba vypořádat podle principu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla obdržet jistinu úvěru ve výši 5.000 Kč, přičemž žalobci zaplatila částku 17.929,20 Kč, jak vyplývá z potvrzení [právnická osoba] z 5.11.2021, je nepochybné, že žalobci byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela uspokojen a naopak žalobci vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalované ve výši 12.929,20 Kč. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 5.000 Kč, nicméně žalovaná žalobci zaplatila částku 10.450 Kč a částku úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč za den 24.6.2020. V této části se tedy má za to, že žaloba byla podána důvodně a k zastavení řízení došlo z důvodu chování žalované po podání žaloby. Předmětem řízení však zůstal úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 8.450 Kč za dobu od 25.6.2020 do 10.9.2021, který představuje celkem částku 18.716,75 Kč. V této části byla žaloba zamítnuta. Procesně úspěšnější tak byla žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.