25 C 113/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , proti žalovanému: jméno příjmení ( anonymizováno ), nar. datum , státnímu příslušníku Ruské federace, naposledy bytem adresa , t.č. neznámého pobytu, zastoupenému opatrovníkem příjmení částí obec a číslo , se sídlem adresa , o zaplacení 28.800,16 Kč s příslušenstvím, <b>Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28.800,16 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení p.a. z částky 709,25 Kč od 24.10.2018 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 28.090,91 Kč od 1.10.2019 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 2.053 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 20.12.2019 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 28.090,91 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. od 1.10.2019 do zaplacení a částky 709,25 Kč s 9% úrokem z prodlení od 24.10.2018 do zaplacení. V návrhu uvádí, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 5.2.2018 kontrolou č.97472 zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa]. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Na uvedeném odběrném místě, kde byla dne 21.5.2019 zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny pro dlužné částky za dodávku elektřiny. Dne 29.8.2019 bylo zjištěno odstranění zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru v. č. 1020529622. Po demontáži krytu svorkovnice elektroměru bylo zjištěno svévolné připojení odběrného místa k síti NN. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. č. 1020529622, který byl demontován se stavem VT 20.951 kWh a NT 27.019 kWh. Stav při přerušení byl VT 19.710 kWh a NT 25.178 kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je rozdílem těchto stavů, tedy 3.082 kWh. Žalovaný má uzavřenou smlouvu o distribuci elektřiny. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovení § 9 odst. 1 vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněném distribuci elektřiny, v platném znění, tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny v souladu s judikaturou ÚS 668/15. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od 21.5.2019 (přerušení dodávky elektřiny) do 29.8.2019 (odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) a vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH (D6): (19.710 kWh – 20.951 kWh) + (27019 kWh – 25.178 kWh) x 5, 68748 Kč/kWh = 17.528,82 Kč. Dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Tyto služby vykonávají pro žalobce externí subjekty, jelikož odhalování a zamezení neoprávněného odběru nespadá do činnosti distributora elektřiny. V tomto případě byl neoprávněný odběr zjištěn a prokázán. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10.562,09 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru se podle § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000Sb. energetického zákona považují za součást náhrady škody. Nejde tedy o náklady v pravém slova smyslu a konstrukce tohoto nákladu jako součásti náhrady škody je tedy ospravedlnitelná. Neoprávněný odběr byl postaven najisto, v důsledku čehož žalobkyně podala žalobu na náhradu škody. Výše uvedené závěry převzala i stávající judikatura Ústavního soudu (např.

II. ÚS 1740/14,

III. ÚS 1476/16) či odvolací soud (např. Krajský soud v Ústí nad Labem č. j. 11 Co 249/2018-91, 70 ICm 854/2016-57, Krajský soud v Praze 19 Co 200/2012, 23 Co 92/2018, Krajský soud v Hradci Králové 21 Co 7/2014-146 a mnohá další). Neoprávněným odběrem elektřiny tak byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 28.090,91 Kč (škoda za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 17.528,82 Kč včetně DPH vypočítaná dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 10.562,09 Kč včetně DPH), pročež žalobce vystavil dne 9.9.2019 fakturu č. 9625011145 splatnou dne 30.9.2019 na částku ve výši 28.090,91 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani po upomínce ze dne 15.10.2019. Žalobce také požaduje zákonný úrok z prodlení od 1.10.2019 do zaplacení. Dále dne 2.2.2018 byla na základě pracovního příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností. Toto je standardně provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru. Dne 5.2.2018 bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. č. 1020529622. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT – 11.360 kWh a NT – 15.090 kWh, stav zjištěný při opětovném připojení byl VT – 11.427 kWh a NT – 15.150 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, to je 127 kWh. Žalovaný má uzavřenou smlouvu o distribuci elektřiny. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č.82/2011 Sb. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od 2.2.2018 (přerušení dodávky elektřiny) do 5.2.2018 (odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) a vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH. Výpočet je (11.427 kWh – 11360 kWh) + (15150 kWh – 15090 kWh) x 5, 68748 Kč/kWh = 709,25 Kč. Elektroměr zaznamenal skutečnou spotřebu odběrného místa v souladu s judikaturou ÚS 668/15. Žalobcem byla vystavena dne 2.10.2018 faktura č. 9625009711 splatná dne 23.10.2018 na částku ve výši 709,25 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani po upomínce ze dne 5.11.2018. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 17.3.2020 č.j. EPR 286080/2019-6 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 5.5.2020 č.j. EPR 286080/2019-8 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Vzhledem tomu, že žalovaný je neznámého pobytu a nelze mu doručit zásilky na žádné známé adrese, ustanovil mu soud v souladu s § 29 odst. 3 o.s.ř. usnesením ze dne 5.10.2021 č.j. 25 C 113/2020-48 opatrovníka pro řízení, a to [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Ruské federace, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 1.2.2021 soud zjistil, že žalovaný byl správně vyhoštěn z území ČR od 7.11.2019 – 25.11.2020, v současné době není v evidenci Cizineckého informačního systému hlášen k pobytu. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Ruská federace je nástupnickou zemí dřívějšího Svazu sovětských socialistických republik, ve vztahu k jejím státním příslušníkům se tak použije smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních vyhlášená pod číslem 95/1983 Sb. Pravomoc zdejšího soudu je dána, neboť dle čl. 38 odst. 1 této smlouvy nároky na náhradu škody, nejde-li o porušení povinností vyplývajících ze smluv a jiných právních úkonů, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání nebo k události zakládající nárok na náhradu škody. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení pak k řízení ve věcech podle tohoto článku je dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání nebo události zakládající nárok na náhradu škody. Poškozený může podat návrh také u soudu smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. Škoda byla způsobena žalobci, který je právnickou osobou se sídlem v České republice, a to jednáním spočívajícím v neoprávněném odběru elektrické energie na odběrném místě v ČR. Je tak dána pravomoc českých soudů k projednání věci. Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 13.5.2020 se žalovaný nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud na jednání tyto důkazy: protokol o kontrole odběrného místa z 29.8.2019, výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, upomínka platby za neoprávněný odběr ze dne 15.10.2019, čestné prohlášení [jméno] [příjmení] z 12.11.2019, smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí z 22.5.2017, doporučený dopis žalovanému, výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny na částku 709,25 Kč, protokol o kontrole odběrného místa z 26.9.2018, faktura č.9625009711 ze dne 2.10.2018 na částku 709,25 Kč splatná 23 9.2018, upomínka platby za neoprávněný odběr z 5.11.2018 a z 26.11.2018, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení PSSZ z 25.1.2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ohledně žalovaného ze dne 1. února 2021, sdělení Úřadu práce České republiky z 18 2 2021, fotografie stavu elektroměru počátečních a koncových, výpisy z účtu faktura ze dne 9.9.2019. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze smlouvy o připojení ze dne 22.5.2017 soud zjistil, že žalobce jako provozovatel distribuční soustavy se zavázal připojit odběrné elektrické zařízení žalovaného jakožto zákazníka na adrese [adresa], k distribuční soustavě a zajistit mu dohodnutý rezervovaný příkon. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 29.8.2019 plyne, že na adrese odběrného místa [adresa], vedeného na jméno žalovaného, byla za přítomnosti žalovaného provedena kontrola, při níž byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, kdy původní elektroměr byl demontován z důvodu zjištěného tzv. samopřipojení a ukončené smlouvy na dodávku elektřiny. Z listiny„ Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ soud zjistil, že žalobci byla neoprávněným odběrem, který trval od 21.5.2019 do 29.8.2019, tedy celkem 100 dní, způsobena škoda ve výši 28.090,91 Kč, která sestává z částky 17.528,82 Kč vypočtené jako (19.710 kWh – 20.951 kWh) + (27019 kWh – 25.178 kWh) x 5, 68748 Kč/kWh a z částky 10.562,09 Kč představující náklady na zjištění neoprávněného odběru. Skutečnost, že žalobce v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru vynaložil částku 10.562,09 Kč má soud za prokázanou z čestného prohlášení zaměstnankyně žalobce, [jméno] [příjmení], ze dne 12.11.2019 Částku 28.090,91 Kč žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou č.9625011145 ze dne 15.10.2019 splatnou ke dni 22.10.2019. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 5.2.2018 plyne, že na adrese odběrného místa [adresa], vedeného na jméno žalovaného, byla za přítomnosti žalovaného provedena kontrola, při níž byl zjištěn další neoprávněný odběr elektřiny, kdy při provádění opětovného připojení odběrného místa bylo zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Množství neoprávněné elektřiny je 127 kWh. Z listiny„ Výpočet škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ soud dále zjistil, že v důsledku neoprávněného odběru uskutečněného od 2.2.2018 do 5.2.2018, tedy v rozsahu 3 dnů, vznikla žalobci škoda ve výši 709,25 Kč vypočtená jako (11.427 kWh – 11360 kWh) + (15150 kWh – 15090 kWh) x 5, 68748 Kč/kWh, tuto částku žalobce vyúčtoval fakturou č.9625009711 ze dne 2.10.2018 se splatností ke dni 23.10.2018. Upomínkami ze dne 15.10.2019, 5.11.2018 a 26.11.2018 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona) Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních vyhlášená pod číslem 95/1983 Sb. v čl. 38 odst. 1 stanoví, že nároky na náhradu škody, nejde-li o porušení povinností vyplývajících ze smluv a jiných právních úkonů, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání nebo k události zakládající nárok na náhradu škody. Škoda byla způsobena žalobci, který je právnickou osobou se sídlem v České republice, a to jednáním spočívajícím v neoprávněném odběru elektrické energie na odběrném místě v ČR, tudíž na vztah účastníků je třeba aplikovat české právo. Podle § 28 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy a g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, účinné do 31.12.2020, tedy v době neoprávněného odběru, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie je koncipována jako odpovědnost objektivní - ke zjištění této odpovědnosti tak postačuje to, že k neoprávněnému odběru došlo; k tomu viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne 8.9.2010 sp. zn.

I. ÚS 726/2010; obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.8.2011 sp.zn. 25 Cdo 2412/2009, podle kterého„ odpovědnost je v zákoně č. 458/2000 Sb. koncipována na principu objektivity, a je tedy nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Pokud je v řízení neoprávněný odběr ve smyslu uvedeného zákona prokázán, nemůže se odběratel zprostit odpovědnosti za škodu podle § 51 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb.“. Stabilita rozvodné soustavy je cílem legitimním a zvolená odpovědností konstrukce motivuje odběratele v zabraňování neoprávněným odběrům a poškozování měřidel, přičemž toto právní řešení je nezbytné tam, kde dodavatelé energií nemají volný přístup k měřidlům a tam, kde nemají sami možnost měřící zařízení proti neoprávněnému odběru zabezpečit (viz nález Ústavního soudu ze dne 20.9.2006, sp. zn.

I. ÚS 202/06) Na základě výše uvedeného má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalovaný měl jako zákazník sjednanou smlouvu o připojení odběrného místa k distribuční soustavě k odběrnému místu na adrese [adresa], přičemž dodávka na základě této smlouvy byla přerušena nejprve dne 2.2.2018, poté ještě dne 21.5.2019 z důvodu nezaplacení cen za dodanou elektřinu. V řízení bylo protokoly o kontrolách odběrného místa ze dne 29.8.2019 a 5.2.2018 prokázáno, že uvedeném odběrném místě č.4326902 na adrese [adresa] probíhal neoprávněný odběr elektrické energie prostřednictvím měřicího zařízení, které nebylo připojeno do distribuční soustavy žalobce. Rozsah neoprávněného odběru je prokázán předloženými výpočty, z nichž má soud za prokázané, že žalobci vznikla neoprávněným odběrem škoda v částkách 28.090,91 Kč (neoprávněný odběr 3,082 kWh x 5, 68748 Kč a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10.562,09 Kč) a 709,25 Kč (127 kWh x 5, 68748 Kč). Žalobci proto náleží celkem částka 28.800,16 Kč, kterou soud uložil žalovanému k zaplacení. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena částkou 1.153 Kč za soudní poplatek za žalobu a paušální náhradou hotových výdajů dle vyhlášky č.254/2015 Sb. za tři úkony po 300 Kč (1. předžalobní upomínka, 2. podání žaloby, 3. účast na jednání dne 22.10.2021). Celkové náklady řízení žalobce vč. soudního poplatku tak činí 2.053 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.