25 C 114/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce Anonymizováno , zahraniční osoby registrované pod č. Anonymizováno , se sídlem Anonymizováno , zastoupeného Anonymizováno , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovanému Anonymizováno zahraniční osobě registrované pod č. Anonymizováno , se sídlem Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, spolu s , Anonymizováno, úrokem z prodlení p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , právnická osoba, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, došlou soudu dne , datum, domáhá na žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s , Anonymizováno, % úrokem z prodlení p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

2. V návrhu uvádí, že dne , datum, uzavřela společnost , jméno FO, s.r.o., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, jako původní věřitel se žalovaným (tehdy se sídlem , adresa, jako společnost s ručením omezeným zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u , adresa, Rámcovou kupní smlouvu k dodání mražených potravin na objednávku. Žalovaný následně přemístil své sídlo do , Anonymizováno, (přeshraniční přemístění sídla). Pohledávky původního věřitele z Rámcové kupní smlouvy přešly na žalobce. V čl. V. odst. 6 Rámcové kupní smlouvy bylo mezi žalovaným a původním věřitelem ujednáno, že „právní vztahy neupravené touto smlouvou či dílčí kupní smlouvou se řídí právním řádem České republiky, zejména pak příslušnými ustanoveními občanského zákoníku.“ Dále v čl. V. odst. 7 Rámcové kupní smlouvy bylo ujednáno, že „vzniklé spory mezi účastníky plynoucí z této smlouvy nebo dílčí kupní smlouvy, které se nepodařilo vyřešit smírně, budou rozhodnuty věcně a místně příslušným soudem ČR.“ Uvedenými ujednáními byla ujednána pravomoc českých soudů ve smyslu čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Brusel I bis“). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2020 sp. zn. 29 Odo 524/2002 dohoda, kterou účastníci zakládají pravomoc soudu určitého státu, nemusí obsahovat označení místně příslušného soudu určeného státu. Obsah takové dohody není a ani nemůže být dotčen změnou v osobě věřitele v důsledku postoupení pohledávky (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25.11.2005 sp. zn. 20 Co 412/2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2.11.2016 sp. zn. 32 Cdo 2134/2016). Místně příslušný je pak soud daný na výběr vedle soudu obecného ve smyslu § 87 písm. c) o.s.ř., tj. soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu právnické osoby, v tomto případě žalobce, protože žalovaný žádný obecný ani soud daný na výběr v České republice nemá. Není ojedinělé, že v případě, kdy žalovaný nemá sídlo na území státu, jehož soudy jsou příslušné k rozhodnutí sporu, je místně příslušným soudem určen ve smyslu § 11 odst. 3 o.s.ř. soud, v jehož obvodu má žalobce sídlo (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 4 Nd 95/2008; případně usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 4 Nd 95/2008). S ohledem na to, že žalobce v České republice nemá sídlo, ale sídlo zde má organizační složka žalobce, je namístě zvolit soud, v jehož obvodu má organizační složka žalobce sídlo, tzn. soud nadepsaný. V usnesení ze dne , datum, sp. zn. 4 Nd 40/2008-124 Nejvyšší soud CŘ uvedl, že s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení bývá vhodné, aby jako místně příslušný byl podle § 11 odst. 3 o.s.ř. určen soud, který ve věci zahájil řízení.

3. Žalobce je společností poskytující pojištění rizika neuhrazení pojištěných pohledávek. Dne , datum, uzavřel žalobce pojistnou smlouvu , tel. číslo, s původním věřitelem. Pojištěnými pohledávkami byly pohledávky původního věřitele za žalovaným vzniklé z titulu nezaplacení kupní ceny za dodané mražené zboží. Závazek mezi žalovaným a původním věřitelem byl založen na Rámcové kupní smlouvě, v souladu s níž měl žalovaný možnost činit u původního věřitele objednávky mraženého zboží. Objednávka byla vždy původním věřitelem potvrzena, čímž v souladu s čl. II. odst. 2 Rámcové kupní smlouvy byla pokaždé uzavřena dílčí kupní smlouva. Objednané zboží bylo následně původním věřitelem dodáno a převzato žalovaným, což bylo pokaždé stvrzeno dodacím listem. Na základě toho následně původní věřitel vystavoval jednotlivé faktury adresované žalovanému. Přestože původní věřitel vždy plnil řádně a včas a objednané mražené zboží bylo vždy žalovaným převzato, nezaplatil z 8 vystavených faktur žalovaný původnímu věřiteli ničeho z celkové fakturované částky , částka, . Jelikož nastala pojistná událost předvídaná pojistnou smlouvou, v souladu s ní byla tato pojistná událost žalobcem zlikvidována pojistným plněním č. , hodnota, ze dne , datum, . S ohledem na § 2820 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku přešly na žalobce ke dni , datum, pohledávky společně se všemi souvisejícími právy do výše vyplaceného pojistného plnění, tj. konkrétně v rozsahu , částka, , a to z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, částka , částka, , z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, částka , částka, , z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, částka , částka, , z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, částka , částka, , z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, částka , částka, , z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, částka , částka, , z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, částka , částka, a z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, částka , částka, .

4. Žalobce zaslal žalovanému vyrozumění o přechodu pohledávek společně s předžalobní výzvou ze dne , datum, . Přestože žalovanému byla předžalobní výzva doručena, neuhradil ničeho. Žalobce požaduje zároveň podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zákonný úrok z prodlení a paušální náhradu nákladů za vymáhání každé jednotlivé pohledávky z celkem sedmi pohledávek v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši , částka, za každou, tj. celkem , částka, .

5. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

6. Jelikož je žalobce i žalovaný právnickou osobou se sídlem v , Anonymizováno, , soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č.1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od , datum, . Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 25 odst. 1 cit. nařízení, neboť v Rámcové kupní smlouvě uzavřené mezi společností , jméno FO, s.r.o. jako právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne , datum, byla v článku 7 sjednána pravomoc soudů ČR.

7. Soud nařídil ve věci ústní jednání. K jednání nařízenému na , datum, se žalovaný nedostavil, ani se řádně neomluvil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Žalobce, který se dostavil, uvedl, že od podání žaloby nedošlo k žádné změně, žalovaný na dlužnou částku nezaplatil ničeho a žalobce proto na žalobě trvá a navrhuje vydání rozsudku pro zmeškání.

8. Ze sdělení soudního doručovatele soud zjistil, že žalovanému bylo předvolání k ústnímu jednání řádně doručeno dne , datum, . Podle zákona se tedy má za řádně doručené. Žalovaný byl v předvolání poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání.

9. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo.

10. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu.

11. Rámcová kupní smlouva uzavřené mezi společností , jméno FO, s.r.o. jako právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne , datum, v článku 6 stanoví, že právní vztahy se řídí právním řádem České republiky, zejména pak příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Proto se vztah účastníků s ohledem na shora uvedená ustanovení řídí českým právem.Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky , částka, .Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Soud došel k závěru, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání jsou splněny, a proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání, když podle § 153b o.s.ř. měl tvrzení žalobce o skutkových okolnostech obsažená v žalobě za nesporná. Mezi právním předchůdcem žalobce , jméno FO, a žalovaným byla uzavřena Rámcová kupní smlouva, na základě níž právní předchůdce žalobce dodával žalovanému zboží, za něž byl žalovaný povinen zaplatit kupní cenu, což neučinil. Vyplacením pojistného plnění právnímu předchůdci žalobce společnosti , jméno FO, tak přešla pohledávka na zaplacení kupní ceny do výše vyplaceného pojistného plnění na žalobce. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku představující kupní cenu. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Dále soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky na základě § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud vyšel z toho, že částka , částka, podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je korunovým ekvivalentem částky , částka, podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne , datum, . Žalobce uplatnil náklady spojené s uplatněním pohledávky v Eurech s ohledem na to, že jistina pohledávky je rovněž v Eurech, přičemž žalovaný proti tomuto postupu nijak nebrojil. Soud proto přiznal žalobci částku , částka, za 7 x , částka, za každou jednotlivou dílčí pohledávku.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl v řízení plný úspěch, a soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny advokáta, kdy tarifní hodnotu, resp. odměnu za úkon soud stanovil podle devizového kurzu České národní banky vydaném v době započetí úkonu každé konkrétní právní služby zvlášť, ve výši , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle kurzu ke dni , datum, , ve výši , částka, za předžalobní upomínku dle kurzu ke dni , datum, , ve výši , částka, za sepis žaloby dle kurzu ke dni , datum, , za účast na jednání dne , datum, ve výši , částka, , za účast na jednání dne , datum, ve výši , částka, a za účast na jednání dne , datum, ve výši , částka, , dále ze šesti režijních paušálů po , částka, podle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z DPH ve výši , částka, podle ust. § 137 odst. 3 zákona č.99/1963 Sb. (vypočteno z částky , částka, ). Dále jsou náklady žalobce představovány zálohami ve výši , částka, a , částka, složenými na překlady a doručování do , Anonymizováno, . Celkové náklady řízení žalobce tak činí , částka, .

15. Od této částky je pak třeba odečíst částku , částka, , resp. , částka, (dle kurzu ke dni rozhodování soudu, tj. k , datum, ) přiznanou žalobci již jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Jak totiž vyplývá z § 3 nařízení vlády č.351/2013 Sb., ustanovení upravuje „minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky“, neboť náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou mj. i náklady soudního řízení včetně nákladů právního zastoupení (ostatně závěru, že tyto náklady jsou součástí náhrady nákladů řízení nasvědčuje i znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne , datum, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, neboť podle článku 6 bodu 1. této směrnice členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle článku 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši , částka, . Podle bodu 2 členské státy zajistí, že pevná částka uvedená v odstavci 1 je splatná bez nutnosti upomínky a představuje náhradu vlastních nákladů věřitele spojených s vymáháním. Podle bodu 3 má věřitel nárok obdržet od dlužníka kromě pevné částky uvedené v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním, které tuto pevnou částku přesahují a které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. Mezi tyto náklady by mohly patřit mimo jiné výdaje za pověření advokáta či za využití služeb společnosti vymáhající pohledávky). Soud proto přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, .