25 C 12/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částka s přísl., <b>I. Řízení se zastavuje co do částky [částka] s 8,50% úrokem z prodlení p.a. od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba žalobkyně se co do 8,50% úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] zamítá.</b> <b>IV. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny zdejšího soudu vrácena část složené zálohy ve výši [částka].</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se 8,50% úrokem z prodlení p. a. od [datum] do zaplacení.

2. V návrhu uvádí, že dne [datum] uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě automobilu [značka automobilu] [příjmení] [jméno], identifikační číslo: [IČO], číslo technického průkazu [označení] [číslo] za kupní cenu [částka]. Na zboží se přitom projevila vada projevující se kompletní poruchou a nefunkčností palivové soustavy. Žalobkyně proto bez zbytečného odkladu dne [datum] dopisem a dne [datum] osobně u žalovaného v záruční době reklamovala vadu zboží. Žalovaný reklamaci zamítl dopisem ze dne [datum] s odůvodněním, že palivový systém odpovídá stáří vozidla a najetým kilometrům a že tato skutečnost byla v kupní smlouvě uvedena. Žalobkyně si nechala vadu posoudit nezávislým autoservisem, který konstatoval značné poškození palivové soustavy s náklady na opravu ve výši [částka]. Vada způsobuje, že vozidlo je neprovozuschopné na pozemních komunikacích. Žalobkyně proto vyhledala pomoc advokáta a již v právním zastoupení zaslala dne [datum] žalovanému odstoupení od kupní smlouvy spolu s předžalobní výzvou. Žalovaný nároky žalobkyně však opět popřel dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně trvá na tom, že zamítnutí reklamace ze strany žalovaného představuje podstatné porušení kupní smlouvy, neboť zákonná "záruka" (resp. odpovědnost za vadné plnění dle § 2165 občanského zákoníku) se vztahuje též na ojeté zboží. Vady zboží, které žalobkyně reklamovala, pak nejde považovat za odpovídající míře používání nebo opotřebení automobilu, jelikož prodejce deklaroval při prodeji (přílohou smlouvy) jednak provozuschopnost zboží, které brání kompletní poškození a nefunkčnost palivové soustavy. Zboží je tak neprovozuschopné na pozemních komunikacích a tudíž nemůže sloužit svému účelu. Pokud by žalobkyně před uzavřením kupní smlouvy věděla, že vozidlo má vadu, která způsobuje, že zboží nebude sloužit svému účelu a že náklad na odstranění této vady dosahuje téměř kupní ceny vozidla, nikdy by kupní smlouvu neuzavřela. Zboží si v důsledku vady nezachovalo smluvené a očekávatelné vlastnosti, především být provozuschopné na pozemních komunikacích, když se na zboží projevila vada po ujetí cca 500 km. Tento stav ujetých kilometrů navíc dokazuje, že vada zboží zde byla již v době koupě. V protokolu ke kupní smlouvě byla žalobkyně upozorněna pouze na to, že palivová soustava vyžaduje kontrolu, a nikoliv, že by měla být palivová soustava poškozená takovým způsobem, že vyžaduje její celou výměnu v hodnotě více než 100tis Kč. Takovou vadu nelze považovat za běžné opotřebení. Též Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku č.j. 33 Cdo 3235/2020-145 jasně konstatoval, že za vadu v důsledku opotřebení vozidla nelze považovat takovou vadu, která nakonec brání užívání vozidla. Prostřednictvím žalovaného byla navíc sjednána se žalobcem prodloužená záruka pro případ vzniku vnitřní mechanické nebo elektrické poruchy zboží (ke specifikaci smluvní záruky na základě pojištění viz příloha [číslo] přístup získán na adrese: http:// [webová adresa], dne [datum] 17:10 hod.). Důkazní břemeno tak z toho důvodu leží na straně žalovaného. Žalobkyně odůvodnila odstoupení od kupní smlouvy jejím podstatným porušením žalovaným spočívajícím v tom, že žalovaný žalobkyni neuznal svou odpovědnost za vadu zboží a vadu v reklamační lhůtě neodstranil. Žalobkyně požaduje uhrazení své pohledávky vůči žalovanému ve výši [částka] a zároveň náhradu nákladů na právní zastoupení, které považuje ve smyslu ustanovení § 1924 občanského zákoníku za účelně vynaložené. Dále požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, když vyzvala žalovaného k úhradě zmíněné pohledávky a oprávněných nákladů v rámci předžalobní výzvy ze dne [datum]. Žalobkyně umožní převzetí zboží žalovanému po zaplacení vyčíslených nároků.

3. Elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud návrhu vyhověl. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a následně se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinil nesporné, že dne [datum] uzavřel s žalobkyní kupní smlouvu, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k osobnímu motorovému vozidlu [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], datum první registrace [rok], přičemž se jednalo o vozidlo použité. V kupní smlouvě účastníci sjednali, že kupující automobil kupuje za kupní cenu, která byla stanovena s ohledem na stav a opotřebení automobilu, jak je popsáno v předávacím protokole. Společně s kupní smlouvou podepsala žalobkyně též Protokol o zkušební jízdě a předání vozidla. Žalobkyně v protokolu potvrdila převzetí vozidla a zároveň jeho technický stav v době převzetí, jak je tento popsán v čl. II. a III. protokolu. Žalovaný zdůraznil, že se jedná o automobil použitý se stavem tachometru 129 tis. kilometrů, u kterého byla žalovaná (správně žalobkyně) upozorněna na skutečnost, že stav tachometru neodpovídá skutečnému stavu najetých kilometrů, a to podstatně, a technický stav automobilu vykazuje oproti údaji na tachometru značné nadměrné opotřebení. Dále byla žalobkyně v předávacím protokole v čl. VII. Hnací ústrojí, upozorněna, že vozidlo trpí zvýšenou spotřebou oleje, turbodmychadlo má snížený účinek, EGR ventil má snížený účinek a palivový systém vyžaduje kontrolu a opravu. Pokud tedy žalobkyně reklamovala vadu 4 ks vstřikovačů, je zřejmé, že na uvedenou vadu byla upozorněna v předávacím protokole, dle kterého byla žalobkyně vyzvána, aby nechala palivový systém zkontrolovat a opravit. Automobil má najeto podstatně více kilometrů, než je uvedeno na tachometru, na což byla žalobkyně též upozorněna v předávacím protokole) a tedy palivová soustava, včetně všech čtyřech vstřikovačů, již je na konci své životnosti a proto uvedené vstřikovače přestaly pracovat. Skončení životnosti určité součástky v důsledku jejího předchozího používání ovšem není vadou, tedy za uvedený stav tak žalovaná neodpovídá. Uvedené přímo plyne z ustanovení § 2167 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se ustanovení § 2165 nepoužije c) u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím. Dále žalovaný upozornil na projednávanou novelu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, že„ vadou věci není opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním nebo u použité věci opotřebení odpovídající míře jejího předchozího používání.“ 4. V podání ze [datum] došlým soudu dne [datum] (č. l. 40) žalobkyně uvedla, že pokud žalovaný tvrdí, že žalobkyně byla upozorněna na vadu palivové soustavy v době koupě, tak se tato vada musela na vozidle v této době vyskytovat, jinak by upozornění nebylo logicky možné. Nelze upozornit na výskyt vady, která se na zboží nevyskytuje, ledaže by se ze strany žalované jednalo o klamavou praktiku ve smyslu § 5 z. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele spočívající v tom, že upozorní spotřebitele na vadu, která se na zboží v dané době fakticky nevyskytuje. Toto rozporné tvrzení žalovaného může dokazovat účel poskytnutých upozornění v předávacím protokolu. Tato upozornění na vady jsou poskytnuta žalovaným v co nejširším možném rozsahu tak, aby zahrnovala veškeré možné (eventuální) závady pro futuro a bez ohledu na to, zda-li se takové závady skutečně na vozidle v době koupě vyskytují. Pokud se však nějaká vada na vozidle po koupi projeví/vyskytne, žalovaný zpětně automaticky odkáže spotřebitele na upozornění dané vady v protokolu o předání vozidla a odmítne jeho nároky z vadného plnění s odůvodněním, že byl na takovou vadu předem upozorněn. Takový postup je však dle názoru žalobkyně v rozporu s dobrými mravy. Navíc zahrnuje i prvky klamavé zakázané praktiky. Žalobkyně nebyla na vadu automobilu v době koupě upozorněna a už vůbec ne řádným způsobem. Předně žalovaný upozornil žalobkyni v čl. VII. protokolu„ Hnací ústrojí“ pouze na sníženou účinnost palivového systému, nikoliv však na jeho plnou nefunkčnost či úplné poškození, které vyžaduje investici téměř v ceně vozidla a které dokonce užívání vozidla brání. Dále pokud žalovaný negarantuje najeté kilometry, pak se nemůže platně a účinně dovolávat upozornění, že:„ palivový systém odpovídá stáří vozidla a počtu najetých kilometrům“. Průměrný spotřebitel si totiž není schopen s ohledem na neurčitý (negarantovaný) počet kilometrů učinit úsudek, jak moc může být palivový systém opotřeben/poškozen v době koupě. Je naprosto zřejmé, že pokud by žalobkyně bývala byla upozorněna žalovaným na vadu palivové soustavy a současně i na investici na její odstranění ve výši 135tis Kč, nikdy by kupní smlouvu na předmětné vozidlo za [částka] neuzavřela. Veškerá upozornění na opotřebení vozidla jsou velmi obecná, neurčitá a nejsou schopna vyvolat ty zamyšlené účinky, kterých se žalovaný dovolává, neboť jsou v rozporu s § 1811 odst. 1 a násl. občanského zákoníku. Tato upozornění jsou i vzhledem k § 1813 občanského zákoníku nepřiměřená a zakázaná, neboť by de facto znamenala pro žalobkyni vyloučení veškerých/všech práv z vadného plnění a ze záruky za jakost. To navíc za situace, kdy se prodávané vozidlo vzhledem k popsaným/upozorněním vadám, nemůže, v rozporu s § 2161 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, ani hodit k účelu, ke kterému má sloužit, tj. k provozu na pozemních komunikacích. Vozidlo by vzhledem k popsaným vadám vůbec neprošlo technickou kontrolou - viz dále. § 2167 občanského zákoníku se neuplatní. Žalobkyně má za to, že tento vůz vzhledem ke stavu, který je popsán v protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla ze dne [datum] a kterého se žalovaný dovolává, nesplňuje požadavky zvláštních právních předpisů a nehodí se tedy pro účel provozu na pozemních komunikacích ve smyslu zákona o silničním provozu (§ 10 odst. 1 písm. a) z.č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, podle něhož“ provozovatel vozidla nesmí přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem…“, tj. z.č. 56/2001 Sb.). Fakticky tedy žalovaný prodal žalobkyni vozidlo nezpůsobilé svému účelu. Zvláštní právní předpis (z..č.56/2001 Sb. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích) a konkrétně pak navazující vyhláška č. 211/2018 Sb., o technických prohlídkách vozidel v Příloze č. 1 k této vyhlášce stanoví označení stupňů závad: A - lehká závada, B - vážná závada, C - nebezpečná závada. Pouhým porovnáním závad popsaných v Příloze č. 1 ke kupní smlouvě - protokolu o zkušební jízdě a závad popsaných v příloze vyhlášky lze dospět k závěru, že pokud by prodávané vozidlo skutečně vykazovalo upozorněné vady, nesplňovalo by technické parametry. Právo odstoupit od kupní smlouvy by tedy žalobkyni náleželo i z titulu, že předmětné vozidlo vzhledem k pospaným vadám v době koupě nemělo vlastnosti obvyklé a ty vlastnosti, které žalobkyně jako kupující rozumně očekávala.

5. Při jednání dne [datum] pak žalobkyně doplnila, že vozidlo zakupovala v autobazaru žalovaného společně s bratrem a s maminkou s tím, že její bratr autům trochu rozumí, takže ho prohlédl. Našel na něm nějaké drobné nedostatky, ale nic závažného. Vozidlo zakoupila tedy, odvezla ho domů, do dvou tří dnů ho předala k prohlídce mechanikovi, který se jí staral o předchozí vozidlo, sousedovi, který jí vozidlo prohlédl, nechal provést diagnostiku, která mu hlásila závady na palivovém ústrojí, konkrétně chyba všech čtyř válců nebo něco takového. Na základě této informace tedy vozidlo u žalovaného reklamovala, což bylo asi čtvrtý nebo pátý den po zakoupení vozidla u žalovaného. Žalovaný podmiňoval zahájení reklamačního řízení písemným potvrzením ze servisu. Na základě toho tedy vozidlo předala do jiného servisu, kde udělali rozpočet ceny opravy. Tento dodala žalovanému, který asi do 14 dnů reklamaci zamítl jako nedůvodnou. Samotnou reklamaci provedla tím způsobem, že nejprve vozidlo reklamovala telefonicky, poté písemně a na závěr ještě tam zašla osobně. Nejprve to řešila telefonicky z toho důvodu, že ve smlouvě nabízí žalovaný výměnu vozu. Tam je však podmínkou nájezd maximálně 300 km, žalobkyně však jezdí do práce denně 80 km, takže měla nájezd asi 400 km, neboť s vozidlem jezdila do práce. Pokud jde o projevení té vady, závady si nevšimla s výjimkou toho, že jednou při jízdě po dálnici se jí zdálo, že po přišlápnutí plynu vozidlo nejprve zpomalilo a teprve až následně zrychlilo. Z jejího pohledu se závada žádným způsobem neprojevila, na palubní desce žádná kontrolka nebo žádné hlášení se neobjevilo. Upřesnila vadu na vozidle tak, že se jedná o snížený výkon motoru, zhoršení činnosti vstřiků. Sdělila, že vozidlo je u ní, parkuje před domem. Z opatrnosti s ním raději nejezdí. Dále žalobkyně uvedla, že jako spotřebitel není schopna předmětnou vadu vozidla více specifikovat, a to i s ohledem na nákladnost diagnostiky, respektive nutnost rozebrání částí motoru.

6. Po vypracování znaleckého posudku a výslechu znalce podáním ze dne [datum] žalovaný sdělil, že v návaznosti na znalcem zpracovaný znalecký posudek žalovaný žalovanou pohledávku uznal a vyzval žalobkyni k předání vozidla oproti vrácení kupní ceny. Nyní žalovaný očekává předání vozidla od žalobkyně. Jakmile dojde k předání vozidla a vrácení kupní ceny, bude žaloba žalobkyní vzata zpět.

7. Podáním z [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky [částka] s tím, že žalovaný uhradil žalobkyni dne [datum] částku jistiny ve výši [částka], avšak dosud neuhradil úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a náklady řízení. Žalobkyně má za to, že žalovaný nárok žalobkyně uznal ve smyslu § 153a o. s. ř. ve spojení s § 2054 odst. 2 občanského zákoníku včetně příslušenství jistiny v podobě úroku z prodlení. Navrhuje proto, aby soud rozsudkem pro uznání uložil žalovanému uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] za 11 úkonů právní služby.

8. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z kupní smlouvy soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně jako kupující se žalovaným jako prodávajícím podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kupní smlouvu, na základě níž žalobkyně zakoupila od žalovaného [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka], číslo karosérie WF0HXXWPBHBJ57159 s datem první registrace [datum] za kupní cenu [částka] včetně doplňků a služeb a DPH. Kupní cena byla kupujícím prodávajícímu zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což prodávající podpisem smlouvy potvrzuje. Podle článku IV. bodu 1 prodávající v souladu s občanským zákoníkem odpovídá za vady, který měl automobil v době přechodu nebezpečí škody na automobilu, vyjma a) vad, které kupující s vynaložením obvyklé pozornosti musel poznat při uzavření kupní smlouvy, b) vad odpovídajících míře používání nebo opotřebení, které měl automobil při převzetí kupujícím, c) vad vzniklých po převzetí automobilu kupujícím, d) vad, na které byl kupující výslovně upozorněn. Podle bodu 2 kupující je povinen uplatnit práva z vad automobilu a vady automobilu prodávajícímu oznámit bez zbytečného odkladu poté, co vadu mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, nejpozději však (s výjimkou právních vad) do jednoho roku ode dne přechodu nebezpečí škody na automobilu, jinak jeho nároky z odpovědnosti za vady zanikají. Podle textu kupní smlouvy je automobil dále podrobně specifikován včetně technického stavu v příloze [číslo] – protokol o zkušební jízdě a předáním vozidla.

9. Podle protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla, v příloze [číslo] ke kupní smlouvě z [datum] žalobkyně jako kupující vykonala s automobilem zkušební jízdu, kterou považuje za dostatečnou k prověření technického stavu automobilu. Během zkušební jízdy osobně přezkoušela stav vlastnosti a jízdních schopností automobilu při jeho plném výkonu. Kupující prohlašuje, že si kupovaný automobil dostatečně prohlédl a dále, že mu prodávající nabídl možnost automobil prohlédnout i prostřednictvím jím přizvaných technických odborníků. V protokole je popsána výbava vozidla, uveden stav ujetých kilometrů 129 730 s poznámkou nesoulad, je zdůrazněno, že se jedná o automobil ojetý, nikoliv nový. V článku IV. je označen doporučený základní servis bez zbytečného odkladu po koupi spočívající ve výměně oleje a filtrů, výměně rozvodů včetně vodní pumpy, kontrole a doplnění provozních náplní, kontrole tlumičů a brzd. Dále je popsáno hnací ústrojí v části VII. tak, že motor, palivový systém, turbodmychadlo má zvýšenou spotřebu oleje, turbodmychadlo odpovídá stáří vozidla a najetým kilometrům, snížený účinek, EGR ventil odpovídá stáří vozidla a najetým kilometrům, snížený účinek, palivový systém odpovídá stáří vozidla a najetým kilometrům, vyžaduje kontrolu nebo opravu, spojka je hlučná, stav odpovídá stáří vozidla a najetým kilometrům, snížený účinek, nadměrné opotřebení setrvačníku, převodovka má zvýšenou vůli, únik provozních kapalin, výfukový systém má netěsnost, katalyzátor odpovídá stáří vozidla a najetým kilometrům, snížený účinek, brzdy mají snížený brzdný efekt, snížený účinek parkovací brzdy, jsou opotřebované, koroze, snížený účinek, pružiny a tlumiče mají snížený účinek, řízení nápravy poloosy a hřídele mají vůli, zvýšenou hlučnost, stav odpovídá stáří vozidla a najetým kilometrům, provozní vůle, nadměrné opotřebení, zvýšené provozní vůle, chladicí systém vykazuje standardní funkce, únik provozních kapalin, karosérie po havárii, oprava karosérie a laku, promáčknutí a poškrábání.

10. Dopisem z [datum] žalobkyně doručila žalovanému reklamaci vozu, když při poslední cestě ztrácelo tah. Vůz reklamuje po kontrole u mechanika, kde jí bylo sděleno, že oprava není možná. Na závadu přišel až mechanik po kontrole kvalitní diagnostikou, kdy se mu ukázala závada na všech čtyřech vstřicích. Závada musela být na voze již v době koupě vozu, neodhalená, ve smlouvě nenapsaná, tudíž vada skrytá. Odstupuje proto od smlouvy a požaduje vrátit celou zaplacenou částku.

11. Dopisem z [datum] žalovaný odpověděl na reklamaci žalobkyně.

12. Dopisem z [datum] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce opětovně odstoupila od kupní smlouvy z důvodu, že žalobce neodstranil vadu zboží řádně a včas a zboží nelze projevovat i nadále užívat, když odmítnutí uznání reklamace žalovaným představuje podstatné porušení kupní smlouvy. Dále právní zástupce žalobkyně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR č. j. 33 Cdo 3235/2020-145, podle něhož za vadu v důsledku opotřebení vozidla nelze považovat takovou vadu, která nakonec brání užívání vozidla. Vyzval k vrácení kupní ceny ve výši [částka] do 7 dnů. Dopis byl doručen do datové schránky žalovaného [datum]. Na tento dopis pak reagoval žalovaný dopisem z [datum], ve kterém sdělil, žalovaný za vadu vozidla žalobkyně neodpovídá, zamítnutí reklamace považuje za oprávněné a odstoupení za právně neúčinné, když žalovaný má za to, že se jedná o vadu odpovídající míře předchozího použití a opotřebení automobilu.

13. Podle cenové nabídky autoservisu [obec], [jméno] [příjmení], [IČO], při kontrole a diagnostice vozidla [značka automobilu], [registrační značka], byla zjištěno poškození palivové soustavy. Cena opravy činí za materiál [částka] a za práci [částka] včetně DPH, celkem tedy [částka] včetně DPH.

14. Z kopie osvědčení o registraci vozidla (technického průkazu) č. [označení] [číslo] soud zjistil, že od [datum] je žalobkyně zapsána jako provozovatel a vlastník vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Datum první registrace vozidla je [datum], zdvihový objem motoru činí 1560 cm³, použité palivo je motorová nafta.

15. Z potvrzení autoservisu [obec] [jméno] [příjmení] vyplývá, že na vozidle žalobkyně [značka automobilu], [registrační značka], zjistil vadu palivové soustavy. Bez rozebrání nelze přesně zjistit, který díl palivové soustavy je na výměnu, pravděpodobně se jedná o vydřené palivové čerpadlo, v důsledku čehož je palivový systém plný železných špon. Bez výměny ostatních součástí palivové soustavy se nové vstřiky opět znehodnotí. Vada se projevuje nepravidelným chodem a ztrátou výkonu. Bez opravy dojde k zastavení vozidla. Vozidlo pravděpodobně neprojde STK, což nelze určit bez měření emisí. Příčina poškození palivové soustavy je nejistá, může mít různé příčiny (stáří vozidla, vadný díl, načerpání nesprávných pohonných hmot). Podle přiloženého kontrolního protokolu pak vstřiky motoru nevykazují žádné chybové kódy.

16. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] z [datum] [číslo] soud zjistil, že znalec provedl prohlídku vozidla dne [datum] v obci [obec], znalec provedl demontáž hlavního krytu motoru a zaměřil jsem na jednotlivé vstřikovače a přívod paliva do vysokotlakého čerpadla a rozdělovací trubky a dále do zpětného vedení paliva. Vozidlo bylo dlouhodobě odstavené a pneumatiky byly s nízkým tlakem, takže nebylo možné uskutečnit zkušební jízdu a žalobkyně také tuto jízdu odmítla. Při prohlídce vozidla znalcem palivová soustava nevykazovala žádnou zjevnou závadu ani vadu, v panelovém filtru jsou však částečky kovu, žalobkyně popsala závodu po ujetí cca 400 km, kdy vozidlo v zatížení tzv.„ nešlo za plynem“, což ji vedlo k návštěvě servisu v [obec] pana [příjmení]. Ten uvedl, že se pravděpodobně jedná o vydřené palivové čerpadlo. Současně jako možnou příčinu uvedl stáří vozidla, vadný díl, načerpání nesprávných pohonných hmot. Znalec k tomu dodává, že příčinou bývá i jízda s malým množstvím paliva v nádrži, kdy může dojít k nasátí nečistot usazených na spodní části nádrže a také nedostatečným chlazením čerpadla, které je chlazeno právě palivem. Nelze vyloučit ani zásah jiné osoby. Žalobkyně znalci uvedla, že musela zakoupit palivo, určitě koupila správné. Přestože se při prohlídce vozidla znalcem popisovaná vada neprojevila, lze předpokládat, že přítomnost kovových částí nasvědčuje možné závadě na palivovém čerpadle. Žalobkyni se závada projevila asi po 400 km jízdy. Současně byla doložena diagnostika vstřikovačů, kde je uvedeno u všech vstřikovačů shodný údaj, že diagnostika probíhá v maximální mezi vstřikovačem paliva a není žádný příznak vady. Z uvedeného tedy lze usuzovat, že všechny vstřikovače při probíhající diagnostice nemají žádný příznak vady, tedy jsou v naprostém pořádku. Prohlídkou vozidla a zkouškou motoru v různém režimu otáček nebyly znalcem zjištěny žádné z níže uvedených projevů a ani žalobkyně nezaznamenala žádný z popsaných jevů pro možnou závadu vstřikovačů. Možná závada na palivovém čerpadle byla vyhodnocena na základě kovových částic zachycených v palivovém filtru, tedy částečné zanesení palivového filtru, což se může projevit při dlouhodobém zatížení motoru s výrazně sešlápnutým pedálem akcelerace nedostatkem paliva v tlakové části, tedy snížením tlaku paliva v tlakové liště pro vstřikovače a jevem, který řidička popsala, že vozidlo tzv.„ nejde za plynem“. Kovové částice se do palivového filtru dostanou zpravidla z palivové nádrže, kde je umístěné palivové čerpadlo, příčina vzniku poškození čerpadla může být různá, zejména se jedná o stáří vozidla, vadný díl, načerpání nesprávných pohonných hmot, jízda s malým množstvím paliva v nádrži, nasátí nečistot usazených na spodní části nádrže, voda na dně nádrže, nedostatečné chlazení čerpadla, které je chlazeno právě palivem a nelze také určit zásah jiné osoby. Co z výše uvedených příčin skutečně vedlo k poškození čerpadla, nelze objektivně vyhodnotit. Je však zřejmé, že poškození palivového čerpadla a kovové částice v palivovém filtru nejsou pohledem viditelné, a pokud závada neprojeví, nelze ji ani předpokládat. Jak uvedla řidička vozidla, závada se projevila asi až po ujetí 400 km a natankování paliva. Popisovaná závada se projevila při dlouhodobě zatíženém vozidle, a to pouze nesouladem polohy pedálu akcelerace a výkonu motoru. Lze tedy vyhodnotit, že složení palivové směsi nebylo v tak odlišném složení, aby došlo k přepnutí vozidla do tzv. nouzového stavu z důvodu zabránění poškození některých částí vozidla. Pokud dojde k takovému rozporu ve složení palivové směsi, že řídicí systémy již nemohou tento rozdíl vyrovnat, rozsvítí se kontrolka motoru, která signalizuje závadu na motoru a chod je přepnut do nouzového režimu. Pokud při koupi/prodeji vozidla nebyly výše uvedené znaky vjemové, zrakové, ani výkonové vlastnosti vozidla zjistitelné, nemohla být deklarovaná závada v daném rozsahu na vozidle při jeho koupi dne [datum]. Současně je nutno uvést, že prodejce vozidla při jeho výkupu a při prodeji uskutečnil zkušební jízdu na dráze asi 5 km. Pokud se tedy závada projevila až po ujetí asi 400 km a v současné době má vozidlo ujeto 522 km od zakoupení, pak lze vyhodnotit, že uvedená závada se při vykoupení a prodeji vozidla nemusela vůbec projevit a také nemusela na vozidle být identifikovatelná. Pokud žádný z uvedených jevů na vozidle nebyl zjistitelný, pak deklarovaná závada na vozidle v době koupě nebyla v běžně identifikovatelném stavu a kupující ani prodávající tedy nemohl žádnou závadu identifikovat. Z předložených dokladů je zřejmé, že cena vozidla byla dne [datum] stranami domluvena na částku [částka] včetně DPH. Stav tachometru byl 120 730 km, ale ve smlouvě je uvedeno, že údaje nesouhlasí s počtem skutečně ujetých kilometrů. Kolik tedy vozidlo mělo skutečně najeto, nelze objektivně vyhodnotit. Životnost vstřikovačů a vysokotlakého čerpadla je zpravidla asi 150 000 km. Pokud mělo vozidlo ujeto cca 130 000 km, pak technická hodnota vstřikovacího systému byla asi 13,4 %. Pokud dojde k opravě vozidla ve značkové opravně, při ceně náhradních dílů [částka] dojde ke zhodnocení vozidla opravou o 86,66 %, tedy o částku [částka] Cena prací je [částka] bez DPH, tedy [částka]. U vozidla zřejmě došlo k poškození palivového čerpadla a systém lze vyčistit. Náklady na výměnu palivového čerpadla a palivového filtru jsou [částka] bez DPH, tedy [částka] včetně DPH. Pokud bude vozidlo opravováno ve značkové opravně za použití nových originálních dílů a při výměně všech dílů palivové soustavy, pak dojde ke zhodnocení vozidla o [částka] včetně DPH. Dle katalogu Eurotax byla v roce výroby vozidla cena [částka] včetně DPH, cena vozidla při koupi byla [částka], tedy 39 %. Slevu z kupní ceny vozidla pak znalec vyčíslil na částku [částka] včetně DPH. Pokud bude provedeno pouze odstranění závady, tedy výměna vadného palivového čerpadla a vyčištění systému od značkového opravce, pak s použitím nových originálních dílů bude sleva z ceny vozidla odpovídat nákladům na odstranění závady, tedy v částce [částka].

17. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že z technického hlediska rozlišujeme vadu a závadu, vadou je vada výrobní, tj. nějaká chyba, která se nachází na té věci od samého začátku už z výroby, kdežto závada je něco, co tam vzniklo v průběhu užívání věci, nějaká odchylka od původního výrobního stavu. Pokud jde o předmětný automobil, prohlédl ho [datum] na veřejné komunikaci v [obec]. Na vozidle bylo vidět, že bylo dlouhou dobu neužívané, neboť mělo nízký tlak v pneumatikách. Vozidlo nastartovali, vyzkoušeli běh motoru, znalec ho prohlédnul. V palivovém flitru nalezl drobné částečky kovu, špony. Jinou závadu na vozidle nezjistil. Pokud jde o tyto částice kovu ve filtru, stává se při provozu vozidla, že se takto mohou ve filtru vyskytnout. Je to z toho důvodu, že palivové čerpadlo v palivové nádrži je chlazené a promázávané palivem, tj. motorovou naftou. Pokud někdo vyjíždí nádrž až do dna, může se stát, že toto čerpadlo nasaje nějakou nečistotu z nádrže, anebo klidně i vodu, neboť ta se nachází na dně nádrže, jelikož nafta je lehká a na vodě plave. Pokud palivové čerpadlo nasaje vodu, přestane být promazáváno a může se přidřít nebo zadřít; v tom případě pak dochází k uvolňování těchto částeček kovu z palivového čerpadla. Tím, že se tyto špony zachytily ve filtru palivovém, znamená to, že se nedostaly do vysokotlakého systému, do střiku ani do rozvaděče, což je dobře. Tím pádem se jedná o závadu poměrně jednoduše a snadno opravitelnou, když je potřeba vyměnit palivové čerpadlo, vyčistit a vypláchnout palivovou nádrž a palivové potrubí. Jediný problém je, že značkový servis to není chopen provést, protože na to nemá příslušné kolonky ve formuláři, resp. v programu, jsou schopni pouze vyměnit palivovou nádrž, palivové čerpadlo a palivové potrubí, čímž budou zbytečně vysoké náklady. Zároveň to ani značkový servis nemůže zadat někomu jinému, protože by za to pak nesli odpovědnost, při opravě ve značkovém servisu tedy připadá v úvahu jedině drahá výměna všech těchto dotčených dílů. Ke vzniku této závady dochází běžně i pouhým používáním vozidla, protože to palivové čerpadlo má ložiska, která se používáním po určité době opotřebují, vznikne tam vůle, lopatky toho čerpadla se uvolní a začnou dřít o stěny čerpadla a uvolňovat ty špony. Stejně tak ale mohlo dojít ke vzniku tím způsobem, že žalobkyně byla po dlouhé době první člověk, který vyjel nádrž až do dna, tím pádem se ze dna nádrže dostala voda do palivového čerpadla s nečistotami a došlo ke vzniku této závady nebo mohla načerpat někde palivo ze dna nádrže čerpací stanice. To samozřejmě není nikdo schopen říci. Ze stavu toho palivového filtru vyplývá, že ta závada je relativně čerstvá v tom směru, že nedošlo dosud k protržení palivového filtru, což je papírek, který ty špony po určité době protrhnou, nedošlo ani k nahromadění nějakého velkého množství těch špon, takže to by asi naznačovalo tomu, že ta závada je na tom vozidle relativně krátkou dobu. Popis závad v tabulce v příloze [číslo] ke kupní smlouvě je obecný. Podobné závady lze nalézt v podstatě na každém už používaném vozidle, záleží na tom, v jaké míře se tyto vady projevují a nakolik jsou na vozidle přítomny, jedná se o obecné hodnocení, které lze použít na všechna používaná či použitá vozidla. Nelze tedy podle této tabulky vyčíslit hodnotu vozidla. Cena vozidla v kupní smlouvě byla stanovena dohodou stran. Výrobci udávají spotřebu oleje 1 l/1 000 km, což jsme zažívali u starých škodovek 120 nebo 1203, nyní vozidla samozřejmě takovou spotřebu oleje vůbec nemají. Pokud by to vozidlo takovou spotřebu mělo, bylo by to s ním hodně špatné. Takže ti výrobci si tam dávají velký prostor, velkou rezervu. Pokud jde o to, zda by vozidlo bylo provozuschopné i s těmi závadami uvedenými v tabulce v příloze ke kupní smlouvě, znalec neprohlížel celé vozidlo, takže se může vyjádřit pouze k té závadě palivové soustavy. Paní říkala, že nesvítila kontrolka, nesvítila ani znalci při prohlídce vozidla, což znamená, že elektronika vozidla se s tou závadou dokázala ještě poprat, dokázala si to tedy vyrovnat. Plynovým pedálem ovládáme pouze škrtící klapku přívodu vzduchu, složení směsi si pak motor nastavuje sám tím, že si přidává palivo ke vzduchu. Je tam vzduchová váha, která měří množství vzduchu přicházejícího do motoru a k tomu se pak v závislosti na množství vzduchu přidává i množství paliva. Došlo k tomu, že ona přidávala při jízdě plyn, tedy přidalo se množství vzduchu do motoru, elektronika ale zjistila, že tam nejde tomu adekvátní množství paliva, neboť ten palivový filtr byl přicpaný a nebyl schopen přidávat tolik paliva, kolik bylo potřeba, proto tedy ta elektronika udělala to, že jí naopak nadzvedla plynový pedál, tedy přiškrtila škrtící klapku přívodu vzduchu do motoru. Vozidlo by tedy prošlo i emisní kontrolou. Zda by bylo možné provozovat vozidlo s těmi závadami uvedenými v příloze [číslo] ke kupní smlouvě, např. snížený brzdný efekt, opotřebované brzdy, koroze brzd, snížený účinek a tak podobně, vždy záleží na rozsahu té závady. Při technické kontrole ve stanici technické kontroly se např. kontroluje brzdný účinek, který nesmí být snížený o více než 30 %, tedy je předepsáno, že účinnost těch brzd musí být alespoň 50 % tak, aby dokázaly zastavit ty válce, na kterých se brzdy zkouší, přičemž nesmí být rozdíl brzdného účinku mezi levou a pravou stranou vozidla více než 15 %. Předepsaná norma říká, že na všechny ty sledované parametry jsou určité normy a jsou sledované přípustné odchylky, takže např. brzdný účinek u osobního automobilu musí být minimálně 5,2 m/s2., u nákladního automobilu 4,2 m/s2, pokud je nižší, tak už vozidlo neprojde přes technickou kontrolu. Na technické kontrole byste s touto závadou prošel bez problémů, na emisních kontrolách by ještě pochválili, protože to vozidlo má nedostatek paliva, takže by mělo hezké parametry, kdybyste s tím jezdil po [obec a číslo] km/hod., tak s tím můžete taxikařit do smrti, ale jinak samozřejmě při běžném provozu by to už ideální nebylo, např. když byste jel do kopce a přidával byste plyn, takto vozidlo by naopak plyn ubralo, potom by tam zase bylo paliva moc, takže by to akcelerovalo o to víc, a pak by zase chybělo palivo a ubralo by, takže takovému řádnému a spolehlivému provozu by to rozhodně bránilo. Běžná životnost palivového čerpadla u motoru s malým výkonem, tuším 1,6 l, se předpokládá asi 260 000 – 270 000 km. Výrobce tedy předpokládá, že po dobu životnosti vozidla, resp. motoru, nebude potřeba měnit palivové čerpadlo. Jeho životnost ale závisí samozřejmě na spoustě okolností, které nelze předvídat. Pokud se člověk řídí pravidly, že by např. neměl vyjíždět palivo pod ¼ nádrže, záleží na tom, kde bere palivo, u jaké čerpací stanice, jak jsou spolehliví, jestli také třeba nemá smůlu. Pokud má člověk smůlu, prostě mu vlítne do toho palivového čerpadla nečistota, která mu ho poškodí a musí se potom vyměnit. Pokud má štěstí, dodržuje určitá pravidla, tak samozřejmě to čerpadlo může vydržet celou dobu provozu vozidla. Pokud v kupní smlouvě byl uvedený stav tachometru kolem 130 000 km, ale to vozidlo by mělo najeto třeba 250 000 km, pak by samozřejmě to palivové čerpadlo bylo na konci své životnosti. Mělo-li by ale vozidlo najeto o 100 000 km víc, pak by to samozřejmě mělo dopad i na cenu toho vozidla, a to jednak podle znaleckého standardu počítanou tedy podle opotřebení, které by v daném případě bylo větší asi o 30 %, jednak by ta tržní cena byla také samozřejmě i nižší, odhaduji tak asi o [částka]. Podle § 2085 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Podle § 2099 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Podle § 2095 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Podle § 2158 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti. Podle § 2161 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů. Podle § 2161 odst. 2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Podle § 2165 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Podle odst. 2 je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost. Podle § 2167 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku ustanovení § 2165 se nepoužije a) u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, b) na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním, c) u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo d) vyplývá-li to z povahy věci. Podle § 2168 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby. Podle § 2169 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Podle odst. 2 právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Podle odst. 3 neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže. Podle § 2170 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil. Podle § 2171 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku má-li věc vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o věc prodávanou za nižší cenu nebo o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu. Podle § 2100 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Podle § 2106 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odst. 3 nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107. Podle § 2107 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odst. 2 dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle odst. 3 neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Podle § 2112 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle § 1917 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, jde k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je vůbec bez vad. Podle § 1923 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny. Podle § 6 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 2991 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. proto soud řízení zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tedy co do částky [částka] s 8,50% úrokem z prodlení p.a. od [datum] do zaplacení.

19. Soud dále řešil, zda žalovaný nárok žalobkyně uznal včetně požadovaného úroku z prodlení a došel k závěru, že nikoli. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 2 tohoto ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal. Z podání žalovaného (č.l.138) nevyplývá, že žalovaný nárok žalobkyně„ uznává“, ale že ho„ uznal“, patrně v komunikaci se žalobkyní. Už vůbec pak z tohoto podání nevyplývá, že uznává požadavek žalobkyně na úrok z prodlení. Předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum].

20. Soud proto o úroku z prodlení rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování se soud přiklonil k závěru, že žaloba žalobkyně je převážně důvodná.

21. Soud při rozhodování vycházel z toho, že vztahy mezi žalobkyní a žalovaným se řídí občanským zákoníkem s důrazem na ochranu práv žalobkyně jako spotřebitele (srov. § 1810 a násl. z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku), když žalobkyně jako spotřebitel uzavírala kupní smlouvu se žalovaným jako podnikatelem. Na kupní smlouvu účastníků je tak třeba aplikovat obecná ustanovení o splnění závazku (§ 1914 a násl. občanského zákoníku), obecná ustanovení o kupní smlouvě § 2085 a násl. občanského zákoníku, zejména práva z vadného plnění § 2099 a násl., dále ve smyslu § 2158 a násl. občanského zákoníku zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě, a to zejména ustanovení § 2164 a násl. práva z vadného plnění.

22. Žalovaný se v řízení bránil obvyklou argumentací (srov. např. řízení 27 C 6/2016 či 25 C 202/2014 nebo 25 C 262/2018 vedená u zdejšího soudu), tj. tvrzením, že veškeré vady na vozidle jsou vady vzniklé běžným opotřebením v důsledku předchozího používání věci, za které neodpovídá (podle § 2167 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku), a/nebo vady zjevné, za které neodpovídá (podle § 2103 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku).

23. Ze znaleckého posudku a z výslechu znalce vyplývá, že zjistil poškození palivového čerpadla a kovové částice v palivovém filtru, které nejsou pohledem viditelné, a pokud závada neprojeví, nelze ji ani předpokládat. Závada se projevila asi až po ujetí 400 km a natankování paliva. Popisovaná závada se projevila při dlouhodobě zatíženém vozidle, a to pouze nesouladem polohy pedálu akcelerace a výkonu motoru. Lze tedy vyhodnotit, že složení palivové směsi nebylo v tak odlišném složení, aby došlo k přepnutí vozidla do tzv. nouzového stavu z důvodu zabránění poškození některých částí vozidla. Pokud dojde k takovému rozporu ve složení palivové směsi, že řídicí systémy již nemohou tento rozdíl vyrovnat, rozsvítí se kontrolka motoru, která signalizuje závadu na motoru a chod je přepnut do nouzového režimu. Pokud při koupi/prodeji vozidla nebyly výše uvedené znaky vjemové, zrakové, ani výkonové vlastnosti vozidla zjistitelné, nemohla být deklarovaná závada v daném rozsahu na vozidle při jeho koupi dne [datum]. Současně je nutno uvést, že prodejce vozidla při jeho výkupu a při prodeji uskutečnil zkušební jízdu na dráze asi 5 km. Pokud se tedy závada projevila až po ujetí asi 400 km a v současné době má vozidlo ujeto 522 km od zakoupení, pak lze vyhodnotit, že uvedená závada se při vykoupení a prodeji vozidla nemusela vůbec projevit a také nemusela na vozidle být identifikovatelná. Pokud žádný z uvedených jevů na vozidle nebyl zjistitelný, pak deklarovaná závada na vozidle v době koupě nebyla v běžně identifikovatelném stavu a kupující ani prodávající tedy nemohl žádnou závadu identifikovat. Soud I. stupně proto hodnotí uvedenou vadu jako vadu skrytou.

24. Podle ustanovení § 2167 písm. c) z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku se ustanovení o odpovědnosti za vady (§ 2165) nepoužije u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím.

25. Soud prvního stupně ve své rozhodovací praxi vychází z toho, že je třeba striktně odlišovat tzv. skryté vady od běžného opotřebení věci. Podle § 2100 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později, přičemž podle § 2161 odst. 2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Z dřívějšího ust. § 619 z.č.40/1964 občanského zákoníku vyplývalo, že a) u věcí prodávaných za nižší cenu se záruka nevztahuje na vady, pro které byla nižší cena sjednána a za b) u věcí použitých neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím. Uvedené principy se promítají i do zásady legitimního očekávání. Kupující musí vědět, co kupuje a musí mít možnost poznat vlastnosti kupované věci; při kupování věci použité nemůže očekávat, že bude mít vlastnosti věci nové, zároveň však musí být věc plně funkční, pakliže nebyla sjednána sleva pro konkrétní vady kupované věci, na které byl kupující výslovně upozorněn. Žalovaný se patrně domnívá, že při prodeji ojetých vozidel neodpovídá za žádné vady, neboť všechny (či téměř všechny) vady na ojetém vozidle vznikají právě opotřebením. Tento názor je však zjevně nesprávný, neboť jako prodávající odpovídá kupujícímu právě za vady skryté, tj. vady, které nelze seznat při běžné prohlídce vozidla při jeho převzetí kupujícím (srov. současné ustanovení § 2103 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku, které výslovně vylučuje odpovědnost za vady zjevné, tj. seznatelné při prohlídce věci). Tyto vady totiž kupující odhalit nemůže a nemá tak možnost posoudit, zda cena prodávané věci odpovídá stavu věci či nikoliv. U skrytých vad tak není podstatné, jakým způsobem vady vznikly, podstatné je, zda je kupující může zjistit při prohlídce vozidla (běžné prohlídce vozidla) při koupi či nikoliv. Pokud zjistit nejdou (odtud skryté vady), odpovídá za ně prodávající v plném rozsahu (to platí pouze pro vady, které má prodávaná věc v okamžiku převzetí věci kupujícím). Judikatura výslovně rozlišuje vadu věci od projevu běžného opotřebení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 31.3.2004 sp. zn. 32 Odo 976/2002), když např. Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku sp. zn. 20 Co 286/2007 výslovně uvádí, že opotřebení věci v důsledku stáří a jejího používání znamená ztrátu kvality věci, která je očekávatelná, předvídatelná a se kterou musí každý vlastník počítat, zatímco vadou ve smyslu ust. § 597 z.č.40/1964 Sb. občanského zákoníku je nutno rozumět ztrátu kvality věci, která se při normálním běhu okolností předvídat a očekávat nedá. Zcela jistě nelze považovat za běžné opotřebení situaci, kdy věc ztrácí funkčnost a pro další používání nezbytně vyžaduje (okamžitou) opravu (znalec dokonce výslovně uváděl, že vozidlo by neprošlo technickou kontrolou kvůli nesplnění emisních limitů; ostatně žalobce uváděl, že hned při první jízdě z autobazaru domů mu bylo policií zadrženo osvědčení o technickém průkazu – tzv. malý technický průkaz).

26. V daném případě automobil měl v době převzetí žalobkyní vadu. Žalovaný podle § 2161 odst. 1 věty prvé z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku jako prodávající odpovídá žalobkyni jako kupujícímu za vady prodaného automobilu. Podle § 2169 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku„ nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.“ Dodání nové věci není v daném případě možné, protože předmětem prodeje byl používaný automobil, přičemž tento automobil je vzhledem ke své historii jedinečný. S ohledem na relativně nízko vyčíslené náklady na opravu věci bylo možné uvažovat o tom, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy žalovaným ve smyslu § 2107 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, při kterém náleží kupujícímu toliko právo na bezplatné odstranění vady či na přiměřenou slevu z kupní ceny. Žalovaný však reklamaci žalobkyně odmítl (jak vyplývá i z jeho vyjádření k žalobě a z protokolu o reklamaci), žalobkyni tedy vzniklo právo na odstoupení od smlouvy. Žalobkyně proto podle § 2169 odst. 1, resp. § 2106 odst. 2 či § 2107 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku oprávněně odstoupila od kupní smlouvy. Odstoupením od smlouvy se podle § 2004 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku závazek zrušil ex tunc, tj. od počátku. Žalobkyně jako kupující může podle § 2993 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku požadovat, aby mu žalovaný jako prodávající vrátil kupní cenu automobilu (včetně ceny ostatních„ služeb“ s prodejem spojených), kterou získal. Současně jí vznikl nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění nároku z odpovědnosti za vady (§ 1924 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku) a právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na vrácení kupní ceny, které jsou příslušenstvím uvedené pohledávky (§ 513 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně má takto právo požadovat vedle plnění též úroky z prodlení podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Za první platné odstoupení od kupní smlouvy lze podle mínění soudu I. stupně považovat dopis žalobkyně z [datum] na č.l. 12, na který žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum]. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, vyšel soud z první výzvy žalobkyně k zaplacení, neboť bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu ve smyslu § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. První prokazatelně odeslanou výzvou žalobkyně k zaplacení žalované částky je až předžalobní výzva jejího právního zástupce z [datum], která byla žalovanému doručena do datové schránky dne [datum]. Dne [datum] nastala splatnost (ve výzvě je žalovaný vyzýván k zaplacení do 7 dnů) a od [datum] byl žalovaný v prodlení. Žalobkyni tak náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. částka [částka]. Naopak požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,50 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] (tj. částky [částka]) není důvodný.

27. Dále soud procesně úspěšné žalobkyni vrátil složenou a nespotřebovanou zálohu na základy dokazování ve výši [částka], když ze žalobkyní složené zálohy ve výši [částka] byla spotřebována částka [částka] na znalecký posudek a částka [částka] výslechem znalce.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci prakticky plný úspěch, když co do jistiny žalované částky byla žaloba vzata zpět pro chování žalovaného po podání žaloby, neuspěla pouze v části příslušenství, náleží jí proto plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze spotřebované zálohy na dokazování ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení za 7 úkonů právní služby po [částka] podle § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky s odstoupením od smlouvy, sepis žaloby, sepis repliky k odporu žalovaného, sepis částečného zpětvzetí žaloby, účast u jednání dne [datum] a [datum]; závěrečný návrh není úkonem právní služby a žaloba má být sepsána tak, aby ji nebylo nutné doplňovat), tedy [částka], a za 7 režijních paušálů po [částka] podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy [částka]. Dále náleží právnímu zástupci žalobkyně navýšení o 21% DPH částkou [částka]. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí [částka].