25 C 14/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce příjmení anonymizováno obec , IČO , se sídlem adresa , zastoupeného titul příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému jméno příjmení , datum narození , rodné číslo , státnímu příslušníku Slovenské republiky, bytem anonymizována dvě slova , okr. anonymizováno , země , adresa pro doručování adresa , PSČ obec a číslo – část obce , o zaplacení 1.950 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.950 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. od 10.11.2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 26.10.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.950 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. od 10.11.2019 do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalovaný byl dne 10.10.2019 ošetřen v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], která je provozována žalobcem. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalovanému dne 10.10.2019 vystaven daňový doklad [číslo] znějící na částku 1.950 Kč splatnou dne 9.11.2019. Částka se skládá z položek: náklady na poskytnutou zdravotní péči 441 Kč, biochemie 250 Kč, 2x Alkotest po 80 Kč, tedy 160 Kč, zdravotnický materiál 19 Kč, náklady na ubytování 900 Kč, pití 30 Kč a mycí a desinfekční prostředky 150 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci dne 10.10.2019 písemně co do důvodu a výše uznal, svůj dluh však neuhradil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 6.11.2020 č.j. EPR 277871/2020-10 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 27.11.2020 č.j. EPR 277871/2020-12 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Slovenska, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 26.2.2021 soud zjistil, že žalovaný není v Cizineckém informačním systému hlášen k pobytu. Pražská správa sociálního zabezpečení uvedla, že žalovaný je od 15.2.2018 veden jako pojištěnec u zaměstnavatele [anonymizováno], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Žalovaný telefonicky soudu sdělil, že se zdržuje na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], kam žádá doručovat soudní písemnosti. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 4 odst. 1. cit. nařízení, neboť žalovaný je občanem Slovenska a na území ČR má bydliště. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, v minulosti bydlel v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. i příslušnost zdejšího soudu podle § 85 odst. 1 o.s.ř. Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 2.6.2021 se účastníci nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud na jednání tyto důkazy: faktura č. 194345 na částku 1.950 Kč ze dne 10.10.2019 splatná 9.11.2019, uznání dluhu z 10.10.2019, kód zásilky, předžalobní upomínka z 30.6.2020 právního zástupce žalobce, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného a v ISZR, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 3.listopadu 2020, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, v centrální evidenci obyvatel a v ISZR, sdělení PSSZ z 24.února 2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 26.února 2021, odpověď na lustraci v registru obyvatelů Slovenské republiky, jmenovací dekret ředitele žalobce z [datum], usnesení Rady [anonymizováno] [obec] z [datum], usnesení rady hl. m. [obec] ze 4.2.2014, příloha [číslo] k usnesení Rady [anonymizováno] [obec] z [datum] – návrh změny zřizovací listiny a usnesení Rady [anonymizováno] [obec] z [datum] včetně příloh, sdělení Úřadu práce České republiky z [datum] ohledně žalovaného, sdělení [právnická osoba] s.r.o., úřední záznam a připojený spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z listiny„ Faktura-daňový doklad“ č.FA 194345 soud zjistil, že dne 10.10.2019 vystavil žalobce žalovanému fakturu znějící na částku 1.950 Kč splatnou ke dni 9.11.2019 za pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Z uznání dluhu ze dne 10.10.2019 soud zjistil, že žalovaný svůj dluh ve výši 1.950 Kč z titulu provedeného vyšetření, ošetření a pobytu v Protialkoholní záchytní stanici [ulice] v termínu 10.10.2019 vůči žalobci co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit do 30 dnů od podpisu této listiny na uvedený bankovní účet, v hotovosti na pokladně nebo poštovní poukázkou. Z listiny„ Poslední výzva k zaplacení dlužné částky – předžalobní upomínka“ soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného dne 30.6.2020 k úhradě dlužné částky. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena toliko ústně, byla však uzavřena na území České republiky a jejím předmětem bylo poskytnutí protialkoholní záchytné služby žalovanému ve zdravotnickém zařízení žalobce na území České republiky. Proto se dle shora uvedených ustanovení řídí českým právem. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89a odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách se záchytná služba poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici. Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Podle § 89a odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému protialkoholní záchytnou službu, na základě které mu vystavil fakturu č. 194345 znějící na částku 1.950 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci písemně co do důvodu a výše uznal. Je proto povinen ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách uhradit žalobci náklady na tuto službu. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. [spisová značka]) která byla zahájena na základě shodného typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. předžalobní upomínka, 3. podání žaloby) a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celkem tak náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka 1.489 Kč.