25 C 145/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 80.064 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45.996,80 Kč spolu s 11,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba žalobkyně se co do částky 34.067,20 Kč spolu s 50 % úrokem p.a. z částky 80.064 Kč od [datum] do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 80.064 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 34.067,20 Kč od [datum] do zaplacení a co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně a 11,75 % ročně z částky 45.996,80 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky 80.064 Kč, úroku 50% z částky 80.064 Kč od [datum] do zaplacení a smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z částky 80.064 Kč od [datum] do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalovaný jako dlužník uzavřel s účinností ke dni [datum] s žalobkyní jako věřitelem písemnou Smlouvu o zápůjčce. Uzavření smlouvy o zápůjčce proběhlo zadáním unikátního kódu v systému poskytovatele platebních služeb malého rozsahu na webu [webová adresa]. Žalovanému se pro podpis smlouvy o zápůjčce vygeneruje unikátní kód, který mu je zaslán pomocí software [anonymizováno] (popis software je uveden zde: [webová adresa]) na elektronickou adresu žalovaného [email], uvedenou při registraci na webu [webová adresa]. Pro samotné uzavření smlouvy o zápůjčce je nutné tento kód ze strany žalovaného elektronicky vepsat do klientské karty a tímto úkonem žalovaný dostatečně projeví vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce za podmínek v ní uvedených. Tento kód se skládá z prefixu 1, následuje rok, kdy byla žádost o zápůjčku žalovaným vytvořena, tedy 2021, poté následuje měsíc, kdy byla žádost vytvořena, tedy 11 a poslední trojčíslí označuje pořadí konkrétní žádosti o zápůjčku, která byla žalovaným v tom konkrétním měsíci vytvořena, tedy 53. Celý unikátní kód pro uzavření smlouvy o zápůjčce žalovaným vypadá tedy takto: 1 2021. Každé z těchto čísel je unikátní a pevně fixované na konkrétní žádost o zápůjčku, datum i žadatele o zápůjčku a slouží jako podpisový kód pro žalovaného, který nelze pozměnit nebo zaměnit, jelikož v sobě obsahuje několik proměnných a interních čísel. Dále proběhlo ověření totožnosti žalovaného telefonicky, kdy pracovník provozovatele webu [webová adresa] kontaktoval na telefonním čísle [tel. číslo] žalovaného a ověřoval jeho vůli a záměr uzavřít smlouvu o zápůjčce na dálku výše popsaným způsobem. Pro žalovaného byl tímto systémem vygenerován kód ve tvaru 1 2021 a pro žalobce ve tvaru 2 2021. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši 50.000 Kč. V souladu s ustanovením čl. 2, odst. 2.1. smlouvy o zápůjčce poskytla žalobkyně ke dni [datum] žalovanému částku ve výši 45.996,80 Kč. Rozdíl částkou 50.000 Kč a částkou 45.996,80 Kč tvoří provize pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Žalovaný se na základě ust. čl. 3, odst. 3.1. smlouvy o zápůjčce zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství zpět. Detail pohybu na účtu ze dne [datum] prokazuje načerpání zápůjčky ve výši 45.996,80 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] ke dni [datum], neboť se shoduje s číslem účtu, uvedeným v přiloženém výpise z účtu žalovaného za období 11/ 2021. Identifikace účtu žalobce byla provedena poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu pomocí Detailu pohybu z jeho účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], přičemž název protiúčtu je shodný se jménem a příjmením žalobce a tento detail jednoznačně prokazuje převod částky zápůjčky žalobcem na účet poskytovatele platebních služeb malého rozsahu ke dni [datum]. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní proběhlo skrze přiložené výpisy z jeho bankovního účtu č. [bankovní účet] a bankovního účtu č. [bankovní účet] za 2 měsíce, předcházejí vzniku smluvního vztahu. V těchto výpisech posuzovala žalobkyně zejména deklarovaný příjem žalovaného. Dále byl žalovaný lustrován pomocí databáze insolvenčního rejstříku ISIR a také dotazem na osobu žalovaného v Centrální evidenci exekucí. Podle názoru žalobkyně je tento povinen provést alespoň rámcové prověření schopnosti zápůjčku splácet, pokud žalobkyně následně požádá o poskytnutí soudní ochrany pro vymožení své pohledávky. Výše uvedený rozsah posouzení úvěruschopnosti považuje žalobkyně za zcela dostatečný a jdoucí v duchu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se v čl. 3 Smlouvy o zápůjčce zavázal splácet žalobkyni poskytnutou zápůjčku společně s úroky ve splátkách ke dni a ve výši uvedené v čl.

2. Parametry zápůjčky Smlouvy o zápůjčce. Podle čl. 3 Smlouvy o zápůjčce se v případě prodlení se splátkou, které překročí 30 kalendářních dnů, stává celková dlužná částka (vide čl.

2. Parametry zápůjčky) včetně příslušenství splatnou. Tímto dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok se stává součástí jistiny. Jelikož žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas (neuhradil žádnou splátku), došlo ke dni [datum] k zesplatnění zápůjčky a nastal scénář předpokládaný v čl. 3 Smlouvy o zápůjčce, tedy zesplatnění celkové dlužné částky, jak ji Smlouva o zápůjčce definuje v čl.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil řádně a včas ničeho, porušil tak své povinnosti, vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. S ohledem na tuto skutečnost se celková dlužná částka zápůjčky včetně příslušenství stala dle čl. 3, odst. 3.2. smlouvy o zápůjčce ke dni [datum] okamžitě splatnou. Žalovaný dále ničeho neuhradil a byl vyzván k úhradě nespláceného závazku předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný však na předžalobní upomínku nereagoval a závazek neuhradil. Žalovaná částka se tedy skládá z celkové dlužné částky ke dni splatnosti [datum], tj.celková dlužná částka podle čl. 2 Parametrů zápůjčky ve výši 80.064 Kč. Tato částka je včetně kapitalizovaného příslušenství v souladu s čl. 3 Smlouvy o zápůjčce žalována jako jistina. Žalobkyně požaduje zaplacení celé zbývající splatné dlužné částky ve výši 80.064 Kč, úroků z prodlení z částky 80.064 Kč od [datum] do zaplacení sjednaných v čl. 3, odst. 3.3. smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, úroků smluvních z částky 80.064 Kč od [datum] do zaplacení sjednaných v čl. 2 smlouvy o zápůjčce ve výši 50 % z dlužné částky ročně. Žalovaný se k věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že server [webová adresa] (od [datum] [webová adresa]), přes jehož systém došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, je provozován [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ P2P“), a to jako inzertní server, resp. platforma, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob ochotných poskytnout těmto nepodnikajícím fyzickým osobám zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Pro větší bezpečí a transparentnost potom probíhají finanční převody prostřednictvím právě portálu [webová adresa], který tyto platební transakce účastníkům smlouvy o zápůjčce poskytuje. Činnost P2P byla povolena Českou národní bankou v rámci licence poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku. Mezi žalobkyní a P2P byla uzavřena Smlouva o spolupráci, přičemž žalobkyně tuto Smlouvu o spolupráci akceptovala zaškrtnutím políčka "Souhlasím se smlouvou o spolupráci" na webu [webová adresa] při registraci na tento web, čímž došlo k uzavření této smlouvy. Smlouva o spolupráci uzavřená mezi žalobkyní (jakožto investorem) a P2P upravuje zejména závazky [právnická osoba] vůči žalobkyni, jakož i povinnosti samotné žalobkyně vůči poskytovateli platebních služeb. Dále tato smlouva upravuje otázku odměny [právnická osoba] za vykonávané služby vůči žalobkyni. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce s žalovaným došlo ověření totožnosti žalovaného telefonicky, kdy pracovník provozovatele webu [webová adresa] kontaktoval na telefonním čísle [tel. číslo] žalovaného a ověřoval jeho vůli a záměr uzavřít smlouvu o zápůjčce na dálku způsobem popsaným v návrh. Společností P2P je vždy ověřována totožnost zájemce o financování (nyní žalovaného) i věřitele (nyní žalobkyně). Po žalobkyni i žalovaném byl vyžádán již při registraci oboustranný scan nebo fotografie platného dokladu totožnosti, které slouží pro jejich identifikaci. Tudíž i v daném případě byla ověřena totožnost žalovaného (i žalobkyně). Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši 50.000 Kč, přičemž v souladu s ustanovením čl. 2, odst. 2.1. smlouvy o zápůjčce poskytla ke dni [datum] žalovanému částku 45.996,80 Kč, kdy rozdíl mezi částkou 50.000 Kč a částkou 45.996,80 Kč tvoří„ provize pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu“. Tato„ provize“ představuje odměnu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (P2P) za provedení identifikace stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy o zápůjčce, a za provedení platebních převodů mezi věřitelem a dlužníkem a její výše je vždy odvozena od jistiny zápůjčky a sjednaného komerčního úroku odpovídajícímu sjednané době splácení. Výše této odměny činí vždy 5 % z celkové dlužné částky, vždy však nejméně 1.000 Kč v souladu s ustanovením čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Nárok [právnická osoba], jakožto poskytovatele shora uvedených služeb pro obě smluvní strany uzavírané smlouvy o zápůjčce plyne ze Smlouvy o spolupráci, čl. 4, písm. a), která byla uzavřena mezi žalobkyní (jakožto„ Investorem“ dle Smlouvy o spolupráci) a P2P. Výsledná částka poskytovaná dlužníkovi je v souladu s čl. 2 smlouvy o zápůjčce rovnou ponížena o odměnu poskytovateli, kterou se nad rámec komerčního úroku žalovaný zavázal uhradit. Poskytnutí zápůjčky žalovanému proběhlo prostřednictvím poskytovatele platebních a souvisejících služeb (P2P) tím způsobem, že žalobkyně odeslala finanční prostředky (sjednané ve Smlouvě o zápůjčce) na účet [právnická osoba] č. [bankovní účet] dne [datum], a poté (po odečtení odměny poskytovatele) byly rovněž dne [datum] finanční prostředky odeslány na účet žalovaného č. [bankovní účet], čímž došlo k poskytnutí zápůjčky a splnění závazku žalobkyně z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Detail pohybu na účtu ze dne [datum] prokazuje načerpání zápůjčky ve výši 45.996,80 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] ke dni [datum]. Toto číslo účtu se shoduje s číslem účtu uvedeném v přiloženém výpisu z účtu žalovaného za období 11/ 2021 a dále z tohoto výpisu vyplývá, že vlastníkem a disponentem s tímto účtem je právě žalovaný. Žalovaný se na základě ust. čl. 1 smlouvy o zápůjčce zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky (ve výši před ponížením o odměnu poskytovatele služeb) včetně příslušenství zpět, a to ve splátkách ke dni a ve výši uvedené v parametrech zápůjčky, které jsou uvedeny v čl. 2 uzavřené smlouvy o zápůjčce (což plyne z čl. 3, odst. 3.1. smlouvy o zápůjčce). Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky v součinnosti s poskytovatelem souvisejících služeb provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle dikce zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru i přes to, že není v postavení poskytovatele spotřebitelského úvěru, a to zejména pro posouzení, zda vůbec bude jeho zápůjčku žalovaný splácet. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní proběhlo skrze výpisy z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za 2 měsíce předcházející vzniku smluvního vztahu. Z předložených výpisů usoudila zejména to, že žalovaný má zajištěn stabilní příjem, a to vedle dalších příjmů (byť tyto pocházely z dalších úvěrů), z nichž nějakým způsobem své závazky plní (což představuje výdaje žalovaného), přičemž konečný zůstatek žalovaného zůstával v kladných číslech, jak bylo z výpisů patrno. Z finančních toků dle výpisů z účtu žalovaného žalobkyně usoudila, že žalovaný má nějaké dluhy, tak tyto řádně plní. Dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (tak, jak by to v případě spotřebitelského úvěru vyžadovalo ust. § 86 odst. 1 i 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Výše uvedený rozsah posouzení úvěruschopnosti považuje za zcela dostatečný a jdoucí v duchu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které provedla nad rámec svých povinností pro ujištění, že žalovaný je schopen svým závazkům z poskytnuté zápůjčky dostát. Soud nařídil jednání na [datum]. Žalovaný ani žalobkyně se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výsledky vyhledávání z centrální evidence exekucí, kopie povolení k trvalému pobytu žalobkyně, výtisk kódu, detail pohybu bezhotovostní platby od Fio banky z [datum], detail pohybu platby převodem uvnitř platby od Fio banky z [datum], výzva právního zástupce žalobkyně žalovanému k úhradě splatné pohledávky vč. podacího lístku z [datum], smlouva o zápůjčce [číslo] 2021 mezi [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného], splátkový kalendář, dokument, výpis z účtu žalovaného u Fio banky z [datum], výpis z běžného účtu žalovaného u Air bank z [datum], výpis z účtu žalovaného u Fio banky z [datum], potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobkyně, lustrace v CEO ohledně žalovaného, lustrace žalovaného v centrální evidenci vězňů, lustrace v ISZR ohledně žalovaného, sdělení [právnická osoba] z [datum], výpis z účtu žalovaného u Air bank za rok 2021, sdělení PSSZ z [datum] ohledně žalovaného, sdělení MV ČR ze [datum], sdělení ÚP ČR ze dne [datum], smlouva o spolupráci z [datum], kopie občanského průkazu žalovaného. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud má v první řadě za to, že provedené důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru či zápůjčce mezi účastníky, neboť žalobkyně nepředložila oběma účastníky podepsanou listinu, která by obsahovala takový projev vůle stran. Žalobkyně sice předložila listinu označenou jako“ Smlouva o zápůjčce [číslo] 2021“ datovanou ke dni [datum], ta však obsahuje pouze předtištěné údaje účastníků bez jejich podpisů a nemůže tak být způsobilá k prokázání toho, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva. Bez podpisů stran nelze předloženou listinu považovat za platně uzavřenou smlouvu o půjčce či o úvěru (srov. § 561 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku). V návrhu žalobce tvrdí, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobce, tedy elektronickými prostředky komunikace na dálku, avšak podle ustanovení § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku toto ustanovení podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.„ Sms kód“, výpis z účtu či samotný fakt platby z účtu, ale ani kliknutí na elektronický formulář„ stisknutím virtuálního tlačítka“ či registrace na stránkách žalobce nezachycují nejen osobu, která platbu činí, ale ani samotný obsah právního úkonu. Na této skutečnosti nemění nic ani sms či jiná komunikace proběhnuvší na telefonním čísle, které sice může patřit žalovanému, ale i kdyby mu číslo skutečně patřilo, s mobilním telefonem může disponovat kdokoli (odesílat z něj zprávy, atp.), takže opětovně nelze určit osobu, která úkon činí. Není ani možné dojít k závěru, že by např. platba z účtu ve výši 1 Kč znamenala souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami či smlouvou, tím méně se zněním všeobecných obchodních podmínek či smlouvy předložené žalobkyní v řízení. Dále je třeba si uvědomit, že i když bankovní účet, z něhož byla ověřovací platba poslána, může být účtem vedeným na jméno žalovaného, žalovaný nemusí být jediným disponentem s tímto účtem a předmětnou platbu může zaslat třetí osoba (dokonce i bez vědomí majitele účtu), jak se také opakovaně v některých jiných řízeních již stalo. Zvláště u případných plateb z elektronického bankovnictví nelze tímto způsobem vůbec prokazovat, že se jedná o projev vůle žalovaného, neboť elektronickou platbu může zaslat kterákoliv osoba znalá příslušných přihlašovacích údajů k danému elektronickému účtu. Žalobkyní použité prostředky tak neumožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. [příjmení] internetový formulář úvěrové smlouvy neobsahuje podpis žalobkyně ani žalovaného a ani z ostatních důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje tak jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy, nadto nelze spolehlivě určit, že by se jednalo o projev vůle žalovaného, neboť je třeba si uvědomit, že osobní údaje žalovaného zná více osob. Soud podotýká, že z provedených důkazů nemá za prokázané, že by smlouva o půjčce/úvěru byla uzavřena jiným způsobem, například konkludentně. Obecně smlouva je uzavřena okamžikem, kdy se střetnou nabídka a přijetí nabídky, kdy tedy oferent učiní nabídku, kterou akceptant přijme a toto přijetí je doručeno oferentovi. Soud I. stupně je přesvědčený, že z provedených důkazů nelze dovodit, že tento proces mezi žalobkyní a žalovaným řádně proběhl a že skutečně došlo k uzavření smlouvy o úvěru konkrétního obsahu. Soud má však ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a z výpisu z účtu za prokázané, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému prostřednictvím [právnická osoba] [právnická osoba] částku 45.996,80 Kč. S ohledem na absenci závazkového vztahu mezi účastníky tak byla tato částka poskytnuta žalovanému bez právního důvodu a představuje na jeho straně bezdůvodné obohacení, které je třeba v tomto režimu, tedy ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vypořádat. Z tvrzení žalobkyně i z listiny„ Splátkový kalendář půjčky [číslo] 2021“ plyne, že žalovaný neuhradil ničeho. Z poskytnuté částky 45.996,80 Kč je tak povinen vrátit vše a soud mu proto uložil povinnost tuto částku žalobci zaplatit. O zákonném úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č.351/2013 Sb., a přiznal jej žalobkyni z částky 45.996,80 Kč. Počátek prodlení soud stanovil s přihlédnutím k předžalobní upomínce ze dne [datum], v níž žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení. Z připojeného podacího lístku pak vyplývá, že upomínka byla odeslána dne [datum], podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku došla žalovanému třetí pracovní den po odeslání a desátý den (tedy poslední den žalobkyní stanovené lhůty k zaplacení) uplynul dne [datum], žalovaný je tak v prodlení od [datum] a od toho data tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Ve zbývající části soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítnul. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.2 o.s.ř., když obě strany měly úspěch přibližně stejný (i s přihlédnutím k příslušenství - srov. nález Ústavního soudu sp.zn. I.ÚS 2117/08 z [datum]), a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.