25 C 160/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p. a. od 3.6.2014 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Městskému soudu v Brně dne 22.5.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč spolu s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 3.6.2014 do zaplacení. V návrhu uvádí, že společnost [právnická osoba] sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] uzavřela se žalovaným dne 18.4.2014 prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno] smlouvu o (zá) půjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému převodem na bankovní účet (zá) půjčku (dále jen„ půjčka“) ve výši 2.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice účinné od 10.11.2014 se všemi Přílohami. Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytne žalovanému půjčku na základě žádosti žalovaného. Půjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí půjčky Ferratum. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o půjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [anonymizováno], a že s nimi v plném rozsahu souhlasí; to vše ve smyslu § 5 a § 6 zák. č.145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném do 30.11.2016. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky do 2.6.2014. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením půjčky, když do 2.6.2014 půjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatil. Společnost [anonymizováno] jakožto postupitel a žalobce jakožto postupník uzavřeli dne 21.12.2017 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky, přičemž jednou z nich je i shora uvedená pohledávka za žalovaným. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně.

2. Usnesením ze dne 25.května 2020 č. j. EPR 121505/2020-4 vyslovil Městský soud v Brně svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému. Obvodní soud pro Prahu 8 však s postoupením věci nesouhlasil a jeho nesouhlas byl shledán důvodným usnesením Městského soudu v Praze z 20.srpna 2020 č. j. 1 Nc 2339/2020-10. Následně usnesením ze dne 22.února 2021 č. j. EPR 121505/2020-27 vyslovil Městský soud v Brně opětovně svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8, který dne 25.března 2021 pod č. j. EPR 121505/2020-31 návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyhověl. Usnesením ze dne 6. května 2021 č. j. EPR 121505/2020-36 soud elektronický platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Podáním ze dne 15.8.2021 žalobce doplnil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel dne 18.4.2014 se žalovaným smlouvu o půjčce, kterou žalovaný vlastnoručně podepsal. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 2.000 Kč dne 18.4.2014 v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný doposud částku nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.12.2017 byla pohledávka postoupena na žalobce. Pokud soud posoudí smlouvu o půjčce jako neplatnou, navrhuje žalobce, aby mu byl žalovaný nárok přiznán z titulu bezdůvodného obohacení, když je požadována pouze nezaplacená část jistiny s příslušným zákonným úrokem z prodlení.

4. Protože je žalobce právnickou osobou založenou na Kypru, dopadá na věc úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č.1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. nařízení, neboť žalovaný má bydliště v České republice a při uzavírání smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný je občanem ČR a fyzickou osobou mající trvalý pobyt na území České republiky v obvodu zdejšího soudu, a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).

5. Soud nařídil jednání na 24.listopadu 2021. Žalovaný u jednání navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žádnou smlouvu neuzavřel. Jeho jméno, příjmení a rodné číslo ve smlouvě odpovídají, ale telefonní číslo, číslo účtu ani adresa však nejsou jeho, když nikdy v Brně nebydlel. Po nahlédnutí do smlouvy uvedl, že podpis pod smlouvou není jeho pravým podpisem.

6. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: listina, poštovní podací arch, oznámení o postoupení pohledávky [právnická osoba] z 18.1.2018 bez podpisu, dopisy žalovanému ze dne 11.3.2020, faktura [právnická osoba] žalovanému, smlouva o zápůjčce a příkaz k úhradě z 18.4.2014, smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] z 21.12.2017, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, sdělení Úřadu práce České republiky z 18.12.2020, sdělení Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 16.12.2020, sdělení Úřadu práce České republiky ze dne 22.1.2021 a ze dne 10.2.2021, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení PSSZ ze dne 16.srpna 2021, sdělení společností [právnická osoba] z 23.září 2021, sdělení Úřadu práce České republiky ze dne 27.9.2021.

7. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č.593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země.

8. V daném případě měla být smlouva uzavřena elektronicky prostřednictvím formuláře na webových stránkách a neobsahuje tedy výslovné ujednání o rozhodném právu. Jejím předmětem je však poskytnutí půjčky v české měně, nadto je žalovaný spotřebitelem a státním příslušníkem České republiky a nemůže být zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva. Závazkový vztah mezi účastníky se tak řídí českým právem. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle odst. 2 postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce nelze vyhovět. Žalobce založil do spisu listinu nazvanou„ Smlouva o zápůjčce a příkaz k úhradě“ (na č. l. 18), podle které právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], měla dne 18.4.2014 uzavřít smlouvu s žalovaným, který je ve smlouvě označený jako [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], [PSČ], [rodné číslo], číslo bankovního účtu [číslo] [bankovní účet], telefonní [číslo]. Podle obsahu listiny je smlouva uzavírána podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, přičemž na základě této smlouvy se zapůjčitel [právnická osoba] zavazuje poskytnout klientovi [jméno] [příjmení] peněžní prostředky ve výši„ 2000.00 Kč“, jejíž výše tvoří spolu s poplatkem částku 2.480 Kč, v hotovosti při uzavření smlouvy a klient se zavazuje zápůjčku vrátit dle níže dohodnutých podmínek této smlouvy a obchodních podmínek, které tvoří nedílnou součást této smlouvy. Dále v listině se uvádí, že klient potvrzuje tímto, že mu byla předána částka ve výši 2000.00 Kč odpovídající zápůjčce dle smlouvy o zápůjčce uzavřené se společností [právnická osoba] Pod listinou se nachází nečitelný podpis v kolonce„ Jméno a příjmení/podpis klienta“, podpis společnosti [právnická osoba] chybí.

10. Žalovaný při jednání namítl, že podpis pod smlouvou není jeho pravým podpisem. Podle ustálené rozhodovací praxe důkazní břemeno ohledně prokázání pravosti listiny, tedy i podpisu pod listinou, z níž odvozuje strana svůj nárok, nese ten, kdo tvrdí rozhodné skutečnosti opírající se o tuto smlouvu. Důkazní břemeno tak nese žalobce, který je povinen prokázat pravost a správnost předložené smlouvy o půjčce. Pravost soukromé listiny v řízení předložené (Smlouvy o zápůjčce a Příkazu k úhradě z 18.4.2014) žalovaný zpochybnil, důkazní břemeno leželo proto podle ustálené soudní praxe na tom, kdo tvrdil pravost a správnost listiny, tedy na žalobci. Žalobce na podporu svých tvrzení nenavrhl žádné další důkazy, nelze tedy než konstatovat, že neunesl důkazní břemeno a neprokázal, že právní předchůdce žalobce smlouvu o zveřejnění inzerce se žalovaným skutečně uzavřel. Kromě toho pro úplnost soud uvádí, že porovnal podpisy pod smlouvou o půjčce s podpisy na doručenkách ve spise a s podpisem žalovaného na občanském průkazu a dospěl k závěru, že skutečně se nejedná o pravý podpis žalovaného. Za této situace nezbývá než uzavřít, že žalobce neprokázal nejen uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, ale ani převzetí peněz žalovaným. Z tohoto důvodu soudu nezbylo než žalobu žalobce zamítnout.

11. Žalovaný byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. proti žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč sestávající z paušální náhrady podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 1 úkon dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (účast u jednání dne 24.11.2021).