25 C 160/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p. a. od 3.6.2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Městskému soudu v Brně dne 22.5.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč spolu s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 3.6.2014 do zaplacení. V návrhu uvádí, že společnost právnická osoba sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země uzavřela se žalovaným dne 18.4.2014 prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách anonymizováno smlouvu o (zá) půjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému převodem na bankovní účet (zá) půjčku (dále jen„ půjčka“) ve výši 2.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice účinné od 10.11.2014 se všemi Přílohami. Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy anonymizováno poskytne žalovanému půjčku na základě žádosti žalovaného. Půjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí půjčky Ferratum. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách anonymizováno, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o půjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách anonymizováno, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí; to vše ve smyslu § 5 a § 6 zák. č.145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném do 30.11.2016. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit právnická osoba zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky do 2.6.2014. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením půjčky, když do 2.6.2014 půjčku anonymizováno ani částečně nesplatil. Společnost anonymizováno jakožto postupitel a žalobce jakožto postupník uzavřeli dne 21.12.2017 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek anonymizováno za jejími dlužníky, přičemž jednou z nich je i shora uvedená pohledávka za žalovaným. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně.

2. Usnesením ze dne 25.května 2020 č. j. EPR 121505/2020-4 vyslovil Městský soud v Brně svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému. Obvodní soud pro Prahu 8 však s postoupením věci nesouhlasil a jeho nesouhlas byl shledán důvodným usnesením Městského soudu v Praze z 20.srpna 2020 č. j. 1 Nc 2339/2020-10. Následně usnesením ze dne 22.února 2021 č. j. EPR 121505/2020-27 vyslovil Městský soud v Brně opětovně svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8, který dne 25.března 2021 pod č. j. EPR 121505/2020-31 návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyhověl. Usnesením ze dne 6. května 2021 č. j. EPR 121505/2020-36 soud elektronický platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Podáním ze dne 15.8.2021 žalobce doplnil, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřel dne 18.4.2014 se žalovaným smlouvu o půjčce, kterou žalovaný vlastnoručně podepsal. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 2.000 Kč dne 18.4.2014 v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný doposud částku nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.12.2017 byla pohledávka postoupena na žalobce. Pokud soud posoudí smlouvu o půjčce jako neplatnou, navrhuje žalobce, aby mu byl žalovaný nárok přiznán z titulu bezdůvodného obohacení, když je požadována pouze nezaplacená část jistiny s příslušným zákonným úrokem z prodlení.

4. Protože je žalobce právnickou osobou založenou na Kypru, dopadá na věc úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č.1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. nařízení, neboť žalovaný má bydliště v České republice a při uzavírání smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný je občanem ČR a fyzickou osobou mající trvalý pobyt na území České republiky v obvodu zdejšího soudu, a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).

5. Soud nařídil jednání na 24.listopadu 2021. Žalovaný u jednání navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žádnou smlouvu neuzavřel. Jeho jméno, příjmení a rodné číslo ve smlouvě odpovídají, ale telefonní číslo, číslo účtu ani adresa však nejsou jeho, když nikdy v Brně nebydlel. Po nahlédnutí do smlouvy uvedl, že podpis pod smlouvou není jeho pravým podpisem.

6. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: listina, poštovní podací arch, oznámení o postoupení pohledávky právnická osoba z 18.1.2018 bez podpisu, dopisy žalovanému ze dne 11.3.2020, faktura právnická osoba žalovanému, smlouva o zápůjčce a příkaz k úhradě z 18.4.2014, smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a právnická osoba z 21.12.2017, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, sdělení Úřadu práce České republiky z 18.12.2020, sdělení Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 16.12.2020, sdělení Úřadu práce České republiky ze dne 22.1.2021 a ze dne 10.2.2021, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení PSSZ ze dne 16.srpna 2021, sdělení společností právnická osoba z 23.září 2021, sdělení Úřadu práce České republiky ze dne 27.9.2021.

7. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č.593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země.

8. V daném případě měla být smlouva uzavřena elektronicky prostřednictvím formuláře na webových stránkách a neobsahuje tedy výslovné ujednání o rozhodném právu. Jejím předmětem je však poskytnutí půjčky v české měně, nadto je žalovaný spotřebitelem a státním příslušníkem České republiky a nemůže být zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva. Závazkový vztah mezi účastníky se tak řídí českým právem. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle odst. 2 postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce nelze vyhovět. Žalobce založil do spisu listinu nazvanou„ Smlouva o zápůjčce a příkaz k úhradě“ (na č. l. 18), podle které právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, měla dne 18.4.2014 uzavřít smlouvu s žalovaným, který je ve smlouvě označený jako jméno příjmení, ulice a číslo, obec, PSČ, rodné číslo, číslo bankovního účtu číslo bankovní účet, telefonní číslo. Podle obsahu listiny je smlouva uzavírána podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, přičemž na základě této smlouvy se zapůjčitel právnická osoba zavazuje poskytnout klientovi jméno příjmení peněžní prostředky ve výši„ 2000.00 Kč“, jejíž výše tvoří spolu s poplatkem částku 2.480 Kč, v hotovosti při uzavření smlouvy a klient se zavazuje zápůjčku vrátit dle níže dohodnutých podmínek této smlouvy a obchodních podmínek, které tvoří nedílnou součást této smlouvy. Dále v listině se uvádí, že klient potvrzuje tímto, že mu byla předána částka ve výši 2000.00 Kč odpovídající zápůjčce dle smlouvy o zápůjčce uzavřené se společností právnická osoba Pod listinou se nachází nečitelný podpis v kolonce„ Jméno a příjmení/podpis klienta“, podpis společnosti právnická osoba chybí.

10. Žalovaný při jednání namítl, že podpis pod smlouvou není jeho pravým podpisem. Podle ustálené rozhodovací praxe důkazní břemeno ohledně prokázání pravosti listiny, tedy i podpisu pod listinou, z níž odvozuje strana svůj nárok, nese ten, kdo tvrdí rozhodné skutečnosti opírající se o tuto smlouvu. Důkazní břemeno tak nese žalobce, který je povinen prokázat pravost a správnost předložené smlouvy o půjčce. Pravost soukromé listiny v řízení předložené (Smlouvy o zápůjčce a Příkazu k úhradě z 18.4.2014) žalovaný zpochybnil, důkazní břemeno leželo proto podle ustálené soudní praxe na tom, kdo tvrdil pravost a správnost listiny, tedy na žalobci. Žalobce na podporu svých tvrzení nenavrhl žádné další důkazy, nelze tedy než konstatovat, že neunesl důkazní břemeno a neprokázal, že právní předchůdce žalobce smlouvu o zveřejnění inzerce se žalovaným skutečně uzavřel. Kromě toho pro úplnost soud uvádí, že porovnal podpisy pod smlouvou o půjčce s podpisy na doručenkách ve spise a s podpisem žalovaného na občanském průkazu a dospěl k závěru, že skutečně se nejedná o pravý podpis žalovaného. Za této situace nezbývá než uzavřít, že žalobce neprokázal nejen uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, ale ani převzetí peněz žalovaným. Z tohoto důvodu soudu nezbylo než žalobu žalobce zamítnout.

11. Žalovaný byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. proti žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč sestávající z paušální náhrady podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 1 úkon dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (účast u jednání dne 24.11.2021). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí.