25 C 161/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 36.478 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 40.961,02 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení p. a. z částky 36.478 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky 36.478 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 3.283,02 Kč za dobu od [datum] do [datum] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč.

2. V návrhu uvádí, že žalobce je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví. Žalovaný je fyzickou osobou - podnikatelem. Žalobce uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu tov. zn. [příjmení] [příjmení] [jméno] (RG) [příjmení] - 2., číslo karoserie [anonymizováno], rok výroby 2006. Předmětnou smlouvou, jejíž nedílnou součást tvoří [ulice] podmínky [číslo] ze dne [datum] a Sazebník poplatků se žalobce zavázal, že žalovanému poskytne způsobem a za podmínek dle smlouvy a podmínek peněžní prostředky („ úvěr“), přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Žalovaný uzavřením smlouvy projevil svůj výslovný souhlas s tím, že úvěr poskytnutý žalovanému smlouvou k účelu dle smlouvy bude žalobcem poskytnut (uhrazen) přímo dodavateli předmětu financování, tj. [právnická osoba], jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena (viz mandátní smlouva). Žalovaný na základě Předávacího protokolu ze dne [datum] převzal od dodavatele předmět financování, aniž by k jeho technickému stavu uvedl jakékoli výhrady. Žalobce dostál svému závazku ze smlouvy a poskytl žalovanému úvěr ve výši 102.400 Kč. Výše úvěru byla vypočtena jako součet rozdílu mezi pořizovací cenou předmětu financování (128.000 Kč) a přímou platbou (25.600 Kč). Úvěr byl poskytnut žalovanému k rukám dodavatele v souladu s čl. 15 odst. [číslo] obchodních podmínek dne [datum] (viz. potvrzení o poskytnutí úvěru). Celková výše úvěru, tj. celková suma splátek včetně pojištění, bylo-li sjednáno, činí 138.816 Kč. I přes to, že žalovaný je právnickou osobou, byl tento ve smlouvě výslovně upozorněn na vybrané klauzule, zejména týkající se důsledků porušení platebních povinností, pročež tyto tak žalovaný mohl rozumně očekávat. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2.892 Kč sestávajících se z měsíční splátky úvěru a úroku splatných nejpozději vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však neuhradil splátku úvěru [číslo] splatnou dne [datum], pročež tak porušil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas. Ve smlouvě bylo přitom sjednáno, že v takovém případě je žalovaný povinen uhradit žalobci nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle obchodních podmínek a Sazebníku poplatků, nýbrž i nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu. Prodlení v plnění peněžních závazků žalovaného má za následek vznik práva žalobce na smluvený úrok z prodlení a smluvní pokutu dle Sazebníku. V důsledku prodlení došlo dne [datum] (rozhodný den) k zesplatnění dosud nesplatných dlužných splátek a k vyčíslení celkové pohledávky k úhradě. Dlužná částka závazků žalovaného vůči žalobci vyplývající ze smlouvy dle písemné výzvy (zesplatnění) ze dne [datum] činila 40.932 Kč a sestává z neuhrazených, ale splatných splátek do dne ukončení smlouvy ve výši 19.157 Kč (6x dlužné splátky ve výši 2.892 Kč od [datum] do [datum] a 1x již částečně ponížená předepsaná splátka ve výši 1.805 Kč), z části jistiny nesplacené do rozhodného dne ve výši 19.614 Kč, účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč dle Sazebníku a smluvní pokuta 10% z dlužné částky ve výši 1.962 Kč (19.157 Kč + 19.614 Kč + 200 Kč + 1.962 Kč = 40.932 Kč). Výzva k úhradě ze dne [datum] s uvedením zesplatněných pohledávek byla žalovanému odeslána prostřednictvím doporučené zásilky, kterou si žalovaný vyzvedl dle data na dodejce dne [datum]. Jelikož žalovaný nehradil ani zákonné pojištění, byl žalobce dle smlouvy a obchodních podmínek nucen tyto výdaje pokrýt s tím, že má nárok je dle čl. 4 odst. 4.5 smlouvy přeúčtovat žalovanému, navýšené o smluvní pokutu. [ulice] pojistné činilo 622 Kč a žalobce ho přefakturoval žalovanému za období od [datum] do [datum]. Jelikož povinnost žalobce hradit pojistné trvala jenom do [datum] (kdy přešla na nového majitele vozidla), bylo mu na pojistném uhrazeném za období od [datum] do [datum] vráceno 165 Kč. Poté žalobce uzavřel s žalovaným dohodu o úhradě a uznání dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] ve které dlužník uznává svůj dluh v celkové výši 43.878 Kč s tím, že dluh uhradí ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši po 3.656 Kč a poslední splátkou ve výši 3.662 Kč počínaje měsícem květen 2021. Žalovaný následně uhradil na dluh 2 platby, platbu ze dne [datum] ve výši 3.406 Kč a platbu ze dne [datum] ve výši 4.908 Kč, které byly započítány dle čl. 4 odst. 4.1. obchodních podmínek. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka. Žalobce po žalovaném požaduje uhrazení dlužné částky ve výši 36.478 Kč sestávající z 5x neuhrazené předepsané splátky ve výši 2.892 Kč + 1x splátka ve výši 2.404 Kč, jež byla částečně uhrazena = 16.864 Kč, zesplatněná jistina ve výši 19.614 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 3.283,02 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 36.478 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč.

3. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 16.3.2022 č.j. EPR 64557/2022-7 soud návrhu vyhověl. Usnesením ze dne 7.4.2022 č.j. EPR 64557/2022-10 soud platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

5. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil, že žalovaná částka ve výši 36.478 Kč se skládá z částky jistiny ve výši 19.614 Kč a z dosud neuhrazených splátek do dne zesplatnění [datum] ve výši 16.864 Kč. Povinnost žalovaného uhradit neuhrazené splátky a zesplatněnou jistinu vychází z čl. 16 odst. [číslo]. Úvěrových podmínek [číslo] ze dne [datum]. [příjmení] 19.614 Kč obsahuje kromě zesplatnění jistiny také sankci podle čl. 16 odst. [číslo] obchodních podmínek. Tento článek uvádí:„ Sankce se rovná rozdílu mezi (a) celkovým součtem měsíčních splátek, které by jinak byly splatné po Rozhodném dni (den zesplatnění [datum]) a (b) nesplacené části úvěru, která by jinak byla splatná po Rozhodném dni a pojistného poplatku (bylo-li sjednáno pojištění při uzavření Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží), který by jinak byl splatný po Rozhodném dni.“ [příjmení] 16.864 Kč se skládá z pěti neuhrazených splátek splatných [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], každá ve výši 2.892 Kč a z jedné splátky ve výši 2.404 Kč splatné dne [datum]. Tato poslední splátka byla částečně uhrazena dne [datum]. Kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně byl vypočten ode dne [datum], tedy dne následujícího po dni splatnosti dle zesplatnění. Na základě § 122 odst. 4 a 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl úrok vypočten pouze v období 90 dnů do [datum]. Na uhrazení úroků z prodlení má žalobce nárok podle čl. 16 odst. [číslo] obchodních podmínek.

6. Žalovaný celkem uhradil 120.314 Kč. Z toho 104.600 Kč na splátkách (36 zcela uhrazených plátek po 2.892 Kč a jedna splátka uhrazená z části v částce 488 Kč), 971 Kč na úrocích z prodlení, 3.405 Kč na smluvních pokutách (dle čl. 5 odst. 5.2 obchodních podmínek), 2.100 Kč na poplatcích za zaslané upomínky (dle čl. 5 odst. 5.7 obchodních podmínek), 3.217 Kč na nákladech spojených s vymáháním dlužných splátek (dle čl. 5 odst. 5.8 obchodních podmínek), 3.859 Kč na dopojištění (dle čl. 16 odst. [číslo] obchodních podmínek), 200 Kč na poplatek za oznámení o okamžité splatnosti úvěru (dle čl. 5 odst. 5.7 obchodních podmínek) a 1.962 Kč na penále. Žalovanému bylo zasláno celkem 14 upomínek. Upomínky jsou zasílány obyčejně poštou, proto nejsou k dispozici doklad o doručení.

7. Jelikož je žalovaná státním příslušníkem Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu a přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území od [datum]. Hlášen je od [datum] na adrese [adresa žalovaného], ke dni [datum] nenahlásil změnu adresy.

8. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod [číslo] Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Podle § 86 odst. 2) obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo; nemá-li sídlo, určuje se její obecný soud podle odstavce 1. Žalovaný má pobyt i sídlo v obvodu zdejšího soudu, zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).

9. Soud nařídil jednání na [datum]. Žalobce ani žalovaný se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: úvěrové podmínky [číslo] ze dne 1.11.2016, faktura č. ZPZ21/000073 na částku 165 Kč, dodejka, dohoda o úhradě a uznání dluhu ze [datum], zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] předžalobní upomínka ze 17.prosince 2021, faktura č. ZPZ20/000774 na částku 622 Kč, faktura č. ZPZ21/000114 na částku 622 Kč a další faktura na částku 622 Kč č. ZPZ21/000146, ZPZ21/000146, ZPZ21/000146, mandátní smlouva [číslo] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], oznámení k úvěrové smlouvě [číslo] z [datum], listina, potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru, protokol o předání – převzetí automobilu ke smlouvě [číslo] přehled plateb pro smlouvu [číslo] sledování zásilek, úvěrová smlouva [číslo] z [datum], přehled plateb, vývoj úroku z prodlení, tabulka umoření, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, výpis z živnostenského rejstříku ohledně žalovaného, lustrace v CEV ohledně žalovaného, úplný výpis z obchodního rejstříku žalovaného, vyhledání žalovaného v registru živnostenského podnikání, výpis z registru ekonomických subjektů ČSÚ ARES ohledně žalovaného, lustrace v ISZR ohledně žalovaného a v CEO, sdělení Ministerstva vnitra ČR z [datum], sdělení Úřadu práce ČR z [datum] a sdělení PSSZ z [datum].

10. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z dohody o úhradě a uznání dluhu mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalovaný jako dlužník se žalobcem dohodu, v níž se zavázal zaplatit žalobci částku 43.878 Kč jako dluh z úvěrové smlouvy [číslo] sestávající z částky 19.157 Kč jako dlužných splátek do dne zesplatnění úvěru, částky 19.614 Kč jako zesplatněné jistiny a sankce, částky 2.162 Kč jako úroků z prodlení, smluvní pokuty, poplatků splatných k datu sjednané dohody a částky 2.945 Kč jako části zákonného pojištění vypočtené do okamžiku odprodeje PF. Dluh se žalovaný zavazuje uhradit v měsíčních splátkách po 3.662 Kč počínaje [datum] pod ztrátou jejich výhody. Podle bodu 3 dlužník podpisem potvrzuje, že plně uznává předmětný dluh co do důvodu i výše. Z Úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako věřitel zastoupený prodejcem PRACHÁ [právnická osoba] a žalovaný (označený rodným číslem i [příjmení]) jako klient uzavírají smlouvu o podnikatelském úvěru na koupi zboží [číslo]. Předmětem financování je vozidlo [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] číslo karoserie [anonymizováno] v ceně 128.000 Kč. Výše úvěru činí 102.400 Kč, část ceny hrazená klientem je 25.600 Kč, součet splátek činí 138.816 Kč, výše měsíční splátky je 2.892 Kč, první splátka splatná [datum] a dále vždy k 13.dni každého kalendářního měsíce. Pod smlouvou je razítko [právnická osoba] autoprodej s.r.o. a podpis [jméno] [příjmení]. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Rovněž podle článku 48 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené ministrem zahraničních věcí pod [číslo] Sb.m.s. se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Úvěrová smlouva výslovně nestanoví, že se řídí právem České republiky, avšak je uzavřena v českém jazyce, na území České republiky, obsahuje odkazy na české právní předpisy a jejím obsahem je poskytnutí úvěru v české měně. Podle shora uvedených ustanovení se tak smluvní vztah účastníků řídí českým právem. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1725 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám Podle § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jenom pro ilustraci poukazuje soud na ustanovení z.č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (od [datum]), které upravuje náležitosti úvěrových smluv u spotřebitelských úvěrů. Podle § 104 odst.1 tohoto zákona smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 z.č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle odst. 2 v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. Podle § 106 odst. 1 z.č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze [číslo] k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k ) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s ) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. Podle § 75 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2017 (i nyní platném) poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2017 poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2017 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2017 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2017 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. Podle § 588 z.č.89/2012 Sb. obřanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět, když tvrzení žalobce jsou nedostatečná a částečně rozporná. Žalovaný je v žalobě i v úvěrové smlouvě označen jak rodným číslem, tak i IČ, úvěrová smlouvy hovoří o podnikatelském úvěru na koupi zboží, nicméně v doplnění žaloby žalobce odkazuje na § 122 odst. 4 a 5 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když vysvětluje, proč byl smluvní úrok z prodlení omezen toliko na období 90 dnů. Není tedy zcela zřejmé, zda byl úvěr sjednán jako spotřebitelský či naopak pro účely podnikání žalovaného (samotné označení žalovaného pomocí IČ totiž bez dalšího neznamená, že se nejedná o spotřebitelský úvěr). V úvěrové smlouvě v bodu 1.6 je sjednána mezi stranami prorogace ve prospěch místně příslušného soudu v [obec], tou se však žalobce neřídil a podal žalobu podle bydliště žalovaného – tedy jako v případě, kdy by byl žalovaný žalován jako spotřebitel.

12. Dále žalobce v žalobě uvádí, že první splátka úvěru byla splatná [datum] (což souhlasí s úvěrovou smlouvou), přičemž žalovaný neuhradil splátku úvěru [číslo] splatnou [datum], a proto došlo k zesplatnění dne [datum]. Při měsíčních splátkách se však v srpnu 2018 muselo jednat nikoli o splátku [číslo] ale spíše o splátku [číslo]. Dále žalobce v žalobě uvádí, že v případě prodlení žalovaného je žalovaný povinen uhradit„ nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle obchodních podmínek a Sazebníku poplatků, nýbrž i nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu“. Není zřejmé, z jakého ustanovení úvěrové smlouvy toto dovozuje. Kromě toho, soud postrádá v předložené úvěrové smlouvě nejen závazek věřitele poskytnout úvěr žalovanému, ale i včleňovací doložku obchodních podmínek, tedy ustanovení, ze kterého bude vyplývat, že součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a které. V neposlední řadě pokud úvěrovou smlouvu uzavíral žalobce v zastoupení, měla by být k (písemné) smlouvě přiložena i (písemná) plná pro zástupce.

13. Pokud jde o samotnou výši nároku, žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení částky 40.961,02 Kč představované souhrnem jednotlivých nároků, z žalobních tvrzení však není zřejmé, jak dospěl žalobce k výpočtu jednotlivých nároků, když podle úvěrové smlouvy úvěr činil 102.400 Kč, žalovaný měl zaplatit částku 138.816 Kč a zaplatil částku 120.314 Kč, tedy přesahující již jistinu úvěru. Pokud se jednalo o úvěr spotřebitelský, žalobce byl povinen zkoumat úvěruschopnost žalovaného podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Pokud tak neučinil, je úvěrová smlouva absolutně neplatná (srov. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.) a vztahy účastníků je potřeba vypořádat podle zásad bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil více, než kolik činí jistina úvěru, nebylo by možné žalobě vyhovět.

14. Konečně se soud I.stupně zabýval i otázkou, do jaké míry nedostatečná tvrzení žalobce ovlivňuje předložená dohoda o úhradě a uznání dluhu (č.l. 24). Uznáním dluhu dlužníkem totiž přechází důkazní břemeno na dlužníka, který naopak je povinen prokazovat, že dluh nevznikl anebo zanikl. Nezbytným předpokladem, aby nastal tento účinek uznání dluhu, je však určitost tohoto uznání. Z uznání podle ustálené judikatury musí tak být zřejmé, jaký dluh, v jakém složení a z jakého právního titulu je uznáván. Bohužel však soud I.stupně musí konstatovat, že žalobcem předložené uznání tuto podmínku určitosti nesplňuje, neboť z něj není zřejmé, jaké dlužné splátky jsou žalovaným uznávány, jak byla vypočtena vyčíslená zesplatněná jistina a sankce, jak byl vypočten kapitalizovaný úrok z prodlení, smluvní pokuta, poplatky a konečně i„ část zákonného pojištění“. Uznání dluhu je tak neurčité a nelze mu přičítat žádné právní účinky do poměrů stran.

15. Tím, že se žalobce k jednání nedostavil, připravil se jednak o možnost vydání rozsudku pro zmeškání (kdy jsou skutečnosti tvrzené žalobcem považovány za nesporné), jednak o možnost poučení podle § 118a o.s.ř. Podle ustálené judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 ze dne 27.9.2006 či rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002, rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 51 Co 145/2010) podle § 114 odst. 1 o.s.ř. po zahájení řízení předseda senátu především zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení a zda byly odstraněny případné vady v žalobě. Obligatorní náležitosti žaloby jsou upraveny v ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. a ust. § 79 odst. 1 o.s.ř., mezi ně náleží i vylíčení rozhodujících skutečností. Podle konstantní judikatury a rozhodovací praxe soudů se rozhodujícími skutečnostmi rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, jimiž vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Vylíčení rozhodujících skutečností pak může mít - zprostředkovaně - původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.1.2009 sp.zn. 30 Cdo 295/2007; podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5.2012 sp.zn. 29 Cdo 2268/2011 je však nutno možnost odkazu na listinu aplikovat restriktivně). Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.10.2002 sp. zn. 21 Cdo 370/2002). Pokud jde o listinné důkazy, tak při přípravě jednání soud pouze zjišťuje, zda účastníci předložili důkazy, které v žalobě navrhují, případně si vyžádá důkazy, které vyžádat navrhli. Ve fázi přípravy jednání při postupu podle § 114 a 114a o.s.ř. soud důkazy neprovádí a rovněž nehodností, zda účastníky navržené důkazy jsou schopny prokázat jejich tvrzení. Pokud nemá pochybnosti o tom, že jsou dány podmínky řízení a žaloba splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem a pokud má k dispozici všechny navržené důkazy, soud v této fázi řízení účastníky o jejich povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti písemně nepoučuje a může nařídit ústní jednání. Postup podle § 114c o.s.ř., který upravuje možnost nařídit soudní rok k přípravě jednání, není obligatorní. Závěr o neúplnosti skutkových tvrzení nebo navržených důkazů může předseda senátu učinit až po provedení dokazování při ústním jednání a teprve tehdy nastupuje jeho poučovací povinnost ve smyslu § 118a o.s.ř. (viz usnesení Městského soudu v Praze sp.zn. 11 Co 337/2008). Jinými slovy teprve v případě, že se po provedení důkazů v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil a poučí jej o tom, v čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nedoplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 a 3 o.s.ř). Pokud se účastník z vlastní vůle nedostaví k ústnímu jednání, musí si být jist, že jim předložené důkazy jsou úplné a postačí k prokázání jeho skutkových tvrzení. Pokud se tedy účastník nedostaví, vyloučí se z možnosti poučení podle § 118a o.s.ř., neboť toto ustanovení upravuje pouze poučovací povinnost soudu při ústním jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud prvního stupně poskytnout žalobci poučení podle § 118a o.s.ř., protože se tento nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. [příjmení] jednání soud účastníky poučuje o jejich procesních právech a povinnostech způsobem, který stanoví zákon v souvislosti s úpravou toho či onoho procesního institutu a jen v případech výslovně zákonem stanovených, zpravidla půjde o poučeních v písemnosti doručené účastníku v řízení. (srovnej Občanský soudní řád, komentář – I. díl, 7.vydání, C.H.BECK 2006, strana 550).

16. Soudu proto nezbylo než žalobu žalobce zamítnout.

17. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.