25 C 173/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému Adresa zainteresované osoby 0/0 , o zaplacení 337.900,- Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 337.900,- Kč spolu s 0,05 % úrokem z prodlení denně z částky 132.900,- Kč od 15.1.2019 do zaplacení a z částky 205.000,- Kč od 20.12.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 2.700,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 28.6.2021 došlou soudu téhož dne domáhá na žalovaném zaplacení částky 337.900,- Kč spolu s 0,05% úrokem z prodlení z částky 132.900,- Kč od 15.1.2019 do zaplacení a z částky 205.000,- Kč od 20.12.2020 do zaplacení.

2. V žalobě uvádí, že je osobou podnikající na základě živnostenského listu. V rámci své podnikatelské činnosti uzavřel jako zhotovitel s žalovaným jako objednatelem v květnu roku 2018 Smlouvu o dílo ohledně realizace stavebních prací – realizace SDK na stavbě domova pro seniory – , adresa, Žalovaný byl generálním zhotovitelem předmětné stavby na základě smlouvy o dílo uzavřené se společností , IČO, ze kterých celková výše dílčích pozastávek 10% činí částku 205.000,- Kč. Podle žalobce žalovaný úhradou jednotlivých faktur, jimiž byly vyúčtovány provedené stavební práce na SDK ze strany žalobce v období od května do listopadu 2018, potvrdil rozsah provedených prací žalobcem.

3. Žalobce dále pro žalovaného provedl vícepráce nad rámec sjednaných prací ve smlouvě o dílo, když jejich provedení vyúčtoval žalovanému fakturou č. 14/18 ze dne 12.12.2018 se lhůtou splatnosti dne 27.12.2020 na částku 286.200,- Kč, když na tuto bylo žalovaným uhrazena dne 14.12.2018 částka 150.000,- Kč a neuhrazena zůstala částka 136.200,- Kč. Žalobce pro žalovaného provedl v prosinci 2018 a lednu 2019 další práce na dokončení díla a vícepráce v rozsahu celkem 200.000,- Kč, ale žalovaný jejich úhradu odmítl s odůvodněním, že investor stavby mu nezaplatil jeho pohledávky a on nebude hradit subdodavatelům, tj. i žalobci. Žalobce proto další práce a vícepráce již žalovanému nevyúčtoval.

4. Dne 16.12.2020 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce písemně vyzval žalovaného k uhrazení předmětných pozastávek v celkové výši 205.000,- Kč a neuhrazené části úplaty za vícepráce vyúčtované fakturou č. 14/18 ze dne 12.12.2018 ve výši 136.200,- Kč. Na tuto výzvu žalovaný reagoval dopisem ze dne 4.1.2021, ve kterém nárok žalobce odmítl. Dne 23.3.2021 projednal právní zástupce žalobce osobně se žalovaným předmětnou problematiku, k dohodě však nedošlo. Žalobci tak nezbylo, než podat žalobu.

5. Žalovaný převzal rozestavěnou stavbu v květnu roku 2018 a zavázal se ji , právnická osoba, namísto původního zhotovitele dokončit v termínu do 23.11.2018. V průběhu se ukázalo, že realizace stavby ze strany žalovaného jako zhotovitele byla personálně nedostatečně zabezpečená, jednotlivé profese na stavbě nedostatečně koordinovány a postupem času bylo více a více zřejmé, že žalovaný není schopen splnit výše uvedený termín dokončení stavby sjednaný s investorem. Prodlení žalovaného a chybějící koordinace stavebních profesí na stavbě ve svém důsledku měly vliv i na plnění termínů ze strany žalobce. Žalovaný byl v prodlení s dokončením jednotlivých řemesel a dokončovacích prací na stavbě. Stavební práce, které navazovaly na dokončení jiných stavebních prací, proto nemohly být realizovány ve sjednaném termínu. To byl i případ žalobce. Z důvodu prodlení na straně žalovaného s dokončením jednotlivých profesí (nebyl např. dokončen rozvod potrubí v šachtě, rozvody v místnostech - voda, elektřina, vzduchotechnika apod.) pak přirozeně žalobce nebyl schopen dokončit práce na SDK ve sjednaném termínu, neboť práce spojené s realizací SDK jsou jedněmi z posledních. Nadto žalovaný po žalobci požadoval provedení víceprací nad rámec smlouvy o dílo. Termín kolaudace stavby byl nejprve sjednán na příslušném stavebním úřadě na 31.10.2018, aby byl následně tento termín, s ohledem na prodlení žalovaného s dokončením stavby, změněn na 23.11.2018. Dne 23.11.2018 stavba pro její nedostatky zkolaudována nebyla. Nesplnění termínu dokončení stavby, nedostatečné personální obsazení ze strany žalovaného, špatná koordinace stavebních profesí pak bylo důvodem konfliktu mezi žalovaným a investorem, který odmítl žalovanému uhradit jeho pohledávky. Opakované kolaudační řízení proběhlo až dne 18.12.2018 (původní termín dokončení stavby byl 31.10.2018). Dne 20.12.2018 pak vydal stavební úřad kolaudační souhlas s užíváním stavby, ve kterém nicméně specifikoval řadu nedodělků, které bylo nezbytné odstranit. Kontrolní prohlídky konané dne 18.12.2018 se žalovaný nezúčastnil, dokončení stavby s ohledem na neshody s investorem ohledně úhrad ceny díla nebylo pro žalovaného prioritou. Již dříve téměř všichni pracovníci žalovaného stavbu opustili. Další vícepráce na SDK nebyly ke dni kontrolní prohlídky konané dne 18.12.2018 dokončeny, a to z důvodu prodlení na straně žalovaného (z důvodu nedokončení rozvodů v místnostech žalobce nemohl dokončit pohledy z SDK v některých místnostech stavby). Ve stejnou dobu žalobce vyúčtoval žalovanému vícepráce provedené v listopadu 2018 fakturou č.14/18 ze dne 12.12.2018 na částku 286.200,- Kč, když žalovaný tyto vícepráce uhradil dne 14.12.2014 jen částečně částkou ve výši 150.000,- Kč. Konflikt žalovaného s investorem se pak odrazil i ve vztahu žalovaného a žalobce. Žalovaný odmítl žalobci uhradit část víceprací provedených v listopadu a dále práce a vícepráce provedené v prosinci 2018 a lednu 2019.

6. Ohledně námitky žalovaného, že vícepráce vyúčtované částkou ve výši 286.200,- Kč byly provedeny jen v rozsahu odpovídající částce 150.000,- Kč, odkázal žalobce na zápis ze stavebního deníku č. , hodnota, z prosince roku 2018, kde jsou provedené vícepráce jednotlivě rozepsány a jejich provedení potvrzeno zástupcem žalovaného na stavbě panem , jméno FO, co do částky 282.900,- Kč. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky 337.900,- Kč (205.000,- Kč + 132.900,- Kč). Pro případ prodlení objednatele s úhradou vyúčtované částky byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% za každý den prodlení.

7. Platebním rozkazem ze dne 20.7.2021 č. j. 25 C 173/2021-30 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a dále se vyjádřil (č.l. 35) tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Učinil nesporné, že dne 25.5.2018 došlo mezi stranami k uzavření smlouvy o dílo, v níž se žalující zavázal pro žalovaného provést sádrokartóny (dále jen „SDK“) na stavbě domova pro seniory , adresa, podle dokumentace , Anonymizováno, zpracované , Anonymizováno, Žalobce měl zahájit stavební práce dne 25.5.2018 a dokončit je nejpozději dne 19.8.2018. Fakturace za provedenou práci budou dílčí za jednotlivý měsíc s tím, že jednotlivé faktury budou hrazeny žalující (správně žalovaným) do výše 90% částky. Zbývajících 10% fakturované částky tvoří pozastávku. V období od 4.6.2018 do 28.11.2018 žalobce vystavil celkem , hodnota, faktur (č. 05/18, 06/18, 07/18, 08/18, 09/18, 11/18, 13/18). První faktura č. , datum, byla uhrazena v plné výši bez snížení o 10% na pozastávku. Ostatních šest faktur bylo uhrazeno dle smlouvy ve výši 90% a z každé faktury bylo neuhrazeno na pozastávku 10%. Celková výše dílčích pozastávek činí 205.000,- Kč. Uvolnění pozastávky bylo dohodou smluvní stran ujednáno tak, že žalobce písemně vyzve žalovaného, že je připraven k předání díla bez vad a nedodělků nebránících užívání. Na základě této výzvy v rámci přejímací řízení bude sepsán zápis (protokol o předání díla), který je nedílnou podmínkou pro uvolnění pozastávky ve výši 10% z jednotlivých faktur. Po splnění podmínky převzetí díla bez vad a nedodělků měl žalobce dle smlouvy za povinnost vyzvat písemně žalovaného k uvolnění pozastávky s tím, že vady a nedodělky uvedené v předávacím protokolu budou odstraněny. Smluvně ujednaná pozastávka slouží k tomu, aby zhotovitel dílo řádně a včas bez vad a nedodělků bránících užívání předal. Bez splnění této podmínky není možné pozastávku řádně uvolnit. Do současné doby nedošlo k naplnění všech podmínek pro uvolnění pozastávek, neboť žalobce neoznámil žalovanému písemně, že je připraven dílo bez vad a nedodělků předat, nepředložil požadované dokumenty a doklady pro předání díla dle smluvního ujednání čl 9.2 smlouvy o dílo ze dne 25.5.2018. Nikdy nedošlo k sepsání protokolu o předání díla, kde by byly uvedeny vady a nedodělky s termínem jejich odstranění. Žalovanému nebyla nikdy doručena písemná výzva žalobce s tím, že požaduje uvolnění pozastávky, kdy její nedílnou součástí by musel být protokol o předání díla a musely by být odstraněny vady a nedodělky uvedené v tomto protokolu. Z tohoto důvodu nebyla pozastávka hrazena a žaloba je přinejmenším předčasná.

8. Kromě toho dílo nebylo žalobcem dokončeno, na díle byla řada vad, které bránily jejímu užívání. Vzhledem k záruce ujednané v čl. 11.1 smlouvy o dílo, podle něhož záruční doba začíná běžet dnem předání díla bez vad a nedodělků bránícím užívaní díla, doposud ani nenastal čas, od kdy je možné počítat dvouletou záruční lhůtu. Žalovaný s odkazem na rozsudky sp.zn. 23 Cdo 799/2009, 32 Cdo 258/2012, 32 Cdo 334/2016, 32 Cdo 2002/ 2018 má za to, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla, na něž se váže vznik práva na zaplacení ceny díla, může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoliv způsobem jiným, tedy případně ani fakticky.

9. Tím, že doposud nedošlo k předání díla, vznikl žalovanému nárok na smluvní pokutu dle čl. 13 smlouvy o dílo ve výši 0,1% z ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení. Celková výše smluvních pokut může činit maximálně 10% z celkové ceny díla bez DPH, takže výše smluvní pokuty činí 240.000,- Kč. Žalovaný tak vznesl námitku započetí ve výši 240.000,- Kč, když k předání díla mělo dojít nejpozději dne 19.8.2018.

10. Pokud jde o pohledávku z faktury č. , Anonymizováno, ze dne 12.12.2018 na částku 286.200,- Kč za provedené vícepráce, faktura není důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky, ale představuje pouze formu dokladu dosvědčujícího provedení určité účetní operace (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.března 2006 sp.zn. 32 Odo 276/2005, ze dne 30.dubna 2001 sp.zn. 29 Cdo 1671/2000 a ze dne 27.února 2008 sp.zn. 32 Odo 479/2006). Pro sjednání víceprací dle čl. 14.6 smlouvy o dílo bylo nutné mezi stranami uzavřít písemnou dohodu. K uzavření žádné písemné dohody o provádění víceprací nad rámec smluvních povinností nikdy nedošlo. Žalobce musí prokázat, že a) žalovaný si u něj vícepráce nad rámec smlouvy o dílo objednal, v jakém rozsahu a za jakou cenu, b) žalobce, závazek provést pro žalovaného vícepráce nad rámec smlouvy o dílo přijal a c) žalobce závazek víceprací řádně a v část v požadované kvalitě provedl a předal.

11. Dále žalovaný uvedl, že dne 2.1.2019 zaslal žalobci dopis, ve kterém stranu informuje o provedeném jednostranném zápočtu dle § 1982 z.č. 89/20121 Sb. občanského zákoníku. Dle čl. 14.7. smlouvy o dílo vystavil dne 1.4.2021 pro žalobce fakturu č. VF 0059/21 na částku 43.560,- Kč za zřízení staveniště ve výši 1,5% z ceny díla. Dle tohoto ustanovení smlouvy se strany dohodly, že tato faktura bude hrazena formou zápočtu proti fakturám zhotovitele. Žalovaný tak vznesl námitku započetí částky 43.560,- Kč.

12. Žalobce v podání z 22.2.2022 (č. l. 68) naopak odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 996/2018 ze dne 13.6.2018, 23 Cdo 1505/2013 ze dne 24.7.2013 nebo 29 Odo 104/2003 ze dne 14.5.2003 s tím, že ve smlouvě o dílo nebylo formulováno, že podmínkou pro uvolnění pozastávky žalovaným žalobci je podepsání předávacího protokolu, ale odstranění případných vad díla zjištěných při předání díla. Předávací protokol tak byl jen důkaz o případných vadách díla při jeho předání a nikoli smluvní podmínkou pro uvolnění pozastávky žalobci žalovaným. Uvedl, že ke dni faktického převzetí jím provedeného díla žalovaným (subdodávka pro žalovaného na stavbě domova pro seniory) dílo nevykazovalo žádné vady a nedodělky, neboť bez tohoto převzetí díla žalovaným by pak žalovaný nebyl schopen předat celou stavbu domova generálnímu investorovi - společnosti , Anonymizováno, , a to poté co dne 20.12.2018 vydal příslušný stavební úřad kolaudační souhlas s užíváním stavby a požadovat po něm v roce 2019 uhrazení ceny díla. Po tomto předání stavby generálnímu objednateli, se jakékoli předání ze strany žalobce žalovanému stalo nemožné. Poukázal na tu skutečnost, že žalovaný v rozporu s čl. 10 bod 10.1. smlouvy o dílo přenesl své vlastnické právo k dílu na generálního objednatele dříve, než celé dílo zaplatil žalobci. Tvrdí-li žalovaný, že zhotovené dílo žalobce vykazovalo vady a nedodělky, pak žalovaný tyto vady a nedodělky díla nikterak nespecifikoval a tuto námitku vznesl až ve chvíli, kdy žalobce uplatnil svůj nárok na úhradu dlužné částky. Dále žalobce tvrdil, že nesplnění termínů sjednaných ve smlouvě o dílo bylo výlučně z důvodu prodlení na straně žalovaného a chybějící koordinace jednotlivých profesí na stavbě žalovaným. Z důvodu prodlení žalovaného s dokončením rozvodu potrubí v šachtě, hrubých rozvodů v místnostech v 1NP domu nemohl žalobce dokončit navazující stavební práce na díle v termínu sjednaném ve smlouvě o dílo. Dovozoval, že žalovaný je ke dni sepisu vyjádření (21.2.2022) v prodlení s úhradou částky 132.900,- Kč za vícepráce od 15.1.2019, tj. celkem , hodnota, dní (38,35%), resp. s , Anonymizováno, 205.000,- Kč za pozastávky z ceny díla od 20.12.2020 (21,4%), tj. celkem , hodnota, dní. V čl. 13 odstavec 13.3. smlouvy o dílo byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05% z fakturované částky bez DPH za každý den prodlení maximálně ve výši 10% celkové ceny díla bez DPH. Výše nároku žalobce na úhradu smluvního úroku z prodlení tak činí ke dni sepisu vyjádření částku 80.967,- Kč a 43.870,- Kč, tj. celkem: 124.837,- Kč.

13. Při jednání dne 30.března 2022 (č. l. 78) žalovaný doplnil, že žalobce nedodělal to, co měl udělat, takže si žalovaný musel najmout jiný subjekt, který ty práce dokončil za žalobce. Dokonce bylo také zjištěno, že žalobce ani nemohl ty práce, ke kterým se zavázal, provést, neboť bylo potřeba provést sádrokartonové konstrukce v protipožární úpravě, na což je potřeba zvláštní oprávnění, kterým žalobce nedisponoval. Žalovaný žalobce vyzýval, aby předložil příslušné certifikáty či oprávnění, neboť tyto jsou nutné ke kolaudaci. Žalobce však je nepředložil, a žalovaný si proto musel najmout jinou firmu, která toto oprávnění měla, která provedla revizi toho, co zhotovil žalobce, dodělala to a odstranila závady a nedostatky. Žalobce nikdy nevznesl žádné námitky vůči stavební připravenosti staveniště, staveniště bylo žalobci řádně a včas předáno, přesto žalobce práce provedl se zpožděním a nekvalitně, neboť tam byly vady, které musela odstraňovat firma, kterou si musel žalovaný najmout a zaplatit ji. Tato firma opravovala sádrokartonové konstrukce po žalobci a žalovaný této firmě musel za tuto práci zaplatit. Stavba byla provedena se zpožděním, žalovaný byl generálním dodavatelem stavby, platil tedy vysoké penále za celou stavbu. Žalobce měl vést stavební deník, ve kterém měl zaznamenávat kolik lidí a co který den dělá. Tento stavební deník žalovaný nikdy neviděl, nedostal ho a tento stavební deník se měl předávat investorovi ke kolaudaci, stejně jako potvrzení o protipožární úpravě sádrokartonových konstrukcí. Pokud jde o zaplacenou částku 150.000,- Kč na vícepráce, žalobce se dostavil za , jméno FO, s požadavkem na uhrazení víceprací v ceně asi 290.000,- Kč. U tohoto jednání byl jednak jednatel žalovaného pan Česal, jednak pan , jméno FO, a dále žalobce. Žalovaný žalobci sdělil, že mu zaplatí částku 150.000,- Kč, kterou uznává jako provedené vícepráce. Pokud jde o ty vady díla žalobce, vytýkat vady lze u hotového díla. Žalobce prostě opustil staveniště a nebylo komu vady díla vytýkat. Z tohoto důvodu byla přizvána třetí firma, která vady díla po žalobci opravila.

14. Podáním z 26.5.2022 (č. l. 92) žalobce sdělil, že dne 29.5.2019 byla mez žalovaným a generálním investorem uzavřena dohoda o narovnání, ze kterého mimo jiné vyplývá, že generální investor uplatnil vůči žalovanému z důvodu prodlení s předáním díla ke kolaudaci a prodlení s předáním díla smluvní pokutu ve výši 4,000.000,- Kč, když žalovaný tento nárok uznal co do důvodu i výše. Bylo dohodnuto, že záruční doba díla začala běžet dne 15.2.2019. Žalovaný se zavázal bez vad a nedodělků dokončit dílo redukované o méněpráce a rozšířené o vícepráce specifikované v příloze dohody. Žalovaný má nadále za generálním investorem pohledávku v celkové výši 2,535.774,77 Kč. Z přihlášky žalovaného do insolvenčního řízení ohledně majetku generálního investora ze dne 21.9.2020 pak vyplývá, že žalovaný přihlásil svoji pohledávku ve výši 2,535.747,77 Kč do insolvenčního řízení včetně pohledávky z titulu smluvní pokuty ve výši 705.000,- Kč, tj. pohledávku v celkové výši 3,240.747,77 Kč. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 , insolvenční spisová značka, -P321-2 ze dne 22.10.2020 pak vyplývá, že přihláška žalovaného do insolvenčního řízení byla odmítnuta, neboť byla žalovaným podána opožděně. Žalobce je tak přesvědčen, že žalovaný svoji ztrátu na stavbě v celkové výši 7,240.747,- Kč přenesl na žalobce a další subdodavatele stavby. Dále žalobce odmítl tvrzení žalovaného, že by jeho dílo mělo vady, které bylo nezbytné odstranit třetí osobou a že by opustil stavbu, když naopak na rozdíl od žalovaného na stavbě byl nadále přítomen a pokračoval na ní i v prosinci 2018 a další měsíce roku 2019, když prováděl nezbytné stavební a jiné práce (např. úklid stavby) přímo pro generálního investora. Odmítá tvrzený nárok žalovaného na úhradu částky 51.665,- Kč z titulu provedené likvidace odpadů dne 27.12.2018, když je přesvědčen o tom, že žalovaný žádnou likvidaci odpadů po žalobci neprovedl a není rovněž zřejmé, jak žalovaný dospěl k této částce. Rovněž odmítá tvrzený nárok žalovaného na úhradu částky 69.235,- Kč z titulu odstranění vad díla žalovaným, resp. třetí osobou dne 27.12.2018, neboť žalovaný žádné vady díla neodstranil, nepředložil o tom žádný důkaz a není zřejmé, jak žalovaný dospěl k této částce. Poukázal na rozpory vyplývající z emailové zprávy žalovaného ze dne 3.1.2019, kterou měl být žalobce vyzván žalovaným k dokončení díla (revizní otvory, akryl), avšak již dne 27.12. 2018 vystavil žalovaný fakturu žalobci VF 0387/18 na částku 69.235,- Kč za práce s SDK a provedením akrylů se splatností dne 10.1.2018 a svůj nárok měl vůči žalobci jednostranně započíst proti pohledávkám žalobce. Žalobce proto odmítá tvrzené nároky žalovaného v celkové výši 120.900,- Kč. Ohledně jednostranného zápočtu žalovaného ze dne 27.12.2018 namítá, že mu tento ani vyúčtování výše uvedených nároků nebyly doručeny.

15. Podáním z 18.8.2022 došlým soudu 24.8.1022 (č. l. 130) žalovaný doplnil, že dle čl. 9.2 smlouvy o dílo bylo povinností žalobce ke kolaudaci předat žalovanému veškeré potřebné doklady jako stavební deník, návody, záruční listy, dokumentaci skutečně provedeného díla a ostatní doklady potřebné ke kolaudaci, mimo jiné i certifikát pro oprávnění prací týkající se protipožárních konstrukcí. Žalobce se smluvně zavázal, že SDK provede na stavbě podle dokumentace , Anonymizováno, zpracované studiem , Anonymizováno, , přičemž podle specifikace SDK příček byla značná část příček SDK právě z protipožárních konstrukcí. Tyto doklady ke kolaudaci ale žalobce nikdy nedodal. Žalovaný se domnívá, že žalobce tyto doklady nedodal zejména z důvodu, že není držitelem platného certifikátu. Proto žalovaný, aby mohl dílo zkolaudovat, byl nucen vyžádat si kontrolu provedených prací od certifikované firmy , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, , která provedla na stavbě místo žalobce revize týkající se protipožárních sádrokartonových konstrukcí a žalovanému vystavila potřebné doklady ke kolaudaci.

16. Z předkolaudačního zápisu ze dne 20.11.2018 je patrné, že ke dni 20.11.2018 nebyly sádrokartonářské práce dokončeny. Z tohoto důvodu byly sádrokartonářské práce částečně dokončeny po 28.11.2018 firmou , právnická osoba, ., konkrétně SDK konstrukce a provedení akrylů ve 4. NP. Ze stavebního deníku listu č. , hodnota, , zápisu ze dne 13.12.2018 je patrné, že čtyři pracovníci ze strany žalobce prováděli na stavbě SDK konstrukce. Dne 14.12.2018 taktéž tři pracovníci žalobce provádějí SDK konstrukce. Toto se opakuje do 20.12.2018. Dále pak např. dne 24.1.2019 čtyři zaměstnanci , jméno FO, provádí opravy SDK konstrukcí, 25.1, 26.1, 29.1, 30.1., 1.2. a 2.2. jsou na stavbě zaměstnanci žalobce a každý den provádí opravy SDK. Tedy v době, kdy mělo být dílo již déle jak 3 měsíce předáno, jsou žalobcem prováděny opravy SDK. Zákon (§ 2604 a 2610 odst. 1 z.č.89/2012 Sb.) ke splnění povinnosti zhotovitele provést dílo stanoví dvě podmínky, a to dokončení díla a předání díla, obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (závěry rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2009 sp. zn. 32 Cdo 2592/2008 nebo ze dne 25.2.2009 sp. zn. 32 Cdo 5187/2007). Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (např. rozsudky ze dne 29.10.2009 sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ze dne 31.3.2009 sp. zn. 23 Odo 1724/2006 a ze dne 19.3.2013 sp. zn. 32 Cdo 358/2012, rozsudek ze dne 22.4.2009 sp. zn. 23 Cdo 799/2009, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8.4.2010 sp. zn. III. ÚS 1821/09). Nebyl-li předávací protokol tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 23 Cdo 799/2009 či usnesení ze dne 26.11.2015 sp. zn. 23 Cdo 4979/2014). Tyto závěry lze plně vztáhnout i na případy postupného provádění díla podle ustanovení § 2606 o. z.

17. V podání z 1.9.2022 (č. l. 161) došlém soudu 7.9.2002 žalobce s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 996/2018 ze dne 13.6.2018, 23 Cdo 1505/2013 ze dne 24.7.2013 a dále 29 Odo 104/2003 ze dne 14.5.2003 tvrdil, že podepsání předávacího protokolu o předání díla nebylo sjednanou hmotněprávní podmínkou pro vznik nároku žalobce na uhrazení ceny díla resp. pozastávky žalovaným a že žalovaný dílo od žalobce fakticky, aniž by došlo k podpisu předávacího protokolu. Namítal, že žalovaný jako objednatel nesplnil svoji zákonnou povinnost a neoznámil žalobci jako zhotoviteli vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité péči zjistit měl, tato práva pak žalovaný uplatnil u žalobce opožděně a soud mu je tak ve smyslu ustanovení § 2618 občanského zákoníku nemůže přiznat. Tvrdí-li žalovaný, že vady díla a nedodělky odstranil pomocí třetí osoby, a to aniž by svá práva z vadného plnění předtím uplatnil u žalobce, pak tento postup je zcela v rozporu s ustanovením § 2615 a násl. občanského zákoníku upravujícím uplatňování vad. Podle § 1925 občanského zákoníku právo z vadného plnění sice nevylučuje právo na náhradu škody, nicméně uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, se nelze domáhat uplatněním nároku z jiného právního důvodu, např. z titulu náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na odstranění vady díla třetí osobou (32 Odo 558/2005 ze dne 5.6.2006 nebo 9 Odo 556/2003 ze dne 15.4.2004). Dále tvrdil, že částečná úhrada vyúčtovaných víceprací žalovaným ve výši 150.000,- Kč má ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku účinky uznání zbytku dluhu ve výši 136.200,- Kč, neboť z okolností výše uvedených spočívající v provedení zápočtu ohledně zbývající části dlužné částky žalovaným ve výši 112.260,- Kč a potvrzením žalovaného, že zbývající část téhož dluhu ve výši 23.940,- Kč zůstává nadále neuhrazena, lze jednoznačně usoudit, že žalovaný uznal vůči žalobci i zbytek svého dluhu za vícepráce ve výši 136.200,- Kč.

18. V podání z 9.9.2022 (č. l. 166) žalobce tvrdil, že je držitelem platného certifikátu protipožárních SDK a že žalovaným tvrzené nároky z vad u žalobce neuplatnil řádně a včas. Zpochybnil věrohodnost listin předložených žalovaných týkajících se objednávek ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, ., neboť objednávka na SDK práce u této společnosti je z 15.11.2018, ačkoliv v listopadu a prosinci 2018 žalobce ještě na stavbě práce dle smlouvy o dílo prováděl a žalovanému je účtoval fakturami , datum, . Podle žalobce dílo včetně víceprací bylo dokončeno před kolaudací, která proběhla 20.12.2018. Doplnil, že vícepráce vyúčtoval fakturou číslo 14/18, na kterou žalovaný uhradil částku 150.000,- Kč a zbývající část měla zaniknout zápočtem žalovaného z 27.12.2018. Má za to, že zápočet žalovaného je neplatný, ale že žalovaný zápočtem a svým částečným plněním uznal i zbytek dluhu.

19. Podáními z 5.1.2023 (č. l. 188) a 16.1.2023 (č. l. 194) pak účastníci komentovali provedené výslechy.

20. Jelikož je žalobce státním příslušníkem , adresa, republiky, jak vyplývá z výpisu z živnostenského rejstříku na č.l. 23, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce tak na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Mezi Českou republikou jako nástupnickým státem po Československu a , adresa, platí smlouvy uzavřené mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií, jakožto předchůdci České republiky a , adresa, republiky, zejména tedy Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních vyhlášená pod č. 207/1964 Sb. Tato smlouva však pravomoc soudu v této věci neupravuje. Podle § 6 odst. 1 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů ve věcech závazkových a jiných majetkových práv může být založena také ujednáním stran v písemné formě. Věcnou příslušnost českých soudů nelze však takovým ujednáním měnit. Podle § 85 odst. 3 o.s.ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Žalovaný má sídlo v obvodu zdejšího soudu, je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu a zdejší soud je soudem místně příslušným.

21. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č.1215/2012 ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána i dle článku 4 cit. nařízení, neboť žalovaný má na území ČR sídlo. Kromě toho pravomoc českých soudů byla sjednána přímo i ve smlouvě o dílo v článku 15.1.

22. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslechy svědků , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, staršího a , tituly před jménem, , jméno FO, mladšího, faktura žalobce žalovanému , Anonymizováno, na částku 275.000,- Kč ze dne , datum, , faktura č. , Anonymizováno, z , datum, na částku 750.000,- Kč, faktura č. , Anonymizováno, z , datum, na částku 600.000,- Kč, faktura č. , Anonymizováno, , datum, na částku 450.000,- Kč, faktura č. , Anonymizováno, z , datum, na částku 100.000,- Kč, faktura č. , datum, na částku 100.000,- Kč, faktura č. , datum, na částku 50.000,- Kč, kolaudační souhlas s užíváním stavby z 20.12.2018 , právnická osoba, , adresa, , Odboru výstavby a životního prostředí, denní záznam stavby, faktura č. , Anonymizováno, žalobce žalovanému z , datum, částku 286.200,- Kč, dopis žalovaného právnímu zástupci žalobce ze 4.1.2021, dopis právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 16.12.2020, předžalobní upomínka z 20.5.2021, údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně žalobce, výpis z obchodního rejstříku žalovaného, smlouva o dílo mezi , právnická osoba, a blíže neoznačeným zhotovitelem, úplný výpis z obchodního rejstříku žalovaného, faktura žalovaného žalobci č. , Anonymizováno, ze dne , datum, na částku 43.560,- Kč, faktura žalovaného žalobci č. , datum, na částku 69.235,- Kč, faktura č. , Anonymizováno, ze , datum, na částku 51.665,- Kč, jednostranný zápočet pohledávek a závazků žalovaného adresovaný žalobci ze dne 27.12.2018, výpis z účtu , právnická osoba, ., smlouva o dílo mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem ze dne 25.5.2018, e-mailová komunikace , jméno FO, za žalovaného se žalobcem, podací stvrzenka z 2.1.2019, faktura společnosti , Anonymizováno, žalovanému č. , hodnota, z , datum, na smluvní pokutu dle dohody o narovnání z , datum, na částku 4.000.000,- Kč, dohoda o vzájemném započtení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným, výpis z účtu žalovaného, faktura společnosti , právnická osoba, . žalovanému č. , hodnota, na částku 307.310,- Kč ze dne , datum, včetně rozpočtu, výpis z účtu žalovaného ze dne , datum, a , datum, , faktura společnosti , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, č. , tel. číslo, na částku 495.395,- Kč včetně rozpočtu, výpis z účtu u , právnická osoba, žalovaného za období 15.2.2019, objednávka stavebních prací a prací spojených s dokončením sádrokartonů ze strany žalovaného na , právnická osoba, . z 15.11.2018, dohoda o narovnání mezi , Anonymizováno, jako objednatel , právnická osoba, jako zhotovitelem z 29.5.2019 včetně přílohy č. , hodnota, seznamu víceprací a přílohy č. , hodnota, seznamu méněprací, faktura žalovaného společnosti , Anonymizováno, č., Anonymizováno, na částku 2.768.533,36 Kč, faktura žalobce společnosti , Anonymizováno, ze , datum, na částku 50.000,- Kč, faktura žalobce společnosti , Anonymizováno, dne , datum, na částku 272.164,- Kč, faktura žalobce společnosti , Anonymizováno, z , datum, č. 02/19 na částku 130.960,- Kč, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.října 2020 č. j. , insolvenční spisová značka, dopis žalovaného právnímu zástupci žalobce ze 4.1.2021, kopie stavebního deníku, zápis z přípravného 0. kontrolního dne stavby ze dne 22.5.2018, zápis z 1. kontrolního dne stavby z 29.5.2018, zápis z 3. kontrolního dne stavby z 12.6.2018, zápis ze 4. kontrolního dne stavby z 19.6.2018, zápis z 5. kontrolního dne stavby ze dne 26.6.2018, zápis z 6. kontrolního dne stavby ze dne 10.7.2018, zápisy ze 7. kontrolního dne stavby ze dne 17.7.2018, z 10. kontrolního dne ze 7.8.2018, z 22. kontrolního dne z 30.10.2018, z 23. kontrolního dne z 6.11.2018, z 24. kontrolního dne „Předkolaudační zápis“ z 20.11.2018, přihláška pohledávky, certifikát od společnosti , právnická osoba, . firmě , právnická osoba, ze dne 7.3.2020, prohlášení o montáže požárně bezpečnostního zařízení podle vyhlášky č. 246/01 Sb. § 6 odst. 3 společnosti , právnická osoba, z 20.11.2018, doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení a provedení požárně bezpečnostního zařízení, denní záznamy stavby (stavební deník).

23. Pokud žalovaný navrhoval doplnit dokazování o kolaudační spis a kolaudační rozhodnutí stavebního úřadu, považoval soud prvního stupně tento důkaz za nadbytečný, neboť by pro žalovaného nepřivodil příznivější výsledek řízení.

24. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy. Soud v první řadě předesílá, že situace je komplikovaná jak po právní stránce, tak i po stránce skutkové, neboť účastníci řízení řadu úkonů činili ústně a/nebo prostřednictvím třetích osob. Kromě toho v řízení zcela evidentně (zejména žalobce) uváděli polopravdy i nepravdy. Situace je tak značně nepřehledná, nicméně z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

25. Mezi účastníky není sporu, že žalobce i žalovaná společnost se podíleli na výstavbě domova důchodců nazvaného , adresa, Žalobce prováděl sádrokartonové konstrukce na této stavbě od samého počátku, nejprve pro společnost , Anonymizováno, jako investora stavby, později pro žalovaného, jenž se stal na základě smlouvy se společností , Anonymizováno, , IČO , IČO, , generálním dodavatelem stavby, kterou převzal už rozestavěnou. Z výslechů svědků (, tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, ) vyplývá, že se jednalo o velkou stavbu, svědek , jméno FO, uváděl, že měla rozpočet 140.000.000,- Kč, dům měl 4 podlaží o rozměrech 96 m na délku a 20 m na šířku. Z výslechu svědka , jméno FO, a svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že žalobce jako subdodavatele pro žalovanou společnost doporučil svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , který společně se žalobcem celou stavbu prošel, překontrolovali rozestavěnost sádrokartonových konstrukcí a na základě toho si žalobce řekl o částku, za kterou je ochotný dodělat sádrokartonové konstrukce, které byly už žalobcem v té době rozdělané. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, pak vyplývá, že ze smlouvy investora s původním generálním dodavatelem stavby byl rozpočet na sádrokartonové konstrukce 9.000.000,- Kč, ve smlouvě mezi žalobcem a společností , právnická osoba, , byly sádrokartonové konstrukce vyčísleny na 2.400.000,- Kč, přičemž celková hodnota smlouvy mezi investorem a společností , právnická osoba, a.s. byla 44.000.000,- Kč.

26. Pokud jde o výpovědi svědků, soud podotýká, že částečně si svědkové odporovali, bylo zjevné, že některé detaily si už nepamatují. Dále bylo zjevné, že svědek , jméno FO, jako zaměstnanec žalované společnosti vcelku logicky straní žalovanému, naopak svědek , tituly před jménem, , jméno FO, zcela evidentně spolupracoval se žalobcem, když ještě před svým výslechem se sešel s právním zástupcem žalobce a připravoval mu podklady i pro podání soudu. Výpověď svědka , jméno FO, tak byla tendenční pro změnu ve prospěch žalobce.

27. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že v objektu bylo velké množství sádrokartonových konstrukcí, neboť se jednalo o velký objekt ze železobetonu, zakrývaly se sloupy, průvlaky, koupelny byly celé obložené ze sádrokartonu, byly podhledy na chodbách. Z výslechu svědka , jméno FO, i svědka , jméno FO, pak vyplývá, že na sádrokartonové konstrukce jsou různé požadavky, jednak z hlediska požární bezpečnosti, když sádrokartony jsou buď požární, nebo nepožádání, jednak pak byly požadavky ohledně nosnosti těchto sádrokartonových konstrukcí, neboť na některé byla montována umyvadla, záchody a kuchyňské linky. V takových případech pak musí sádrokartonová konstrukce mít zpevňující konstrukci. Z výslechu svědka , jméno FO, vyplývá, že některé sádrokartony byly protipožární, což vyplývalo z projektové dokumentace. Na záchodech a v koupelnách jsou sádrokartony zelené proti vlhkosti. Budova měla betonový skelet, občas byly některé zdi vyzděné z cihel, jinak ale celý vnitřek budovy byl prakticky ze sádrokartonů. Byly v něm sádrokartonové stěny, na které se věšela umyvadla, záchody a další předměty. Na protipožární sádrokartonové konstrukce musí být zvláštní certifikáty. Takové konstrukce musí být provedeny firmou, která příslušné certifikáty má.

28. Mezi stranami dále není sporu, že dne 25.5.2018 uzavřel žalobce jako zhotovitel se žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo (č. l. 62), podle níž žalobce jako zhotovitel se ve smlouvě zavázal provést pro žalovaného jako objednatele za podmínek sjednaných v této smlouvě dílo spočívající v provedení sádrokartonových konstrukcí na stavbě domova pro seniory „, adresa, podle dokumentace , Anonymizováno, Žalovaný jako objednatel se zavázal předmět díla převzít (pokud bude bez vad, které by bránily jeho řádnému užívání) a v termínech dohodnutých v této smlouvě dílo zaplatit. Podle článku 2.5 smlouvy dojde-li při realizaci předmětu díla k jakýmkoliv změnám, doplňkům nebo rozšíření předmětu díla na základě požadavků objednatele, je on sám povinen předat zhotoviteli soupis těchto změn. Žádná změna díla způsobující zvýšení nebo snížení sjednané ceny díla nebo prodloužení sjednané lhůty k provedení díla se nesmí uskutečnit bez písemného potvrzení změny, vzájemně projednané a podepsané oprávněnými zástupci smluvních stran. Podle článku 3.1 termín zahájení prací je 25.5.2018, termín dokončení prací je 19.8.2018. Zhotovitel je povinen do 7 dnů od zahájení prací předložit podrobný harmonogram realizace díla. Zároveň je povinen upozornit na případnou stavební nepřipravenost. Podle článku 3.2 po dobu prodlení jedné smluvní strany s plněním jejích povinností stanovených touto smlouvou není druhá strana v prodlení s plněním svých povinností, pokud jejich realizace je podmíněna splněním povinností, s jejich plněním je druhá strana v prodlení. Podle článku 4.1 cena za řádně provedené dílo je stanovena na částku 2.400.000,- Kč. Podle článku 4.2 cena za dílo je sjednána jako pevná a zahrnuje veškeré náklady zhotovitele spojené s prováděním díla podle této smlouvy. V pochybnostech se má za to, že veškeré náklady spojené s prováděním díla a plněním povinností zhotovitele jsou zahrnuty v ceně za dílo, pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, že tyto náklady budou hrazeny zvlášť na základě samostatného ujednání. V článku 5 smlouvy jsou platební podmínky. Podle článku 5.1 realizované práce budou uhrazeny objednatelem měsíčně na základě daňových dokladů – dílčích faktur, jejich přílohami budou vždy zjišťovací protokoly, tj. oboustranně potvrzené soupisy skutečně potvrzených prací. Objednatel je povinen potvrdit zjišťovací protokol, nebo ho písemně s odůvodněním odmítnout, pokud s ním nesouhlasí, a to do 7 dnů ode dne, kdy ho od zhotovitele obdrží. Nevyjádří-li se v této době, má se za to, že se zjišťovacím protokolem souhlasí. Daňové doklady – faktury objednatel uhradí do výše 90 % fakturované částky. Zbývajících 10 % fakturované částky tvoří pozastávku. Na základě písemné výzvy zhotovitele doručené objednateli po převzetí díla objednatelem a odstranění případných vad a nedodělků uvedených v předávacím protokole uhradí objednatel zhotoviteli pozastávku ve výši 10 % ceny díla, a to do 30 dnů po obdržení této výzvy. Podle článku 5.2 na případné práce nad rámec předmětu plnění zpracuje zhotovitel samostatný soupis provedených prací a dodávek a samostatné vyúčtování, potom však platí, že rozsah a cena takovýchto možných víceprací musí být odsouhlasena objednatelem před zahájením jejich realizace. Faktura, kterou budou tyto případné vícepráce vyúčtovány, musí obsahovat odkaz na dokument, kterým byly tyto vícepráce písemně sjednány a odsouhlaseny. Podle článku 6.1 zhotovitel je povinen vést ode dne převzetí staveniště o pracích, které provádí, stavební deník, do kterého je povinen zapisovat všechny skutečnosti rozhodné pro plnění smlouvy. Zejména je povinen zapisovat údaje o časovém postupu prací, jejich jakosti, zdůvodnění odchylek prováděných prací od projektové dokumentace a podobně. Povinnost vést stavební deník končí předáním a převzetím díla. Stavební deník je zhotovitel povinen vést dle příslušných platných vyhlášek. Podle článku 8.4 zhotovitel je povinen kvalifikovaně odstranit veškeré odpady vzniklé při provádění díla zhotovitelem, včetně čištění komunikací nebo poškození životního prostřední, a to na vlastní náklady průběžně, zbylé odpady nejpozději do 5 dnů ode dne předání a převzetí díla objednatelem. Tyto náklady jsou součástí smluvní ceny. Zhotovitel dále nesmí obtěžovat okolí nadměrným hlukem prachem. Podle článku 8.5 veškeré odborné práce musí vykonávat zaměstnanci nebo třetí osoby zhotovitele nebo jeho subdodavatelů mající příslušnou kvalifikaci. Doklad o kvalifikaci pracovníků je zhotovitel na požádání objednatele povinen předložit. Podle článku 9.0 zhotovitel připraví veškeré potřebné doklady ke kolaudaci ke dni dokončení díla ve 4 vyhotoveních. Podle článku 9.1 zhotovitel je povinen písemně oznámit objednateli nejpozději 5 dnů předem, kdy bude dílo připraveno k předání bez vad a nedodělků nebránících užívání. Objednatel je pak povinen nejpozději do 3 dnů od termínu stanoveného zhotovitelem zahájit přejímací řízení, a pokud jsou podmínky k převzetí díla stanovené touto smlouvou splněny, řádně v něm pokračovat. Podle článku 9.2 zhotovitel je povinen předat u přejímacího řízení stavební deník, návody k používání a údržbě zabudovaných zařízení včetně příslušných záručních listů, dokumentaci skutečného provedení díla a všechny doklady nutné k řádné kolaudaci díla. Podle článku 9.3 o průběhu přejímacího řízení pořídí objednatel zápis, ve kterém se mimo jiné uvede i soupis vad a nedodělků, pokud je dílo obsahuje, s termínem jejich odstranění. Pokud objednatel odmítá dílo převzít, je povinen uvést do zápisu svoje důvody. Podle článku 10.1 vlastníkem díla je od počátku objednatel. Objednatel se zavazuje, že nepřenese vlastnické právo na třetí osobu před zaplacením celého díla. Podle článku 10.2 vlastnické právo k veškerému odpadu vzniká zhotoviteli dnem předání a převzetí staveniště. Podle článku 11.1 zhotovitel přijímá záruku za kvalitu jím provedeného díla, a to za stavební práce 5 let, na TZB a elektroinstalace 2 roky, na speciální dodávky dle údajů příslušných výrobců. Záruční doba začíná běžet dnem předání díla bez vad a nedodělků bránících užívání díla. Podle článku 13.1 pokud zhotovitel bude v prodlení s předáním díla nebo s předáním díla ke kolaudaci, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Celková výše smluvních pokut, uplatněné na základě tohoto ustanovení této smlouvy, činí maximálně 10 % celkové ceny díla bez DPH. Podle článku 13.2 pokud zhotovitel bude v prodlení s odstraňováním záručních vad je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši , právnická osoba, ,- Kč za každý den prodlení. Podle článku 13.3 pro případ prodlení objednatele s placením oprávněně fakturovaných částek, sjednávají smluvní strany úrok z prodlení ve výši 0,05 % z fakturované částky bez DPH za každý započatý den prodlení. Celková výše smluvních pokut uplatněné na základě tohoto ustanovení této smlouvy činí maximálně 10 % celkové ceny díla bez DPH. Podle článku 14.6 vícepracemi se rozumí veškerá činnost zhotovitele, kterou pro objednatele provede nad rámec smluvních povinností na základě předchozí písemné dohody smluvních stran. Podle článku 14.7 objednatel zajistí pro zhotovitele za úhradu vynaložených nákladů dodávku elektrické energie a vody. Tyto náklady budou objednatelem přeúčtovány zhotoviteli a proveden zápočet s fakturami zhotovitele. Pro případ rozporu ohledně stanovené výše uvedených nákladů se stanovuje, že zhotovitel uhradí za dodávku elektrické energie a vody částku 1,5 % z ceny díla. Podle článku 15.1 pokud jednání smluvních stran v takovém případě nebude úspěšné, bude spor řešen soudní cestou u příslušných českých soudů podle českého práva. Podle článku 15.2 tuto smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky k této smlouvě. Jiné zápisy, protokoly a podobně se za změnu smlouvy nepovažují. Tyto dodatky musí být podepsány osobami oprávněnými jednat ve věcech této smlouvy, jinak jsou neplatné. Tím není dotčeno ustanovení článku 2.5 této smlouvy.

29. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že jako zaměstnanec žalovaného na pozici manažera na stavbě v Nepomuku vykonával funkci zástupce generálního dodavatele. Měl na starosti jednání s investorem a se subdodavateli. Ve vztahu k žalobci připravoval smlouvu o dílo po technické stránce. Žalobce měl na starosti dodání sádrokartonů, svědek musel připravit smlouvu v tom směru, co žalobce bude konkrétně provádět. Smlouvu uzavírali na základě cenové nabídky, kterou připravil žalobce spolu s panem , jméno FO, . Žalobce na stavbu nastoupil ihned, měl tam proměnlivý počet pracovníků. Stavba byla obrovská, počet lidí žalobce byl podle svědka nedostatečný. Svědek žalobci psal e-maily, že urgují navýšení jeho pracovních kapacit, aby nedocházelo ke zpožďování stavby. Podle svědka byla stavební připravenost hotová, protože rovnou mohl začít pracovat. Žalobce termín dokončení prací nedodržel. Žalovaná společnost byla pod tlakem, protože se blížil termín předání stavby a měli sjednáno penále s investorem. Žalobce byl jednak v prodlení s prováděním prací, jednak v prodlení s dodáním dokladů nutných ke kolaudaci, což byly například prohlášení o shodě, certifikáty na provádění požárních sádrokartonů, funkční zkoušky. Funkční zkouškou se rozumí atest, že žalobce absolvoval školení od výrobce a že dodržel požadované skladby od výrobce a systém provedení sádrokartonových konstrukcí. Žalobce nedoložil certifikát od výrobce, že je proškolený a že smí provádět požární sádrokartony. Svědkovi sdělil, že žádné takové osvědčení nemá. , právnická osoba, dokumentaci byly konkrétní specifikace požárních sádrokartonů i jednotlivých požadavků. V době, kdy mělo být všechno hotovo tj. někdy v listopadu 2018, se svědek na žalobce obrátil s žádostí o předložení příslušných certifikátů a funkčních zkoušek, žalobce ke svědkově velkému údivu sdělil, že žádný certifikát nevlastní. Na základě toho se žalovaný musel obrátit na specializovanou firmu, která udělala kompletní revizi sádrokartonů, sepsala soupis vad, které musí žalovaný opravit, aby to splnilo protipožární požadavky. Na základě tohoto soupisu oslovili další firmu, StavProdukt, který příslušné sádrokartony udělal a další firma MPI pak vystavila podklady potřebné pro kolaudaci. Svědek připravoval veškeré doklady ke kolaudaci, také žalobce vyzýval buď e-mailem, nebo nějakým zápisem. Podle svědka žalobce stavbu podcenil. Revize sádrokartonů od firmy MPI stála řádově desetitisíce, dodělání těch sádrokartonů stálo také desetitisíce. Termín dokončení ve vztahu k investorovi měli někdy v prosinci 2018, dokončili to se zpožděním někdy v únoru 2019. Podle svědka bylo zpoždění zaviněno hlavně sádrokartonovými konstrukcemi, protože v domě byly sádrokartonové podhledy i stěny, v podhledech se měly vést kabely, vzduchotechnika, montovat světla. Když nejsou hotové stěny, nelze namontovat vybavení, sanitu a kuchyně. Ze zpoždění při předání díla investorovi vyplynuly pro žalovaného sankce. To, co žalobce udělal, udělal v dobré kvalitě, ale nedodělal všechno a neudělal to včas. Konkrétně třeba nebyly hotové akryly, tj. zamazání akrylovým tmelem spojů mezi stěnou a stropem (podhledem). Ve čtvrtém patře nebylo toto hotové vůbec, musela to dodělávat firma StavProdukt. Žalobce stavbu nedokončil, ze stavby odešel. Řekl žalovanému, že mu to nevychází, že chce zaplatit něco navíc. Žalovaný nesouhlasil, respektive mu zaplatil 150.000,- Kč, když zohlednil jeho vícenáklady za ubytování v Nepomuku. , právnická osoba, nedošlo k žádné změně, postavilo se to přesně tak, jak to bylo naprojektováno. Žalobce požadoval po žalovaném navíc 283.050,- Kč, to mu žalovaný neodsouhlasil, zaplatili mu 150.000,- Kč. Kvůli protipožárním sádrokartonům se musely dodělávat závěsy sádrokartonových podhledů. Žalovaný na sádrokartonových konstrukcí neměl žádnou marži, jakou žalobce podal žalovanému cenovou nabídku, tak to žalovaný převzal do smlouvy s investorem. Žalobce žalovanému naúčtoval za sádrokartonové konstrukce 2.400.000,- Kč, stejnou částku žalovaný účtoval investorovi za sádrokartonové konstrukce. Protipožárních sádrokartonů byla asi 1/5. Podle harmonogramu investora měly být sádrokartonové konstrukce hotové do konce srpna 2018. Podle smlouvy o dílo se žalobcem měl žalobce předložit harmonogram realizace díla a upozornit na případnou stavební nepřipravenost. Žádný harmonogram však nepředložil, takže žalovaný vycházel z harmonogramu investora. Ve smlouvě s investorem bylo dokončení sádrokartonových konstrukcí do 31.8.2018, ve smlouvě se žalobcem byl termín do 19.8.2018, takže tam měli 12 dnů rezervu. S investorem byla kolaudace dohodnuta v termínu do 31.10.2018, dílo mělo být dokončeno 25.11.2018. Na dokončení sádrokartonových konstrukcí bylo navázáno dokončení zařizovacích předmětů, topení, elektroinstalace, podlah, obkladů a dlažeb. Na začátku sádrokartonář připraví konstrukce, nechá v nich otvory pro montáž hrubých rozvodů elektřiny, vody, kanalizace, pak přichází řemeslníci, kteří tyto hrubé rozvody udělají, po nich přichází zase sádrokartonář, který to zakryje, pak přichází zase ti řemeslníci, kteří udělají finální podobu, finální prvky, vypínače, světa, zásuvky, pak přichází malba, obklady a dlažba. Svědek psal žalobci 21.8.2018 e-mail, že na stavbě je jenom 6 pracovníků a že žalovaný požaduje po žalobci navýšení počtu lidí, aby se to povedlo dokončit v co nejkratším náhradním termínu a aby se tím minimalizovaly škody vzniklé při prodlení s prováděním díla. Žalobce na to nijak nereagoval. Žalobce žalovaného nikdy neupozorňoval, že není stavební připravenost nebo že nestíhá, nežádal o prodloužení dokončení díla. Někdy v lednu 2019 požádali firmu StavProdukt, aby dodělala sádrokartonové konstrukce. Žalobce chodil na stavbu ještě do konce roku 2018, byl tam před Vánoci a pracoval na sádrokartonových konstrukcích. Žalobce žalovanému dílo nikdy nepředal. Žalobce se pak nakonec na stavbu vrátil, ale nikoliv po dohodě se žalovaným, ale po dohodě s investorem, který si žalobce objednal na odstranění drobných vad nebránících užívání. Žalovaný v narovnání s investorem měl dohodu, že nemá odstraňovat drobné vady nebránící užívání, že si je investor odstraní sám. Žádné vícepráce u žalobce žalovaný neobjednával a ani objednány být nemohly, neboť předmět díla byl pevně navázaný na projektovou dokumentaci, která se neměnila a zůstala stejná. Žalobce na začátku strávil mnoho dnů na stavbě při připravování cenové nabídky, když si celou stavbu procházel a naceňoval si své práce. Žalovaný žalobci zaplatil navíc 150.000,- Kč z toho důvodu, že žalobce sdělil, že si zapomněl nacenit ubytování a že mu to nevychází. Svědek se pokoušel se žalobcem domluvit na placení za vodu a elektřinu spotřebovanou žalobcem na stavbě, ale nedohodli se, neboť žalobce řekl, že pokud mu žalovaný zaplatit, co po něm žalobce chce, taky jim nic platit nebude. Z tohoto důvodu dle bodu 14.7 smlouvy naúčtovali žalobci 1,5 % z ceny díla. Podle bodu 8.4 smlouvy měl žalobce po skončení prací odstranit veškeré odpady. To neučinil, takže žalovaný musel objednat kontejnery a odstranit odpady na své náklady. V zápisu z kontrolního dne 9.10.2018 zhotovitel urgoval dokončení sádrokartonových konstrukcí s tím, že v současné době jsou na stavbě pouze 3 pracovníci a není možné provádět dokončovací práce u ostatních řemesel. Pro svědka práce na stavbě skončily v únoru 2019. Po kolaudaci nemohly zůstat na stavbě nedodělky a vady bránící užívání. Zůstaly tam ale nedodělky a vady nebránící užívání. Žalobce pro žalovaného na stavbě pracoval naposledy před Vánoci 2018. Proběhlo protokolární předání díla investorovi. Podle smlouvy o narovnání mělo k dokončení vnitřních částí dojít do 15.2.2019, k dokončení vnějších částí dle klimatických podmínek do 30 dnů od ukončení vnitřních částí. Přejímka díla proběhla 15.2.2019. Kolaudační souhlas je z 20.12.2018, což znamená, že sádrokartonové konstrukce k 20.12.2018 nevykazovaly vady bránící užívání.

30. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že na stavbě v Nepomuku dělal technický dozor investora. Sádrokartonové konstrukce se zpožďovaly. Někdy se začíná sádrokartonovými konstrukcemi a někdy se sádrokartonové konstrukce dělají až poté. U šachet, kterými se vedou sítě, se musí první udělat sádrokartonové konstrukce, tj. UA profily, potom se musí natahat vedení a teprve poté se udělá záklop sádrokartonem. Pokud se vedou rozvody v podhledech, první se natahají všechny kabely, vzduchotechnika a teprve potom se udělají sádrokartony včetně konstrukcí najednou. Dokud nejsou rozvody hotové, nemůže se to zaklopit sádrokartonovou konstrukcí. V budově byly i sádrokartonové příčky. V průběhu provádění stavby nedošlo ke změně v projektové dokumentaci. Ke kolaudaci došlo se spoustou nedodělků. Podle svědka zvláštní certifikáty na protipožární sádrokartonové konstrukce nikdo nevyžaduje. Jinak ale musí být provedeny firmou, která je umí a která ty certifikáty má. Prostupy dělala firma Česal. Svědek neví, zda má žalobce příslušné certifikáty na protipožární sádrokartony. Vícepráce žalobce spočívaly v tom, že spoustu věcí musel žalobce předělávat, musely se hotové sádrokartony otevírat, protože se tam dodělávaly třeba izolace. Například žalovaný nezaizoloval vzduchotechnické potrubí, které musí být uloženo v izolaci. 4 patra se tedy musela odklopit, už hotové sádrokartony se vyhodily a opět se to muselo celé zaklopit znovu. Na každé stavbě také musí sádrokartonář po všech všechno opravit, po pokládce lina, po elektrikářích, všechny různé vrypy, škrábance a další poškození, protože finální barva to nepřekryje. Celou stavbu tedy musí sádrokartonář nakonec projít a všechny chyby, poškození, vady a nedodělky opravit. Podle svědka byl žalobce jediný, kdo měl na té stavbě skutečně fyzicky pracující lidi. Pokud tedy bylo potřeba cokoliv vykonat, chodilo se za ním a žádalo se o pomoc, aby něco zařídil nebo udělal. Podle svědka to byla nejhůř vedená stavba, kterou kdy viděl. V době provádění stavby byl na stavebním trhu přetlak a byl problém sehnat zaměstnance, kteří by tu práci udělali. Svědek jednal s právním zástupcem žalobce, kterému ukazoval seznam vad a nedodělků, který si po kolaudaci sepsal. Nepamatuje si, zda předal právnímu zástupci žalobce i zápisy z kontrolních dnů. Některé věci na stavbě nejsou dodělané dodnes, například venkovní úpravy. Je-li v zápisu z kontrolního dne z 8.1.2019 uvedeno, že sádrokartonové konstrukce mají být hotové do 31.1.2019, tak hotové nebyly.

31. Z výslechu svědka , jméno FO, staršího soud zjistil, že na stavbě Alzheimer centra v Nepomuku se podílel od května 2018 do konce roku 2018, když na stavbě pracoval pro svého syna, který má firmu StavProdukt, která na větší části stavby dělala fasádu. Z pohledu svědka byla stavba katastrofa. Podle původní domluvy s panem Česalem měl svědek pouze dohlížet na to, aby firmy dělaly svou práci, postupně ale musel ty firmy obvolávat a koordinovat jejich práce tak, aby na sebe navazovaly. Koordinoval práce na stavbě a dohlížel i na kvalitu provádění těch prací. Zpětně lze diskutovat, jestli tam mělo být více pracovníků, nebo nemělo, jestli to měli dělat tak dlouho, jak to dělali, nebo kratší dobu. Z jeho pohledu kvalita sádrokartonových konstrukcí byla dobrá, je otázkou, jestli tam neměli mít více pracovníků. Svědek byl opakovaně přítomen tomu, jak si sádrokartonáři žalobce museli sami uklidit, odtahat lešení, odstranit materiál a připravit pracovišti, aby se mohli dostat na svoji práci a začít dělat podhledy nebo co bylo potřeba. Nikdy nezažil, že by někdo čekal, až sádrokartonáři udělají svou práci, aby mohl dělat tu svoji. Ve stavebnictví není nikdy nic na sto procent, stavba je tak rozsáhlá a závislá na spoustě nejistých okolností, že se vždycky může stát, že na sebe něco nebude navazovat, že někdo bude na někoho čekat a že budou vznikat prostoje. Pokud jde o vícepráce týkající se sádrokartonů, svědek si pamatuje, že jednou se předělával jeden malý podhled, který se investorovi z Prahy nelíbil, někde bylo potřeba rozšířit prostor z 20 na 30 cm. Jednou se namontovaly do sádrokartonů obrácené zárubně, takže bylo potřeba je otočit. Svědek byl přítomen u toho, že se žalobce nedohodl s panem Česalem ohledně financí a pan Česal pana žalobce vyhodil. To svědka naštvalo, takže odešel ze stavby také. Pokud jde o stránku stavebního deníku 604522 (na č. l. 12), podpis na této stránce je podpisem svědka, ale co je tam podepsáno svědek neví, protože to nepřečte a ani si to nepamatuje. Když svědek ze stavby odcházel, bylo tam už z větší míry uklizeno, chodili tam i uklízečky, které čistily podlahy. Svědek se snažil prosadit, aby každá firma po sobě uklízela. Svědek 21.12.2018 volal na stavbu v Nepomuku policii, protože se žalobce nepohodl s panem Česalem. Svědka vždycky na týden nebo 2 týdny dopředu informoval svědek , jméno FO, , co má který subdodavatel dělat, co bylo dohodnuto. Před objektem byly kontejnery, do těchto kontejnerů se dávaly odpady. Svědek zařizoval odvoz těchto kontejnerů.

32. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, mladšího soud zjistil, že na stavbě Alzheimer centra v Nepomuku měla jeho společnost , právnická osoba, . na starost fasádu a koordinaci stavby. Koordinaci stavby zajišťovali externě, svědek tam de facto plnil funkci stavbyvedoucího, tedy dohlížel na to, aby řemesla dělala to, co mají, aby ta stavba fungovala a mohlo se to na závěr zkolaudovat. To dělal osobně buďto svědek, anebo ho zastupoval jeho otec. Svědka oslovila žalovaná společnost, zda by na jeho stavbě neudělal zateplení fasády, dohodli se na ceně a pustili se do toho. Od začátku se dohodli i na tom, že jim svědek bude dělat koordinaci stavby, měl na starosti fyzické zajišťování stavby, na stavbě hlídal, aby se to udělalo. Dále tam byl ze žalované společnosti ještě pan , jméno FO, , který měl na starosti smlouvy a zajišťování podkladů pro kolaudaci. Smlouva společnosti svědka měla rozpočet 1,5 nebo 1,6 milionů za fasádu. Když svědek na stavbu přišel, byla rozdělaná od všeho něco, kus fasády, část sádrokartonů, část podlah, dlaždic, řemesel, prostě od všeho bylo něco, ale nic nebylo dodělané. Subdodavatele vybíral pan , jméno FO, , svědek měl k dispozici harmonogram, podle kterého se plus minus postupovalo. Stavba je živý organismus, nic nejde úplně přesně podle plánu, je dohodnutý nějaký termín, ale stává se, že se začne o týden nebo o 14 dnů později. Harmonogram zohledňoval to, že stavba měla být hotová do konce roku. Vše je tedy směřovalo k tomu, aby se to do konce roku dodělalo. Stav rozestavěnosti se pak zjišťoval každý týden na kontrolním dnu, kdy se konstatovalo, kdo nestíhá, kdo stíhá a podle toho se to pak urgovalo víc nebo míň. Kolaudace se stihla, celkové předání investorovi se ale nestihlo. Kompletní dodělání a předání investorovi proběhlo až někdy v březnu následujícího roku. Každé řemeslo mělo svoji partu, svůj tým lidí. Objekt měl velkou fasádu, takže firma svědka měla na ni asi 10 lidí. Sádrokartonářů bylo 6, 8, do 10 lidí. Snažili se postupovat po patrech, aby řemesla měla na sebe nějakou návaznost. Stav rozpracovanosti sádrokartonů byl různý, někde nebylo vůbec nic, někde byl rastr, tj. železná konstrukce, na kterou se zachytávají desky, někde byly desky, ale nebyly zatmelené a zasádrované, někde chybělo jenom zabroušení, někde nebyly hotové podhledy. Svědek vícepráce neřešil, pouze sádrokartonářům říkal, co je potřeba dělat a co mají udělat. Svědek byl na stavbě až úplně do konce, jak na kolaudaci, tak i po Novém roce v lednu, v únoru a březnu, když se to dělávalo až do předání investorovi. Kvalita sádrokartonů byla standardní. Některé věci se nedodělaly, nebyly zakryté některé sloupy, některé průvlaky, stoupačky, nebylo hotové začištění desek, stěn a tmelení, tvrzení spojů, desek a akryly, tj. tmelení po obvodě na spoji stěna-strop. V podstatě každý den se řešily termíny, protože bylo jednak potřeba pohlídat čas pro dokončení stavby, jednak se tam musela hlídat návaznost jednotlivých řemesel. Bylo potřeba udělat rastry, aby se za nimi mohly zatáhnout vedení a kabely, podle toho se lidi pustili tam, kde bylo potřeba něco udělat, kde třeba něco hořelo a spěchalo. Taky se musely práce uzpůsobovat i počtu lidí, který dorazil, protože jednou přišel jeden, někdy přišli 3, jindy jich bylo 8 a někdy nepřišli třeba vůbec, takže podle toho bylo potřeba uzpůsobovat harmonogram prací. Sádrokartonáři odvedli svou práci do stavu, aby to bylo zkolaudovatelné, ale nebylo to ve stavu, v jakém by to šlo předávat investorovi. Svědek si vzpomíná, že si sádrokartonáři stěžovali, že nemají kde dělat, což mu přišlo směšné, protože stavba byla obrovská, a pokud by dělat chtěli, tak vždycky mohli už něco dělat. Stěžovali si, že není stavební připravenost, ale pokud by chtěli, vždycky si mohli najít místo, kde mohli pracovat. Jak stavba probíhala, tak byl ke konci stres, aby se to všechno stihlo včas. Nedodělky sádrokartonů si některé dodělávali sádrokartonáři po kolaudaci ještě sami, některé po Novém roce dodělával StavProdukt. StavProdukt dodělával sloupy, průvlaky, stoupačky, celkové začišťování konstrukcí, tmelení. V objektu byly i protipožární sádrokartony, když někde v půlce chodby byla nějaká protipožární příčka a sesterny byly budovány jako samotné požární úseky. Protipožární kartony jsou odlišné od normálních sádrokartonů, když jednak se používá trochu odlišná konstrukce, jednak se používají jiné desky, jsou červené a mají jiné vlastnosti. Požadavky na konstrukci záleží na výrobcích, někde se musí dělat vycpávky vatou, někde se provádí záklop dvojitě nebo trojitě. StavProdukt dodělával jednak ty sádrokartony, jednak dodělával i některé zednické práce tak, aby to bylo hotové k předání investorovi. Svědek na to má lidi, jeho firma má zaměstnance. Drobnější sádrokartonové konstrukce si dělají sami, protože používání subdodavatelů je vyhazování peněz. Když potřebují udělat nějaký podhled třeba v rodinném domku, který staví, tak si ho udělají sami, umí to. Nepouští se ale do konstrukčně složitých sádrokartonů. Zvládnou klidně i velké množství sádrokartonů, ale jednoduché konstrukce. Sádrokartonových dodělávek tam bylo velké množství. Běhali od jednoho k druhému, protože toho bylo hrozně moc, ale vesměs to byly dodělávky, tedy nikoliv složité konstrukce, ale různé opravy. Na protipožární sádrokartony musí být certifikát. Firma svědka tu certifikaci nemá, ale mají k tomu firmu z Plzně, která certifikaci dělá. Jedná se o nějaké prohlášení o shodě a doklad o montáži. Další možností, že si to udělají sami a pak přijede firma, se kterou spolupracují, která to zkontroluje a za úplatu jim vydá příslušné potvrzení. Firma svědka má 19 nebo 20 zaměstnanců. Za dodělávky vystavovali fakturu asi na 200-250.000,- Kč. Dělali soupisy, kde podrobně sepisovali, co se dělalo. Soupisy byly přílohou faktur. Při fakturaci rozlišovali věci, které se účtovaly od metru a věci, které se účtovaly od hodiny, takže se to rozlišovalo i na zednické práce a na sádrokartonářské práce. Všechny firmy měly harmonogramy stanovené tak, aby to stihly do kolaudace, tj. do konce roku. Do kolaudace byly sádrokartony hotové tak, že se to dalo zkolaudovat, ale nebyly úplně dodělané. Úplné dodělání sádrokartonů proběhlo někdy v únoru a březnu následujícího roku. , právnická osoba, Alzheimer centra v Nepomuku pracoval pro svědka jeho otec, vystavoval faktury svědkovi. Sádrokartonové práce dělali i před kolaudací, neboť v listopadu 2018 dělali předstěnu v kotelně, protože se domnívali, že bude potřeba pro kolaudaci a žalobce už tehdy nestíhal. Z tohoto důvodu se domluvili, že to udělají oni. Kotelna je umístěná ve čtvrtém nadzemním podlaží, nachází se vedle vstupu na terasu. Pokud tedy v rozpočtu je uvedeno 69.235,- Kč za sádrokartonové konstrukce a provedení arylů ve čtvrtém nadzemním podlaží, jednalo se o kotelnu, která byla asi nutná kvůli kolaudaci, jinak by to nedělali. Spěchalo se před kolaudací, aby se to všechno dodělali. Pokud je v rozpočtu uvedeno i provedení akrylů, patrně se jednalo o akryly v kotelně i v ostatních prostorách. Faktura byla vystavena za listopad, byly to práce provedené ještě před kolaudací. Odpady se na stavbě řešily tak, že tam byl přistavený kontejner, který se jednou až 2× týdně odvážel. Odpad likvidovala stavba, běžně to tak bývá. Do toho kontejneru házeli věci i oni, odpad z fasády – kousky vaty. Žádný subdodavatel tam neměl svůj kontejner, tedy ani žalobce. Odpady se rozúčtovávají mezi profese, které jsou v tu dobu na stavbě. Každá profese platí určitou část nákladů na kontejnery.

33. Těmto částem výpovědí svědků pak korespondují provedené důkazy, když z faktur společnosti , právnická osoba, . číslo , tel. číslo, (č. l. 86) a číslo , tel. číslo, (č. l. 88) vyplývá, že společnost , právnická osoba, . fakturuje společnosti , právnická osoba, za stavební práce na akci Alzheimer , adresa, v listopadu 2018 částku 307.310,- Kč bez DPH mimo jiné za sádrokartonové konstrukce a provedení akrylů ve čtvrtém nadzemním podlaží (částka 69.235,- Kč) a částku 495.395,- Kč v únoru 2019 mimo jiné za sádrokartonářské práce – nedokončené SDK po firmě , jméno FO, (částka 49.500,- Kč), vše jenom za práci, materiál je uveden zvlášť. Z objednávky z 15.11.2018 žalované společnosti vyplývá, že u firmy , právnická osoba, . objednává stavební práce a práce spojené s dokončením SDK na akci domov Alzheimer v Nepomuku. A jsou přiloženy výpisy z účtu žalované společnosti, které dokládají platby na účet společnosti , právnická osoba, ., a to v prosinci 2018, únoru a březnu 2019.

34. Dále žalobce sice ústy svého právní zástupce tvrdil, že disponuje certifikátem na montáž protipožárních konstrukcí sádrokartonového systému, nicméně v průběhu řízení žádný certifikát nepředložil a naopak z výslechu svědků i z listin ve spise vyplývá, že tento certifikát má společnost MP interiér s.r.o., za níž jedná obchodní zástupce , jméno FO, , který také vystavil prohlášení o montáži požárně-bezpečnostního zařízení podle vyhlášky č. 246/2001 Sb. pro domov Alzheimer , adresa, , a to dne 20.11.2018 (č. l. 132 a následující).

35. Ze zápisu z přípravného nultého kontrolního dne a ze zápisu z kontrolních dní soud zjistil, že opakovaně je požadováno zvýšení kapacit na stavbě. Z předkolaudačního zápisu z 20.11.2018 vyplývá, že nejsou dokončené sádrokartony.

36. Z dohody o narovnání (č. l. 95) a jejích příloh pak soud zjistil, že investorem stavby domov Alzheimer , adresa, byla společnost REHA International, s.r.o., IČO , IČO, , která uzavřela se žalovanou společností , právnická osoba, dne 29.5.2019 dohodu o narovnání, z níž vyplývá, že stavba nebyla žalovaným dokončena řádně a včas, ale žalovaný jako zhotovitel měl prodlení. Objednateli tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 4.000.000,- Kč, která se započítává oproti příslušné částce pohledávky žalovaného jako zhotovitele na zaplacení výsledné ceny díla. Z dohody o narovnání dále vyplývá, že záruční doba díla běží od 15.2.2019. Žalovanému pak přísluší doplatek ceny díla ve výši 2.535.774,77 Kč.

37. Z přihlášky žalovaného vyplývá, že přihlásil pohledávku ve výši 3.240.774,77 Kč splatnou 20.5.2019. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.října 2020 č. j. MSPH 88 , insolvenční spisová značka, -P31-2 však vyplývá, že žalovaný přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení proti dlužníku REHA International, s.r.o., opožděně, a proto byla jeho přihláška odmítnuta.

38. Z faktury žalovaného , právnická osoba, společnosti REHA International, s.r.o., číslo VF0232/19 z 19.7.2019 soud zjistil, že žalovaný fakturoval přenesenou daňovou povinnost ve výši 2.768.533,36 Kč fakturou splatnou 19.9.2019.

39. Z faktur žalobce číslo 15/18, 01/19 a 02/19 pak soud zjistil, že žalobce jako dodavatel fakturoval společnosti REHA International, s.r.o., jako odběrateli za sádrokartonové práce v lednu 2019 částku 50.000,- Kč, v únoru 2019 částku 272.164,- Kč a v březnu 2019 částku 130.960,- Kč.

40. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby , právnická osoba, , adresa, , Odboru výstavby a životního prostředí z 20.prosince 2018 značka MU/VŽP/3181/18 č. j. VŽP/4463/2018-VaL soud zjistil, že , právnická osoba, v Nepomuku jako stavební úřad vydal podle § 122 odst. 3 stavebního zákona kolaudační souhlas pro stavbu domov Alzheimer , adresa, s tím, že závěrečná kontrolní prohlídka byla provedena 23.11.2018 a opakovaná dne 18.12.2018. Z odůvodnění vyplývá, že stavebník podal 1.11.2018 žádost o kolaudační souhlas s předpokládaným dokončením 23.11.2018. Dne 23.11.2018 provedl stavební úřad závěrečnou kontrolní prohlídku stavby, při které byly zjištěny nedodělky zapsané v protokolu z této kontrolní prohlídky a Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje vydala nesouhlasné stanovisko, stejně jako Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje. Dne 18.12.2018 provedl stavební úřad opakovanou kontrolní prohlídku, při které nezjistil závady bránící jejímu bezpečnému užívání ani rozpor se závaznými stanovisky dotčených orgánů k užívání stavby. Skutečné provedení mimo jiné spočívá též v neprovedení podhledu SDK v místnostech 1.41, 1.42, 1.81, 1.82 a 1.85, což stavební úřad posoudil jako nepodstatné drobné odchylky v souladu s § 118 odst. 7 stavebního zákona.

41. V dopise ze 4.1.2021 žalovaný reaguje na výzvu právního zástupce žalobce na uhrazení pozastávky tak, že žalobce řádně dílo nepředal a není tak možno uhradit pozastávku dle článku 5.1 smlouvy o dílo. Vyzývá proto žalobce k řádnému předání díla včetně potřebných dokladů a žádá odložení žalovaným objednaných víceprací dle tvrzení žalobce v celkové částce 286.200,- Kč, když žalovaným odsouhlasené a potvrzené vícepráce jsou v celkové částce 150.000,- Kč, která byla žalobci řádně uhrazena 14.12.2018.

42. Žalobce dále předložil faktury, které vystavil žalované společnosti, které jsou popsány v žalobě, včetně data úhrad žalovaného, když fakturou č. 05/18 ze dne 4.6.2018 se lhůtou splatnosti dne 18.6.2018 účtoval částku ve výši 275 000,- Kč, když tato byla žalovaným uhrazena v celé její výši dne 19.6.2018. Fakturou č. 06/18 ze dne 27.6.2018 se lhůtou splatnosti dne 11.7.2018 účtoval částku ve výši 750.000,- Kč, když tato byla žalovaným uhrazena dne 3.7.2018 do výše 90 % v částce 675.000,- Kč, neuhrazena byla v souladu se smlouvou o dílo částka - dílčí pozastávka 10%, jejíž výše činí částku 75.000,- Kč. Fakturou č. 07/18 ze dne 27.7.2018 se lhůtou splatnosti dne 10.8.2018 účtoval částku ve výši 600.000,- Kč, když tato byla žalovaným uhrazena dne 10.8.2018 do výše 90 % v částce 540.000,- Kč, výše neuhrazené dílčí pozastávky 10% pak činí částku 60.000,- Kč. Fakturou č. 08/18 ze dne 29.8.2018 se lhůtou splatnosti dne 5.9.2018 účtoval částku ve výši 450.000,- Kč, když tato byla žalovaným uhrazena dne 10.9.2018, resp. 11.9.2018 do výše 90 % v částce celkem 405.000,- Kč, výše neuhrazené dílčí pozastávky 10% pak činí částku 45.000,-Kč. Fakturou č. 09/18 ze dne 26.9.2018 se lhůtou splatnosti dne 3.10.2018 účtoval částku ve výši 100.000,- Kč, když tato byla žalovaným uhrazena dne 1.10.2018, resp. 12.10.2018 do výše 90 % tj. v částce celkem 90.000,- Kč, výše neuhrazené dílčí pozastávky 10% pak činí částku 10 000,00 Kč. Fakturou č. 11/18 ze dne 23.10.2018 se lhůtou splatnosti dne 23.10.2018 účtoval částku ve výši 100.000,- Kč, když tato byla žalovaným uhrazena dne 30.10.2018 do výše 90 % v částce 90.000,- Kč, výše neuhrazené dílčí pozastávky 10% pak činí částku 10.000,- Kč. Fakturou č. 13/18 ze dne 28.11.2018 se lhůtou splatnosti dne 28.11.2018 účtoval částku ve výši 50.000,- Kč, když tato byla žalovaným uhrazena dne 30.11.2018 do výše 90 % v částce 45.000,- Kč, výše neuhrazené dílčí pozastávky 10% pak činí částku 5.000,- Kč. Tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné.

43. Žalobce dále předložil fakturu číslo 14/18 z 12.12.2018 splatnou 27.12.2018 na částku 286.000,- Kč za „praci na objektu dom Alzheimera v Nepomuku zaklučno do 30.11.2018 castku 286.200,- Kč“.

44. Naopak žalovaný vystavil žalobci fakturu číslo VF0387/18 z 27.12.2018 na částku 69.235,- Kč splatnou 10.1.2019 za přenesenou daňovou povinnost a dále fakturu číslo VF0388/18 ze dne 20.7.2018 na částku 51.665,- Kč splatnou 10.1.2019 za přefakturování nákladů na likvidaci odpadů na akci domov Alzheimer , adresa, . Dopisem z 27.12.2018 pak žalovaný provedl vůči žalobci zápočet na fakturu žalobce PF1310/2018 z 13.12.2018 na částku 286.200,- Kč a fakturu PF1023/2018 z 25.10.2018 splatnou 6.11.2018 na částku 8.640,- Kč.Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Podle § 87 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie.Smlouva o dílo byla uzavřena v českém jazyce na stavbu díla na území České republiky mezi žalobcem a žalovaným, kteří oba mají sídlo na území České republiky; smlouva výslovně uvádí, že se vztahy z ní vyplývající řídí občanským zákoníkem a případné spory budou řešeny soudní cestou u příslušných českých soudů podle českého práva. Závazkový vztah účastníků se tak řídí českým právem, konkrétně zákonem č. 89/2012 Sb. občanským zákoníkem.Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.Podle § 2586 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.Podle § 2612 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Podle odst. 2 objednatel může od smlouvy odstoupit; poměrnou část původně určené ceny zhotoviteli zaplatí, má-li z částečného plnění zhotovitele prospěch. Neodstoupí-li objednatel od smlouvy bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o vyšší ceně, platí, že se zvýšením ceny souhlasí.Podle § 2614 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na omezení rozsahu díla a neujednají-li důsledky pro výši ceny, zaplatí objednatel cenu upravenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.Podle § 2620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. Podle odst. 2 nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane.Podle § 2621 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu. Podle odst. 2 byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže zhotovitel díla požadovat zvýšení ceny za dílo, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla.Podle § 2622 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud. Podle odst. 2 zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle odstavce 1, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. Podle odst. 3 objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.Podle § 2604 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.Podle § 2605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.Podle § 2605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.Podle § 2615 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.Podle § 2615 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.Podle § 2618 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.Podle § 2629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

45. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Soud předesílá, že po skutkové stránce není situace úplně přehledná, neboť se jedná o smlouvu o dílo na stavební práce ve velké budově, takže není v lidských silách (žalobce ani soudu) exaktně popsat jednotlivé práce, co bylo sjednáno, co bylo skutečně provedeno a odchylky v provedení od toho, co bylo sjednáno. Mezi stranami však není sporu o tom, že žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které měl žalobce pro žalovaného provést sádrokartonářské práce v domovu Alzheimer , adresa, , přičemž podle smlouvy o dílo měl tyto práce provést v období od 25.5.2018 do 19.8.2018 za částku 2.400.000,- Kč bez DPH. Žalobce pak předložil faktury, kterými žalovanému vyfakturoval částku 2.325.000,- Kč a dále ještě fakturou číslo 14/18 z 12.12.2018 nadto vyfakturoval částku 286.200,- Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 150.000,- Kč. Mezi stranami je nesporné i to, že částka 2.400.000,- Kč měla zahrnovat veškeré práce na sádrokartonech v domě tak, aby bylo dílo zcela hotové. Žalobce v řízení tvrdil, že všechny práce pro žalovaného provedl, to však bylo provedenými důkazy vyvráceno, když sádrokartonářské práce nejenže nebyly hotové do termínu sjednaného ve smlouvě, tj. 19.8.2018, ale nebyly hotové zcela ani do kolaudace dne 20.12.2018 a dokonce ani do předání díla investorovi 15.2.2019, když byly předloženy faktury, kterými žalobce fakturoval přímo investorovi společnosti REHA International, s.r.o. sádrokartonářské práce provedené ještě v lednu, únoru a březnu 2019. Kromě toho bylo v řízení bezpečně prokázáno, že žalobce nedisponoval příslušnými certifikáty na protipožární sádrokartony, takže žalovaný musel zajišťovat příslušné certifikáty u jiné společnosti, která si rovněž naúčtovala za dodatečné práce spojené s doděláním protipožárních sádrokartonů i s kontrolou těchto sádrokartonových konstrukcí příslušnou firmou s certifikátem. Rovněž v řízení nebylo ani prokázáno, že by žalobce dílo předal žalovanému, přičemž předání díla bylo podmínkou pro proplacení pozastávky (10% z vystavených a jinak proplacených faktur). Naopak bylo bezpečně prokázáno, že žalobce nezhotovil všechny sádrokartony, takže žalovaný najímal ještě další společnost na dodělání sádrokartonových konstrukcí potřebných ke kolaudaci, a to společnost , právnická osoba, . Rovněž s tím byly spojené další náklady pro žalovaného.

46. Z provedených důkazů tak není pochyb, že sádrokartonové konstrukce nebyly žalobcem provedeny v rozsahu ani v termínu dle smlouvy o dílo. Co se v řízení nepodařilo zjistit je, co bylo příčinou zpoždění a nedodělků žalobce jako zhotovitele při provádění díla. Soud si je vědom toho, že při provádění stavby domu musí fungovat určitá návaznost profesí, tj. jedna profese je vázána na druhou a musí probíhat součinnost mezi těmito profesemi. Z dokazování vyplynulo, že domov důchodců v Nepomuku byl z velké části založen právě na sádrokartonech, které tvořily i část příček, jak je tomu u dnešních staveb zvykem. Tato skutečnost klade vysoké nároky na sádrokartonáře a jejich součinnost s ostatními řemeslníky, kdy řemeslníci jsou závislí na postupu prací sádrokartonářů a naopak jsou pak sádrokartonáři závislí na postupu prací řemeslníků, takže nelze vyloučit, že žalobce a jeho zaměstnanci byli bržděni ostatními profesemi a naopak, že ostatní profese byly brzděny žalobcem a jeho zaměstnanci, kteří včas neprovedli svou práci. Soud v této situaci vyšel ze zásady důkazního břemene, kdy tedy žalobce má povinnost tvrdit a prokázat svá tvrzení. Soud podotýká, že řadu mechanismů měly strany podchycených ve smlouvě o dílo, která zakotvovala povinnost žalobce jako zhotovitele předložit podrobný harmonogram realizace díla do 7 dnů od zahájení prací a upozorňovat na případnou stavební nepřipravenost. V řízení nebylo prokázáno, že by někdy žalobce upozorňoval na případnou stavební nepřipravenost, něco takového naznačoval pouze svědek , jméno FO, mladší, který zároveň tuto údajnou stavební nepřipravenost zpochybnil tím, že na stavbě bylo tolik práce, že kdo pracovat na sádrokartonech chtěl, tak vždycky našel místo, kde tak mohl činit.

47. Rovněž pokud jde o žalobcem požadovanou pozastávku 10 % vystavených faktur (s výjimkou první faktury), smlouva o dílo upravovala postup pro vyplacení této tzv. pozastávky, která byla splatná na základě písemné výzvy zhotovitele doručené objednateli po převzetí díla objednatelem a odstranění případných vad a nedodělků uvedených v předávacím protokole do 30 dnů po obdržení výzvy. V řízení bylo prokázáno, že sice dílo bylo nějakým způsobem dokončeno a předáno investorovi stavby, nicméně předáno bylo i s vadami, které nebyly nikdy zcela odstraněny a část vad si investor odstraňoval sám, a to právě prostřednictvím žalobce, kterému za tyto práce zaplatil (nad částku sjednanou jako cenu díla ve smlouvě o dílo mezi žalobcem a žalovaným). Z uvedeného vyplývá, že žalobce tedy neprovedl své práce řádně, neprovedl je včas, část prací nedokončil a žalovaný je musel zhotovovat prostřednictvím třetích osob, přičemž zjevně ani nebyly dokončeny všechny, neboť žalobce nedodělky dokončoval přímo , právnická osoba, stavby. Soud proto má za to, že nebyly ani splněné podmínky pro vyplacení pozastávky, když žalobce neodvedl práce podle smlouvy o dílo řádně ani včas, resp. vůbec. Zde soud podotýká, že to nutně nemusela být chyba žalobce nebo jenom žalobce, neboť, jak bylo řečeno výše, práce sádrokartonářů navazovala na práce ostatních profesí a naopak.

48. Část žalované sumy pak představuje částka 132.900,- Kč za vícepráce žalobce dle faktury vystavené na částku 282.200,- Kč. Nárok na zaplacení této částky žalobce dovozuje ze zápisu ze stavebního deníku číslo , hodnota, z prosince 2018 podepsaného , jméno FO, . Svědek , jméno FO, starší však byl k tomuto zápisu vyslechnut, uvedl, že podpis pod zápisem je sice jeho, ale zápis je nečitelný, nepamatuje si, co v tom zápise podepsal. Zde je situace opět poněkud rozporná, neboť smlouva o dílo uzavřená mezi žalobcem a žalovaným upravovala poměrně precizní postup pro vícepráce a jejich proplácení, a to v článku 2.5 a 5.2 smlouvy, kde vyžaduje pro změnu díla písemné potvrzení změny a soupis těchto změn, a to předem. Není pochyb o tom, že , jméno FO, starší nebyl oprávněn uzavírat dodatky ke smlouvě o dílo jménem žalované společnosti, samotný zápis ve stavebním deníku (č. l. 12 spisu) je vskutku nesrozumitelný, srozumitelné jsou toliko částky na pravé straně zápisu, nicméně je zřejmé, že se nemůže jednat o změnu smlouvy o dílo. Samotná smlouva pro proplacení víceprací vyžaduje samostatný soupis provedených prací a dodávek a samostatné vyúčtování, rozsah a cena takovýchto víceprací musí být odsouhlasena objednatelem před zahájením jejich realizace. Faktura za tyto vícepráce pak musí obsahovat odkaz na dokument, kterým byly tyto vícepráce písemně sjednány a odsouhlaseny. Samotné faktury vystavené žalobcem však ani nesplňují podmínky smlouvy o dílo, když každá faktura má být doplněna zjišťovacím protokolem. Ani jedna faktura žalobce však tento zjišťovací protokol neobsahovala. Kromě toho žalovaný proplatil žalobci první fakturu v plném rozsahu bez pozastávky, tedy zaplatil více, než byl povinen žalobci uhradit. Obdobné platí i pro platbu žalovaného ve výši 150.000,- Kč na fakturu žalobce číslo 15/18 na vícepráce, když žalovaný uhradil žalobci částku 150.000,- Kč na tuto fakturu. Z uvedeného i z doprovodného dopisu žalovaného tak lze usuzovat, že navzdory mechanismu sjednanému stranami ve smlouvě pro vícepráce skutečně žalovaný nějaké vícepráce u žalobce buď objednal, anebo tyto vícepráce žalobci částečně uznal a proplatil. Jak vyplývá z výslechu svědků, přestože nebyl změněn předmět díla a dílo bylo provedeno podle projektové dokumentace (byť evidentně s určitými odchylkami, což vyplývá z kolaudačního rozhodnutí i ze zápisu z kontrolních dnů, kde je zmiňována nerealizovaná příčka), z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že vícepráce žalobce mohly spočívat v tom, že některé části již dokončené musel dělat znovu, popřípadě opravovat po jiných řemeslech. Žalobce však netvrdí, jaké konkrétní práce nad rámec uzavřené smlouvy o dílo byly fakturou číslo 15/18 žalovanému účtovány a už vůbec nijak neprokazuje jejich provedení. Z částečné platby žalovaného na fakturu 15/18 však nelze dovozovat uznání nároku žalobce, neboť podle § 2054 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku má částečná platba uznání zbytku dluhu pouze v případě, že lze z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Nic však tomuto závěru o uznání dluhu žalovaným nenasvědčuje a naopak v řízení byla prokázána hádka žalobce se žalovaným ohledně zaplacení této faktury.

49. Konečně žalovaný uplatnil zápočet svých nároků vůči žalobci. Soud má za to, že nároky uplatněné žalovaným mají oporu ve smlouvě i v provedeném dokazování, když z výslechů svědků vyplývá, že žalovaný likvidoval odpad ze stavby včetně odpadu vytvořeného žalobcem. Podle článku 14.7 smlouvy o dílo byl žalobce povinen zaplatit žalovanému za dodávku elektrické energie a vody 1,5 % z ceny díla, tj. částku 36.000,- Kč (1,5 % z částky 2.400.000,- Kč), podle článku 10.2 smlouvy byl povinen se postarat i o likvidaci odpadu, přičemž z výpovědí svědků vyplývá, že likvidaci odpadu zařizoval žalovaný prostřednictvím , jméno FO, staršího a žalovaný tedy byl oprávněn tyto náklady žalobci přeúčtovat. Konečně pak není pochyb o tom, že žalobce byl při provádění díla v prodlení s předáním díla, žalovanému tak vznikl nárok na smluvní pokutu podle článku 13.1 ve výši 0,1 % z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení maximálně ve výši 10 % celkové ceny díla bez DPH. Jak bylo zjištěno, žalobce žalovanému dílo nepředal nikdy, dílo nedokončil a žalovaný dokončovací práce prováděl prostřednictvím třetích osob a zjevně také ani žalovaný je nedokončil všechny. Žalovanému tak vůči žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu, přičemž denní částka smluvní pokuty činí 2.400,- Kč (0,1 % z částky 2.400.000,- Kč). Smluvní pokuta jenom za období od 19.8.2018 do 31.12.2018 představuje za 134 dnů prodlení částku 321.600,- Kč. Jak bylo řečeno shora, nelze vyloučit, že odpovědnost za prodlení při zhotovení díla žalobcem nastala v důsledku špatné koordinace mezi profesemi, v řízení však tato skutečnost prokázána nebyla a vzhledem k tomu, že smluvní pokuta je v občanském zákoníku konstruována na objektivním principu, tedy bez ohledu na případné zavinění, tato skutečnost nehraje podle soudu prvního stupně ani roli.

50. Pro úplnost pak soud podotýká, že z článku 13.3 smlouvy o dílo vyplývá, že celková výše úroku z prodlení je limitována 10 % celkové ceny díla bez DPH. Sice se v tomto ustanovení hovoří nesprávně o celkové výši smluvních pokut, není pochyb o tom, že namísto celkové výše smluvních pokut však má smlouva na mysli celkovou výši úroku z prodlení, neboť limitace maximální celkové výše smluvních pokut v tomto článku se vztahuje právě k úroku z prodlení, když v článku 13.1 celková výše limitace smluvní pokuty v tomto článku zakotvené je uvedena samostatně.

51. Na základě shora uvedeného tedy soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce neprokázal vznik nároku na zaplacení žalované částky, když jednak v řízení bylo zjištěno, že neprovedl dílo řádně a včas, tedy jednak v plném rozsahu a jednak ve stanoveném termínu, z provedených důkazů nevyplývá, v jakém skutečném rozsahu dílo provedl, tedy například z kolika procent tak, aby měl soud možnost posoudit, na kolik procent ze sjednané ceny díla mu vznikl případně nárok, jednak pak bylo zjištěno, že nedošlo k předání díla žalovanému jako objednateli, přičemž předání díla bez vad a nedodělků bylo podmínkou pro výplatu pozastávky. Pokud se pak žalobce domáhá zaplacení víceprací, žalobce nespecifikoval, které vícepráce byly se žalovaným sjednány, neprokázal, že tyto vícepráce řádně provedl a že za ně vyúčtoval dohodnutou cenu žalovanému. Ve smlouvě o dílo byla cena díla sjednána jako pevná a konečná. Částečnou úhradu žalovaného nad rámce smlouvy pak podle mínění soudu prvního stupně nelze považovat za uznání dluhu, neboť z částečné platby musí být zřejmé, že touto platbou uznává dlužník i zbytek dluhu. Z provedených důkazů však vyplývá, že se žalobce s jednatelem žalovaného pohádali, jednatel žalovaného odmítl proplatit celou žalobcem požadovanou částku, tudíž není pochyb o tom, že žalovaný vědomě uhradil pouze část žalobcem vystavené faktury za vícepráce. Konečně v řízení bylo prokázáno, že žalovaný disponuje pohledávkami vůči žalobci, a to jednak za likvidaci odpadu, jednak za DPH (z důvodu obrácené daňové povinnosti), jednak za dodávky energií na stavbu a jednak za smluvní pokuty, které započetl vůči případnému nároku žalobce (toliko jako procesní obranu). I kdyby tedy soud dovodil, že žalobce má nárok na zaplacení žalované částky, tato pohledávka by zanikla zápočtem žalovaného. Samotný zápočet pak podle judikatury soudů není možné považovat za uznání dluhu. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu žalobce zamítl.

52. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému tak přísluší plná náhrada nákladů řízení sestávající z paušální náhrady nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za devět úkonů po 300,- Kč (vyjádření k žalobě, další vyjádření z 18.8.2022, příprava na jednání a účast u jednání dne 30.3.2022, 14.9.2022 přesahujícího čtyři hodiny a dne 27.1.2023 přesahujícího dvě hodiny), celkem tedy 2.700,-Kč.