25 C 18/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení 5.000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Řízení se zastavuje co do částky 500 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. od 2.10.2017 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalované zaplacení částky 4.500 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. od 2.10.2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu Praha-západ dne 21.9.2021 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 5.000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p. a. od 2.10.2017 do zaplacení.

2. V návrhu uvádí, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3.3.2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 11.9.2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 5.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1.10.2017. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to jména, příjmení, rodného čísla, čísla občanského průkazu, čísla svého bankovního účtu, adresy trvalého pobytu a adresy bydliště, je-li odlišná od adresy trvalého pobytu, e-mailovou adresou, číslem mobilního telefonu. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k svému uživatelskému profilu. Souhlas s registrací a vstupem do uživatelskému účtu byl podmíněn souhlasem žalované s příslušnou smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného políčka formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považovala za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovanou. Žalovaná rovněž při žádosti o úvěr přiložila ofocený občanský průkaz, který sloužil k ověření její totožnosti. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla žalované schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V návaznosti na to byla stranami odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy byla žalované poskytnuta částka 5.000 Kč se splatností dne 1.10.2017. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako číslo smlouvy 598869. Žalovaná se dle Smlouvy o úvěru 598869, jejíž text odsouhlasila, zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 1.10.2017. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z výpisu z bankovního účtu původního věřitele, ale přesto nebyl žalovanou do dne podání žaloby uhrazen v celé výši. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce odeslané dne 13.4.2021. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované ve výši 0 Kč činí celkem 5.000 Kč 3. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 29.září 2021 č. j. EPR 222107/2021-5 Okresní soud Praha-západ návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 9.listopadu 2021 č. j. EPR 222107/2021-10 soud elektronický platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Usnesením ze dne 13.prosince 2021 č. j. 37 C 322/2021-12 vyslovil Okresní soud Praha-západ svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.

5. Podáním ze dne 11.4.2022 (č. l. 36) vzal žalobce žalobu zpět co do částky 500 Kč včetně úroku z prodlení z této částky od 2.10.2017 do zaplacení. Nadále se tak domáhá zaplacení částky 4.500 Kč s příslušenstvím. Dále žalobce doplnil, že dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 5.000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru není součástí žalobního návrhu, strany se na něm ve smlouvě o úvěru nijak nedohodly. Žalobce navrhuje, aby soud oslovil banku žalované [právnická osoba], [IČO] s dotazem, zda byla dne 11.9.2017 nebo následující dva pracovní dny poukázána na bankovní účet č. [bankovní účet] částka ve výši 5.000 Kč pod v.s. 598869 a zda bankovní účet č. [bankovní účet] v té době náležel žalované. Tím bude ověřeno, že právní předchůdce žalobce poukázal žalované jistinu úvěru, a tedy oprávněnost jeho nároku vrácení této částky, a to buď z titulu smluvního plnění ze smlouvy o úvěru nebo z nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Původní věřitel při ověřování totožnosti a lustracích vycházel z dokladů předložených žalovanou, tj. občanského průkazu.

6. Žalobce má za to, že dle sdělení původního věřitele, odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem, potvrdila, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované úvěr splatit. Žalobce sděluje, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3.410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Výzvu k úhradě před podáním žaloby zasílal původní věřitel prostřednictvím společnosti [právnická osoba] dne 13.4.2021 za využití poštovních služeb společnosti Česká pošta a.s. Žalovaná uhradila na účet původního věřitele částku ve výši 500 Kč.

7. Soud nařídil jednání na 15.června 2022. Žalobce ani žalovaná se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. proto soud řízení zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tedy co do částky 500 Kč spolu s příslušenstvím.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce nelze vyhovět.

10. Soud má v první řadě za to, že provedené důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru či zápůjčce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, neboť žalobce nepředložil oběma účastníky podepsanou listinu, která by obsahovala takový projev vůle stran. Žalobce sice předložil listinu označenou jako“ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ datovanou ke dni 11.9.2017, ta však obsahuje pouze předtištěné údaje účastníků bez jejich podpisů a nemůže tak být způsobilá k prokázání toho, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva. Bez podpisů stran nelze předloženou listinu považovat za platně uzavřenou smlouvu o úvěru (srov. § 561 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku). V návrhu žalobce tvrdí, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobce, tedy elektronickými prostředky komunikace na dálku, avšak podle ustanovení § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku toto ustanovení podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.„ Sms kód“, výpis z účtu či samotný fakt platby z účtu, ale ani kliknutí na elektronický formulář„ stisknutím virtuálního tlačítka“ či registrace na stránkách právního předchůdce žalobce nezachycují nejen osobu, která platbu činí, ale ani samotný obsah právního úkonu. Na této skutečnosti nemění nic ani sms či jiná komunikace proběhnuvší na telefonním čísle, které sice může patřit žalované, ale i kdyby jí číslo skutečně patřilo, s mobilním telefonem může disponovat kdokoli (odesílat z něj zprávy, atp.), takže opětovně nelze určit osobu, která úkon činí. Není ani možné dojít k závěru, že by např. platba z účtu ve výši 1 Kč znamenala souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami či smlouvou, tím méně se zněním všeobecných obchodních podmínek či smlouvy předložené žalobcem v řízení. Dále je třeba si uvědomit, že i když bankovní účet, z něhož byla částka 1 Kč poslána, může být účtem vedeným na jméno žalovaného, žalovaný nemusí být jediným disponentem s tímto účtem a předmětnou platbu může zaslat třetí osoba (dokonce i bez vědomí majitele účtu), jak se také opakovaně v některých jiných řízeních již stalo. Zvláště u případných plateb z elektronického bankovnictví nelze tímto způsobem vůbec prokazovat, že se jedná o projev vůle žalovaného, neboť elektronickou platbu může zaslat kterákoliv osoba znalá příslušných přihlašovacích údajů k danému elektronickému účtu. Právním předchůdcem žalobce použité prostředky tak neumožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Samotný internetový formulář úvěrové smlouvy neobsahuje podpis právního předchůdce žalobce ani žalované a ani z ostatních důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje tak jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy, nadto nelze spolehlivě určit, že by se jednalo o projev vůle žalované, neboť je třeba si uvědomit, že osobní údaje žalované zná více osob.

11. Soud podotýká, že z provedených důkazů nemá za prokázané, že by smlouva o úvěru byla uzavřena jiným způsobem, například konkludentně. Obecně smlouva je uzavřena okamžikem, kdy se střetnou nabídka a přijetí nabídky, kdy tedy oferent učiní nabídku, kterou akceptant přijme a toto přijetí je doručeno oferentovi. Soud I. stupně je přesvědčený, že z provedených důkazů nelze dovodit, že tento proces mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou řádně proběhl a že skutečně došlo k uzavření smlouvy o úvěru konkrétního obsahu.

12. Nárok žalobce by tak bylo možné posoudit z titulu bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení žalobce 11.9.2017 nebo následující dva pracovní dny měla být poukázána na účet žalované číslo účtu [bankovní účet] částka ve výši 5.000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] z 22.4.2022 vyplývá, že majitelkou tohoto účtu skutečně byla žalovaná, ale vedle ní také měla dispoziční oprávnění ještě [jméno] [příjmení]. Ze zaslaného výpisu z účtu však vyplývá, že 11.září 2017, ale ani v následujících dnech, žádná částka od společnosti [právnická osoba] na účet žalované nepřišla a dokonce nepřišla žádná částka 5.000 Kč na účet žalované do konce měsíce září 2017. Soud proto uzavřel, že bezdůvodné obohacení žalované nebylo v řízení prokázáno.

13. Tím, že se žalobce k jednání nedostavil, připravil se o možnost poučení podle § 118a o.s.ř. Podle ustálené judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 ze dne 27.9.2006 či rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002, rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 51 Co 145/2010) podle § 114 odst. 1 o.s.ř. po zahájení řízení předseda senátu především zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení a zda byly odstraněny případné vady v žalobě. Obligatorní náležitosti žaloby jsou upraveny v ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. a ust. § 79 odst. 1 o.s.ř., mezi ně náleží i vylíčení rozhodujících skutečností. Podle konstantní judikatury a rozhodovací praxe soudů se rozhodujícími skutečnostmi rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, jimiž vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Vylíčení rozhodujících skutečností pak může mít - zprostředkovaně - původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.1.2009 sp.zn. 30 Cdo 295/2007; podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5.2012 sp.zn. 29 Cdo 2268/2011 je však nutno možnost odkazu na listinu aplikovat restriktivně). Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.10.2002 sp. zn. 21 Cdo 370/2002). Pokud jde o listinné důkazy, tak při přípravě jednání soud pouze zjišťuje, zda účastníci předložili důkazy, které v žalobě navrhují, případně si vyžádá důkazy, které vyžádat navrhli. Ve fázi přípravy jednání při postupu podle § 114 a 114a o.s.ř. soud důkazy neprovádí a rovněž nehodností, zda účastníky navržené důkazy jsou schopny prokázat jejich tvrzení. Pokud nemá pochybnosti o tom, že jsou dány podmínky řízení a žaloba splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem a pokud má k dispozici všechny navržené důkazy, soud v této fázi řízení účastníky o jejich povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti písemně nepoučuje a může nařídit ústní jednání. Postup podle § 114c o.s.ř., který upravuje možnost nařídit soudní rok k přípravě jednání, není obligatorní. Závěr o neúplnosti skutkových tvrzení nebo navržených důkazů může předseda senátu učinit až po provedení dokazování při ústním jednání a teprve tehdy nastupuje jeho poučovací povinnost ve smyslu § 118a o.s.ř. (viz usnesení Městského soudu v Praze sp.zn. 11 Co 337/2008). Jinými slovy teprve v případě, že se po provedení důkazů v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil a poučí jej o tom, v čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nedoplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 a 3 o.s.ř). Pokud se účastník z vlastní vůle nedostaví k ústnímu jednání, musí si být jist, že jim předložené důkazy jsou úplné a postačí k prokázání jeho skutkových tvrzení. Pokud se tedy účastník nedostaví, vyloučí se z možnosti poučení podle § 118a o.s.ř., neboť toto ustanovení upravuje pouze poučovací povinnost soudu při ústním jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud prvního stupně poskytnout žalobci poučení podle § 118a o.s.ř., protože se tento nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Mimo jednání soud účastníky poučuje o jejich procesních právech a povinnostech způsobem, který stanoví zákon v souvislosti s úpravou toho či onoho procesního institutu a jen v případech výslovně zákonem stanovených, zpravidla půjde o poučeních v písemnosti doručené účastníku v řízení. (srovnej Občanský soudní řád, komentář – I. díl, 7.vydání, C.H.BECK 2006, strana 550).

14. Soudu proto nezbylo, než žalobu žalobce zamítnout jako nedůvodnou.

15. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.