25 C 183/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení 2.500 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.500 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení p. a. od 12.1.2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 5.019 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 23.2.2021 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.500 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení p. a. od 12.1.2021 do zaplacení.

2. V návrhu uvádí, že je poskytovatelem telekomunikačních služeb podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích. Žalobce se žalovaným uzavřeli dne 27.8.2018 Smlouvu o poskytování veřejné telekomunikační služby připojení k síti internet č. 4024. Nedílnou součástí této smlouvy je Technická specifikace služby, Všeobecné podmínky poskytování Služby připojení k síti internet (dále jen VP), Ceník tarifů internetového připojení (dále jen Ceník tarifů), Ceník doplňkových služeb a Typy rozhraní. Žalovanému byla poskytována služba poskytování veřejné dostupné služby připojení k síti internet v tarifu Flash 50 s maximálním uploadem 6 Mbs za cenu 648 Kč měsíčně. Žalovanému bylo zapůjčeno zařízení pro poskytování služby typu Pbe400 -7E92, Archer -3849. Žalovaný požádal žalobkyni o navýšení rychlosti služby, což sebou neslo instalaci nové antény na straně vysílače. Upgrade na straně vysílače obnášel výměnu zařízení Ubiquiti Rocket M5, za výkonnější Ubiquiti RP-5AC-Gen2 - Rocket5 AC PRISM Gen2, venkovní, 5 GHz AC, airPrism a konfigurace této jednotky a dosměrování na klienta (žalovaného). Dále byla potřebná konfigurace řídící jednotky, zvýšení kapacity prospustnosti na vysílač instalováním bezdrátového spoje POwerBridge M10 a konfigurace a zaměření uplink spoje. Před samotnou instalací byly se žalovaným probrány veškeré možnosti, jak může žalobce vyřešit požadavek žalovaného na poskytování rychlejší služby. Žalovanému byly předestřeny dvě možnosti řešení: 1. závazek na 12 kalendářních měsíců s tím, že cena služby bude vyšší nebo 2. závazek na 24 kalendářních měsíců s tím, že cena služby bude nižší. Žalovaný si vybral závazek na dobu 24 kalendářních měsíců, oproti tomu žalobce žalovanému poskytla slevu z ceny služby ve výši 298 Kč měsíčně, cena služby se tak pro žalovaného snížila z částky 798 Kč měsíčně na částku 500 Kč měsíčně. Žalobce tuto slevu poskytl s vědomím, že žalovaný souhlasil právě s novým závazkem na dobu 24 kalendářních měsíců, čímž dojde k návratnosti dané ceny instalace a aktivace. Takto byla tedy podepsána mezi žalobcem a žalovaným nová Technická specifikace služby dne 19.9.2020. Žalovanému taktéž byla poskytnuta standardně sleva z ceny instalace a aktivace služby ve výši 100 %, tedy ve výši 2.500 Kč, právě s ohledem na nový závazek. Touto slevou dává žalobce najevo, že si váží svého klienta a právě jeho závazku setrvat v odebírání služby po stanovenou Minimální dobu užívání (tedy závazku). Cena instalace a aktivace služby je tak paušálním vyčíslením všech úkonů, práce techniků, instalace HW přijímacího a vysílacího zařízení, které jednotlivě lze vyčíslit podle dostupného Ceníku doplňkových služeb.

3. Žalovaný vypověděl dne 26.11.2020 smlouvu přípisem doručeným z kontaktní elektronické adresy žalovaného. Smluvní vztah tak byl ukončen uplynutím výpovědní doby ke dni 26.12.2020. Žalovanému byla při uzavření smlouvy a aktivaci služby poskytnuta sleva ve výši 100 % z Ceny aktivace a instalace služby (cena 2.500 Kč). Tato cena (paušální poplatek) v sobě obsahuje paušálně stanovené náklady na prvotní instalaci služby a zařízení pro příjem služby u zákazníka včetně použitého materiálu, ceny práce technika, pohonné hmoty apod. Žalobce při uzavření nové smlouvy poskytuje svým klientům slevu z této ceny ve výši 100 % za podmínky trvání smlouvy alespoň po dobu Minimální doby užívání, která je stanovena v Technické specifikaci služby, jež je nedílnou součástí smlouvy. Z tohoto důvodu podle čl. 4 VP vznikl žalobci nárok na uhrazení této ceny v plné výši. Smluvní pokuta byla vůči žalobci uplatněna proforma fakturou ze dne 28.12.2020, se splatností do 11.1.2021 Smluvní pokuta do dne podání žaloby uhrazena nebyla. V souladu s čl. 4 VP probíhala veškerá korespondence mezi žalobcem a žalovaným elektronickou cestou, ve vztahu k žalovanému tedy na elektronickou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovanému byl dne 4.2.2021 odeslán přípis ve smyslu předžalobní výzvy, ve kterém byl upozorněn na nutnost úhrady tohoto dluhu s vysvětlením a rekapitulací celého případu. Vzhledem k tomu, že se jednalo (a jedná) o jedinou dlužnou částku ze strany žalovaného (ceny služby byly řádně vyrovnány), žalobce učinil vstřícný krok směrem k žalovanému s tím, že mu nabídl urovnání veškerých sporů tak, že pokud ve lhůtě 7 dní uhradí pouze 50 % dlužné částky, žalobce bude považovat veškeré vzájemné pohledávky za vyřešené. Tato nabídka však ze strany žalovaného vyslyšena nebyla. Žalobci tak nezbývá nic jiného, než se se svým nárokem obrátit na soud.

4. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 7.dubna 2021 č. j. EPR 44091/2021-10 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 20.května 2021 č. j. EPR 44091/2021-12 pak soud platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

5. Žalovaný se vyjádřil (č. l. 47) tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Učinil nesporné, že jako účastník uzavřel se žalobcem jako poskytovatelem dne 27.8.2018 smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet. Na základě uvedené smlouvy došlo k instalaci služby internetu na adrese užívání [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] Smlouva byla ukončena dne 26.12.2010 na základě požadavku žalovaného z toho důvodu, že služba dlouhodobě nebyla poskytována ve sjednané kvalitě, ke které se poskytovatel zavázal smlouvou, přičemž na tuto skutečnost žalovaný žalobce opakovaně upozorňoval. Problémy mu pravidelně hlásil telefonicky nebo e-mailem. Z důvodu nízké rychlosti a stability internetu žalovaný vznesl požadavek na zkvalitnění služeb a navýšení rychlosti internetu za rozumnou cenu, jinak zváží ukončení smlouvy. Žalobce žalovanému navrhl přechod na jiný tarif Stream 60, k čemuž byla dne 19.9.2019 podepsána nová technická specifikace. Podle žalovaného v tomto období nedošlo k žádné instalaci služby v místě užívání. Podle žalovaného z technické specifikace ze dne 19.9.2019 vyplývá, že žalovaný nebyl povinen v souvislosti s aktivací a instalací hradit žalobci žádné náklady, a to ani v případě ukončení smlouvy přede dnem minimální doby užívání. Po zvýšení tarifu po jisté době žalobce znovu přestal poskytovat službu ve sjednané kvalitě, k níž se zavázal, a to i přes opakované a několikanásobné upozornění na neposkytování služeb v rozsahu a kvalitě stanovené technickou specifikací z roku 2019. Ze strany žalobce nedošlo k nápravě tohoto stavu ani po upozornění žalovaného. Časté neohlášené výpadky připojení k internetu způsobovaly žalovanému a jeho přítelkyni, která s ním žije ve společné domácnosti, finanční ztrátu, jelikož v důsledku výpadků bylo žalovanému nepřiměřeně ztíženo až znemožněno vykonávat práci formou home office. Poskytovatel tak opakovaně porušoval své povinnosti dané smlouvou, byl na toto porušování opakovaně upozorňován, a přesto nedošlo k nápravě. Toto jednání zakládá důvod i pro odstoupení od smlouvy žalovaným. Podle žalovaného lze v takovém případě přípis ze dne 26.11.2020 vykládat jako odstoupení od smlouvy. Žalobce oznámil žalovanému, že je žalovaný povinen uhradit standardní cenu za instalaci a aktivaci služby 2.500 Kč, neboť smlouva byla ukončena před uplynutím ujednané tzv. minimální doby užívání služby. Podle žalovaného však v roce 2019, kdy došlo k podpisu nové technické specifikace služby, reálně nedošlo k žádné instalaci ani aktivaci služby v místě užívání, neboť k instalaci služby došlo v roce 2018 při jejím zřízení. Nová technická specifikace z roku 2019 se týkala pouze a výhradně přechodu na jiný rychlejší tarif. Dále žalovaný uvedl, že dalším důvodem pro ukončení smlouvy bylo stěhování žalovaného na jinou adresu, přičemž při zřízení služby byl žalobcem opakovaně ujišťován, že při stěhování bude smlouva ukončena a žalovaný nebude povinen snášet žádné další poplatky.

6. Dále žalovaný uvedl, že se smlouva řídí zákonem č. 127/2005 Sb., který v § 63 písm. p) stanoví náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, když uvádí, že„ pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať už výpovědí, nebo dohodou smluvních stran, musí smlouva obsahovat informaci o výši úhrady, která smí být v případě smlouvy se spotřebitelem požadována pouze, pokud smlouva skončí do 3 měsíců od uzavření, a která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší jež 1/20 součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo 1/20 součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové slevě, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny, a 2) výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek“. Žalobce tak může požadovat úhradu za předčasné ukončení smlouvy jedině v případě, že smlouva byla ukončena do 3 měsíců od jejího uzavření, což v tomto případě naplněno nebylo, neboť smlouva byla ukončena dne 26.12.2020, avšak uzavřena dne 27.8.2018. Zákaz úhrady za předčasné ukončení smlouvy se vztahuje nejen na nově uzavřené smlouvy od 1.4.2020, ale i na smlouvy uzavřené dříve, což lze dovodit i z rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 2989/16, kde se Ústavní soud vyjadřuje k podobnému případu tzv. nepravé retroaktivity rovněž při výkladu ustanovení § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích. V tomto rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že z pohledu ústavních vodítek interpretace a aplikace právních předpisů je třeba upřednostnit takový výklad § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, že limitace úhrad za předčasné ukončení smlouvy na maximálně 20 % součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání se uplatní na veškeré účastnické smlouvy ukončené po nabytí účinnosti novelizace provedené zákonem č. 214/2013 Sb., tj. od 8.8.2013, nikoli až na smlouvy ukončené po přizpůsobení smluvní dokumentace. Výklad provedený obecným soudem obstojí i z pohledu výchozích požadavků spotřebitelského práva Evropské unie, zejména ustanovení článku 5 věty druhé Směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, podle něhož při pochybnosti o významu některé podmínky má převahu výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. V poměrech projednávané věci je při hledání ústavně-konformního výkladu, který nejlépe šetří smysl a podstatu dotčených základních práv, třeba dovodit nepravou retroaktivitu zákona č. 214/2013 Sb. Omezení úhrady za předčasné ukončení smlouvy, které bylo touto novelou zakotveno do § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, se tedy aplikuje i na účastnické smlouvy uzavřené před její účinností, tedy před datem 8.8.2013.

7. Dále žalovaný namítl, že technická specifikace služby se má týkat pouze technických údajů o službě, závazek minimální doby užívání by měl být součástí samotné smlouvy. Kromě toho z technické specifikace vůbec nevyplývá, že sleva z ceny za instalaci a aktivaci služby ve výši 100 % se poskytuje pouze za podmínky trvání smlouvy alespoň po dobu minimální doby užívání. Pokud žalobce zamýšlí podmínit slevu minimální dobou užívání, pak by tato skutečnost měla být uvedena přímo ve smlouvě s tím, že sleva z poplatku bude poskytnuta až po splnění podmínky minimální doby užívání a ne předem. Tato konstrukce, tj. poskytnutí slevy při uzavření smlouvy, odpovídá smluvní pokutě. Žalobce může požadovat úhradu nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek, pouze v případě, že výše těchto nákladů bude uvedena přímo ve smlouvě, což vyplývá i z judikatury, například z nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3512/11 („ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné“), či rozhodnutí předsedy rady ČTÚ ze dne 17.7.2014 č. j. ČT -29311/2014-603 nebo ČTÚ -727/2016-603 atd. Žalobce však svůj nárok na úhradu smluvní pokuty opírá o ustanovení článku 4.4 všeobecných obchodních podmínek.

8. Podáním ze dne 7.9.2021 (č. l. 72) žalobce setrval na svých stanoviscích s tím, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, minimálně však na dobu minimální doby užívání stanovenou v ceníku tarifů internetového připojení či zvláštním ujednáním v technické specifikaci služby, která běží od okamžiku zahájení poskytování služby. Výklad § 63 zákona o elektronických komunikacích ze strany žalovaného považuje žalobce za účelový. Dále žalobce zdůraznil, že doba nouzového stavu i tzv. lock downů se vůči žalobci projevila tak, že při hromadném přístupu zákazníků na práci z domova byl najednou požadavek na přenosovou kapacitu několikanásobně vyšší a zaměstnanci žalobce se museli v zaměstnání střídat, což způsobovalo značné komplikace. Přesto se ze všech sil snažil dostát všem svým povinnostem vůči svým zákazníkům.

9. Podáním ze dne 26.11.2021 (č. l. 82a) pak žalovaný ještě doplnil, že dne 1.4.2020 na základě novelizace provedené zákonem č. 311/2019 Sb. byl novelizováno ustanovení § 63 odst. 1 písm. p) zákona č. 217/2005 Sb. o elektronických komunikacích, které omezilo požadavek poskytovatelů služeb elektronických komunikací na úhradu za předčasné ukončení smlouvy jedině na případy, kdy smlouva byla ukončena do 3 měsíců od jejího uzavření. Žalovaný však se žalobcem uzavřel smlouvu dne 27.8.2018, která byla ukončena dne 26.12.2020, takže žalobci žádný nárok na smluvní pokutu nevznikl. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 2989/16 k výkladu § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, odkázal na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 11.11.2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11 zdůrazňující požadavek, že nelze smluvní pokuty schovávat do všeobecných obchodních podmínek, nýbrž musí být součástí spotřebitelské smlouvy samotné. Odkázal dále na ustanovení § 1753, § 1812, § 1813, § 1815 a § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž zdůraznil, že žalovaný nikdy žádné všeobecné obchodní podmínky žalobce nepodepsal. Smlouva žádný údaj o smluvní pokutě neobsahuje, tyto nároky neobsahuje ani technická specifikace ze dne 19.9.2019 a sám žalobce opírá svůj požadavek na zaplacení smluvní pokuty o ustanovení článku 4.4 všeobecných podmínek ze dne 1.2.2020. Dále pak žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.2.2017 sp. zn. 32 Cdo 86/2015, ve kterém soud uzavřel, že„ s ohledem na závěry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 nelze přisvědčit dovolatelce, že strany si sjednaly smluvní pokutu přímo v textu předmětných smluv odkazem na všeobecné podmínky. Listina, na níž strany připojily svůj podpis, co do smluvní pokuty obsahuje toliko informaci, že zájemce a T-Mobile si pro případ porušení povinností vyplývajících z účastnické smlouvy sjednávají smluvní pokuty, které jsou uvedeny ve VPST, v podmínkách služby internet ADSL, v ceníku služeb nebo v dalších obchodních podmínkách, které jsou součástí účastnické smlouvy. Z tvrzení žalobkyně, že už tato formulace je sjednáním smluvní pokuty jako takové, neobstojí. Z uvedeného ujednání pro strany nevyplývají žádná konkrétní práva ani povinnosti, není z něj patrno, splnění jaké konkrétní smluvní povinnosti je zajištěno smluvní pokutou v každém z uvedených dokumentů, ani výše smluvní pokuty nebo způsob jejího určení. Jde pouze o odkaz na tři konkrétní dokumenty a na další, blíže nespecifikované obchodní podmínky, které jsou součástí účastnické smlouvy, to vše bez označení konkrétních ustanovení, která se vztahují ke smluvní pokutě. Z textu smlouvy se nepodává, zda jsou ujednání o smluvní pokutě obsažena na více místech všeobecných podmínek a dalších uvedených dokumentů nebo jen v některém z nich. Ze smlouvy nelze zjistit ani to, jaké znění těchto dokumentů (ke kterému datu) bude v případě porušení té které povinnosti použito. Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil. Jde o ujednání podřaditelné pod ustanovení § 56 odst. 1 občanského zákoníku, neboť v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a je proto s ohledem na § 55 odst. 2 občanského zákoníku neplatné.“ 10. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Slovenské republiky, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 16.8.2021 soud zjistil, že žalovaný nemá a na území ČR neměl povolen pobyt. Z vyjádření žalovaného i obsahu spisu však vyplývá, že žalovaný se zdržuje a bydlí na území ČR v obvodu zdejšího soudu.

11. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č.1215/2012 ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 bodu 2 cit. nařízení, neboť žalovaný jako spotřebitel má bydliště na území ČR. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR a bydlí v obvodu zdejšího soudu, je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř.

12. Soud nařídil jednání na 26. listopadu 2021. Žalobce se z jednání omluvil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výpis z obchodního rejstříku žalobce, proforma faktura variabilní symbol 4024 ze dne 28.12.2020 na částku 2.500 Kč splatnou 11.1.2021, smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet z 27.8.2018, technická specifikace služby – připojení k síti internet ze dne 27.8.2018, ceník doplňkových služeb účinný od 1.2.2020 pro nové účastníky, ceník doplňkových služeb účinný od 1.2.2020, ceník tarifů internetového připojení, e-mailová komunikace žalovaného, výtisk z internetu, dopis žalobce žalovanému bez podpisu, technická specifikace služby – připojení k síti internet z 19.9.2019, všeobecné podmínky poskytování služby připojení k síti internet pro spotřebitele z 1.2.2020, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobce a žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ze dne 16.srpna 2021, e-mail žalobce žalovanému ze dne 18.března 2021, tisková zpráva Českého telekomunikačního úřadu, e-mail žalovaného žalobci z 26.února 2021 a odpověď žalobce, další e-mailová komunikace, nepodepsaný dopis žalobce žalovanému, nájemní smlouva mezi [titul] [příjmení] a žalovaným z 10.12.2021, dodatek č. 1 nájemní smlouvy z 21.6.2021, protokol o ukončení nájemního vztahu z 13.12.2020.

13. Mezi účastníky není sporu, že žalobce jako poskytovatel a žalovaný jako účastník uzavřeli dne 27.8.2018 smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby připojení k síti internet. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet č. 4024 soud zjistil, že předmětem smlouvy je veřejně dostupná služba připojení k síti internet. Parametry nastavení služby včetně rychlostních profilů naleznete na internetových stránkách poskytovatele v ceníku tarifu internetového připojení. Poskytovatel zaručuje účastníkovi agregaci rychlosti připojení sjednaného tarifu, tj. minimální garantovanou rychlost dle ceníku tarifů internetového připojení. Je to nezbytné pro údržbu sítě, je poskytovatel oprávněn přerušit poskytování služby, a to zpravidla v čase od nula hodin do 6 hodin. Přerušit poskytování služby je poskytovatel oprávněn také ze závažných technických nebo provozních důvodů. Cena za službu je účtována dle sjednaného tarifu (viz ceník tarifu internetového připojení). Poskytovatel se zavazuje poskytovat službu ode dne data zahájení poskytování služby uvedeného v technické specifikaci služby. Nedílnou součástí smlouvy je technická specifikace služby, všeobecné podmínky poskytování služby připojení k síti internet, ceník tarifů internetového připojení, ceník doplňkových služeb a typy rozhraní. Tyto dokumenty společně s touto smlouvou tvoří smluvní podmínky poskytování služby. Účastník podpisem této smlouvy výslovně stvrzuje, že se před uzavřením této smlouvy seznámil se všemi smluvními podmínkami, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. Odchylná ujednání v této smlouvě, jakož i odchylná ujednání v technické specifikaci služby, mají přednost před ostatními smluvními podmínkami poskytování služby. Ostatní ujednání v této smlouvě a v technické specifikaci služby, která jsou pouhým potvrzením aktuálně platných smluvních podmínek poskytování služby (zejména dle aktuálních ceníků), jsou předmětem případné jednostranné změny v souladu se smluvními podmínkami poskytování služby. Právní vztahy výslovně neupravené smluvními podmínkami se řídí zákonem číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a zákonem č. 82/2012 Sb. občanský zákoník. Veškerá zařízení poskytnutá účastníkovi za účelem poskytování služby zůstávají ve vlastnictví poskytovatele. V případě ukončení smlouvy je účastník povinen předat poskytovateli veškeré poskytnuté zařízení nebo poskytovateli umožnit jeho převzetí/demontáž v souladu s všeobecnými podmínkami poskytování služby připojení k síti internet. V případě, že účastník poruší tuto svou povinnost, jakož i v případě, že neodevzdá poskytovateli zařízení ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, je povinen uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 2.500 Kč, a to ve lhůtě uvedené ve výzvě poskytovatele. Uhrazením smluvní pokuty není dotčeno právo poskytovatele domáhat se náhrady újmy. Poskytovatel je zároveň oprávněn po dobu prodlení účastníka s předáním zařízení účtovat cenu za pronájem zařízení. Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, minimálně však na dobu minimální doby užívání stanovenou v ceníku tarifů internetového připojení či zvláštním ujednáním v technické specifikaci služby, která běží od okamžiku zahájení poskytování služby. Smlouvu jsou účastníci poskytovateli oprávněni vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní doba činí 30 kalendářních dní a počíná běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně. V případě předčasného ukončení smlouvy účastníkem, který je spotřebitelem, případně dohodou smluvních stran (kde účastník je spotřebitelem), před datem vypršení minimální doby užívání, je účastník, který je spotřebitelem, povinen doplatit jednorázové paušální odškodnění, které činí rozdíl mezi standardní cenou za instalaci a aktivaci služby (dle ceníku tarifu internetového připojení včetně DPH) a sjednanou akční cenou za instalaci a aktivaci služby (což představuje náhradu nákladů poskytovatele spojených se zprovozněním služby za zvýhodněných podmínek), případný rozdíl mezi standardní cenou sjednaného tarifu (dle ceníku tarifu internetového připojení včetně DPH) a sjednanou akční cenou tohoto tarifu (což představuje náhradu nákladů poskytovatele spojených s poskytováním služby za zvýhodněných podmínek), jakož i 1/5 součtu měsíčních paušálů (dle aktuálního ceníku tarifů internetového připojení včetně DPH) zbývajících do konce trvání minimální doby užívání. V případě předčasného ukončení smlouvy účastníkem, který není spotřebitelem, případně dohodou smluvních stran před datem vypršení minimální doby užívání, je účastník, který není spotřebitelem, povinen doplatit jednorázové paušální odškodnění, které činí součet měsíčních paušálů (dle ceníku tarifů internetového připojení včetně DPH) zbývajících do konce minimální doby užívání a rozdíl mezi standardní cenou za instalaci a aktivaci služby (dle ceníku tarifů internetového připojení včetně DPH) a sjednanou akční cenou za instalaci a aktivaci služby (což představuje náhradu nákladů spojených se zprovozněním služby za zvýhodněných podmínek), jakož i případný rozdíl mezi standardní cenou sjednaného tarifu (dle ceníku tarifu internetového připojení včetně DPH) a sjednanou akční cenou tohoto tarifu (což představuje náhradu nákladů poskytovatele spojených s poskytováním služby za zvýhodněných podmínek). O změně podstatných náležitostí smlouvy, která vede ke zhoršení podmínek, informuje poskytovatel účastníka způsobem, jakým je mu doručováno vyúčtování.

14. Z technické specifikace služby – připojení k síti internet pak soud zjistil, že dne 27.8.2018 bylo zahájeno poskytování služby žalobcem žalovanému v místě instalace [ulice a číslo] s názvem tarifu Flash 50, účtovací období započalo 1.9.2018, minimální doba užívání byla stanovena na 12 měsíců, standardní cena za instalaci a aktivaci služby s DPH dle ceníku tarifu činí 2.500 Kč, sleva z ceny za instalaci a aktivaci služby s DPH činí 2.500 Kč, měsíční cena za službu dle tarifu s DPH činí 648 Kč Technická specifikace je předávacím protokolem o předání zařízení potřebného pro poskytování služby. Žalobce dále předložil všeobecné podmínky poskytování služby připojení k síti internet [právnická osoba] s.r.o. datované 10.9.2017 s účinností od 11.9.2017 a ceníky doplňkových služeb účinné od 1.2.2020 pro nové účastníky, ceník tarifu internetového připojení rovněž účinný od 12.2.2020 pro nové zákazníky.

15. Z technické specifikace služby – připojení k síti internet soud zjistil, že dne 19.9.2019 byla s účinností od 1.10.2019 žalobcem žalovanému zprovozněna služby připojení k síti internet s tarifem Stream 60. V technické specifikaci je uvedeno, že půjčené zařízení je TP-Link archer C20 a Power VEAMM54007E92 archer 3849 (tedy stejná zapůjčená zařízení jako v předchozí technické specifikaci z 27.8.2018 včetně kabeláže 34 metrů). V technické specifikaci je uvedeno, že datum zahájení poskytování služby je 1.10.2019, minimální doba užívání 24 kalendářních měsíců, standardní cena za instalaci a aktivaci služby s DPH činí 2.500 Kč, sleva z ceny za instalaci a aktivaci služby s DPH rovněž 2.500 Kč, cena za službu dle tarifu činí 798 Kč za kalendářní měsíc, po slevě pak 500 Kč za kalendářní měsíc.

16. Žalobce dále předložil všeobecné podmínky poskytování služby připojení k síti internet pro spotřebitele účinné od 1.2.2020. Podle článku 8.5 těchto všeobecných obchodních podmínek smlouva se uzavírá na dobu neurčitou minimálně však na 12 kalendářních měsíců, ledaže poskytovatel s účastníkem ujednají jinou minimální dobu užívání v technické specifikaci služby. Minimální doba užívání běží od okamžiku zahájení poskytování služby a její dodržení podmínek poskytnutí slev a výhod dle ceníku tarifů, případně dle zvláštního ujednání v technické specifikaci služby. Podle článku 8.6 smlouvu jsou účastník i poskytovatel oprávněni vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní doba činí 30 kalendářních dní a počíná běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně. Výpověď musí být druhé smluvní straně doručena v listinné podobě na kontaktní adresu poskytovatele nebo v elektronické podobě na kontaktní elektronickou adresu poskytovatele. Podle článku 8.7 poskytovatel je oprávněn vypovědět smlouvu, pokud účastník soustavně opožděně platí nebo soustavně neplatí cenu za službu dle vyúčtování podle článku 4.1 těchto VP, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. V tomto případě činí výpovědní doba 7 kalendářních dní. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto článku rozumí zaplacení nejméně tří po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Opakovaným neplacením se pro účely tohoto článku rozumí existence nejméně dvou nezaplacených vyúčtování. Podle článku 8.9 v případě, že dojde k ukončení smlouvy před uplynutím minimální doby užívání dle článku 8.5 těchto VP účastníkem z důvodů, které neleží na straně poskytovatele, dohodou smluvních stran, poskytovatelem z důvodu na straně účastníka (zejména podle článku 8.7 nebo 8.8 těchto VP), je účastník povinen uhradit poskytovateli jednorázové paušální odškodnění, které činí rozdíl mezi standardní cenou za instalaci a aktivaci služby a akční cenou za instalaci a aktivaci služby (což představuje náhradu nákladů poskytovatele za zprovoznění služby a poskytnutí za řízení za zvýhodněných podmínek), případný rozdíl mezi standardní cenou sjednaného tarifu a ujednanou akční cenou tohoto tarifu (což představuje náhradu nákladů poskytovatele za poskytování služby a zařízení za zvýhodněných podmínek), jakož i 1/5 součtu měsíčních paušálů zbývajících do uplynutí minimální doby užívání. Podle článku 9.2 spory týkající se poskytování služby rozhodne Český telekomunikační úřad. Ostatní spory ze smlouvy boudu řešeny českými soudy.

17. Z nájemní smlouvy, dodatku č. 1 nájemní smlouvy a protokolu o ukončení nájemního vztahu pak soud zjistil, že dne 13.12.2020 byl ukončen nájemní vztah mezi žalovaným a [titul] [jméno] k bytu 1+1 v prvním patře domu na adrese [adresa], neboť byt je zároveň předáván novému nájemci bytu [jméno] [příjmení]. Počínaje dnem 10.12.2020 je pak na základě nájemní smlouvy ze dne 10.12.2021 žalovaný spolu s [jméno] [příjmení] nájemcem bytu [číslo] ve [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec a číslo] – [část obce].

18. Z e-mailu žalovaného z 26.11.2020 a žalobce z 30.listopadu 2020, jakož i z nesporných tvrzení obou stran považuje soud za prokázané, že smlouva mezi žalobcem a žalovaný byla ukončena výpovědí žalovaného z 26.11.2020, na kterou žalobce reagoval oznámením, že výpověď smlouvy přijal a že běží výpovědní lhůta 30 dnů, která skončí dnem 26.12.2020. Zároveň však žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 2.500 Kč za instalaci a aktivaci služby podle článku 8.9 všeobecných podmínek. Proformy faktury z 28.12.2020 pak soud zjistil, že žalobce fakturuje žalovanému částku 2.500 Kč nazvanou„ standardní cena za instalaci a aktivaci služby“, která je splatná 11.1.2021.

19. Z e-mailové komunikace zaslané žalovaným pak vyplývá, že žalovaný opakovaně reklamoval služby poskytnuté žalobcem a určité nedostatky v poskytování služeb koneckonců žalobce ani nezpochybňoval.

20. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště.

21. Smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet uzavřená mezi účastníky ani všeobecné obchodní podmínky žalobce výslovně nestanoví, jakým právem se právní vztahy účastníků řídí, odkazuje však na z.č.127/2005 Sb. a z.č.89/2012 Sb. občanský zákoník, byla uzavřena v České republice, v českém jazyce, předmětem smlouvy je poskytování služeb v Praze 8, za což byl žalovaný povinen hradit platby v české měně. S ohledem na shora uvedená ustanovení se tak řídí českým právem. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1789 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Podle § 1753 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření. Podle § 1812 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 63 odst. 1 z.č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném do 31.12.2020 po novele provedené z.č.311/2019 Sb. účinné částečně od 28.11.2019, jinak od 1.4.2020 ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu, b) je-li uživatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, c) popis poskytované služby, zejména 1. informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o omezení přístupu k číslům tísňového volání, 2. informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání, 3. minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum zahájení, 4. informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít tyto postupy na kvalitu poskytované služby, 5. informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení, 6. informace o právech účastníka vyplývajících z § 95, d) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat, e) údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb, f) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování, g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba, která nesmí překročit 30 dnů, h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod z propagačních nabídek, i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit, j) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka, k ) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby nebo připojení, l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy, m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek, n) druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení nebo zranitelnosti, o) ověřovací kód účastníka a podmínky pro přenesení telefonního čísla, p) pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran, 1. informace o výši úhrady, která smí být v případě smlouvy se spotřebitelem požadována pouze, pokud smlouva skončí do tří měsíců od uzavření, a která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny, a 2. výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek, q) rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3, r) ujednání o rozsahu možných jednostranných změn a způsobu jejich oznámení účastníkovi, včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy. Podle odst. 6 podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat účastníka o uveřejnění. Pokud se jedná o změnu náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až p) a r), je podnikatel povinen informovat účastníka způsobem sjednaným ve smlouvě rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5. Podle odst. 7 v případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba při prvním uzavření smlouvy pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen umožnit uživateli uzavření smlouvy i na dobu nejvýše 12 měsíců; tím není vyloučena možnost uzavření smlouvy na delší dobu v případě, že o to uživatel požádá. Podle odst. 8 smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, jsou neplatná. Podle odst. 11 smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti uzavřenou se spotřebitelem na dobu určitou je možné vypovědět za podmínek uplatňovaných podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajištujícím připojení k veřejné komunikační síti podle odstavce 1 písm. g) a h) pro smlouvy na dobu neurčitou a v souladu s odstavcem 1 písm. p). Podle odst. 13 ustanovení odstavce 1 písm. p) a odstavců 7 a 9 až 11 se vedle spotřebitele použijí i na podnikající fyzickou osobu. Podle § 129 odst. 1 z.č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Soud přisvědčuje žalobci v tom směru, že technická specifikace služby – připojení k síti internet je součástí smluvních ujednání mezi stranami, když původní smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet je neurčitá, neboť neobsahuje řadu podstatných náležitostí nezbytných pro to, aby mezi stranami vznikl platný smluvní vztah. Tyto informace doplňuje právě technická specifikace, která obsahuje mj. i určení data zahájení poskytování služby, jakož i konkrétní specifikaci služby a zejména pak příslušný tarif a cenová ujednání stran. Z předložených důkazů však vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikacích dne 27.8.2018. Mezi účastníky je pak nesporné, že smlouva byla ukončena k 26.12.2020 Smluvní vztah účastníků tedy trval přes 2 roky. Na žalobcem předloženou technickou specifikaci služby – připojení k síti internet z 19.9.2019 nelze hledět jako na novou smlouvu, jedná se pouze o změnu smlouvy v podobě určitých parametrů původně uzavřeného smluvního vztahu. Z porovnání obou technických specifikací služby pak kromě toho vyplývá, že skutečně nedošlo k žádné změně zapůjčeného zařízení, nový tarif byl tedy žalobcem účtován při používání stejných zařízení žalobce žalovaným. Žalobci tedy nevznikl nárok na úhradu (smluvní pokutu) za předčasné ukončení smlouvy, a to bez ohledu na to, zda je pro vztah účastníků rozhodné znění zákona o elektronických komunikacích účinné ke dni uzavření smlouvy nebo ke dni podání výpovědi.

23. Ve zbytku se pak soud zcela ztotožňuje s námitkami žalovaného, když považuje dokumenty žalobce za nesplňující požadavky na smlouvy uzavírané se spotřebiteli (zejména tedy určitost a srozumitelnost). V první řadě požadavek žalobce na zaplacení částky 2.500 Kč je třeba posoudit jako požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smluvního vztahu. Obecně jsou na smluvní pokuty účtované spotřebitelům kladeny soudní praxí zvýšené nároky, které žalovaný shrnul ve svých vyjádřeních i s odkazy na příslušnou judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu ČR i Českého telekomunikačního úřadu. Tyto požadavky smluvní dokumenty žalobce nesplňují, když ze smlouvy, popř. z dalších dokumentů podepisovaných přímo spotřebitelem musí vyplývat jednoznačný požadavek – vznik nároku podnikatele na zaplacení smluvní pokuty v konkrétní výši z konkrétního důvodu. Žalobcem účtovaná smluvní pokuta je, ať už úmyslně či neúmyslně, zakomponována do tří různých dokumentů, zejména pak do všeobecných obchodních podmínek, které spotřebitel nepodepisuje, což je jeden z požadavků obecné soudní praxe na platnost zakotvení smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty je odvozována pouze z ceníku, což je opět nepřijatelný způsob. Tato smluvní pokuta je pak uvedena i v technické specifikaci, kde je však schována do kolonky standardní ceny za instalaci a aktivaci služby a slevy z ceny za instalaci a aktivaci služby. Pokud jde o minimální dobu užívání, považuje soud technickou specifikaci služby za nedostatečně určitou a srozumitelnou, neboť tato minimální doba užívání do určité míry koliduje s tím, jak je trvání smlouvy definováno ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací, když samotné ujednání, že„ smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, minimálně však na dobu minimální doby užívání stanovenou v ceníku tarifů internetového připojení či v zvláštním ujednání v technické specifikaci služby, která běží od okamžiku zahájení poskytování služby“ je poměrně problematické časové určení.

24. Dalším problémem jsou pak všeobecné obchodní podmínky žalobce, když smlouva sice odkazuje na všeobecné obchodní podmínky, tím však, že žalovaný žádné všeobecné obchodní podmínky nepodepisoval, není zřejmé, které se staly součástí smluvních ujednání mezi žalobcem a žalovaným.

25. Konečně zákon o elektronických komunikacích s účinností od 1.4.2020 umožnil spotřebitelům ukončit smlouvy bez sankce, respektive zakotvil právo poskytovatelů na smluvní pokutu (úhradu) pouze v případě, pokud je smlouva ukončena do tří měsíců od uzavření, přičemž omezil výši této smluvní pokuty 1/20 součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že novela neobsahuje přechodná ustanovení, která by účinnost změn vztahovala až na nové smlouvy, přiklání se soud k závěru, že se nové znění zákona vztahuje na všechna ukončení smluvního vztahu po účinnosti změny zákona. V daném případě je zcela zřejmé, že smlouva byla ukončena po 2 letech jejího trvání, a dokonce po 3 měsících od změny smlouvy, k níž došlo technickou specifikací služby z 19.9.2019. S odkazem na judikaturu uváděnou žalovaným (nález Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 2989/19 ohledně výkladu retroaktivity dřívější novely § 63 odst. 1 písm. p) z.č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.2.2017 sp.zn. 32 Cdo 86/2015 ohledně požadavku na zakotvení smluvních pokut vůči spotřebitelům do textu smluv samotných) tak nelze jinak než uzavřít, že žalobci nárok na smluvní pokutu vůči žalovanému nevznikl. Ze všech těchto důvodů tedy soud žalobu žalobce zamítl jako nedůvodnou.

26. Pro úplnost soud uvádí, že ze všeobecných podmínek poskytování služby připojení k síti internet pro spotřebitele z 1.2.2020 nevyplývá, že by ukončení nájmu bytu umožňovalo účastníkovi (žalovanému) ukončení smlouvy se žalobcem za jiných podmínek, tj. bez smluvní pokuty, neboť článek 8.9 těchto všeobecných podmínek je definován tak, že smluvní pokuta nenáleží poskytovateli pouze v případě, že k ukončení smlouvy dojde z důvodů, které leží na straně poskytovatele. Stěhování žalovaného z důvodu ukončení nájemní smlouvy k užívanému bytu by tak nemělo na případný nárok žalobce žádný vliv.

27. Závěrem pak soud upozorňuje žalobce, že spory ze smluv o poskytování služeb elektronických komunikací primárně řeší Český telekomunikační úřad, přičemž rozhodovací praxe zvláštního senátu pro kompetenční spory dospěla nakonec k závěru, že pravomoc Českého telekomunikačního úřadu je dána i u sporů o zaplacení smluvních pokut za předčasné ukončení smluv o poskytování služeb elektronických komunikací.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z paušální náhrady podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 1 úkon po 300 Kč dle § 1 odst. 3 vyhl. č.254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě) a z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 1.000 Kč podle § 7 bodu 3 vyhl.č.177/1996 Sb. advokátního tarifu (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. účast u jednání dne 26.11.2021, 3. vyjádření ze dne 26.11.2021) a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 300 Kč. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalovaného je plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 819 Kč Celkem tak náleží žalovanému na náhradě nákladů řízení částka 5.019 Kč.