25 C 186/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Miloslava Sládka a přísedících titul příjmení a titul příjmení v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o neplatnost rozvázání pracovního poměru, <b>I. Určuje se, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum].</b> <b>II. Určuje se, že pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen ke dni [datum] okamžitým zrušením ze strany zaměstnance z důvodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou ze dne [datum] došlou soudu téhož dne se žalobce domáhal určení, že dohoda o rozvázání pracovního poměru žalobce u žalovaného ke dni [datum], je neplatná a dále„ pro případ, že by soud shledal, že dohoda o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum] uzavřena vůbec nebyla“, navrhnul, aby„ soud rozsudkem určil, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, podle které se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni [datum]“.

2. V žalobě uvádí, že byl od [datum] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] u žalovaného zaměstnán na pozici hlavního kuchaře a vedoucího výrobny masných výrobků na dobu neurčitou. Splatnost mzdy byla ve mzdovém výměru ze dne [datum] sjednána na 20. den následujícího měsíce. Mzda za měsíc únor 2023 činila 42.800 Kč a byla splatná [datum]. Mzda za měsíc únor 2023 nebyla žalobci vyplacena do 15 dnů od uplynutí splatnosti, tj. do [datum], ale až dne [datum] byla žalobci vyplacena pouze část mzdy ve výši 35.000 Kč. Mzda za měsíc březen 2023 činila 35.065 Kč a byla splatná [datum], přičemž nebyla vyplacena ani do 15 dnů od uplynutí splatnosti, tj. do [datum]. Z důvodu nevyplacení mzdy, resp. její části za měsíce únor 2023 a březen 2023 do 15 dnů od uplynutí období splatnosti žalobce proto podle § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce okamžitě zrušil pracovní poměr u žalovaného. Okamžité zrušení zaslal žalovanému doporučenou zásilkou dne [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum] a k tomuto dni zanikl pracovní poměr.

3. Po skončení pracovního poměru žalobce kontaktoval úřad práce, kde se ze záznamu o dobách ČSSZ ze dne [datum] dozvěděl, že žalovaný měl žalobci ukončit pracovní poměr již ke dni [datum] a jako důvod uvedl dohodu o skončení pracovního poměru. Ukončení pracovního poměru ke dni [datum] je též uvedeno v zápočtovém listě a ev. listě důchodového pojištění, které žalobce od žalovaného po skončení pracovního poměru obdržel. Žalovaný jako zaměstnavatel tedy považuje pracovní poměr žalobce za skončený ke dni [datum] dohodou a tyto skutečnosti též nahlásil na ČSSZ, ač byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnance podle § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce ke dni [datum]. Žalobci tak nezbývá než řešit situaci soudní cestou a proto podal tuto žalobu. Žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dohodou je v souladu s ust. § 72 zák. práce podávána ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto neplatným rozvázáním ([datum]).

4. Žalobce se žalovaným žádnou písemnou dohodu o ukončení pracovního poměru neuzavřel. O dohodě spolu jednali, ale uzavřena nebyla. Žalovaný tvrdí, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústní dohoda o ukončení pracovního poměru. Ústně uzavřená dohoda o ukončení pracovního poměru je však relativně neplatný právní úkon. Žalobce se tedy dovolává neplatnosti této ústně uzavřené dohody o ukončení pracovního poměru a uplatňuje touto žalobou určení její neplatnosti soudem. Pro případ, že by v řízení bylo prokázáno, že dohoda o rozvázání pracovního poměru nebyla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena vůbec (tedy ani ústně), navrhuje žalobce, aby soud rozsudkem určil, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, podle které se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni [datum]. Naléhavý právní zájem žalobce dle ust. § 80 o.s.ř. odůvodňuje tím, že potřebuje dosáhnout opravy na dokumentech spojených s ukončením pracovního poměru včetně nahlášení na ČSSZ. Jediný možný způsob, kdy ČSSZ opraví zaměstnavatelem nahlášený důvod skončení pracovního poměru je, pokud žalobce doloží soudního rozhodnutí. Na straně žalobce se v souvislosti s ukončením pracovního poměru nejedná pouze o nároky z dlužné mzdy, ale i o další veřejnoprávní nároky spojené zejména s důchodovým pojištěním a podporou v nezaměstnanosti. Jedná se tedy také o prevenci dalších sporů.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Podáním ze dne [datum] došlým soudu dne [datum] (žalovaný) a dne [datum] (žalobce) navrhli soudu schválení soudního smíru, podle něhož„ pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen ke dni [datum] okamžitým zrušením ze strany zaměstnance z důvodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, podle které se zaměstnanec a zaměstnavatel měli dohodnout na ukončení pracovního poměru ke dni [datum] a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“.

7. Při jednání dne [datum] soud žalobce poučil o svém právním názoru, že v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru nelze schválit smír, neboť obecně u určovacích žalob (až na vyjímky) nelze schvalovat smíry, rozhodovat rozsudkem pro zmeškání a rozsudkem pro uznání. Dále soud upozornil žalobce na vadu žaloby v tom směru, že petit na určení, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, je podmíněný. Soud má za to, že se k podmínce („ pro případ, že by soud shledal“) nepřihlíží a požadavek žalobce na určení neexistence dohody o rozvázání pracovního poměru je nepodmíněný. Dále soud upozornil na to, že uzavřená dohoda (smír) je odlišná od toho, co bylo požadováno žalobou. Žalobce poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle níž smír uzavřený účastníky může překročit žalobní návrh, musí z něj však být patrno, jakým způsobem byla vypořádána práva a povinnosti účastníků, která byla předmětem žaloby (rozhodnutí R 16/1987, jakož i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 2250/2021).

8. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal zpět návrh na schválení smíru, upřesnil žalobu tak, že se domáhá toho, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, podle které se zaměstnanec a zaměstnavatel měli dohodnout na ukončení pracovního poměru ke dni [datum] a že pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen ke dni [datum] okamžitým zrušením ze strany zaměstnance z důvodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 občanského soudního řádu spatřuje v tom, že je nutné vnést jistotu do právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným, kdy a jakým způsobem skončil pracovní poměr žalobce u žalovaného, neboť tyto skutečnosti mají zásadní vliv na právní postavení žalobce zejména při jednání s úřadem práce a Českou správnou sociálního zabezpečení. Bez tohoto určení by se právní postavení žalobce stalo nejistým.

9. Žalobce dále učinil nesporným, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, podle které se zaměstnanec a zaměstnavatel měli dohodnout na ukončení pracovního poměru ke dni [datum] a že žalobce dal žalovanému okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance z důvodu dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, které bylo důvodné, a které bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Náhrady nákladů řízení se žalobce vzdal.

10. Podáním ze dne [datum] došlým soudu dne [datum] vzal zpět návrh na schválení smíru i žalovaný a učinil nesporným, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, podle které se zaměstnanec a zaměstnavatel měli dohodnout na ukončení pracovního poměru ke dni [datum] a že žalobce dal žalovanému okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance z důvodu dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, které bylo důvodné, a které bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Obě strany pak vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Rozsudek byl proto vyhlášen dne [datum].

11. Soud proto při rozhodování vyšel z důkazů provedených při jednání dne [datum] (pracovní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem, mzdový výměr z [datum], potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) z [datum], evidenční list důchodového pojištění žalovaného na rok 2023, sledování zásilek na pošta online, podací lístek z [datum], záznam o dobách ČSSZ od Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Příbrami, údaje z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobce, okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem z [datum]), přičemž vyšel z toho, že mezi stranami je nesporné, že žalobce byl od [datum] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] u žalovaného zaměstnán na pozici hlavního kuchaře a vedoucího výrobny masných výrobků na dobu neurčitou. Splatnost mzdy byla ve mzdovém výměru ze dne [datum] sjednána na 20. den následujícího měsíce. Mzda za měsíc únor 2023 činila 42.800 Kč a byla splatná [datum]. Mzda za měsíc únor 2023 nebyla žalobci vyplacena do 15 dnů od uplynutí splatnosti, tj. do [datum], ale až dne [datum] byla žalobci vyplacena pouze část mzdy ve výši 35.000 Kč. Mzda za měsíc březen 2023 činila 35.065 Kč a byla splatná [datum], přičemž nebyla vyplacena ani do 15 dnů od uplynutí splatnosti, tj. do [datum]. Z důvodu nevyplacení mzdy, resp. její části za měsíce únor 2023 a březen 2023 do 15 dnů od uplynutí období splatnosti žalobce proto podle § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce okamžitě zrušil pracovní poměr u žalovaného. Okamžité zrušení zaslal žalovanému doporučenou zásilkou dne [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum] a k tomuto dni zanikl pracovní poměr. Mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, podle které se zaměstnanec a zaměstnavatel měli dohodnout na ukončení pracovního poměru ke dni [datum]. Podle § 2401 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Podle odst. 2 na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o ochraně spotřebitele. Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném do 30.6.2023 novely provedené zákonem č.167/2023 Sb. (dále jen„ zákoník práce“) pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Podle § 48 odst. 1 z.č.262/2006 Sb. zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. Podle odst. 2 pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby. Podle odst. 3 pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky, c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Podle odst. 4 pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje § 342 odst.

1. Podle § 49 odst. 1 dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Podle odst. 2 dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. Podle odst. 3 každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru. Podle § 56 odst. 1 z.č.262/2006 Sb. zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1). Podle § 72 z.č.262/2006 Sb. zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Mezi stranami tak není sporu, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], žalovaný dlužil žalobci mzdu, pročež žalobce zaslal žalovanému okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce ze dne [datum], které bylo žalovanému doručeno dne [datum], čímž ve smyslu § 48 odst. 1 z.č.262/2006 Sb. zákoníku práce došlo ke skončení pracovního poměru žalobce u žalovaného, neboť mezi stranami nebyla uzavřena žádná dohoda o skončení pracovního poměru ke dni [datum]. Naléhavý právní zájem na požadovaných určeních spatřuje soud ve shodě se žalobcem na potřebě postavení právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným na jisto, tj. zda, k jakému datu a jakým způsobem zanikl pracovní poměr žalobce u žalovaného.

13. Z těchto důvodů proto soud prvního stupně žalobě žalobce vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení, kterých se ale vzdal, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.