25 C 191/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce Anonymizováno ), narozeného Datum narození žalobce A , trvale bytem Adresa žalobce A , fakticky Anonymizováno , zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem se sídlem Anonymizováno , proti žalovanému Jméno žalovaného A , narozenému Datum narození žalovaného A , r.č. Anonymizováno , bytem Adresa žalovaného A , zastoupenému Jméno žalovaného B , advokátem se sídlem Anonymizováno , o zaplacení 108.000,- Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 108.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 34.000,- Kč k rukám právního zástupce žalobce , Jméno žalobce B, , advokáta se sídlem , adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 3.8.2023 došlou soudu dne 7.8.2023 domáhá na žalovaném zaplacení částky 108.000,- Kč jako nevrácené kauce (jistoty). V žalobě uvádí, že si na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 18.12.2022 pronajal byt žalovaného. Při podpisu smlouvy složil žalobce na účet žalovaného kauci ve výši 108.000,- Kč. K ukončení nájemního vztahu došlo ke dni 18.2.2023, kdy byl byt předán žalovanému, který se písemně na kopii smlouvy zavázal vrátit žalobci kauci dle rozdílu vyúčtování za služby a elektřinu. Podle uzavřené smlouvy měl žalovaný vrátit žalobci kauci nejpozději do 1 měsíce po ukončení nájmu (čl. 6.1.), tj, do 18.3.2023. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení kauce předžalobní výzvou ze dne 19.7.2023, na kterou žalovaný nereagoval.

2. Platebním rozkazem ze dne 20.9.2023 č.j. 25 C 191/2023 - 25 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a následně se vyjádřil (č.l. 32) tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu. S žalobcem uzavřel nájemní smlouvu dne 18.prosince 2022 s počátkem od 1.ledna 2023 do 31.prosince 2023. Žalobci bylo na jeho žádost umožněno dřívější datum nastěhování ke dni 28.prosince 2022, což ostatně vyplývá i z předávacího protokolu po domluvě, že za období 28.12.2022 - 31.12.2022 žalovanému poskytne úhradu odpovídající úměrnému dílu dle nájemní smlouvy, tj. 5.613,- Kč. Toto žalobce nikdy neučinil. Žalovaný shledal po místním šetření dne 17.února 2023, tj. den před vystěhováním žalobce, několik závažných škod na vybavení bytu, které žalobce vyfotografoval a zdokumentoval. Zároveň platí, že dne 28.prosince 2022 žalobce byt převzal bez výhrad, co se stavu jeho opotřebení či případných škod týče, což dokazuje předávací protokol. Z toho plyne, že za dané poškození bez jakýchkoli pochyb nese zodpovědnost žalobce. V předávacím protokolu je rovněž uvedena pořizovací cena jednotlivých kusů inventáře. Na tuto skutečnost žalovaný žalobce upozornil dne 17.února 2023 prostřednictvím SMS zprávy, dále mu následující den zaslal emailem položkový seznam škod. Dne 6.března 2023 žalovaný žalobci zaslal email s odhadovanou výši škody. Žalobce na žádný z emailů neodpověděl. Jelikož se škoda týkala předmětů, jejichž celková hodnota, resp. oprava za účelem uvedení do jejich původního stavu převyšovala složenou kauci, byla kauce zadržena. Žalobce předal žalovanému byt 18.února 2023 ve stavu vykazující nadměrné znečištění. Den před ukončením nájemní smlouvy a vystěhování žalobce, tj.

17. února 2023 žalovaný byt prohlédl a žalobce mimo jiné na tuto skutečnost upozornil. Dále jej vyzval, ať zajistí úklid do dne jeho vystěhování. Toto žalobce odmítl, načež žalované vznikly náklady ve výši 4.600,- Kč v souvislosti s najmutím externí úklidové firmy.

3. Podáním z 24.6.2024 (č.l. 82) žalovaný doplnil, že žalovaný si kauci ponechal, protože mu žalobce v rámci pronájmu způsobil na předmětu nájmu škody v takové výši, že převýšila hodnotu kauce. Dále žalovaný musel vynaložit náklady na úklid bytu, který byl značně znečištěný a v době ukončení nájmu měl žalobce vůči žalovanému dluh na nájemném. Na všechny tyto skutečnosti byl žalobce žalovaným po ukončení nájmu opakovaně upozorňován, nijak na to však nereagoval. Žalovaný proto nemohl nastalou situaci řešit jinak než započtením kauce na tyto žalobcovy dluhy, když kauce na uhrazení všech dluhů ani nepostačovala. Vzhledem k nekontaktnosti žalobce se žalovaný rozhodl zbytek dluhů po žalobci nevymáhat, protože měl za to, že by byl takový postup spojen s nepřiměřenými náklady. Žalovaný nemůže upřesnit a doložit, na co konkrétně byla kauce použita, nicméně je toho názoru, že je tato skutečnost irelevantní. Dle § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku si může pronajímatel při ukončení nájmu započíst z kauce, co mu případně nájemce z nájmu dluží. Podle žalovaného uvedené ustanovení nevyžaduje, aby byla kauce využita na nějaký konkrétní účel, a nevyžaduje ani, aby pronajímatel způsob využití kauce nájemci dokládal. Z fotografií z 17.2.2024 jsou poškození bytu jednoznačně patrná. S ohledem na to, že nájem byl ukončen až následujícího dne, je zřejmé, že za škodu způsobenou na vybavení bytu v období od 28.12.2022 do 17.2.2023 odpovídá výlučně žalobce, když ji mohl způsobit pouze on, nebo osoby, které si do bytu pozval a za jejichž jednání směrem k vybavení bytu nese odpovědnost. Nikdo jiný neměl do bytu v předmětném období přístup. Odpovědnost žalobce za škody na vybavení bytu kromě zákonných ustanovení vyplývá také z článku V odst. 5.4. písm. c) nájemní smlouvy. Žalovaný bohužel nemůže předložit předávací protokol, ve kterém by byly škody na vybavení bytu zaznamenány. Předání bytu dne 18.2.2023 bohužel probíhalo ve velmi konfliktní atmosféře. Poté, co žalovaný žalobce předchozího dne upozornil na poškození vybavení bytu a na jeho značné znečištění, si žalobce do bytu na předávání přizval další osoby. Přítomnost těchto osob vyvolala u žalovaného obavu z eskalace celé situace, a proto raději zaznamenání poškození do předávacího protokolu nevyžadoval. Žalovaný se nicméně domnívá, že k prokázání způsobení škod na vybavení bytu ze strany žalobce není předávací protokol třeba. Z předložených fotografií bytu ze dne 17.2.2023 jsou škody jednoznačně seznatelné a odpovědnost žalobce za tyto škody je také nezpochybnitelná. Konkrétně jde o tyto částky: Dluh na nájemném za období od 28.12.2022 do 31.12.2022 ve výši 5.613,- Kč, neboť dle nájemní smlouvy začal nájem až 1.1.2023, nicméně žalobce se do bytu nastěhoval již 28.12.2022. Nájemce měl tedy pronajímateli uhradit poměrnou část nájemného a dalších plateb za poslední čtyři dny prosince 2022 (36.000,- Kč za nájemné, 4.500,- Kč jako úhrada záloh za služby, 2.500,- Kč za elektřinu a 500,- Kč za internet, celkem tedy 43.500,- Kč, z toho poměrná část za čtyři dny využívání bytu je 5.613,- Kč), nikdy tak však neučinil. Dluh za úklid bytu, který musel po ukončení nájmu žalovaný zajistit ve výši 4.600,- Kč. Žalobce předal byt zpět žalovanému ve značně znečištěném stavu (viz SMS komunikace mezi žalobcem a žalovaným z 17.2.2023). Protože žalobce nereagoval na výzvy žalovaného k úklidu, musel žalovaný zajistit úklid profesionální úklidovou službou, aby se do bytu mohl nastěhovat další nájemce. , právnická osoba, si za úklid bytu naúčtovala částku 4.600,- Kč. Dluh za náhradu škod způsobených žalobcem na vybavení bytu v celkové minimální částce 105.822,- Kč – 140.822,- Kč za poškození tapet – dle vyjádření dodavatele tapet není možné takto poškozené tapety opravit a bude nutné tapety pořídit úplně nové, jejich cenu vyčíslil na částku 25.882,- Kč. Do této částky není zahrnuta cena za odstranění starých tapet ani lepení tapet nových, přičemž je v této oblasti nutné počítat se zvýšenými náklady, když tapety jsou i za napevno nainstalovanou televizní stěnou. Poškození posuvných dveří – společnost , právnická osoba, , která se zabývá opravou dveří a oken, sdělila žalovanému, že opravu posuvného portálu odhaduje na 35.000,- Kč až 70.000,- Kč. Poškození stěny s vestavným nábytkem – žalovanému se bohužel nepodařilo v termínu stanoveném soudem od výrobce tohoto nábytku zjistit cenu opravy, vzhledem k tomu, že jde o nábytek vyrobený na míru, není možné jej jednoduše nahradit. V předávacím protokole je jeho cena stanovena na 100.000,- Kč, s ohledem na výše uvedené je možné předpokládat, že oprava bude stát nejméně 35.000,- Kč. Poškození nábytku se zrcadlem v koupelně – ani tuto položku se bohužel žalovanému nepodařilo zjistit zcela přesně, pokud bychom vycházeli z hodnot, kterou mají v předávacím protokole (umyvadlová skříňka – 10.000,- Kč, umyvadlo se zrcadlem – 20.000,- Kč), je možné způsobenou škodu odhadnout na minimálně 10.000,- Kč. Žalobci tedy ve spojení s nájmem vznikl vůči žalovanému dluh v celkové minimální výši 116.095,- Kč. Pokud si žalovaný započetl na dluh žalobce kauci ve výši 108.000,- Kč, nepokryla tato ani celý dluh. Jak je uvedeno výše, vymáhání zbylé dlužné částky nepovažoval žalovaný s ohledem na obtížnou komunikaci s žalobcem za efektivní.

4. Žalobce při jednání dne 27.9.2024 uvedl, že u předávání bytu žalovanému byl kromě žalovaného a žalobce právě pan , jméno FO, . Při přebírání bytu zapsali pouze vybavení bytu, ale nezapisovali jeho stav, tedy otlučené rohy, špinavé zrcadlo, či otlučené zrcadlo po krajích a podobné nedostatky. Předávání bytu zpět žalovanému probíhalo tím způsobem, že si žalobce, žalovaný a pan , jméno FO, sedli ke stolu. Ještě před předáním bytu tam už žalovaný vodil nové zájemce o ubytování, a to v nepřítomnosti žalobce a nebylo to jenom jednou. Například tři dny před předáním bytu už tam měl zájemce, kterým byt ukazoval. Na základě této návštěvy v bytě žalovaný žalobci pak napsal email s požadavky, co všechno má žalobce v bytě dát do pořádku a že má byt uklidit. Žalobce s tím souhlasil, a proto pozval své rodiče, kteří mu pomohli s úklidem a celý byt uklidili a dali do pořádku. Přesto žalovaný na předávání bytu přišel s dalšími asi třemi osobami, s úklidovou službou, která v době předávání bytu uklízela v sousední místnosti. Žalobce mu říkal, že je to zbytečné, že byt uklidili a že je čistý. V bytě bydlel měsíc a půl, předával ho v tom stavu, v jakém ho převzal. Při předávání bytu žalovaného požádal, aby si byt zkontroloval, že je v pořádku. Seděli u toho stolu, a žalovaný řekl, že to vidí, že je v pořádku. Na gauči byla skvrna od zmrzliny. Žalovaný řekl, že ji vidí, ale že je možné, že tam je od předchozího nájemce. Žalobce ho proto požádal, aby na smlouvu připsal svůj komentář ke stavu bytu, on na smlouvu dopsal, že byl byt předán v pořádku, a řekl, že do týdne vrátí kauci, až zkontroluje hodiny za elektřinu. Když mu žalobce po týdnu volal, tak zjistil, že si ho v telefonu zablokoval. Zavolal mu tedy proto z telefonu pana , jméno FO, , což zvednul, ale když zjistil, že je to žalobce, tak to okamžitě típnul. Až po třech měsících pak poslal žalobci email, že mu kauci vracet nebude, že byly v bytě škody, přičemž tam napsal omlácené zrcadlo, které v bytě bylo už předtím, tapetu poškrábanou nebo umazanou od lepidla a další drobnosti, vše s naprosto nepřiměřeným naceněním.

5. Jelikož je žalobce státním příslušníkem Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení , právnická osoba, , odboru azylové a migrační politiky ze dne 4.9.2023 soud zjistil, že žalobce má na území České republiky od 13.3.2022 do 31.3.2024 povolen pobyt za účelem dočasné ochrany. Hlášen je na adrese , adresa, ; změnu adresy nenahlásil.

6. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, je hlášen v obvodu zdejšího soudu, spor se týká bytu nacházejícího se v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř.

7. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech svědkyně , Anonymizováno, , předžalobní upomínka právního zástupce žalobce s podacím lístkem z 24.7.2023 datovaná 19.7.2023, potvrzení , právnická osoba, . o platbách žalobce žalovanému ve výši 36.000,- Kč dne 19.12.2022, 18.12.2022 a 19.12.2022, smlouva o nájmu bytu z 18.12.2022 s dovětkem žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně účastníků řízení, sdělení , právnická osoba, ze 4.9.2023, příloha č. , hodnota, – seznam movitých věcí – vybavení bytu z 28.12.2022, smlouva o nájmu bytu z 18.12.2022 bez poznámky žalovaného, SMS konverzace ze 17.12.2023, email žalovaného žalobci z 18.2.2023 a 6.3.2023, email společnosti , právnická osoba, z 16.6.2024 žalovanému, faktura , jméno FO, žalovanému z 18.2.2023 na částku 4.600,- Kč, email , jméno FO, – , Anonymizováno, žalovanému, vyjádření , jméno FO, z 12.9.2024.

8. Pokud jde o návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem svědka , jméno FO, , má soud prvního stupně za to, že tento důkaz je nadbytečný, neboť by nemohl pro žalobce přivodit příznivější výsledek řízení.

9. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi stranami není sporu, že dne 18.12.2022 uzavřeli nájemní smlouvu, na základě níž žalovaný pronajal žalobci byt č., hodnota, ve , Anonymizováno, na adrese , adresa, na dobu určitou od 1.1.2023 do 31.12.2023. Podle článku II. bodu 2.3. byly žalobci přenechány k užívání i movité věci umístěné v bytě specifikované v příloze č., hodnota, nájemní smlouvy. Podle článku IV. činilo nájemné 36.000,- Kč měsíčně. K tomu hradil žalobce jako nájemce měsíční zálohy na služby ve výši 4.500,- Kč, , právnická osoba, ,- Kč za garážové stání, 2.500,- Kč za elektřinu a 500,- Kč za internet. Podle článku VI bodu 6.1. při podpisu smlouvy složil nájemce na účet pronajímatele kauci ve výši 108.000,- Kč. Tato kauce slouží k úhradě případných nároků nájemců na náhradu způsobené škody a ke krytí splatného nájemného a poplatků za služby poskytované s užíváním bytu, to vše během doby trvání nájemního vztahu. Po skončení nájmu a předání bytu pronajímatelům bude kauce vrácena nájemci v hotovosti nebo převodem na účet určený nájemcem, a to ve výši, která zbude po vyčíslení prokázané případné škody na bytě, jeho vybavení a zařízení, či po úhradě dluhu nájemce a to nejpozději do jednoho měsíce po skončení nájmu. (nájemní smlouva ze dne 18.12.2022, příloha č. , hodnota, – seznam movitých věcí – vybavení bytu z 28.12.2022)

10. Mezi účastníky není sporné ani to, že žalobce žalovanému kauci ve výši 108.000,- Kč složil, a to platbami po 36.000,- Kč dne 19.12.2022, 18.12.2022 a 19.12.2022 z účtu žalobce , č. účtu, na účet žalovaného č.ú. , č. účtu, (potvrzení , právnická osoba, . o platbách žalobce žalovanému ve výši 36.000,- Kč dne 19.12.2022, 18.12.2022 a 19.12.2022)

11. Ze smlouvy o nájmu bytu z 18.12.2022 s dovětkem žalovaného soud zjistil, že byt byl předán žalovanému a smlouva ukončena k 18.2.2023. Žalovaný žádné závady při převzetí bytu neuvedl, výslovně uvedl, že kauce bude vrácena dle rozdílu vyúčtování za služby a elektřinu.

12. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv.

13. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Rovněž podle článku 48 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek.

14. Nájemní smlouva výslovně nestanoví, podle jakého práva je uzavřena, je však uzavřena v českém jazyce, jejím obsahem je užívací právo k bytu nacházejícímu se na území ČR, kde byla také uzavřena, kde má žalobce pobyt a žalovaný bydliště. Podle shora uvedených ustanovení se tak smluvní vztah účastníků řídí českým právem.Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2242 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li ujednána doba, kdy pronajímatel zpřístupní nájemci byt způsobilý k nastěhování a obývání, zpřístupní pronajímatel nájemci byt prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy smlouva nabyla účinnosti. Byt je zpřístupněn, obdržel-li nájemce klíče a nebrání-li mu nic v přístupu do bytu.Podle § 2254 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle odst. 2 při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.Podle § 2293 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.Podle § 2900 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.Podle § 2911 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.Podle § 2951 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.Podle § 2952 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.

16. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobce v souvislosti s uzavřenou nájemní smlouvou k bytu složil žalovanému jistotu ve výši žalované částky. Při předání bytu žalobci ani při převzetí bytu zpět žalovaným nebyl sepsán předávací protokol, který by zaznamenal stav bytu co se týče poškození a stavu měřidel energií, nicméně při převzetí bytu zpět dne 18.2.2023 žalovaný žalobci na stejnopis nájemní smlouvy potvrdil, že kauce bude vrácena „dle rozdílu vyúčtování za služby a elektřinu“, což implicitně znamená, že žalovaný nezaznamenal žádné poškození bytu, které by bylo možné dávat žalobci k tíži, jinak by to výslovně (jako zkušený pronajímatel) zapsal. Ostatně fotografie předložené žalovaným v řízení skutečně nezaznamenávají nic kromě běžného opotřebení, za které žalobce neodpovídá, jak vyplývá z ustanovení § 2293 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Kromě toho žalobce byt užíval po dobu cca šesti týdnů (od 28.12.2022 do 18.2.2023), takže není pochyb, že opotřebení zaznamenané na fotografiích stěží lze přičítat k tíži žalobce, ale zjevně se nacházelo v bytě už při uzavření nájemní smlouvy, jak vcelku věrohodně tvrdí žalobce. Ostatně ani nadměrné znečištění bytu žalovaný nijak neprokázal.

17. Soud podotýká, že ze SMS zprávy předložené žalovaným (na č.l. 37) vyplývá, že žalovaný byl v bytě bez přítomnosti žalobce. Soud také podotýká, že v žalovaným předložených zprávách (č.l. 37, 38) žalobci se sice opakovaně hovoří o škodách, ale způsobených předchozí nájemnicí (srov. opakovaně použitý výraz „previous tenant“).

18. Pokud jde o požadavek žalovaného na zaplacení nájemného za poměrnou část prosince 2022, teprve v emailu z 18.2.2023 (č.l. 38) žalovaný přichází s požadavkem na zaplacení za čas, kdy žalobce byt užíval v prosinci. Z ustanovení § 2242 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku vyplývá, že zákon odlišuje vznik nájemního vztahu od zpřístupnění bytu, které není samo o sobě začátkem nájmu. V praxi je obvyklé, že byt bývá zpřístupněn nájemci dříve, než započne nájemní vztah, aniž by tato skutečnost měla za důsledek vznik povinnosti nájemce platit pronajímateli nájemné. Je to logické, neboť pokud je byt prázdný, pronajímatel nemá žádný důvod neumožnit nájemci dřívější zpřístupnění bytu jako určitý vstřícný krok. Pokud by však strany nájemní smlouvy měly v úmyslu dřívější zpřístupnění bytu zpoplatnit, výslovně by to uvedly do nájemní smlouvy anebo by si sjednaly dřívější počátek nájmu. Žalovaný tedy s požadavkem úhrady za užívání bytu žalobcem v prosinci 2022 přišel až dodatečně, když hledal důvod pro nevrácení jistoty žalobci. Soud proto má za to, že žalovanému nevzniklo vůči žalobci právo na zaplacení nájemného za dobu před vznikem nájemního vztahu, neboť to nebylo mezi stranami sjednáno a nejednalo se o bezdůvodné obohacení, neboť ke zpřístupnění bytu (předání bytu) došlo v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy.

19. V neposlední řadě žalovaný nepředložil důkazy prokazující, že údajné škody v bytě skutečně odstranil, když předložil toliko odhady nákladů na opravy, aniž by opravy skutečně provedl. Nevznikla mu tak škoda ve výši nákladů na opravu, ale maximálně škoda spočívající ve snížení hodnoty věci. Tímto způsobem by totiž mohl žalovaný uplatňovat náhradu stejné škody po každém nájemci. V této souvislosti soud nemůže nezmínit i sníženou věrohodnost žalovaného. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalovaný je u zdejšího soudu opakovaně žalován pro různě vysoké dlužné částky a jenom exekucí vedených proti žalovanému eviduje zdejší soud šest.

20. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když podle článku VI bodu 6.1. měla být kauce (jistota) žalovaným žalobci vrácena do jednoho měsíce od skončení nájmu, tedy do 18.3.2023. Úrok z prodlení žalobce (z náboženských důvodů) nepožadoval, a proto o něm soud nerozhodoval. Soud nicméně poznamenává, že je třeba odlišovat úrok z prodlení, který představuje paušalizovanou náhradu škody způsobenou věřiteli dlužníkem tím, že dlužník včas neuhradil svůj dluh a věřitel tak nemá možnost disponovat s finančními prostředky, které mu jinak náleží, od úroku obchodního, který se sjednává v úvěrových smlouvách či půjčkách a který představuje cenu peněz; o tomto úroku se hovoří v náboženské (křesťanské) literatuře.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.400,- Kč, z odměny advokáta dle § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za pět úkonů právní služby po 5.420,- Kč za úkon (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne 24.5.2024 a dne 27.9.2024), a pět režijních paušálů po 300,- Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce nedoložil, že je plátcem DPH a soud ho ani nedohledal v registru plátců, nebylo možné přiznat mu navýšení o 21 % DPH. Celkové náklady řízení žalobce tak činí 34.000,- Kč.