25 C 223/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce příjmení služeb hlavního města Prahy, IČO , se sídlem adresa , zastoupeného titul příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému příjmení příjmení , datum narození , státnímu příslušníku Ukrajiny, bytem adresa , anonymizována čtyři slova , Ukrajina, naposledy pobytem adresa , obec – část obce , adresa do zaměstnání právnická osoba , část obce a číslo , PSČ obec , o zaplacení 37.150 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 37.150 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 36.400 Kč od 30.6.2020 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení p.a. z částky 750 Kč od 21.4.2021 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba žalobce se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 750 Kč za dobu od 8.7.2020 do 20.4.2021 zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.664 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 7.7.2020 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 37.150 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 36.400 Kč od 30.6.2020 do zaplacení ve výši 10 % a se zákonným úrokem z prodlení z částky 750 Kč od 8.7.2020 do zaplacení ve výši 8,25 %. V návrhu uvádí, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek] a na základě zřizovací listiny je oprávněn [anonymizována tři slova] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 26.1.2017 provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem byl ke dni provedení odtahu žalovaný. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem a dosud nebylo vyzvednuto. Odtah byl proveden na pokyn strážníka Městské policie [anonymizována dvě slova]. [obec] na základě § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Odpovědnost provozovatele vozidla je dána § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, tzn. bez ohledu na zavinění. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobci nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením [anonymizována dvě slova]. [obec] účinným v den odtahu vozidla (od 1.4.2013 nařízení čl. 2 z r. 2013, do 31.3.2013 nařízení č.13/2001). Parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy podle nařízení, které je v příslušný den účinné. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah vozidla 1.900 Kč parkovným za 1. den (den odtahu) až 3. den 250 Kč, parkovným za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč a parkovným za každý další i započatý den od sto osmdesátého prvního dne až do vyzvednutí vozidla 50 Kč. Pohledávka za odtah a dále odpovídající období od 26.1.2017 do 25.6.2018 byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 (správně Okresního soudu v Pardubicích) č.j. 15 C 195/2018-55 ze dne 21.1.2019, v tomto řízení se žalobce domáhá zaplacení pohledávky za období od 26.6.2018 do 7.7.2020, jehož výši žalobce vyčíslil na 37.150 Kč (tj. 743 dní x 50 Kč). Elektronickým platebním rozkazem ze dne 10.8.2020 č.j. EPR 155948/2020-16 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 9.9.2020 č.j. EPR 155948/2020-18 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 25.2.2021 soud zjistil, že žalovaný měl na našem území povolen dlouhodobý pobyt od 21.2.2016 do 5.2.2017 za účelem zaměstnání, pobyt byl ukončen uplynutím doby. Od 4.1.2017 do 2.3.2018 byl hlášen na adrese ubytovatele [adresa], [obec] – [část obce]. Od 30.1.2021 do 29.4.2021 mu bylo uděleno vízum do 90 dnů za účelem zaměstnání u zaměstnavatele [právnická osoba], [část obce a číslo], [PSČ] [obec]. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný má bydliště na území České republiky a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Soud nařídil na 2.6.2021 jednání. Žádný z účastníků se k jednání nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne 22.června 2020, zřizovací listina příspěvkové organizace [anonymizována dvě slova] [územní celek], nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, usnesení Rady [územní celek] z 12.2.2013, rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21.ledna 2019 č. j. 15 C 195/2018-55, dodejka, karta vozidla [registrační značka], výzva k převzetí vozidla – oznámení o odtahu vozidla z 21.2.2017, dodejka, protokol o odtahu vozidla [číslo] výzva k uhrazení dlužné částky z 27.4.2017, potvrzení o provedené lustraci v ISZR, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 16.7.2020, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení PSSZ z 24.února 2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 25.února 2021, sdělení Úřadu práce České republiky z 19.3.2021 a připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 25 C 10/2020. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze zřizovací listiny žalobce ze dne 9.7.2013 soud zjistil, že žalobce je zřízen mj. k výkonu oprávnění [příjmení] [jméno] uvedeného v § 19 odst. 3 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích spočívajícího v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání (čl. VI bod 2.6 zřizovací listiny). Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] soud zjistil, že dne 26.1.2017 provedla odtahová služba provozovaná žalobcem odstranění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], vozidlo bylo týž den umístěno na parkovišti a dosud nebylo vyzvednuto. Oznámením ze dne 21.2.2017 byl žalovaný informován o odtahu vozidla a bylo mu sděleno, kde a kdy si vozidlo může vyzvednout. Současně byl poučen o vzniku povinnosti uhradit náklady za odtah a střežení vozidla. Z Nařízení [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne 12.2.2013 soud zjistil, že maximální cena za úplný odtah vozidla činí 1.900 Kč, ceny za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí první až třetí den 250 Kč na den, od čtvrtého dne do 180. dne 400 Kč na den a od 180. dne 50 Kč na den. Z karty vozidla [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel vozidla je evidován žalovaný. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21.1.2019 č.j. 15 C 195/2018-55 plyne, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 90.550 Kč s příslušenstvím z titulu nákladů na odtah a střežení vozidla reg.zn. [anonymizováno] [číslo] za období od 26.1.2017 do 25.6.2018. Z výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 22.6.2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 36.400 Kč. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 90 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém právní poměry vzniklé z jednostranných právních jednání se řídí právním řádem státu, v němž má ten, kdo učinil jednostranné právní jednání, svůj obvyklý pobyt nebo sídlo v době, kdy právní jednání učinil, ledaže zvolil použití jiného právního řádu. Podle § 101 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém mimosmluvní závazkové poměry vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy se řídí právem státu, ve kterém k narušení došlo. Postižená osoba může však zvolit použití práva státu, ve kterém a) má postižená osoba obvyklý pobyt nebo sídlo, b) má původce narušení obvyklý pobyt nebo sídlo, nebo c) se dostavil výsledek narušujícího jednání, pokud to původce narušení mohl předvídat. K protiprávnímu jednání došlo na území ČR a žalobce i žalovaný bydlí (mají sídlo) na území ČR, proto se vztahy mezi nimi s ohledem na shora uvedená ustanovení řídí českým právním řádem. Podle § 27 odst. 5 zákona č, 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Podle § 19 odst. 1 z.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění účinném do 30.9.2018 novely provedené z.č.193/2018 Sb. v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle odst. 2 bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Z důkazů vyplývá, že žalobce provedl odtah vozidla, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, a vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem, kde je střeženo dosud. Citované ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích je speciálním ustanovením veřejného práva, kdy odpovědnost vlastníka vozidla za odstranění vozidla z místní komunikace nastává bez ohledu na jeho zavinění. Podle citovaného ustanovení je tak vlastník vozidla povinen zaplatit náklady odstranění vozidla (a též případně i náklady jeho další úschovu), pokud neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby vozidlo odstranil včas sám (možnost liberace). Žalovaný v řízení žádné takové důvody netvrdil. Žalovaný je tak povinen hradit náklady za odtah a následné střežení svého vozidla v částce požadované žalobcem, maximálně však ve výši stanovené nařízením č.2/ 2013 [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Žalobce se v tomto řízení domáhá nákladů na střežení od 26.6.2018 do 7.7.2020, přičemž celé období přesahuje 180. den střežení vozidla. Žalobci proto náleží částka 37.150 Kč vypočtená jako 743 dní po 50 Kč O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku za použití § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení z částky 36.400 Kč od 30.6.2020 do zaplacení (dle předžalobní výzvy ze dne 22.6.2020, v níž žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 36.400 Kč) a částky 750 Kč od 21.4.2021 do zaplacení (tedy od data, kdy byla žalovanému doručena žaloba a kdy se – s ohledem na absenci této částky v předžalobní výzvě - žalovaný dozvěděl o existenci této pohledávky). Ohledně úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 750 Kč, který žalobce účtoval již od podání žaloby, tedy za dobu od 8.7.2020 do 20.4.2021, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.486 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (srov. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu vedený pod sp.zn. 25 C 92/2020), která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu), za tři úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 378 Kč Náklady právního zastoupení tak činí 2.178 Kč, celkem pak žalobci náleží náhrada nákladů řízení (vč. soudního poplatku) ve výši 3.664 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.