25 C 227/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 12.000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 15.032 Kč spolu s 7,75% úrokem z prodlení p. a. z částky 12.000 Kč od 2.7.2015 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 26.5.2021 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 12.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 12.000 Kč od 2.7.2015 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 3.032 Kč za dobu od 18.12.2009 do 11.2.2011. V návrhu uvádí, že žalovaný uzavřel dne 18.12.2009 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce č.319219188, na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 22.032 Kč sestávající z půjčky ve výši 12.000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 10.032 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 372 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 60 týdnů od data podpisu, t.j 11.2.2011. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 7.000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l. došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25.6.2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 15.032 Kč a sestávala z jistiny 12.000 Kč a souhrnného poplatku 3.032 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizováno] S.a.r.l. a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24.8.2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 12.9.2018. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 31.5.2021 č. j. EPR 127615/2021-5 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 20.července 2021 č. j. EPR 127615/2021-10 soud elektronický platební rozkaz zrušil.

3. Podáním z 15.9.2021 (č. l. 81) žalobce doplnil, že žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 12.000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 3.032 Kč, který byl mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným domluven na základě úvodního ustanovení smlouvy o půjčce č. 383600754 v ohraničené části smlouvy rámečkem v původní výši 10.032 Kč. Výše tohoto souhrnného poplatku byla stanovena za období od data poskytnutí půjčky 18.12.2009 do 11.2.2011, tj. do dne splatnosti půjčky, a to na základě smluvních podmínek smlouvy ve výši 224,28 % p. a., jak je uvedeno v článku 1. Smluvních podmínek. Právní předchůdce žalobce neupřesnil, jestli kromě úroku byly do souhrnného poplatku započteny i jiné položky. Souhrnný poplatek však byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy, takže zahrnuje veškeré náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek, za upomínání a jiné. Platební historií žalobce nedisponuje, má pouze k dispozici informaci o celkové úhradě žalovaného ve výši 7.000 Kč. V souladu s článkem 5 smluvních podmínek bylo plnění žalovaného započteno nejprve na příslušenství pohledávky, tj. souhrnný poplatek, takže na jistinu nebylo započteno ničeho.

4. Vzhledem k tomu, že k 1.1.2014 nabyl účinnosti z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. z. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který platil až do 31.12.2013. Podle § 123 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (přechodná ustanovení) vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Podle odst. 2 pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. V dané věci bylo řízení zahájeno dne 26.5.2021 a jedná se o nárok ze smlouvy uzavřené v roce 2009. Za takové situace je třeba aplikovat na posouzení pravomoci soudu zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém.

5. Jelikož je žalobce společností se sídlem na Maltě, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. nařízení, neboť žalobce je zahraniční společností a žalovaný na území ČR má bydliště, přičemž při uzavírání smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný je českým státním příslušníkem, zdržuje se na území ČR a měl poslední známé bydliště v obvodu zdejšího soudu. Zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).

6. Soud nařídil jednání na 24.listopadu 2021. Žalobce ani žalovaný se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] S.à.r.l., oznámení o postoupení pohledávky z 25.6.2015, kniha odeslané pošty, e-banking se začerněnými údaji, příloha č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, smlouva o půjčce mezi [právnická osoba] a žalovaným z 18.12.2009, oznámení o postoupení pohledávky z 12.9.2018, výzva před podáním žaloby z 10.5.2021, smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] S.à.r.l. ze dne 11.6.2015, smluvní podmínky smlouvy o půjčce, výpis z obchodního rejstříku žalobce, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení PSSZ z 13.září 2021, doplnění žaloby, sdělení Úřadu práce České republiky z 15.9.2021, sdělení [právnická osoba] a [právnická osoba] z 12.10.2021.

7. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že dne 18.12.2009 uzavřel žalovaný jako zákazník se společnosti [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. [právnická osoba] smlouvou poskytuje půjčku 12.000 Kč, zákazník se zavazuje zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek v částce 10.032 Kč, celkem tedy 22.032 Kč v 59 týdenních splátkách po 372 Kč a poslední splátku ve výši 84 Kč. Splátku je zákazník povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvu a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období do rukou osoby uvedené v článku 13 smluvních podmínek. Zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku půjčky.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 19.6.2015 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel postupuje na [právnická osoba] S.à.r.l. jako postupníka pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce specifikované v příloze č. 1 této smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky. Pohledávky jsou postupovány, jak stojí a leží ve smyslu § 1918 občanského zákoníku Smlouva je uzavřena dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle článku I bodu 3 postupník se zavazuje zaplatit postupiteli za postoupené pohledávky úplatu za podmínek sjednaných v článku IV. této smlouvy. Podle článku II. bodu 3 postupitel a postupník se dohodli, že k postoupení pohledávek dojde v okamžiku připsání úplaty dle článku IV. této smlouvy na účet postupitele. Vzhledem k tomu, že k 1.1.2014 nabyl účinnosti občanský zákoník z. č. 89/2012 Sb., zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. zákon č.40/1964 Sb. občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, které platily až do 31.12.2013. Podle § 3028 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. V dané věci se jedná se o porušení smlouvy uzavřené v roce 2009 a za takové situace je třeba aplikovat hmotné právo podle dosavadní právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1, 3 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 52 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 2 dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odst. 3 spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. Podle odst.3 v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Podle § 56 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník“) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Podle § 2a téhož nařízení jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. Podle § 524 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle § 526 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Podle odst. 2 oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět, když žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalobce předložil toliko smlouvu o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem společností [právnická osoba] a [právnická osoba] S.à.r.l. ze dne 19.6.2015, nepředložil však již smlouvu o postoupení pohledávek ze [právnická osoba] S.à.r.l. na současného žalobce [právnická osoba]

10. Kromě toho žalobce tvrdil, že pohledávka původního věřitele [právnická osoba], se kterým žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce, byla nejprve postoupena [právnická osoba] S.a.r.l. (žalobcem označované jako„ přechodný věřitel“), a poté touto společností žalobci. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] S.a.r.l. v článku II. odst. 3 stanoví, že k postoupení pohledávek dojde v okamžiku připsání úplaty dle čl. IV. této smlouvy na účet postupitele. Článek IV. smlouvy pak určuje, že úplata za pohledávky je splatná do 29.8.2015 a má být poukázána bezhotovostně na účet postupitele. Po připsání částky vystaví postupitel postupníkovi písemné potvrzení o připsání úplaty na účet. Žalobce však netvrdil ani neprokázal, že úplata za postoupené pohledávky ve smyslu tohoto ujednání byla skutečně uhrazena, když nepředložil potvrzení o připsání úplaty vystavené postupitelem. Nebylo tak prokázáno splnění podmínky, na kterou smlouva o postoupení pohledávek mezi původním a přechodným věřitelem váže účinnost tohoto postoupení. Byť žalobce založil do spisu oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2015 adresované žalovanému na adresu [adresa], kde se žalovaný nikdy nezdržoval, jak vyplývá z evidence obyvatel na č. l. 62 a nejedná se ani o adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce uvedené na č. l. 21, není k dispozici doklad o skutečném odeslání tohoto oznámení žalovanému z roku 2015. V důsledku toho nebyl prokázán převod pohledávky z [právnická osoba] na [anonymizováno] S.a.r.l., a tím ani potenciální převod pohledávky ze [právnická osoba] S.a.r.l. na žalobce, neboť zásadně platí, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má a v případě, že je pohledávka postupována několikrát, je třeba prokázat všechna tato postoupení tak, aby tvořila ucelený řetězec od prvotního věřitele až k žalobci. Žalobce tak neprokázal, že postoupení pohledávek nabylo skutečně účinnosti. Soud proto uzavřel, že žalobce neprokázal svoji aktivní legitimaci, a proto nezbylo než žalobu zamítnout.

11. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.