25 C 231/2021
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 7 § 101 § 84 § 85 § 142 § 202
- o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), 127/2005 Sb. — § 63 § 64 § 65
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1810 § 1812 § 1813 § 1815 § 1970 § 2048 § 2050 § 2051 § 2201
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 6 § 87
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 2.719,33 Kč, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.719,33 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 29.10.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.719,33 Kč.
2. V návrhu uvádí, že společnost [právnická osoba] (jako právní předchůdce žalobce), zanikla v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], jako zanikajících společností, se žalobcem, tj. společností [právnická osoba] jako společností nástupnickou, na kterou ke dni 1.dubna 2020 přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba]
3. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích dne 1.3.2018 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. 5029728. Na základě smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Podpisem smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí s Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], tyto obdržel a vzal na vědomí, že jsou součástí této smlouvy, a současně se zavázal všeobecné podmínky a pravidla v nich uvedená dodržovat. Právní předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy. Každé zařízení je přitom identifikováno jedinečným sériovým číslem (SN): MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (SN: MAC: 546751F1DB5B. Převzetí předmětných zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listu. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že v rozporu s čl. 5 a ve smyslu čl. 2 .7.3.2 VOP soustavně nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. V souladu s § 65 odst. 3 zákona č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a čl. 2 .7.3.2 VOP, právní předchůdce žalobce jednostranně ukončil v důsledku zmíněného porušení povinnosti smluvní vztah založený smlouvou odstoupením označeným jako Upomínka - Odstoupení od smlouvy ze dne 8.11.2018. Dle čl. 7 VOP, jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do 7/14 dnů od data ukončení smlouvy na své náklady a nebezpečí, nebo vrátí zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu v souladu se smlouvou. Pokud bylo uživateli poskytnuto více přijímacích zařízení, je poskytovatel oprávněn mu účtovat jednorázovou smluvní pokutu dle smlouvy za každé takové přijímací zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil žalobci 1 zařízení, jež mu byla zapůjčena za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, nárokuje žalobce zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2.000 Kč, a to 2.000 Kč za MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (SN: MAC: 546751F1DB5B dle Ceníku. Ujednání, kterým byla sjednána smluvní pokuta, je obsaženo v písm. f) ve spodní části formuláře smlouvy, které výslovně stanoví, že se účastník zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí poskytnuté přijímací zařízení včas a v pořádku. Výše smluvní pokuty a další související podmínky jsou pak ujednány v Ceníku služeb [právnická osoba], případně ve VOP, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Je to z důvodu přehlednosti, neboť výše pokuty za různá zařízení se různí a uvádět všechny možnosti přímo ve formuláři smlouvy by mohlo být z pohledu žalobce pro účastníky matoucí. Žalobce je názoru, že nárokovaná smluvní pokuta je sjednána platně a v souladu s nálezem Ústavního soudu č. I.ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013. K zaplacení dlužné částky za služby, vrácení zařízení a nakonec i k samotnému zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně právním předchůdcem žalobce vyzýván a upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 12.5.2020.
4. Žalobce dále žalobou požaduje zaplacení poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč, který má kompenzovat náklady na upomínkový proces, systémové úkony, fyzické odpojení technikem apod. Cena poplatku je sjednána v Ceníku. Dále požaduje zaplacení ceny za pronájem přijímacího zařízení dle smlouvy ze dne 29.8.2017 č. 5029728, další poplatky související se správou, údržbou a instalací zařízení naúčtované na základě přiloženého ceníku. V souladu s Všeobecnými podmínkami právní předchůdce žalobce vystavoval vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období. Vyúčtování obsahuje cenu za všechny služby a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Délka zúčtovacího období je jeden měsíc. Vyúčtování právní předchůdce žalobce poskytoval žalovanému v elektronické podobě, tak jak bylo sjednáno ve Všeobecných obchodních podmínkách. Žalovaný se zavázal uhradit vyúčtování nejpozději do data splatnosti, které je uvedeno na příslušném vyúčtování a které je zpravidla stanoveno na [webová adresa] po vystavení vyúčtování. Žalovaný má v souladu s § 64 odst. 8 zákona č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích 2měsíční lhůtu pro podání reklamace proti doručenému vyúčtování. Po uplynutí této lhůty toto právo zaniká. Žalovaný žádné oprávněné reklamace proti vystaveným vyúčtováním nevznesl. Žalovaný řádně neplnil povinnosti, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, na což byl ze strany právního předchůdce žalobce upozorněn prostřednictvím vystavených vyúčtování v sekci„ Celkem k platbě z minulého období“ a dále prostřednictvím zaslaných SMS upomínek či písemných upomínek.
5. Žalovaný je v prodlení s úhradou vyúčtování č.254434481 splatného dne 5.7.2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 70 Kč za pronájem wifi ED3.0, vyúčtování č.255892487 splatného dne 5.8.2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 70 Kč za pronájem wifi ED3.0, vyúčtování č.257360492 splatného dne 5.9.2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 70 Kč za pronájem wifi ED3.0, vyúčtování č.258831102 splatného dne 5.10.2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 70 Kč za pronájem wifi ED3.0, vyúčtování č.259761858 splatného dne 20.10.2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 439,33Kč za odpojení z důvodu nedoplatku 500 Kč a - 60,67Kč za pronájem wifi ED3.
0. V případě kladné částky u dané položky se jedná o naúčtovanou cenu za tuto položku, v případě záporné částky u dané položky se jedná o odečtenou slevu.
6. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 16.11.2020 č. j. EPR 279303/2020-13 soud návrhu vyhověl. Usnesením ze dne 6.ledna 2021 č. j. EPR 279303/2020-17 pak soud elektronický platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.
7. Usnesením ze dne 14.7.2021 č.j. 38 C 63/2021-43 vyslovil Obvodní soud pro Prahu 4 svou místní nepříslušnost s postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému.
8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
9. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 25.1.2022 soud zjistil, že žalovanému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu od 30.7.2018. Hlášen je od 27.7.2020 na adrese [adresa].
10. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, je hlášen v obvodu zdejšího soudu, zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).
11. Soud nařídil jednání na 23.března 2022. Žalovaný ani žalobce se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.
12. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, sdělení Ředitelství služby cizinecké policie z 18.února 2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 24.února 2021, sdělení České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.února 2021, sdělení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy z 26.února 2021, sdělení Úřadu práce České republiky z 12.3.2021, smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací z 25.8.2017, zakázkový list, odstoupení od smlouvy ze dne 8.11.2018, ceník služeb [právnická osoba], UPC vyúčtování – upomínka z 15.6.2018 č. 254434481, ceník služeb [právnická osoba], [příjmení] [jméno] vyúčtování – upomínka ze dne 15.7.2018 č. 255892487, [příjmení] [jméno] vyúčtování – upomínka z 15.8.2018 č. 257360492, výzva k úhradě dluhu z 12.5.2020, [příjmení] [jméno] vyúčtování – upomínka z 15.9.2018 č. 258831102, [příjmení] [jméno] vyúčtování – upomínka ze dne 1.10.2018 č. 259761858, všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti, [příjmení] [jméno] vyúčtování – upomínka z 1.12.2018 č. 262729610, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 25.ledna 2022.
13. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo.
14. Ze Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací výslovně volba práva nevyplývá, nicméně je však uzavřena v českém jazyce, na území České republiky, obsahuje odkaz na české právní předpisy (z.č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích) a všeobecné podmínky pak v článku 8 uvádí, že se smlouva řídí českým právním řádem a případné spory bude řešit telekomunikační úřad nebo obecný soud České republiky. S ohledem na shora uvedená ustanovení se tak vztahy mezi žalobcem a žalovaným řídí právním řádem České republiky. Podle § 1810 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle § 1812 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 2048 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2050 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět.
16. Soud I. stupně dlouhodobě a opakovaně upozorňuje žalobce, resp. jeho právního předchůdce, že považuje žalobcem používané formuláře smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zakázkového listu za nevyhovující a nedostatečné. Smlouva mezi žalobcem a žalovaným je totiž smlouvou spotřebitelskou, vztah mezi žalobcem a žalovaným je tak vztahem podnikatele – žalobce se spotřebitelem – žalovaným. Na podnikatele jsou v tomto vztahu kladeny vyšší nároky, stejně tak zákon klade vyšší nároky a vyšší požadavky i na uzavírané smlouvy, které musí být mj. dostatečně srozumitelné a určité. Judikatura vyžaduje (např. nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS. 3512/11 ze dne 11.11.2013), aby smluvní pokuty byly zakotveny přímo v textu smlouvy, a to včetně jejich výše, aby nebyly ukrývány do všeobecných podmínek, ceníků a jiných vedlejších listin, kterým spotřebitel nevěnuje dostatek pozornosti a častokrát je ani přes ve smlouvě uvedený opak ani nemá k dispozici. Soud I. stupně pak opakovaně považuje formuláře žalobce i za nepřehledné, ve smlouvě je obtížné se orientovat, co je mezi účastníky dohodnuto a smlouva neobsahuje ani cenu objednávaného zboží či služby. Formulář zakázkového listu pak neobsahuje výslovný text potvrzující převzetí konkrétního zařízení, takže ze zakázkového listu nelze dovozovat, že zákazník převzal zařízení, jakého typu a jaké konkrétně. Tyto výtky pak zcela platí i pro podanou žalobu vůči žalovanému, když ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací sice lze dovodit, že byla dohodnuta služba pronájmu modemu WiFi ED3, nicméně v zakázkovém listu soud I. stupně nedohledal převzetí zařízení„ WiFi ED3“, ani jiného zařízení, když zakázkový list neobsahuje žádné výslovné potvrzení spotřebitele o převzetí zařízení. V neposlední řadě pak smlouva, jak je u žalobce obvyklé, neobsahuje ustanovení o sjednání smluvní pokuty, a to konkrétně určité smluvní pokuty, tj. v jaké výši za porušení jaké povinnosti. Pro úplnost soud uvádí, částka 500 Kč nazvaná eufemisticky„ poplatek za odpojení“ je ve skutečnosti skrytou smluvní pokutou za vypovězení smlouvy právním předchůdcem žalobce, neboť poplatek může být účtován toliko za službu, kterou si spotřebitel objednal, což odpojení nepochybně nebylo. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že žalobě žalobce nelze vyhovět, když žalobcem předložené listiny neobstojí a neposkytují dostatečný podklad pro vyhovění žalobě.
17. Pro úplnost soud poznamenává, že žalobce by mohl předejít řadě problémů se smluvní dokumentací v případě, kdyby smluvní strany podepisovaly nejenom formulář smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, ale i všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb.
18. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.