25 C 231/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce Anonymizováno , se sídlem Anonymizováno zastoupenému Anonymizováno , advokátkou se sídlem Anonymizováno proti žalovaným č.1.) Anonymizováno IČO Anonymizováno , se sídlem Anonymizováno č.2.) Anonymizováno narozenému Anonymizováno , státnímu příslušníkovi Anonymizováno bytem Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , trvalým pobytem Anonymizováno o zaplacení 9.926,- Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném č., hodnota, ) a žalovaném č., hodnota, ) zaplacení částky , částka, spolu s , Anonymizováno, úrokem z prodlení p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení tak, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne , datum, domáhá na žalovaných zaplacení částky , částka, s , Anonymizováno, úrokem z prodlení p.a. od , datum, do zaplacení a částky , částka, jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných.

2. V žalobě uvádí, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřel dne , datum, s žalovaným č., hodnota, smlouvu o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému č., právnická osoba, adresu , adresa, jako sídlo jeho společnosti, a dále se i zavázal poskytnout mu administrativní služby v dohodnutém rozsahu. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od , datum, do , datum, . Za poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb byl sjednán jednorázový poplatek ve výši , částka, bez DPH/měsíčně, tj. celkem , částka, bez DPH. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb jsou i Smluvní podmínky ke smlouvě. Podle obchodních podmínek, který byly řádně žalovanému č. , hodnota, a žalovanému č. , hodnota, předloženy, je smlouva prodloužena, pokud dojde k úhradě poplatku za poskytnutí adresy (čl. VII odst. 1) a pokud k takovému prodloužení nedojde, tak je žalovaný č. , hodnota, povinen do 14 dnů po ukončení smlouvy změnit sídlo v obchodním rejstříku (čl. VI odst. 4). Žalovaný č. , hodnota, převzal přímo ve smlouvě ve smyslu § 2018 ručení za dluhy žalovaného č., hodnota, , a to samostatným písemným prohlášením.

3. Dne , datum, žalovanému č. , hodnota, skončilo oprávnění využívat obchodní adresu. K prodloužení smluvního vztahu mezi právním předchůdce žalobce a žalovaným č. , hodnota, nedošlo. Dle čl. VI. odst. 5 všeobecných podmínek byl žalovaný č. , hodnota, povinen po ukončení smlouvy do 14 dnů změnit sídlo v obchodním rejstříku. Žalovaný č. , hodnota, do dne podání žaloby adresu sídla v obchodním rejstříku nezměnil, i přes opakované výzvy zaslané právním předchůdcem žalobce. Jelikož žalovaný č., hodnota, užívá obchodní adresu bez právního důvodu, vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši obvyklé ceny za obdobnou službu. Žalobce má za to, že sjednaný poplatek za poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb ve výši , částka, bez DPH/měsíčně odpovídá ceně obvyklé. Z toho důvodu je požadováno bezdůvodné obohacení za období od , datum, do , datum, (tj. období, na které byla žalovanému č., hodnota, zaslána předžalobní výzva) ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného č. , hodnota, a zároveň žalovaného č. , hodnota, dne , datum, předžalobní výzvou k úhradě. Žalovaní na základě předžalobní výzvy ničeho neuhradili ani z části, ani nezajistili změnu sídla v obchodním rejstříku. Dne , datum, postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným č., hodnota, a žalovaným č. , hodnota, na žalobce, což bylo žalovaným oznámeno přípisem žalobce ze dne , datum, s tím, že jim byla poskytnuta lhůta 7 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla žalovanému č., hodnota, doručena do datové schránky fikcí dne , datum, . Poskytnutá lhůta k plnění tedy skončila , datum, a od následujícího dne nastalo prodlení žalovaných s plněním dluhu. V čl. VIII. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, denně za porušení povinnosti žalovaného č., hodnota, stanovené v čl. VI. odst. 5 všeobecných obchodních podmínek, tj. porušení povinnosti přemístit sídlo společnosti z poskytnuté obchodní adresy ve lhůtě 14 dnů po ukončení smlouvy. Ke dni , datum, činilo prodlení , Anonymizováno, , tedy smluvní pokuta byla právním předchůdcem žalobce vyčíslena na částku , částka, . I tato pohledávka byla právním předchůdcem žalobce postoupena na žalobce. Žalobce se touto žalobou rozhodl uplatnit nárok na smluvní pokutu za celkem , hodnota, dnů, tj. období od , datum, do , datum, . Žalovaný č. , hodnota, a žalovaný č. , hodnota, ničeho neuhradili, a proto žalobci nezbývá, než se obrátit se svým nárokem na soud.

4. Žalovaný č., hodnota, se vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 85 Cm 2857/2023-3 ze dne , datum, byl žalovaný č., hodnota, soudem zrušen a nařízena jeho likvidace, přičemž likvidátorem byla ustanovena společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která s ohledem na povahu nucené likvidace a neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného č., hodnota, nedisponuje podklady. Namítl, že i po ukončení smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb úplatu za užívání tohoto sídla a za administrativní služby společnosti , právnická osoba, řádně a včas žalovaný č., hodnota, platil. Žalobce nijak neprokazuje, že by žalovaný č., hodnota, byl do podané předžalobní výzvy, jejíž doručení žalovaný č., hodnota, popírá, k opuštění sídla kdy vyzván, resp. že by byl vyzvána k placení jakékoli úplaty. Vyrozumění, resp. prokázání postoupení pohledávky na žalobce mu nebylo nikým doručeno, proto z procesní opatrnosti namítá absenci aktivní věcné legitimace na straně žalobce a že úplata za poskytované služby z výše uvedené smlouvy byla ujednána v nepřiměřené výši.

5. Žalovaný č., hodnota, se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný č., hodnota, je občanem Ukrajiny, zkoumal soud v první řadě otázku své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný č., hodnota, pobývá na území ČR od , datum, na základě povolení k trvalému pobytu s přiznáním právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství. Od , datum, je hlášen na adrese , adresa, , ke dni , datum, nenahlásil změnu adresy.

7. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce i žalovaného č., hodnota, na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č.1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od , datum, . Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 5 odst. 1. cit. nařízení, neboť žalovaný č., hodnota, má sídlo v obvodu zdejšího soudu, přičemž žalovaný č., hodnota, je ručitelem žalovaného č., hodnota, , takže je účelné nárok žalobce projednat a rozhodnout v jednom řízení, aby se zabránilo vydání vzájemně neslučitelných rozhodnutí v oddělených řízeních. Je tak dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro , adresa, (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).

8. Soud nařídil ústní jednání. K jednání dne , datum, se žalobce a žalovaní nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

9. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výpis z obchodního rejstříku žalovaného č., hodnota, , potvrzení o zápisu soukromé společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku s překladem do jazyka českého, doručení datové zprávy, detail odeslané zprávy, smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb mezi společností , právnická osoba, a žalovaným č., hodnota, z , datum, , plná moc od Alexandra Nykolenka , jméno FO, z , datum, , oznámení o postoupení pohledávky dlužníkům ze , datum, , podací arch , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, , potvrzení o podání, dopis právní zástupkyně žalobce žalovanému č., hodnota, z , datum, a žalovanému č., hodnota, , smlouva o postoupení pohledávky mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem ze , datum, , potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného č., hodnota, a žalovaného č., hodnota, , lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného č., hodnota, , sdělení PSSZ z , datum, , sdělení Ministerstva vnitra České republiky z , datum, , výpis obchodního rejstříku , právnická osoba, .

10. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze smlouvy o poskytnutí sídla obchodní adresy a administrativních služeb soud zjistil, že žalovaný č. , hodnota, společnost , právnická osoba, jako odběratel zastoupený žalovaným č., hodnota, jako jednatelem uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako dodavatelem smlouvu o poskytnutí obchodní adresy , adresa, a administrativních služeb, a to na dobu určitou od , datum, do , datum, za měsíční poplatek , částka, na , Anonymizováno, celkem , částka, bez DPH. Podle prohlášení na smlouvě jsou nedílnou součástí smlouvy Smluvní podmínky. Dále je pod smlouvou připojeno prohlášení, že žalovaný č., hodnota, „souhlasíme se zpracováním osobních údajů poskytnutých dodavateli za účelem na plnění ust. § 2018 a násl. občanského zákoníku a přebíráme tímto ve smyslu ust. 2018 a násl. občanského zákoníku celkové ručení za dluhy existující i budoucí odběratele vyplývající z této smlouvy vůči dodavateli.“Ze smluvních podmínek ke smlouvě o poskytnutí obchodní adresy a poskytování administrativních služeb soud zjistil, že podle článku IV. bodu 1 administrativními službami je považováno přebírání příchozí pošty odběratele, oznámení o příchozí poště odběratele a přeposílání příchozí pošty odběrateli na jím zvolenou adresu dle Smlouvy v ceně administrativních služeb uvedených v č.l. III. odst. 4 těchto smluvních podmínek vyjma reklamních tiskovin a materiálů. Podle bodu 2 dle předchozího odstavce se dodavatel zavazuje přebírat zásilky v rozsahu vyjma reklamních tiskovin a materiálů, avšak pouze v souladu se zákony ČR a vnitřními předpisy poskytovatele poštovních služeb. Dodavatel se zavazuje přebírat zásilky o maximální váze jedné zásilky 0,5 kg a rozměrech nepřesahující 45 cm v kterékoliv ze stran. Podle bodu 3 Dodavatel je oprávněn odmítnout převzít zásilky, které nejsou v souladu s ustanovením předchozího odstavce nebo zásilky obsahující nebezpečné věci, živá zvířata, zboží podléhající zkáze a zboží, jehož držení je v rozporu se zákony ČR, a to podle vlastního uvážení. Podle bodu 4 odběratel si poštu přebírá osobně v prostorách sídla nebo provozovny odběratele dle předchozí telefonické či emailové domluvy se zástupcem dodavatele min. 24h předem. Podle bodu 5 dodavatel je oprávněn vyžadovat prokázání totožnosti při přebírání příchozí pošty.Podle článku V. bodu 1 dodavatel se zavazuje, že umístí na budově nebo schránce označení odběratele včetně jeho IČ po celou dobu trvání smluvního vztahu. Podle bodu 2 dodavatel se za úplatu zavazuje poskytnout odběrateli služby v rozsahu uvedeném v této smlouvě.Podle článku VI. bodu 1 odběratel je oprávněn využívat služeb poskytovatele v rozsahu uvedeném v této smlouvě. Podle bodu 2 odběratel je povinen kontrolovat a sledovat konec platnosti smlouvy a zajistit včasnou reakci dodavateli písemnou formou na konec platnosti smlouvy vč. žádosti o poskytnutí nového smluvního vztahu před koncem platnosti smlouvy. Podle bodu 3 odběratel je povinen do 3 dnů od nabytí právní moci informovat dodavatele o přidělení IČ či změně obchodní firmy společnosti. Pokud tak odběratel neučiní, dodavatel nenese žádnou odpovědnost při kontrole ze strany správních orgánů, jako je např. živnostenský úřad. Podle bodu 4 odběratel je dále povinen dodavatele informovat o změně el.kontaktu a jiných údajů uvedených ve smlouvě. Pokud tak odběratel neučiní, dodavatel neodpovídá za nedoručení oznámení o poště, které posílá nebo přeposílání měsíční pošty na uvedenou korespondenční adresu ve smlouvě. Podle bodu 5 odběratel je povinen po ukončení této smlouvy, a to ať již výpovědí nebo uplynutím sjednané lhůty do 14 dnů změnit své sídlo v obchodním a živnostenském rejstříku, na hlavičkových papírech, inzertních tiskopisech a dalších reklamách a jakýchkoli záznamech (písemných, elektronických a hlasových) umožňující šíření sdělení.Podle článku VIII. bodu 1 v případě prodlení s úhradou faktury co do výše či termínu je odběratel povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % za každý den prodlení z celkové výše nesplacených pohledávek. Podle bodu 2 v případě prodlení s úhradou faktury co do výše či termínu je dodavatel oprávněn zaslat odběrateli upomínku. Poplatek za zaslání každé upomínky činí , částka, se splatností 7 dnů od data vystavení příslušného daňového dokladu. V případě nesplnění podmínek uvedených v článku VI./4 těchto smluvních podmínek je dodavatel oprávněn účtovat odběrateli smluvní pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení se splněním povinnosti, čímž není dotčeno právo na náhradu škody.

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, v likvidaci, IČO , IČO, , soud zjistil, že společnost byla zapsána dne , datum, se sídlem na adrese , adresa, se se základním kapitálem , částka, . Od , datum, je jediným jednatelem , jméno FO, . Z usnesení Městského soudu v Praze č. j. 85 Cm 2857/2023-3 ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný č., hodnota, byl soudem podle § 172 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zrušen a nařízena jeho likvidace, přičemž likvidátorem byla ustanovena společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, .

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem soud zjistil, že dne , datum, uzavřely strany smlouvu, podle níž společnost , právnická osoba, postupuje na žalobce pohledávku za společností , právnická osoba, ze smlouvy o poskytnutí sídla obchodní adresy a administrativních služeb ze dne , datum, ve výši , částka, s příslušenstvím za úplatu , částka, s DPH.

13. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo.

14. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země.

15. Smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb byla uzavřena v českém jazyce na území České republiky, odkazuje na občanský zákoník a týká se služeb poskytovaných mezi dvěma společnostmi se sídlem na území ČR. S ohledem na shora uvedená ustanovení se proto vztahy účastníků řídí českým právním řádem.Podle § 1746 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravenaPodle § 429 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště. Podle odst. 2 uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. (dříve podle § 2 odst. 3 z.č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku ve znění účinném do , datum, - dále jen „obchodní zákoník“ - místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Podnikatel, který je fyzickou osobou, je povinen zapisovat do obchodního rejstříku nebo do jiné zákonem upravené evidence své skutečné místo podnikání. Podnikatel je povinen mít k zapsaným prostorám právní důvod jejich užívání po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako jeho místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku (§ 7) se rozumí adresa jejího umístění. Podle § 7 odst. 3 obchodního zákoníku provozovnou se rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení.)Podle § 434 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku dá-li podnikatel veřejnosti najevo, ve kterém místě podniká, umožní veřejnosti vstupovat s ním v tomto místě do právního styku v určené provozní době; jinak v době obvyklé.Podle § 435 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten. Podle odst. 2 na listině podle odstavce 1 lze uvést i další údaje, nejsou-li způsobilé vyvolat klamavý dojem.Podle § 136 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. Podle odst. 2 zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla.Podle § 137 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Podle odst. 2 proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.Podle § 14 odst. 1 z.č.304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dříve § 37 odst. , právnická osoba, zákoníku) navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. Podle odst. 2 k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. Podle odst. 3 zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.Podle § 580 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 2018 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.Podle § 2019 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Na vztahy žalobce a žalovaných je třeba aplikovat z.č.89/2012 Sb. občanský zákoník. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným č., hodnota, je smlouvou nepojmenovanou ve smyslu § 1746 odst. 1 občanského zákoníku. Obsahem smlouvy je fakticky poskytnutí podkladů žalované společnosti, které jí umožní zapsat do obchodního rejstříku sídlo na adrese , adresa, , aniž by však této společnosti vzniklo oprávnění prostory na uvedené adrese skutečně užívat. Smlouva tak směřuje k obcházení zákona, zejména § 14 odst. 1 z.č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, neboť zákon se řídí principem, že ve veřejných rejstřících mají být zapsána skutečná sídla (právnických i fyzických osob). Smyslem smlouvy je poskytnout žalovanému č., hodnota, souhlas s umístěním sídla obchodní společnosti na určitém místě pro účely zápisu do obchodního rejstříku, aniž by se na daném místě sídlo žalovaného č., hodnota, mělo a podle smlouvy vůbec mohlo nacházet. Sídlo právnické osoby plní obdobnou funkci jako bydliště u osoby fyzické. Je to místo, kde lze kontaktovat osoby jednající jménem právnické osoby, tedy kontaktovat právnickou osobu samotnou. Ustanovení smluvních podmínek popírá smysl právní úpravy sídla právnické osoby, neboť s umístěním sídla spojuje další závazky fakticky vylučující existenci sídla žalovaného č., hodnota, na uvedeném místě. Smyslem celé smlouvy je obejití kogentních ustanovení zákona, zejména § 434 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a § 14 odst. 1 z.č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jejichž smyslem je zajištění fungování sídel obchodních společností, která jsou nezbytná pro komunikaci s těmito osobami ze strany třetích osob, tzn. fyzických osob (spotřebitelů či podnikatelů) a právnických osob, včetně státu a jeho orgánů. Jedná se tak o absolutní neplatnost ve smyslu § 580 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Celá smlouva je tak zaměřena na obcházení zákona, k tomu, aby bylo deklarováno sídlo společnosti tam, kde se fakticky podle předložené smlouvy nacházet nemůže, čímž je uváděn v omyl obchodní rejstřík a následně všechny osoby, které vcházejí ve styk s žalovanou společností. Vzhledem k tomu, že smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem, nemohl vzniknout platně ani nárok žalobce na smluvní pokuty zakotvené ve smlouvě, neboť nevznikl-li platně závazek zajištěný smluvní pokutou, nemůže dojít ani ke vzniku nároku na smluvní pokutu (§ 2048 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). Nevznikl-li žalovanému č., hodnota, platný závazek, nemohl vzniknout ani žalovanému č., hodnota, ručitelský závazek ve smyslu § 2019 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.

17. Soud I.stupně se neztotožňuje s odlišnými názory, neboť tyto zjevně nezvážily všechny aspekty, které tzv. virtuální sídla v reálném i právním životě přináší. Tzv. virtuální sídla jsou konstruována tak, aby žalovaný č., hodnota, reálně žádné užívací právo k nemovitosti, na níž má umístěné sídlo, nenabyl. Jedná se tedy skutečně o rozpor se zákonem a obcházení § 14 odst. 1, 2 a 3 z.č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dříve § 37 odst. , právnická osoba, zákoníku), neboť toto ustanovení vyžaduje právní důvod užívání prostor adresy sídla, a to dokonce po celou dobu zápisu (bývá to důvodem pro nařízení likvidace společnosti v rejstříkovém řízení). Pokud tedy zákonodárce do zákona vtělil tuto povinnost, zjevně tím sledoval nějaký účel. Pokud soudní praxe aprobuje používání virtuálních sídel, schvaluje tím obcházení zákonných povinností, což je samo o sobě velmi špatný signál pro právní stát. Dalším důvodem, pro který by soudy neměly přistoupit na tolerování virtuálních sídel je pak skutečnost, že virtuální sídla umožňují vznik a existenci společností, které fakticky nevyvíjejí žádnou hospodářskou činnost, ale slouží toliko pro různé zastírací převody, machinace a případně přímo pro trestnou činnost. Takovéto společnosti jsou pro stát a jeho orgány včetně orgánů činných v , podezřelý výraz, řízení nekontaktní, nespolupracují, nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost, slouží pouze jako skořápka a nástroj různých zastíracích úkonů, což je nepochybně nežádoucí společenský jev. Kromě toho stát se prostřednictvím rejstříkových soudů a státního zastupitelství naopak pracně snaží takovéto subjekty z obchodního rejstříku eliminovat a vymazávat, což je činnost zdlouhavá a nákladná.

18. Soud I.stupně proto nemá nejmenší pochybnosti, že smlouvy umožňující tzv. virtuální sídla jsou absolutně neplatné podle § 588 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dříve § 39 z.č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku) pro rozpor se zákonem, neboť narušují veřejný pořádek. Soud proto žalobu žalobce zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšným žalovaným přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaným však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.