25 C 232/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr.Miloslava Sládka a přísedících Jany Lorencové a Jaroslavy Mühlmannové v právní věci žalobce Jméno žalobce , narozeného Datum narození žalobce , Anonymizováno , zastoupeného obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně , nar. Anonymizováno , bytem Adresa zmočněnkyně , proti žalovanému Jméno žalovaného A ., IČO Anonymizováno , se sídlem Adresa žalovaného A , zastoupenému Jméno žalovaného B , advokátkou se sídlem Anonymizováno , o zaplacení 61.668,- Kč,

I. Řízení se zastavuje, co do částky , právnická osoba, ,- Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.175,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudkuIII. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 52.220,- Kč, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 15.159,- Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného , Jméno žalovaného B, , PhD, advokátky se sídlem , adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 5.11.2024 došlou soudu dne 2.12.2024 domáhal na žalovaném zaplacení částky 61.668,- Kč.

2. V žalobě uvádí, že pracuje na pozici řidiče přepravy nebezpečných nákladů většinou pohonných hmot u žalovaného na základě řádně uzavřené pracovní smlouvy. Stejně jako ostatním řidičům mu žalovaný odnímal část mzdy z důvodů tvrzeného neplnění pracovních povinností specifikovaných v tzv. Lize řidičů, což je vnitropodnikový mzdový předpis. Tento postup byl řadu let předmětem sporů mezi zaměstnanci zastoupenými odborovou organizací a žalovaným. Protože dohoda se ukázala jako nemožná, obrátil se jiný řidič pracující u žalovaného na stejné pozici jako žalobce (a současně i předseda výboru odborové organizace) na soud, aby spor vyřešil. Městský soud v Praze nakonec v odvolacím řízení dal za pravdu zaměstnanci jako žalující straně a v rozsudku č.j. 23 Co 108/24-216 konstatoval, že postup žalovaného je v rozporu se zákoníkem práce, neboť nikoli ze zákonných důvodů odnímá zaměstnanci část nárokové mzdy. Poté, co odborová organizace sdělila výsledky soudního sporu a důvody úspěchu žaloby, obrátil se žalobce na žalovaného, aby mu neoprávněně sraženou část mzdy vrátil. Konkrétně žádal o vrácení částky 1.000,- Kč sražené neoprávněně v květnu 2021, částky 1.000,- Kč sražené v srpnu 2021, částky 1.000,- Kč sražené neoprávněně v květnu 2022, částky 3.000,- Kč sražené neoprávněně v červnu 2022, částky 1.000,- Kč sražené neoprávněné v červenci 2021, částky 3.181,- Kč v srpnu 2022, částky 3.405,- Kč sražené neoprávněně v listopadu 2022, částky 2.675,- Kč sražené neoprávněně v lednu 2023, částky 1.000,- Kč sražené neoprávněně v únoru 2023, částky 9.551,- Kč sražené neoprávněně v březnu 2023, částky 1.500,- Kč sražené neoprávněně v dubnu 2023, částky 500,- Kč sražené neoprávněně v červenci 2023, částky 500,- Kč sražené v listopadu 2023, částky 500,- Kč sražené neoprávněně v lednu 2024, částky 1.200,- Kč sražené neoprávněně v dubnu 2024, částky 3.000,- Kč sražené neoprávněně v květnu 2024, částky 2.273,- Kč sražené neoprávněně v červenci 2024, částky 12.195,- Kč sražené v srpnu 2024 a částky 13.188,- Kč sražené neoprávněně v září 2024, celkem tedy 61.668,- Kč. Žalovaný však toto odmítl s tím, že ve věci bylo podáno dovolání a dosud o něm nebylo rozhodnuto.

3. Žalovaný se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne 31.května 2018 ve znění jejích dodatků zaměstnancem žalovaného na pozici řidiče silničního motorového vozidla (SMV). Pracovní poměr žalobce u žalovaného skončil na základy výpovědi žalobce dnem 30.11.2024. Odměňování zaměstnanců žalovaného se do 30.6.2024 řídilo článkem XI. Kolektivní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a odborovou organizací dne 26.dubna 2018. V kolektivní smlouvě bylo sjednáno, že složkami mzdy jsou kromě jiných základní mzda a pohyblivá (nenároková) složka mzdy. Dále byly v kolektivní smlouvě zakotveny i podmínky pro výpočet a vyplácení pohyblivé složky, přičemž pohyblivá složka je jednak kalkulována na základě plnění objektivních kritérií (ta jsou stanovena v samotné kolektivní smlouvě a v Příloze č. , hodnota, k ní) a jednak je vyplácena na základě vyhodnocení kvality pracovního výkonu. Příloha č. , hodnota, Liga řidičů, která upravuje podmínky vyplacení pohyblivé složky mzdy, pak stanovila jednotlivá kritéria pro nepřiznání (částí) pohyblivé složky mzdy. Takto byly označeny i jednotlivé sloupce: „kritérium" a „nepřiznaná výše odměny (až do částky)“. V průběhu let 2021 až 2024 žalobce porušil kritéria pro přiznání plné výše pohyblivé složky mzdy stanovené v Lize řidičů, a proto mu část pohyblivé složky mzdy nebyla v souladu vnitřními předpisy žalovaného a právními předpisy v níže uvedených případech přiznána. Konkrétně se dopustil těchto porušení: v květnu 2021: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče – nepřiznáno 1.000,- Kč, v srpnu 2021: 5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 1.000,- Kč, v květnu 2022: zavinění mimořádné události – nepřiznáno , právnická osoba, ,- Kč, v červnu 2022: zavinění mimořádné události a nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče – nepřiznáno 3.000,- Kč, v červenci 2022: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče – nepřiznáno 1.000,- Kč, v srpnu 2022: 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti a hrubá porušení pracovních povinností (úprava množství pohonných hmot v komorách) – nepřiznáno 3.181,- Kč, v lednu 2023: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče a nedodržení stanovené normy spotřeby – nepřiznáno 2.675,- Kč. v únoru 2023: 3x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 1.000,- Kč, v březnu 2023: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče a hrubá porušení pracovních povinností – nepřiznáno 9.551,- Kč, v dubnu 2023: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče – nepřiznáno 1.500,- Kč, v červenci 2023: zavinění mimořádné události – nepřiznáno 500,- Kč, v listopadu 2023: 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 500,- Kč, v lednu 2024: 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 500,- Kč, v dubnu 2024: 5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 1.200,- Kč, v květnu 2024: zavinění mimořádné události a nedodržení stanovené normy spotřeby – nepřiznáno 3.000,- Kč. Celkem tedy byla ve zmíněných měsících, kdy se odměňování zaměstnanců řídilo Kolektivní smlouvou, žalobci nepřiznána pohyblivá složka mzdy ve výši 31.607,- Kč. V měsíci listopadu 2022 nedošlo k žádnému snížení pohyblivé složky mzdy zaměstnance a tato byla zaměstnanci vyplacena v plné výši odpovídající pozitivním kritériím spočívajícím v počtu ujetých kilometrů a v počtu nakládek a vykládek. Již z tohoto důvodu je nedůvodná část nároku žalobce ve výši 3.405,- Kč, která má představovat údajně neoprávněně sraženou částku provedenou v listopadu 2022.

4. S účinností od 1.července 2024 se odměňování zaměstnanců žalované řídí vnitřním předpisem žalovaného, kterým je Směrnice 37 o odměňování zaměstnanců. Pravidla pro výpočet nároku a vyplácení pohyblivé složky mzdy zaměstnanců na pozici řidiče se pak řídí článkem 3.3.1 Směrnice, přičemž znění se výrazně liší od toho, jak byla pravidla pohyblivé složky mzdy upravena v Kolektivní smlouvě. Při kalkulaci maximální možné (nikoliv však garantované) výše pohyblivé složky mzdy, kterou lze zaměstnanci přiznat, se podle článku 3.3.1 Směrnice vychází z podpůrných kritérií. Tato podpůrná kritéria jsou stanovena jednak v samotném čl. 3.3.1 Směrnice a jednak v příloze ke Směrnici, kterou tvoří upravený dokument Liga řidičů. Částka vypočítaná podle těchto podpůrných kritérií pak tvoří podklad pro rozhodnutí o přiznání pohyblivé složky mzdy podle celkové spokojenosti žalobce s kvalitou práce zaměstnance, jeho zodpovědností a přístupem k plnění pracovních povinností. V době, kdy se odměňování zaměstnanců řídilo Směrnicí, žalobce taktéž několikrát nesplnil kritéria pro přiznání pohyblivé složky mzdy. Konkrétně šlo o následující situace: v červenci 2024: 6x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 1.773,- Kč, v srpnu 2024: hrubá porušení pracovních povinností (hrubé, arogantní a sprosté chování vůči zaměstnankyni partnera – čerpací stanice) – nepřiznáno 12.195,- Kč, v září 2024: 13x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti, zavinění mimořádné události, hrubá porušení pracovních povinností (nevěnování se řízení vozidla) – nepřiznáno 13.188,- Kč. Celkem tedy ve zmíněných měsících byla žalobci nepřiznána do výchozí maximální možné částky pro přiznání pohyblivé složky mzdy částka 27.156,- Kč. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení případného nároku za měsíce květen a srpen 2021.

5. Žalobce (správně žalovaný) trvá na tom, že pohyblivá složka mzdy, kterou poskytuje svým zaměstnancům je nenároková. Složka mzdy může v zásadě mít dvojí povahu: „ustálená soudní praxe v tomto směru rozlišuje mezi tzv. nárokovou (obligatorní) složkou mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout vždy (tato složka bývá označována jako „základní“ či „pevná“ mzda), případně tehdy, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky, a tzv. nenárokovou (fakultativní) složkou mzdy, na kterou vzniká zaměstnanci nárok - bez ohledu na splnění dalších stanovených či sjednaných předpokladů a podmínek pro její poskytnutí - až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.8.2018 sp. zn. 21 Cdo 5984/2017). Nenároková (fakultativní) složka mzdy se tedy vyznačuje tím, že „bez rozhodnutí zaměstnavatele má tato složka mzdy povahu nároku pouze fakultativního“, kdy zaměstnavatel nemá povinnost ji zaměstnanci poskytnout, přičemž tuto povahu ztrácí až v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o přiznání tohoto nároku zaměstnanci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.11.2004 sp. zn. 21 Cdo 537/2004). Zákon přitom neupravuje formu takového rozhodnutí a nestanoví ani, že by toto rozhodnutí mělo být jakkoliv zaměstnanci sděleno. Postačí tak toliko faktické rozhodnutí o (ne)přiznání té které nenárokové (fakultativní) složky mzdy. Rozhodnutí může být přijato i v konkludentní podobě - např. tak, že složka mzdy je zaměstnanci v určité výši vyplacena a zaměstnanec ji přijme. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2014 sp. zn. 21 Cdo 3167/2013 vyplývá, že aby se mohlo jednat o nenárokovou (fakultativní) složku mzdy, musí mít rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání/nepřiznání konstitutivní povahu. Jinak řečeno musí být jedním ze skutečných (reálných) předpokladů poskytnutí dané složky mzdy. O nárokovou složku mzdy se naproti tomu jedná v případě, kdy jsou „předpoklady vzniku nároku na pobídkovou složku mzdy stanoveny v podobě naprosto konkrétních, objektivně měřitelných a kvantifikovatelných cílů, kdy stanovení konkrétní výše části mzdy přislíbené zaměstnanci v případě jejich dosažení je převážně věcí pouhého aritmetického výpočtu“. Za takových okolností představuje rozhodnutí toliko formální stvrzení o splnění stanovených předpokladů a má tak pouze deklaratorní význam (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2014 sp. zn. 21 Cdo 3167/2013, stejně jako rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.5.2011 sp. zn. 21 Cdo 810/2010). Existuje-li však alespoň minimální míra diskrece zaměstnavatele, pokud jde o přiznání složky mzdy či o výši této složky, jedná se o konstitutivní rozhodnutí ve výše uvedeném smyslu (např. případ řešený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2018 sp. zn. 21 Cdo 5432/2017. Zaměstnavatel určil zaměstnanci „podmínky prémiování“. Způsob výpočtu výše roční prémie byl určen zcela konkrétně v tzv. „Prémiovém příslibu". Zaměstnavatel si však vyhradil v určitých odůvodněných případech rozhodnout o redukci takto konkrétně vypočtené částky. Nejvyšší soud pak uvedl, že „Vzhledem k tomu, že konečná výše roční prémie žalobce [pozn. nikoliv jen samotné přiznání, ale výše] byla - jak vyplývá ze skutkových zjištění soudů - závislá na rozhodnutí žalovaného (na tom, zda jeho příslušný orgán shledá důvody k úpravě výše vypočtené roční prémie), jednalo se o nenárokovou (fakultativní) složku mzdy, a žalobci proto nárok na vyšší částku prémie, než která mu byla na základě rozhodnutí žalovaného vyplacena, nevznikl.“) Platí tedy, že ponechá-li si zaměstnavatel možnost (diskreci) v určitých případech (za určitých okolností, podmínek) uplatnit redukci výše poskytované složky mzdy, byť tato byla ve zbytku vypočtena na základě „naprosto konkrétních, objektivně měřitelných a kvantifikovatelných cílů“, bude se i tak jednat o nenárokovou (fakultativní) složku mzdy. Kritéria pro výplatu pohyblivé složky mzdy jsou sjednána v kolektivní smlouvě a podle jejího článku XI. 2. 1. jsou následující: pohyblivá složka mzdy je kalkulována podle počtu určitých manipulací při vykládce a nakládce a počtu ujetých kilometrů daného řidiče, pohyblivá složka mzdy je součástí měsíčního příjmu zaměstnanců v případě splnění všech kritérií, které jsou stanovené v Příloze č. , hodnota, Kolektivní smlouvy (tzv. Liga řidičů), odměna je vyplácena na základě vyhodnocení kvality pracovního výkonu a objemu prací za příslušné období. Kolektivní smlouva tedy jasně stanoví, že „odměna je vyplácena na základě vyhodnocení kvality pracovního výkonu ". Z této formulace vyplývá, že žalovanému byla kolektivní smlouvou ponechána určitá míra diskrece, která spočívala právě ve vyhodnocení toho, jak kvalitní se jí subjektivně zdál pracovní výkon konkrétního zaměstnance a následném rozhodnutí o vyplacení/nevyplacení a výši pohyblivé složky mzdy. Na základě těchto skutečností se dle názoru žalované jedná o nenárokovou složku mzdy a zaměstnavatel byl oprávněn rozhodnout o jejím nepřiznání. Kritérium kvality prací vyhodnocoval zaměstnavatel (žalovaný) individuálně za podmínek uvedených v příloze kolektivní smlouvy Liga řidičů. Následně rozhodoval o (ne)přiznání odměny či její části, a to dokumentem „kalkulace pohyblivé složky mzdy“ a vyplacením odměny v konkrétní výši. Jelikož kritérium kvality prací bylo v některých případech hodnoceno zvlášť zaměstnavatelem (žalovaným) dle jeho úvahy (při respektování sjednaných podmínek a hranic, např. při posuzování intenzity porušení povinností, kdy v případě posouzení porušení jako zvlášť hrubého mohl žalovaný nepřiznat odměnu až do výše 100 % - srov. bod 3 přílohy 1 Liga řidičů), je pohyblivá složka mzdy u žalovaného odměnou nenárokovou.

6. Podle čl. 3.3.1 Směrnice platí, že „pohyblivá nenároková složka mzdy zaměstnanců profese řidič silničního motorového vozidla určeného k přepravě nákladu, je nenároková a je přiznávána na základě předchozího rozhodnutí zaměstnavatele“. Při rozhodování o výši nároku na pohyblivou složku mzdy bude pouze „přihlédnuto k množství nakládek/vykládek/ujetých kilometrů daného řidiče a zároveň k dodržování pravidel tzv. Ligy řidičů“. Toto přihlédnutí se projevuje tím, že z těchto objektivních kritérií se vypočítá výchozí částka, kterou není možné při rozhodování o pohyblivé složce mzdy překročit. Jak totiž směrnice dále výslovně uvádí, zohledněním stanovených kritérií (počet ujetých kilometrů, počet manipulací, dodržování Ligy řidičů) se vypočítá pouze „výchozí částka“ jež je „maximální (ale nikoliv garantovanou či minimální) výší, kterou lze zaměstnanci jako pohyblivou složku mzdy přiznat“. Tato výchozí částka může být dle čl. 3.3.1 Směrnice přiznána zaměstnanci „v plné výši, nebo ve snížené výši, s přihlédnutím ke spokojenosti zaměstnavatele s kvalitou práce a zodpovědností zaměstnance jakož i přístupem zaměstnance k plnění pracovních povinností“. Pravidla pro přiznávání pohyblivé složky mzdy byla nastavena tak, že žalovanému jako zaměstnavateli byla ponechána při rozhodování široká diskrece. Při tomto rozhodování dle stanovených podmínek měl možnost přihlížet k mnoha kritériím. Některá z těchto kritérií přitom nejsou jednoduše kvantifikovatelná, jako např. obecně vyhodnocení kvality práce, zodpovědnost zaměstnance a jeho přístup k plnění pracovních úkolů. Pohyblivá složka mzdy podle Směrnice je nenárokovou složkou mzdy. Skutečnost, že kolektivní smlouva poskytuje zaměstnavateli určitou diskreci při nepřiznávání části bonusu, není v rozporu s právními předpisy ani judikaturou vyšších soudů a nepředstavuje nezákonnou a nepřezkoumatelnou libovůli. Podle shora uvedené judikatury „soudu nepřísluší vyhodnocovat argumentaci zaměstnavatele, kterou použil při odůvodnění stanovení výše prémie" (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2018 sp.zn. 21 Cdo 5432/2017). Tím méně by mělo být v rozporu s právními předpisy, pokud si zaměstnavatel předem stanovil / sjednal pravidla pro výpočet bonusu, v rámci kterých si ponechá určitý prostor pro určení jeho konkrétní výše.

7. I pokud by soud došel k závěru, že pohyblivá složka mzdy je v projednávaném případě složkou nárokovou, není nárok žalobce oprávněný. Žalobce totiž nesplnil objektivní kritéria pro výplatu pohyblivé složky, resp. byly naplněny podmínky pro její částečné nepřiznání. Pokud by tedy soud posoudil předmětnou odměnu jako nárokovou, je nutné uzavřít, že dodržování povinností je jednou z podmínek vzniku nároku na pohyblivou složku mzdy (a kritériem pro výpočet výše odměny), resp. součástí stanoveného výpočtu odměny - nikoliv krácením jíž existujícího nároku zaměstnance či vzdáním se budoucího existujícího nároku zaměstnance. To vyplývá ze samotného textu kolektivní smlouvy, která uvádí 2 podmínky výplaty odměny, a to (i) objem prací a (ii) kvalitu pracovního výkonu, současně váže existencí pohyblivé složky, jakožto součást příjmu, na splnění všech kritérií stanovených v příloze č. , hodnota, ; a dále v čl. XI. odst. 7, že pohyblivá složka mzdy je kalkulována na základě vyhodnocování jednotlivých kritérií uvedených v Lize řidičů. Porušování interních předpisů, především pak Pracovního manuálu řidiče může vést až k fatálním důsledkům a závažnému ohrožení zdraví zaměstnance i ostatních osob nacházejících se v danou dobu v bezprostřední blízkosti zaměstnance přepravujícího a manipulujícího se zbožím s charakterem nebezpečné látky. Žalobce se mýlí, pokud toto snížení pohyblivé složky mzdy považuje za peněžní postih za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu, který je podle § 346b zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce zakázán. Jak totiž uvádí i komentářová literatura „zákaz ukládání pokut a jiných peněžních postihů nelze zaměňovat s tím, že zaměstnanci v důsledku porušení jeho povinností ze základního pracovněprávního vztahu nevzniklo nebo zaniklo právo na mzdu, plat nebo odměnu, popřípadě jejich části (například na tzv. pohyblivé složky mzdy). Nejde proto o zakázaný peněžní postih, jestliže zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu, plat nebo odměnu, popřípadě jejich části, na něž mu - z důvodu porušení jeho pracovních povinností - nevzniklo nebo zaniklo právo.“ (srov. BĚLINA, , adresa, , DRÁPAL, Ljubomír a kol. § 346e [Následky odchýlení se od § 346b až 346d], In: BĚLINA, , adresa, , DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 3. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2019, s. 1424. a podobně i ODROBINOVÁ, Veronika. § 346b [Zákazy]. In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRÚHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 1. vydání (1. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2020.). Žalovaný tak byl oprávněn snížit pohyblivou složku mzdy žalobce. Nadto nejde dojít k jinému názoru, než že žalobci právo na pohyblivou složku mzdy v požadovaném rozsahu nevzniklo, a ani vzniknout nemohlo vzhledem k tomu, že žalobce v předmětných měsících prokazatelně opakovaně porušil kritéria, jejichž dodržování je jednou z objektivních podmínek vzniku nároku na pohyblivou složku mzdy, nebyla mu tato složka v částečné výši přiznána. Žalovaný tak postupoval v souladu s kolektivní smlouvou, interním předpisem Pracovní manuál řidiče, jakož i se zákoníkem práce a příslušnou judikaturou.

8. Při jednání dne 14.5.2025 žalobce vzal žalobu zpět co do částek 1.000,- Kč za květen 2021 a 1.000,- Kč za srpen 2021, neboť námitku promlčení vznesená žalovaným je důvodná. Žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 3471/2024, ve kterém dovolací soud na rozdíl od odvolacího soudu dospěl k závěru, že žalovaný je oprávněn krátit odměny za porušení pracovních předpisů.

9. Žalovanému bylo dáno poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení tak, že uvede, kdy a jakého porušení právních povinností se žalobce dopustil, že mu byly žalovaným kráceny odměny, a nechť navrhne důkazy k prokázání svých tvrzení.

10. Podáním ze dne 28.5.2025 (č.l. 133) žalovaný doplnil, že žalobce dne 28.května 2022 zavinil mimořádnou událost, když byl zjištěn množstevní rozdíl na 5. komoře v cisterně, který žalobce nenahlásil. Žalobce rovněž porušil své povinnosti tím, že mu selhalo teplotní čidlo, ale nikomu to neoznámil, tedy za zavinění mimořádné události nepřiznáno , právnická osoba, ,- Kč. V měsíci srpnu 2022 žalobce jako řidič nákladního vozidla čtyřikrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, která pro daný nákladní automobil činí 80 km/h. Porušení rychlosti ze strany řidiče je patrné z dat ze systému TDM, který zaznamenává a vyhodnocuje data z tachografu. Žalobce konkrétně dne 9.srpna 2022 v 10:27 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 10.srpna 2022 ve 22:07 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 30.srpna 2022 ve 21:38 dosáhl rychlosti 92 km/h a dne 30. srpna 2022 ve 21:44 dosáhl rychlosti 89 km/h, tedy za 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti a hrubé porušení pracovních povinností nepřiznáno 3.181,- Kč. Žalobce dne 13.ledna 2023 v rozporu s Ligou řidičů nepovoleně zastavil na čerpací stanici Shell v Humpolci. Jednalo se o nepovolenou zastávku na trase přepravy, za kterou je podle Ligy řidičů možné nepřiznat na pohyblivé složce mzdy až 1.500,- Kč. , adresa, je patrná z dat získaných ze systému TDM, který zaznamenává mj. polohu auta, když kopíruje data z tachografu. Žalobce následně tuto zastávku zatajil, když ji nezaznamenal v Denním záznamu o výkonu vozidla nákladní dopravy – za nepovolenou a neoznámenou přestávku na trase přepravy bylo nepřiznáno 1.500,- Kč. V měsíci únoru 2023 žalobce při řízení nákladního vozidla třikrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, když konkrétně dne 3.února 2023 v 09:49 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 16.února 2023 ve 20:13 dosáhl rychlosti 87 km/h a dne 22.února 2023 ve 14:41 dosáhl rychlosti 87 km/h, takže za nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti nepřiznáno 1.000,- Kč. Žalobce dne 3.března 2023 v rozporu s Ligou řidičů nepovoleně zastavil v obci Hrubý - , adresa, . Dne 15.března 2023 u něj pak byla zjištěna nepovolená zastávka rovněž v obci Hrubý – , adresa, . Jednalo se o nepovolené zastávky na trase přepravy, přičemž za každou z nich bylo podle Ligy řidičů možné nepřiznat na pohyblivé složce mzdy až 1.500,- Kč. , adresa, je patrná z dat získaných ze systému TDM, který zaznamenává mj. polohu auta, když kopíruje data z tachografu. Žalobce následně tuto zastávku nezaznamenal v Denním záznamu o výkonu vozidla nákladní dopravy. Dne 25.března 2023 došlo k poškození vozidla při dopravní nehodě zaviněné žalobcem. Žalobce tedy porušil hrubě své povinnosti a zavinil mimořádnou událost, takže za nepovolené a neoznámené přestávky na trase přepravy a hrubá porušení pracovních povinností nepřiznáno 9.551,- Kč. Žalobce dne 1.dubna 2023 v rozporu s Ligou řidičů nepovoleně zastavil na čerpací stanici Benzina v , adresa, spojce. Jednalo se o nepovolenou zastávku na trase přepravy, za kterou je podle Ligy řidičů možné nepřiznat na pohyblivé složce mzdy až 1.500,- Kč. , adresa, je patrná z dat získaných ze systému TDM, který zaznamenává mj. polohu auta, když kopíruje data z tachografu. Žalobce následně tuto zastávku nezaznamenal v Denním záznamu o výkonu vozidla nákladní dopravy, takže za nepovolenou a nezaznamenanou přestávku na trase přepravy nepřiznáno 1.500,- Kč. Dne 2.července 2023 způsobil žalobce mimořádnou událost tím, že nenahlásil množstevní rozdíl přepravovaného nákladu v cisterně, čímž vznikla žalovanému škoda, takže za zavinění mimořádné události nepřiznáno 500,- Kč. V měsíci dubnu 2024 žalobce při řízení nákladního vozidla pětkrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, když konkrétně dne 12.dubna 2024 ve 22:16 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 12.dubna 2024 ve 22:19 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 12.dubna 2024 ve 22:23 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 12.dubna 2024 ve 22:09 dosáhl rychlosti 84 km/h a dne 23.dubna 2024 v 01:56 dosáhl rychlosti 84 km/h, čili za 5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti nepřiznáno 1.200,- Kč. Dne 3.května 2024 zavinil žalobce mimořádnou událost, kdy se s automobilem, který řídil, nevešel pod most a poškodil tak kabinu tahače. Za zavinění mimořádné události mu tak bylo nepřiznáno 3.000,- Kč.

11. Následující případy se staly v době, kdy se odměňování neřídilo kolektivní smlouvou, ale Směrnicí o odměňování. V červenci 2024 žalobce při řízení nákladního vozidla šestkrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, když konkrétně dne 3.července 2024 ve 23:44 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 14.července 2024 v 07:03 dosáhl rychlosti 85 km/h, dne 14.července 2024 ve 07:05 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 14.července 2024 ve 07:38 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 14.července 2024 v 07:45 dosáhl rychlosti 86 km/h a dne 30.července 2024 ve 21:21 dosáhl rychlosti 86 km/h, takže za 6x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti nepřiznáno 1.773,- Kč. Dále žalobce dne 5.srpna 2024 ve 13:27 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 14.srpna 2024 v 07:27 dosáhl rychlosti 85 km/h, dne 19.srpna 2024 ve 19:23 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 23.srpna 2024 ve 11:07 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 27.srpna 2024 v 01:08 dosáhl rychlosti 86 km/h, takže v pohyblivé složce mzdy za srpen 2024 za 5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti nepřiznáno 1.500,- Kč. V září 2024 žalobce při řízení nákladního vozidla třináctkrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, když konkrétně dne 2.září 2024 ve 10:32 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 2.září 2024 v 11:12 dosáhl rychlosti 85 km/h, dne 2.září 2024 ve 09:15 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 2.září 2024 ve 09:48 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 2.září 2024 v 10:16 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 2.září 2024 ve 09:53 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 2.září 2024 v 10:34 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 2.září 2024 v 10:38 dosáhl rychlosti 85 km/h, dne 14.září 2024 ve 14:28 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 15.září 2024 ve 14:49 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 18.září 2024 ve 12:59 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 21.září 2024 ve 14:27 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 23.září 2024 ve 23:45 dosáhl rychlosti 86 km/h. Dále žalobce dne 28.září 2024 poškodil jím řízené vozidlo při dopravní nehodě, čímž porušil hrubě své povinnosti a zavinil mimořádnou událost, pročež k pohyblivé složce mzdy za září 2024 za 13x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti, zavinění mimořádné události a za hrubé porušení pracovních povinností nepřiznáno 13.188,- Kč. Žalovaný však poznamenal, že v případě pohyblivých složek za měsíce červenec, srpen a září 2024 není otázka konkrétního data, kdy ke konkrétnímu porušení došlo rozhodná, neboť odměňování zaměstnanců se řídilo Směrnicí o odměňování, kde bylo posuzování kritérií pro vyplácení pohyblivé složky mzdy upraveno zcela jinak. Zatímco pohyblivá složka mzdy podle kolektivní smlouvy byla soudy vyhodnocena jako nároková, přičemž plnění povinností zaměstnance bylo jedním z kritérií pro vznik nároku na tuto pohyblivou složku, tak podle Směrnice o odměňování tomu tak není. Podle Směrnice o odměňování nemusí zaměstnavatel přihlížet pouze k plnění povinností podle Ligy řidičů, ale i k dalším obecnějším kritériím, jako je spokojenost s kvalitou práce zaměstnance a přístup zaměstnance, kdy zaměstnavatel má podle této směrnice „plnou diskreci“. Zároveň Směrnice o odměňování stanoví, že „samotné splnění kritérií podle tabulky níže ještě samo o sobě nezakládá nárok na pohyblivou nenárokovou složku mzdy v určité výši. Ten vzniká až příslušným rozhodnutím zaměstnavatele s přihlédnutím k dalším faktorům popsaným výše“..

12. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: , jméno FO, .

13. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky není sporu, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne 31.5.2018 ve spojení s dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 4.12.2019 zaměstnancem žalovaného na pozici řidiče silničního motorového vozidla (SMV) až do 30.11.2024, kdy jeho pracovní poměr skončil výpovědí žalobce ze dne 30.9.2024.

14. Dále není mezi účastníky sporu, že žalobci v květnu 2021 nebyla vyplacena částka 1.000,- Kč za nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče, v srpnu 2021 nebyla vyplacena částka 1.000,- Kč za 5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti, v květnu 2022 nebyla vyplacena částka 2.000,- Kč za zavinění mimořádné události, v červnu 2022 nebyla vyplacena částka 3.000,- Kč za zavinění mimořádné události a nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče, v červenci 2022 nebyla vyplacena částka 1.000,- Kč za nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče, v srpnu 2022 nebyla vyplacena částka 3.181,- Kč za 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti a hrubá porušení pracovních povinností (úprava množství pohonných hmot v komorách), v lednu 2023 nebyla vyplacena částka 1.500,- Kč za nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče (volání za jízdy, nestažení karty, aj.) a částka 1.175,- Kč za nedodržení stanovené normy spotřeby, v únoru 2023 nebyla vyplacena částka 1.000,- Kč za 3x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti, v březnu 2023 nebyla vyplacena částka 9.551,- Kč za nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče a hrubá porušení pracovních povinností, v dubnu 2023 nebyla vyplacena částka 1.500,- Kč za nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče, v červenci 2023 nebyla vyplacena částka 500,- Kč za zavinění mimořádné události, v listopadu 2023 nebyla vyplacena částka 500,- Kč za 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti, v lednu 2024 nebyla vyplacena částka 500,- Kč za 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti, v dubnu 2024 nebyla vyplacena částka 1.200,- Kč za 5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti, v květnu 2024 nebyla vyplacena částka 3.000,- Kč za zavinění mimořádné události a nedodržení stanovené normy spotřeby. Celkem tedy ve zmíněných měsících (či přesněji ve mzdě za uvedené měsíce) žalobci nebyla přiznána a vyplacena částka 31.607,- Kč. (kalkulace pohyblivé složky mzdy za květen 2021, srpen 2021, květen 2022, červen 2022, červenec 2022, srpen 2022, říjen 2002, leden 2023, únor 2023, březen 2023, duben 2023, červenec 2023, listopad 2023, leden 2024, březen 2024, duben 2024, květen 2024, červenec 2024, srpen 2024, září 2024, výplatní lístky za září 2024, srpen 2024, červenec 2024, květen 2024, duben 2024, březen 2024, leden 2024, listopad 2023, červen 2023, duben 2023, březen 2023, únor 2023, za leden 2023, za říjen 2022, za srpen 2022, červenec 2022, červen 2022, květen 2022, srpen 2021, květen 2021) Žalobci v červenci 2024 nebyla vyplacena částka 2.273,- Kč za 6x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 1.773,- Kč a 500,- Kč za nedodržování stanovené normy spotřeby, v srpnu 2024 částka 12.195,- Kč za hrubá porušení pracovních povinností (hrubé, arogantní a sprosté chování vůči zaměstnankyni partnera – čerpací stanice), v září 2024 částka 13.188,- Kč za 13x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti, zavinění mimořádné události, hrubá porušení pracovních povinností (nevěnování se řízení vozidla). (kalkulace pohyblivé složky mzdy za červenec 2024, srpen 2024 a září 2024).

15. Z kolektivní smlouvy uzavřené dne 26.4.2018 mezi žalovaným jako zaměstnavatelem a , právnická osoba, , , Jméno žalovaného A, ., IČO , Anonymizováno, , jako odborovou organizací včetně přílohy číslo jedna nazvané Liga řidičů a přílohy číslo , hodnota, a číslo , hodnota, soud zjistil, že v článku XI. byla dohodnuta pravidla pro odměňování zaměstnanců. Mzda se skládá ze základní mzdy, pohyblivé (nenárokové) složky mzdy (odměny) – při odvedení práce v souladu s Pracovním manuálem řidiče, mimořádné odměny, motivační odměny a odměny za dlouhodobé kvalitní pracovní výsledky, příplatky ke mzdě, odměnu za pracovní pohotovost a příspěvky. V bodu 2.1 je blíže rozvedena pohyblivá (nenároková) složky mzdy (odměny) tak, bude kalkulována následovně: Nakládka/vykládka standardní cisternová souprava á 75 Kč/l manipulace, Nakládka sólo bez přívěsu i s přívěsem á 75 Kč/l manipulace, Vykládka sólo s přívěsem á 90 Kč/l manipulace, Počet ujetých km á 1,5 Kč/1 ujetý km. Sazby jsou v platnosti od 1.5.2018. Od 1.1.2019 budou sazby navýšeny o 2%. Plnění jednotlivých kritérií pro přiznání měsíčních je vyhodnocováno měsíčně samostatně a výše jedné pohyblivé složky (respektive plnění kritéria pro přiznání jedné složky) neovlivňuje přiznání a výši ostatních pohyblivých složek mzdy. Pohyblivá složka mzdy je součástí měsíčního příjmu zaměstnanců v případě splnění všech kritérií, které jsou stanovené v příloze číslo jedna této kolektivní smlouvy (ustanovení číslo 7 Liga řidičů této smlouvy), která je nedílnou součástí této kolektivní smlouvy. Odměna je vyplácena na základě vyhodnocení kvality pracovního výkonu a objemu prací za příslušné období. Evidenci poskytování pohyblivé složky mzdy vede příslušný vedoucí zaměstnanec. Podle bodu 7 nazvaného Liga řidičů je liga řidičů systém dodržování legislativy a HSSE pravidel. Cílem systému je motivace k vysoké kvalitě odvedené práce zajišťující splnění požadavků zákazníků a k podpoře zvyšování pracovního výkonu zaměstnanců. Podmínka existence tohoto systému je smluvně ošetřena se zákazníky. Liga řidičů je neoddělitelně spjata s pohyblivou složkou mzdy (ustanovení 2.1 článku XI této smlouvy). Na základě vyhodnocování jednotlivých kritérií uvedených v Lize řidičů je měsíčně kalkulována pohyblivá složka mzdy zaměstnanců – řidičů. Jednotlivá kritéria a pravidla Ligy řidičů jsou uvedeny v příloze číslo 1 Liga řidičů.

16. Z přílohy číslo 1 nazvané Liga řidičů soud zjistil, že za kritérium překročení maximální povolené rychlosti 80 km v hodině nebo rychlosti v oblasti za každé zaznamenané překročení maximální rychlosti 84 km v hodině a více po dobu delší než 30 sekund (toleranční limit dle ujetých kilometrů za měsíc do 5000 km dvě překročení, 5000–8000 km tři překročení, nad 8000 km čtyři překročení za měsíc) činí nepřiznaná částka odměny za každé překročení nad toleranční limit 500,- Kč. Za každé zaznamenané překročení maximální povolené rychlosti v oblasti o 4 km v hodině a více po dobu delší než 30 sekund (toleranční limit dle ujetých kilometrů za měsíc je do 5000 km jedno překročení měsíci, 5000–8000 km dvě překročení v měsíci, nad 8000 km tři překročení v měsíci) činí nepřiznaná částka odměny za každé překročí nad toleranční limit 500,- Kč, přičemž maximální výše nepřiznané částky v procentech z celkové výše kalkulované odměny činí 23 %. Dalším kritériem pak je vyhodnocení pracovního režimu řidiče dle nařízení číslo 561/2006 Sb., při překročení doby jízdy nebo zkrácení doby odpočinku o 15 minut a více (pokud řidič nedoloží oprávněnost tohoto porušení, například výtiskem z digitálního tachografu se zdůvodněním) činí nepřiznaná částka odměny za každé překročení 500,- Kč. Při chybné manipulaci s tachografem – nezadání doby odpočinku, nedoplnění dat, čárka, nepřepínání pracovních režimů v tachografu dle reality (bez tolerance) činí nepřiznaná částka odměny za každé překročení 1.000,- Kč, přičemž maximální výše nepřiznané částky v procentech z celkové výše kalkulované odměny činí 23 %. Dalším kritériem pak je provozní nespolehlivost, kterou se rozumí nedodržování stanoveného plánu trasy (tam, kde zatím není plán stanoven, bude toto platné se zavedením elektronických stazek), nepovolené zastávky, nenastoupení včas na pracovní měnu ve stanovenou dobu (pokud řidič nezdůvodní objektivní a uznatelnou překážku pozdního zahájení směny) bez tolerance. Omluvitelnými důvody pozdního zahájení směny je nepřítomnost příslušného vozidla na pracovišti a vyšší moc (například sněhová kalamita). Nepřiznaná částka odměny za každé porušení činí 1.500,- Kč. Při zavinění mimořádné události nebo způsobení škody (smíchání produktů, rozlití produktů, dopravní nehoda), neomluvená absence, neodůvodnitelné ztráty na přepravovaných produktech dle metodiky ČMI (bez tolerance) činí nepřiznaná částka odměny za každé porušení dle výše individuální způsobené škody, přičemž maximální výše nepřiznané částky v procentech z celkové výše kalkulované odměny činí 19 %. Dalším kritériem pak je zjištěné porušení pravidel bezpečnosti práce a pracovního manuálu řidiče, čímž se rozumí označení vozidla dle ADR, předepsaná výbava vozidla, úplnost a správnost dokladů k přepravě, používání OOPP, nedodržování stanoveného pracovního postupu, zabezpečení vozidla, přičemž nepřiznaná částka odměny za každé překročení činí 1.000,- Kč. Při porušení režimu plombování, porušení pravidel u třetích stran (plnící terminály, zákazníci), činí nepřiznaná částka odměny za každé překročení 1.000,- Kč, přičemž maximální výše nepřiznané částky v procentech z celkové výše kalkulované odměny činí 23 %. Dále je pak jako kritérium zaveden normativ spotřeby, čímž se rozumí nedodržování stanoveného normativu spotřeby vozidla dle výše překročení limitu a dle platné směrnice číslo 22 , právnická osoba, . (bez tolerance), přičemž nepřiznaná částka odměny za překročení limitu činí 500,- – 1.500,- Kč dle výše překročení limitu, přičemž maximální výše nepřiznané částky v procentech z celkové výše kalkulované odměny činí 12 %. Celkem maximální výše nepřiznané částky může činit 100 % celkové kalkulované odměny. V případě, že řidič bude vykazovat permanentní porušování nad toleranční limit v daném kritérium, dojde při každém opakovaném porušení k navýšení nepřiznané částky o 20 % z předchozí částky. V případě, že řidič nebude mít v měsíci v daném kritériu žádné porušení, budou předchozí porušení anulována ve smyslu předchozího bodu 1. Za hrubé porušení pracovní povinností (například nepovolená manipulace se zbožím, vykázání neomluvené absence a podobně, které bude důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nebude zaměstnanci přiznána celá výše odměny až do výše 100 % celkové kalkulované odměny. Řidiči, který je ve fázi zácviku, mohou být přiznány odměny ve výši do 50 % včetně celkové výše kalkulované odměny a dle pravidel Ligy řidičů, a to do doby úspěšného dokončení zácviku.

17. Ze směrnice žalovaného O odměňování zaměstnanců účinné od 1.7.2024 soud zjistil, že podle článku 3.2 písm. b) základní mzda řidičů – tarifní mzda je stanovena ve výši 32.000,- Kč měsíčně brutto. Podle článku 3.1 složkami mzdy mohou být základní mzda, nárokové složky vyplývající ze zákona a nenárokové složky. Výčet složek je uveden níže: a) základní mzda, pohyblivá (nenároková) složka mzdy – při odvedení práce v souladu s Pracovním manuálem řidiče, c) mimořádné odměny, motivační odměny a odměny za dlouhodobé kvalitní pracovní výsledky, d) příplatky ke mzdě, e) odměnu za pracovní pohotovost a f) příspěvky. V bodu 3.3.1 je blíže rozvedena pohyblivá nenároková složky mzdy zaměstnanců profese řidič tak, že pohyblivá nenároková složky mzdy zaměstnanců profese řidič silničního motorového vozidla určeného k přepravě nákladu je nenároková a je přiznávána na, Anonymizováno, základě předchozího rozhodnutí zaměstnavatele. Při rozhodování o vzniku nároku na pohyblivou nenárokovou složku mzdy a jeho výši bude přihlédnuto k množství nakládek/vykládek/ujetých kilometrů daného řidiče a zároveň k dodržování pravidel tzv. Ligy řidičů (příloha č. 1 této směrnice), jakož i k celkovému hodnocení kvality práce zaměstnance a jeho přístupu a zodpovědnosti. Bez předchozího rozhodnutí zaměstnavatele na pohyblivou složku mzdy nevznikne nárok. Liga řidičů je systém dodržování legislativy a HSSE pravidel, jejímž cílem je motivace k vysoké kvalitě odvedené práce, zajišťující splnění požadavků zákazníků a k podpoře zvyšování pracovního výkonu zaměstnanců. Podmínka existence systému HSSE pravidel je smluvně ošetřena se zákazníky. Princip výpočtu odměny dle tohoto odstavce je standardně takový, že se vypočítá výchozí finanční částka za množství nakládek/vykládek/ujetých km daného řidiče (viz tabulka níže) za daný kalendářní měsíc; v dalším kroku jsou zohledněna procenta dle pravidel ligy řidičů (viz a č. 1), pokud nebyla pravidla Liga řidičů následována. Výsledná takto zjištěná částka tvoří výchozí částku pohyblivé nenárokové složky mzdy. Tato výchozí částka je maximální (ale nikoliv garantovanou či minimální) výší, kterou lze zaměstnanci jako pohyblivou složku mzdy přiznat. Tato výchozí částka může být následně ad hoc rozhodnutím zaměstnavatele přiznána řidiči za daný kalendářní měsíc jakožto bonusová složka ve smyslu tohoto ustanovení směrnice, a to buď v plné výši, nebo ve snížené výši, s přihlédnutím ke spokojenosti zaměstnavatele s kvalitou práce a zodpovědností zaměstnance jakož i přístupem zaměstnance k plnění pracovních povinností v rozhodném období, kdy v tomto ohledu má zaměstnavatel plnou diskreci. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že samotné splnění kritérií podle tabulky níže ještě samo o sobě nezakládá nárok na pohyblivou nenárokovou složku mzdy v určité výši. Ten vzniká až příslušným rozhodnutím zaměstnavatele s přihlédnutím k dalším faktorům popsaným výše. Nakládka/vykládka standardní cisternová souprava á 85,- Kč/l manipulace, Nakládka/vykládka sólo bez přívěsu i s přívěsem á 85,- Kč/l manipulace, Nakládka/vykládka sólo s přívěsem á 100,- Kč/l manipulace, Počet ujetých km á 1,10 Kč/1 ujetý km. Sazby jsou v platnosti od 1.5.2018. Plnění jednotlivých kritérií pro přiznání měsíčních je vyhodnocováno měsíčně samostatně a výše jedné pohyblivé složky (respektive plnění kritéria pro přiznání jedné složky) neovlivňuje přiznání a výši ostatních pohyblivých složek mzdy. Evidenci poskytování pohyblivé složky mzdy vede příslušný vedoucí zaměstnanec.

18. Soud z důkazů předložených žalovaným považuje za prokázané (ostatně žalobce tvrzení žalovaného nijak nesporoval), že žalobce dne 28.května 2022 zavinil mimořádnou událost, když byl zjištěn množstevní rozdíl na 5. komoře v cisterně, který žalobce nenahlásil. Žalobce rovněž porušil své povinnosti 28.5.2022 tím, že mu selhalo teplotní čidlo, ale nikomu to neoznámil. (záznam v tabulce prohřešků ze dne 28.5.2022) V měsíci srpnu 2022 žalobce jako řidič nákladního vozidla čtyřikrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, která pro daný nákladní automobil činí 80 km/h. Porušení rychlosti ze strany řidiče je patrné z dat ze systému TDM, který zaznamenává a vyhodnocuje data z tachografu. Žalobce konkrétně dne 9.srpna 2022 v 10:27 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 10.srpna 2022 ve 22:07 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 30.srpna 2022 ve 21:38 dosáhl rychlosti 92 km/h a dne 30. srpna 2022 ve 21:44 dosáhl rychlosti 89 km/h. (výpis dat ze systému TDM za srpen 2022) Žalobce dne 13.ledna 2023 v rozporu s Ligou řidičů nepovoleně zastavil na čerpací stanici Shell v Humpolci. Jednalo se o nepovolenou zastávku na trase přepravy. Zastávka je patrná z dat získaných ze systému TDM, který zaznamenává mj. polohu auta, když kopíruje data z tachografu. Žalobce následně tuto zastávku zatajil, když ji nezaznamenal v Denním záznamu o výkonu vozidla nákladní dopravy. (záznam rejstříku událostí z 13.1.2023, screenshot ze systému TDM z 13.1.2023, denní záznam o výkonu vozidla nákladní dopravy ze dne 13.1.2023) V měsíci únoru 2023 žalobce při řízení nákladního vozidla třikrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, když konkrétně dne 3.února 2023 v 09:49 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 16.února 2023 ve 20:13 dosáhl rychlosti 87 km/h a dne 22.února 2023 ve 14:41 dosáhl rychlosti 87 km/h. (výpis dat ze systému TDM za únor 2023) Žalobce dne 3.března 2023 v rozporu s Ligou řidičů nepovoleně zastavil v obci , adresa, . Dne 15.března 2023 u něj pak byla zjištěna nepovolená zastávka rovněž v obci , adresa, . Jednalo se o nepovolené zastávky na trase přepravy. Zastávka je patrná z dat získaných ze systému TDM, který zaznamenává mj. polohu auta, když kopíruje data z tachografu. Žalobce následně tuto zastávku nezaznamenal v Denním záznamu o výkonu vozidla nákladní dopravy. Dne 25.března 2023 došlo k poškození vozidla při dopravní nehodě zaviněné žalobcem. Žalobce tedy porušil hrubě své povinnosti a zavinil mimořádnou událost, takže za nepovolené a neoznámené přestávky na trase přepravy a hrubá porušení pracovních povinností nepřiznáno 9.551,- Kč. (záznam v rejstříku událostí z 3.3.2023 a 15.3.2023, záznamy v tabulce prohřešků z 25.3.2023) Žalobce dne 1.dubna 2023 v rozporu s Ligou řidičů nepovoleně zastavil na čerpací stanici Benzina v Praze na Jižní spojce. Jednalo se o nepovolenou zastávku na trase přepravy. , adresa, je patrná z dat získaných ze systému TDM, který zaznamenává mj. polohu auta, když kopíruje data z tachografu. Žalobce následně tuto zastávku nezaznamenal v Denním záznamu o výkonu vozidla nákladní dopravy. (záznam rejstříku událostí z 1.4.2023) Dne 2.července 2023 způsobil žalobce mimořádnou událost tím, že nenahlásil množstevní rozdíl přepravovaného nákladu v cisterně, čímž vznikla žalovanému škoda, takže za zavinění mimořádné události nepřiznáno 500,- Kč. (záznam v tabulce prohřešků z 2.7.2023) V měsíci dubnu 2024 žalobce při řízení nákladního vozidla pětkrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, když konkrétně dne 12.dubna 2024 ve 22:16 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 12.dubna 2024 ve 22:19 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 12.dubna 2024 ve 22:23 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 12.dubna 2024 ve 22:09 dosáhl rychlosti 84 km/h a dne 23.dubna 2024 v 01:56 dosáhl rychlosti 84 km/h. (výpis dat ze systému TDM za duben 2024) Dne 3.května 2024 zavinil žalobce mimořádnou událost, kdy se s automobilem, který řídil, nevešel pod most a poškodil tak kabinu tahače. Za zavinění mimořádné události mu tak bylo nepřiznáno 3.000,- Kč. (záznam v tabulce prohřešků z 3.5.2024) V červenci 2024 žalobce při řízení nákladního vozidla šestkrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, když konkrétně dne 3.července 2024 ve 23:44 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 14.července 2024 v 07:03 dosáhl rychlosti 85 km/h, dne 14.července 2024 ve 07:05 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 14.července 2024 ve 07:38 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 14.července 2024 v 07:45 dosáhl rychlosti 86 km/h a dne 30.července 2024 ve 21:21 dosáhl rychlosti 86 km/h. (výpis dat ze systému TDM za červenec 2024) Dále žalobce dne 5.srpna 2024 ve 13:27 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 14.srpna 2024 v 07:27 dosáhl rychlosti 85 km/h, dne 19.srpna 2024 ve 19:23 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 23.srpna 2024 ve 11:07 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 27.srpna 2024 v 01:08 dosáhl rychlosti 86 km/h. (výpis dat ze systému TDM za srpen 2024) V září 2024 žalobce při řízení nákladního vozidla třináctkrát překročil nejvyšší povolenou rychlost, když konkrétně dne 2.září 2024 ve 10:32 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 2.září 2024 v 11:12 dosáhl rychlosti 85 km/h, dne 2.září 2024 ve 09:15 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 2.září 2024 ve 09:48 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 2.září 2024 v 10:16 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 2.září 2024 ve 09:53 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 2.září 2024 v 10:34 dosáhl rychlosti 84 km/h, dne 2.září 2024 v 10:38 dosáhl rychlosti 85 km/h, dne 14.září 2024 ve 14:28 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 15.září 2024 ve 14:49 dosáhl rychlosti 87 km/h, dne 18.září 2024 ve 12:59 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 21.září 2024 ve 14:27 dosáhl rychlosti 86 km/h, dne 23.září 2024 ve 23:45 dosáhl rychlosti 86 km/h. Dále žalobce dne 28.září 2024 poškodil jím řízené vozidlo při dopravní nehodě, čímž porušil hrubě své povinnosti a zavinil mimořádnou událost. (výpis dat ze systému TDM za září 2024, záznam v tabulce prohřešků z 28.9.2024)

19. Soud považuje žalovaným předložené důkazy v této fázi řízení za dostatečné a nemá pochybnosti o tom, že se žalovaný předmětných prohřešků proti pravidlům žalovaného jako zaměstnavatele provinil. Soud přihlédl k tomu, že žalobce konkrétní tvrzení žalovaného nepopřel a nezpochybnil, přičemž důkladné a podrobné prokazování jednotlivých událostí by si vyžádalo obsáhlé dokazování (patrně zejména výslechy svědků), což by vedlo k výraznému nárůstu nákladů, které by nesla neúspěšná strana.Podle § 2401 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Podle odst. 2 na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o ochraně spotřebitele.Podle § 364 odst. 1 z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce podle tohoto zákona se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném do 31.12.2024 novely provedené zákonem č.475/2024 Sb. (dále jen „zákoník práce“) pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.Podle § 109 odst. 1 zák.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle odst. 5 odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).Podle § 113 odst. 1 zák.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce se mzda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. Podle odst. 2 je-li zaměstnanec statutárním orgánem zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Podle odst. 3 mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Podle odst. 4 zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.Podle § 301 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce zaměstnanci jsou povinni: a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.Podle § 580 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 582 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních.Podle § 19 odst. 1 z.č.262/2006 Sb. zákoníku práce soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, v případech, kdy to stanoví výslovně tento zákon anebo zvláštní zákon. Podle odst. 3 neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám.

20. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. proto soud výrokem I. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, tedy co do částky , právnická osoba, ,- Kč (za měsíce květen a srpen 2021).

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je částečně důvodná.

22. Jak správně poukazovaly obě strany, obdobnou věc řešil zdejší soud již v řízení vedeném pod sp.zn. 16 C 97/2021 ve věci stejného žalobce, pouze za jiné období. Tento spor dospěl až k Nejvyššímu soudu ČR, který v rozsudku ze dne 30.4.2025 č.j. 21 Cdo 3471/2024-247 uzavřel, že výsledek sporu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, zda zaměstnavatel může přiznání pohyblivé (pobídkové) složky mzdy, jejíž výše se určuje na základě objektivně měřitelných kritérií, podmínit dodržováním pracovních povinností zaměstnance. Zaměstnanci přísluší za práci vykonanou v pracovním poměru pro zaměstnavatele, který není uveden v ustanovení § 109 odst. 3 zák. práce, za podmínek stanovených v zákoníku práce mzda, nestanoví-li zákoník práce nebo zvláštní právní předpis jinak (srov. § 109 odst. 1 zák. práce). Mzda je v ustanovení § 109 odst. 2 zák. práce definována jako peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo určí mzdovým výměrem (srov. § 109 odst. 1, § 113 odst. 1 zák. práce); mzdu lze sjednat, stanovit nebo určit například jako mzdu měsíční, hodinovou nebo podílovou, jako mzdu, jejíž poskytnutí nebo výše závisí na splnění konkrétních pracovních úkolů, hospodářských výsledků zaměstnavatele nebo jiných hledisek, nebo jako mzdu poskytovanou ve formě příplatků, odměn apod. Uvedené způsoby samozřejmě lze i kombinovat (například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.8.2018 sp. zn. 21 Cdo 5984/2017, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.7.2022 sp. zn. 21 Cdo 3660/2020). Jednotlivé složky mzdy přitom mohou mít různou povahu. Ustálená soudní praxe (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.11.2004 sp. zn. 21 Cdo 537/2004) v tomto směru rozlišuje mezi tzv. nárokovou (obligatorní) složkou mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout vždy (tato složka bývá označována jako „základní“ či „pevná“ mzda), případně tehdy, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky, a tzv. nenárokovou (fakultativní) složkou mzdy, na kterou vzniká zaměstnanci nárok – bez ohledu na splnění dalších stanovených či sjednaných předpokladů a podmínek pro její poskytnutí – až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání, které závisí jen na úvaze zaměstnavatele (k tomu srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2024 sp. zn. 21 Cdo 2392/2023). Uplatněním nárokových nebo nenárokových pobídkových složek mzdy je vyjádřena stimulační a motivační funkce mzdy spočívající ve spojení určité formy mzdy s pracovním výkonem zaměstnance. Závislost mzdy na žádoucím výkonu práce v předpokládaném množství a kvalitě pak bývá vyjádřena stanovením předpokladů, které musí být splněny, aby zaměstnanec mohl tuto mzdovou složku obdržet. Z hlediska míry konkrétnosti jejich obsahu se úprava těchto předpokladů pohybuje v širokém rozpětí, od stanovení naprosto konkrétních, objektivně měřitelných a kvantifikovatelných cílů až po zcela obecně postulovaný příslib odměn (pobídkových složek mzdy), kupř. za „dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce“, kdy je okolnost, zda zaměstnanec obdrží odměnu (pobídkovou složku mzdy), závislá na zhodnocení dosažených pracovních výsledků na základě úvahy příslušného nadřízeného vedoucího zaměstnance a jeho rozhodnutí má v tomto smyslu konstitutivní význam. Na druhé straně pak mohou jít předpoklady vzniku nároku na pobídkovou složku mzdy až po stanovení naprosto konkrétních, objektivně měřitelných a kvantifikovatelných cílů a stanovení konkrétní výše odměny přislíbené zaměstnanci v případě jejich dosažení, kdy je zjištění výše této části mzdy již jen věcí pouhého aritmetického výpočtu. V takovém případě, jsou-li reálné předpoklady pro vznik nároku naplněny, je třeba posuzovat rozhodnutí příslušného vedoucího zaměstnance o přiznání odměny jen jako formální stvrzení těchto předpokladů, nikoliv jako reálný předpoklad sám, a v tomto smyslu má uvedené rozhodnutí pouze deklaratorní význam (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.5.2011 sp. zn. 21 Cdo 810/2010). Závislost pobídkové složky mzdy na žádoucím výkonu práce nemusí být při stanovení předpokladů a podmínek, které musí být splněny, aby zaměstnanec tuto mzdovou složku obdržel, vyjádřena jen předpoklady a podmínkami, které se váží na množství a kvalitu práce. Zaměstnavatelé mají zpravidla zájem na tom, aby zaměstnanci při výkonu práce dodržovali právní a ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je povinností zaměstnavatele [srov. § 301 písm. c), § 349 odst. 1 a § 101 odst. 1 zák. práce], a aby žádoucího množství a kvality práce nedosahovali na úkor těchto předpisů (jejich porušováním). Tento zájem zaměstnavatele může nalézt výraz v předpokladech pro vznik nároku zaměstnanců na pobídkovou složku mzdy, které mohou být sjednány ve smlouvě, popřípadě stanoveny vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo určeny jeho mzdovým výměrem, nejen za použití objektivně měřitelných a kvantifikovatelných cílů a ukazatelů vázaných na množství a kvalitu práce, ale i tak, že vznik nároku zaměstnanců na pobídkovou složku mzdy (popřípadě na její určitou výši) je podmíněn též tím, že zaměstnanec neporušil právní a ostatní předpisy vztahující se k jím vykonávané práci, neboť tak může být zajištěna jeho motivace k tomu, aby neusiloval jen o co nejvyšší míru splnění (dosažení) objektivně měřitelných a kvantifikovatelných cílů a ukazatelů (a tím zpravidla o dosažení maximální výše pobídkové složky mzdy), ale aby dbal i na to, aby při své práci neporušoval předpisy, které se k ní vztahují. V takovém případě ke vzniku nároku na pobídkovou složku mzdy (popřípadě na její určitou výši) nepostačuje jen splnění (dosažení) stanovených cílů a ukazatelů vázaných na množství a kvalitu práce zaměstnance.

23. V projednávané věci byl žalobce jako řidič silničního motorového vozidla v pracovním poměru u žalovaného na základě čl. XI kolektivní smlouvě uzavřené dne 26.4.2018 mezi žalovaným a Základní organizací , právnická osoba, , právnická osoba, . odměňován mimo jiné pohyblivou složkou mzdy („odměny“), která byla kalkulována na základě počtu a způsobu manipulací (nakládek a vykládek) a počtu ujetých kilometrů v peněžitých částkách za manipulaci a ujetý kilometr a která byla dále podmíněna provedením práce v souladu s „Pracovním manuálem řidiče“ a splněním „všech kritérií“ stanovených v příloze č. , hodnota, kolektivní smlouvy označené jako Liga řidičů, v níž byly uvedeny částky, o které může být kalkulovaná pohyblivá složka mzdy („odměna“) snížena v případě tam popsaných jednání řidiče představujících porušení právních a ostatních předpisů vztahujících se k práci vykonávané řidiči [zejména dopravních předpisů, které patří mezi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (srov. § 349 odst. 1 zák. práce), a „Pracovního manuálu řidiče“]. Pohyblivá složka mzdy vypočtená na základě počtu a způsobu manipulací (nakládek a vykládek) a počtu ujetých kilometrů v hodnoceném měsíčním období (plnění jednotlivých kritérií pro přiznání měsíčních pohyblivých složek mzdy bylo podle uvedené kolektivní smlouvy vyhodnocováno „měsíčně samostatně“) tak žalobci v plné (nesnížené) výši příslušela (nárok na ni v této výši žalobci vznikl) jen v případě, že se v hodnoceném období nedopustil žádného z jednání popsaných v příloze č. , hodnota, kolektivní smlouvy označené jako Liga řidičů. Snížení pohyblivé složky mzdy (nepřiznání její části) řidiči v měsíčním období, ve kterém se dopustil jednání popsaného v příloze č. , hodnota, kolektivní smlouvy označené jako Liga řidičů, nepředstavuje peněžní postih uložený zaměstnavatelem zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu, který je ustanovením § 346b odst. 1 zák. práce zakázán. Tento zákaz, který brání zaměstnavateli v tom, aby zaměstnanci za porušení pracovní povinnosti odňal mzdu nebo její část, na niž mu již vzniklo právo, nelze zaměňovat s tím, že zaměstnanci v důsledku porušení jeho povinností ze základního pracovněprávního vztahu právo na mzdu, popřípadě její část, vůbec nevznikne (shodně v odborné literatuře srov. Valentová, K., Procházka, J., Janšová, M., Odrobinová, V., Brůha, D. a kol. Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022, s. 1124–1127, nebo Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 4. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, s. 1575). Ujednání o podmínkách pro snížení pohyblivé složky mzdy (nepřiznání její části) řidiči obsažená v kolektivní smlouvě a její příloze č. , hodnota, nelze považovat ani za „nepřípustnou a neurčitou dohodu o srážkách ze mzdy“, a to již proto, že dohoda o srážkách ze mzdy [§ 146 písm. b) zák. práce] se může týkat jen mzdy, na kterou zaměstnanci vzniklo nebo v budoucnu vznikne právo, a tato ujednání, která jsou součástí podmínek pro vznik nároku na pohyblivou složku mzdy řidičů u žalovaného, nepředstavují ani nepřípustné vzdání se práva zaměstnance na mzdu (srov. § 346c zák. práce).

24. Ve shodě s dovolacím soudem tak lze uzavřít, že porušil-li žalobce své povinnosti v květnu 2022 (zavinění mimořádné události) – nepřiznáno 2.000,- Kč (žalobce však požaduje pouze částku 1.000,- Kč), v srpnu 2022 (4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti a hrubá porušení pracovních povinností - úprava množství pohonných hmot v komorách) – nepřiznáno 3.181,- Kč, v lednu 2023 (nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče) – nepřiznáno 1.500,- Kč, v únoru 2023 (3x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti) – nepřiznáno 1.000,- Kč, v březnu 2023 (nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče a hrubá porušení pracovních povinností) – nepřiznáno 9.551,- Kč, v dubnu 2023 (nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče) – nepřiznáno 1.500,- Kč, v červenci 2023 (zavinění mimořádné události) – nepřiznáno 500,- Kč, v dubnu 2024 (5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti) – nepřiznáno 1.200,- Kč, v květnu 2024 (zavinění mimořádné události a nedodržení stanovené normy spotřeby) – nepřiznáno 3.000,- Kč. Celkem tedy byla ve zmíněných měsících, kdy se odměňování zaměstnanců řídilo Kolektivní smlouvou, žalobci byla nepřiznána pohyblivá složka mzdy ve výši 23.432,- Kč (žalobce požaduje 22.432,- Kč). Dále žalobce neprokázal, že by v měsíci listopadu 2022 došlo ke snížení pohyblivé složky mzdy zaměstnance dle tvrzení žalobce ve výši 3.405,- Kč.

25. Rovněž považuje soud žalobu za nedůvodnou co do částky 27.656,- Kč představující snížení (nepřiznání) pohyblivé složky mzdy žalobce za měsíce červenec 2024 (žalobce požaduje částku 2.773,- Kč, žalovaný počítá s částkou 1.773,- Kč, správná je 2.273,- Kč dle kalkulace pohyblivé složky mzdy), srpen 2024 (12.195,- Kč) a září 2024 (13.188,- Kč), neboť z formulace nové směrnice žalovaného o odměňování je zřejmé, že pohyblivá složka mzdy je nenároková a zaměstnanci na její výplatu vzniká nárok až rozhodnutím zaměstnavatele o jejím přiznání. Soud podotýká, že jak smyslem Ligy řidičů, tak i směrnice o odměňování, je motivovat finančně zaměstnance žalovaného k dodržování předpisů o silničním provozu a pravidel žalovaného (která se soudu jeví jako smysluplná a účelná), takže se nejedná o ustanovení šikanózní či bezúčelná. Soud proto neshledal jejich neplatnost. Žaloba žalobce tak není důvodná co do částky 53.493,- Kč.

26. Naopak však žalovaný nedotvrdil a neprokázal, z jakého důvodu byla krácena pohyblivá složka mzdy v červnu 2022 ve výši 3.000,- Kč za zavinění mimořádné události a nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče, v červenci 2022 ve výši 1.000,- Kč za nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče, v lednu 2023 ve výši 1.175,- Kč za nedodržení stanovené normy spotřeby, v listopadu 2023 ve výši 500,- Kč za 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti a v lednu 2024 ve výši 500,- Kč za 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti. Soudu tak nezbývá, než konstatovat, že právo na pohyblivou složky mzdy v plné (nekrácené) výši žalobci naopak vzniklo za tyto měsíce, neboť žalovaný netvrdil a neprokázal, že se žalobce v tomto období dopustil některého z jednání popsaných v příloze č. , hodnota, kolektivní smlouvy. Zkrátil-li žalovaný pohyblivou složku mzdy příslušející žalobci v těchto měsících o částku 6.175,- Kč za jednání, kterého se žalobce dopustil v jiných měsíčních obdobích, postupoval dle dovolacího soudu v rozporu s kolektivní smlouvou, v níž bylo ujednáno, že plnění jednotlivých kritérií pro přiznání měsíčních pohyblivých složek mzdy je vyhodnocováno měsíčně a že pohyblivá složka mzdy je součástí měsíčního příjmu zaměstnanců a je vyplácena na základě vyhodnocení kvality pracovního výkonu a objemu prací za příslušné období.

27. Soud proto žalobě žalobce vyhověl co do částky 6.175,- Kč, naopak co do částky 53.493,- Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Při plném úspěchu by žalovanému náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024 za dva úkony právní služby po 3.580,- Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení a sepis vyjádření k žalobě), za dva režijní paušály po 300,- Kč a dále z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 za dva úkony právní služby po 3.500,- Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (účast u jednání dne 14.5.2025 a účast u jednání dne 11.6.2025; za doplnění tvrzení soud žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se jednalo o tvrzení, která měla být uvedena již ve vyjádření k žalobě) a dva režijní paušály po 450,- Kč. Dále náleží žalovanému navýšení o 21 % DPH částkou 3.289,-Kč. Celkem by tak soud přiznal žalovanému při plném úspěchu na náhradě nákladů řízení částku 18.949,-Kč. Žalovaný však uspěl co do částky 55.493,- Kč z 61.668,- Kč, tj. z 90 %, žalobce naopak uspěl z 10 %, takže žalovanému přísluší náhrada nákladů řízení z 80% (90 – 10). 80 % z částky 18.989,- Kč pak činí 15.159,- Kč. Celkem tak žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši 15.159,- Kč.