25 C 235/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce země – stát. instituce , IČO , se sídlem adresa , proti žalovanému jméno jméno jméno příjmení , datum narození , státnímu příslušníku země příjmení jméno a anonymizováno země , přechodným pobytem adresa , fakticky ulice a číslo , PSČ obec a číslo – příjmení , o zaplacení 5.254 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.254 Kč spolu s 9,75% úrokem z prodlení p.a. od 13.1.2019 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na soudním poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu částku 400 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 23.6.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 5.254 Kč spolu s 9,75% úrokem z prodlení p.a. od 13.1.2019 do zaplacení. V návrhu uvádí, že dne 15.10.2018 ve 22:45 hodin v obci [obec], v ulici [adresa] kontrolovala hlídka PČR žalovaného, který řídil motorové vozidlo [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Při kontrole vozidla byl cítit z okénka řidiče silný zápach marihuany, a proto by žalovaný hlídkou PČR vyzván k podrobení se orientačnímu testu na JNL sadou DrugWipe 5S s pozitivním výsledkem na látku cannabis a cocaine. Žalovaný k této skutečnosti uvedl, že si kolem 12-13 hod zapálil marihuanovou cigaretu, k otázce týkající se požití kokainu uvedl, že jej požil před čtyřmi dny. Žalovaný byl hlídkou PČR převezen na [anonymizována dvě slova] [obec] k provedení administrativních úkonů, následně byl vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, kterému se podrobil v [nemocnice]. Orientační imunochemickou metodou prokázána přítomnost kanabinoidů a kokainu. Lékařské vyšetření osoby podezřelé z požití návykové látky bylo vyčísleno fakturou – daňovým dokladem [číslo] znějícím na částku 5.075,87 Kč. Doprava žalovaného z [anonymizována dvě slova] [obec] byla provedena dne 16.10.2018 v čase od 00:30 hod. do 02:00 hod. služebním vozidlem PČR, [registrační značka], v souvislosti s převozem žalovaného bylo najeto [anonymizováno] km, což představuje náklady ve výši 178,61 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení celkové částky 5.254 Kč, avšak neúspěšně. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 12.8.2020 č.j. EPR 146675/2020-6 Obvodní soud pro Prahu 8 žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 11.9.2020 č.j. EPR 146675/2020-8 pak soud elektronický platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Soud se v první řadě zabýval otázkou své pravomoci, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 26.2.2021 soud zjistil, že žalovaný pobývá na území ČR od 10.10.2011 do 9.10.2021 na základě Potvrzení o přechodném pobytu. Hlášen byl do 14.8.2013 na adrese [adresa]; ke dni 26.2.2021 nenahlásil změnu adresy. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství [číslo] ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 4 odst. 1. cit. nařízení, neboť žalovaný je občanem Spojeného království a na území ČR má bydliště. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, pobyt má hlášen v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. i příslušnost zdejšího soudu podle § 85 odst. 1 o.s.ř. Soud nařídil ústní jednání na den 2.6.2021. K tomuto jednání se žádný z účastníků nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud na jednání tyto důkazy: výzva k úhradě z 13.12.2018, kopie poštou vrácené obálky výzva k úhradě z 15.ledna 2020, kopie poštou vrácené obálky, uplatnění nákladů za vyšetření a dopravu osoby z 3.12.2018, vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku, výkaz výkonů při použití služebního dopravního prostředku, faktura [číslo] z 12.11.2018 na částku 5.075,87 Kč splatná 27.12.2018, příloha k faktuře, úřední záznam Policie České republiky, územního odboru [obec] – [anonymizováno] z 16.října 2018, žádost o provedení zdravotního výkonu, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 26.února 2021, sdělení PSSZ ohledně žalovaného z 25.února 2021. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z úředního záznamu Policie České republiky, územního odboru [obec] – [anonymizováno] ze dne 16.10.2018 plyne, že dne 15.10.2018 ve 22:45 hodin v obci [obec], v ulici [adresa] kontrolovala hlídka PČR žalovaného, který řídil motorové vozidlo [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Při kontrole vozidla byl cítit z okénka řidiče silný zápach marihuany, ve dveřích u řidiče bylo ve čtyřech pytlících neznámé množství zelené sušiny, a proto by žalovaný hlídkou PČR vyzván k podrobení se orientačnímu testu na JNL sadou DrugWipe 5S s pozitivním výsledkem na cannabis a cocaine. Poté byl žalovaný na žádost žalobce odeslán k vyšetření do [nemocnice] na [obec], jak plyne z Žádosti o provedení zdravotního výkonu. Z listiny„ Uplatnění nákladů za vyšetření a dopravu osoby ze dne 3.12.2018 plyne, že žalovaný byl převezen z [obec] do [nemocnice] na [obec], kde se podrobil vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky z pozitivním výsledkem. Náklady na dopravu ([anonymizováno] km) činí 178,61 Kč, náklady na vyšetření činí 5.075,87 Kč Náklady na vyšetření vyúčtovala [nemocnice] na [obec] žalobci fakturou [číslo] ze dne 12.11.2018 splatnou dne 27.12.2018. Dopisy ze dne 13.12.2018 a 15.1.2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky 5.254 Kč. Vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 101 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém mimosmluvní závazkové poměry vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy se řídí právem státu, ve kterém k narušení došlo. Postižená osoba může však zvolit použití práva státu, ve kterém a) má postižená osoba obvyklý pobyt nebo sídlo, b) má původce narušení obvyklý pobyt nebo sídlo, nebo c) se dostavil výsledek narušujícího jednání, pokud to původce narušení mohl předvídat. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl jako řidič kontrolován hlídkou policie, byla u něj zjištěna přítomnost návykových látek, a proto byl odeslán k vyšetření do [nemocnice] na [obec]. Vyšetření prokázalo přítomnost návykových látek a žalovaný je proto povinen uhradit žalobci náklady vyšetření, které žalobce zaplatil [nemocnice] na [obec], jakož i náklady na dopravu. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z paušální náhrady dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. sp. zn. 28 C 137/2020) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru, předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soud určil tuto odměnu na částku 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. (1. podání žaloby, 2. jednoduchá výzva k plnění). O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce – Česká republika je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozen. Soud proto uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu žalovanému, přičemž výši soudního poplatku určil na částku 400 Kč dle položky 2 bodu 1 písm. a) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebník soudních poplatků).