25 C 236/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti údaje o účastníkovi , o zaplacení 45.558 Kč, <b>I. Řízení se zastavuje co do částky 6.000 Kč.</b> <b>II. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném [číslo] žalovaném [číslo] rukou společnou a nerozdílnou zaplacení částky 39.558 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení p.a. od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] domáhá na žalovaných rukou společnou s nerozdílnou zaplacení částky 45.558 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % p.a. z částky 39.558 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvádí, že žalobce dne [datum] uzavřel s žalovaným [číslo] smlouvu o poskytnutí sídla obchodní společností, na základě které se zavázal žalovanému [číslo] zprostředkovat souhlas s umístěním sídla žalovanému [číslo] na adrese [adresa žalované] za úplatu 9.552 Kč bez DPH za každých byť jen započatých 48 kalendářních měsíců umístění sídla na této zprostředkovávané adrese. Oprávnění mít danou adresu zapsanou jako sídlo měl žalovaný předplaceno do [datum]. V případě, že by po tomto datu žalovaný [číslo]) nechtěl nadále užívat danou adresu jako sídlo, byl v souladu se smlouvou povinen učinit kroky k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. V opačném případě se zavázal do 3 dnů od uplynutí uvedeného data zaplatit opět částku ve výši 9.552 Kč bez DPH, kterým by bylo oprávnění užívat sídlo na dané adrese prodlouženo o dalších čtyřicet osm měsíců. Žalovaný [číslo]) však na základě výše uvedené smlouvy neuhradil žalobci ničeho a ode [datum] je s tímto závazkem v prodlení. V souladu s čl. II. odst. 5 smlouvy se žalovaný [číslo]) zavázal v případě prodlení s úhradou jakékoliv platby zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,2% z dané částky za každý započatý den prodlení. Zároveň byla dohodnuta v čl. IV. odst. 2 smlouvy smluvní pokuta ve výši 2.000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc pro případ, že žalovaný [číslo]) vypoví smlouvu, nebo neuhradí prodloužení dané smlouvy a zároveň neučiní kroky k odstranění adresy sídla z obchodního rejstříku. Přílohou ke Smlouvě o poskytnutí sídla obchodní společnosti, resp. Ručitelským prohlášením ze dne [datum] se žalovaný [číslo]) zavázal k uspokojení závazku žalobce v případě, že k tomuto nedojde ze strany žalovaného [číslo]). Dne [datum] byl žalovanému [číslo]) zaslán email oznamující blížící se konec předplacené služby poskytnutí sídla a způsob úhrady prodloužení této služby spolu s upozorněním na skutečnost, že pokud nehodlá tuto službu nadále využívat, má o tom žalobce informovat a učinit příslušné kroky k výmazu poskytované adresy sídla z obchodního rejstříku. Na tento e-mail žalovaný [číslo]) nikterak nereagoval. Dne [datum] byla žalovanému [číslo]) zaslána písemná výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný [číslo]) vyzván právním zástupcem žalobce k zaplacení neuhrazené pohledávky. Žalovaný [číslo]) byl rovněž upozorněn na svůj ručitelský závazek za řádnou a včasnou úhradu veškerých závazků ze smlouvy mezi žalobcem a žalovaným [číslo]). Výzvu zaslanou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou doporučeného psaní s dodejkou si žalovaný [číslo]) nevyzvedl. Od [datum] je žalovaný [číslo]) v prodlení se zaplacením dlužné částky, jelikož ze strany žalovaného [číslo]) k výmazu sídla na výše uvedené adrese nedošlo a zároveň nebyla uhrazena ani smluvená částka dle smlouvy, byť je daná adresa jako sídlo žalovaného [číslo]) i nadále využívána. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a v řízení zůstali zcela nečinní. Vzhledem k tomu, že žalovaný [číslo] je občanem Slovenska, zkoumal soud v první řadě otázku své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, soud zjistil, že žalovaný [číslo] byl registrován jako občan EU na území ČR podle § 93 odst.2 z.č.326/1999 Sb. o pobytu od [datum] do [datum] na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]. V současné době není hlášen k pobytu. Vzhledem k tomu, že k [datum] nabyl účinnosti z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. z. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který platil až do [datum]. Podle § 123 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (přechodná ustanovení) vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Podle odst. 2 pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. V dané věci bylo řízení zahájeno dne [datum] a jedná se o nárok ze smlouvy uzavřené v roce 2014. Za takové situace je třeba aplikovat na posouzení pravomoci soudu zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Jelikož je žalovaný [číslo] státním příslušníkem Slovenské republiky, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 8 odst. 1. cit. nařízení, neboť mezi žalobcem a žalovaným [číslo]) byla sjednána místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8, přičemž žalovaný [číslo]) je ručitelem žalovaného [číslo]), takže je účelné nárok žalobce projednat a rozhodnout v jednom řízení, aby se zabránilo vydání vzájemně neslučitelných rozhodnutí v oddělených řízeních. Je tak dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil ústní jednání. K jednání dne [datum] se žalovaní nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 6.000 Kč uvedené v návrhu jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť byly chybně takto žalovány náklady řízení, tudíž byly tyto požadovány duplicitně. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: údaje o subjektu DPH obchodní firmy [právnická osoba], smlouva o poskytnutí sídla obchodní společnosti mezi [právnická osoba] a žalobcem z [datum] včetně ručitelského prohlášení žalovaného [číslo] ze dne [datum], výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze [datum], kopie poštou vrácené obálky, emailová komunikace, výpis z obchodního rejstříku žalobce, žalovaného [číslo] úplný výpis z obchodního rejstříku žalobce a úplný výpis z obchodního rejstříku žalovaného [číslo] sdělení Ministerstva vnitra České republiky ohledně žalovaného [číslo] z [datum]. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze smlouvy o poskytnutí sídla obchodní společnosti soud zjistil, že žalovaný [číslo] společnost [právnická osoba] jako povinný uzavřel dne [datum] s žalobcem jako oprávněným smlouvu o poskytnutí sídla obchodní společnosti. Podle článku I bod 1 této smlouvy oprávněný se touto smlouvou zavazuje k tomu, že povinnému zprostředkuje souhlas s umístěním sídla povinného, a to pouze pro účely zápisu sídla v obchodním rejstříku po níže stanovenou dobu na adrese [adresa žalované], a to za úplatu sjednanou níže v této smlouvě, kterou se povinný zavazuje hradit řádně a včas. Podle bodu 2 povinný bude mít zapsáno, respektive oprávnění zapsáno jako sídlo společnosti obchodního rejstříku na základě zprostředkování oprávněného zprostředkovávanou adresu. Podle článku II. bod 1 za zprostředkování souhlasu s umístěním sídla povinného dle této smlouvy náleží oprávněnému úplata ve výši 9.552 Kč bez DPH, a to za každých byť jen započatých 48 kalendářních měsíců umístění sídla oprávněného na zprostředkovávané adrese. Podle bodu 2 povinnost povinného uhradit oprávněnému úplatu dle této smlouvy ve výši 9.552 Kč bez DPH za každých byť jen započatých 48 kalendářních měsíců umístění sídla oprávněného na zprostředkovávané adrese trvá po celou dobu, po kterou bude mít povinný zapsanou jako sídlo společnosti v obchodním rejstříku zprostředkovávanou adresu, a to i bez ohledu na případné odstoupení či ukončení této smlouvy. Povinný je tedy povinen k úhradě úplaty podle této smlouvy po celou dobu, kdy bude jako sídlo povinného v příslušném obchodním rejstříku uvedena zprostředkovávaná adresa, a to bez ohledu na to, že i v případě, kdy došlo k ukončení této smlouvy. Podle bodu 3 oprávnění mít zprostředkovávanou adresu zapsanou jako sídlo, má povinný platné na základě předplacení do [datum]. V případě, že povinný nebude mít k uvedenému datu zapsanou v obchodním rejstříku jako adresu sídla adresu odlišnou od zprostředkovávané adresy, zavazuje se zaplatit oprávněnému nejpozději do 3 dnů od uplynutí uvedeného data finanční částku ve výši 9.552 Kč bez DPH. Uhrazením této částky se oprávněný povinného mít zapsané sídlo v obchodním rejstříku na zprostředkovávané adrese prodlouží o další 48 kalendářních měsíců počítaných od uplynutí data uvedeného v první větě tohoto článku. Uvedené ustanovení se použije opakovaně až do okamžiku, kdy zprostředkovávaná adresa bude u povinného vymazána z obchodního rejstříku. Úplata dle této smlouvy je vždy splatná nejpozději do 3 dnů od uplynutí období 48 kalendářních měsíců, za které byla úplata řádně uhrazena. Podle bodu 5 v případě prodlení povinného s úhradou úplaty či jakékoliv jiné platby dle této smlouvy, si smluvní strany sjednávají smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou úplaty či jiné platby ze strany povinného, kterou se povinný zavazuje uhradit nejpozději do 14 dnů od obdržení písemné výzvy oprávněného k její úhradě. Podle článku III. bod 1 tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to konkrétně na dobu, po kterou je zapsána jako sídlo povinného v příslušném obchodním rejstříku zprostředkovávaná adresa. Povinný není oprávněn tuto smlouvu vypovědět ani jiným způsobem ukončit před okamžikem výmazu zprostředkovávané adresy jako sídla povinného z příslušného obchodního rejstříku. Oprávněný je oprávněn tuto smlouvu vypovědět v případě prodlení povinného s uhrazením úplaty, její části nebo jakékoli jiné platby dle této smlouvy, přesáhne-li prodlení 30 kalendářních dnů, výpovědní lhůta činí v tomto případě 1 měsíc a počíná běžet okamžikem odeslání výpovědi povinnému na jeho výše uvedenou adresu sídla či výše uvedenou e-mailovou adresu. Oprávněný je oprávněn tuto smlouvu také kdykoliv vypovědět, a to i bez uvedení důvodu, přičemž výpovědní lhůta činí v tomto případě 6 měsíců a počne běžet okamžikem odeslání výpovědi povinnému na jeho výše uvedenou adresu sídla či výše uvedenou e-mailovou adresu. Podle bodu 2 povinný bere na vědomí, že nemá za žádných okolností ani při odstoupení či jiném ukončení této smlouvy nárok na vrácení již poskytnutého finančního plnění oprávněnému na základě této smlouvy, jelikož úplata přísluší oprávněnému za každých byť jen započatých 48 kalendářních měsíců umístění sídla na zprostředkovávané adrese – to znamená úplata ani její část, která byla již uhrazena, se nevrací. Odměna dle této smlouvy náleží zprostředkovateli na zajištění oprávnění mít sídlo společnosti zapsané na zprostředkovávané adrese po určitou dobu na základě předplacení a záleží pouze na povinném, zda toto oprávnění využije či nikoliv. Podle článku IV. bod 1 povinný je povinen zajistit si dosílku veškerých poštovních zásilek na jinou adresu, než je zprostředkovaná adresa a neuvádět sídlo společnosti (zprostředkovávanou adresu) jako svou provozovnu. Povinný bere na vědomí, že na zprostředkovávané adrese bude mít pouze hromadnou a společnou poštovní schránku a že zde nebude jakkoliv přijímána jeho korespondence, než vhozením do této hromadné schránky. Dále bere povinný na vědomí, že v prostorách nemovitosti na zprostředkovávané adrese nebude mít žádný majetek a nebude zde vykonávána jakkoli žádná jeho obchodní či jiná činnost a že bude mít do nemovitosti na zprostředkovávané adrese fyzický přístup pouze po předchozí dohodě s oprávněným na oprávněným stanovenou dobu (a za odměnu). Podle bodu 2 v případě, že povinný neuhradí úplatu v souladu s článkem II. této smlouvy na období dalších 48 kalendářních měsíců, která by ho opravňovala k užití zprostředkovávané adresy na toto další období nebo bude ze strany oprávněného tato smlouva jakkoliv skončena, je povinný povinen nejpozději do 30 dnů počítaných od prvního dne prodlení s úhradou úplaty, respektive do 30 dnů počítaných od uplynutí výpovědní lhůty či od okamžiku účinnosti jiného ukončení této smlouvy provést pravomocný výmaz zprostředkovávané adresy z obchodního rejstříku. Povinný je v těchto případech tedy povinen bezprostředně učinit veškeré kroky k odstranění sídla ze zprostředkovávané adresy, zejména je povinen zajistit rozhodnutí příslušných orgánů o umístění sídla na jinou adresu a učinit veškeré kroky k výmazu zprostředkovávané adresy z obchodního rejstříku. Pokud povinný poruší povinnost stanovenou tímto článkem a nezajistí pravomocný výmaz zprostředkovávané adresy z obchodního rejstříku povinného ve lhůtě uvedené v první větě tohoto odstavce, je povinný povinen uhradit oprávněnému smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každý byť jen započatý měsíc prodlení se splněním této povinnosti, a to bezprostředně poté, kdy bude k její úhradě vyzván, nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy k její úhradě. Podle bodu 3 pokud povinný nezjedná nápravu ve výše uvedeném smyslu a zprostředkovávanou adresu v uvedené lhůtě neodstraní z obchodního rejstříku, je oprávněný oprávněn učinit veškeré potřebné kroky k odstranění sídla ze zprostředkovávané adresy včetně všech úkonů potřebných k výmazu zprostředkovávané adresy z příslušného obchodního rejstříku. Veškeré náklady spojené s uvedeným postupem je povinný povinen oprávněnému uhradit, a to nejpozději do 14 dnů od obdržení písemné výzvy oprávněného k jejich úhradě. Povinný k tomuto uděluje oprávněnému plnou moc pro případ, že bude smlouva ukončena nebo pro případ, že bude povinný v prodlení s úhradou úplaty nebo jakékoliv jiné platby dle této smlouvy a povinný bude v prodlení s odstraněním zprostředkovávané adresy po dobu delší než 30 dnů. Podle článku V. bod 1 právní vztahy z této smlouvy se řídí právními předpisy České republiky zejména obchodním zákoníkem. Podle bodu 3 ukončení této smlouvy nemá vliv na trvání povinnosti povinného k úhradě smluvních pokut dle této smlouvy. Úhradou jakékoliv smluvní pokuty není dotčen nárok oprávněného na náhradu škody v plné výši. Podle přílohy ke smlouvě k poskytnutí sídla společnosti žalovaný [číslo] prohlašuje tímto ve smyslu příslušných zákonných ustanovení ve vztahu k věřiteli [právnická osoba] s.r.o., že bere tímto na sebe vůči tomuto věřiteli povinnost uspokojit závazek vyplývající dlužníkovi [právnická osoba], IČO 02 05 67 47, v této smlouvě o poskytnutí sídla společnosti (tj. závazek k úhradě dlužné úplaty 9.552 Kč bez DPH za každých byť jen započatých 48 kalendářních měsíců umístění sídla povinného na zprostředkovávané adrese dle článku II. této smlouvy, včetně závazku k úhradě sjednané smluvní pokuty a závazek k úhradě případného úroku z prodlení), jestliže jej neuspokojí tento povinný jako dlužník sám řádně a včas. Ručitel bere na vědomí, že je sjednán jako místně příslušný pro rozhodování sporů Obvodní soud pro Prahu 8 a s tímto ujednáním souhlasí. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], IČ 02 05 67 47, soud zjistil, že společnost byla zapsána dne [datum] se sídlem na adrese [adresa], od [datum] má zapsáno sídlo na adrese [adresa žalované]. Původním společníkem byla [právnická osoba] s.r.o., IČ 28 95 31 42, původním členem představenstva [jméno] [příjmení], od [datum] je pak jediným členem představenstva žalovaný [číslo]. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy nemají vliv. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země. Smlouva o poskytnutí sídla obchodní společnosti se dle článku V. bodu 1 výslovně řídí právními předpisy České republiky. S ohledem na shora uvedená ustanovení se proto vztahy účastníků řídí českým právním řádem. Podle § 1746 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena Podle § 429 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště. Podle odst. 2 uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. (dříve podle § 2 odst. 3 z.č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 - dále jen„ obchodní zákoník“ - místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Podnikatel, který je fyzickou osobou, je povinen zapisovat do obchodního rejstříku nebo do jiné zákonem upravené evidence své skutečné místo podnikání. Podnikatel je povinen mít k zapsaným prostorám právní důvod jejich užívání po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako jeho místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku (§ 7) se rozumí adresa jejího umístění. Podle § 7 odst. 3 obchodního zákoníku provozovnou se rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení.) Podle § 434 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku dá-li podnikatel veřejnosti najevo, ve kterém místě podniká, umožní veřejnosti vstupovat s ním v tomto místě do právního styku v určené provozní době; jinak v době obvyklé. Podle § 435 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten. Podle odst. 2 na listině podle odstavce 1 lze uvést i další údaje, nejsou-li způsobilé vyvolat klamavý dojem. Podle § 136 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. Podle odst. 2 zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla. Podle § 137 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Podle odst. 2 proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. Podle § 14 odst. 1 z.č.304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dříve § 37 odst. 2 obchodního zákoníku) navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. Podle odst. 2 k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. Podle odst. 3 zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo. Podle § 580 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. proto soud výrokem I. řízení zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tj. co do částky 6.000 Kč. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Na vztahy žalobce a žalovaných je třeba aplikovat z.č.89/2012 Sb. občanský zákoník. Smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným [číslo] je smlouvou nepojmenovanou ve smyslu [číslo] odst. 1 občanského zákoníku. Obsahem smlouvy je fakticky poskytnutí podkladů žalované společnosti, které jí umožní zapsat do obchodního rejstříku sídlo na adrese [adresa žalované], aniž by však této společnosti vzniklo oprávnění prostory na uvedené adrese skutečně užívat. Smlouva tak směřuje k obcházení zákona, zejména § 14 odst. 1 z.č.304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, neboť zákon se řídí principem, že ve veřejných rejstřících mají být zapsána skutečná sídla (právnických i fyzických osob). Smyslem smlouvy je poskytnout žalovanému [číslo] souhlas s umístěním sídla obchodní společnosti na určitém místě pro účely zápisu do obchodního rejstříku, aniž by se na daném místě sídlo žalovaného mělo a podle smlouvy vůbec mohlo nacházet. Sídlo právnické osoby plní obdobnou funkci jako bydliště u osoby fyzické. Je to místo, kde lze kontaktovat osoby jednající jménem právnické osoby, tedy kontaktovat právnickou osobu samotnou. Ustanovení čl. IV. bodu 1 předložené smlouvy popírá smysl právní úpravy sídla právnické osoby, neboť s umístěním sídla spojuje další závazky fakticky vylučující existenci sídla žalovaného [číslo] na uvedeném místě. Smyslem celé smlouvy je obejití kogentních ustanovení zákona, zejména § 434 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku a § 14 odst. 1 z.č.304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jejichž smyslem je zajištění fungování sídel obchodních společností, která jsou nezbytná pro komunikaci s těmito osobami ze strany třetích osob, tzn. fyzických osob (spotřebitelů či podnikatelů) a právnických osob, včetně státu a jeho orgánů. Jedná se tak o absolutní neplatnost ve smyslu § 580 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Celá smlouva je tak zaměřena na obcházení zákona, k tomu, aby bylo deklarováno sídlo společnosti tam, kde se fakticky podle předložené smlouvy nacházet nemůže, čímž je uváděn v omyl obchodní rejstřík a následně všechny osoby, které vcházejí ve styk s žalovanou společností. Vzhledem k tomu, že smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem, nemohl vzniknout platně ani nárok žalobce na smluvní pokuty zakotvené ve smlouvě, neboť nevznikl-li platně závazek zajištěný smluvní pokutou, nemůže dojít ani ke vzniku nároku na smluvní pokutu (§ 2048 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku). Nevznikl-li žalovanému [číslo] platný závazek, nemohl vzniknout ani žalovanému [číslo] ručitelský závazek ve smyslu § 2019 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soudu proto nezbylo, než žalobu žalobce zamítnout. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšným žalovaným přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaným však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.