25 C 238/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o vydání movitých věcí, <b>I. Žalovaný je povinen vydat žalobci</b> <b>a) dva závěsné lustry [příjmení] [rok] [jméno] [příjmení],</b> <b>b) dvě stojací lampy [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno],</b> <b>c) nástěnnou lampu [příjmení] [anonymizována dvě slova],</b> <b>d) závěsnou lampu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení],</b> <b>vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 38.700 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] došlou soudu téhož dne domáhá proti žalovanému vydání movitých věcí, a to dvou závěsných lustrů [příjmení] 2097 [jméno] [příjmení], dvou stojacích lamp [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], nástěnné lampy [příjmení] [anonymizována dvě slova] a závěsné lampy [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Pouze pro případ, že vydání movitých věcí nebude možné, navrhuje žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 258.320 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce v žalobě uvádí, že žalovaný je českou obchodní společností podnikající v oblasti zprostředkovávání prodeje a pronájmu luxusních nemovitostí. V rámci své podnikatelské činnosti žalovaný využívá franšízu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] tvoří více než 22 700 nezávislých realitních makléřů ve více než 72 zemí světa. Společníky žalovaného jsou paní [celé jméno svědkyně], nar. dne [datum], a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Žalovaný neoprávněně zadržuje movité věci ve výlučném vlastnictví žalobce, když žalobce je vlastníkem dvou závěsných lustrů [příjmení] [rok] [jméno] [příjmení], dvou stojacích lamp [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], nástěnné lampy [příjmení] [anonymizována dvě slova] a závěsné lampy [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Se souhlasem žalobce byly tyto movité věci zaslány na adresu [adresa], resp. se souhlasem žalobce, partnerkou žalobce, paní [příjmení], poskytnuty k užívání žalovanému. Žalovaný si proto byl vždy vědom skutečnosti, že není vlastníkem těchto věcí, ani k nim ostatně takto nikdy účetně ani jinak nepřistupoval. Dne [datum] přijala valná hromada žalovaného konaná v jeho sídle, a to pouze„ silou“ hlasů [právnická osoba], usnesení, kterým byla paní [příjmení] s okamžitou účinností odvolána z funkce jednatele žalovaného. V návaznosti na přijaté usnesení byl žalobce informován, že paní [příjmení] za žalovaného již nejedná a nemůže tak ovlivnit zacházení s věcmi. Žalobce proto vyslovil nesouhlas s tím, aby žalovaný nadále věci v jeho vlastnictví užíval. Žalovaný ani přes výzvu k dnešnímu dni nepřistoupil k vydání věcí žalobci. Movité věci jsou tak nadále žalovaným neoprávněně zadržovány. Žalobci tak nezbývá než domáhat se jejich vydání v tomto řízení. Žalovaný zadržuje rovněž věci ve vlastnictví paní [příjmení], partnerky žalobce, a to včetně osobních věcí paní [příjmení]. Postoj žalovaného k žalobci a jeho partnerce je tak zjevně součástí jeho strategie v rámci nepřátelského převzetí společnosti. Tento postup žalovaného je nejen nelegální, ale i naprosto v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat právní ochrany. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že„ vlastník má právo se svým výlučným vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.“ V takovém případě ten„ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.“ Hodnota movitých věcí činí 258.320 Kč. Pouze a jenom pro případ, že vydání movitých věcí žalovaným nebude možné, požaduje žalobce jejich hodnotu po žalovaném nahradit.

2. Podáním ze [datum] žalobce upřesnil, že vlastnické právo k movitým věcem nabyl jejich koupí od italské [právnická osoba], se sídlem [adresa] ([anonymizováno]) v Itálii. Umožnil je užívat své partnerce paní [příjmení], která v té době byla jednatelkou žalovaného a s jeho souhlasem byly movité věci zaslány na adresu [adresa], kde měl žalovaný zázemí a kde se také nacházelo vedení žalovaného, což vyplývá i ze samotné faktury [číslo] vystavené dne [datum]. Movité věci byly následně partnerkou žalobce se souhlasem žalobce poskytnuty k užívání žalovanému.

3. Žalovaný se vyjádřil (č. l. 74) tak, že navrhuje zamítnutí žaloby, popřípadě přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedl, že neví, kdo je skutečným vlastníkem předmětných movitých věcí, neboť během posledního půl roku k těmto věcem tvrdili své vlastnické právo dvě různé osoby. Bez ohledu na to, kdo je vlastníkem, však žalovaný užívá tyto věci oprávněně. Žalovaný netvrdí, že je vlastníkem movitých věcí. [příjmení] mezi stranami není o tom, jestli žalovaný je nebo není vlastníkem, ale o tom, kdo jejich vlastníkem vlastně ve skutečnosti je a jestli je žalovaný povinen žalobci v tuto chvíli movité věci odevzdat. Skutečností totiž je, že během posledního půl roku uplatňovaly své vlastnické právo dvě různé osoby, když nejprve své vlastnické právo k movitým věcem uplatňovala prostřednictvím [titul] [příjmení] přípisem ze dne [datum] paní [jméno] [příjmení], když v tomto přípise výslovně uvedla, že movité věci jsou jejím vlastnictvím a vyžadovala po žalovaném jejich vydání. Když byla paní [příjmení] ze strany žalovaného požádána o doložení jejího vlastnického práva k věcem, označila tento požadavek za zcela nemístný a své vlastnické právo nijak nedoložila. O několik měsíců později, pak opět prostřednictvím [titul] [příjmení], uplatnil přípisem ze dne [datum] své vlastnické právo k věcem žalobce. Na opakované žádosti žalovaného o doložení vlastnického práva a vysvětlení tvrzené duplicity vlastnického práva ze strany žalobce a paní [příjmení], nedostal žalovaný racionální a důvěryhodné vysvětlení. Žalobce i paní [příjmení], resp. jejich právní zástupci odmítali pochopit, že žalovaný, resp. jeho jednatel, nemůže v souladu s péčí řádného hospodáře vydat věci jen tak komukoliv, kdo si o ně napíše, tím spíše za situace, kdy si o jejich vydání„ napsali“ za posledního půl roku hned dva subjekty. Z pohledu žalovaného je tedy nezbytně nutné odstranit existující pochybnosti o skutečném vlastníkovi věcí, tj. postavit na jisto, zda paní [příjmení] v přípise ze dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce lhala o svém vlastnickém právu k věcem či nikoliv, zda je žalobce skutečně vlastníkem věcí nebo zda je jejich vlastníkem někdo jiný. Ze žalobcem předložených důkazů jeho vlastnické právo k věcem totiž nevyplývá.

4. Jak paní [příjmení], tak žalobce požadují vydání předmětných movitých věcí jako jakousi odvetu za odvolání paní [příjmení] z funkce jednatele žalovaného. [příjmení] [příjmení] byla z této funkce odvolána dne [datum] z důvodů porušování péče řádného hospodáře při výkonu této funkce. [příjmení] [příjmení] po svém odvolání z funkce začala vůči žalovanému činit kroky, které představovaly zjevné naschvály a významně narušovaly fungování žalovaného. [příjmení] [příjmení] mimo jiné odmítala předat obchodní dokumentaci, poskytnout informace o rozjednaných obchodech nebo poskytnout přístupové údaje do klientských databází žalovaného. V rámci interního auditu přitom byla identifikována celá řada podezřelých plateb realizovaných paní [příjmení] z účtu žalovaného ve prospěch jejího a jiných účtů (jedná se o částky v souhrnné výši cca 9 mil. Kč). [příjmení] [příjmení] tyto platby ani na opakovanou žádost nevysvětlila, a proto se po ní žalovaný domáhá jak poskytnutí informací, tak náhrady škody soudní cestou. Mezi výše uvedenými podezřelými platby figurují mimo jiné roční platby ve výši 120.000 Kč na účet paní [příjmení]. Interním auditem účetnictví žalované bylo zjištěno, že jedna taková platba z [datum] byla interně evidována s popiskem„ [jméno] [příjmení] – pronájem kancelářského vybavení 2019“. Z uvedeného lze usuzovat, že paní [příjmení] žalovanému movité věci pronajímala za částku 120.000 Kč ročně. Pokud by tomu tak nebylo, znamenalo by to, že si paní [příjmení] z účtu žalovaného vyplácela ročně částku 120.000 Kč bez jakéhokoliv právního důvodu. Toto by samozřejmě mělo rozsáhlé civilní i trestněprávní následky. Je otázkou, nakolik bylo v souladu s péčí řádného hospodáře a v zájmu žalovaného, když si paní [příjmení] z účtu žalovaného každý rok hradila 120.000 Kč za pronájem movitých věcí v hodnotě 258.320 Kč. Žalovaný bohužel nemá k dispozici žádné písemné vyhotovení smlouvy, kterou by za něj paní [příjmení] sama se sebou (nebo v zastoupení žalobce) uzavřela a na základě které byly žalovanému movité věci pronajímány. [příjmení] [příjmení] žalovanému v tomto směru neposkytla do dnešního dne žádné informace, vysvětlení nebo dokonce smlouvu samotnou, přestože jí o to žalovaný opakovaně žádal. Nicméně, nechceme-li automaticky předpokládat, že by si paní [příjmení] vyplácela 120.000 Kč ročně bez právního důvodu, je nutné předpokládat, že tak činila na základě písemné nebo ústní nájemní smlouvy, na základě které byly žalovanému movité věci pronajímány. Je samozřejmě otázkou, jestli movité věci žalovanému pronajímala paní [příjmení] nebo přímo žalobce, za kterého paní [příjmení] jednala. Skutečností je, že žalovaný movité věci nikdy neužíval zdarma, ale že je měl pronajaté za velmi vysokou úplatu. Žalobce přitom ani netvrdí a už vůbec nedokazuje, z jakého právního titulu by mělo užívací právo žalovaného k movitým věcem zaniknout, tj. netvrdí, že by nájemní smlouva, na základě které žalovaný movité věci užíval a stále užívá, byla jakkoliv ukončena (např.výpovědí, odstoupením atd.). I pokud by tedy byl žalobce vlastníkem movitých věcí, tak vzhledem k tomu, že nedošlo k ukončení smlouvy, na základě které žalovaný movité věci užíval, není žalobce oprávněn požadovat jejich vydání.

5. Žalobce v podání z [datum] (č. l. 142) doplnil, že podle § 1040 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek ze dne 9.3.2020 sp. zn. 28 Cdo 4638/2009) je povinností žalobce prokázat pouze to, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyl vlastnictví, případně jiné právo, o které lze opřít žalobu na vydání věci. Žalobce předložil kromě dokladů od zakoupených svítidel čestné prohlášení společnosti, od které movité věci zakoupil a která také vystavila žalobcem předložené faktury. Pokud jde o nepřesnost první výzvy z [datum], tato byla vysvětlena žalovanému v e-mailu ze dne [datum], ve kterém žalobce žalovanému sdělil, že paní [příjmení] a žalobce jsou partneři a skutečnost, kdo z nich kupní cenu předmětných věcí uhradil, není mnohdy významná. Předmětné nemovité věci nabyl žalobce a je stále jejich vlastníkem, vlastníkem ostatních věcí uvedených ve výzvě z [datum] je paní [příjmení]. Dále žalobce poukázal na to, že žalovaný ve svém vyjádření sám činí nesporným, že mu vlastnické právo k předmětným věcem nenáleží, existenci nájemní smlouvy žalovaný dovozuje odkazem na jednu platbu žalovaného učiněnou v dubnu 2020, ze které ovšem nevyplývá, že se měla týkat konkrétních movitých věcí. Žalovaný tak v podstatě jen vyslovuje svou pochybnost o tom, zda movité věci byly, či nebyly předmětem nájmu a zda nájem trvá i nadále. S přerušením řízení žalobce nesouhlasí, žalovaný neoprávněně zadržuje nejenom movité věci ve vlastnictví žalobce, ale i osobní věci paní [příjmení] jako mobilní telefon, obuv a osobní dokumenty.

6. Naopak žalovaný v podání z [datum] (č. l. 54) uvedl, že z výslechu paní [jméno] [příjmení] vyplývá, že jako jednatelka žalovaného uzavřela v roce 2017 s osobou blízkou, tj. se žalobcem, smlouvu o výpůjčce svítidel na dobu neurčitou, kterou v roce 2019 dodatkem změnila na dobu určitou bez předchozího souhlasu a vědomí valné hromady žalovaného a jejího druhého jednatele. Žalovaný se proto dovolává neplatnosti dodatku k výše uvedené smlouvě o výpůjčce. Poukázal na to, že žalovaný žaluje paní [příjmení] u Městského soudu v Praze v řízení pod sp. zn. 74 Cm 123/2020, ve kterém se na paní [příjmení] domáhá náhrady škody ve výši 2.500.000 Kč, kterou jako jednatelka žalovaného způsobila porušováním péče řádného hospodáře, zejména vyplácením si neoprávněných bonusů za období, kdy žalovaná společnost pod jejím vedením dosahovala záporných hospodářských výsledků. [příjmení] [příjmení] je životní partnerkou žalobce, jako svědek tedy je podjatá a nevěrohodná. Ve své výpovědi ani na opakované dotazy neuvedla, za jakých podmínek jí měla být předmětná svítidla poskytnuta. Její verze je pak odlišná od verze prezentované žalobcem v přípise z [datum]. [příjmení] [příjmení] jako jednatelka žalovaného uzavřela jménem žalované společnosti se žalobcem jako svým partnerem ústní smlouvu o výpůjčce dle § 2193 občanského zákoníku a následujících, jejímž předmětem bylo vypůjčení svítidel. Doba výpůjčky nebyla původně určena, tedy byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalobce dle § 2198 občanského zákoníku nemohl požadovat předčasné vrácení svítidel. Na žádost žalobce v roce 2019 souhlasila s tím, že svítidla budou žalobci vrácena do konce roku 2019. V roce 2019 tedy paní [příjmení] jménem a na účet žalovaného uzavřela se žalobcem – svým partnerem ke smlouvě o výpůjčce ústní dodatek, kterým byla smlouva o výpůjčce změněna na dobu určitou do [datum]. Dodatek ke smlouvě o výpůjčce uzavřela v rozporu s ustavením § 55 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, když o jeho uzavření předem neinformovala valnou hromadu žalovaného a uzavřela jej bez jejího souhlasu, navíc ve zjevném rozporu s oprávněnými zájmy žalovaného, který neměl žádný důvod zkracovat neurčitou dobu, po kterou mohl bezplatně svítidla užívat. To, že uzavření dodatku ke smlouvě o výpůjčce je v rozporu se zájmy žalovaného, žalobce nepochybně musel vědět. Žalovaný proto v souladu s ustanovením § 437 odst. 2 občanského zákoníku a § 586 odst. 1 občanského zákoníku se tímto dovolává relativní neplatnosti právního úkonu spočívajícího v uzavření dodatku ke smlouvě o výpůjčce, který byl uzavřen v rozporu s ustanoveném § 55 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, když paní [příjmení] při jeho uzavírání jednala jako zástupce žalovaného ve zjevném rozporu se zájmy žalovaného. Účinným uplatněním námitky neplatnosti se právní úkon stává od počátku neplatným (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]), takže na dodatek je nutné hledět, jako by nikdy nebyl uzavřen. Žalovaný tak má svítidla ve své dispozici na základě ústně uzavřené smlouvy o výpůjčce, která byla uzavřena na dobu neurčitou. I pokud by tedy žalobce v řízení prokázal, že je jejich vlastníkem, nemá právo na jejich vydání.

7. Podáním z [datum] (č. l. 157) naopak žalobce doplnil, že se v tomto řízení domáhá vydání i) dvou závěsných lustrů [příjmení] 2097 [jméno] [příjmení], které jsou ve faktuře [číslo] ze dne [datum] a faktuře [číslo] ze dne [datum] vystavených [právnická osoba] spa uvedeny jako položka s názvem [rok] [spisová značka] [anonymizováno] pod číslem [anonymizováno]; ii) dvou stojacích lamp [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], které jsou ve faktuře [číslo] vystavené [právnická osoba] spa dne [datum] uvedeny jako položka s názvem TOIO EU BCO pod číslem F7600009; iii) nástěnné lampy [příjmení] [anonymizována dvě slova], která je ve faktuře [číslo] vystavené [právnická osoba] spa dne [datum] uvedena jako položka s názvem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pod číslem [anonymizováno]; iv) závěsné lampy [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], která je ve faktuře [číslo] vystavené [právnická osoba] spa dne [datum] uvedena jako položka s názvem [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] pod číslem [anonymizováno]. Faktury obsahují zkrácené verze názvů věcí (tj. [rok], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]), pod kterými jsou běžně nabízeny k prodeji. Tyto zkrácené verze názvů jsou pak uvedeny také v předložených technických listech vždy pod logem značky [příjmení]. Běžně tyto zkrácené verze názvů používají také čeští prodejci výrobků značky [příjmení] na internetu.

8. Následným podáním z [datum] (č. l. 176) pak doplnil ve vztahu k hodnotě věcí, že předložil cenovou nabídkou společnosti [právnická osoba], která je největší distributorem svítidel značky Flos v České republice a dále nabídku společnosti [webová adresa] - svítidla, s.r.o., která svítidla stejného typu prodává na svých internetových stránkách. Žalovaný nadto na jednání konaném dne [datum] výslovně prohlásil, že movité věci jsou v jeho dispozici. Žalobce předložil úplné faktury, za které jednotlivé věci koupil. Hodnota uvedená na fakturách nemůže být pro soud jakkoli směrodatná, neboť věci nabyl za cenu pod jejich hodnotou i pod cenou, za kterou se obvykle prodávají. Tato skutečnost zřejmá z již předložených nabídek a dále z oficiálního ceníku [právnická osoba] spa. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR platí, že„ žaloba, jíž se při neúspěšnosti vindikační žaloby vlastník věci domáhá alespoň peněžité náhrady, nemá již charakter vlastnické žaloby, neboť není způsobilým prostředkem k opětovnému uchopení držby a obnovení výkonu vlastnických oprávnění k předmětné věci; její smysl spočívá v zajištění náhrady (kompenzace) za porušení vlastnického práva, a jde proto o žalobu na náhradu škody, která má reparační funkci.“ (rozsudek ze dne 7.11.2012 sp. zn. 28 Cdo 2194/2011). Při určení výše škody se přitom„ musí zásadně vycházet z obvyklé ceny věci (…), nikoliv z ceny, za kterou byla předtím pořízena, neboť tato hodnota nemusí zpravidla odpovídat tržní hodnotě věci k okamžiku odlišnému, tj. k vzniku škody. Pořizovací cena může být vzata za základ zjištění výše škody jen tehdy, není-li pochyb o tom, že zároveň představuje cenu, za kterou lze obvykle v daném místě a čase pořídit náhradu za zničenou věc.“ (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 601/2007 ze dne 25.4.2007).

9. V dalším vyjádření z [datum] (č. l. 258) pak žalobce doplnil v souvislosti s právním hodnocením výslechu paní [příjmení] ze strany žalovaného, že byl z jeho strany z opatrnosti vypovězen jakýkoliv právní titul žalovaného k užívání movitých věcí a argumentace žalovaného stran existence právního titulu na dobu neurčitou je proto zcela irelevantní. I pokud by tedy pro účely argumentace připustil, že zde dříve existoval jakýkoliv právní titul užívání movitých věcí na dobu neurčitou, a nikoliv pouze do konce roku 2019 (a to za úplatu), byl již v každém případě platně vypovězen. Ani právní hodnocení žalovaného uvedené ve vyjádření pak nemůže obstát (ani kdyby byly movité věci žalovanému předány na dobu neurčitou, což nebyly), neboť z odborné literatury se podává závěr, že„ (n) ení-li ve smlouvě sjednána doba užívání, a to ani formou podmínky, nevznikne automaticky výpůjčka na dobu neurčitou jako v případě nájmu (§ [číslo]), ale půjde o výprosu“, v případě které může půjčitel na rozdíl od výpůjčky požadovat věc kdykoliv zpět.„ Smlouva o výpůjčce bránící půjčiteli kdykoli požadovat vrácení zapůjčené věci nemůže být sjednána bez určení doby trvání výpůjčky“, resp.„ nebyla mezi stranami sjednána konkrétní výpůjční doba, před jejímž uplynutím se nemohl půjčitel domáhat vrácení věci, je půjčitel oprávněn žádat vrácení věci kdykoliv.” 10. Naopak žalovaný v podání ze [datum] (č. l. 306) uvedl, že podle § 1999 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň 3 měsíce předem. Podle § 1949 odst. 1 občanského zákoníku platí, že přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky. Podle § 1949 odst. 2 občanského zákoníku dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci. Žalobce zaslal žalovanému dopis datovaný [datum] označený jako výpověď právního titulu užívání movitých věcí. Ve výpovědi žalobce uvádí, že vypovídá jakýkoliv užívací právní titul k předmětným svítidlům. V souladu s § 1999 odst. 1 občanského zákoníku tak užívací titul k předmětným svítidlům žalovanému skončil po doručení výpovědi [datum]. Právní zástupce žalovaného kontaktoval dne [datum] právního zástupce žalobce a požádal o navržení několika termínů k předání předmětných svítidel. Teprve [datum], tedy den před koncem nájmu, odpověděl po připomenutí právní zástupce žalobce, že ohledně možných termínů bude žalobce informovat. Možné termíny sdělil právní zástupce žalobce až [datum] s tím, že jedním z navržených a upřednostňovaných termínů byl [datum], tedy hned druhý den. Žalovaný byl připraven svítidla předat a v souladu s tím zaslal právnímu zástupci žalobce návrh kvitance, jejíž podpis od žalobce při předání svítidel vyžadoval. Právní zástupce žalobce však podpis kvitance odmítl a zaslal vlastní návrh kvitance, která však nesplňovala náležitosti kvitance a jednalo se de facto o pouze předávací protokol. Dle komentářové literatury však musí kvitance obsahovat také označení dluhu (ačkoliv to zákon mezi náležitostmi kvitance neuvádí, nelze tak kvitanci považovat pouhé potvrzení o plnění bez označení dluhu - sp. zn. 33 Odo 890/2005). Žalovaný proto soudu v § 1949 odst. 2 občanského zákoníku předmětná svítidla žalobci prozatím nevydal, neboť žalobce odmítl vydat kvitanci.

11. Žalobce na to reagoval podáním ze dne [datum] (č. l. 324), ve kterém tvrdil, že žalovaný podmiňoval vydání movitých věcí podpisem kvitance nad zákonem stanovený obsah ve smyslu § 1949 odst. 1 občanského zákoníku, tj. že kromě uvedení jména dlužníka i věřitele, předmětu plnění, místa a času požadoval žalovaný také potvrzení skutečnosti, že žalovaný splnil svou povinnost vydat žalobci movité věci řádně a včas na základě výpovědi žalobce ze dne [datum].

12. Jelikož je žalobce italským státním příslušníkem, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 11 bod 1. písm. a) cit. nařízení, neboť žalovaný má bydliště (sídlo) na území ČR. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 3 o.s.ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Žalovaný má sídlo v obvodu zdejšího soudu, je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu a zdejší soud je soudem místně příslušným.

13. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech žalobce, výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] (dřívější jednatelky žalovaného) výpis z obchodního rejstříku žalovaného, e-mailová komunikace, zápis z jednání valné hromady společnosti [právnická osoba] z [datum], částečně začerněná nabídka [právnická osoba], spol. s r.o., výzva k vydání movitých věcí – předžalobní výzva právního zástupce žalobce z [datum], faktura z [datum], nepodepsaná smlouva o franšíze Sotheby’s včetně příloh, faktura [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum], sdělení Ministerstva vnitra České republiky ohledně žalobce, faktura [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobce [číslo] z [datum] včetně překladu do češtiny, prohlášení [jméno] [příjmení] z [datum], prohlášení žalobce z [datum], žalobní výzva – výzva k vydání movitých věcí z [datum] právního zástupce žalobce jménem [celé jméno svědkyně], odpověď žalovaného na předžalobní výzvu z [datum], reakce právního zástupce žalobce jménem [celé jméno svědkyně] z [datum], výzva k vydání movitých věcí – předžalobní výzva právního zástupce žalobce jménem žalobce z [datum] včetně plné moci, faktura [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum] [číslo], e-mailová komunikace, historie transakcí na účtu žalované společnosti u [právnická osoba], návrh žalovaného proti [jméno] [příjmení] na nařízení předběžného opatření z [datum], přehled plateb za období od [datum] do [datum], seznam důkazů, žaloba na zaplacení 2.500.000 Kč s příslušenstvím od žalovaného vůči [jméno] [příjmení] z [datum] adresovaná Městskému soudu v Praze včetně přehledu plateb za období od [datum] do [datum] včetně seznamu důkazů, usnesení Městského soudu v Praze z 25.6.2020 č. j. [číslo jednací] o nařízení předběžného opatření, potvrzení o provedené lustraci v Centrální evidenci obyvatel, sdělení [jméno] [příjmení] z [datum] včetně čestného prohlášení, e-mailová komunikace, náhled internetových stránek společnosti [webová adresa] – svítidla s.r.o. s nabídkou svítidel, prohlášení žalobce z [datum], výtisk z internetových stránek z internetových stránek [webová adresa], faktura [právnická osoba], spol. s r.o. z [datum], faktura [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] z [datum] adresovaná žalobci, náhledy internetových stránek jiných prodejců s nabídkou svítidel, potvrzení o úhradě od [anonymizována dvě slova] z [datum] včetně kopie části faktury, výpověď právního titulu k užívání movitých věcí právního zástupce žalobce adresovaná žalovanému z [datum] včetně dodejky, potvrzení [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum] adresované žalobci, potvrzení [anonymizována dvě slova] z [datum] včetně faktur, potvrzení [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum] včetně překladu do jazyka českého, znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce] z [datum] [číslo] výpověď právního titulu k užívání movitých věcí z [datum] od právního zástupce žalobce, e-mailová komunikace právních zástupců včetně návrhu kvitance [datum] a upraveného návrhu, e-mailová komunikace právních zástupců účastníků založená právním zástupcem žalobce včetně návrhu kvitance a upraveného znění návrhu kvitance. Další důkazy účastníky navrhovány nebyly.

14. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z faktur [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] vystavených [právnická osoba], čestného prohlášení žalobce ze dne [datum], čestného prohlášení [jméno] [příjmení], finančního ředitele [právnická osoba] ze [datum], jakož i z účastnické výpovědi žalobce považuje soud za prokázané, že žalobce zakoupil svítidla od [právnická osoba], a to mj. dva závěsné lustry [příjmení] 2097 [jméno] [příjmení], dvě stojací lampy [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], nástěnnou lampu [příjmení] [anonymizována dvě slova] a závěsnou lampu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] (faktury s označením příslušných lustrů jsou na č. l. 161 a 162 spisu).

15. Z tvrzení žalobce, jeho výpovědi i výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] pak vyplývá, že svědkyně je družkou žalobce, přičemž z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalovaného a ze zápisu z jednání valné hromady dne [datum] vyplývá, že je společníkem žalované společnosti a do [datum] vykonávala také funkci jednatelky této společnosti. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný má v detenci 2 závěsné lustry [příjmení] 2097 [jméno] [příjmení], dvě stojací lampy [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], nástěnnou lampu [příjmení] [anonymizována dvě slova] a závěsnou lampu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž tato skutečnost vyplývá nejenom z tvrzení obou účastníků, ale i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení].

16. Z její výpovědi a z historie transakcí u [právnická osoba] pak vyplývá, že svědkyně si dne [datum] vyplatila částku 120.000 Kč, která byla v účetnictví žalovaného evidována s popiskem„ [jméno] [příjmení] – pronájem kancelářského vybavení 2019“.

17. Mezi účastníky je dále nesporné, že u Městského soudu v Praze probíhá mezi žalovaným a paní [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] spor o zaplacení náhrady škody ve výši [částka], přičemž Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vyhověl návrhu žalovaného na nařízení předběžného opatření a paní [příjmení] uložil povinnost zpřístupnit jednateli žalovaného klientskou databázi žalovaného, jakož i povinnost zdržet se jednání, kterým by údaje v této databázi upravovala, stahovala či kopírovala nebo mazala. (žaloba na zaplacení [částka] s příslušenstvím od žalovaného vůči [jméno] [příjmení] z [datum] adresovaná Městskému soudu v Praze včetně přehledu plateb za období od [datum] do [datum] včetně seznamu důkazů, usnesení Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] o nařízení předběžného opatření) Dále pak probíhají dva spory o neplatnost rozhodnutí valných hromad a dva spory o vyloučení společníka ze společnosti, přičemž žaloby na neplatnost rozhodnutí valných hromad podala paní [příjmení], žaloby o vyloučení společníka ze společnosti pak podali oba společníci, tj. paní [příjmení] i žalovaný proti paní [příjmení], a ještě řízení o dvou žalobách na poskytnutí informací.

18. Mezi účastníky dále není sporu, že právní zástupce žalobce dopisem z [datum] zaslal jménem svědkyně [jméno] [příjmení] žalovanému předžalobní výzvu k vydání movitých věcí, ve které mimo jiné uvádí, že v prostorách kanceláře žalovaného se nachází movité věci ve vlastnictví paní [příjmení], a to mimo jiné 2× závěsný lustr [příjmení] 2097 [jméno] [příjmení], 2× stojací lampa [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], 1× stojací lampa [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], 1× nástěnná lampa [příjmení] [anonymizována dvě slova], 1× závěsná lampu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Vyzývá proto jménem klientky k vydání movitých věcí bez zbytečného odkladu do tří dnů od doručení výzvy (předžalobní výzva z [datum] na č. l. 77). Dopisem z [datum] pak právní zástupce žalobce zaslal žalovanému další výzvu k vydání movitých věcí – předžalobní výzvu, ve které tvrdí, že žalobce je vlastníkem předmětných svítidel, které zapůjčil paní [celé jméno svědkyně] a s jeho souhlasem byly movité věci zaslány na adresu [adresa], a poskytnuty žalované společnosti k užívání. Dále ve výzvě uvádí, že nikdy nedal souhlas k přemístění movitých věcí na žádnou jinou adresu, že byl informován, že paní [příjmení] za společnost již nejedná, nemůže tak ovlivnit zacházení s movitými věcmi, a proto žalobce nadále nesouhlasí s tím, aby společnost movité věci v jeho vlastnictví užívala. Vyzývá k vydání movitých věcí bez zbytečného odkladu nejpozději do tří dnů od doručení výzvy.

19. Dále je mezi účastníky nesporné, že dopisem ze dne [datum] zaslal žalobce žalovanému výpověď právního titulu k užívání movitých věcí (č. l. 263-264). Touto výpovědí žalobce z procesní opatrnosti vypovídá užívací titul žalované společnosti k movitým věcem, které jsou předmětem tohoto řízení. Právní zástupce žalovaného předmětnou výpověď převzal [datum]. Následnou komunikací právních zástupců účastníků pak žalovaný vyzval žalobce k převzetí předmětných svítidel, za podmínky, že žalobce vystaví žalovanému kvitanci navrženou žalovaným (č. l. 312), ve které žalobce potvrdí, že žalovaný splnil řádně a včas svou povinnost, když na základě výpovědi žalobce ze dne [datum] vydal předměty žalobou požadované. Žalobce však převzetí těchto věcí odmítl s tím, že byl ochoten vystavit kvitanci, která neobsahovala odkaz na výpověď žalobce (viz č. l. 313, komunikace právních zástupců pak na č. l. 309-311 a na č. l. 327-329).

20. Ze znaleckého posudku [číslo] [titul] [celé jméno znalce] z [datum] soud zjistil, že tržní hodnota dvou závěsných lustrů [příjmení] 2097 [jméno] [příjmení], dvou stojacích lamp [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], nástěnné lampy [příjmení] [anonymizována dvě slova] a závěsné lampy [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ke dni [datum] činí celkem 84.639 Kč. Ve znaleckém posudku jsou pak uvedeny ceny jednotlivých svítidel.

21. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že má přítelkyni [jméno] [příjmení], která je či byla společnicí nějaké společnosti. Přítelkyně ho požádala, aby jí pomohl zkrášlit nějaké prostory. Jelikož žalobce pracuje ve společnosti, která vyrábí a prodává designová svítidla, ve [právnická osoba], nabídl jí, že jí nějaká svítidla opatří a na krátkou dobu zapůjčí. Dohodli se, že jí je na nějaký krátký čas zapůjčí. Pak viděl, že je nevrací, tak se na ni obrátil, co s tím budou dělat. Na zapůjčení svítidel se dohodli v roce 2017. Ptal se po nich někdy v roce 2019, respektive v roce 2017 se po nich ptal poprvé a v roce 2019 se po nich ptal podruhé. [příjmení] [jméno] mu sdělila, že je ještě potřebuje a že je nemůže vrátit. Nabídla mu, že mu za jejich užívání může poskytnout nějakou malou částku. O zapůjčení svítidel byl požádán v roce 2017, v roce 2017 je také půjčil a v roce 2017 se na ně ptal. Přesná data si nepamatuje. Svítidla půjčil společnosti, ve které pracovala jeho přítelkyně. Byla to [právnická osoba], respektive jiná společnost, která používala jméno Sotheby´s. Žádnou listinu nepodepisoval, žádnou smlouvu neuzavíral. Žádné peníze za užívání těch svítidel neobdržel. S přítelkyní mají společný účet, zda peníze skončily na tom účtu, neví. S přítelkyní společně spravují své finance. Žalobce žádné peníze nepřebíral. Zda je obdržela jeho přítelkyni [jméno], neví, nezkoumal to. Jenom jí řekl, ať si za to užívání nechá něco zaplatit. Žalobce měl hlavní starost o vrácení svítidel. Přítelkyně mu sdělila, že otvírají kancelář a jestli si můžou půjčit svítidla, aby to tam bylo hezké. [příjmení] řekl, že ano, ale že je bude potřebovat vrátit brzy, skoro hned. Písemnou smlouvu neuzavírali, prostě jí ta svítidla předal. K předání svítidel došlo tak, že je z továrny nechal poslat přímo na adresu kanceláře. Instalováním světel se nezabýval, někdo to prostě instaloval. Předpokládá, že svítidla byla zaslána na jméno té společnosti. Svítidla žalobce odkoupil od společnosti, kde pracoval. Objednal je a zaplatil za ně. Neplatil ale plnou cenu, měl slevu z tržní ceny, přesnou výši si nepamatuje, ale měl slevu přes 50 %. [příjmení] bylo asi 5 nebo 6. V roce 2017 byla zcela nová. Jedná se o designová světla vytvořená v padesátých či šedesátých letech, která se vyrábí do současnosti. Lze si je tedy objednat i v dnešní době jako nové výrobky. Existuje i trh použitého zboží. Jedná se o svítidla, která se dávají do muzeí jako exponáty. Žalobce byl společníkem a jednatelem [právnická osoba], od roku 2019 tam už ale nefiguruje. Domnívá se, že současné době mají svítidla nižší cenu, než měla v roce 2017. Přišel covid, onemocněl covidem, skončil ve společnosti. Viděl, že svítidla nikde nejsou, proto to začal řešit a obrátil se na advokáta. Chce hlavně svoje svítidla zpět. S přítelkyní [jméno] spolu stále žijí. Před dnešním jednáním se jí neptal ohledně toho, zda si za užívání nechala zaplatit nebo nenechala. Pro něj je hlavní, aby se mu svítidla vrátila. Jeho přítelkyně už u té společnosti jednatelkou není. Poslední dohoda zněla, že mu světla budou vrácena do konce roku 2019. Byla to poslední dohoda mezi žalobcem a tou společností přes přítelkyni [jméno]. Svítidla by té společnosti nepůjčil, pokud by v ní nebyla [jméno]. Dvě svítidla jsou závěsná, lustry, jedno světlo je stojací, vypadá jako reflektor automobilu. Další světlo je závěsné, jediná tyč s kulatým svítidlem. Vesměs se jedná o designové výrobky. [jméno] by šla jedno po druhém přepravit osobním automobilem. Koupil si je proto, že se mu líbí. Hodně cestuje, má vícero bydlišť, může je dát do některého z těch bydlišť. [jméno] koupil proto, že ho požádala [jméno]. Objednal je a nakoupil až po její žádosti. [jméno] kupuje hodně často. Přítelkyni nechal, ať si konkrétní světla vybere. Od společnosti koupil za svůj život hodně světel, kupuje světla často. Nevzpomíná si, zda světel objednal více, anebo jenom přesně těch několik světel. Některá ze zakoupených světel daroval sestře či jiným přátelům. Nebyl přítomen montáži těch světel, viděl je pak už namontovaná. Lustry mu nevrátila ta společnost, ne paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] mu vždycky zdůrazňovala, že ta společnost má dva jednatele. Když po ní chtěl, aby se ta svítidla vrátila, tak mu říkala, aby měl trpělivost. Dohoda o vrácení lustrů konce roku 2019 nebyla dohodou mezi žalobcem a paní [příjmení], ale dohodou mezi žalobcem a společností přes paní [příjmení]. Chtěl po paní [příjmení], aby ve společnosti dohodla vrácení těch lustrů do konce roku 2019. V roce 2020 byl první tři měsíce v Austrálii, potom stal covid, byl dlouho nemocný, potom paní [příjmení] už nebyla jednatelkou společnosti. Proto se obrátil přímo na advokáta. Dohoda zněla, že světla budou vrácena do konce roku 2019.

22. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je společníkem žalované společnosti, dříve byla i jednatelkou. Dále je osobou blízkou ve vztahu k žalobci, když jsou partnery (žijí spolu). Předmětná svítidla se do držení společnosti dostala tím způsobem, že je pan [celé jméno žalobce] prostřednictvím svědkyně společnosti zapůjčil. Bylo to z toho důvodu, že pan [celé jméno žalobce] vlastní společnost, která světla vyrábí, respektive v té době ji vlastnil. Svědkyně ho požádala, protože společnost neměla k dispozici žádné vlastní vybavení kanceláře, tak ať je na nějakou dobu zapůjčí. Naposledy byla ta světla v pronajatých kancelářích na adrese [ulice a číslo], kde měla žalovaná společnost faktické sídlo, rejstříkové sídlo bylo v [ulice] ulici. Na adrese [ulice a číslo] si žalovaná společnost pronajala kanceláře a do těchto kanceláří byla ta svítidla umístěna. Zda tam jsou i v současné době, svědkyně neví, neboť tam už nemá přístup. Do prostor se dostali tím způsobem, že pan [celé jméno žalobce] si je ve své společnosti objednal, zakoupil a převezli je do kanceláří, kdy je nainstalovali a byly tam. [jméno] montovala [právnická osoba], která toho výrobce světel v České republice zastupuje. [jméno] byla drahá, takže vyžadovala odbornou montáž. Svědkyně předpokládá, že světla tam už dneska nejsou, neboť společnost ty kanceláře vyklidila a podle nájemní smlouvy byla povinna je odevzdat ve stavu, v jakém je přebírala. Předání věcí do užívání společnosti proběhlo tak, že svědkyně v těch kancelářích seděla, neměla světla. Protože druhý jednatel společnosti neměl chuť situaci nějakým způsobem řešit zakoupením světel, tak požádala svého přítele pana [celé jméno žalobce] o pomoc. Žádnou smlouvu neuzavírali, žádnou písemnou smlouvu. Dohodli se tím způsobem, že mu řekla, že nemá světla, jestli jí může pan [celé jméno žalobce] nějaká světla půjčit, on řekl ano a půjčil svědkyni světla s tím, že až vydělají nějaké peníze, tak si ta světla buď koupí, nebo je vrátí, protože si pořídí jiná. Žádné finanční záležitosti u toho neřešili, neboť žalobce to považoval za výpomoc své partnerce a svědkyně to považovala za dočasnou záležitost, kterou není potřeba řešit v rámci společnosti žádnou smlouvou. To proběhlo někdy koncem roku 2017, kdy se společnost stěhovala do nových kanceláří na Malostranském nábřeží, a kdy se tam na první světla instalovala. [jméno] byla instalovaná asi ve dvou vlnách, nejprve se instalovala hlavní světla, dva nebo tři lustry v těch vlastních místnostech, potom se v druhé vlně instalovaly stojací lampy. Ohledně světel nebyla uzavírána žádná smlouva, ať už smlouva nájemní či smlouva o výpůjčce. Společnosti svědkyně zapůjčila více věcí ze svých vlastních, které společnost do dnešního dne užívá a nechce je vrátit. Výzvu k vydání předmětných lustrů, ve které se svědkyně označuje za vlastníka těchto svítidel, brala tak, že ty věci přinesla společnosti ona, a proto se také ona domáhala jejich vydání. Neřešila, že k nim nemá fakturu nebo nabývací titul, protože ho má její partner. Společnost rozporovala, že svědkyně k těm věcem nemá právní titul, takže když dodala prohlášení partnera, že jsou ty věci jeho, chtěli prokázat vlastnictví. Naštěstí její partner udržuje ve svých věcech pořádek, takže dohledal faktury ve společnosti, kterými to zakoupil. Jednou svým jménem vystavila společnosti fakturu na částku 100.000 Kč nebo 120.000 Kč. Byla to faktura za užívání věcí, které společnosti poskytla. Faktura byla vystavena v roce 2019, resp. někdy v lednu 2020 za rok 2019. Fakturu vystavila, neboť byla opakovaně upozorňována panem účetním, že by měla mít společnost na ty věci a ten nábytek smlouvu o užívání, jinak by mohlo jít o neoprávněné obohacování. Z tohoto důvodu řešili, že by se měla nějaká smlouva uzavřít a že by společnost měla za užívání platit. Udělala si rešerši na trhu, za kolik se obdobný nábytek pronajímá a kdy se jednalo o relativně drahý nábytek a drahé věci a zvolila částku, která jí přišla přiměřená. Na tuto částku vystavila fakturu. Bohužel smlouvu pak už nedořešila. Došlo k určitým neshodám s druhým společníkem. Partner svědkyně předpokládal, že to bude pouze krátkodobé zapůjčení, takže už po ní chtěl, aby tu situaci vyřešili buď odkoupením, nebo vrácením věcí. S druhým společníkem se ale nedokázali na řešení dohodnout, a vyřešila to proto tím, že vystavila tu fakturu. Svědkyně měla představu, že v roce 2019, kdy se společnosti dařilo, a měla rozjednané nějaké obchody, by se to v průběhu roku mohlo vyřešit. Jenomže se nedohodli s druhým společníkem, pak přišel covid a valná hromada, kde se svědkyni pokusili odvolat a nedostala už prostor to dál řešit. Původní domluva s panem [celé jméno žalobce] byla, že to je pouze krátkodobé zapůjčení. Později se řeklo, že to bude do konce roku 2019. Kdy a kde přesně to pan [celé jméno žalobce] řekl, si už nevzpomíná. Jedná se o světla značky [příjmení], přesnou cenu těch svítidel svědkyně nezná. Žalovaná společnost využívá franšízu [anonymizována tři slova], což je nejprestižnější realitní řetězec, který zprostředkovává pronájem a prodej nejluxusnějších nemovitostí na světě. Z tohoto důvodu byly kanceláře umístěny na adrese [adresa], takže tam není možné umístit světa z IKEA. Původní dohoda nebyla o přesném čase, dokdy budou svítidla zapůjčena. Měla to být krátkodobá výpomoc, která se postupně prodlužovala, takže v průběhu roku 2019 pan [celé jméno žalobce] řekl, že by to do konce roku už měli vyřešit. Svědkyně s tím souhlasila, protože jí to přišlo správné. Svítidla se do konce roku 2019 nevrátila z toho důvodu, že byl lockdown, svědkyně byla v zahraničí, onemocněla covidem s těžkým průběhem, a když se pak vrátila, tak jí byl zamezen těch prostor přístup. Faktura na částku 120.000 Kč byla za užívání věcí, které svědkyně společnosti poskytla. Přesné věci už si nevzpomíná, nevzpomíná si ani, jestli v té částce byly zahrnuté i ty lustry, nebo nebyly. Určitě se jednalo o nábytek, vybavení, zařízení, kávovar, reproduktor, televize, hodiny, porcelán, vázy. Část věcí obdržela jako dary, kávovar, reproduktor, nástěnné hodiny. Společnosti pronajímala věci, které obdržela jako dar. Žádnou nájemní smlouvu uzavřenou neměla. Společníka o pořízení lustrů do kanceláře neinformovala, společník to zjistil tak, že ji v těch prostorách jednou navštívil. S druhým společníkem komunikovali e-mailem, telefonicky, někdy SMS zprávami. Svědkyně si nevzpomíná, zda a kdy druhého společníka informovala o tom, že bude zapotřebí ta svítidla vrátit do konce roku 2019. Nepamatuje si, kdy druhého společníka informovala o tom, že ta svítidla vrátit nestihla.

23. Právní vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Podle § 101 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém mimosmluvní závazkové poměry vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy se řídí právem státu, ve kterém k narušení došlo. Postižená osoba může však zvolit použití práva státu, ve kterém a) má postižená osoba obvyklý pobyt nebo sídlo, b) má původce narušení obvyklý pobyt nebo sídlo, nebo c) se dostavil výsledek narušujícího jednání, pokud to původce narušení mohl předvídat.

24. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) článku 4 bod 1 nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Podle bodu 2 mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. Podle bodu 3 vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavci 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. Zjevně užší vztah k jiné zemi by mohl být založen zejména na již existujícím vztahu mezi stranami, jakým může být například smlouva, který úzce souvisí s daným civilním deliktem. Podle článku 2 bod 1 pro účely tohoto nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání.

25. V daném případě se jedná o spor o vydání věcí, žalovaný má sídlo na území České republiky, žalobce zde přebývá, věci se nachází v České republice. Vztahy účastníků se tak řídí právním řádem České republiky. Podle § 437 odst. 2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti. Podle § 55 odst. 1 z.č.90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) hodlá-li člen voleného orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými. Podle § 586 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Podle § 2193 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podle § 2198 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku půjčitel se nemůže domáhat předčasného vrácení věci; to neplatí, užije-li vypůjčitel věc v rozporu se smlouvou. Podle odst. 2 potřebuje-li půjčitel věc nevyhnutelně dříve z důvodu, který nemohl při uzavření smlouvy předvídat, může se domáhat jejího předčasného vrácení, jen bylo-li to ujednáno. Podle § 1998 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle dost. 2 je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi. Podle § 1999 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. Podle odst. 2 zavázala-li se strana zdržet se určité činnosti a je-li z povahy závazku zřejmé, že povinnost není časově omezena, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. Podle § 1012 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle § 1949 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky. Podle odst. 2 dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci.

26. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.

27. Soud podotýká, že procesní situace je komplikována tím, že paní [jméno] [příjmení] byla dříve jednatelkou žalovaného, zároveň však je družkou žalobce a obě tyto skutečnosti se promítají do kvality a věrohodnosti její výpovědi, když podle některých soudních rozhodnutí by její výpověď měla být hodnocena jako účastnická výpověď žalovaného, což však neodpovídá úplně situaci, neboť její zájmy jsou naopak v rozporu se zájmy žalovaného, když je družkou žalobce, který je pro ni osobou blízkou a se žalovaným vede soudní spory. S ohledem na to, že neexistují žádné písemné smlouvy týkající se předmětných lustrů a svítidel, na základě provedených důkazů je možné posoudit situaci jak tím způsobem, že byla uzavřena smlouva o užívání těchto věcí mezi žalobcem a žalovanou společností, přičemž tato smlouva mohla být jak úplatná, tak i bezúplatná, tak i tím způsobem, že byla uzavřena smlouva o užívání mezi žalobcem a jeho přítelkyní bývalou jednatelkou žalovaného [jméno] [příjmení], která věci následně poskytla společnosti. Variantě, že žalobce uzavřel smlouvu nejprve se svou přítelkyní [jméno] [příjmení], která by následně předmětné věci poskytla žalované společnosti, by nasvědčovala platba 120.000 Kč, kterou si paní [příjmení] z účtu žalované společnosti vyplatila, naopak výpovědi žalobce i paní [příjmení] (které však jsou samozřejmě ovlivněny jejich právním zájmem na výsledku tohoto řízení) by nasvědčovaly spíše tomu, že vznikl přímý vztah mezi žalobcem a žalovanou společností. Další otázkou pak je, zda by se žalobce mohl domáhat vydání předmětných svítidel přímo na žalované společnosti v případě, že by je společnosti poskytla právě jeho přítelkyně paní [příjmení]. Soud se totiž přiklání spíše k závěru, že v takovém případě by se žalobce musel obracet na svou přítelkyni, která by pak musela podávat žalobu svým jménem vůči společnosti, a že tedy nelze v rámci řetězce na sebe navazujících právních vztahů„ přeskakovat“ jednotlivé články řetězce a domáhat se vydání věcí přímo na žalované společnosti, jejíž užívací titul by byl odvozen od smlouvy s paní [příjmení].

28. Soud při rozhodování zohlednil i obtížnou situaci žalované společnosti, která neměla dostatečné informace v důsledku postupu bývalé jednatelky paní [příjmení], která v dokumentech společnosti neudělala jasno, zda a od koho, na základě jakého právního titulu byla předmětná svítidla žalované společnosti poskytnuta. Z tohoto důvodu se tak podle soudu I. stupně jeví pochopitelný i postup žalovaného, který vyčkal provedení dokazování v řízení za situace, kdy mu od právního zástupce žalobce byly zaslány dvě výzvy k vydání věcí, přičemž jedna byla zaslána jménem paní [příjmení], která se vydávala za vlastnici předmětných svítidel, druhá jménem žalobce, který se rovněž označil za vlastníka těchto věcí a ani jeden z nich své vlastnické právo neosvědčil.

29. Jak už soud uvedl výše, shromážděné důkazy neumožňují jednoznačné a nezpochybnitelné právní posouzení věci (snad s vyjímkou vlastnického práva žalobce, které soud považuje za prokázané). Soud se nakonec přiklonil k závěru, že právní vztah vznikl přímo mezi žalobcem a žalovanou společností, za níž jednala paní [příjmení], neboť od samého počátku bylo jasné, že svítidla jsou pro použití v pronajatých prostorech užívaných žalovaným a dokonce byla přímo zaslána výrobcem do kanceláře žalovaného, kde byla rovnou nainstalována odbornou firmou. Podle soudu se jednalo o vztah bezúplatný, neboť žádná úplata nebyla dohodnuta, jak vyplývá z výpovědí žalobce a paní [příjmení], a to o výpůjčku na dobu neurčitou. K tomuto závěru vedou soud zejména výpovědi žalobce a paní [příjmení], ze kterých vyplývá, že žalobce opakovaně žádal paní [příjmení] o vrácení předmětných věcí, respektive vyzýval k tomu, aby se„ nějakým způsobem ta situace vyřešila“. Pokud by se totiž jednalo o výprosu podle § 2189 a násl. z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy fakticky výpůjčku bez určení lhůty, kdy je vypůjčitel povinen věc vrátit na požádání vlastníka věci ihned, neměl by žalobce důvod k tomu, aby se domlouvali (tj. uzavírali dohodu o změně výpůjčky) na vrácení do konce roku 2019, protože by společnost byla povinna věci vrátit ihned na výzvu žalobce.

30. Soud se dále přiklání v souladu s námitkami žalovaného k tomu, že paní [příjmení] nebyla oprávněna uzavřít dohodu o zkrácení lhůty výpůjčky do konce roku 2019, resp. byla povinna postupovat podle § 55 odst. 1 z.č.90/2012 Sb. o obchodních korporacích, což nepostupovala, jak vyplývá z její výpovědi, přičemž žalovaný se dovolal neplatnosti této dohody a podle přesvědčení soudu I. stupně tedy skutečně ke dni zahájení řízení žalobcem stále existoval platný užívací titul žalovaného k předmětným svítidlům, a to právě smlouva o výpůjčce. Tuto smlouvu však žalobce vypověděl dopisem ze dne [datum], takže ve smyslu § 1999 odst. 1 občanského zákoníku skončil smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným k [datum]. Ve smyslu § 1949 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku pak žalovaný má právo na vydání kvitance. Soud I. stupně má za to, že správně žalovaný požadoval, aby kvitance obsahovala odkaz na výpověď žalobce z listopadu 2021, přičemž jak vyplývá z komentářové literatury i z judikatury, kvitance jako potvrzení o splnění dluhu musí obsahovat dostatečné určení dluhu jako takového, neboli aby mohla kvitance plnit svůj účel, musí z ní být patrno, jaký dluh zanikl splněním. Kvitance je listinou kauzální, kvitancí není pouhý abstraktní příjmový doklad či potvrzení o přijetí peněžní částky v určité výši nebo potvrzení o převzetí věcí. Za kvitanci nelze považovat pouhé potvrzení o plnění bez označení dluhu (33 Odo 890/2005). Jak poukazoval i právní zástupce žalobce při jednání dne [datum] u individuálně určených věcí by postačilo označení věci samotné, naopak u věcí genericky určených (typicky peníze) je třeba specifikovat dluh, na který je plněno. V daném případě však žaloba neobsahuje individuální označení věcí, neboť předmětná svítidla jsou označena pouze typem či modelem, nikoliv výrobním číslem, jedná se tedy o věci určené genericky. V takovém případě tedy bylo skutečně potřeba, aby žalobce při převzetí věcí vydal žalovanému kvitanci, na jaký nárok je plněno. Pokud žalovaný plnil na základě výpovědi žalobce, jeho požadavek na to, aby v kvitanci bylo toto uvedeno, byl tak zcela oprávněný. Ze zákona i z judikatury pak vyplývá, že věřitel, který odmítne vydání kvitance, se ocitá v prodlení. Dlužník pak může, ale nemusí využít náhradního způsobu splnění formou soudní úschovy ([spisová značka]). Žalovaný tak ke dni vydání rozsudku nebyl v prodlení s plněním dluhu vůči žalobci, nicméně tato skutečnost nezpochybňuje nárok žalobce na vydání věcí, neboť užívací právo žalovaného zaniklo k [datum]. Soud proto žalobě žalobce vyhověl a uložil žalovanému povinnost vydat předmětné movité věci. Soud nicméně zároveň dospěl k závěru, že žalobce nezavdal příčinu k podání žaloby, že žalobce bezdůvodně odmítl převzít předmětné věci od žalovaného a vydat kvitanci žalovanému, takže žalovaný není v prodlení s plněním.

31. Podle § 143 o.s.ř. proto soud žalovanému, který neměl úspěch ve věci, přiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaný svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení a žaloba byla podána předčasně. Žalovanému tak náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z nákladů právního zastoupení za osm úkonů právní služby po 4.500 Kč (podle § 7 bod.5 podle hodnoty věcí dle znaleckého posudku ve výši 84.639 Kč) a osm režijních paušálů po 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis dalšího vyjádření z [datum] a z [datum], účast u jednání dne [datum] přesahujícího dvě hodiny, dne [datum] přesahujícího dvě hodiny a dne [datum]). Navýšení o 21% DPH nelze žalovanému přiznat, neboť nepředložil doklad o registraci k platbě DPH. Dále náleží žalovanému paušální náhrada 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření k žalobě, kdy nebyl zastoupen (žádost o odročení jednání ze dne [datum] nelze považovat za procesní úkon podle vyhlášky). Celkem tak náleží žalovanému náhrada nákladů řízení ve výši 38.700 Kč.