25 C 242/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi opatrovníkem údaje o zástupci , o zaplacení 218.244 Kč s příslušenstvím, <b>Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 218.244 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. z částky 211.862 Kč od 11.5.2017 do zaplacení a z částky 6.382 Kč od 2.6.2017 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 9.930 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 13.3.2020 domáhá na žalované zaplacení částky 218.244 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05% p.a. od 11.5.2017 do zaplacení z částek 211.391 Kč a 471 Kč a od 2.6.2017 do zaplacení z částky 6.382 Kč. V návrhu uvádí, že dne 14.3.2017 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí zdravotní péče nezletilé dceři žalované jménem [jméno] [příjmení], [datum narození], státní příslušnost Republika Kazachstán, bytem v České republice [ulice a číslo], [obec a číslo]. Žalobce poskytl ve dnech od 14.3.2017 do 30.3.2017, dne 3.4.2017 a dne 5.4.2017 nezletilé zdravotní služby. Nezletilá ve vztahu ke zdravotním službám poskytnutým žalobkyní nebyla účastníkem veřejného zdravotního pojištění. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění platném jak v době poskytnutí předmětných zdravotních služeb, tak ve znění platném nyní, je pacient povinen uhradit poskytovateli zdravotních služeb cenu zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění. Dle § 41 odst. 2 zákona o zdravotních službách povinnost dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách náleží zákonnému zástupci pacienta Náklady na zdravotní služby byly žalované jako zákonnému zástupci nezletilé pacientky vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 7.4.2017 částkou 213.791 Kč (zdravotní služby poskytnuté dceři žalované ve dnech 14.3.2017 až 29.3.2017), fakturou [číslo] ze dne 7.4.2017 ve výši 2.371 Kč (zdravotní služby poskytnuté dceři žalované dne 30.3.2017) a fakturou [číslo] ze dne 28.4.2017 ve výši 6.382 Kč (zdravotní služby poskytnuté dceři žalované dne 3.4.2017 a 5.4.2017). Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci cen zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 9/ 2016. S výší ceny za shora uvedené poskytnuté zdravotní služby a výší dluhu byla žalovaná jako zákonný zástupce nezletilé pacientky seznámena. Z první faktury žalovaná uhradila pouze 2.400 Kč, k druhé faktuře pouze 1.900 Kč, žádná jiná splátka nebyla zaslána. Žalobce má proto právo na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaná dluh neuhradila ani po upomínkách ze dne 23.6.2017, 17.7.2017, 27.7.2017 a ze dne 4.3.2020.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 22.5.2020 č.j. EPR 67231/2020-19 soud žalobě vyhověl. Usnesením ze dne 24.6.2020 č.j. EPR 67231/2020-21 soud platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo žalované do vlastních rukou.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila v řízení zůstala zcela nečinná.

4. V průběhu řízení soud ze sdělení Cizinecké policie ČR zjistil, že žalovaná měla na území ČR povolen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání do 26.2.2019. V současné době není hlášena v evidencích Cizineckého informačního systému k pobytu. Poslední známá adresa je [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]. Žalované nyní nelze doručit zásilky do vlastních rukou na žádné známé adrese. Usnesením ze dne 5.května 2021 č. j. 25 C 242/2020-108 proto ustanovil soud žalované jako osobě neznámého pobytu podle § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka pro toto řízení.

5. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalované na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Mezi Českou republikou jako nástupnickým státem po Československu a Kazachstánem nebyly uzavřeny žádné dvoustranné smlouvy, kdy veškeré smlouvy uzavřené mezi ČSSR a SSSR jakožto předchůdci České republiky a Republikou Kazachstán nejsou dle Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2009 Sb.m.s. od 1.ledna 2001 ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán považovány za platné. Podle § 6 odst. 1 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Podle § 86 odst. 2 o.s.ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. Žalovaná se naposledy zdržovala na území ČR v obvodu zdejšího soudu, kde měla hlášen i pobyt. V neposlední řadě ve Smlouvě o poskytnutí zdravotní péče si strany sjednaly pravomoc soudů České republiky. Je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).

6. Soud nařídil jednání na 2.června 2021. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: Smlouva o poskytnutí zdravotní péče mezi žalobcem a žalovanou ze 14.3.2017, upomínka z 23.6.2017, upomínka ze 17.7.2017 a z 27.7.2017, poštovní podací archy z 23.6.2017, z 28.7.2017 a z 5.3.2020, předžalobní upomínka žalobce žalované ze 4.3.2020, faktura žalobce žalované [číslo] na částku 211.391 Kč včetně přílohy, faktura [číslo] na částku 471 Kč splatnou dne 10.5.2017 včetně přílohy, faktura ze dne 28.4.2017 [číslo] na částku 6.382 Kč splatnou 1.6.2017 včetně přílohy, věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky ročník 2016, potvrzení o provedené lustraci v ISZR a ohledně žalované, prohlášení žalobce o majetkových poměrech, přiznání žalobce k dani z příjmu právnických osob za rok 2016, za rok 2017 a za rok 2018, rozvaha k 31.12.2019, k 31.12.2019, sdělení PSSZ z 24.února 2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 26.února 2021, sdělení žalobce ze 4.3.2021, zřizovací listina žalobce včetně příloh, statut [anonymizována dvě slova] v [část obce], jmenovací dekret ředitele žalobce z 27.dubna 2000, propouštěcí zpráva žalobce ohledně [jméno] [příjmení] z 29.3.2017, lékařská zpráva z 30.3.2017 a z 5.4.2017, informovaný souhlas zákonného zástupce s poskytnutím zdravotních služeb, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 25 C 211/2018.

7. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Dne 14.3.2017 uzavřel žalobce s nezletilou [jméno] [příjmení], narozenou 28.12.2016, zastoupenou její matkou [příjmení] [příjmení] jako zákonnou zástupkyní smlouvu o poskytnutí zdravotní péče, ve které se zavázal poskytnout pacientovi – nezletilé zdravotní péči v rozsahu nezbytně nutném pro záchranu jeho života a péči a služby vyžádané pacientem Pacient se zavázal za poskytnutou péči žalobci zaplatit smluvní cenu v souladu s platným ceníkem výkonu nemocnice. Vztahy mezi žalobcem a pacientem se podle bodu 7 smlouvy řídí českým právem, zejména ustanovením občanského zákoníku. Případné spory řeší soud v České republice. Z informovaného souhlasu zákonného zástupce ze dne 20.3.2017, jakož i z propouštěcích zpráv žalobce ze dne 5.4.2017 a z 29.3.2017 vyplývá, že u nezletilé [jméno] [příjmení] došlo k hospitalizaci z důvodu [anonymizována čtyři slova]), byla provedena [anonymizováno] při hospitalizacích v termínech od 14.3.2017 do 29.3.2017, dne 30.3.2017 ambulantní vyšetření a od 3.4.2017 do 5.4.2017 opětovně hospitalizována na pozorování. V souladu s Věstníkem Ministerstva zdravotnictví České republiky ročník 2016 dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví 1/ 2017 z 18.listopadu 2016 pak byly žalobcem za poskytnutou péči vystaveny faktury, a to faktura [číslo] ze 7.4.2017 splatná 10.5.2017 na částku 213.791 Kč, z níž bylo zaplaceno 2.400 Kč a zbývá tak zaplatit 211.391 Kč za položky, které jsou přílohou této faktury. Téhož dne pak byla vystavena faktura [číslo] na částku 2.371,30 Kč, z níž bylo zaplaceno 1.900 Kč, takže zbývá zaplatit 471 Kč splatných 10.5.2017 za vyšetření dne 30.3.2017 za položky, které jsou přílohou faktury. Konečně 28.4.2017 byla vystavena faktura [číslo] na částku 6.382 Kč splatnou 1.6.2017 za hospitalizaci ve dnech 3.4.2017 až 5.4.2017 za položky, které jsou přílohou této faktury. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po upomínkách z 23.6.2017, 17.7.2017 a 27.8.2017, a neuhradila ji ani po předžalobní upomínce z 4.3.2020.

8. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv.

9. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 z. č. zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Smlouva o poskytnutí zdravotní péče výslovně uvádí, že se vztahy mezi účastníky řídí českým právem a případné spory řeší soud v České republice. Proto se dle shora uvedených ustanovení řídí českým právem. Podle § 66 odst. 1 zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinců se povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci, který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména, je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu (písm. a) bod 2), nebo který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele (písm. b). Podle § 88 zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak (odst. 1). Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý (odst. 3). Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), jsou podle tohoto zákona zdravotně pojištěny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojištění vzniká dnem získání trvalého pobytu na území České republiky. Podle § 2636 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Podle § 2637 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je vůči žalované důvodná. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobce poskytl zdravotní péči žalované, resp. její dceři, tudíž má nárok na úhradu této péče. Tento nárok má vůči žalované, pokud žalovaná a její dcery nebyly účastny veřejného zdravotního pojištění. Vznik účasti na veřejném zdravotním pojištění upravuje § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., podle kterého zdravotní pojištění vzniká dnem, a) narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, b) kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem § 5 písm. a), a za c) získáním trvalého pobytu na území České republiky. Z provedených důkazů (a zejména ze spisu 25 C 211/2018, ve kterém se [anonymizována tři slova] v [obec] domáhala zaplacení částky 458.859 Kč za poskytnutou zdravotní péči jednak na žalované, jednak na [anonymizována dvě slova] [země], přičemž rozsudkem ze dne 6.11.2019 č.j. 25 C 211/2018-88 soud žalobu vůči žalované pojišťovně zamítl a naopak jí vyhověl vůči žalované [příjmení] [jméno]) vyplývá, že žalovaná nezískala trvalý pobyt na území České republiky a nezískaly ho ani její dcery [jméno] a [jméno]. Ze zákona č.326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky vyplývá, že pobyt cizince narozeného na území České republiky po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, se považuje za přechodný (§ 88 odst. 1 hlavy V. nazvané Pobyt cizince narozeného na území). V této lhůtě je jeho zákonný zástupce povinen podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pakliže má dlouhodobý pobyt nebo o povolení k trvalému pobytu, pokud má pobyt trvalý. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince v okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý. Jak uvádí Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí 33 Cdo 2039/2015, zákonodárce dal v důvodových zprávách k jednotlivým novelizacím zákona o pobytu cizinců najevo, že jeho úmyslem bylo sjednotit pobytový režim cizince a narozeného dítěte (viz např. Důvodová zpráva k zákonu č. 379/2007 Sb.). Při pohledu na vývoj znění tohoto ustanovení nelze nezaznamenat, že v tomto směru došlo k zásadní změně; zákonný zástupce s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, který měl původně povinnost podat za narozeného cizince žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o povolení k trvalému pobytu (§ 88 odst. 3 zákona o pobytu cizinců ve znění účinném do 4.12.2007), je nově (po novele provedené zákonem č. 379/2007 Sb.) povinen podat žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. K tomu je v důvodové zprávě k zákonu č. 379/2007 Sb. uvedeno, že cizinci narozenému na území (České republiky)„ se navrhuje“ zajistit stejný pobytový status, jaký byl přiznán jeho zákonnému zástupci. Stávající právní úprava totiž nezohledňuje zejména případy, kdy se na území narodí dítě cizincům, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu (např. za účelem společného soužití rodiny). Tento krok je vnímán jako sjednocení pobytového režimu rodiče a dítěte, resp. odstranění praktik, kdy zákonný zástupce s povolením k dlouhodobému pobytu mohl (musel) pro své dítě žádat pouze o udělení víza k pobytu nad 90 dnů. Ostatně již v důvodové zprávě k novele zákona o pobytu cizinců č.222/2003 Sb. se uvádí, že za narozeného cizince musí být podána žádost o pobytový titul odpovídající druhu pobytu jeho rodičů; současně však není tato zásada respektována resp. vtělena do znění § 88 odst. 3 zákona o pobytu cizinců (to učinila až novela provedená zákonem č. 379/2007 Sb.). Zákonodárce tuto zásadu nepřímo potvrdil, uvádí-li se v důvodové zprávě, že„ bude-li zákonný zástupce narozeného cizince pobývat na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, bude pro dítě žádat o udělení víza k pobytu nad 90 dnů - platí zásada první rok pobytu na vízum“; nepřímo je vylučována možnost výběru, o jaký druh pobytu pro narozeného cizince smí jeho zákonný zástupce požádat. Nastolený princip potvrzuje rovněž § 88 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, který stanoví, že zákonný zástupce narozeného cizince pobývající na území na vízum, je povinen podat za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza, jaké má on sám (systematický výklad). Na základě uvedeného je možné souhlasit s názorem, že účelem právní úpravy pobytového statusu dítěte narozeného cizinci na území České republiky, je zajistit narozenému dítěti stejný pobytový status jako jeho zákonnému zástupci (teleologický výklad). Zákonný zástupce s povolením k dlouhodobému pobytu je povinen podat za narozeného cizince žádost o povolení k dlouhodobému pobytu a zákonný zástupce s povolením k trvalému pobytu je povinen podat žádost o povolení k trvalému pobytu (v tomto smyslu jsou pak cizinci informováni oficiální příručkou Průvodce zdravotní péčí o děti v ČR. 2005 IZPE. Kostelec nad Černými lesy). Mimo jakoukoliv pochybnost tak ze zákona vyplývá, že za nezletilé dítě narozené na území České republiky může podat žádost o povolení k trvalému pobytu úspěšně pouze rodič, který sám disponuje povolením k trvalému pobytu. Naopak rodič, který má povolení k dlouhodobému pobytu, může za dítě podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Jak vyplývá z důvodové zprávy zákonu č. 379/2007 Sb., úkolem novely za c) ustanovení § 88 odst. 3 bylo sjednotit režim pobytu cizinců a jejich dětí. Cílem novelizace nebylo vytvořit nový způsob přihlášky k veřejnému zdravotnímu pojištění podáním zjevně neoprávněné a bezúspěšné žádosti o povolení k trvalému pobytu cizince na území České republiky. Ostatně z ustanovení § 3 zákona č.48/1997 Sb. vyplývá, že účast na zdravotním pojištění vzniká teprve získáním trvalého pobytu na území České republiky. Podmínkou vzniku účasti na veřejném zdravotním pojištění tedy není samotné (účelové) podání (např. zjevně neúspěšné) žádosti o povolení k trvalému pobytu, ale až získání tohoto trvalého pobytu s tím, že se na základě § 88 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb. uplatní fikce, že se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození považuje za pobyt trvalý. Takovýto výklad vyplývá jednak ze zákona, jednak pak i z rozhodovací praxe Ústavního soudu České republiky (např. Pl. ÚS 2/15 publikované pod č. 185/ 2017 Sb.). Je totiž na každém státu (moci zákonodárné a moci výkonné), jakým způsobem si upraví nejen nabývání státního občanství, pobyt cizinců na území, ale i zdravotní pojištění a okruh osob, které jsou tohoto pojištění účastny. Tím, že žalovaná ani její dcery nezískaly povolení k trvalému pobytu, nevznikla jim účast na zdravotním pojištění České republiky a [anonymizována tři slova] tak není pasivně legitimována.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je vůči žalované důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované, resp. její nezletilé dceři zdravotní péče, na základě které vystavil faktury za péči o nezletilou [jméno] v době od 14.3.2017 do 30.3.2017 ve výši 213.791 Kč (fa [číslo] na částku 213.791 Kč, z níž žalovaná zaplatila 2.400 Kč a zbývá uhradit 211.391 Kč splatných do 10.5.2017), za její ambulantní ošetření dne 30.3.2017 ve výši 2.371 Kč (fa [číslo] na 2.371 Kč, z níž žalovaná uhradila 1.900 Kč a zbývalo uhradit 471 Kč splatných do 10.5.2017) a konečně za její hospitalizaci od 3.4.2017 do 5.4.2017 ve výši 6.382 Kč (fa [číslo] na částku 6.382 Kč, z níž žalovaná nezaplatila ničeho a zbývá uhradit 6.382 Kč splatných do 1.6.2017). Celková výše nezaplacené úhrady za poskytnutou zdravotní péči za nezletilou tak činí 218.244 Kč O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud proto žalobě vůči žalované plně vyhověl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8.730 Kč. Dále žalobci náleží odměna za čtyři úkony po 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č.254/2015 Sb. za předžalobní upomínku, sepis žaloby včetně jejího doplnění, přípravu na jednání a účast u jednání dne 2.6.2021 Celkem tak žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 9.930 Kč.