25 C 242/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce Jméno zainteresované osoby 0/0 advokátem Adresa zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému Jméno zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 141.595,-Kč s přísl. Anonymizováno

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovanému zaplacení částky 141.595,-Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 3.6.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, na náhradě nákladů řízení státu 31.417,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 2.400,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 29.8.2022 došlou soudu dne 5.9.2022 domáhá na žalovaném zaplacení částky 141.595,- Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení p. a. od 3.6.2021 do zaplacení.

2. V žalobě uvádí, že dne 23.března 2021 došlo při střetu provozů vozidel k poškození vozidla , SPZ, ve vlastnictví žalobce, a to v souvislosti s provozem vozidla , SPZ, , které mělo u žalovaného sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem. Poškození svého vozidla vzniklá při shora uvedené dopravní nehodě si nechal žalobce odstranit společností , jméno FO, od níž si také po dobu opravy pronajal vozidlo náhradní. Tato společnost realizovala též odtah předmětného vozidla po nehodě. V souvislosti s poškozením vozidla uplatnil žalobce v souladu s příslušnými ustanoveními zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárok na plnění vůči žalovanému. Přípisem ze dne 19.dubna 2021 informoval žalovaný žalobce o ukončení šetření předmětné pojistné události a poskytnutí pojistného plnění ve výši 82.263,- Kč za „poškození vozidla a odtah s náhradním vozidlem“. Předmětné plnění bylo žalovaným poskytnuto na základě účetních dokladů doložených žalobcem, tedy faktury č. , hodnota, za opravu vozidla, faktury č. , hodnota, za odtah vozidla a faktury č. , hodnota, za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy. Poskytnuté pojistné plnění odpovídalo nákladům vynaloženým žalobcem na odtah a opravu vozidla, jakož i pronájem vozidla náhradního. V rámci uplatňování nároku na pojistné plnění uplatnil žalobce v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne 11.října 2017 sp. zn. 25 Cdo 2782/2017) též nárok na náhradu škody ve formě ekonomického znehodnocení vozidla. Dne 18.května 2021 žalovaný oznámil žalobci poskytnutí plnění z uzavřeného odpovědnostního pojištění na tento parciální náhradový nárok v rozsahu 33.575,- Kč. S rozsahem poskytnutého plnění na naposled zmíněný parciální náhradový nárok žalobce jakožto poškozený kategoricky nesouhlasil, pročež za účelem doložení tohoto náhradového nároku zadal znalci , jméno FO, vypracovat znalecký posudek č. , Anonymizováno, z jehož závěrů vyplývá, že rozdíl mezi tržní cenou vozidla žalobce před předmětným poškozením dne , datum, a tržní cenou po opravě předmětných poškození je reprezentován částkou 175.170,- Kč. Žalovaný však předložený znalecký posudek, resp. jeho závěry odmítl akceptovat. Mimo samotného nároku na dolikvidaci předmětné pojistné události ve výši 141.595,- Kč žalobce taktéž požaduje, aby mu žalovaný dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, zaplatil i zákonný úrok z prodlení od , datum, , tedy po uplynutí 15denní lhůty k poskytnutí pojistného plnění dle ust. § 9 odst. 2) z.č. 168/1999 Sb.

3. Žalovaný se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporné, že dne , datum, došlo v , adresa, k poškození vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , SPZ, , když řidič pojištěného vozidla tov. zn. Volkswagen Amarok SPZ , SPZ, couval z vedlejší ulice na ulici hlavní a přitom došlo ke střetu zadní části škodícího vozidla s pravým bokem poškozeného vozidla. V době předmětné škodné události byl žalovaný pojistitelem vozidla škůdce na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, ve smyslu ust. § 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Žalobce tedy uplatňuje svůj nárok přímo vůči pojistiteli ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ust. § 6 odst. 2 téhož zákona. Předmětná škodní událost byla u žalovaného z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. řádně nahlášena na základě sjednané pojistné smlouvy škůdce a je evidována pod číslem pojistné události č. , hodnota, . Po prošetření předmětné žalovaný v rámci likvidace vyplatil částky 82.263,- Kč, 6.500,- Kč a 33.575,-Kč za odtah poškozeného vozidla, za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy a za znehodnocení poškozeného vozidla opravou. Při stanovení pojistného plnění odpovídajícího nároku na náhradu škody v podobě snížení tržní hodnoty poškozeného vozidla po opravě zohlednil poškozený mimo jiné stáří vozidla (5 let), okolnosti vztahující se k jeho provozu a historii (ujetých 35.822 km, přechozí poškození), dále situaci na trhu s ojetými vozidly a rovněž i okolnosti předmětné pojistné události, zejména rozsah poškození a způsob jeho opravy. Po provedení průzkumu trhu žalovaný stanovil obecnou cenu vozidla před předmětnou pojistnou událostí ve výši 671.500,- Kč bez DPH (850.000,- Kč vč. DPH). Dle znaleckého standardu I/2022 a v návaznosti na všechny známé skutečnosti ohledně poškozeného vozidla pak žalovaný určil 5 % znehodnocení poškozeného vozidla opravou, tedy částku 33.575,- Kč bez DPH. Žalobce nesouhlasil a předložil znalecký posudek , jméno FO, ze dne 26.7.2021, který stanovil výši majetkové újmy vzniklé znehodnocením opravou poškození vozidla žalobce v částce 157.170,- Kč. Žalovaný v této souvislosti opakovaně prošetřil způsob likvidace předmětné pojistné události. Po podrobném prostudování předloženého znaleckého posudku sdělil žalobci, že i nadále setrvává na svém dosavadním stanovisku a pojistné plnění vyplacené v souvislosti se znehodnocením vozidla opravou považuje za odpovídající. Současně sdělil žalobci, že závěry předloženého znaleckého posudku nelze bez dalšího akceptovat, neboť jsou nepřezkoumatelné. Znalec , Anonymizováno, sice správně zkoumal rozdíl mezi hodnotou vozidla před předmětnou pojistnou událostí a po provedené opravě, avšak není patrné, jak k uváděným hodnotám dospěl. Znalec například stanovil koeficient prodejnosti po opravě poškozeného vozidla na základě telefonické konzultace s autobazary v Královéhradeckém kraji. Není vůbec znám obsah těchto hovorů ani počet oslovených bazarů. Není ani zřejmé, zda byly sdělované ceny prodejní či výkupní. Znalec dále uvedl, že v případě poškozeného vozidla se jedná o vozidlo specifické, jehož dovoz do EU výrobce ukončil v roce 2019. Tato skutečnost sice zvyšuje hodnotu vozidla a lze současně předpokládat, že z důvodu menší dostupnosti těchto vozů na trhu bude případný kupec ve vyšší míře tolerovat přechozí poškození-opravu vozidla, která byla navíc provedena ve značkovém servisu a je plně zadokumentovaná. Při zpracování posudku dále znalec nijak nezohlednil celkový počet majitelů vozidla a rovněž i nesouvisející poškození na levé straně vozidla. Žalovaný konzultoval způsob výpočtu znehodnocení vozidla opravou s technikem společnosti Global expert s.r.o., který stanovil znehodnocení vozidla opravou dle Znaleckého standardu I/2022 ve výši 28.710,- Kč bez DPH. Celkově tak bylo v rámci pojistné události č. , hodnota, vyplaceno pojistné plnění ve výši 122.338,- Kč, čímž byl nárok žalobce zcela uspokojen.

4. Rozsudkem ze dne 23.června 2023 č. j. , Anonymizováno, soud zamítl žalobu žalobce, žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, náhradu nákladů řízení státu ve výši 29.717,- Kč a uložil mu též povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1.500,- Kč. K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako odvolací usnesením ze dne 26.října 2023 č.j. , Anonymizováno, rozsudek soudu I.stupně zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

5. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky není sporu, že dne 23.března 2021 došlo k poškození vozidla žalobce , SPZ, při střetu s vozidlem , SPZ, jehož pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem bylo pojištěno u žalovaného. (Záznam o dopravní nehodě z 23.3.2021.) Žalovaný dále učinil nesporné, že k nehodě došlo tak, že řidič vozidla pojištěného u žalovaného Volkswagen Amarok, SPZ , SPZ, couval z vedlejší ulice na ulici hlavní, přičemž došlo ke střetu zadní části vozidla Volkswagen Amarok s pravým bokem poškozeného vozidla žalobce. Žalobce uplatnil u žalovaného nárok na pojistné plnění, který žalovaný shledal důvodným a žalobci vyplatil částky 82.263,- Kč za poškozené vozidlo a odtah s náhradním vozidlem, 6.500,-Kč za zapůjčené náhradní vozidlo a dále 33.575,- Kč za znehodnocení vozidla žalobce, vše bez DPH. Dopisem ze 4.5.2021 žalovaný oznámil žalobci doplatek pojistného plnění za náhradní vozidlo ve výši 6.500,- Kč. (Oznámení o poskytnutí pojistného plnění z 19.4.2021, 4.5.2021 a z 18.5.2021). Z kopie technického průkazu vozidla soud zjistil, že vozidlo bylo poprvé registrováno v ČR dne 10.8.2016, žalobce je druhým majitelem vozidla po společnosti , právnická osoba, ., přičemž vozidlo má zahrnuté do obchodního majetku (což vyplývá i ze žaloby, neboť ji podává jako podnikatel – je označen pomocí IČO). Žalobce opravu vozidla nechal provést v servisu společnosti , jméno FO, ČR s.r.o, které zaplatil částku 8.373,- Kč za odtah vozidla, tj. 6.920,- Kč bez DPH, a částku 91.164,- Kč za opravu vozidla, tj. 75.342,05 Kč bez 21 % DPH. (Faktura společnosti , jméno FO, ČR s.r.o. č. , hodnota, ze 14.4.2021 splatná 24.4.2021 a faktura č. , hodnota, ze dne 20.4.2021 splatná 30.4.2021) Stejné společnosti pak žalobce zaplatil za zapůjčení náhradního vozidla částku 7.865,- Kč, tj. 6.500,- Kč bez 21 % DPH (faktura společnosti , jméno FO, ČR s.r.o. žalobci č. , hodnota, ).

6. Žalobce byl s provedenou likvidací nespokojen, pročež se prostřednictvím svého právní zástupce obrátil na žalovaného dopisem z 8.3.2022 s výzvou k doplacení pojistného plnění ve výši 141.595,- Kč do 30 dnů od obdržení výzvy. Žalovaný však nesouhlasil, což sdělil dopisem z 15.3.2022 a následně i dopisem z 21.4.2022, ve kterém sděluje žalobci, že provedl výpočet pojistného plnění dle znaleckého standardu I/2022, pod něhož vychází pojistné plnění na částku 28.710,- Kč bez DPH.

7. Ze zápisu o poškození motorového vozidla vyplývá, že vozidlo žalobce mělo najeto 34 175 km při pojistné události, k níž došlo 26.10.2020, při níž byl poškozen přední nárazník. Dne 18.11.2020 bylo vozidlo přijato do servisu , právnická osoba, , kde byla 11.12.2020 provedena oprava předního nárazníku, předního podběhu, vše celkem za 38.529,- Kč, neboli 31.842,15 Kč bez DPH. Soud dále shromáždil fotodokumentaci poškození vozidla žalobce, jak po nehodě z 26.října 2020, tak po nehodě z 23.března 2021.

8. Ze znaleckého posudku , jméno FO, z 26.července 2021 č. , Anonymizováno, soud zjistil, že znalec stanovil výši majetkové újmy vzniklé poškozením osobního automobilu , SPZ, na částku 175.170,- Kč. Z posudku vyplývá, že znalec vycházel z toho, že vozidlo nebylo dříve poškozeno, byl prováděn pravidelný servis. Znalec stanovil koeficient prodejnosti před poškozením vozidla na 1,16, po poškození 0,7628. Při vypracovávání posudku pak vycházel ze dvou inzerátů v České republice a dvou inzerátů v Německu. Tržní cenu vozidla před poškozením stanovil 797 510 Kč, když při výpočtu základní amortizace vozidla před poškozením přičetl k vozidlu 5 %, po poškození pak odečetl skupině vozidla skříň, karosérie 5 %, jinak ponechal všem ostatním skupinám vozidla +5 %. Znalec pak stanovil tržní cenu vozidla před poškozením bez DPH částkou 687.510,- Kč, tržní cenu vozidla po opravě poškození pak stanovil na částku 512.340,- Kč bez DPH.

9. Z výpočtu znehodnocení opravou – ZS I/2022 od , právnická osoba, soud zjistil, že tržní hodnotu vozidla stanovili na částku 964.987,- Kč, znehodnocení bez DPH pak vyčíslili na 28.710,- Kč, s DPH 34.730,- Kč.

10. Ze znaleckého posudku , jméno FO, z 12.4.2023 č. , hodnota, -025-2/2023 soud zjistil, že znalec po vyhodnocení podkladů, rozsahu a způsobu poškození vozidla, historie a provedení vozidla a konzultacích s dopravci a prodejci ojetých vozidel stanovil obvyklou cenu vozidla , SPZ, před jeho poškozením při dopravní nehodě dne , datum, na částku 853.160,- Kč včetně DPH, tedy 705.100,- Kč bez DPH. Cenu předmětného vozidla poškozeného neopraveného po dopravní nehodě dne 23.3.2021 pak stanovil na částku 752.500,- Kč včetně 21 % DPH. Cenu stejného vozidla již opraveného po dopravní nehodě dne , datum, pak stanovil částkou 810.500,- Kč včetně DPH. Pokud jde o posudek znalce , jméno FO, č. , Anonymizováno, z 26.7.2021, znalec , Anonymizováno, vypracoval posudek dle znaleckého standartu č. I/2005. Znalec prohlížel již opravené vozidlo, vozidlo neviděl před poškozením ani poškozené. Znalec celkový stav vozidla, tedy všechny skupiny povýšil o 5 % bez dalšího vysvětlení a bez ohledu na předešlé poškození vozidla z 26.10.2020. Při výpočtu ceny vozidla po jeho poškození a následné opravě skupinu karosérie ponížil o 5 % bez bližšího odůvodnění, ačkoliv dle znaleckého standardu č. 1/2005 je to o 7 %. Dále bez přesnějšího odůvodnění stanovil koeficient prodejnosti opraveného vozidla na 0,7628. Dle znaleckého standardu č. 1/2005 se však koeficient prodejnosti nemění, neboť srážku již zahrnuje výpočet. Znalec tedy nepostupoval správně dle znaleckého standardu č. I/2005. Znalec , Anonymizováno, ponížil koeficient prodejnosti z 1,16 na 0,7628, tedy skoro o 35 %, přičemž takovýto pokles nelze dobře technicky vysvětlit. Podle tabulky poklesu obecné ceny při opravě vozidla v zadní části, přední části bez nosníků, bez zásahu do motoru a příslušenství činí pokles ceny 5 %, při opravě přední a boční části vozidla, rovnání na stolici, demontáži motoru a příslušenství – oprava ve značkovém servisu činí pokles ceny 5-10 %, při opravě na hranici totální škody ve značkovém servisu- řádná rozsáhlá oprava se blíží ceně vozidla před poškozením nebo ekonomická řádná oprava v nezávislém servisu činí pokles ceny 10-20 %, při ekonomické opravě v nezávislém servisu za hranicí totální škody – nejasná kvalita dílů, nejasná technologie opravy činí pokles ceny 20-30 % a při nereálné opravě – většinou krádeže pojištěných vozidel činí pokles ceny nad 30 %.

11. Z výslechu znalce , jméno FO, soud zjistil, že v posudku má chyby ohledně cen bez DPH. Jinak při vypracovávání posudku se potýkal s tím, že vozidlo , Anonymizováno, je v České republice poměrně málo frekventované, takže nebyl dostatek srovnávacího materiálu, když v inzerci na www.sauto.cz uvedl pouze jeden inzerát na prodej stejně starého typu vozidla, které však mělo najeto dvojnásobek oproti srovnávanému vozidlu. Pokud jde o srovnání závěrů znalce , jméno FO, se závěry znalce , jméno FO, , oba vycházeli z koeficientu prodejnosti 1,16, rozdíl mezi posudky spočívá v tom, že znalec , Anonymizováno, nadhodnotil o 5 % celkový stav vozidla před nehodou, tedy všech skupin vozidla, přestože vozidlo bylo už v minulosti jednou poškozeno a opravováno a mělo přitom najeto 35 000 km, tedy se jednalo o normální zajeté vozidlo, takže nebyl důvod pro nadhodnocování stavu vozidla před nehodou. Oba znalci při vypracování posudku vycházeli ze znaleckého standardu I. Další rozdíl pak spočívá v tom, že znalec , Anonymizováno, při oceňování vozidla po nehodě naopak ponížil koeficient prodejnosti na 0,76, tedy skoro o 35 %, což opět neadekvátní situaci, neboť takovéto zásadní snížení koeficientu prodejnosti se provádí u vozidla po totální škodě, a ne u vozidla po poškození pouze vnějších panelů. Znalec tedy postupoval neadekvátně a nevhodně. Navíc podle znaleckého standardu se v důsledku nehody stav karosérie ponižuje o 7 %, znalec ji ponížil o 5 %. Pokud jde o výpočet obchodního znehodnocení, znalecký standard vychází z toho, že se ponižuje pouze hodnota skupiny karosérie, ale ne ostatních skupin vozidla, neboť u ostatních dílů se poškozené díly vymění za továrně nové, takže nedochází k jejich znehodnocení. U koeficientu prodejnosti pak znalecký standard vychází z toho, že tento se po nehodě nemění. S tím samozřejmě nesouhlasili prodejci vozidel, kteří argumentovali tím, že pokud se postaví vedle sebe dvě stejná vozidla a na jedno napíšou, že je po nehodě a na druhé, že není po nehodě, tak prodejní hodnota toho bouraného vozidla bude nižší. Z tohoto důvodu na Komoře soudních znalců byla vypracována tabulka, kterou znalec , Anonymizováno, uvádí na straně 45 svého posudku, kde je uvedeno procentní rozmezí snížení hodnoty vozidla při prodeji. Tato tabulka byla vypracována na základě požadavků praxe, tabulku nakonec přijaly i pojišťovny, které protestovaly proti vyplácení obchodního znehodnocení v okamžiku, kdy se vozidlo neprodává, a pokud se bude prodávat třeba za 5 let, tak ta situace a stav vozidla bude zase úplně jiný. Stav vozidla žalobce po nehodě odpovídal tomu prvním řádku, tedy snížení hodnoty vozidla o 5 %, neboť byla poškozena karosérie bez nosníků a bez zásahu do motoru. I kdyby se vozidlo žalobce dostalo do druhého řádku, zase by to odpovídající znehodnocení bylo 5 %. Neexistují žádné exaktní postupy, které by dokázaly vyčíslit snížení hodnoty opraveného vozidla po nehodě. Tabulka byla vytvořena na základě nějakého průzkum trhu, dříve vycházel časopis autobazar, kde byla zaznamenávána vozidla, vycházela i Annonce, kde byla vozidla bouraná i nebouraná, proběhl nějaký průzkum komory soudních znalců v terénu a na základě toho se došlo i k té tabulce. Samotná věc je ale sporná, neboť pojišťovny argumentují tím, že snížení hodnoty vozidla o 5 % představuje jinou částku v současné době a jinou částku za 5 let. Pokud se vozidlo nyní neprodává, k žádné újmě nedochází, pokud vozidlo bude prodáváno za 5 let, těch 5 % prodejní ceny bude představovat úplně jinou částku než současné době. Škoda na vozidle je tak představována náklady vynaloženými na opravu, to je skutečná věcná škoda. Pokud jde o snížení hodnoty vozidla, výrobci vozidel říkají, že dojde-li při opravě k dodržení technologických postupů a použití správných náhradních dílů, pak nedochází ke snížení hodnoty vozidla. Pokud jde o to, jak se na hodnotě vozidla projevuje to, že už bylo v minulosti jednou poškozeno, tak si samozřejmě vozidlo nese pečeť poškozeného vozidla, nicméně předchozí poškození bylo vcelku okrajové, došlo k odření předního nárazníku, výměně mlhovky, plastového podběhu a kolového disku, vše bylo vyměněno za továrně nové kusy, přední nárazník byl přelakován, takže oprava nevyžadovala žádný zásah do karosérie. Z pohledu znalce tedy předchozí poškození nemělo vliv na hodnotu vozidla, ale samozřejmě není důvod pro navýšení hodnoty vozidla o 5 %, jak postupoval znalec , Anonymizováno, . Podle znalce , jméno FO, ponížení celkové hodnoty vozidla o 5 % je odpovídající. Dá se diskutovat o tom, zda opravou dochází nebo nedochází ke znehodnocení vozidla, že záleží na typu předchozího poškození, rozsahu poškození a způsobu opravy a samozřejmě také i na kupujícím. Záleží samozřejmě i na tom, jaká je nabídka vozidel. Pokud má kupující na výběr z 10 jiných vozidel, tak bude za stejnou cenu brát vozidlo nebourané, pokud tam bude mít k dispozici pouze jedno bourané vozidlo, bude se pouze snažit ukecat cenu co nejníž. Znalec , Anonymizováno, vycházel z hodnoty vozidla 965.000,- Kč včetně DPH, znalec , Anonymizováno, vycházel z částky 853.160,- Kč včetně DPH. Výchozí cenu vozidla, tedy pořizovací cenu vozidla měl znalec , Anonymizováno, ve výši 1.061.983,- Kč bez DPH, znalec , Anonymizováno, vycházel z částky 1.283.810,- Kč včetně DPH. Oba znalci pracovali i s časovou cenou vozidla, která znalci , Anonymizováno, vyšla na 789.600,- Kč včetně DPH. Znalec , Anonymizováno, tím, že navýšil stav vozidla o 5 % před poškozením, tak zvýšil hodnotu vozidla před poškozením, a tím mu vyšel i větší rozdíl hodnoty vozidla před poškozením a po poškození. Veškeré inzerované ceny na trhu jsou ceny včetně DPH. Znalec , Anonymizováno, v posudku vychází z ceny vozidla před poškozením ve výši 797.510,- Kč bez DPH, znalec , Anonymizováno, má 705.100,- Kč bez DPH. Znalec , Anonymizováno, nezohlednil, že se jedná o referentské vozidlo, tedy o vozidlo na IČO, nezohlednil předešlé poškození, zatímco znalec , Anonymizováno, tyto dva faktory snižující hodnotu vozidla zohlednil a koeficient prodejnosti mu vyšel na 1,08. Za referentský automobil se snižuje hodnota vozidla o 0-5 %, znalec , Anonymizováno, stanovil 3 %, je tam snížení o 1 % za počet držitelů. Dále je tam rozpětí za stav vozidla 2-4 %, znalec , Anonymizováno, stanovil stav vozidla přiměřený a koeficient dal 3 %. Za přiměřený stav vozidla je rozpětí 2-4 %, za špatný stav vozidla je srážka 5-10 %. Znalec , Anonymizováno, nestanovil žádnou srážku za předchozí opravu, vozidlo prohlížel, obě opravy byly udělány řádně, a proto nedával žádnou srážku za předchozí opravy, prováděl pouze procentuální srážky za stav automobilu, které se provádí vždy, a to buď za stav přiměřený nebo stav špatný. Je potřeba odlišovat výpočet technické hodnoty vozidla a dále pak korekcí hodnoty vozidla koeficientem prodejnosti. Výpočet technické hodnoty vozidla se provádí z prodejní ceny, koeficient prodejnosti by pak měl odrážet situaci na trhu a počítá se normálně z cen dosahovaných na trhu v případech, kdy je k dispozici dostatečný počet srovnávacích vozidel. V tomto případě bylo k dispozici pouze jedno vozidlo, znalec , Anonymizováno, prováděl orientační výpočet, podle něhož mu koeficient prodejnosti vycházel na hodnotu přes 1,0. Protože se ale nejedná o dostatečně reprezentativní vzorek, musel koeficient prodejnosti spočítat dle znaleckého standardu. V tomto směru postupoval shodně jako znalec , Anonymizováno, , snažil se vycházet z přibližně stejné hodnoty koeficientu prodejnosti tak, aby nedocházelo k velkým rozdílům mezi výpočty obou znalců. Z technického průkazu zjistil, že se jedná o referentské vozidlo, tedy vozidlo na IČO, které slouží k tvorbě zisku. Předmětné vozidlo je 6-7 let staré, v době nehody bylo 5 let staré. Mnohem zajímavější jsou tato vozidla ve stáří 15, 20 let. Vozidlo se sehnat dá, ale většinou ten, kdo ho má, tak ho neprodává, takže ten srovnávací vzorek není možné opatřit. Vozidlo je navíc specifické, obtížně se shání i srovnatelný typ vozidla, proto nezbylo, než přistoupit k výpočtům podle znaleckého standardu. Při výpočtu se počítá zvlášť technické znehodnocení, které v důsledku poškození karosérie vyšlo na 15.227,- Kč. Zvlášť se pak počítá obchodní znehodnocení, které vyšlo na 42.660,- Kč. Výsledná částka je pak dána součtem obou těchto hodnot. Jako odpovídající snížení stanovil znalec 5 % z toho důvodu, že nebylo třeba rovnání na stolici, byly poškozeny pouze vnější panely, které šlo opravit výměnou bez toho, že by muselo být zasaženo do nosných částí skeletu karosérie. Znalecký standard vychází z toho, že cena vozidla se po nehodě nemění. S tím znalec nesouhlasí, neboť se mění, ale neexistují nástroje, které by umožnily vyčíslit u konkrétního vozidla, zda se jedná o snížení o 2 %, 3 %, 4 %, 5 %, 6 % nebo jinou hodnotu. Prostě dochází ke snížení hodnoty vozidla, neexistují ale nástroje pro přesné, exaktní vyčíslení tohoto snížení.

12. Z výslechu znalce , jméno FO, tak vyplývá, že znalecký posudek znalce , jméno FO, je nesprávný, když znalec neměl k dispozici informaci o předchozím poškození vozidla, posudek pak zpracoval v rozporu se znaleckým standardem a zejména navýšil nesprávně hodnotu vozidla před poškozením (pomocí navýšení všech skupin vozidla o 5%, ačkoli k tomu nebyl objektivní důvod) a naopak výrazně snížil hodnotu vozidla po poškození razantním snížením koeficientu prodejnosti vozidla na koeficient, který se používá u vozidel po totální škodě. Znalecký posudek znalce , jméno FO, je tak neobjektivní a v řízení nepoužitelný. Naopak znalec , Anonymizováno, měl k dispozici veškeré informace shromážděné soudem od obou účastníků řízení, všechny své závěry vysvětlil a odůvodnil. Posudek zpracovával pro soud, tedy nezávisle, nikoli pro některého z účastníků. Udělal v posudku chybu pouze u částek cen bez DPH na st. 51, což je matematická chyba, kterou může napravit soud (stačí násobit ceny obsahující 21 % DPH koeficientem 0,826446, tj. je-li například obvyklá cena poškozeného vozidla 752.500,- Kč včetně 21 % DPH, pak cena bez DPH činí 752.500,-Kč * 0,826446, tj. 621.901,- Kč a DPH činí 130.599,-Kč). Ostatně určuje-li se výše škody jako rozdíl částek, nehraje roli, zda jsou použity ceny s DPH či bez DPH. Při rozhodování tak soud vyšel ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, .

13. Z výslechu znalce , jméno FO, soud zjistil, že neměl informace o předchozích nehodách vozidla. Zadavatel posudku mu říkal, že tam byla nějaká nehoda na pravém předním blatníku, ale víc o tom neví. Cenu vozidla před nehodou určoval podle inzerátů. U , Anonymizováno, došlo k tomu, že se výrobce rozhodl kvůli novým evropským předpisům přestat vozidla do Evropy dovážet, protože prodeje vozidel v Evropě byly tak nízké, že se jim nevyplatí upravovat motor dle požadavků evropských předpisů. Tím pádem došlo k tomu, že se ta vozidla stala určitým způsobem vzácná, že si je kupuje ten, kdo o ně opravdu stojí. U tříletých vozidel tak došlo k nárůstu ceny tohoto modelu WRCSTI, což je v podstatě závodní model, jiné vozidlo na podvozku v Evropě není. Vozidlo znalec viděl po opravě, bylo opravené dobře, to poškození na tom vozidle po opravě nebylo vidět. Funkčnost vozidla po opravě byla stejná jako před nehodou. Při nehodě došlo k rozpárání spoje, k vyříznutí části materiálu, k rovnání části materiálu, takže do budoucna existuje riziko, že to začne na těch místech korodovat. Proto znalec uvažoval takové snížení hodnoty vozidla. Toto vozidlo se kupuje z lásky na dlouho nebo na celý život. Domnívá se, že žalobce nebyl prvním majitelem. Neví, kdy přesně se toto vozidlo přestalo dovážet do Evropy. Pokud jde o koeficient prodejnosti opraveného vozidla, volal do , Anonymizováno, ve Dvoře Králové, kde se nedozvěděl nic, neboť tomu nerozuměli. Volal pak ještě do Plzně, kde mluvil s člověkem, který byl vcelku ochotný a rozuměl tomu. V jednom případě si člověk kupoval ojeté vozidlo , Anonymizováno, zhruba po třech letech a dal za něj cenu v podstatě jako nové, ve druhém případě pak někdo kupoval opravené vozidlo, které bylo bourané na zadní část. V době, kdy posudek vypracovával, tak na trhu existovala vozidla ojetá jak v Čechách, tak v Německu. Tato vozidla se ale málo prodávají, prodávají se v podstatě pouze v případě, když se člověk dostane do finanční tísně. Koeficient prodejnosti odhadoval. Pokud jde o výpočet hodnoty vozidla, existuje znalecký standard, v současné době je z roku 2022, předtím byl z roku 2005. Podle znaleckého standardu z roku 2005 neexistoval postup pro výpočet znehodnocení vozidla opravou, pro výpočet morálního znehodnocení opravou. Ani v současném znaleckém standardu, který byl sestaven tak, aby vyhovoval pojišťovnám, není mechanismus pro výpočet znehodnocení vozidla opravou. Ke znehodnocení vozidla dochází opravou v důsledku nehody, tedy skutečně tou nehodou. V principu to funguje tak, že u nových vozidel nehoda způsobuje znehodnocení, snížení ceny vozidla, u starých vozidel pak naopak opravou dochází ke zhodnocení vozidla, například dáte nový blatník nebo vyměníte motor, hodnota vozidla stoupá. U starého znaleckého standardu byly stanoveny přesné hranice podle stáří a najetých kilometrů, kdy se jednalo o zhodnocení a kdy o znehodnocení. U tohoto vozidla se jednalo o znehodnocení, ale za přibližně asi dva roky už by ta oprava nesnižovala hodnotu vozidla. Neexistuje nic, podle čeho se dá vyčíslovat znehodnocení vozidla, kromě znaleckého standardu.

14. Pokud žalobce navrhoval doplnit dokazování o revizní znalecký posudek, soud vyzval žalobce ke složení zálohy na něj, což žalobce odmítl, takže revizní znalecký posudek soud nezadával. Soud však má za to, že jeho vypracování ani není třeba, neboť z výslechu znalce , jméno FO, vyplynulo, že znalecký posudek znalce , jméno FO, je v řízení nepoužitelný, přičemž ani výslech znalce neodstranil jeho nedostatky, takže se jeví revizní znalecký posudek jako nadbytečný, když znalecký posudek soudem ustanoveného znalce , jméno FO, poskytuje dostatečný podklad pro rozhodnutí věci. Soud podotýká, že soudem ustanovený znalec měl k dispozici veškeré soudem shromážděné podklady, argumenty obou stran i znalecký posudek znalce , jméno FO, , přičemž není placen ani jednou ze stran sporu, takže jeho posudek není ovlivněn ani tím, že by se snažil vyjít vstříc plátci, jak je zjevné z posudku i výpovědi znalce , jméno FO, . Kromě toho neexistuje žádný způsob, jak exaktně vyčíslit znehodnocení vozidla nehodou (protože neexistují dvě vozidla se stejným poškozením), tedy toho, co je předmětem tohoto řízení.Podle § 47 odst. 1 z.č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Podle odst. 2 řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen a) neprodleně zastavit vozidlo, b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5, c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. Podle odst. 3 účastníci dopravní nehody jsou povinni a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby, c) označit místo dopravní nehody, d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob, e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků. Podle odst. 4 dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100.000,- Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Podle odst. 5 povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle, b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích, nebo c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.Podle § 2927 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.Podle § 2927 odst. 2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.Podle § 2932 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.Podle § 24 odst. 2 z.č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) ve znění účinném do 30.6.2018 při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Podle odst. 3 vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.Podle § 2796 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.Podle § 2797 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí. Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně.Podle § 2798 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Podle odst. 2 nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít. Podle odst. 3 porušil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z příčin na své straně, je v prodlení; k opačnému ujednání se nepřihlíží.Podle § 6 odst. 2 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ či „zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.Podle § 7 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel nehradí a) újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena, b) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), kterou je pojištěný povinen nahradit svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm. c), jestliže tato škoda souvisí s újmou podle § 6 odst. 2 písm. a), c) škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit, d) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla, e) újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla, f) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku újmy na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato újma způsobena, g) újmu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou újmy způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, h) újmu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí.Podle § 9 odst.1 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.Podle § 2894 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odst. 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.Podle § 2951 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.Podle § 2952 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.Podle § 2955 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.Podle § 2969 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle odst. 2 poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná.

16. Jak vyplývá z provedeného dokazování (jak soud I.stupně uvedl shora), dne 23.března 2021 došlo k poškození vozidla žalobce , SPZ, při střetu s vozidlem , SPZ, jehož pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem bylo pojištěno u žalovaného. K nehodě došlo tak, že řidič vozidla pojištěného u žalovaného , SPZ, couval z vedlejší ulice na ulici hlavní, přičemž došlo ke střetu zadní části vozidla Volkswagen Amarok s pravým bokem poškozeného vozidla žalobce. Žalobce uplatnil u žalovaného nárok na pojistné plnění, který žalovaný shledal důvodným a žalobci vyplatil částky 82.263,- Kč za poškozené vozidlo a odtah s náhradním vozidlem, 6.500,-Kč za zapůjčené náhradní vozidlo a dále 33.575,- Kč za znehodnocení vozidla žalobce, vše bez DPH. Dopisem ze 4.5.2021 žalovaný oznámil žalobci doplatek pojistného plnění za náhradní vozidlo ve výši 6.500,- Kč. Žalobce opravu vozidla nechal provést v servisu společnosti , jméno FO, ČR s.r.o, které zaplatil částku 8.373,- Kč za odtah vozidla, tj. 6.920,- Kč bez DPH, a částku 91.164,- Kč za opravu vozidla, tj. 75.342,05 Kč bez 21 % DPH. Stejné společnosti pak žalobce zaplatil za zapůjčení náhradního vozidla částku 7.865,- Kč, tj. 6.500,- Kč bez 21 % DPH. Předmětné vozidlo žalobce mělo najeto 34 175 km při pojistné události, k níž došlo 26.10.2020, při níž byl poškozen přední nárazník. Ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, z 12.4.2023 č. , hodnota, -025-2/2023 vyplývá, že znalec stanovil obvyklou cenu vozidla , SPZ, před jeho poškozením při dopravní nehodě dne 23.3.2021 na částku 853.160,- Kč včetně DPH, tedy 705.100,- Kč bez DPH. Cenu předmětného vozidla poškozeného neopraveného po dopravní nehodě dne 23.3.2021 pak stanovil na částku 752.500,- Kč včetně 21 % DPH. Cenu stejného vozidla již opraveného po dopravní nehodě dne 23.3.2021 pak stanovil částkou 810.500,- Kč včetně DPH.

17. Předmětem řízení je nárok žalobce na doplatek pojistného plnění představujícího náhradu škody za poškození jeho vozidla při dopravní nehodě. Soud předesílá, že podmínkou pro vznik nároku na náhradu škody způsobené provozem dopravních prostředků je porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, když odpovědnost za škodu způsobenou provozem motorového vozidla je konstruována na principu objektivní odpovědnosti, tedy bez ohledu na zavinění. Mezi účastníky není sporu o pasivní legitimaci žalovaného vyplývající z § 9 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a § 2927 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku a § 2932 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku i o tom, že za vzniklou škodu nese plnou odpovědnost řidič vozidla pojištěného u žalovaného, když k poškození vozidla žalobce Subaru, WRX STI SPZ , SPZ, , došlo v důsledku couvání vozidla Volkswagen Amarok SPZ , SPZ, . Řidič vozidla Volkswagen tak porušil ustanovení § 24 odst. 2 z.č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) ve znění účinném do 22.5.2021, podle něhož při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Výlučný podíl na vzniku nehody a poškození vozidla žalobce tak má řidič vozidla Volkswagen Amarok SPZ , SPZ, a žalobci tudíž jako poškozenému vznikl vůči žalované pojišťovně jako pojistiteli škodícího vozidla nárok na pojistné plnění. Sporné je pouze určení výše tohoto pojistného plnění.

18. Odvolací soud ve svém zrušujícím usnesení uložil soudu I.stupně znovu posoudit nárok žalobce na jím tvrzený doplatek náhrady škody ve formě ekonomického znehodnocení předmětného vozidla s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 2782/2017, podle něhož jestliže byly poškozenému nahrazeny náklady na opravu vozidla po nehodě, avšak po provedené opravě se hodnota vozidla nedostala na úroveň původní obvyklé ceny, je zde stále majetková újma poškozeného, způsobená na vozidle, a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, k jejíž náhradě je škůdce povinen.

19. Soud I.stupně tedy podle pokynu odvolacího soudu doplnil dokazování o výslech znalce , jméno FO, a poté dospěl k závěru, že jeho znalecký posudek je nesprávný, když znalec nadhodnotil o 5 % celkový stav vozidla před nehodou a aplikoval nikoli podle Znaleckého standardu vypočtený, ale toliko „odhadnutý“ koeficient prodejnosti, který znalec u vozidla žalobce po nehodě snížil až na úroveň vozidel po totální škodě. Znalec kromě toho zcela ignoroval, že na trhu došlo k nárůstu cen všech vozidel, nikoli jen vozidel Subaru, přičemž podle zákona nabídky a poptávky je-li na trhu nedostatek určitého zboží, jeho cena stoupá, a to bez ohledu na jeho případnou nižší kvalitu – znalec sám uváděl, že vozidla Subaru si kupují zákazníci z lásky, což je argument naopak pro minimalizaci snížení částky ekonomického znehodnocení, nikoli pro jeho zvýšení. Z posudku znalce , jméno FO, tak nelze v řízení vycházet.

20. Soud I.stupně proto při rozhodování v intencích pokynu odvolacího soudu nadále vycházel ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, , který umožňuje vyčíslit výši škody jak jako rozdíl ceny nepoškozeného vozidla před nehodou a poškozeného vozidla po nehodě, tak i jako rozdíl ceny vozidla žalobce před nehodou a opraveného vozidla žalobce po nehodě. Při prvním způsobu, který dle mínění soudu I.stupně (ocenění poškozeného vozidla po nehodě – viz níže) v sobě zahrnuje i obchodní znehodnocení a představuje tedy již nastalé existující snížení majetku poškozeného, činí rozdíl částku 83.189,-Kč. Cena vozidla žalobce před nehodou činila 853.160,- Kč včetně DPH, neboli 705.090,-Kč bez 21 % DPH, neboť u žalobce jako plátce DPH je třeba podle ustálené judikatury DPH odečítat. Cena neopraveného poškozeného vozidla po nehodě činila 752.500,-Kč včetně DPH, neboli 621.901,-Kč bez 21 % DPH (DPH činí 130.599,-Kč). Žalovaný vyplatil žalobci částky 82.263,- Kč a 33.575,-Kč, celkem tedy 115.838,-Kč, z čehož 6.920,-Kč (bez 21 % DPH) činilo pojistné plnění za odtah vozidla (viz faktura na čl. 8).

21. Při druhém způsobu, tedy jako rozdíl ceny vozidla žalobce před nehodou a opraveného vozidla žalobce po nehodě, činí výše škody částku 35.255,-Kč, když cena vozidla žalobce před nehodou činila 853.160,- Kč včetně DPH, neboli 705.090,-Kč bez 21 % DPH. Cena opraveného poškozeného vozidla po nehodě činila 810.500,-Kč včetně DPH, neboli 669.835,-Kč bez 21 % DPH (DPH činí 140.655,-Kč). Žalovaný vyplatil žalobci za znehodnocení vozidla částku 33.575,-Kč, tedy částku o 1.680,-Kč menší, než činí rozdíl cen vozidla žalobce před nehodou a opraveného vozidla po nehodě podle znaleckého posudku. K tomu ale soud poznamenává, že znehodnocení vozidla je (jak dobře vyplývá z výslechu znalce , jméno FO, ) založeno na úvaze, že pokud kupec má možnost výběru ze dvou kvalitativně a cenově stejných vozidel, z nichž jedno je bourané a druhé nebourané, pak si vybere vozidlo nebourané. Tato úvaha vychází nikoli z analýzy trhu a rozboru chování zákazníků, ale je založena čistě na „morálním znehodnocení“ bouraného vozidla. V daném případě se však u vozidla žalobce nejednalo o vozidlo nebourané, ale již v době předmětné nehody se jednalo o vozidlo po nehodě, jak bylo zjištěno v průběhu řízení. Tuto skutečnost znalec Bartoň ve svém posudku nijak cenově nezohlednil (byť vysvětlil, z jakých důvodů). Soud I.stupně však má za to, že by k ní mělo být přihlédnuto, přičemž tak učinil právě tím, že žalobci nepřiznal ani částku 1.680,-Kč.

22. Žalobci tak bylo vyplaceno pojistné plnění zcela nahrazující škodu, kterou žalobce při nehodě dne 23.3.2021 utrpěl. Soudu proto nezbylo, než žalobu žalobce zamítnout jako nedůvodnou.

23. Pro úplnost soud I.stupně uvádí, jak se pokoušel vysvětlit již v předchozím rozhodnutí, že má za to, že náhrada škody za ekonomické znehodnocení vozidla není speciálním „dílčím“ nárokem na náhradu škody, neboť znehodnocení vozidla fakticky nelze oddělit od nároku na náhradu věcné škody za poškození vozidla. Ke znehodnocení vozidla totiž nedochází opravou, ale samotným faktem, že se jedná o vozidlo bourané, tedy po nehodě, tudíž vyčíslení nároku na náhradu škody odpovídajícího rozdílu mezi obvyklou (tržní) cenou vozidla před poškozením a cenou vozidla ve stavu poškozeném by principiálně mělo zahrnovat i znehodnocení vozidla nehodou. Pokud je oprava provedena špatně a skutečně dojde ke znehodnocení vozidla opravou, není toto znehodnocení v příčinné souvislosti se samotnou nehodou, ale s nekvalitně provedenou opravou. Neexistuje metodika, pomocí níž by bylo možné exaktně vyčíslit rozdíl v ceně kvalitativně a parametrově stejného vozidla nebouraného a bouraného po opravě.

24. Podle právní teorie (např. učebnice Občanského práva hmotného svazek II., kolektivu autorů, CODEX, , adresa, , str.330) se za skutečnou škodu (damnum emergens) považuje majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v důsledku škodné události ve zmenšení, ve snížení či v jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného (věcí či jiných majetkových práv), jakož i ve vynaložení nákladů na odstranění tohoto znehodnocení. Soudní praxe (R 27/91, R 5/78, R 7/92) proto zahrnuje do rámce skutečné škody podle okolností i náklady nutné na nové obstarání věci, náklady na odstranění důsledků škody, náklady vynaložené na zjištění výše škody včetně nákladů na provedení inventury, apod., tedy nikoli škodu spočívající ve znehodnocení již existujícího majetku poškozeného, ale vynaložené náklady na odstranění tohoto znehodnocení. U těchto nákladů je pak třeba zkoumat, zda jsou v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti škůdcem a zda byly vynaloženy nutně a účelně.

25. Při vzniku škody vzniklé poškozením věci lze principiálně uvažovat o třech způsobech výpočtu vzniklé škody. V první řadě lze škodu vypočítat jako rozdíl mezi hodnotou věci před poškozením a hodnotou věci po poškození. V takovém případě lze škodu vyčíslit jako to, o co se hodnota věci poškozením snížila. Znaleckým posudkem se v takovém případě vyčíslí hodnota věci (ceny obvyklá) před vznikem škody a hodnota věci po poškození a rozdíl představuje škodu, která vznikla zmenšením majetku poškozeného spočívající ve snížení jeho hodnoty.

26. Druhým způsobem pak lze naopak škodu vyčíslit jako to, co musel poškozený vynaložit na uvedení věci do původního stavu. V daném případě tedy škodu představují náklady, které poškozený nutně a účelně vynaložil na to, aby odstranil následky škodné události, tj. aby věc uvedl do stavu před poškozením (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 567/2007-116 z 18.3.2009). Z obecného principu, že škodou je to, o co se zmenšil majetek poškozeného, vyplývá, že tyto náklady musí být vynaloženy, tj. zaplaceny, aby bylo možné hovořit o vzniku škody (zmenšení majetku poškozeného), kterou lze vyčíslit jako náklady nutně a účelně vynaložené na odstranění následků škody. V případě tohoto postupu se vychází z prokázaných vynaložených nákladů, u kterých se zkoumá, zda byly vynaloženy v příčinné souvislosti se škodní událostí a zda byly vynaloženy nutně a účelně.

27. Třetím způsobem, jakým lze vyčíslit škodu vzniklou poškozenému, je pak situace, kdy poškozený prodá poškozenou věc třetí osobě a škodu pak představuje rozdíl mezi částkou, kterou by za prodej věci utržil (cenou obvyklou), kdyby věc byla nepoškozená, a cenou, kterou skutečně získal. Cena obvyklá pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase pořídit náhradní věc stejných kvalit a takto stanovená cena je v podstatě cenou tržní ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu a zahrnuje i hledisko „prodejnosti“ věci, tedy i morální znehodnocení vozidla nehodou.

28. Ze shora uvedeného vyplývá, že náhrada škody za obchodní znehodnocení vozidla je logicky zahrnuta v prvním způsobu vyčíslení škody, tedy při vyčíslení rozdílu v hodnotě vozidla před poškozením a neopraveného vozidla po poškození, jakož i ve třetím způsobu vyčíslení škody (prodeji poškozené věci). Třetí způsob vyčíslení škody, tedy jako rozdílu prodejních cen vozidla nepoškozeného a poškozeného, však připadá v úvahu až v okamžiku skutečného prodeje, k němuž nikdy nemusí dojít a dojde-li k němu až někdy v budoucnosti, měl by být tento rozdíl vyčíslen až k okamžiku prodeje vozidla a podle stavu vozidla k tomuto okamžiku. Dokud nedojde k prodeji vozidla, škoda spočívající ve snížení jeho obchodní hodnoty v majetkové sféře poškozeného dosud nenastala a její vyčíslování je tak ryze spekulativní. Z výslechu znalce , jméno FO, navíc vyplývá, že neexistuje objektivní způsob vyčíslení snížení obchodní hodnoty vozidla v důsledku nehody (žalovaný nesprávně hovoří o vyčíslení znehodnocení opravou, ale jak vysvětleno shora, jedná se o znehodnocení nehodou; pokud dojde skutečně ke znehodnocení špatnou opravou, není to v příčinné souvislosti s nehodou). Do určité míry je totiž toto znehodnocení ryze spekulativní, neboť záleží na situaci na trhu vozidel, na způsobu a rozsahu poškození, dostupnosti dokladů o tomto poškození a zejména pak na způsobu provedení opravy a opět dostupnosti dokladů o provedené opravě. Jde zde totiž o důvěru kupujícího. Za určitých okolností, jsou-li totiž doklady o poškození a provedených opravách k dispozici nebo není-li na trhu dostatečná nabídka, není důvod pro snížení ceny vozidla na trhu. Znalec Vorel pak šel ve své výpovědi ještě dál, když uvedl, že nehoda může způsobit zhodnocení vozidla.

29. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, naopak žalobce byl neúspěšný. Náklady řízení státu představuje znalečné znalce , jméno FO, ve výši 34.514,-Kč a 5.203,-Kč, a dále znalečné znalce , jméno FO, ve výši 1.700,-Kč, tedy celkem 41.417,-Kč. Od této částky je třeba odečíst zálohu složenou žalobcem ve výši 10.000,-Kč. Soud proto uložil žalobci zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, na náhradě nákladů řízení státu částku 31.417,-Kč.

30. O náhradě nákladů řízení účastníků včetně řízení odvolacího pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému tak přísluší plná náhrada nákladů řízení sestávající z paušální náhrady nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za osm úkonů po 300,- Kč (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast u jednání dne 18.1.2023 a dne 23.6.2023, vyjádření k odvolání žalobce, příprava + účast u jednání dne 19.1.2024), celkem tedy 2.400,-Kč.