25 C 247/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , zastoupeného titul příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému celé jméno žalovaného , narozenému datum , státnímu příslušníkovi stát , dlouhodobým pobytem adresa žalovaného , o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] ve znění jeho doplnění ze dne [datum] se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů a zák.č. 89/2012 Sb. V návrhu uvádí, že na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla žalobce zjistil, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [VIN kód], druh vozidla: osobní automobil nad [číslo] cm3, číslo technického průkazu [označení] nebylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. Tím porušil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalobci vznikl nárok na příspěvek ve výši [částka] a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona – těchto bylo celkem [číslo] - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která zákon provádí. V tomto případě denní sazba pro předmětné vozidlo dle vyhlášky činí částku [částka]. Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] dle § 2a vyhlášky, jejichž úhradu žalobce ve výzvě též požadoval. Součástí výzvy bylo v souladu s § 4 odst. 7 zákona i poučení o právech a povinnostech adresáta včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok v soudním řízení. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne [datum]. K datu splatnosti však žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku dne [datum], [datum] a [datum]. Elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] pak soud platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem [stát], soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání-OSVČ od [datum] do [datum]. Dále soud z výše uvedeného sdělení zjistil, že žalovaný podal v zákonné lhůtě dne [datum] žádost o prodloužení pobytu a do okamžiku rozhodnutí o žádosti pobývá legálně v České republice na základě překlenovacího víza na adrese pobytu [adresa žalovaného]. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k [stát] je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a [stát] o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod [číslo] Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle článku 49 odst. 1 odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. Podle odst. 2 pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, je hlášen v obvodu zdejšího soudu, zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne [datum] se ani jeden z účastníků nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: předžalobní výzva ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum], upozornění na nedoplatek příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum], lustrace CEO ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení PSSZ ze dne [datum], sdělení MV ČR ze dne [datum], sdělení [obecní úřad] [obec] [územní celek], odboru dopravně-správních činností ze dne [datum], kniha odeslané pošty ze dne [datum], sdělení Úřadu práce ČR ze dne [datum]. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze sdělení [obecní úřad] [obec] [územní celek], odboru dopravně-správních činností ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je ode dne [datum] ke dni [datum] (do dne [číslo]) veden jako provozovatel-vlastník vozidla tov.zn. [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód] s objemem válců motoru [číslo] cm3 v registru silničních vozidel na adrese [adresa žalovaného]. Z upozornění na nedoplatek příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného ohledně neobdržení úhrady příspěvku do garančního fondu a vyzval jej k zaplacení tohoto příspěvku a poskytl mu lhůtu k plnění do [datum]. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum] a z knihy odeslané pošty ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce ve výzvě poučil žalovaného o jeho zákonné povinnosti týkající se povinného ručení, vyzval žalovaného k úhradě příspěvku a poskytl mu k tomuto lhůtu 30 dnů od doručení výzvy. Výzvu žalobce odeslal s podacím číslem [anonymizováno] na adresu žalovaného, kterému byla doručena dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a připojeného podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Z lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, ze sdělení PSSZ ze dne [datum] a ze sdělení MV ČR ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný zdržoval na adrese [adresa žalovaného], legálně pak od [datum] do okamžiku rozhodnutí o žádosti o prodloužení pobytu na území ČR. Rozhodnutí nebylo vydáno ke dni [datum]. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv. Vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 101 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém mimosmluvní závazkové poměry vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy se řídí právem státu, ve kterém k narušení došlo. Postižená osoba může však zvolit použití práva státu, ve kterém a) má postižená osoba obvyklý pobyt nebo sídlo, b) má původce narušení obvyklý pobyt nebo sídlo, nebo c) se dostavil výsledek narušujícího jednání, pokud to původce narušení mohl předvídat. Rovněž podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. V daném případě se jedná o závazky (a to jak povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tak i povinnost platit příspěvek, není-li takovéto pojištění uzavřeno), které vznikly podle zákona č. 168/1999 Sb., tedy podle právního řádu České republiky. Vztah účastníků se tak řídí právním řádem České republiky. Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru motoru nad 2 500 cm3 včetně ve výši [částka]. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka]. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil zákonnou povinnost zakotvenou v ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož vznikl žalobci za období [datum] do [datum] nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši [částka], celkem [částka] ([číslo] dní x [částka]) spolu s nárokem na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka], tj. celkem na částku [částka] O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch a náleží mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu několik set dalších řízení s obdobným předmětem sporu (srov. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu vedený pod sp.zn. [spisová značka]), která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] (§ 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu), za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a jeden po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka [částka] Náklady právního zastoupení tak činí [částka], celkem pak žalobci náleží náhrada nákladů řízení (vč. soudního poplatku) ve výši [částka]. Povinnost k zaplacení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).