25 C 277/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 1.073 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.073 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení p.a. od 23.8.2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 22.6.2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.073 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.073 Kč od 23.8.2020 do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalobce provozuje pojišťovací činnost v intencích zákona č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobcem pojistnou smlouvu č.2019631548 s počátkem pojištění od dne 13.5.2019. Pojistná smlouva byla v souladu s § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného (akceptační platba) uvedeného v návrhu pojistné smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem a v předepsané výši pojistného na účet žalobce. Předmětem pojištění bylo vozidlo tov. zn. Ford [registrační značka]. Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky. Žalobce v souladu s § 2775 odst. 1 občanského zákoníku v návaznosti na zaplacení prvního pojistného vydal žalovanému pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva uložila žalovanému povinnost pravidelně hradit předepsané pojistné. Žalobce po celou dobu trvání pojištění, tj. od 13.5.2019 do 6.8.2020, předepsal pojistné v celkové výši 5.419 Kč, které se žalovaný dle své volby zavázal hradit formou pololetních splátek. Žalovaný po dobu trvání pojištění uhradil pojistné v celkové výši 4.346 Kč. Žalovaný však v jistý okamžik splatné pojistné, resp. dílčí platbu pojistného, ve stanovené době neuhradil. Podle § 2804 občanského zákoníku může pojištění zaniknout z důvodu neplacení pojistného. Žalobce zjistil, že žalovaný je v prodlení s úhradou pojistného, a proto žalovanému stanovil prostřednictvím tzv. kvalifikované upomínky lhůtu jednoho měsíce k dodatečnému zaplacení dlužného pojistného. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pojištění marným uplynutím této lhůty zanikne. Žalovaný dlužné pojistné i přesto nezaplatil a pojištění zaniklo ke dni 7.8.2020. Následně žalobce písemně informoval žalovaného o zániku pojištění a vyčíslil mu dluh na pojistném ve výši 1.073 Kč pro období od 13.5.2020 do 6.8.2020. Dále se žalobce domáhá podle § 1970 občanského zákoníku zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 1.073 Kč od 23.8.2020 do zaplacení. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 21.7.2021 pod č.j. EPR 148521/2021-8 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 9.září 2021 pod č.j. EPR 148521/2021-12 pak soud platební rozkaz zrušil. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Rumunska, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 12.1.2022 soud zjistil, že žalovaný pobývá na území ČR od 17.6.2013 do 14.2.2026 na základě Potvrzení o přechodném pobytu. Hlášen je od 29.2.2016 na adrese [adresa], ke dni 12.1.2022 nenahlásil změnu adresy. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného tak na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č.1215/2012 ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 14 odst.1. cit. nařízení, neboť žalovaný je občanem Rumunska a na území ČR má bydliště, přičemž při uzavírání smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, je hlášen v obvodu zdejšího soudu, zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Podáním ze dne 24.2.2021 žalobce doplnil, že žalobce a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu č. 2019631548 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla včetně asistenčních služeb s počátkem pojištění od 13.5.2019, jejímž předmětem bylo vozidlo tov. zn. Ford Transit, [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena přijetím návrhu na její uzavření, přičemž přijetí návrhu bylo učiněno prostřednictvím tzv. akceptační platby. Ta byla žalobci žalovaným uhrazena pod jedinečným variabilním symbolem dne 20.5.2019. Díky této zákonem zakotvené fikci je splněn požadavek na písemnou formu smlouvy, neboť na písemnou nabídku žalobce jako pojistitele reaguje žalovaný jako pojistník zaplacením pojistného. Smlouva je v takovém případě uzavřena dnem zaplacení pojistného. Za dobu trvání pojištění byly uhrazeny celkem dvě pololetní splátky ročního pojistného, a to splátka pojistného ve výši 2.173 Kč pro část pojistného období od 13.5.2019 do 12.11.2019 a splátka pojistného ve výši 2.173 Kč pro část pojistného období od 13.11.2019 do 12.5.2020. Dne 2.3.2020 zaslal žalobce žalovanému výroční dopis, v němž ho informoval o navýšení ročního pojistného pro pojistné období od 13.5.2020 do 12.5.2021 na částku 4.586 Kč, přičemž jedna pololetní splátka měla činit 2.293 Kč. V tomto dopise byl též žalovaný informován o možnosti vyjádřit s takovouto změnou nesouhlas ve lhůtě jednoho měsíce a v takovém případě by smlouva zanikla ke dni 12.5.2020. Žádný takový nesouhlas však ze strany žalovaného projeven nebyl, a žalobce tak měl za to, že žalovaný změnu akceptuje a přeje si pokračování závazku. Žádná další pololetní splátka pojistného však žalovaným již uhrazena nebyla. Žalobce jej dopisem ze dne 18.6.2020 upozornil na neuhrazené pojistné a vyzval žalovaného k zaplacení dluhu do 6.8.2020, jinak smlouva ke dni 7.8.2020 zanikne. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a pojistná smlouva ke dni 7.8.2020 zanikla, o čemž byl žalovaný následně informován dopisem ze dne 11.8.2020. Žalobce má nárok na dlužné pojistné pouze po dobu trvání pojištění, tj. pro období od 13.5.2020 do 6.8.2020 včetně, kterému odpovídá pojistné ve výši 1.073 Kč. Dále žalobce uvedl, že pokud by žalovaný pojistnou smlouvu neuzavřel, případně by byla sjednána neplatně, musel by žalobce přistoupit k ukončení pojistné smlouvy od počátku a tuto skutečnost oznámit České kanceláře pojistitelů. Na právní jednání a na smlouvy nevyjímaje je nutno hledět primárně jako na platné. Prostřednictvím portálu ČKP na stránkách www.ckp.cz žalobce zjistil, že po celou dobu trvání pojištění u žalobce, tj. od 13.5.2019 do 6.8.2020 včetně, nebylo k vozidlu sjednáno žádné další odpovědnostní pojištění. Z důvodu neexistence pojištění k danému vozidlu v téže době by ukončením pojistné smlouvy od počátku vznikla majiteli vozidla (dle pojistné smlouvy je žalovaný vlastníkem i provozovatele vozidla) povinnost hradit ČKP každodenní příspěvek za nepojištěné vozidlo, což by mělo za následek fakticky mnohem větší majetkový zásah, než nedoplatek na pojistném, který je předmětem tohoto řízení. Objem válců pojištěného vozidla činí podle informací v pojistné smlouvě 1753 ccm, čemuž odpovídá dle § 2 odst. 1 písm. g) Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která stanovuje denní sazbu příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel, denní sazba 45 Kč za každý den provozu nepojištěného vozidla. Vozidlo žalovaného bylo pojištěno od 13.5.2019 do 6.8.2020 včetně. Pojištění tak trvalo přibližně 451 dní. Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 4.5.2022 se žalobce po předchozí písemné omluvě nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: pojistka ke smlouvě č.2019631548 z 28.5.2019 včetně specifikace rozsahu pojištění, zelená karta, dopis žalobce žalovanému nazvaný„ upozornění na neuhrazené pojistné“ z 18.6.2020, dopis žalobce žalovanému z 11.8.2020 nazvaný„ oznámení o ukončení pojištění“, předposlední výzva k plnění před podáním žaloby právního zástupce žalobce žalovanému z 11.3.2021, podací lístek z 11.3.2021, návrh smlouvy pojištění vozidel č. 2019631548 nedatovaný, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel platné od 1.10.2018, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, lustrace z centrální evidence vězňů ohledně žalovaného, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ohledně žalovaného z 12.ledna 2022, historie pohybů – běžný účet, název účtu [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] ohledně platby 14.2.2022 ve výši 3.319 Kč, platební bilance, výroční dopis z 2.března 2020 žalobce žalovanému, kopie zelené karty. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z návrhu smlouvy o pojištění vozidel soud zjistil, že podle návrhu žalobce číslo 2019631548 nedatovaného mělo dojít k uzavření smlouvy se žalovaným o pojištění vozidla Ford Transit [registrační značka]. Podle textu návrhu činilo celkové výsledné běžné pojistné částku 4.346 Kč placenou pololetně ve splátkách po 2.173 Kč, datum sjednání pojištění a jeho počátku bylo dne 13.5.2019 na dobu neurčitou s počátkem pojištění v 10.24 hod. Podle návrhu pojištění vznikne připsáním prvního pojistného ve výši 2.173 Kč na účet číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem 2019631548 nejpozději do 20.5.2019. Návrh může žalovaný přijmout zaplacením pojistného ve výši sjednané v návrhu do 20.5.2019. Smlouva bude uzavřena dnem zaplacení pojistného. Žalobce předložil výpis z účtu s názvem [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet], ohledně platby 14.2.2022 ve výši 3.319 Kč od osoby označené jako [příjmení] [jméno] [jméno]. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země. Z návrhu pojistné smlouvy výslovně nevyplývá, podle jakého rozhodného práva byla uzavírána, smlouva je však uzavírána v českém jazyce na území České republiky, pojistné bylo sjednáno v českých korunách, takže s ohledem na shora uvedená ustanovení se řídí právním řádem České republiky. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby. Podle § 430 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Podle § 438 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby. Podle § 441 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle odst. 2 zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle odst. 2 zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal registračním orgánem k vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li vydána pouze jedna, s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen„ tabulka s registrační značkou“) a osvědčení o registraci vozidla, jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, b) dobu trvání pojištění, c) limit pojistného plnění, d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal vznik nároku. Z ustanovení § 2758 odst. 2 a 2759 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že písemná forma pojistné smlouvy se považuje za zachovanou v případě, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Z uvedeného vyplývá, že k platbě pojistného musí dojít po vystavení návrhu smlouvy a ve lhůtě v návrhu stanovené (aby bylo možné hovořit, že platbou pojistného je návrh smlouvy přijat). Žalobce však neprokázal, že ze strany žalovaného došlo k řádné akceptaci návrhu žalobce na uzavření pojistné smlouvy a že tak pojištění platně vzniklo, když nepředložil výpis z účtu, kterým žalovaný první pojistné zaplatil. Za situace, kdy žalobce neprokázal platné uzavření smlouvy (přičemž soud nevylučuje, že k platnému uzavření smlouvy došlo, avšak žalobce to pouze v řízení neprokázal) a domáhá se zaplacení pojistného z uzavřené smlouvy, soudu I. stupně nezbylo, než žalobu žalobce zamítnout jako nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.