25 C 299/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , anonymizováno příjmení příjmení , země příjmení jméno a anonymizováno země , jednajícího v České republice prostřednictvím název žalobkyně , odštěpného závodu, IČO , se sídlem adresa , zastoupeného titul příjmení příjmení , advokátkou se sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo – část obce , proti žalovanému: jméno celé jméno žalovaného , datum narození , rodné číslo , trvale bytem adresa žalovaného ( anonymizováno ), o zaplacení 1.122 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.122 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. od 21.10.2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 2.10.2021 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.122 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.122 Kč od 21.10.2016 do zaplacení ve výši 8,05 %. V návrhu uvádí, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne 20.10.2016 přepravních služeb společnosti [právnická osoba] ve vlaku 444 mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 122 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1.000 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek č.57941/ 2015 ze dne 15.12.2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství žalobci smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 10.5.2017. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 25.10.2021 č.j. EPR 228820/2021-8 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 12.11.2021 č.j. EPR 228820/2021-11 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalobce společností se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství [číslo] ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. nařízení, neboť žalobce je zahraniční společností a žalovaný na území ČR má bydliště, přičemž při uzavírání smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný je českým státním příslušníkem, zdržuje se na území ČR a má evidovaný trvalý pobyt v obvodu zdejšího soudu. Zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil na 23.3.2022 jednání. Žalobce ani žalovaný se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: potvrzení o nedodržení SPPO na jméno [jméno] [příjmení] ze dne 16.4.2016, předžalobní výzva k zaplacení z 30.8.2017 právní zástupkyně žalobce žalovanému, potvrzení o nedodržení SPPO na jméno [celé jméno žalovaného] dne 20.10.2016 a oznámení o závadách z 20.10.2016, kniha odeslané pošty ze dne 1.9.2017, seznam postoupených pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek [číslo] z 19.4.2017 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [anonymizována čtyři slova] jako postupníkem, seznam pohledávek, smlouva o postoupení souboru pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a [název žalobkyně] jako postupníkem z 10.5.2017, rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] 2015 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [anonymizována čtyři slova] jako postupníkem ze dne [číslo] 2015, tarif [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel TR 10 ve znění změny [číslo] potvrzení o provedené lustraci v CEO ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 18.května 2009 sp. zn. [spisová značka], trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30.8.2007 sp. zn. [spisová značka], sdělení Úřadu práce České republiky z 26.1.2022, sdělení Pražské správy sociálního zabezpečení z 26.1.2022. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z listin„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ a„ Oznámení o závadách“ soud zjistil, že žalovaný byl dne 20.10.2016 při přepravě ve vlaku č. EN 444 provozovaném společností [právnická osoba] kontrolován průvodčím, přičemž v průběhu kontroly se neprokázal platným jízdním dokladem. Byl mu proto vystaven doklad na částku 1.122 Kč sestávající z jízdného ve výši 122 Kč (za jízdu na trase [obec], [anonymizováno] a [obec]) a z přirážky ve výši 1.000 Kč. Z Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, Ceníku 6, položky 1, účinného ke dni provedení přepravní kontroly (znění Tarifu účinné od 13.12.2015) soud zjistil, že základní přirážka k jízdnému, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle SPPO (Smluvní přepravní podmínky), činí 1.000 Kč. Z Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] 2015 ze dne 15.12.2015 a ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 19.4.2017 a připojených příloh (seznamy postoupených pohledávek) soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele [právnická osoba] postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a žalobcem ze dne 10.5.2017 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila žalobci pohledávky vzniklé společnosti [právnická osoba] jako věřiteli, vůči třetím osobám jako dlužníkům, z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, konkrétně pohledávky na zaplacení stanoveného jízdného nebo stanoveného příplatku nebo ceny místenky nebo přepravného dle platného tarifu [právnická osoba], a na zaplacení přirážky za porušení přepravního řádu ve vlastnictví postupitele, uvedené v Seznamu postoupených pohledávek, který jako Příloha [číslo] tvoří nedílnou součást této smlouvy. Čl. I odst. 2 této smlouvy stanoví, že pohledávky, jejichž postoupení je předmětem této smlouvy, přecházejí do vlastnictví postupníka včetně svého příslušenství a všech práv s nimi spojených ke dni zaplacení úplaty dle čl. II.1 smlouvy postupiteli. Z předžalobní výzvy ze dne 30.8.2017 soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že se stal novým věřitelem a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Podle § 2550 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Podle § 37 odst. 1 zákona č.266/1994 Sb. o drahách v platném znění podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 zákona č.266/1994 Sb. o drahách ve znění účinném do 31.3.2017 cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). Podle odst. 6 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 6 tohoto ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1879 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle odst. 2 postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět z důvodu, že žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci. Ačkoli žalobce předložil smlouvu o postoupení pohledávek, z této smlouvy nevyplývá, že na něj byla postoupena pohledávka původního věřitele za žalovaným, neboť smlouva o postoupení pohledávek odkazuje na přílohu [číslo] pokud jde o specifikaci postupovaných pohledávek. Tuto přílohu však žalobce nepřiložil, neboť přiložil pouze seznam postoupených pohledávek vztahující se ke Smlouvě o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 19.4.2017 mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Smlouva o postoupení souboru pohledávek mezi touto společností a žalobcem, ze které žalobce dovozuje svoji aktivní legitimaci, obsahuje v čl. I obecnou specifikaci postupovaných pohledávek (tedy že se jedná o pohledávky původního věřitele [právnická osoba] z titulu jízdného a přirážek), z jeho znění však nelze dovodit, že by mezi postupovanými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným, neboť osoby dlužníků postupovaných pohledávek přímo ve smlouvě specifikovány nejsou. Samotná smlouva o postoupení souboru pohledávek je tak (bez uvedené Přílohy č.1) neurčitá a nezpůsobilá k prokázání toho, o převod jaké pohledávky se má jednat (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.3.2006, sp. zn. 32 Odo 523/2005, dle kterého„ Postupovaná pohledávka musí být identifikována dostatečně určitě – tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem a aby mezi smluvními stranami nevznikaly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena”). Ačkoli žalobce předložil Smlouvu o postoupení souboru pohledávek mezi ním a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která má jeho nabytí pohledávky za žalovaným prokazovat, netvrdil ani nijak neprokázal, že došlo k zaplacení úplaty za postoupení pohledávek, což je dle této smlouvy podmínka přechodu vlastnického práva k převáděným pohledávkám na žalobce (viz čl. I.2 smlouvy). Soudu tak nezbylo než žalobu zamítnout. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., s tím, že procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení s ohledem na jeho procesní pasivitu nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.